- věcné peníze, z materiálu, který má hodnotu - ječmen, pšenice, bronz, zlato, stříbro, měď...,

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "- věcné peníze, z materiálu, který má hodnotu - ječmen, pšenice, bronz, zlato, stříbro, měď...,"

Transkript

1 2. Peníze Peníze, jak je známe dnes, mají kořeny ve vzdálené minulosti. Evropské bankovky se poprvé objevily r ve Stockholmu. Čínské už v roce 960 v Sečuanu. První zlaté mince v Lýdii (dnes v Turecku) kolem r. 600 před naším letopočtem. Ve stejné době v Číně bronzové mince. Bankovkám a mincím předcházely jejich archaické formy - poukázky na uloženou pšenici (Egypt) a ječmen (Sumer) v chrámové sýpce. Nárok držitele poukázky (a závazek chrámu) byl napsán na plochých kamenech (Egypt) a hliněných destičkách (Sumer). Svým principem se nelišily od bankovek. Vznikly na samém úsvitu civilizace, takřka současně se vznikem písma, před více než let (což je mimochodem pouhých zhruba let od konce poslední doby ledové, vyhynutí mamutů a neandertálců). Dnes máme peníze v bance na účtě a můžeme jimi platit bezhotovostně. V antickém Řecku některé chrámy také vedly peněžní účty svým klientům (obchodníkům) v knihách a prováděly i bezhotovostní převody (přepsáním částky z účtu jednoho klienta na účet jiného klienta). Není principiální rozdíl mezi bankovní knihou v Apolónově chrámu na ostrově Délos a bankovními účty na hard-discích v dnešních bankách. Peníze, od jejich vzniku do dnešní doby, fungovaly ve třech typech: - věcné peníze, z materiálu, který má hodnotu - ječmen, pšenice, bronz, zlato, stříbro, měď..., - listinné závazkové peníze - mají hodnotu závazku zaznamenaného na listině (papírové bankovky, hliněné destičky v Sumeru, dřevěné destičky v Anglii), kterou drží věřitel (majitel peněz), - knižní závazkové peníze - mají hodnotu závazku zaznamenaného na účtě v knize, kterou drží dlužník, emitent peněz. Kniha může být z pergamenu, z papyru či z papíru, může mít podobu svitku, sešitu i harddisku. Závazkové vztahy na listině a v knize Obecně je každý závazek současně něčím nárokem. Neexistuje nárok bez závazku a závazek bez nároku. V závazkovém-nárokovém vztahu vystupují dva subjekty (minimálně), ten, kdo má závazek, kdo se k něčemu zavázal - dlužník, emitent, výstavce - a ten, kdo má nárok - věřitel, držitel, majitel, vlastník nároku. Dlužník Věřitel závazek vztah nárok Prednaska_2_Penize.docx 12 1

2 Listinná a knihová podoba závazkových peněz se liší tím, kdo drží zápis o závazku. Listinu - v případě peněz je to bankovka - drží věřitel, držitel, majitel peněz. Knihu se zápisy o nárocích jednotlivých věřitelů drží výstavce, emitent, čili ten, kdo peníze vydal jako svůj závazek. Emitent peněz Majitel peněz Dlužník závazek Listina nárok Držitel Věřitel Emitent peněz Majitel peněz Dlužník závazek Kniha nárok Držitel Věřitel Závazek vyžaduje důvěru O závazky na listině nebo v knize by nikdo nestál, kdyby jejich emitent nebyl dostatečně důvěryhodný. Proto závazkové peníze nemůže vydávat kdokoli. Historicky k tomu měly nejlepší předpoklady bankéři (zvaní též lichváři, směnárníci či penězoměnci, v Anglii to byli i zlatníci). Vydávali své závazkové peníze na účtech nebo na úvěrových listech (předchůdci bankovek) na základě zlata (zlatých mincí) vloženého do banky. Důvěryhodnost bankéřů pak spočívala v tom, že byli schopni na požádáni vydat zlato proti předložení svých závazkových peněz. Závazek zůstává, nárok může obíhat Podstatnou vlastností peněz je schopnost oběhu, to znamená možnost předávání nároku z držitele na držitele, přičemž emitent zůstává stejný a uznává svůj závazek vůči jakémukoli držiteli peněz. U listinných peněz (papírových peněz, bankovek, ale týká se to i mincí z obecných kovů) se předání nároku uskutečňuje předáním listiny - bankovky. U peněz na účtech v knize se předání nároku provádí zápisem v knize - zůstatek peněz u platícího držitele peněz se zápisem sníží, u přijímajícího držitele peněz se zápisem zůstatek peněz zvýší, pochopitelně o stejnou částku. Hovoříme o převodu z účtu na účet. Platba mezi klienty dvou bank Obchodník A je klientem banky AAA, má u ní peníze na účtě. Chce zaplatit obchodníkovi B, který má účet u banky BBB. Jaké má možnosti? Ponechme stranou platbu v bankovkách. a) vyzvednout zlato u své banky, na vrub svého účtu; předat zlato obchodníkovi B; obchodník B je vloží do banky BBB a nechá si připsat na svůj účet závazkové peníze; Prednaska_2_Penize.docx 12 2

3 b) požádat bankéře, aby totéž udělal za něj; bankéř AAA odepíše částku z účtu obchodníka A; vyzvedne z trezoru zlato a odnese je do banky BBB; požádá bankéře BBB, aby přijal zlato a emitoval za ně závazkové peníze na účet obchodníka B. Tak či tak, banka potřebuje něco, co by mohla poslat do druhé banky jako platbu od svého klienta. To něco nemohou být závazkové peníze banky - musí jít o hodnotu nezávislou na bance. Takovéto hodnotě říkáme rezerva. V minulosti to bylo zlato, zlaté mince. Posledních sto let už to není zlato, jak uvidíme dále. Bankovní rezervy Banka emituje své závazkové peníze při uložení resp. nákupu nějakého aktiva, v minulosti zejména zlatých mincí. Teoreticky by mohla mít v trezoru tolik zlatých mincí, kolik závazkových peněz vydala. Avšak zlaté mince a) nic nevynášejí, b) k převodům do jiných bank jich není potřeba takové množství - banka nejen posílá zlaté mince do jiných bank, ale také je přijímá od jiných bank. Platby mezi bankami jsou doprovázeny rychlým obratem malého množství zlatých mincí mezi bankami, zatímco většina zlata leží v trezorech bank bez pohybu (a bez výnosu). Praxe bankovnictví vedla k tomu, že většina zlata v aktivech bank byla vyměněna za jiná aktiva - za dluhopisy, směnky obchodníků a průmyslníků, pohledávky vůči podnikům z úvěru. Pohled do bilance banky bankovní rezervy v AKTIVECH: zlaté mince pro platby do jiných bank aktiva nesoucí výnos - dluhopisy, směnky, pohledávky z úvěrů v PASÍVECH: závazkové peníze vydané bankou (na účtech klientů) Všimněte si, že peníze vydané bankou jsou vždy plně kryty aktivy; pouze část aktiv tvoří rezervy v likvidní podobě, použitelné k prováděni plateb klientů do jiných bank; ostatní aktiva nejsou k tomuto účelu dostatečně likvidní. Clearing rezerv S průmyslovou revolucí v Anglii narostl objem plateb natolik, že vznikla potřeba racionalizovat pohyb zlatých rezerv mezi bankami. Některé větší banky začaly nabízet ostatním bankám v regionu novou službu - clearing zlatých rezerv. Spočívala v tom, že banky uložily své zlaté rezervy do clearingové banky a ta jim jako agent zavedla účty rezerv ve zvláštní knize - knize bankovních rezerv. Místo Prednaska_2_Penize.docx 12 3

4 fyzického přesunu zlata pak clearingový agent převáděl pouze zápisy v knize mezi účty, zatímco zlato leželo nehybně v trezoru (dokud si jej banka případně nevyzvedla). Půjčování rezerv Vynález clearingu bankovních rezerv pak byl doplněn další vymožeností: půjčováním rezerv mezi bankami. Když některá banka neměla u clearingového agenta dostatek zlatých rezerv k provedení větší platby, jednoduše se dohodla s jinou bankou a chybějící rezervy si od ní půjčila, za jistý úrok, na jeden den nebo na týden. Clearingový agent půjčku zaznamenal do knihy rezerv a zajistil pak i její splacení i s úrokem. Regionální clearingové banky se slučovaly a pokrývaly větší území, což koncem 19. století vyústilo v existenci jednoho clearingového agenta pro celou zemi. Monopol na emisi bankovek Ještě v dobách po občanské válce v USA vydávalo bankovky asi bank po celé zemi. Peněžní jednotkou byl dolar, bankovky měly jednotný vzhled, ale lišily se názvy bank, podpisy ředitelů a pokladníků a také adresou, kde bylo možno bankovky vyměnit za zlato. V Evropě mezitím už probíhal proces monopolizace vydávání bankovek do jedné instituce v zemi, pod státním dohledem. Na začátku 20. století byl dovšen proces utváření národních centrálních bank ve světovém měřítku. Bankovky centrálních bank měly větší prestiž a důvěru než bankovky mnoha různých bank v minulosti; představovaly nárok na zlato a centrální banka je také proplácela ve zlatě, na předložení. To z bankovek centrální banky učinilo aktivum vhodné pro bankovní rezervy. Ostatní banky mohly jako bankovní rezervy od té doby držet nejen zlaté mince, ale i bankovky centrální banky (směnitelné za zlaté mince). V centrálních bankách byl také organizován clearing bankovních rezerv pro ostatní banky v zemi. Ty držely část svých bankovních rezerv u sebe, ve zlatých mincích i v bankovkách centrální banky, a část v clearingovém centru centrální banky, kde jejich nárok na zlato byl zaznamenán na jejich účtě rezerv. Banka mohla zvýšit svůj zůstatek na clearingovém účtu vložením zlatých mincí, nebo také vložením bankovek centrální banky (směnitelných za zlaté mince). Prednaska_2_Penize.docx 12 4

5 Odstranění zlata z peněžního oběhu Na začátku 20. století, do první světové války, měly peníze v rukou veřejnosti tyto podoby: Peníze zlaté mince, doplněné stříbrnými a mincemi z obecných kovů bankovky centrální banky (ostatní banky v té době už nesměly vydávat vlastní bankovky) peníze na účtech v knihách obchodních bank Všechny tři formy byly vzájemně zaměnitelné (s určitými omezeními v jednotlivých zemích). Za první světové války byly zlaté mince staženy z oběhu. Po válce zůstal oběh peněz bez zlatých mincí (stříbrné mince okrajově přetrvaly několik dalších desetiletí). Bankovky centrálních bank nadále představovaly určité množství zlata, jejich směnitelnost za zlato však byla pro veřejnost zrušena. Od té doby až dodnes mají peníze jen podobu závazkových peněz: Peníze bankovky centrální banky doplněné mincemi z obecných kovů peníze na účtech v knihách obchodních bank Obě formy jsou mezi sebou volně zaměnitelné. Dvoustupňová bankovní soustava Centrální banka dnes působí jako clearingové centrum rezerv obchodních bank. Aktiva, která mohou sloužit bankám jako rezerva, obecně uznávaná a přijímaná i za hranicemi země, jsou soustředěna v centrální bance. Jsou to: zlato, státní dluhopisy domácí i zahraniční, termínové vklady v dolarech, v eurech případně jiných světových měnách (britská libra, švýcarský frank, japonský jen) a okrajově i další aktiva. Centrální banka na základě těchto aktiv emituje své vlastní závazkové peníze - tyto peníze centrální banky představují nárok na výše uvedená aktiva. Nárok však v dnešní době nemá podobu prostého přistoupení k přepážce a předložení bankovky; je formulován mnohem složitěji. Prednaska_2_Penize.docx 12 5

6 Peníze centrální banky (svou podstatou poukázky na aktiva v trezorech centrální banky) slouží ostatním (tzv. obchodním) bankám jako rezervy. Obchodní banky tedy nemusí ve svých aktivech držet ani zlato, ani dolary atd., stačí, když drží peníze vydané centrální bankou. To je pomyslné horní patro bankovní soustavy. Dolní patro pak tvoří obchodní banky. Ty vedou účty podnikům a obyvatelstvu. Když někdo do své banky přinese bankovky centrální banky, příjme je banka do svých rezerv a klientovi připíše na účet (do knihy) odpovídající částku. Záznam na účtě představuje peníze, závazkové peníze, k nimž má klient nárok a banka závazek. Banka je emitovala tím, že je napsala na účet. Když tomu samému klientovi pošle někdo platbu z jiné banky, příjde platba do jeho banky v rezervních penězích. Banka si ponechá rezervní peníze ve svých aktivech a klientovi napíše na účet svůj vlastní závazek - částku došlé platby. Klientovy peníze na účtě představují jeho nárok. Je to nárok na rezervy jeho obchodní banky. Výměna peněz z bankovní knihy za rezervy je jednoduchá - stačí přistoupit k bankomatu a vyzvednout si rezervy v podobě bankovek centrální banky. Těmi může samozřejmě platit, ale také je může uložit do jiné obchodní banky, která je ráda příjme do svých rezerv a místo nich napíše do knihy svůj závazek vůči klientovi na jeho účet. Všimněte si ve schématu (na následující straně), že peníze centrální banky v podobě bankovek mohou sloužit obchodním bankám jako rezerva a veřejnosti jako oběživo. Jednotlivec (nebo podnik) může bankovky vložit do banky a nechat si napsat částku na účet. Banka může udělat totéž - může bankovky (ve svých rezervách) poslat do centrální banky a nechat si napsat částku na svůj účet rezerv v clearingovém centru. Tentýž proces funguje i obráceně - banka si může vyzvednout bankovky z centrální banky a jednotlivec si je může vyzvednout u své banky. Clearingové centrum centrální banky Jde o specializované pracoviště, které vede účty rezervních peněz pro jednotlivé banky. Plní dvě hlavní funkce: - převádí rezervy z účtu na účet, když klient jedné banky platí klientovi jiné banky; - převádí rezervy z účtu na účet, když jedna banka půjčuje rezervy jiné bance. Příkazy z bank přicházejí v elektronické podobě, jako databázové věty. Software v clearingovém centru příkazy provede a rozešle bankám výsledné databázové věty. Ty jsou pak v bankách zpracovány a promítnuty do účtů klientů. Prednaska_2_Penize.docx 12 6

7 Dvoustupňová peněžní soustava CENTRÁLNÍ BANKA AKTIVA (majetek) zlato, dolary, eura, dluhopisy PASÍVA (závazky) rezervní peníze emitované na účtech bankovky centrální banky vydané do oběhu část bankovek v rukou veřejnosti OBCHODNÍ BANKY AKTIVA (majetek) pohledávky vůči klientům z úvěrů rezervní peníze na účtě u cent. banky rezervní peníze v bankovkách cent. banky PASÍVA (závazky) peníze emitované obchodními bankami na účtech klientů VEŘEJNOST - podniky, jednotlivci AKTIVA (majetek) peníze držené na účtech u obchodních bank bankovky centrální banky Prednaska_2_Penize.docx 12 7

8 Vzájemné půjčování rezerv mezi bankami Půjčky mezi bankami jsou krátkodobé, do jednoho roku, největší objemy jsou na dobu 1 dne, 1 týdne, 2 týdnů a 1 měsíce, zatímco na více měsíců už jsou objemy výrazně menší. Pro půjčku se také používá výraz depozitum. Rezervní peníze poskytnuté druhé bance, např. na týden, jsou jinak řečeno týdenní depozitum. Banky jsou propojené uzavřenou sítí s terminály. Každá banka má jednoho pracovníka (někdy dva), který sedí u terminálu a provádí obchody. Nazývá se money market dealer a jeho pracoviště money market desk. Dealer může na terminálu oslovit jinou banku (komunikace probíhá jako chat známý ze sociální ch sítí). Nebo může čekat, až jej osloví dealer jiné banky. Zvyklosti se vyvinuly do postupu, kdy oslovující dealer sdělí, o jakou částku se zajímá (obchoduje se ve 100 milionech korun a násobcích) a na jak dlouhý termín (standardní termíny jsou 1 den, týden, dva týdny, měsíc, 3 měsíce, 6 měsíců, 9 měsíců a 12 měsíců). Ale neprozradí, zda chce peníze příjmout (koupit) nebo umístit (prodat). Oslovený dealer uvede úrokové sazby pro oba případy, pro příjetí depozita sazba bid a pro poskytnutí depozita sazba offer. Uvedení dvojí sazby se nazývá kotace a znamená návrh na uzavření obchodu. Pojmy: Bid = cena (sazba), kterou je dealer ochoten platit za přijaté aktivum resp. depozitum. Offer = cena (sazba), kterou požaduje za poskytnutí aktiva resp. peněžního depozita. Podle známého kupeckého principu koupit levně, prodat dráž je sazba bid nižší a sazba offer vyšší. Když se dealerovi podaří přijmout depozitum a obratem je umístit do jiné banky, budou jeho inkasované úroky vyšší než placené. Rozdíl mezi nimi - tzv. rozpětí, ang. spread - je pak jeho čistým výnosem. Poté oslovující dealer buď uzavře obchod tak, že napíše buy nebo sell; tím určí svou stranu, tj. zda kupuje nebo prodává, anebo, když mu kotovaná sazba nevyhovuje, odpoví nic (nothing there). Oslovený dealer se tak ani nedozví, zda protistrana chtěla rezervy vypůjčit nebo umístit. Příklad: Dealer banky A je osloven kolegou z banky B. B: 400 1w? (To znamená: Jak kotujete 400 mil. korun na 1 týden?) A: 2,76/96 (Bid 2,76 % p.a., offer 2,96 % p.a.) B: Nothing there (Nic, neobchoduji.) Dealer banky A neuspěl, protože měl horší sazby než jiné banky. Dealer banky B chce volné rezervy umístit do jiné banky a nechat je vydělávat úroky. Proto ho zajímá sazba bid, hledá co nejvyšší sazbu bid. Oslovuje banku C. B: 400 1w? C: 2,82/92 - Sazba bid je mnohem lepší než u banky A, proto dealer B reaguje: B: Sell. C: Thanks for the deal. By! Prednaska_2_Penize.docx 12 8

9 Banka C měla vlastně obě sazby konkurenceschopnější než A. V důsledku toho má užší rozpětí (spread). Banka A má spread: 2,96-2,76 = 0,20 % což je 20 basis points, 20 bp Banka C má užší spread: 2,92-2,82 = 10 bp Při každé mezibankovní půjčce obě strany dohodnou úrokovou sazbu na tuto konkrétní transakci. Během pracovního dne dealeři mění sazby, podle poptávky a nabídky; při větší poptávce sazby zvyšují, při vyšší nabídce sazby snižují. Poptávka a nabídka na mezibankovním trhu ( peněžním trhu) utváří výši úrokových sazeb. Peněžní trh a cena peněz Na výše ilustrovaném Mezibankovním trhu půjček (ang. Interbank Lending Market) - jinak zvaném též Peněžní trh (ang. Money Market) - se denně otáčejí velké objemy zapůjčených rezerv. Proto množství rezervních peněz potřebné v clearingovém systému je malé - stačí 2-4 % v porovnání s objemem peněz vydaných bankami pro jejich klienty. Umístit volné rezervy do jiné banky je velmi snadné, transakce je uzavřena za několik sekund. Stejně tak získat rezervy. Když se v bance sejde větší objem příchozích plateb pro klienty (nebo jedna velká platba), znamená to větší objem příchozích rezerv na clearingový účet banky a dealer se je snaží obratem umístit u jiných bank, aby hned začaly nést úroky. Když má z banky odejít větší objem plateb, dealer čeká s vypůjčením rezerv až na příslušný den, aby za ně nemusel zbytečně platit úroky. Jinými slovy: všechny větší objemy příchozích rezerv banka hned umísťuje u jiných bank; všechny větší objemy rezerv odesílaných s platbami si vypůjčuje až v příslušný den. Mezibankovní trh je velmi intenzivní, s velkými objemy v krátkém čase, proto je vysoce citlivý při tvorbě úrokových sazeb. Dealeři reagují na výkyvy v poptávce a nabídce (ale také na další informace, které mohou ovlivnit vývoj nabídky a poptávky). Peníze samozřejmě nemohou mít cenu (v té samé měně). Cenou peněz se rozumí úroková sazba, za kterou se dají vypůjčit peníze na mezibankovním trhu (sazba offer nebo také offered rate). Když banka pak poskytuje úvěr svému klientovi (podniku), stanoví mu úrokovou sazbu o něco vyšší, aby k ceně peněz získala ještě marži (ang. margin). Marže může činit pro vysoce bonitního klienta např. 0,5 % p.a. (50 bp), pro méně spolehlivého klienta např. 1,5 % p.a. (150 bp) i více. Ale jedno mají společné - základem, ze kterého se vychází při sjednávání úrokových sazeb u úvěrů, hypoték apod., je cena peněz na mezibankovním trhu, neboli sazby peněžního trhu. Mezibankovní trh má v každé ekonomice mimořádné postavení - je nervovým centrem ekonomiky, místem kde se utvářejí úrokové sazby a odkud se pak šíří do celé ekonomiky. Prednaska_2_Penize.docx 12 9

10 Intervence centrální banky Centrální banka, když chce ovlivnit úrokové sazby, musí působit právě v tomto nervovém centru. Obvykle stačí, aby její dealer nabízel ostatním bankám jeden typ transakce, např. přijetí depozit na 14 dní za předem vyhlášenou sazbu. Obchodní banky nabídnutou možnost využívají, ukládají volné rezervy za sazbu centrální banky. Centrální banka sazbu vyhlašuje a po nějakou dobu udržuje neměnnou. U nás je to sazba zvaná čtrnáctidenní repo sazba. Kolem této sazby pak banky tvoří své sazby na jiné délky termínů (na 1 týden, na 1 měsíc, na 3 měsíce atd.). Od nich se pak odvozují sazby úvěrů pro klienty a sazby se tak šíří do celé ekonomiky. Tak centrální banka řízením jedné jediné sazby ovlivňuje hladinu úroků v celé ekonomice. Z makroekonomie asi víte, proč centrální banka úrokové sazby v zemi tlačí někdy nahoru, jindy dolů. Sazba dne - jak ji zachytit? Fixing Pro jisté účely se hodí mít k dispozici pro každý obchodní den jednu objektivní, typickou úrokovou sazbu, a to pro každou délku transakce sazbu offer i bid. Sazba by měla být nezávislá na kterékoli konkrétní bance, měla by být průměrem sazeb a měla by se určovat kažýdý den ke stejnému okamžiku dne. Úkolu se ujímá v jednotlivých zemích soukromá agentura, asociace bank nebo centrální banka. Stanoví skupinu (panel) bank jako reprezentanty trhu. Od nich v 11 hodin každý den organizátor získá kotace (jen indikativní, ne ostré ), nechá software vypočítat průměr podle jistého algoritmu a výsledek sdělí informační agentuře Reuters, která údaj publikuje cca v 11:15 hod. Procesu se říká fixing úrokových sazeb. (Fixingy se dělají i na jiných trzích, např. fixing ceny zlata v Londýně.) Tabulka ukazuje výsledky fixingu na mezibankovním trhu v Praze. Sazby jsou v procentech per annum. Splatnost Mezibankovní peněžní trh - fixing vysvětlivky Pribid (nákup) Pribor (prodej) ON overnight, tzn. 1 den 0,47 0,72 SW single week, 1 týden 0,54 0,81 2W 2 týdny 0,55 0,82 1M 1 měsíc 0,62 0,93 2M 2 měsíce 0,70 1,05 3M 3 měsíce 0,75 1,14 6M 6 měsíců 1,09 1,48 9M 9 měsíců 1,22 1,62 1Y 1 rok 1,31 1,71 Prednaska_2_Penize.docx 12 10

11 Referenční sazby Výsledek fixingu jsou referenční sazby. Pro jednotlivé národní měny mají sazby názvy obsahující zkratku IBOR (inter-bank offered rate) a první písmeno nebo dvě písmena odvozená z názvu města (výjimkou je Euribor): LIBOR (Londýn), EURIBOR (Frankfurt, sídlo Evropské centrální banky), NYBOR (New York), TIBOR (Tokyo), nebo HIBOR (Hong Kong), BUBOR (Budapest), CIBOR (Copenhagen, Kodaň) a PRIBOR (Praha). LIBOR je mimořádný tím, že je fixován nejen na britskou libru, ale také na dolar, euro, jen a dalších šest měn. Výhodou referenčních sazeb je, že jsou relativně objektivní a že je zajištěna jejich kalkulace do budoucna. Proto se dají využít ve všech smlouvách, kde se má v budoucnu něco vypočítat resp. odvodit od budoucích sazeb mezibankovního trhu. Jsou to zejména a) úvěrové smlouvy mezi bankami a podniky, s proměnlivou úrokovou sazbou; ve smlouvách je stanoveno, že úroková sazba se bude určovat vždy znovu na každé úrokové období (zpravidla tříměsíční), a to na základě referenční sazby fixované dva pracovní dny před začátkem úrokového období. K referenční sazbě se pak přičítá pevná marže, dohodnutá pro daný konkrétní úvěr. Příklady: sazba dolarového úvěru bude 3M USD LIBOR + 0,80 % p.a., kde referenční sazba je tříměsíční LIBOR na americký dolar a 0,80 % (nebo také 80 bp) je marže pro daný úvěr. Úvěr v korunách může mít sazbu Pribor + 1,25 % b) kontrakty týkající se úrokových sazeb (FRA, IRS aj.). Dilema mezi fix a float Banka vám může nabídnout volbu mezi úvěrem s pohyblivou sazbou (např. 3M Pribor + 1 %) a úvěrem s pevnou sazbou po celou dobu úvěru. Co zvolit? Pohyblivá sazba činí 2,1 % + 1 % = 3,1 %, ale to jen na první tři měsíce, pevná sazba na celé dva roky činí 4 %. Kdybychom věděli, kam se budou sazby vyvíjet, zvolili bychom výhodnější variantu. Jenže a) budoucí vývoj sazeb je neznámý a b) všechny informace, předpovědi či pokusy o předpovědi už někdo vtělil do nabídky a poptávky a dnešní sazba fix (4 %) je jejich výsledkem a představuje rovnováhu šancí obou variant. Jedna varianta bude výdělečná, druhá prodělečná, nevíme která bude ta výdělečná, ale víme, že pravděpodobnost mají dnes stejnou. Je nějaký jiný důvod, proč upřednostnit jednu variantu před druhou? Mnozí vidí výhodu fixní sazby v tom, že mohou předem naplánovat úrokové náklady. Pro jiné je výhoda, že mohou proměnlivé úrokové náklady promítat do cen svých služeb (většinou jde o finanční služby). Zvažte, máte-li nějaký specifický důvod pro fix nebo pro float, a když ne, hoďte si korunou. Prednaska_2_Penize.docx 12 11

12 Malá ukázka testových otázek: Bankovní rezervy se používají při hrozbě krachu banky při platbách do jiné banky k zajištění úvěrů Referenční sazba PRIBOR se fixuje v Praze na začátku každého měsíce ze sazeb poskytnutých bankami rozhodnutím bankovní rady ČNB Clearing bankovních rezerv využívá převody zlata internetové bankovnictví převody mezi účty rezerv Mezi pohyblivým úrokem a fixním úrokem volíme na základě pravidla, že fixní je vždy výhodnější předpovědi vývoje sazeb náhody, protože je to jedno Prednaska_2_Penize.docx 12 12

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012

BANKY A PENÍZE. Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 BANKY A PENÍZE Alexandra Paurová Středa, 11.dubna 2012 Peníze počátky vzniku Historie vzniku Barterová směna: výměna zboží za zboží Značně komplikovaná Vysoké transakční náklady Komoditní peníze Vznikají

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

Částka 8 Ročník 2003. Vydáno dne 17. června 2003. O b s a h : ČÁST OZNAMOVACÍ

Částka 8 Ročník 2003. Vydáno dne 17. června 2003. O b s a h : ČÁST OZNAMOVACÍ Částka 8 Ročník 2003 Vydáno dne 17. června 2003 O b s a h : ČÁST OZNAMOVACÍ 10. Úřední sdělení České národní banky ze dne 16. června 2003 o způsobu provádění operací České národní banky na peněžním trhu

Více

Úrokové sazby - pevná a pohyblivá. Úrokové deriváty

Úrokové sazby - pevná a pohyblivá. Úrokové deriváty Úrokové sazby - pevná a pohyblivá. Úrokové deriváty Půjčování rezerv mezi bankami Dealeři bank na mezibankovním trhu pohotově umísťují volné prostředky (rezervy) jako depozita do jiných bank, které právě

Více

Finanční trh. Bc. Alena Kozubová

Finanční trh. Bc. Alena Kozubová Finanční trh Bc. Alena Kozubová Finanční trh Finanční trh je místo, kde se obchoduje se všemi formami peněz. Je to největší trh v měřítku národní i světové ekonomiky. Je to trh velice citlivý na jakékoliv

Více

Ča Č sov o á ho h dn o o dn t o a pe p n e ě n z ě Petr Málek

Ča Č sov o á ho h dn o o dn t o a pe p n e ě n z ě Petr Málek Časová hodnota peněz Petr Málek Časová hodnota peněz - úvod Finanční rozhodování je ovlivněno časem Současné peněžní prostředky peněžní prostředky v budoucnu Úrokové výnosy Jiné výnosy Úrokové míry v ekonomice

Více

Peníze a centrální banka. Vzdělávací prezentace, Jan Filáček, červen 2010

Peníze a centrální banka. Vzdělávací prezentace, Jan Filáček, červen 2010 Peníze a centrální banka Vzdělávací prezentace, Jan Filáček, červen 2010 1 Historie peněz Směna zboží a služeb za jiné zboží a služby (tzv. barter) Peníze v podobě mušlí, dobytka, soli, tabáku, či plátna

Více

- státní instituce, zřízena vládou; pečuje o stabilitu měny; snižuje a zvyšuje množství peněz na trhu prodává nebo nakupuje státní obligace

- státní instituce, zřízena vládou; pečuje o stabilitu měny; snižuje a zvyšuje množství peněz na trhu prodává nebo nakupuje státní obligace Otázka: Finanční trh a finanční instituce Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): andy.232 Finanční trh a finanční instituce bankovní soustava měna, peníze nemovitosti, cenné papíry, akcie mezinárodní

Více

FOREX. Jana Horáková. (sem. sk. středa 8,30-10,00)

FOREX. Jana Horáková. (sem. sk. středa 8,30-10,00) FOREX Jana Horáková (sem. sk. středa 8,30-10,00) Obsah 1. FOREX obecně 2. Historie 3. Fungování Forexu 4. Pojmy: MĚNOVÝ PÁR, BUY, SELL, ASK, BID BOD SPREAD LOT PIP VALUE MARGIN, LEVERAGE ROLLOVER 5. Fundamentální

Více

BANKOVNICTVÍ. Mgr. Ing. Šárka Dytková

BANKOVNICTVÍ. Mgr. Ing. Šárka Dytková BANKOVNICTVÍ Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5. Výuková

Více

Finanční trhy. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Finanční trh

Finanční trhy. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Finanční trh Finanční trhy Doc Ing Jana Korytárová, PhD Finanční trh trh peněz (trh krátkodobých úvěrů splatnost do 1 roku), trh kapitálu (respektive zahrnuje ještě devizový trh a trh drahých kovů) 1 Historický vývoj

Více

Úrokové sazby na mezibankovním trhu a předpovědní schopnost tohoto trhu

Úrokové sazby na mezibankovním trhu a předpovědní schopnost tohoto trhu Úrokové sazby na mezibankovním trhu a předpovědní schopnost tohoto trhu KMA/MAB.5.00 Lenka Skalová A08N085P leninkaskalova@centrum.cz Obsah Obsah... Zadání... Zdroj dat... Peněžní trh.... Definice peněžního

Více

1. Přednáška FINANCE I. Peníze, měna, peněžní standardy, měnové agregáty, české měnové reformy a odluky

1. Přednáška FINANCE I. Peníze, měna, peněžní standardy, měnové agregáty, české měnové reformy a odluky 1. Přednáška FINANCE I Peníze, měna, peněžní standardy, měnové agregáty, české měnové reformy a odluky PENÍZE, MĚNA Tři základní funkce peněz: zúčtovací jednotka, prostředek směny, uchovatel hodnoty (funkce

Více

Rizika v oblasti pasivních obchodů banky Banka podstupuje při svých pasivních obchodech níže uvedená rizika:

Rizika v oblasti pasivních obchodů banky Banka podstupuje při svých pasivních obchodech níže uvedená rizika: Rizika v oblasti pasivních obchodů banky Banka podstupuje při svých pasivních obchodech níže uvedená rizika: Riziko likvidity znamená pro banku možný nedostatek volných finančních prostředků k pokrytí

Více

Rozvaha finančních institucí Aktiva (zjednodušená) Pasiva Peněžní prostředky (hotovost, vklady) Závazky z přijatých vkladů

Rozvaha finančních institucí Aktiva (zjednodušená) Pasiva Peněžní prostředky (hotovost, vklady) Závazky z přijatých vkladů Účetnictví ve finančních institucích 2. přednáška (presenční studium) 2. Účtování peněžních operací banky Osnova: 2.1. Hotovostní operace banky 2.2. Směnárenské operace 2.3. Vkladové účty u centrální banky

Více

Příklad měnového forwardu. N_ MF_A zs 2013

Příklad měnového forwardu. N_ MF_A zs 2013 Příklad měnového forwardu N_ MF_A zs 2013 Témata - otázky Jak vydělávají měnoví dealeři ve velkých bankách? Jaký je vztah mezi spotovým a forwardovým měnovým kurzem? Co je to úroková parita? Úvod forwardové

Více

BANKOVNÍ SOUSTAVA VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_4

BANKOVNÍ SOUSTAVA VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_4 BANKOVNÍ SOUSTAVA VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_4 Sada: Ekonomie Téma: Banky Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená pro výklad a opakování Anotace:

Více

Investiční nástroje a rizika s nimi související

Investiční nástroje a rizika s nimi související Investiční nástroje a rizika s nimi související CENNÉ PAPÍRY Dokumentace: Banka uzavírá s klientem standardní smlouvy dle typu kontraktu (Komisionářská smlouva, repo smlouva, mandátní smlouva). AKCIE je

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Bankovní sektor základní funkcí finančních trhů je zprostředkování přesunu prostředků od těch,

Více

Mezinárodní finance 5. Devizové operace: forwardové operace uzavřená a otevřená devizová pozice, hedging swapové devizové operace. Měnový forward Měnový forward je nákup nebo prodej jedné měny za jinou

Více

KAPITOLA 3: EMISE A OBĚH PENĚZ

KAPITOLA 3: EMISE A OBĚH PENĚZ KAPITOLA 3: EMISE A OBĚH PENĚZ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Peníze. Bc. Alena Kozubová

Peníze. Bc. Alena Kozubová Peníze Bc. Alena Kozubová Definice Peníze jsou zvláštním druhem statku. (Statek je věc, která je pro nás něčím užitečná). Peníze sami o sobě nejsou ničím užitečné, jejich užitečnost spočívá v tom, že jsou

Více

SR (CZK/EUR) 26,512 27,122 3 měs. IR CZK p.a. 6,24 7,44 3 měs. IR EUR p.a. 3,86 4,62 a) přímá kotace Nákupní forwardový kurs vypočítáme takto: SR 100

SR (CZK/EUR) 26,512 27,122 3 měs. IR CZK p.a. 6,24 7,44 3 měs. IR EUR p.a. 3,86 4,62 a) přímá kotace Nákupní forwardový kurs vypočítáme takto: SR 100 Příklad č. 1 Na základě následujících kotací spotového kursu eura v korunách a tříměsíčních úrokových měr na korunová a eurová aktiva vypočítejte nákupní a prodejní tříměsíční forwardový kurs eura v korunách

Více

KAPITOLA 9: ZÁKLADNÍ DRUHY OPERACÍ - KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ

KAPITOLA 9: ZÁKLADNÍ DRUHY OPERACÍ - KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ KAPITOLA 9: ZÁKLADNÍ DRUHY OPERACÍ - KOMERČNÍ BANKOVNICTVÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

4. Přednáška Systematizace bankovních produktů, úvěrový proces, úvěrové produkty (aktivní bankovní obchody)

4. Přednáška Systematizace bankovních produktů, úvěrový proces, úvěrové produkty (aktivní bankovní obchody) 4. Přednáška Systematizace bankovních produktů, úvěrový proces, úvěrové produkty (aktivní bankovní obchody) BANKOVNÍ PRODUKT je veškerá služba, kterou banka poskytuje svým klientům ve formě úvěrů, přijímání

Více

ST 14.1. 8:00, E 127 PO 19.1. 16:00, E 127 ČT 22.1. 8:00, E 127 ST 28.1. 16:00, E 127. Komerční bankovnictví 1 / VŠFS ZS 2008/09

ST 14.1. 8:00, E 127 PO 19.1. 16:00, E 127 ČT 22.1. 8:00, E 127 ST 28.1. 16:00, E 127. Komerční bankovnictví 1 / VŠFS ZS 2008/09 Zkouškové termíny ST 14.1. 8:00, E 127 PO 19.1. 16:00, E 127 ČT 22.1. 8:00, E 127 ST 28.1. 16:00, E 127 1 Vymezení cenných papírů (CP) CP jsou v zákoně vymezeny výčtem: Akcie, zatímní listy, poukázky na

Více

Základy účetnictví. 2. přednáška

Základy účetnictví. 2. přednáška Základy účetnictví 2. přednáška Formy sdělení účetních dat Účetnictví poskytuje informace v účetních výkazech: Bilance Výkaz zisku a ztráty (výsledovka) Výkaz cash-flow (o toku peněz) Výkaz o změnách ve

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích

KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích KAPITOLA 7: MONETÁRNÍ POLITIKA, MODELY Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

http://www.zlinskedumy.cz

http://www.zlinskedumy.cz Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Autor Ročník 3., 4. Obor CZ.1.07/1.5.00/34.0514 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Peníze, mzdy daně, pojistné

Více

Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo. Devizový kurz - cena deviz (bezhotovostní cizí peníze ve formě zůstatků na účtech, směnek, šeků apod.).

Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo. Devizový kurz - cena deviz (bezhotovostní cizí peníze ve formě zůstatků na účtech, směnek, šeků apod.). Měnové kurzy Měnový kurz (foreign exchange rate, FX rate, forex rate) je poměr, v jakém se směňují dvě navzájem cizí měny, nebo-li cena jedné měny vyjádřená v jiné měně. Volně směnitelné měny kurz je určován

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0499

CZ.1.07/1.5.00/34.0499 Číslo projektu Název školy Název materiálu Autor Tematický okruh Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0499 Soukromá střední odborná škola Frýdek-Místek, s.r.o. VY_32_INOVACE_261_ESP_11 Marcela Kovářová Datum tvorby

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0185 STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ NERATOVICE Školní 664, 277 11 Neratovice, tel.: 315 682 314, IČO: 683 834 95, IZO: 110 450 639 Ředitelství školy: Spojovací 632, 277 11 Neratovice tel.:

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0499

CZ.1.07/1.5.00/34.0499 Číslo projektu Název školy Název materiálu Autor Tematický okruh Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0499 Soukromá střední odborná škola Frýdek-Místek,s.r.o. VY_32_INOVACE_245_ESP_03 Marcela Kovářová Datum tvorby

Více

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí

Více

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle BANKOVNICTVÍ

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle BANKOVNICTVÍ E-učebnice Ekonomika snadno a rychle BANKOVNICTVÍ - banky a jejich služby jsou nedílnou součástí finančního trhu Evropská centrální banka Spravuje euro (jednotnou měnu EU) a udržuje cenovou stabilitu v

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 1. čtvrtletí 2014 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,4 mld. Kč, což znamená, že v průběhu 1. čtvrtletí 2014 se tento dluh prakticky nezměnil.

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu CZ. 1.07/1.5.00/34.0996 Číslo materiálu Název školy Jméno autora Tématická oblast Předmět Ročník VY_32_INOVACE_EKO149

Více

II. Vývoj státního dluhu

II. Vývoj státního dluhu II. Vývoj státního dluhu V 2015 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 663,7 mld. Kč na 1 663,1 mld. Kč, tj. o 0,6 mld. Kč, přičemž vnitřní státní dluh se zvýšil o 1,6 mld. Kč, zatímco korunová

Více

Peníze a monetární politika

Peníze a monetární politika Peníze a monetární politika Komponenty nabídky peněz. Poptávka po penězích a motivy jejich držby. Bankovní sektor a nabídka peněz. Centrální banka, cíle a nástroje její monetární politika (operace na volném

Více

FINANČNÍ TRH místo, kde se D x S po VOLNÝCH finančních prostředcích, instrumentech, produktech

FINANČNÍ TRH místo, kde se D x S po VOLNÝCH finančních prostředcích, instrumentech, produktech FINANČNÍ TRH místo, kde se D x S po VOLNÝCH finančních prostředcích, instrumentech, produktech - fce: alokační, redistribuční (soustřeďuje, přerozděluje, rozmisťuje) - peněžní: KRÁTKODOBÉ peníze, fin.

Více

FINANČNÍ TRH, CENNÉ PAPÍRY - TEST

FINANČNÍ TRH, CENNÉ PAPÍRY - TEST FINANČNÍ TRH, CENNÉ PAPÍRY - TEST Autor Ing. Věra Holíková Anotace Žáci si ověří své znalosti o finančním trhu, o jeho členění, o cenných papírech na finančních trzích. Zopakují si, co jsou to kapitálové

Více

Rychlý průvodce finančním trhem

Rychlý průvodce finančním trhem Rychlý průvodce finančním trhem www.highsky.cz Trh Forex Z hlediska objemu transakcí je forexový trh největší na světě (decentralizovaný trh s denním objemem 4 biliony USD) Denní objem trhu je zhruba 16x

Více

FINANČNÍ MATEMATIKA Základní pojmy od A do O. www.zlinskedumy.cz

FINANČNÍ MATEMATIKA Základní pojmy od A do O. www.zlinskedumy.cz FINANČNÍ MATEMATIKA Základní pojmy od A do O www.zlinskedumy.cz Finanční matematika = soubor obecných matematických metod uplatněných v oblasti financí např. poskytování krátkodobých a dlouhodobých úvěrů,

Více

5b.. N abíd í ka k p eněz a p opt p ávka k po penězích slide 0

5b.. N abíd í ka k p eněz a p opt p ávka k po penězích slide 0 5b. Nabídka peněz a poptávka po penězích slide 0 Obsahem přednášky je Jak bankovní systém vytváří peníze Tři metody, pomoci kterých může CB kontrolovat nabídku peněz, a proč jí CB není schopna kontrolovat

Více

Bankovnictví a pojišťovnictví 5

Bankovnictví a pojišťovnictví 5 Bankovnictví a pojišťovnictví 5 JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D., vedoucí katedry financí VŠFS a externí odborný asistent katedry bankovnictví a pojišťovnictví VŠE Vkladové bankovní produkty Obsah:

Více

Deriváty termínové operace

Deriváty termínové operace Deriváty termínové operace Deriváty jsou termínové obchody, které jsou odvozeny od obchodů s jinými, tzv. podkladovými aktivy. Termínové obchody - obchody, které jsou sjednány v okamžiku podpisu kontraktu

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.1082. VY_32_INOVACE_5B_19_Peníze

GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.1082. VY_32_INOVACE_5B_19_Peníze NÁZEV ŠKOLY: GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.1082 NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK: VY_32_INOVACE_5B_19_Peníze Společenskovědní

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Trh peněz Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Funkce peněz 1. prostředek směny 2. jednotka zúčtování 3. uchovatel hodnoty 2 Měnové systémy problém

Více

Ing. Jaroslava Syrovátkov. tková

Ing. Jaroslava Syrovátkov. tková Finanční řízení pro nefinančníky Ing. Jaroslava Syrovátkov tková jsou univerzální aktivum (zboží), které je všeobecně přijímáno při směně (tj. za zboží/služby nebo při úhradě dluhu). FUNKCE PENĚZ - prostředek

Více

Peníze, banky, finanční trhy Ing. Jiří Polách polach@vsss.cz

Peníze, banky, finanční trhy Ing. Jiří Polách polach@vsss.cz Peníze, banky, finanční trhy Ing. Jiří Polách polach@vsss.cz 1. Finanční systém Struktura bohatství českých domácností FINANČNÍ SYSTÉM trhy instituce instrumenty zákony transakce FINANČNÍ SYSTÉM VÝČET

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

Ekonomika podniku. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Ing. Kučerková Blanka, 2011

Ekonomika podniku. Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze. Ing. Kučerková Blanka, 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Ekonomika podniku Katedra ekonomiky, manažerství a humanitních věd Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze Ing. Kučerková Blanka, 2011 Krátkodobé

Více

ÚČTOVÁNÍ FINANČNÍHO MAJETKU

ÚČTOVÁNÍ FINANČNÍHO MAJETKU ÚČTOVÁNÍ FINANČNÍHO MAJETKU Charakteristickým rysem finančního majetku účtovaného v účtové třídě 2 je zejména vysoká likvidnost, bezprostřední obchodovatelnost, předpokládaná držba či smluvená splatnost

Více

8. Přednáška Centrální banka

8. Přednáška Centrální banka 8. Přednáška Centrální banka Historie centrální banky: 1668 (1697) Sweriges Riksbank 1694 Bank of England 1913 Federální rezervní systém 1.4.1926 Národní banka československá (1920 zákon, Bankovní úřad

Více

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v 1. 3. čtvrtletí 2014 (mil. Kč) Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Vývoj státního dluhu. Tabulka č. 7: Vývoj státního dluhu v 1. 3. čtvrtletí 2014 (mil. Kč) Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Vývoj státního dluhu V 1. 3. čtvrtletí 2014 došlo ke snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč na 1 683,0 mld. Kč, tj. o 0,3 mld. Kč. Při snížení celkového státního dluhu z 1 683,3 mld. Kč

Více

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav II. Státní dluh 1. Vývoj státního dluhu V 2013 došlo ke zvýšení celkového státního dluhu o 47,9 mld. Kč z 1 667,6 mld. Kč na 1 715,6 mld. Kč. Znamená to, že v průběhu 2013 se tento dluh zvýšil o 2,9 %.

Více

PENÍZE A PLACENÍ. Mgr. Ing. Šárka Dytková

PENÍZE A PLACENÍ. Mgr. Ing. Šárka Dytková PENÍZE A PLACENÍ Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám - OP VK 1.5.

Více

CENNÉ PA CENNÉ PÍRY PÍR

CENNÉ PA CENNÉ PÍRY PÍR CENNÉ PAPÍRY ve finančních institucích dr. Malíková 1 Operace s cennými papíry Banky v operacích s cennými papíry (CP) vystupují jako: 1. Investor do CP 2. Emitent CP 3. Obchodník s CP Klasifikace a operace

Více

Pracovní list 1 Peněžní trh:

Pracovní list 1 Peněžní trh: Pracovní list 1 Peněžní trh: 1. Vysvětlete funkce peněz: a) prostředek směny.... b) zúčtovací jednotka... c) uchovatel hodnoty.... 2. K čemu slouží směnka:.. 3. Jaké druhy směnek rozlišujeme:.. 4. Které

Více

Druhy cenných papírů: - majetkové (akcie, podílové listy) - dlužné (dluhopisy, hyp.zástavní listy, směnky, ad.)

Druhy cenných papírů: - majetkové (akcie, podílové listy) - dlužné (dluhopisy, hyp.zástavní listy, směnky, ad.) 4. Účtování cenných papírů Druhy cenných papírů: - majetkové (akcie, podílové listy) - dlužné (dluhopisy, hyp.zástavní listy, směnky, ad.) Cenné papíry členění (v souladu s IAS 39) : k prodeji k obchodování

Více

Praktické otázky vyplývající ze vztahu ČNB k vybraným mezinárodním obchodním operacím

Praktické otázky vyplývající ze vztahu ČNB k vybraným mezinárodním obchodním operacím Praktické otázky vyplývající ze vztahu ČNB k vybraným mezinárodním obchodním operacím V Z D Ě L Á VA C Í M AT E R I Á L K E K U R Z U M E Z I N Á R O D N Í O B C H O D N Í O P E R A C E S L E Z S K Á U

Více

Částka 6 Ročník 2013. Vydáno dne 15. srpna 2013 ČÁST OZNAMOVACÍ

Částka 6 Ročník 2013. Vydáno dne 15. srpna 2013 ČÁST OZNAMOVACÍ Částka 6 Ročník 2013 Vydáno dne 15. srpna 2013 O b s a h : ČÁST OZNAMOVACÍ 6. Úřední sdělení České národní banky ze dne 8. srpna 2013 o vydání čtvrté verze Pravidel pro referenční banky a výpočet (fixing)

Více

Seznam studijní literatury

Seznam studijní literatury Seznam studijní literatury Zákon o účetnictví, Vyhlášky 500 a 501/2002 České účetní standardy (o CP) Kovanicová, D.: Finanční účetnictví, Světový koncept, Polygon, Praha 2002 nebo později Standard č. 28,

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 1 Číslo

Více

č. Název operace Sazba 1. přijetí žádosti od klienta včetně formální kontroly zdarma

č. Název operace Sazba 1. přijetí žádosti od klienta včetně formální kontroly zdarma Bankovní obchody A. Aktuálně poskytované produkty Záruky za bankovní úvěry pro podnikatele M-záruka ZÁRUKA (záruky za úvěry pro malé podnikatele) přijetí žádosti od včetně formální kontroly storno vystavené

Více

PRAVIDLA PRO REFERENČNÍ BANKY A VÝPOČET (fixing) REFERENČNÍCH ÚROKOVÝCH SAZEB (PRIBID a PRIBOR)

PRAVIDLA PRO REFERENČNÍ BANKY A VÝPOČET (fixing) REFERENČNÍCH ÚROKOVÝCH SAZEB (PRIBID a PRIBOR) PRAVIDLA PRO REFERENČNÍ BANKY A VÝPOČET (fixing) REFERENČNÍCH ÚROKOVÝCH SAZEB (PRIBID a PRIBOR) červenec 2000 Obsah 1 Vymezení pojmů 2 Udělení statutu referenční banky 3 Odebrání statutu referenční banky

Více

Bankovní soustava ČR. Bc. Alena Kozubová

Bankovní soustava ČR. Bc. Alena Kozubová Bankovní soustava ČR Bc. Alena Kozubová Bankovní soustava ČR Nejčastější model v tržních ekonomikách je dvouokruhové bankovnictví, které tvoří: Centrální banka Obchodní (komerční) banky Bankovní soustava

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle FINANČNÍ TRHY

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle FINANČNÍ TRHY E-učebnice Ekonomika snadno a rychle FINANČNÍ TRHY - specifický trh, na kterém se obchodují peníze - peníze - můžou mít různou podobu hotovost, devizy, cenné papíry - funkce oběživa, platidla, dají se

Více

6. Účtová třída 2 - Finanční účty

6. Účtová třída 2 - Finanční účty 6. Účtová třída 2 - Finanční účty V této účtové třídě se sleduje finanční majetek a krátkodobé finanční zdroje účetní jednotky. Účty mohou být aktivní i pasivní. Jedná se o peněžní hotovost, šeky, ceniny,

Více

3. Přednáška Bankovní bilance, základní zásady řízení banky, vybrané ukazatele činnosti banky

3. Přednáška Bankovní bilance, základní zásady řízení banky, vybrané ukazatele činnosti banky 3. Přednáška Bankovní bilance, základní zásady řízení banky, vybrané ukazatele činnosti banky Bilance banky, výkaz zisků a ztrát, podrozvahové položky Bilance banky - bilanční princip: AKTIVA=PASIVA bilanční

Více

Zúčtovací vztahy (účtová třída 3)

Zúčtovací vztahy (účtová třída 3) Zúčtovací vztahy (účtová třída 3) Charakteristika zúčtovacích vztahů (pohledávek a závazků) - vztahy s jinými ekonomickými subjekty účetními jednotkami, v nichž vystupuje buď jako věřitel, který má právo

Více

9. Přednáška Česká národní banka

9. Přednáška Česká národní banka 9. Přednáška Česká národní banka Česká národní banka ústřední banka České republiky, - zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance (novela č. 257/2004 Sb.). hlavní cíl CENOVÁ STABILITA, Další cíle: podpora

Více

S Y S T É M Y M Ě N O V Ý C H K U R Z Ů P L A T E B N Í B I L A N C E

S Y S T É M Y M Ě N O V Ý C H K U R Z Ů P L A T E B N Í B I L A N C E MFT- 3.přednáška S Y S T É M Y M Ě N O V Ý C H K U R Z Ů P L A T E B N Í B I L A N C E Obsah 3. přednášky 1. Křížový kurz 2.Systém měnových kurzů Kurzové režimy (pevný kurz vs. pohyblivé kurzové režimy).

Více

Krátkodobé cenné papíry a Skonto obsah přednášky

Krátkodobé cenné papíry a Skonto obsah přednášky Krátkodobé cenné papíry a Skonto obsah přednášky 1) Vybrané krátkodobé cenné papíry 2) Skonto není cenný papír, ale použito obdobných principů jako u krátkodobých cenných papírů Vybrané krátkodobé cenné

Více

Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova 55

Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova 55 OPAKOVÁNÍ A 1. Napiš 3 funkce peněz: 2. Doplň druh peněz: mince z drahých kovů, jejich nominální hodnota byla kryta drahým kovem, z něhož byly vyrobeny mince z obecných kovů (mosaz, hliník, ), od 18. století

Více

Instituce finančního trhu

Instituce finančního trhu Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Instituce finančního trhu strana 2 Instituce finančního trhu Regulatorní instituce Komerční instituce strana

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Finanční trhy Finanční trh je založený na nabídce relativně

Více

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU)

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 25.2.2015 CS Úřední věstník Evropské unie L 53/21 ROZHODNUTÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2015/297 ze dne 15. prosince 2014, kterým se mění rozhodnutí ECB/2010/23 o přerozdělování měnových příjmů národních

Více

Štěstí je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš

Štěstí je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš Peníze Štěstí je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš Bez peněz by byl život trudný, aneb dvojí náhoda směny Bez peněz by se lidé nespecializovali. Peníze vznikly spontánně jako prostředek směny.

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy

Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu Peníze, banky, finanční trhy Název tematického celku: Peníze Cíl: Vysvětlit vznik peněz a bank, jejich funkce a význam v moderní ekonomice

Více

PRAVIDLA OBCHODOVÁNÍ REGULOVANÉHO TRHU

PRAVIDLA OBCHODOVÁNÍ REGULOVANÉHO TRHU PRAVIDLA OBCHODOVÁNÍ REGULOVANÉHO TRHU Článek 1 Předmět úpravy (1) Pravidla obchodování regulovaného trhu (dále jen Pravidla obchodování ) stanovují strukturu regulovaného trhu a pravidla pro uzavírání

Více

Kontrolní závěr z kontrolní akce 15/13. Státní dluh a výdaje na jeho financování

Kontrolní závěr z kontrolní akce 15/13. Státní dluh a výdaje na jeho financování Kontrolní závěr z kontrolní akce 15/13 Státní dluh a výdaje na jeho financování Kontrolní akce byla zařazena do plánu kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen NKÚ ) na rok 2015 pod číslem

Více

Finanční matematika. Mgr. Tat ána Funioková, Ph.D. 17. 9. 2012. Katedra matematických metod v ekonomice

Finanční matematika. Mgr. Tat ána Funioková, Ph.D. 17. 9. 2012. Katedra matematických metod v ekonomice Finanční matematika 1. přednáška Mgr. Tat ána Funioková, Ph.D. Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Katedra matematických metod v ekonomice 17. 9. 2012 Mgr. Tat ána Funioková, Ph.D. (VŠB TUO)

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 12. Lekce Banky a jejich úloha v národním hospodářství Struktura

Více

2. Co budete potřebovat k tomu, aby vám v bance založili běžný účet? 3. Je rozdíl mezi osobním účtem a podnikatelským účtem?

2. Co budete potřebovat k tomu, aby vám v bance založili běžný účet? 3. Je rozdíl mezi osobním účtem a podnikatelským účtem? Pracovní list č. 2 1. Jaké služby poskytují obchodní banky? 2. Co budete potřebovat k tomu, aby vám v bance založili běžný účet? 3. Je rozdíl mezi osobním účtem a podnikatelským účtem? 4. Jste pracovník

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE MONETÁRNÍ POLITIKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Financování obchodní banky

Financování obchodní banky VY_32_INOVACE_BAN_105 Financování obchodní banky Ing. Dagmar Novotná Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření:

Více

Krátkodobý finanční majetek a jeho účtování

Krátkodobý finanční majetek a jeho účtování Krátkodobý finanční majetek a jeho účtování Které CP patří do krátkodobého fin. majetku? Majetkové CP zakládající podíl na majetku vlastněné společnosti (akcie, podílové listy) Dlužné cenné papíry představují

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu CZ. 1.07/1.5.00/34.0996 Číslo materiálu Název školy Jméno autora Tématická oblast Předmět Ročník VY_32_INOVACE_EKO141

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ. Statistika. Semestrální práce

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ. Statistika. Semestrální práce ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA DOPRAVNÍ Statistika Semestrální práce Vypracovali: Tomáš Mojžyšek, Petr Kalivoda Skupina: 2 40 Akademický rok: 2012-2013 Obsah Úvod... - 3 - Vývoj měny... -

Více

RPSN (Roční Procentní Sazba Nákladů) (2015-01-18)

RPSN (Roční Procentní Sazba Nákladů) (2015-01-18) RPSN (Roční Procentní Sazba Nákladů) (2015-01-18) Zkratkou RPSN se označuje takzvaná roční procentní sazba nákladů. Udává, kolik procent z původní dlužné částky musí spotřebitel za jeden rok zaplatit v

Více

Peníze a parita kupní síly, měnový kurz. Makroekonomie I. 9. přednáška. Citát k teorii peněz. Osnova přednášky. Teoretická a empirická definice peněz

Peníze a parita kupní síly, měnový kurz. Makroekonomie I. 9. přednáška. Citát k teorii peněz. Osnova přednášky. Teoretická a empirická definice peněz 9. přednáška Makroekonomie I Peníze a parita kupní síly, měnový kurz Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Definice peněz Historie vzniku peněz Funkce peněz Osnova přednášky Nabídka peněz peněžní

Více

Finanční deriváty. Základní druhy finančních investičních instrumentů. Vymezení termínových obchodů. spotový versus termínový obchod (resp.

Finanční deriváty. Základní druhy finančních investičních instrumentů. Vymezení termínových obchodů. spotový versus termínový obchod (resp. Ing. Martin Širůček, Ph.D. Katedra financí a účetnictví sirucek.martin@svse.cz sirucek@gmail.com Finanční deriváty strana 2 Základní druhy finančních investičních instrumentů strana 3 Vymezení termínových

Více

prostředky, zařízení budov, inventář aj.) - základní stádo - pěstitelské celky a trvalé porosty

prostředky, zařízení budov, inventář aj.) - základní stádo - pěstitelské celky a trvalé porosty Přednáška 18.10. Bilanční princip struktura bilance Z minulé přednášky: Základní struktura rozvahy: Rozvaha firmy.. Majetek v různých formách Zdroje majetku 1. Dlouhodobý majetek 1. Kapitál vlastní 2.

Více

Juridica Business Program Bankovní služby pro notáře, advokáty, insolvenční správce a správce konkurzní podstaty

Juridica Business Program Bankovní služby pro notáře, advokáty, insolvenční správce a správce konkurzní podstaty Juridica Business Program Bankovní služby pro notáře, advokáty, insolvenční správce a správce konkurzní podstaty Strana 1 Juridica Business Program Fyzická osoba podnikatel, Právnická osoba Profesní účet

Více