Financování vysokých škol v ČR: možnosti a realita v mezinárodním srovnání

Transkript

1 Financování vysokých škol v ČR: možnosti a realita v mezinárodním srovnání Daniel Münich Škoda auto vysoká škola, Mladá Boleslav

2 O čem to bude Důležité nebo zajímavé skutečnosti Systém financování vzdělávací činnosti Financování VaV Finanční podpora studentů Možnosti změn Varování Spíše o VVŠ než SVŠ Parciální vhledy Paušalizace

3 Očima ekonomické teorie VVŠjsou zvláštní typ neziskové firmy (nesmí dosahovat zisk), řízené zaměstnanci (labor managed firm volí akademické senáty a ty volí vedení i vědecké rady a dělají klíčová systémová rozhodnutí, jejichž jednotkové náklady (normativ na studenta) a produkce (počty vzdělávaných studentů) jsou regulovány (MŠMT). Cílovou funkcí (objective function) je maximalizace kombinace zaměstnanosti, jistoty pracovních míst a výše poměrně rovnostářsky rozdělovaných mezd. Kvalita produkce (vzdělávací služby) hraje méně významnou roli, protože stačí splnit akreditační standardy (minimální práh kvality) a zaplnit kvótu počtu financovaných studentů (bez ohledu na jejich dispozice a studijní úsilí).

4 Klíčové charakteristiky systému Krátce po dokončení masifikace Vysoká průměrná doba studia Nízké výdaje na studenta ročně, vysoké na úspěšně dokončené studium Nedostatek informací o kvalitě (studia a VaV) Rovnostářské financování, nízká diversifikace Slabá a zastaralá finanční podpora studentů Uzavřenost Vysoká/nízká závislost VVŠ/SVŠ na státu: duální systém

5 Repete: zdroje financování VVŠ v ČR Veřejné národní zdroje Institucionální (výzkum a vzdělávání) Účelové (výzkum a vzdělávání) Veřejné zdroje EU dočasné a rozvojové Soukromé zdroje od studentů (+ export) XX od podnikatelského sektoru XX od absolventů a filantropů XX

6 Financování vzdělávací činnosti (V)VŠ

7 Financování vzdělávací činnosti VVŠ Normativní financování (ang. formula funding) standardní ve světě dán jen obecný zákonný rámec normativ na studium a obor + stropy počtu studií vyžaduje kvalitní informace (jinak rovnostářství bez excelence) dobré a špatné použití (zkušenosti ) duální systém plně podporovaného studia na VVŠ a nepodporovaného studia na SVŠ > nízký stupeň diverzifikace VŠ > vysoký stupeň vnitřních rozdílů

8 Normativní financování

9 Normativní financování vzdělávací činnosti VVŠ Rozdělování financí VVŠ 20% Počet studentů 80% Ukazatele kvality

10 Normativní financování Cca 16 mld. z 20 mld. ročně financování podle počtu studentů (~12.3 mld) Oborové koeficienty Bonus za Kvalitu a výkon (~3.6 mld)

11 Normativní financování Stropy počtu financovaných studentů (BA, MA, nma, PhD) závisí na Indikátorech Kvality a Výkonu

12 Kolik škola dostane Financování jednoho normativního studenta v rámci ukazatelů A a K Kč na studenta Rozdíl od průměru UK 36,043 10% JU 31,630 3% UJEP 29,800 9% MU 33,101 1% UP 32,501 1% VFU Brno 31,040 5% OU 31,160 5% UHK 30,231 7% SU 30,055 8% ČVUT 33,593 3% VŠCHT Praha 34,850 7% ZČU 32,186 1% TUL 31,387 4% UPa 30,952 5% VUT v Brně 32,715 0% VŠB TUO 30,248 7% UTB ve Zlíně 29,833 9% VŠE 31,864 2% ČZU v Praze 30,451 7% MENDELU 31,436 4%

13 Normativní financování Rovnostářské financování Slabé motivace k vyšší kvalitě Omezené možnosti nabízet vyšší kvalitu Nedostatek informací o kvalitě výuky a VaV Relativně malé rozdíly v kvalitě škol Velké rozdíly kvality uvnitř škol Rozdílné zájmy různých škol Způsob řízení škol (střední volič) Pes se drží za ocas

14 QS World University Rankings 2013

15 Nízký podíl zahraničních akademiků 15

16 Kontraktové financování? v podstatě také do velké míry normativní bilaterální vyjednávání +/ výhled na více let + nejistoty státního rozpočtu

17 Trochu bezhlavá masifikace

18 Zdroj: Jan Koucký, SVP UK, prezentace From Incremental Funding to Quality & Performance Indicators

19 Čistá míra vstupu do terciárního vzdělávání a míra vstupu založená na kohortní analýze (pro programy terciárního vzdělávání typu ISCED 5A) vletech ,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 18 6,3% 7,0% 7,6% 7,7% 2,6% 0,5% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 19 6,1% 7,1% 8,2% 9,1% 11,7% 11,5% 14,0% 15,1% 16,2% 17,5% 18,3% 20 2,7% 2,9% 3,2% 4,5% 7,6% 10,2% 12,1% 13,1% 14,5% 15,5% 16,0% 21 1,7% 1,6% 1,4% 2,8% 1,5% 2,6% 2,8% 2,9% 3,2% 3,2% 3,2% 34,9% 22 1,5% 1,2% 0,9% 1,9% 1,0% 1,1% 1,3% 1,4% 1,4% 1,6% 1,6% 23 1,0% 0,8% 0,6% 1,4% 0,7% 0,8% 0,8% 0,9% 1,1% 1,1% 1,2% 24 0,6% 0,5% 0,5% 1,0% 0,6% 0,6% 0,6% 0,7% 0,7% 0,8% 0,8% 32,6% 25 0,3% 0,3% 0,4% 0,6% 0,4% 0,5% 0,6% 0,6% 0,6% 0,6% 0,7% 26 0,2% 0,3% 0,3% 0,3% 0,4% 0,4% 0,5% 0,6% 0,5% 0,5% 0,6% 27 0,2% 0,2% 0,2% 0,2% 0,3% 0,4% 0,4% 0,5% 0,5% 0,5% 0,5% 28 0,1% 0,2% 0,2% 0,1% 0,3% 0,3% 0,4% 0,4% 0,5% 0,5% 0,5% 24,0% 29 0,1% 0,1% 0,1% 0,1% 0,3% 0,3% 0,4% 0,4% 0,4% 0,5% 0,5% ,2% 0,1% 0,1% 0,0% 0,2% 0,2% 0,3% 0,4% 0,4% 0,4% 0,5% ,0% 0,1% 0,1% 0,0% 0,1% 0,2% 0,2% 0,3% 0,3% 0,4% 0,4% 40+ 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,1% 0,1% 0,1% 0,1% 21,8% 23,2% 24,6% 29,7% 29,7% 31,8% 37,2% 41,0% 44,5% 48,3% 50,6% 50% Čistá míra vstupu reprezentuje podíl osob, které by při zachování současného zájmu o terciární vzdělávání někdy během svého života vstoupily do terciárního vzdělávání. Není ovlivněna ani rozdíly ve věkové struktuře, ani rozdíly typického věku pro vstup do terciárního vzdělávání v jednotlivých porovnávaných zemích.

20

21 Financování

22

23 Financování výzkumu a vývoje

24 Nízká míra institucionální spolupráce ve VaV s podnikatelským sektorem 24

25 Nízká spolupráce s podnikatelským sektorem

26 Finanční pomoc studentům

27 Finanční pomoc studentům Nepřímá daňová skrze rodiče nejistá z pohledu studenta do 26 let věku Minimální role stipendií Absence studentských půjček na živobytí a školné (SVŠ) podmínky, úroky, splácení, nemožnost zavést školné na VVŠ bariéra hlavně pro studenty soukromých škol

28

29

30

31 Možnosti změn

32

33

34

35 Vybrané návrhy NERV (1/2012) Námět č.1: Financovat školám pouze standardní dobu studia (SDS) studenta a přestat financovat SDS + 1 Námět č.2: Školám přestat financovat studenty, kteří program dané úrovně již jednou vživotě vystudovali Námět č.3: Během 5 let snížit podíl nastupujících studentů na MA/BA z 75% pod 50% Námět č.4: Ve finanční podpoře mnohem výrazněji zohledňovat kvalitu vzdělávacích programů Námět č.5: MŠMT by mělo každý rok vládě předkládat analýzu efektivnosti financování VVŠ Námět č.6: Přestat vyplácet normativ za studenta, ale za studentem získané kredity Námět č.7: Zpřísnit povinnost placení a vybírání poplatků za překračování SDS, opakování studií, apod.

36

37

38 CERGE EI Společné pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR v.v.i. Výzkum úspěšná publikační činnost v nejlepších mezinárodních vědeckých žurnálech špičkoví výzkumníci z různých světových regionů PhD a MA studijní programy PhD program moderní ekonomie s českou a americkou akreditací absolventi nastupují akademickou dráhu na prestižních světových univerzitách, získávají pozice v mezinárodních organizacích jako MMF, EBRD nebo Světová banka. Výzkum zaměřený na veřejné politiky IDEA nezávislý think tank zaměřující se na výzkum v oblasti veřejných politik Přispívá k vědeckým a veřejným debatám v České republice i v zahraničí

39 Děkuji za pozornost