Aktuální ekonomická situace

Transkript

1 Aktuální ekonomická situace Pavel Krpálek Institut vzdělávání a poradenstvíčzu v Praze Obsah přednášky: Ekonomie jako věda Ekonomická krize Konjunkturní cyklus tržní ekonomiky Indikátory makroekonomie Vývoj české ekonomiky Měnové souvislosti EURO ano či ne?

2 Ekonomie (ekonomická teorie) mikroekonomie makroekonomie

3 Nejdůležitější makroekonomické indikátory, pomocí kterých je běžně popisována a hodnocena úroveň a vývoj národních ekonomik: ukazatelé makroekonomických výstupů (např. HDP) nezaměstnanost inflace platební bilance státu (zejména běžný účet a v jeho rámci ZOB)

4 Světová hospodářská krize tvrdě dopadne na tuzemské hospodářství (Jan Švejnar) Ilustrační foto: Mediafoxfoto.cz, říjen 2009 pokud ČR vykáže růst HDP bude to úspěch. Vývoz tvoří více než 80% českého HDP. Ochlazení a recese v západní Evropě, která nastala, se nás samozřejmě dotkne. Kompenzací by mohly být nové trhy, každopádně dojde k podstatnému zpomalení.

5 Příčiny globální ekonomické krize: vysoká cena ropy globální inflace zvýšená nezaměstnanost americká hypoteční krize odstartovala světovou finanční krizi Vláda USA cíleně podporovala na finančním trhu hypotéky a to i u rizikových klientů - zejména polostátních společností Freddie Mac a Fannie Mae+intervence Federálního rezervního systému (FED) vykupovaly od bank i vysoce rizikové hypotéky Na jejich základě byly emitovány obligace (zdánlivě bezpečné), které se dále obchodovaly a vracely se zpět na finanční trh jako hodnověrné produkty s přijatelnou rizikovostí.

6 Konjunkturní cyklus tržní ekonomiky Tržní ekonomika jako ekonomický systém podléhá více či méně pravidelným výkyvům ekonomické aktivity v cyklech zvaných konjunkturní (hospodářský, obchodní) cyklus. Konjunkturní cyklus tvoří fáze ekonomického vývoje: expanze (konjunktura, boom) - fáze vzestupu ekonomiky vrchol cyklu - horní bod obratu, následuje pokles kontrakce (recese, krize) - fáze poklesu ekonomické aktivity sedlo cyklu ( dno ) - dolní bod obratu, následuje oživení

7 Konjunkturní cyklus tržní ekonomiky úroveň výstupu (HDP) vrchol cyklu kontrance expanze sekulární trend sedlo cyklu čas

8 Cyklický vývoj národní ekonomiky nominální HDP reálný HDP reálný HDD deflátor HDP % Predik ce /99 3 1/00 3 1/01 3 1/02 3 1/03 3 1/04 3 1/05 3 1/06 3 1/07 3 1/08 3 1/09 3 Pramen:

9 Stanovení HDP metoda výdajová, důchodová, produktová Hrubý domácí produkt Výdajová metoda spotřeba statků a služeb hrubé investice státní nákupy statků a služeb čistý export Důchodová metoda hrubé mzdy čisté úroky hrubé zisky firem renty amortizace HDP v cenách VF HDP v tržních cenách nepřímé daně HDP v tržních cenách

10 Hrubý domácí produkt reálný příspěvky k růstu (procentní body) zdroj:

11 Hrubý domácí produkt ve třech variantách: 1. ekonomická síla - absolutní vyjádření - masa HDP (b. c.) ČR 2008 : mld. Kč (reálný mld. Kč) 2. ekonomická úroveň - (HDP/obyvatele) lze srovnávat různě velké a lidnaté země, dvojí způsob ocenění: a) v příslušné národní měně nebo přepočtem na USD při běžném směnném kurzu (tzv. v kurzu měny ) b) paritou kupní síly ČR 2008 : EUR p.k.s EUR b.s.k. relace k EU12 73% 50%

12 3. ekonomický vývoj - meziroční změny reálného HDP (s. c.): a) ekonomický růst b) ekonomická stagnace c) ekonomický pokles Vývoj reálného HDP (referenční rok 2000) odhad predikce výhled výhled ,6 4,5 6,3 6,8 6,1 2,7-5 1,3 2,8 3,3

13 Hrubý domácí produkt - meziroční růst v % zdroj:

14 HDP - vývoj v ČR, Evropě a v USA (% meziroční změny) Prameny: Eurostat; OECD Main Economic Indicators, Quarterly National Accounts; The Economist; IMF Financial Statistics; odhady MF EA12 USA Česko Predikce

15 HDP - vývoj v ČR a vybraných tranzitivních zemích (% meziroční změny) Prameny: Eurostat; OECD Main Economic Indicators, Quarterly National Accounts; The Economist; IMF Financial Statistics; odhady MF Polsko Maďarsko Predikce 9 8 Slovensko Česko

16 Porovnání HDP v přepočtu na obyvatele v ČR a v Evropě - měřeno v paritě kupní síly (% relace k EU12) Pramen:

17 HDP v přepočtu na obyvatele (v paritě kupní síly) rok 2008 (USD) Pramen: 1. Katar Lucembursko Norsko Singapur Spojené státy Hong Kong Švýcarsko Irsko Nizozemsko Island Kuwait Rakousko ČR

18 Inflace vzestup cenové hladiny v ekonomice, všeobecný růst cen. Cenová hladina se včase vyvíjí třemi možnými způsoby: 1. inflace růst cenové hladiny v meziročním srovnání (růst cen oproti stejnému období předchozího roku) 2. cenová stabilita cenová hladina stagnuje, nedochází k markantnějšímu pohybu cen nahoru ani dolů 3. deflace pokles cenové hladiny v meziročním srovnání (opak inflace)

19 Inflace s sebou nese znehodnocování peněz v ekonomice, zejména úspor, protože růst cenové hladiny je vždy spojen s poklesem kupní síly peněžní jednotky. V inflačním prostředí je proto nezbytné rozlišovat dvě hodnoty jedné a téže měnové jednotky: - nominální (jmenovitou) hodnotu částka uvedená na penězích, nominální hodnota se včase nemění, zůstává stejná bez ohledu na inflační vývoj - reálnou hodnotu tzv. kupní sílu peněz vyjadřuje hodnoty, které lze za daný obnos koupit, pochopitelně se včase mění, a to právě kvůli inflaci (za stejné peníze si koupíme stále méně zboží)

20 Příklad znehodnocení tisícikorunové bankovky inflací ve výši 10% Datum Kupní síla bankovky (Kč) , , , , , ,10

21 K měření inflace se používají cenové indexy, založené na poměřování pohybu cenové hladiny u vybraných výrobků a služeb zařazených do tzv. spotřebitelského koše ve dvou obdobích (např. prosinec 2009 : prosinec 2008). Tyto změny vyjádřené v procentech se nazývají míra inflace. Míra inflace vyjádřená indexem spotřebitelských cen (CPI = Consumer Price Index): CPI 2009 CPI 2008 I = [%] CPI 2008 Legenda: I míra inflace měřená indexem spotřebitelských cen CPI 2009 index spotřebitelských cen v roce 2009 CPI 2008 index spotřebitelských cen v roce 2008

22 Typy inflace - podle příčiny vzniku inflace: poptávková inflace vysoká agregátní poptávka neodpovídá růstu výroby nebo je strukturálně nevyvážená - růst nominálních mezd dlouhodobě převyšuje růst produktivity práce, příliš vysoká investiční aktivita firem např. díky levným úvěrům, příliš rychle rostoucí státní (veřejné) výdaje, snížení daní a řada dalších vlivů nabídková inflace pokles agregátní nabídky, který tento stav způsobuje vyvolávají rostoucí náklady - nákladová inflace, příčiny mohou být také jinde, např. v záměrném snižování nabídky směřujícím ke zvýšení cen firem v monopolním nebo dominantním postavení nebo jsou důsledkem nabídkových šoků (např. ropné krize 70. let minulého století) apod.

23 Typy inflace - podle intenzity (velikosti) inflace: mírná (plíživá) inflace spojena s poměrně nenápadným jednociferným růstem cenové hladiny z roku na rok, obvykle nepůsobí výraznější problémy, příjemci důchodů jsou ochotni držet část úspor v peněžní podobě, není narušena likvidita, oběh funguje bez problémů, lidé penězům důvěřují, pádivá (cválající) inflace prudký meziroční růst cen v rozmezí desítek procent (10 200%), takový cenový vývoj má již vážné makroekonomické důsledky, snižuje se důvěra lidí v peníze, které rychle ztrácejí hodnotu, lidé se jich zbavují a nakupují nemovitosti nebo jiné hmotné statky, dochází k výrazným deformacím cenového systému, smluv, dohod a ostatních finančních vztahů, pokud je použit rozumný způsob indexace pohledávek a závazků, nemusí vést pádivá inflace nutně k destrukci peněžního systému,

24 hyperinflace prakticky již nekontrolovatelný extrémně rychlý růst cenové hladiny v řádu stovek a tisíců procent (roční míra inflace v rozmezí 200 a více %), znamená to již kolaps peněžního systému a návrat k naturální směně, vyskytuje se zřídka, dochází k ní někdy v období těsně následujícím po válkách, převratech nebo zmatcích, jako příklad bývá uváděna německá hyperinflace z roku 1923, Bolívie 80. let 20. století, Brazílie (r %) nebo země bývalého Sovětského Svazu (Rusko v r %, Ukrajina v r %, Turkmenistán v r %).

25 Vývoj inflace v ČR (měřeno indexem spotřebitelských cen) ,9% 4,7% 1,8% 0,1% 2,8% 1,9% 2,5% 2,8% 6,3% 1,0%

26 Nezaměstnanost Nezaměstnaní - občané v produktivním věku a práceschopném stavu, kteří momentálně nemají zaměstnání, jsou registrováni na úřadech práce a aktivně se snaží nalézt pracovní uplatnění. Lidé, kteří zaměstnání mají jsou zaměstnaní. Zaměstnaní a nezaměstnaní dohromady tvoří tzv. celkové ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Zbývající skupiny občanů patří mezi obyvatelstvo, které není ekonomicky aktivní (děti a studující, ženy v domácnosti, dlouhodobě nemocní, starobní a invalidní důchodci atd.)

27 zaměstnaní celkové ekonomicky aktivní obyvatelstvo nezaměstnaní důchodci obyvatelstvo, které není ekonomicky aktivní děti, studující ostatní

28 Rozměr problému nezaměstnanosti se vyjadřuje nejčastěji pomocí makroekonomického indikátoru míra nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti - podíl počtu nezaměstnaných na celkovém ekonomicky aktivním obyvatelstvu. Legenda: U U = [%] P U - míra nezaměstnanosti, U - nezaměstnaní P - celkové ekonomicky aktivní obyvatelstvo

29 Kategorizace nezaměstnanosti: 1. dobrovolná - trh práce stabilizován a míra nezaměstnanosti se pohybuje na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti; přirozenou míru nezaměstnanosti definujeme jako situaci, při níž počet nezaměstnaných nepřesahuje počet volných míst, je dána přirozenou diferenciací trhu práce, kdy u některých odvětví a profesí je v daném okamžiku nedostatek volných míst a jinde přebývají, může být způsobena i tím, že některé skupiny pracovníků nejsou ochotni pracovat za stávajících mzdových podmínek (zvláště pokud se dávky hmotné podpory v nezaměstnanosti a sociální dávky blíží mzdové úrovni dané profese); dále se dělí na: frikční nezaměstnanost (změny zaměstnavatele) strukturální nezaměstnanost (neadekvátní struktura profesí) sezónní nezaměstnanost (vlivem sezónnosti některých aktivit)

30 2. nedobrovolná - počet volných pracovních míst je nižší než počet nezaměstnaných, může jít o projev tzv. cyklické nezaměstnanosti (souvisí s konjunkturními cykly, v období ekonomického poklesu a radikálního snižování poptávky dochází k hromadnému propouštění zaměstnanců). VČeské republice je nezaměstnanost regionálně diferencovaná, existují oblasti, kde není problematická (např. hl.m. Praha), zatímco v příhraničních oblastech severních Čech a Moravy představuje vážný problém. Problematičtější je v menších městech a obcích. Kromě toho existují i určité rizikové skupiny obyvatel, nejvíce postižené nezaměstnaností, u kterých se pracovní uplatnění získává obtížně, jde zejména o uchazeče bez předchozí praxe (absolventi škol) a o uchazeče s nižší odbornou kvalifikací nebo s nějakými zdravotními handicapy.

31 Regionální úroveň nezaměstnanosti (prosinec 2009) Pramen:

32 Příklady regionálně diferencované míry nezaměstnanosti: (prosinec 2009) Pramen: Praha hl.m. 3,4% Břeclav 9,6% Praha východ 3,3% Česká Lípa 12,8% Praha západ 3,8% Kroměříž 11,5% Mladá Boleslav 4,3% Třebíč 11,1% Benešov 5,0% Děčín 13,9% Beroun 6,3% Ústí n.labem 12,8% Pelhřimov 6,5% Teplice 12,8% České Budějovice 5,4% Znojmo 12,4% Písek 6,3% Karviná 14,1% Brno venkov 7,4% Most 16,1% Brno město 7,8% Vývoj v celéčr (průměr): 9%(2005) 8,1%(2006) 6,6%(2007) 5,5%(2008) 7,4% (3.Q 2009) 9% (4.Q 2009)

33

34 Platební bilance státu - zachycuje veškeré finanční toky mezi národní ekonomikou a zahraničím včetně domácích transakcí souvisejících s těmito finančními toky. Platební bilance - dva hlavní účty: - běžný účet platební bilance - kapitálový účet platební bilance + změny devizových rezerv + pomocná položka chyby, opomenutí a kursové rozdíly. Běžný účet platební bilance: obchodní bilance (ZOB) bilance služeb bilance výnosů jednostranné převody Kapitálový účet obchodní bilance tvoří přímé investice, portfoliové investice a ostatní kapitál.

35 Pokud je některá z položek deficitní, vyrovnávají ji ostatní položky, protože platební bilance jako celek musí být vyrovnaná. Obchodní bilance je rozdíl mezi vývozy a dovozy: 1. vývozy a dovozy v rovnováze = obchodní bilance vyvážená, 2. dovozy převažují nad vývozy = obchodní bilance deficitní 3. vývozy přesahují dovozy = obchodní bilance přebytková VČR bylo dlouhodobým problémem záporné saldo obchodní bilance (deficit obchodní bilance) - dovozy výrazně přesahovaly vývozy. Nyní situace dobrá. rok saldo ZOB (mld. Kč) - 120,8. -26,4 + 38,6 +39,8 + 88,1 +67,2 Zdroj:

36

37 DŮSLEDKY PŘIJETÍ EURA PRO EKONOMIKU: - posílení mezinárodního obchodu a investic (zvýšená intenzita obchodu a kapitálových toků) RIZIKA A PŘÍLEŽITOSTI Ekonomický růst v ČR rychlejší než v EMU kladný vliv Ekonomický růst v ČR pomalejší než v EMU záporný vliv (přesměrují se kapitálové toky z ČR do výhodnějších oblastí) ALE - proinflační vliv riziko růstu cen! ve Slovinsku v březnu 2008 (rok a čtvrt po zavedení eura) míra inflace 6,9% na Slovensku přes opatření obchodní inspekce z vybraných 73 položek byl zjištěn nárůst ceny u 32 položek

38 Rychlé přijetí eura by neznamenalo náhlý cenový šok, kterého se většina lidí bojí spíše by přineslo postupný plíživý růst inflace v průběhu následujících let, a to v průměru o 1 až 3 procentní body ročně. Toto by pravděpodobně byla cena za výhody spojené s eurem. Úrokové sazby budou stanoveny Evropskou centrální bankou podle potřeb velkých kontinentálních ekonomik: Německa, Francie a Itálie. To znamená, že úrokové sazby budou chronicky nízké ve srovnání se stavem, jakého by bylo zapotřebí pro udržování trvale nízké inflace. Špatná zpráva pro majitele dluhopisů, dobrá zpráva pro dlužníky!

39 Komu by brzké zavedení eura pomohlo? Velkoobchodníkům a mezinárodním investorům, kterým by odstranění měnového rizika znatelně usnadnilo život Drobným investorům, investujícím do akcií a akciových fondů Světoběžníkům a cestovatelům mezinárodní platební karty z většíčásti odstranily problémy s měnovými převody, poplatky za směnu nezmizely Majitelům akcií, nemovitostí a podobných majetkových aktiv růst objemu peněz v ekonomice nafukuje tržby podniků a ceny nemovitostí Dlužníkům, zejména majitelům velkých hypoték s dlouhou dobou fixace sazeb Státu reálná hodnota státních dluhopisů by významně poklesla

40 Komu by brzké zavedení eura nepomohlo? Majitelům peněz na běžných a termínových účtech, úrokové sazby s největší pravděpodobností nebudou schopny dlouhodobě nést úrok nad tempem růstu cen Majitelům dluhopisů včetně penzijních fondů a technických rezerv kapitálového životního pojištění Všem, jejichž příjmy jsou valorizovány nebo indexovány podle inflace: důchodcům, odborářům, atd. Bankám, euro by snížilo reálné hodnoty poskytnutých úvěrů a posílilo konkurenční prostředí (ačkoli klienti bank by se mohli radovat z nižších poplatků) Investičním společnostem: daňově nevýhodnéčeské prostředí společně s ostrou konkurencí z Lucemburska a Irska může toto odvětví v ČR prakticky zrušit