VZNIK ČSR. říjen 1915 Clevelandská dohoda v USA krajané v USA podporují společné soužití Čechů a Slovák v jednom státě a podporují samostatnost.

Transkript

1 Vznik ČSR Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Martina Filipová. Dostupné z Metodického portálu ; ISSN Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV). 1

2 VZNIK ČSR Po vypuknutí války v Rak. Uh. monarchii nastala vojensko-byrokratická diktatura, moc = armáda, policie, úřednictvo, Němci a Maďaři válku přivítali, Slované odmítali = posílily se národnostní rozpory. Rak.-Uh. není na válku připraveno, armáda rychle vyčerpala zásoby, poklesla ekonomika, nastala bída, hlad, české země na válku doplácejí potraviny dávají celému Předlitavsku, v českých zemích pak potraviny chybí V české společnosti se vytvořilo několik politických směrů: 1. agrárníci (v čele Švehla) + katolíci - podpora Rak.-Uh., věří, že tak nejvíce zmírní dopad války 2. soc. - dem. strana (v čele Šmeral) počítali se zachováním Rak.-Uh. 3. mladočeská strana (v čele Kramář) očekávají vítězství dohody, hlavně Ruska, věřili v příklon k Rusku 4. realisté (v čele Masaryk) česká strana pokroková, předpokládá vítězství dohody, chce změny v poválečném uspořádání světa využít ve prospěch osamostatnění českého národa, podporuje je i národně sociální strana (v čele Klofáč) Obyčejní lidé- odpor k válce, nechtějí bojovat proti Slovanům, jsou zaměřeni proti Německu, Rak.-Uh. utlačuje český národ, omezuje školy, zakazuje ČJ v úřednictví, na začátku války bylo zastřeleno pro výstrahu několik lidí. T. G. Masaryk profesor pražské univerzity, politolog, sociolog, od 1907 poslanec říšské rady, zpočátku neuvažuje o osamostatnění, až 1914 si uvědomí, že Rak.-Uh. je na pokraji krachu a začne prosazovat myšlenku samostatnosti. Masaryk odjíždí do zahraničí a stává se vůdčí osobou československého zahraničního odboje, musí dohodu přesvědčit o výhodnosti rozpadu Rak.-Uh., podniká cesty po Evropě, navazuje kontakty s franc., angl., rus., jihoslovanskými politiky, krajany v USA, žádá peníze na financování odboje. - při své 3. cestě zůstal v Itálii (doma na něj byl vydán zatykač - podezření pro velezradu, upozornil ho Machar), žije tedy ve Švýcarsku, Londýně, Paříži, živí se přednáškami na univerzitách, celý rok 1915 je osamocen, v létě 1915 vyhlašuje oficiálně u příležitosti 500. výročí upálení mistra Jana Husa československý odboj v Ženevě, řekl, že český národ bude bojovat za rozbití Rak.-Uh. a vyhlašuje válku Rak.-Uh., začíná spolupráce s Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem (důstojník fr. armády u letectva) umožnil kontakty s politickými špičkami Francie. říjen 1915 Clevelandská dohoda v USA krajané v USA podporují společné soužití Čechů a Slovák v jednom státě a podporují samostatnost. listopad 1915 v Paříži založen český zahraniční komitét, měl oficiálně reprezentovat zahraniční odboj, z něj v únoru 1916 vznikla česká národní rada a z ní v květnu 1916 československá národní rada, předseda Masaryk, zahraničí Beneš, vojenství Štefánik. Domácí odboj: Beneš 1915(před svou emigrací v létě) založil špionážní spolek Mafie měl informovat o situaci v Rak.-Uh., představitelé Alois Raším, Přemysl Šámal. 2

3 1915 Raším a Kramář zatčeni spolu s jinými (představiteli Sokola ), odsouzeni k trestu smrti, zachránilo je, že v roce 1916 umírá Fr. Josef I. a nový císař Karel I. uděluje rozsáhlou amnestii a ruší trest smrti založen Národní výbor, politická instituce reprezentující zájmy čs. národa, měla pracovat doma, v čele Karel Kramář, jeho zásadní činnost byla příprava pro převzetí moci po rozpadu Rak.- Uh. V zahraničí dohoda ještě není přesvědčena o nutnosti samostatnosti, proto Masaryk v roce 1916 vyzývá zajatce mimo české země, aby vstupovali do legií Rusko (50000), Itálie (20000), Francie (10000), mají bojovat proti Rak.-Uh. na straně Dohody, která je vyzbrojila. Legie např. úspěšně zasáhnou v červenci 1917 v bitvě u Zborova, kde bojují proti Německu. Zlom říjen 1917 (dekret o míru bolševici vystupují z války, Rusko z Dohody) zmatek Masaryk chce zachovat neutralitu legií, chce je odsunout na záp. frontu, jediná volná cesta přes Sibiř do Vladivostoku, z Vladivostoku jedou loďmi Dohody do Francie, část legií (asi 10000) jde k bolševikům = oddíly čs. Rudé armády (J. Hašek), zbytek se připojuje k intervenčním vojskům proti bolševikům, je zahájena přeprava 60-ti souprav legií po magistrále špatné velení, konflikty s bolševiky, postupný morální rozklad, do Vladivostoku dorazí na konce války, poslední legionáři do ČSR září České země: Rak.-Uh. chce zavést NJ jako jediný úřední jazyk, české země chce vyjmout z působení zemského úřadu, chce je podřídit přímo vídeňské vládě, zostřily se soc. rozpory hladové demonstrace (Prostějov mrtvých) květen 1917 manifest českých spisovatelů výzva poslancům, aby byli neústupní vůči Rak.-Uh. v hájení českých zájmů, postupně se všechny politické strany přiklání k osamostatnění českého státu vyhlášená v Praze Tříkrálová deklarace poslanci zemského sněmu a říšské rady vyhlásili: - 1. za základ poválečného uspořádání považují zásadu práva národů na sebeurčení 2. na mírových jednáních nemá Rak-Uh. mluvit za jiné národy 3. vytvořit samostatný československý stát Česká politika nastoupila cestu úplného rozchodu s Rak.-Uh. Vše závisí na Dohodě, proto TGM jedná s prezidentem Wilsonem, v lednu 1918 vyhlašuje 14 Wilsonových bodů požadavky Dohody po válce, 10. bod české země, USA nepodporují samostatnost, jen autonomii v rámci Rak.-Uh. tento postoj trvá až do května 1918, proto čeští a slovenští krajané v USA v květnu 1918 vyhlašují Pittsburghskou smlouvu dohoda o vytvoření samostatného státu demokratická republika, autonomie Slovenska v rámci nového státu. V Rak.-Uh. je patrný postupný rozklad, krize armády, dochází k válečným vzpourám. Změna postoje Dohody červen 1918 Francie uznává čs. národní radu jako vládu budoucího státu, srpen přidává se Anglie, následují je další státy. 3

4 Beneš ohlásil, že z čs. národní rady je vytvořena prozatímní čs. vláda, TGM prezident + předseda vlády, Beneš ministr zahraničí a vnitra, Štefánik ministr národní obrany Masaryk Washingtonská deklarace prohlášení nezávislosti Československa České země: Červenec 1918 obnoven Národní výbor- úkol připravit převzetí moci po kapitulaci Rak.- Uh., v čele Karel Kramář Září 1918 Rak.-Uh. odváží stroje a potraviny z českých zemí, na protest proti tomu generální stávka na podporu naší vlády, na některých místech je už vyhlášena republika (Třebíč, Plzeň, Mladá Boleslav ) 28. října 1918 ministr zahr. rak. vlády Andrássy podepsal kapitulaci Rak.-Uh., přijímá podmínky kapitulace, dozví se to č. politici Pražané spontánně oslavují vznik republiky. I když Národní výbor nemá pokyny, představitelé se sejdou a vyhlásí Československou republiku, pod dekret se podepisují: Rašín, Soukup, Švehla, Stříbrný, Šrobár, Kramář chybí je v Ženevě na jednáních. Zástupci Slováků se sešli vyhlásili Slov. národní radu v Turčianském Martině a vydali Martinskou deklaraci chtějí žít ve společném soužití s Čechy v jednom státě v Ženevě schůzka představitelů domácího a zahraničního odboje (Kramář, Beneš), dohoda Československo bude republika první ústavodárné shromáždění, TGM zvolen prezidentem (TGM se do vlasti vrátil 20. prosince), sesadili habsburskou monarchii, schválili vytvoření ČSR, schválili zákony, které vydal Národní výbor, schválili novou vládu 16 členů, nebyla volená, ale jmenovaná, v čele Karel Kramář (nár. demokrat), min. zemědělství a vnitra Antonín Švehla (agrární strana), min. obrany Václav Klofáč (národně socialistická strana), min. financí Alois Rašín (nár. demokrat. strana) 4

5 Otázky k textu: 1. Jaký postoj k válce měli Slované v Rak.-Uh. monarchii? 2. Kdo byl vůdčí osobností československého zahraničního odboje? 3. Kdy a kde byl čs. zahraniční odboj oficiálně vyhlášen? 4. Co byl Národní výbor a kdo stál v jeho čele? 5. Co byly a proč vznikly legie? 6. Vysvětli pojem Tříkrálová deklarace. 7. Kdy se státy Dohody rozhodly podpořit myšlenku rozpadu Rak.-Uh.? 8. Kdy a za jakých okolností dochází k vyhlášení samostatného Československa? 9. Jak zareagovali na vyhlášení Československa Slováci? 10. Kdy se konalo první ústavodárné shromáždění v nově vzniklém státě a co bylo jeho náplní? 5

6 Otázky k textu - řešení: 1. Jaký postoj k válce měli Češi a Slováci v Rak.-Uh. monarchii? Mají odpor k válce, nechtějí bojovat proti Slovanům, jsou zaměřeni proti Německu. 2. Kdo byl vůdčí osobností československého zahraničního odboje? T. G. Masaryk 3. Kdy a kde byl čs. zahraniční odboj oficiálně vyhlášen? V létě u příležitosti 500. výročí upálení mistra Jana Husa byl československý odboj vyhlášen v Ženevě. 4. Co byl Národní výbor a kdo stál v jeho čele? Šlo o politickou instituci reprezentující zájmy československého národa, v čele stál Karel Kramář, zásadní činností Národního výboru byla příprava pro převzetí moci po rozpadu Rak.-Uh. 5. Co byly a proč vznikly legie? Jde o vojenské jednotky, které začaly vznikat v zahraničí po výzvě Masaryka v roce 1916 a bojovaly na straně Dohody proti Rak.-Uh. 6. Vysvětli pojem Tříkrálová deklarace. Poslanci zemského sněmu a říšské rady v Praze vyhlásili, že: -1. za základ poválečného uspořádání považují zásadu práva národů na sebeurčení, 2. na mírových jednáních nemá Rak-Uh. mluvit za jiné národy, 3. je nutné vytvořit samostatný československý stát. 7. Kdy se státy Dohody rozhodly podpořit myšlenku rozpadu Rak.-Uh.? Ke změně postoje Dohody dochází v červen 1918, kdy Francie uznává čs. národní radu jako vládu budoucího státu, v srpnu se přidává Velká Británie. 8. Kdy a za jakých okolností dochází k vyhlášení samostatného Československa? 28. října 1918 ministr zahr. rak. vlády Andrássy podepsal kapitulaci Rak.-Uh., přijímá podmínky kapitulace, dozví se to č. politici Pražané spontánně oslavují vznik republiky. I když Národní výbor nemá pokyny, představitelé se sejdou a vyhlásí Československou republiku. 6

7 9. Jak zareagovali na vyhlášení Československa Slováci? Zástupci Slováků se sešli vyhlásili Slov. národní radu v Turčianském Martině a vydali Martinskou deklaraci chtějí žít ve společném soužití s Čechy v jednom státě. 10. Kdy se konalo první ústavodárné shromáždění v nově vzniklém státě a co bylo jeho náplní? první ústavodárné shromáždění, TGM zvolen prezidentem, byla sesazena habsburská monarchie, schváleno vytvoření ČSR, schválili zákony, které vydal národní výbor, schválili novou vládu 16 členů, nebyla volená, ale jmenovaná. 7

8 Zdroje: D_odboj 8