HODNOCENÍ VLIVU ČINNOSTI VODOVODY A KANALIZACE PŘEROV, A.S. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "HODNOCENÍ VLIVU ČINNOSTI VODOVODY A KANALIZACE PŘEROV, A.S. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ"

Transkript

1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie HODNOCENÍ VLIVU ČINNOSTI VODOVODY A KANALIZACE PŘEROV, A.S. NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Dr. Jaroslav Knotek Vypracoval: Michal Páník Brno 2007

2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářkou práci na téma Hodnocení vlivu činnosti Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. na životní prostředí vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF MZLU v Brně. dne.. podpis studenta... 1

3 PODĚKOVÁNÍ Chtěl bych upřímně poděkovat panu Mgr. Dr. Jaroslavu Knotkovi za odborné vedení bakalářské práce, poskytovaní konzultací a důležitých připomínek, které mě vedly při vypracování bakalářské práce. Dále děkuji paní RNDr. Ivaně Matelové a Ing. Marcele Valentové za poskytování materiálů ke zpracování dané problematiky a společnosti Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. za vstřícný přístup a umožnění vypracování bakalářské práce. 2

4 ABSTRAKT Bakalářská práce na téma Hodnocení vlivu činnosti Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. na životní prostředí vychází především ze zjištění možného dopadu provozu této společnosti na životní prostředí. Bakalářská práce začíná přehledem historie vodárenství v městě Přerově. Tato kapitola pojednává o přechodu obyvatelstva ve využívání pitné vody z vlastních studní na vodovodní přípojky. S růstem města souvisela i zvětšující se poptávka po pitné vodě. Byly hledány nové zdroje pitné vody a rozšiřovala se i vodovodní síť, která byla budována včetně kanalizačních přípojek. Na historii dále práce navazuje základními údaji o akciové společnosti a seznamuje s předmětem činnosti organizace a jednotlivými složkami činnosti, které by mohly negativně ovlivňovat životní prostředí a obyvatelstvo. Jedná se především o problematiku jímání a úpravy vody a následně o problematiku čištění odpadních vod. Závěr shrnuje v celkovém měřítku vliv činnosti akciové společnosti na životní prostředí a také upozorňuje na zásadní skutečnost, že se lidstvo neobejde bez pitné vody. 3

5 ABSTRAKT The Bachelor thesis The Evaluation of the Activities of Přeřov Water Supply and Sewerage Company on the Environment addresses potential impacts of the company on various segments of the environment. At first the history of drinking water provision in Přerov township is described especially focusing on the period when the private wells were replaced by the water pipelines. The demand for drinking water increased together with the population and it was necessary to widen the water supply network and sewage system. In the next chapters of the thesis the present status of the stock company is described together with individual activities of the company that could be potentially harmful for the environment and city population. The most important of these activities are processes of water collection and treatment and of subsequent sewage purification. Conclusions summarize the overall influence of the company on the environment and stress the importance of the provisioning of drinking water in the future. 4

6 OBSAH 1. ÚVOD HISTORIE PŘEROVSKÉHO VODÁRENSTVÍ Zásobování vodou od středověku do poloviny 19. století Snahy o zřízení moderního vodovodu z důvodu závadnosti studen vlivem kontaminace půd Stavba vodovodu a jeho provoz do vzniku republiky Městský vodovod v samostatné republice ZÁKLADNÍ ÚDAJE O AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI VODOVODY A KANALIZACE PŘEROV, A.S Provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu Měření a analýza; výroba, opravy a montáž měřidel; velkoobchod s materiálem pro vodárenství; vodoinstalatérství Činnost technických poradců v oblasti vodního hospodářství Nakládání s odpady (vyjma nebezpečných); podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady Projektová činnost ve výstavbě; inženýrská činnost v investiční výstavbě; přípravné práce pro stavby; provádění staveb, jejich změn a odstraňování Silniční motorová doprava nákladní PROCES JÍMÁNÍ A ÚPRAVY VODY Úpravna vody v Troubkách Technologie úpravy vody Výroba a dodávka pitné vody

7 5. PROCES ČIŠTĚNÍ ODPADNÍ VODY Čistírna odpadních vod Přerov - Henčlov Odvádění a čištění odpadní vody, likvidace kalů Měření tuhých a plynných znečišťujících látek Průběh měření Místa, kde probíhala měření Měření pachových látek Popis zdroje emisí Popis odběrných míst VZTAH K ENVIRONMENTU Hlediska posouzení environmentálních aspektů Environmentální aspekty a jejich dopady na ŽP PŘÍPADOVÁ STUDIE TRANSFERU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH ŽIVOČICHŮ ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM POUŽITÝCH OBRÁZKŮ SEZNAM POUŽITÝCH TABULEK SEZNAM POUŽITÝCH SCHÉMAT

8 1. ÚVOD Voda patří k základním a nenahraditelným tekutinám nutným k životu a provází lidstvo po celou dobu jeho existence. Člověk se odedávna usídloval a trvale žil pouze tam, kde byla voda. Nároky na vodu a způsob jejího využívání jsou jedním z kritérií ukazujících vývoj lidské kultury a dosažené kulturní úrovně. Význam vody, v té které zemi, je tedy především dán rozsahem nároků na vodu, její kvalitu a způsobem využívání na jedné straně a přírodními podmínkami, určujícími v daném teritoriu přírodní zdroje, na straně druhé. Voda patří mezi nejvýznamnější součást národního bohatství a je jednou ze základních složek životního prostředí. Technický a ekonomický rozvoj moderní společnosti několikanásobně urychlil čerpání tohoto tak významného přírodního bohatství a součastně přinesl i negativní důsledky pro čistotu vod. Tento problém se projevuje dnes prakticky v celém světě, a to takovou měrou, že problematika vody přesahuje hranice jednotlivých státu a stává se celosvětovým problémem. Počet lidí na Zemi stále stoupá a každý pátý člověk v dnešní době nemá možnost volného přístupu k vodě. Z tohoto důvodu můžeme jen konstatovat, že totéž nelze očekávat od vodních zásob, ba naopak. Sladká voda tvoří pouze 3 % světového vodstva, z toho 2 % jsou obsaženy v ledovcích, přitom lidský organismus, rostliny a veškeré živé i neživé formy v přírodě jsou z menší či větší části tvořené vodou, na níž jsou závislé. Na rozdíl od jiných surovin, které jsou vyčerpatelné, má voda přirozený koloběh, který je však člověkem stále více negativně ovlivňován. Dnešní společnost v první řadě preferuje pokrok a zvýšení vlastního blahobytu, ale nezamýšlí se nad možnými otázkami např. co bude zítra. Bakalářskou práci na téma Hodnocení vlivu činnosti Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. na životní prostředí jsem si vybral z jednoho i prostého důvodu. Mým hlavním zájmem není nestranně přihlížet na ničení přírody, které člověk není pánem, ale pouze její součástí, ale zasadit se o porozumění přírodních hodnot a přispět svou činností k zachování přírodních krás a hodnot, které příroda člověku poskytuje. Společnost Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. je jednou z organizací, jejímž hlavním a prioritním cílem, jak ostatně vyplývá již ze samotného názvu, je zásobení obyvatel pitnou vodou a následné čištění odpadních vod. Svou bakalářskou práci jsem proto zaměřil především na zjištění a popis vlivu činnosti této společnosti na životní prostředí 7

9 při jímání a distribuci vod a při nakládání s odpadními vodami. Cílem mé práce je přitom zjištění, zda činnost výše uvedené společnosti sebou nese i některé negativní dopady na životní prostředí. 8

10 2. HISTORIE PŘEROVSKÉHO VODÁRENSTVÍ Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. navazují na dlouholetou tradici a proto mám za to, že než se začnu věnovat současné době a vlivu této společnosti na životní prostředí, je zde nezbytné alespoň v krátkosti uvést něco z historie Zásobování vodou od středověku do poloviny 19. století Voda má nezastupitelné místo v životě lidí, a proto bylo zajištění jejího dostatečného množství vždy jedním z prvořadých úkolů každého lidského společenství. Ve starověkých říších měla dokonce státotvornou úlohu, neboť zabezpečení zavlažování bylo otázkou bytí a nebytí samotného státu. Ve středověkých poměrech uspokojovaly potřebu nejdříve povrchové toky, rybníky a studny. Ze studní se voda získávala ručně hákem, vážnicí nebo rumpálem, popř. šlapacím kolem. V našich poměrech považujeme polovinu 14. století za počátek cílevědomého zásobování obyvatelstva z veřejných vodovodů. Voda z pramene se tehdy zachycovala haltýřem, jímkou z dřevěného roubení a později z tesaného kamene. V případě města Přerova jsme informováni o získávání vody nejprve z archeologických nálezů. V roce 2001 byla odkryta v prostoru před kostelem sv. Michala středověká studna. Byla čtvercového půdorysu o velikosti 115 x 95 cm, sroubenou výdřevu tvořily tesařsky opracované dubové fošny. Dle materiálu, který byl uvnitř zjištěn, byla studna v používání od konce 13. století do poloviny 16. století. K udržování osobní hygieny sloužily lázně. Ve 2. polovině 17. století byly očistné lázně někde poblíž Bečvy na pravém břehu, kde byla později Lázeňská ulice a zřídlo sirkového pramene (Dějiny města Přerova, 1970) Snahy o zřízení moderního vodovodu z důvodu závadnosti studen vlivem kontaminace půd Ve 2. polovině 30. let 19 století se začala stavět železniční síť z Vídně do Krakova přes Přerov. Provoz na nádraží vyžadoval větší množství vody pro lokomotivy. Jako vhodné se ukázalo využití pramene vody, který vytékal ze svahu 9

11 pod cestou z Dluhonic do Předmostí v polní trati Rybníky. První podchycení bylo provedeno v roce 1858 a druhý pramen byl zachycen roku Byl vypracován a realizován projekt, podle němž byla na svahu zvaném Pivná zřízena vodárna, odkud tekla voda samospádem potrubím přes Bečvu pod železničním mostem v délce 2,68 km s malým spádem 1,517 m. Potrubí bylo jen mělko v zemi a za nižších teplot voda v potrubí zamrzala a ani výkyvy teploty kvalitě vody neprospívaly. Za 24 hodin bylo z obou pramenů zachyceno 46 m³ vody. Naprostá většina obyvatel města používala vodu ze studní, v nichž hladina spodní vody podléhala výkyvům, a to až 70 cm během roku, a jen malé procento používalo k pití přímo říční vody. Při průzkumu přerovských studní jich bylo 80 % shledáno závadnými. Z 66 studní bylo 5 zkoušek (tj. 7,6 %) vyhovujících, 4 (tj. 6,0 %) částečně vyhovujících, 57 (tj. 86,4 %) špatných. Příčina špatného stavu byla spatřována v půdě znečištěné odpadky a lidskými exkrementy. Ty se hromadily v jámách, často nevyzděných, které byly jen z času na čas vyváženy. Rozpustné látky se vsakovaly do země a tak se dostaly do podzemní vody. O nepříliš dobrém stavu v zásobování obyvatelstva vodou svědčí nejlépe dobový záznam, který nyní cituji. Do roku 1903 brala se pitná voda ze studní, jež skoro v každém domě se nacházely. Jelikož ale spodní vrstvy města jsou na mnoze různými infiltracemi zkaženy, stávala se voda ze studní čím dále užívání nezpůsobilou, ba stala se, že vyluhování spodiny při vysokém stavu spodní vody a usazování její ve studních, povstaly zpětně ve městě nemoce nakažlivé. Zdravotní úřady s důvodů těchto naléhaly na zastupitelstvo města, aby zřízením vodovodu s dobrou pitnou vodou, těchto poměrům nakonec učinilo (Technická zpráva o zřízení vodovodu pro město Přerov, 1903) Stavba vodovodu a jeho provoz do vzniku republiky Obecní výbor Přerova se usnesl 30. ledna 1903 na postavení vodovodu. Podáním z 12. února 1903 proto požádala městská rada o udělení povolení ke zřízení vodovodu pro pitnou a užitkovou vodu na základě předloženého projektu. Okresní hejtmanství povolilo městu Přerovu vodoprávním nálezem ze dne 27. července 1903, č , zřízení městského vodovodu rozprostírajícího se též v území obcí Velkých Prosenic a Malých Prosenic. Již od začátku června se práce na vodovodu rozeběhly spolu se 10

12 stavbou betonového mostu přes Bečvu, přes který mělo vést rovněž vodovodní potrubí. Dne 30. listopadu šla první voda ze studní u Lýsek do rezervoáru na Čekyňském kopci, začátkem prosince již bylo proplachováno potrubí položené ve městě, v polovině téhož měsíce již část domů, napojených na vodovodní síť, mohla vodu odebírat. Do konce roku 1903 byl dle projektu uveden do provozu celý vodovod. V lednu 1904 pak byla voda trvale puštěna do města. Vybudováním vodovodu v městě Přerově došlo k významnému předělu v životě občanů. Zdroj pitné vody v Lýskách, včetně úprav a rekonstrukcí na posílení vodního zdroje, zůstal až do roku 1966 hlavním zdrojem pitné vody pro město Přerov Městský vodovod v samostatné republice Postupně s rostoucí bytovou kulturou rostly i požadavky na hygienická zařízení, v nových domech se zřizovaly již splachovací klozety a ve většině i koupelny. Zatímco v roce 1920 bylo ve městě jen 843 klozetů a 320 koupelen, v roce 1932 bylo v činnosti již klozetů a téměř koupelen. V roce 1938 stálo v Přerově asi domů, v nichž bylo užíváno koupelen a klozetů. Samozřejmě, že tyto skutečnosti vyvolaly zvýšenou spotřebu vody kvůli níž bylo třeba provést na vodovodu úpravy. Proto bylo vyměněno celé strojní zařízení čerpací stanice v Lýskách. Obrázek č. 1: Strojní zařízení čerpací stanice v Lýských 11

13 Bylo zavedeno přesné registrování množství načerpané vody zamontováním centrálních vodoměrů jednak v čerpací stanici v Lýskách a jednak na Velké Dlážce. Vodoměr na Velké Dlážce byl spojen elektrickým vedením a grafickým ukazovatelem průtoků s technickou kanceláří na Šířavě. Teprve v roce 1923 byly namontovány přesné měřící přístroje a odběr vody začal být měřen rokem Následně od roku 1925 se změnil způsob placení tak, že se účtovalo výhradně vodné jen podle skutečné spotřeby vody (tj. podle údajů vodoměrů). Platby za spotřebovanou vodu měřenou vodoměry se proto staly jediným zdrojem vodárenských příjmů. Vodovod překročil již 25 let svého trvání, tedy maximální dobu, na kterou bylo celé zařízení projektováno a vystavěno. Provedeným hydrogeologickým průzkumem bylo však také zjištěno, že další zvyšování vydatnosti bylo v této oblasti již vyloučeno, neboť ve sledovaném povodí měly zásahy ve vodním hospodářství krajiny, tj. meliorace, regulace Bečvy a podobně za následek snížení stavu hladiny podzemních vod a ztrátu vydatnosti. Další rozvoj města způsobil, že již v roce 1934 byla letní spotřeba vody stěží kryta. V roce 1935 správa vodárny předložila návrh infiltrace vody z náhonu Strhanec do odběrného území v Lýskách. V dohodě se Zemským úřadem v Brně bylo realizováno provizorní zařízení na odběr vody z náhonu v množství 5 l/s. Voda prošla sedimentační nádrží a skružovou studní s velmi hrubou filtrací a sbírala se ve sběrné studni. Pozorováním teploty, tvrdosti a množství vody v této studni se zjistil kladný filtrační účinek. Příznivé situační poměry a dobré výsledky provizória vedly k tomu, že bylo za definitivní zařízení zvoleno stejné místo infiltrace, jen ve větších rozměrech a to co do odběru vody, tak i co do délky infiltračních zářezů. Na základě průzkumů byl vypracován a schválen v roce 1965 projektový úkol na realizaci stavby Skupinový vodovod Přerov" který v zásadě počítal s využitím podzemní vody v prostoru Troubky-Záříčí a jezera v Tovačově. Výstavba nového vodního zdroje byla zahájena v roce Již v prosinci 1972, tedy půl roku před uvedením úpravny vody Troubky do provozu, bylo zjištěno, že ve vrtech, ze kterých měly být postupně budovány studny pro plné využití kapacity prameniště, se objevily ropné látky. Proto veškerá podzemní voda z prameniště byla odstavena z provozu a jako zdroj vody zůstalo pouze štěrkoviště Tovačov, kde byl výkon zvýšen z původních 90 l/s na 120 l/s a tím byl nahrazen úbytek odstavené podzemní vody. Problémy však pokračovaly dál. Na podzim roku 1973 se začala zhoršovat kvalita vody i ve štěrkovišti. 12

14 Ve vodě se objevily kolonie kvasinek, plísně a bakterie, které pronikavě zhoršily chuťové vlastnosti vody. Tyto jevy byly považovány za známku průniku uhlovodíků do štěrkoviště, které je od zasažené oblasti vzdáleno asi 5 km. Analýzy, které provedla Vysoká škola chemickotechnologická v Praze, tuto možnost vyloučily. Zápach však zůstal a otázka, jak se ho zbavit, také. V laboratořích tehdejšího KSVK Ostrava byl vyzkoušen vliv ozonu na upravenou vodu. Výsledky laboratorních zkoušek byly velmi nadějné. Po mnoha konzultacích bylo rozhodnulo instalovat na úpravně vody Troubky ozonizační zařízení. Byla zakoupena starší ozonizační jednotka OK 500, výrobek Královopolské strojírny Brno. Jednotka byla nainstalována a dne 1. dubna 1974 uvedena do provozu. Ozon byl použit jako před úprava štěrkovištní vody hned po jejím vstupu na úpravnu vody a byl dávkován do vodního skoku pro dokonalé promísení s vodou. Již první chemické zkoušky takto upravené vody prokázaly správnost předpokladů a zlepšení kvality vody. V rámci rekonstrukce úpravny vody Troubky byla přebudována její energetika, vyměněna výtlačná čerpadla na výkon 190 l/s a zvýšen odběr vody ze štěrkoviště Tovačov na 160 l/s, investice byla uvedena do provozu v březnu Přitom s touto stavbou byla připravena nová investice, a to rozšíření úpravny vody Troubky, která měla využít vodu z nového prameniště podzemní vody Les" o kapacitě 50 l/s. Úpravna měla být rozšířena na konečnou kapacitu 300 l/s přístavbou čtyř rychlofiltrů, budovy aerace a flokulace a druhé akumulační nádrže. Navazovat měla druhá stavba s využitím vod připravovaného prameniště u Citova a případné vrtu HV 501 u Brodku. Rozšíření kapacity úpravny a vybudování nového prameniště Les" bylo zahájeno v roce 1979 a do zkušebního provozu byla stavba uvedena v roce 1985, trvalý provoz byl zahájen od roku K 1. lednu 1977 došlo k další organizační změně. V rámci Severomoravského kraje vznikla nová organizace Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava (SmVaK) a Okresní vodovody a kanalizace Přerov se začlenily do této organizace pod názvem SmVaK Ostrava, odštěpný závod 08 Přerov. Od 1. července 1991 se bývalý SmVaK OZ 08 Přerov osamostatnil a vznikl samostatný státní podnik Vodovody a kanalizace Přerov, s.p., který byl následně privatizován do právní formy akciové společnosti. 13

15 3. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI VODOVODY A KANALIZACE PŘEROV, A.S. Společnost Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. byla založena 1. listopadu 1993 privatizací státního podniku Vodovody a kanalizace Přerov. Jejím hlavním úkolem je plynulá a spolehlivá dodávka kvalitní pitné vody zákazníkům regionu. Zajišťuje rovněž odvádění a čištění odpadních vod s velkou účinností čištění. Obchodní jméno: Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. Sídlo: Přerov I - Město, Šířava 483/ Přerov Právní forma: akciová společnost Den vzniku: 1. listopadu 1993 Předmět podnikání: - provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu, - měření a analýza, - výroba, opravy a montáž měřidel, - velkoobchod s materiálem pro vodárenství, - vodoinstalatérství, - činnost technických poradců v oblasti vodního hospodářství, - nakládání s odpady (vyjma nebezpečnými), - podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady, - projektová činnost ve výstavbě, - inženýrská činnost v investiční výstavbě, - přípravné práce pro stavby, - provádění staveb, jejich změn a odstraňování, - silniční motorová doprava nákladní. Zápis do obchodního rejstříku: společnost je zapsaná do Obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ostravě, oddíl B, vložka č

16 Akcionáři společnosti Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. jsou obce a města držící 94,5 % akcií. Stát prostřednictvím Fondu národního majetku drží akcii se zvláštními právy a 5,5 % vlastní drobní akcionáři. Schéma č. 1: Organizační schéma společnosti Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. 15

17 3.1. Provozování vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu S rozvojem urbanizace území a vývojem požadavků na množství a kvalitu pitné vody se jejími zdroji stávají moderní a dostatečně kapacitní vodovody, které jsou napájeny jakostní vodou z lokalit nezasažených negativními vlivy lidské činnosti. V mnoha případech je přírodní (surová) voda ještě upravována a její kvalita v jímacích zařízeních i ve vodovodní síti je pod příslušnou kontrolou jak provozovatelů vodárenských zařízení, tak i kontrolou orgánu hygienické služby. Neméně důležité je i bezpečné odvádění a kvalitní čistění odpadních vod. Proces jímání a úpravy vody včetně likvidace odpadních vod bude popsán v následující kapitole. Na území bývalého přerovského okresu je vybudován rozsáhlý systém veřejného vodovodu, který umožňuje dodávat kvalitní vodu pro většinu obyvatel, zemědělských podniků a usedlostí i pro potřeby průmyslu a služeb. Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. vlastní a provozuje celkem pět skupinových vodovodů a jeden samostatný vodovod: Obrázek č. 2: Mapka znázorňující vodní zdroje užívané Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. Skupinový vodovod Přerov, Skupinový vodovod Bělotín - Hranice - Lipník, Skupinový vodovod Záhoří, Skupinový vodovod Potštát, Skupinový vodovod Kojetín, Samostatný vodovod Podhoří. 16

18 Z těchto vodovodů pro veřejnou potřebu jsou zásobováni pitnou vodou odběratelé z měst, obcí a jejich části: Skupinový vodovod Přerov zásobuje odběratele obcí a městských částí: Předmostí, Brodek, Rokytnice, Kokory, Majetín, Žeravice, Citov, Dluhonice, Císařov, Lýsky, Popovice, Luková, Přerov, Troubky, Dřevohostice, Horní Moštěnice, Bochoř, Pavlovice, Vlkoš, Újezdec, Beňov, Stará Ves, Henčlov, Kozlovice, Želátovice, Lověšice, Říkovice, Domaželice, Tučín, Křtomil, Čechy, Přestavlky, Lipová, Turovice, Líšná, Radkova Lhota, Věžky, Dobrčice, Podolí, Radkovy, Prusy. Skupinový vodovod Bělotín - Hranice Lipník zásobuje odběratele obcí a městských částí: Bělotín, Černotín, Špičky, Kunčice, Hluzov, Lučice, Hranice, Drahotuše, Milenov, Teplice nad Bečvou, Slavíč, Klokočí, Rybáře, Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou, Jezernice, Veselíčko, Dolní Újezd, Loučka, Bohuslávky, Nové Dvory, Tupec, Prosenice, Vinary, Lazníky, Buk, Radvanice, Sobíšky, Zábeštní Lhota, Velká. Skupinový vodovod Záhoří zásobuje odběratele obcí a městských částí: Všechovice, Opatovice, Soběchleby, Ústí, Skalička, Vítonice, Paršovice, Rakov, Býškovice, Malhotice, Dolní Nětčice, Horní Nětčice, Blazice, Radotín, Bezuchov, Valšovice, Provodovice, Oprostovice, Kamenec (Zámrsky). Skupinový vodovod Potštát zásobuje odběratele Potštátu a Kyžlířova. Skupinový vodovod Kojetín zásobuje odběratele obcí a městských částí: Kojetín, Tovačov, Klenovice, Lobodice, Měrovice, Uhřičice, Vrchoslavice, Polkovice, Křenovice, Oplocany, Tvorovice, Obědkovice, Stříbrnice, Kovalovice, Popůvky. Samostatný vodovod Podhoří zásobuje odběratele Podhoří. Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. dále provozují vodovody pro veřejnou potřebu jiných vlastníků. Spolupracuje dále se společnostmi Vodovody a kanalizace Kroměříž, a.s. a Vodovody a kanalizace Prostějov, a.s., kterým předává vodu pro zásobování blízkých vesnici u hranic mezi bývalými okresy. Systém zásobení obyvatelstva pitnou vodou na území okresu Přerov, kde působí společnost Vodovody a kanalizace Přerov, a.s., se zcela zásadně změnil v roce Počátkem roku 2004 byl uveden do provozu vodovodní přivaděč DN 500, délky 30,5 km, kterým je na území okresu přiváděna voda z Ostravského oblastního vodovodu. 17

19 Postupně byly nahrazovány nevyhovující vodní zdroje a dále bylo omezeno množství odebíraných vod z vodních zdrojů, které slouží jako záložní. Trvale zůstávají v provozu vodní zdroje Troubky, Klopotovice, Podhoří, Ústí, Potštát a Lhotka. Tabulka č. 1: Údaje o provozovaném majetku Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. Počet obyvatel zásobených z veřejných vodovodů Délka vodovodní sítě (bez přípojek) v km 741 Počet vodovodních přípojek Počet zásobených obcí pitnou vodou 110 Počet úpraven vody 7 Objem vyráběné vody v mil. m 3 /rok 9 Počet obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci Počet čistíren odpadních vod 5 Délka kanalizační sítě (bez přípojek) v km 215 Počet kanalizačních přípojek Objem čištěných odpadních vod v mil. m 3 /rok 10,4 Počet obcí se zajišťováním odkanalizování Měření a analýza; výroba, opravy a montáž měřidel; velkoobchod s materiálem pro vodárenství; vodoinstalatérství Veškerá vodovodní síť je osazena měřící technikou, která zajišťuje přesné informace o průtocích a stavech hladin vody. Následné informace slouží k řízení dodávky vody od prvopočátku až k následnému odběrateli. Základním úkolem metrologie je zabezpečení jednotnosti a správnosti měření (Metrologický řád VaK Přerov a.s, 2005). Měřidla - vodoměry se dále užívají pro obchodní účely (tj. pro měření vody dodané jednotlivým zákazníkům a odebrané podzemní a povrchové vody). Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. provádějí kromě výroby, oprav a montáže měřidel i veškeré doprovodné práce, jako je velkoobchod s materiálem pro vodárenství a následnou vodoinstalatérskou činnost. Cílem je zajištění nepřetržité dodávky pitné vody pro obyvatelstvo. 18

20 3.3. Činnost technických poradců v oblasti vodního hospodářství Společnost provádí rovněž poradenskou činnost týkající se veškerého vodního hospodářství, při které vychází ze zákonů a povinností z nich plynoucích Nakládání s odpady (vyjma nebezpečných); podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady Společnost nakládá s odpady jak nebezpečnými, tak ostatními: - z vlastní činnosti, především v podobě kalů z provozu úpraven vody, ČOV a kanalizace, - jiných subjektů. Pro výše uvedené činnosti má společnost příslušná povolení k nakládání s nebezpečnými odpady v souladu s právními požadavky. Zabezpečuje nakládání s odpady v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech, ve znění pozdějších předpisů a souvisejícími vyhláškami MŽP č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů, ve znění pozdějších předpisů a č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. Vydává závazné pokyny k nakládání s odpady pro provozy vodovodů a kanalizací, čistíren odpadních vod včetně laboratoře odpadních vod, provozu autodopravy, zásobování, dispečinku, laboratoře pitných vod a správy budov v působnosti společnosti (dále jen provozy). Za jejich plnění a informovanost pracovníků o způsobu nakládání s odpady a vedení jejich evidence podle tohoto příkazu jsou odpovědni vedoucí jednotlivých provozů a útvarů (Směrnice č. 11/2005 o Nakládání s odpady). Dále jsou v této směrnici zakotveny povinnosti při nakládání s odpady, vedení evidence odpadů, soustřeďování odpadů, nakládání s nebezpečnými odpady a zpětného odběru některých výrobků. Prevence a předcházení vzniku odpadů je zakotveno již ve směrnici 75/442EHS o odpadech a ve směrnicích na ni navazujících jako přístup s nejvyšší prioritou. Stejný důraz je kladen na snižování jejich nebezpečnosti (Filip, 2002). 19

21 3.5. Projektová činnost ve výstavbě; inženýrská činnost v investiční výstavbě; přípravné práce pro stavby; provádění staveb, jejich změn a odstraňování Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. zásobují obyvatele okresu Přerov pitnou vodou a k tomu, aby z kohoutků přímo v bytech mohla téci pitná voda, zajišťují technicko-ekonomické studie, projekty, povolení a následné výstavby, modernizace či případně odstraňování staveb, sloužících pro dodávku pitné vody Silniční motorová doprava nákladní Silniční motorová doprava nákladní slouží pro dovoz pitné vody (cisternou v době poruchy či odstávky vodovodu), k čištění kanalizací a kanalizačních přípojek (včetně vyvážení jímek a likvidace odpadních vod) a k mechanizační práci (výkopy, řezání a frézování asfaltu, nakládání a odvoz zeminy aj.). Obrázek č. 3: Nákladní automobil na čištění kanalizací a kanalizačních přípojek 20

22 4. PROCES JÍMÁNÍ A ÚPRAVY VODY Zásobení pitnou vodou na území, kde působí akciová společnost Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. se děje prostřednictvím odběrných míst surové vody, které srovnává níže umístěná tabulka. Tabulka č. 2: Vyhodnocení odběrů surové vody (srovnání odběrů) Skutečný odběr v r Povolený odběr Využití * Zdroj m 3 l/s m 3 l/s % Provoz Přerov Brodek u Přerova 0 0, ,0 záložní zdroj Tovačov I , ,0 13,8 Tovačov II , ,0 88,9 Troubky - les , ,0 95,3 Troubky - studna , ,0 46,4 Klopotovice , ,0 53,1 Provoz Lipník Závrbek 0 0, ,0 záložní zdroj Peklo , ,0 13,3 Provoz Hranice Nový odbyt ,0 záložní zdroj Lhotka , ,0 65,3 Ústí , ,0 77,3 Potštát , ,2 85,8 ČOV Henčlov - S , ,5 64,0 Henčlov - kalolis , ,5 80,5 Kojetín 505 0, ,2 8,4 Hydraulická clona , ,0 88,2 * využití povolených průměrných limitů Kvalitu pitné vody mimo jiné ovlivňují geologické podmínky stanoviště. Geologickými poměry je dána propustnost hornin. Důležitější než míra propustnosti 21

23 matečných hornin mohou však být vlastnosti zvětralinového pláště a zóna zvětrávání (Hubačíková, 2002). Dále kvalitu vody ovlivňuje její tvrdost. Tvrdostí vody se rozumí suma koncentrace vápníku a hořčíku ve vodě. Senzorické vlastnosti vody jsou ovlivňovány vyšší tvrdostí vody, která také může mít pro některé lidi až nepříjemnou chuť. Dále tvrdá voda rovněž snižuje životnost potrubí tvorbou inkrustací. U vod obsahujících hydrogenuhličitany dochází varem k odstranění oxidu uhličitého a k přeměně rozpustných hydrogenuhličitanů na nerozpustný uhličitan, který se vyloučí ve formě kotelního kamene na stěnách varných nádob a bojlerů. Naopak velmi měkká voda bývá agresivní a způsobuje korozi potrubí. Z hlediska použití vody pro pitné účely je žádoucí určitý obsah vápníku a hořčíku, neboť se jedná o tzv. biogenní prvky, potřebné pro lidský organismus. Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů, uvádí jako doporučenou hodnotu tvrdosti pitné vody 2-3,5 mmol/l. Tabulka č. 3: Meze tvrdosti vody Voda mmol/l dh (něm. stupnice) F (franc. stupnice) velmi měkká < 0,7 < 3,9 < 7 měkká 0,7-1,25 3, ,5 středně tvrdá 1,26-2,5 7, ,6-25 tvrdá 2,51-3,75 14, ,1-37,5 velmi tvrdá > 3,75 > 21 > 37,5 Tabulka č. 4: Tvrdost vody ze zdrojů ve správě Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. Vodovod Charakter vody Tvrdost mmol/l Tvrdost dh ÚV Troubky středně tvrdá 2,2 12,3 ČS Klopotovice velmi tvrdá 4,8 26,9 VZ Lkotka středně tvrdá 2,1 11,8 ČS Ústí středně tvrdá 2,1 11,8 ÚV Potštát velmi měkká 0,5 2,8 Peklo měkká 0,7 3,9 Ostravský oblastní vodovod měkká 1,0 5,6 Porubská brána (Milotice n/b) tvrdá 2,7 15,1 22

24 Z tabulek výše uvedených je patrné, že tvrdost vody je důležitou složkou kvality pitné vody. Soupis zdrojů, ze kterých se dodává voda do vodovodů nám poskytuje informace o vlastním charakteru vod Úpravna vody v Troubkách Úpravna vody v Troubkách je nejvýznamnějším zdrojem pitné vody v okrese Přerov zabezpečující výrobu a zásobení vodou cca 50 tisíc obyvatel. Její vodou jsou zásobeny cca 2/3 města Přerova a dalších 49 obcí a měst okresu Přerov a okrajových obcí okresů Prostějov a Kroměříž. Nejvýznamnějším zdrojem vody jsou důlní vody jezer Tovačov I sever a Tovačov II (kapacita 215 l/s) a podzemní vody prameniště Troubky les a ÚV (kapacita 72 l/s). Tyto zdroje zásobují vodou Skupinový vodovod Přerov a ve velké míře i Skupinový vodovod Kojetín, který je zásoben i z vodního zdroje Klopotovice (kapacita 10 l/s). Obrázek č. 4: Letecký snímek Úpravny vody Troubky Obrázek č. 5: Letecký snímek jezer Tovačov 23

25 Technologie úpravy vody Úpravna vody v Troubkách je dimenzovaná na 300 l/s vody. Jedná se o úpravnu se samostatnou předúpravou podzemní a důlní vody a jednostupňovou separací. Voda podzemní ve směsi ze všech zdrojů je podrobena intenzivní aeraci na aeračním zařízení INKA, které má 5 sekcí po 30 l/s. Za aerací se do vody aplikuje dávka hydrátu vápenatého za účelem eliminace zbytku oxidu uhličitého po aeraci. Obrázek č. 6: Pískový filtr Obrázek č. 7: Aerace Za aerací je rovněž možné aplikovat dávku primárního chlóru pro potřeby dooxidace železa, respektive manganu v podzemní vodě. Nadávkovaná voda se vede do nádrže pomalého míchání (100 m) o třech sekcích vybavených mechanickým mícháním pomocí pádlových míchadel. Takto předupravená voda je vedená do směšovací nádrže (180 m), kde dochází k směšování s vodou povrchovou po její samostatné předúpravě. Voda povrchová je čerpána ze dvou zdrojů - štěrkovišť. Je nadávkovaná technologickou dávkou ozonu a Preflocu a poté přivedena do reakční nádrže (80 m), kde je dostatečné zdržení pro reakci s vodou. Z reakční nádrže je voda přiváděna do směšovací nádrže, kde je směšována s podzemní vodou. Úpravna vody je vybavena rovněž zařízením pro aplikaci manganistanu draselného do vody, které bylo přednostně využíváno k oxidaci železa a manganu v podzemní vodě. Směs vody je převáděna na 8 ks filtračních jednotek s filtrační plochou cca 300 m. Voda po filtraci je odváděna do akumulační nádrže (cca m). Před vstupem do akumulace je voda hygienicky zabezpečována dávkou plynného chlóru. Upravená voda je z akumulace čerpána horizontálními čerpadly do vodojemu Švédské Šance ( m 3 ), který je jedním ze dvou řídících 24

26 vodojemů pro Přerov a do vodojemu Polkovice (3 000 m 3 ), který je řídícím vodojemem skupiny Kojetín a Tovačov. Případně může být čerpána i do vodojemu Čekyně. Tabulka č. 5: Hodnoty kvality pitné vody z ÚV Troubky za rok 2006 Parametr Značka Jednotka Průměr Limit Barva Pt - mg/l < 5,0 20 Zákal - ZFn 0,62 5 Acidobazická reakce ph - 7,84 9,5 Kyselin. neutralizační kapacita do ph 4,5 KNK 4,5 mmol/l 2,53 - Vápník a hořčík (tvrdost) Σ Ca + Mg mmol/l 2,19 3,5 Železo Fe mg/l < 0,08 0,2 Amonné ionty + NH 4 mg/l < 0,02 0,5 Dusičnany - NO 3 mg/l 1,9 50 Dusitany - NO 2 mg/l < 0,004 0,5 Sírany 2- SO 4 mg/l 105,4 250 Chloridy Cl - mg/l 23,7 100 Chemická spotřeba O 2 manganistanem CHSK Mn mg/l 0,67 3,0 Vodivost - ms/m 47,1 125 Kontrolu kvality pitné vody provádí, jak ve zdrojích a úpravnách vody, tak i ve vybraných odběrných místech rozvodné sítě, vlastní laboratoř, která postupuje dle harmonogramů kontrol, schválených orgánem hygienické služby a v návaznosti na platné předpisy. Laboratoř obhájila v roce 2003 osvědčení o akreditaci ČIA č. 007/2004 dle norem ČSN EN ISO/EIC 17025, v rámci kterého rozšířila akreditaci na 35 metod stanovení ukazatelů kvality vody. Analýzy náročné na technické vybavení jsou zabezpečovány u externích laboratoří s příslušnými oprávněním Výroba a dodávka pitné vody Následujícím schématem bych chtěl nastínit složitost procesů výroby vody vedoucí až ke koncovému odběrateli dodávkou pitné vody. 25

27 Schéma č. 2: Přehled procesu od požadavku na pitnou vodu po dodání k obděrateli 26

28 5. PROCES ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD S pitnou a užitkovou vodou také nevyhnutelně souvisí i problematika odstraňování odpadní vody. Všechny kanalizace provozované společností Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. mají zpracované Kanalizační řády, které vytvářejí předpoklad pro užívání veřejné kanalizační sítě v jednotlivých městech a obcích tak, aby uživatelům veřejné kanalizace a producentům odpadních vod byla umožněna co největší hospodárnost při odvádění odpadních vod. Kanalizační řád také stanovuje nejvyšší přípustnou míru znečištění a množství odpadních vod vypouštěných do veřejné kanalizace, definuje látky, které nejsou odpadními vodami, a jejichž vniknutí do veřejných stok musí být zabráněno a další podmínky provozu veřejné kanalizace. Podmínky se stanovují zejména podle kapacitních možností kanalizační sítě a čistírny odpadních vod. Kdo vypouští do kanalizace odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných látek, může tak činit pouze s povolením vodoprávního úřadu a za podmínek stanovených vodoprávním úřadem. Dle Přílohy č. 1 zákona č. 254/2002 o vodách, ve znění pozdějších předpisů jsou stanoveny látky, jejichž vniknutí do kanalizace musí být zabráněno. Jde o seznam látek, které nejsou odpadními vodami a jejichž vniknutí do kanalizace musí být zabráněno. Celá kanalizační síť ústí do jedné stokové soustavy, která přivádí odpadní vody na čistírnu odpadních vod. Jelikož Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. má sídlo ve městě Přerově, rád bych se zmínil o čistírně odpadních vod přímo pro toto město Čistírna odpadních vod Přerov - Henčlov Čistírna odpadních vod Přerov - Henčlov je moderní čistírnou odpadních vod, vybavenou jak vysoce účinnou technologií čištění, tak strojně technologickým zařízením na špičkové úrovni. Čistící účinky dosahují dobrých výsledků, a to jak pro odstranění organického znečištění i suspendovaných látek, tak pro nutrienty. Legislativou stanovené emisní standarty, stejně jako limitní hodnoty platné v Evropské unii jsou s rezervou dodržovány, což nepochybně výrazně přispívá k dobré kvalitě vody v řece Bečvě pod Přerovem. 27

29 Obrázek č. 8: Letecký snímek Čistírny odpadních vod Přerov - Henčlov Čistírna odpadních vod Přerov je mechanicko-biologickým zařízením. V mechanickém stupni jsou odstraněny hrubé nečistoty v lapáku štěrku, na česlích a v lapáku písku a tuků, mechanický stupeň je ukončen usazovací nádrží. Biologická linka sestává z nízko zatěžované aktivace na principu systému ALPHA, kdy je směs odpadní vody a biologického kalu střídavě vystavována podmínkám, při kterých je zajištěno biologické odstraňování dusíku. Systém je modifikován pro zvýšené biologické odstraňování fosforu v anaerobním reaktoru a doplněn o možnost chemického srážení fosforu. Biologický stupeň je zakončen dvěma moderními dosazovacími nádržemi a dvěma původními dosazovacími nádržemi. Kalové hospodářství sestává z dvojice mezofilních vyhnívacích nádrží, kde se zpracovává primární kal z usazovacích nádrží a přebytečný kal z biologického stupně, zahuštěný na odstředivce. Sem je též dovážen gravitačně zahuštěný kal z několika menších obecních Čistíren odpadních vod v okolí města Přerova. Bioplyn uvolněný procesem vyhnívání se jímá v plynojemu a následně se využívá pro vyhřívání vyhnívacích nádrží a k výrobě elektrické energie. Stabilizovaný kal se průchodem vyhnívacím procesem shromažďuje v uskladňovací nádrži, odkud se odebírá k odvodnění na kalolisech. Po odvodnění je kal předán k dalšímu zpracování jako surovina pro průmyslové komposty. Přečištěná voda je otevřeným příkopem odváděna do řeky Bečvy. 28

30 Odvádění a čištění odpadní vody, likvidace kalů Následující schéma popisuje procesy odvádění a čištění odpadní vody. Konečnou fází procesu je vypoštění odpadní vody do povrchového toku - řeky. Schéma č. 3: Přehled proces odvádění a čištění odpadní vody 29

31 Tabulka č. 6: Porovnání výsledků čištění odpadních vod s legislativními požadavky Výsledky čištění Legislativní požadavky Skutečnost* Ukazatel jednotka Směrnice rady Nařízení vlády Vodoprávní ES-91/271/EHS ČR-61/2003 Sb. povolení r r BSK 5 mg/l ,4 2,4 CHSK mg/l ,9 23,9 NL mg/l N-NH 4 mg/l - - 3/10/ (Z) 0,64 1,20 N anorg. mg/l /20/ (Z) 5,5 4,8 N c mg/l 10* 10* - 7,8 6,3 P c mg/l 1* 1* 1,5 0,45 0,47 * roční průměr Měření tuhých a plynných znečišťujících látek Autorizované měření emisí prováděla společnost EKOME s r. o. ze Zlína, která je členem autorizovaných laboratoří pro měření emisí. Účelem jednorázového měření bylo stanovit množství tuhých a plynných znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší Průběh měření Měřeny byly: tuhé znečišťující látky (dále jen TZL) na základě manuálních jednorázových odběrů. plynné znečišťující látky (dále jen PZL) na základě kontinuálního měření: - oxidu siřičitého SO 2, - oxidů dusíku vyjádřené jako NO 2, - oxidu uhelnatého CO, - organických látek (úhrnná koncentrace včetně metanu). pomocné veličiny: - kyslík O 2, - oxid uhličitý CO 2. 30

32 Měření tuhých znečišťujících látek Pro stanovení koncentrace TZL ve spalinách byla použita odběrová aparatura STE - 15 Sartorium Ströhlein. Aparatura se skládá z topené odběrové sondy, zachycovače, chladiče, měřící clonky, plynových hodin a vývěvy. Vlastní měření bylo provedeno podle normy ČSN Měření tuhých příměsí v proudové vzdušině s gravimetrickým vyhodnocením v podmínkách izokinetického odběru vzdušiny. Vyhodnocení hmotnosti záchytových filtrů bylo provedeno gravimetricky na digitálních vahách Meter AG 245 s citlivostí 10-5 g. Měření plynných emisí a pomocných veličin Pro stanovení PZN (SO 2, NO x a CO) a pomocných veličin (O 2 a CO 2 ) byl použit systém úpravy vzorku ENDA (P) firmy HORIBA. Tento systém tvoří odběrová sonda s primárním filtrem, vytápěné odběrové vedení, jednotka úpravy vzorku ES a analyzátor CFA 321A a CMA 331A. Vzorek je odebírán odběrnou sondou s vytápěným filtrem, dále prochází vedením vytápěným na 160 C do jednotky úpravy vzorku. Zde vzorek prochází přes zachycovač SO 2, konvektor NO 2 - NO a jemný filtr do čerpadla vzorku. Za čerpadlem se vzorek pomocí termoelektrického chladiče ochlazuje na cca 5 C a pokračuje do katalyzátoru. Jako referenční plyn se pro analyzátory používá okolní vzduch, který se čistí a upravuje na stejné fyzikální podmínky jako odebíraný vzorek plynu. Takto upravený vzorek a referenční plyn přicházejí do analyzátorů. Analyzátory vyhodnocují obsah SO 2, NO, CO a CO 2 pracující na principu nedisperzní infračervené absorbce (NDIR) s modulací střídání proudů. Analyzátor vyhodnocující obsah O 2 pracuje na principu magnetopneumatické analýzy Místa, kde probíhala měření a) Na kotelně jsou instalovány dva kotle DeDietrich (P 401, P 402), které umožňují spalovat zemní plyn nebo bioplyn. Jedná se o nízkotlakové teplovodní kotle osazené monoblokovým přetlakovým hořákem. 31

33 Kategorie: stávající střední zdroj Druh paliva: plynná paliva z neveřejných distribučních sítí (kalový bioplyn) Vztažné podmínky: normální stanovené podmínky, referenční obsah O 2 3,0 (%) Tabulka č. 7: Porovnání naměřených hodnot u kotlů s emisními limity pro TZL a PZL Znečišťující látky TZL SO 2 NO x jako NO 2 CO Emisní limity ρ N (X i ) [mg.m -3 ] Kotel P 401 ρ N (X i ) [mg.m -3 ] 1, Kotel P 402 ρ N (X i ) [mg.m -3 ] 0, Závěr: Zdroje splňují emisní limity dle Přílohy č. 4 k nařízení vlády č. 352/2002 Sb. b) Kogenerační jednotka je umístěna v přízemí budovy kalového hospodářství, může spalovat zemní plyn nebo bioplyn. Tabulka č. 8: Porovnání naměřených hodnot u kogenerační jednotky s emisními limity pro TZL a PZL Znečišťující látky TZL SO 2 NO x jako NO 2 CO TOC Emisní limity ρ N (X i ) [mg.m -3 ] 200 1) nest nest. palivo bioplyn ρ N (X i ) [mg.m -3 ] 1,42 21, palivo zemní plyn ρ N (X i ) [mg.m -3 ] Pozn.: 1) obecný emisní limit; specifický limit pro plynná paliva nebyl stanoven - SO 2 = limitní hodnotou je obsah síry v palivu - TOC = limitní hodnota platná až při hmotnostním toku vyšším než 3 kg/h Závěr: Zdroje splňují emisní limity dle Přílohy č. 4 k nařízení vlády č. 352/2002 Sb. c) Hořák zbytkového plynu (pochodeň) slouží pro spalování přebytků bioplynu. Odběrová místa byla vybrána s ohledem na stávající podmínky na výstupu spalovacího zařízení, před ústím spalin do ovzduší. Druh paliva: plynná paliva z neveřejných distribučních sítí (kalový bioplyn) Vztažné podmínky: normální stanovené podmínky, referenční obsah O 2 11,0 (%) 32

34 Tabulka č. 9: Porovnání naměřených hodnot u HZP s emisními limity pro TZL a PZL Znečišťující látky SO 2 NO x jako NO 2 CO Emisní limity EL ρ N (X i ) [mg.m -3 ] Naměřené hodnoty HZP ρ N (X i ) [mg.m -3 ] < Závěr: Zdroje splňují emisní limity dle Přílohy č. 4 k nařízení vlády č. 352/2002 Sb Měření pachových látek V roce 2005 byly na Čistírně odpadních vod Přerov - Henčlov provedeny odběry vzorků pro následnou analýzu ovzduší. Hodnocení znečištění ovzduší pachovými látkami provedl Zdravotní ústav v Ostravě autorizovaný podle zákona 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), pro měření pachových látek. K vyhodnocování byl použit Olfaktometr model TO8-4, Systém Mannebeck. Konstrukce tohoto olfaktometru splňuje v plném rozsahu normy VDI standart 3881/3882 (SRN) a evropský standart EN Sběr vzorků znečištěného vzduchu byl prováděn do Nalophanových vaků přes vzorkovací nádobu ECOMA Vakuum Sampling Device - Seriál NO.: EP.131. Vzorkovací Nalophanové vaky byly po každém odběru vzorku vyměněny za nové. Pro olfaktometrické měření byl použit pachově neutrální vzduch, který byl nasán přes bezpachové a sušící filtry s aktivním uhlím pomocí bezolejového kompresoru DK 5O 2VS. Měření pachových emisí bylo prováděno podle normy EN ve smyslu vyhlášky č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování. 33

35 Popis zdroje emisí Odpadní vody jsou přivedeny kanalizační stokou. Po průchodu lapákem štěrku je odpadní voda vedena na hrubé česle a následně čerpána do česlovny. Česlovna je vybavena strojně stíranými česly a lisem na shrabky. Odpadní voda dále natéká do dvojice podélných provzdušňovacích lapáků písku. Do česlovny je instalováno zařízení pro praní a separaci zachyceného písku. Pro primární sedimentaci je využita stávající usazovací nádrž. Na usazovací nádrž navazuje čerpací stanice za mechanickou částí, přečerpávající mechanicky vyčištěné vody na vyšší úroveň hladiny v nových objektech čistírny odpadních vod, chráněných před povodněmi. Čerpací stanice je osazena třemi kusy ponorných čerpadel, každé pro Q = 300 l/s a h = 6,5 m. Odtok přečerpané vody se dělí mezi anaerobní nádrž a aktivační nádrže. Anaerobní nádrž slouží především pro zintenzivnění biologického odstranění fosforu. Každá z nádrží je osazena hyperboloidním míchadlem. Anaerobní nádrž je spojena s anoxickou částí aktivační nádrže potrubím interní recirkulace DN 800 s ponorným vrtulovým čerpadlem s parametry Q = 907 l/s. Aktivační nádrže jsou provedeny jako kaskádový systém, kde kaskáda sestává z anoxické sekce s míchadlem a z provzdušňované sekce s postupným odtokem. Aktivační nádrž je rozdělena na anoxickou část a část aerobní s postupným střídavým protékáním těmito částmi. Obě části aktivační nádrže jsou rozděleny na tři stejné koridory. Do anoxické části koridoru č. I přitékají vody z anaerobní nádrže, vratný kal ze starých a nových dosazovacích nádrží a do anoxické části koridoru č. I, II, III přitékají vody z mezičerpání. Přebytečný kal se odebírá přímo z přívodního potrubí vratného kalu. Interní cirkulace je z anoxické části koridoru č. I čerpána čerpadlem do anaerobní nádrže. Anoxické sekce jsou míchány ponornými hyperboloidními míchadly, k provzdušňování aerobní části aktivační nádrže je využit jemnobublinný aerační systém. Mechanicky předčištěná odpadní voda protéká spolu s vratným kalem jednotlivými kaskádami. V anoxické části první kaskády probíhá intenzivní denitrifikace a aktivační směs je převáděna čerpáním do anaerobní nádrže. Po průtoku směs odpadní vody a kalů odtéká z anoxické části první kaskády do následně zařazené provzdušňovací zóny, kde dochází k dalšímu odstranění uhlíku a k nitrifikaci. Aktivační směs potom protéká anoxickou zónou do druhé kaskády, do které se přivádí 33,3 % průtoku z celkově předčištěné odpadní vody. V následující aerobní nádrži se opakuje stejný postup jako v kaskádě č. I. Ve třetí kaskádě se přidává zbývajících 33,3 % přítoku a opakuje se postup kaskády č. II. Na konci kaskády 34

36 je umístěna odplyňovací zóna. Potrubím DN 1400 odpadní voda odtéká z aktivační nádrže přes rozdělovací objekt a dvě nové dosazovací nádrže o vnitřním průměru 32 m se středovou kalovou jímkou a hloubkou vody u stěny 3,58 m. Dosazovací nádrže jsou vybaveny flokulačním prostorem v betonovém provedení s dnovým deflektorem proudění, zajišťující optimální separaci aktivovaného kalu od vyčištěné odpadní vody. Paralelně je možné do linky zapojit i původní dvě menší dosazovací nádrže. Odsazená vyčištěná voda je přes měrný objekt odváděna do řeky Bečvy. Plovoucí kal u nových dosazovacích nádrží je stírán a přečerpáván čerpadly. Čerpací stanice vráceného kalu u nových dosazovacích nádrží je vystrojena dvěma ponornými čerpadly Q = 309 l/s a h = 1,6 m. Čerpací stanice vratného kalu u původních dosazovacích nádrží je vystrojena třemi čerpadly do suché jímky pro Q = 150 l/s a h = 4 m. Výroba stlačeného vzduchu pro aerační systém aktivační nádrže je zajišťována čtyřmi dmychadly s dopravovaným množstvím m 3 /h (jedno dmychadlo), řízeným frekvenčními měňiči v závislosti na potřebě kyslíku v oxických sekcích aktivace. U objektu dmýchárny je vybudována dávkovací stanice se čtyřmi zásobními nádržemi na Fe 2 (SO 4 ) 3 o objemu 4x10 m 3 pro možnost chemického dosrážení fosforu. Na úseku kalového a plynového hospodářství byl vybudován nový objekt pro zahuštění kalu, kde přebytečný kal, zahuštěný na odstředivce o výkonu 60 m 3 /h na sušinu 5-6 %, je dále smíchán v jímce opatřené míchadly s primárním kalem a odtud je dopravován vřetenovými čerpadly do dvou vyhnívacích nádrží. Původní vyhnívací nádrž má objem m 3 a nová m 3. Míchání v obou vyhnívacích nádrží je prováděno míchacími čerpadly, osazenými na plynotěsných víkách vyhnívacích nádrží. Vyhnilý kal je přečerpán do sanované uskladňovací nádrže, vybavené míchadlem kalu. Vyrobený bioplyn je z vyhnívajících nádrží odváděn do suchého plynojemu s pružnou membránou o obsahu 550 m 3 s pracovním tlakem 1,6 kpa. Bioplyn je dále využíván jednak v kotelně pro vytápění celého areálu čistírny odpadních vod a zpětného vyhřívání vyhnívacích nádrží, jeho přebytky se využívají v kogenerační jednotce, vybavené plynovým motorem s výkonem elektrických 235 kw a topných 330 kw. Řídící a informační systém je decentralizovaný a tvoří jej několik procesních stanic napojených optickým kabelem na centrální řídící počítač umístěný ve velínu ČOV. Součástí stavby jsou rozvody vodovodu pitné a provozní vody, kanalizace, zemního plynu, kabelové rozvody, zpevněná skládka kalu, komunikace, sklad, provozní objekt a laboratoře. 35

ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY Krajská pobočka v Olomouci Referát trhu práce. Zpráva o situaci na regionálním trhu práce. Okres Přerov.

ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY Krajská pobočka v Olomouci Referát trhu práce. Zpráva o situaci na regionálním trhu práce. Okres Přerov. ÚŘAD PRÁCE ČESKÉ REPUBLIKY Krajská pobočka v Olomouci Referát trhu práce Zpráva o situaci na regionálním trhu práce Okres Přerov Červen 2011 Graf1: Vývoj nezaměstnanosti a hlášených volných míst ve srovnání

Více

Kód základní sídelní jednotky (včetně dílů)

Kód základní sídelní jednotky (včetně dílů) OKRES PŘEROV *počet obyvatel podle obvyklého pobytu Poř. Název dílu základní sídelní sídelní Název územně 1. Bělotín 512231 1. Bělotín 002003 Bělotín 0020030 Bělotín 602001 1 889 1 253 2. Kunčice 077071

Více

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Přerov I-Město Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Přerov I-Město Mapa A: Území obce A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Přerov I-Město Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: 7109_036_01_41425 Název obce: Přerov Kód obce (IČOB): 511382 (511382) Číslo ORP3 (ČSÚ): 1996

Více

M Ě S T O P Ř E R O V. N A Ř Í Z E N Í M Ě S T A P Ř E R O V A č. 2/2008

M Ě S T O P Ř E R O V. N A Ř Í Z E N Í M Ě S T A P Ř E R O V A č. 2/2008 M Ě S T O P Ř E R O V N A Ř Í Z E N Í M Ě S T A P Ř E R O V A č. 2/2008 o záměru zadat zpracování lesních hospodářských osnov pro lesy o výměře menší než 50 ha ve vlastnictví fyzických a právnických osob.

Více

Adresář hasičských sborů okresu Přerov Název telefon fax,alt.mobil email web

Adresář hasičských sborů okresu Přerov Název telefon fax,alt.mobil email web Adresář hasičských sborů okresu Přerov Název telefon fax,alt.mobil email web SDH Bělotín starosta Jiří Vašíček 604 374 142 velitel Vladimír Štolcar 724 207 336 SDH Beňov starosta@benov.cz starosta Chromčík

Více

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Dolní Paseky. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Dolní Paseky. Mapa A: Území obce (karta obce: CZ41_1_2) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: CZ41.342.411.1.2 Název obce: Aš Kód obce (IČOB): 52 (554499) Číslo ORP3 (ČSÚ): 411

Více

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Dřenice. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Dřenice. Mapa A: Území obce (karta obce: CZ41_8_5) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: CZ41.342.412.8.5 Název obce: Cheb Kód obce (IČOB): 591 (554481) Číslo ORP3 (ČSÚ): 412

Více

integrované povolení

integrované povolení V rámci aktuálního znění výrokové části integrovaného povolení jsou zapracovány dosud vydané změny příslušného integrovaného povolení. Uvedený dokument má pouze informativní charakter a není závazný. Aktuální

Více

Kapacity ČOV provozovaných společností: V majetku společnosti: Přerov ČOV Přerov 145 000 EO. Hranice ČOV Hranice 30 000 EO

Kapacity ČOV provozovaných společností: V majetku společnosti: Přerov ČOV Přerov 145 000 EO. Hranice ČOV Hranice 30 000 EO Odpadní voda popis kanalizace Společnost provozuje 11 čistíren odpadních vod, 61 přečerpávacích stanic a 5 km kanalizačních stok a sběračů, z čehož ve 14 lokalitách je to formou služby pro města a obce

Více

Kapacity ČOV provozovaných společností: V majetku společnosti: Přerov ČOV Přerov EO. Hranice ČOV Hranice EO

Kapacity ČOV provozovaných společností: V majetku společnosti: Přerov ČOV Přerov EO. Hranice ČOV Hranice EO Odpadní voda popis kanalizace Společnost provozuje 11 čistíren odpadních vod, 61 přečerpávacích stanic a 64 km kanalizačních stok a sběračů, z čehož ve 14 lokalitách je to formou služby pro města a obce

Více

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Dlouhé Mosty. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Dlouhé Mosty. Mapa A: Území obce A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: CZ41.342.412.7.3 Název obce: Františkovy Lázně Kód obce (IČOB): 3464 (554529) Číslo ORP3 (ČSÚ): 412 (412)

Více

Kotlíková dotace výzva pro fyzické osoby z dotačního programu OPŽP. Orestis Tzimas oddělení projektů a realizace Enexa Projekt s.r.o.

Kotlíková dotace výzva pro fyzické osoby z dotačního programu OPŽP. Orestis Tzimas oddělení projektů a realizace Enexa Projekt s.r.o. Kotlíková dotace výzva pro fyzické osoby z dotačního programu OPŽP Orestis Tzimas oddělení projektů a realizace Enexa Projekt s.r.o. Ostrava Obecné informace V programovacím období 2014-2020 možnost výměny

Více

LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD

LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD LIKVIDACE SPLAŠKOVÝCH ODPADNÍCH VOD Ing. Stanislav Frolík, Ph.D. - katedra technických zařízení budov - 1 Obsah přednášky legislativa, pojmy zdroje znečištění ukazatele znečištění způsoby likvidace odpadních

Více

B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) A. NÁZEV OBCE A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Kód části obce PRVK: Název části obce: Kód části obce PRVK: IČOB obce obce ÚIR: B. CHARAKTERISTIKA OBCE C. PODKLADY Dotazník k PRVK Informace OÚ Velichovky

Více

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Loužek. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Loužek. Mapa A: Území obce A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: CZ41.342.412.8.13 Název obce: Cheb Kód obce (IČOB): 591 (554481) Číslo ORP3 (ČSÚ): 412 (412) Název ORP3: Cheb

Více

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor životního prostředí a zemědělství 28. října 117, 702 18 Ostrava. Rozhodnutí

MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor životního prostředí a zemědělství 28. října 117, 702 18 Ostrava. Rozhodnutí KRAJSKÝ ÚŘAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor životního prostředí a zemědělství 28. října 117, 702 18 Ostrava *KUMSX01JZ2XJ* Čj: MSK 84038/2015 Sp. zn.: ŽPZ/15289/2015/Pta 209.1 V50 Vyřizuje: Mgr. Petr Ptašek

Více

2. ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU

2. ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU 2. ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZAČNÍHO ŘÁDU Účelem kanalizačního řádu je stanovení podmínek, za nichž se producentům odpadních vod (odběratelům) povoluje vypouštět do kanalizace odpadní vody z určeného místa,

Více

KANALIZAČNÍ ŘÁD. stokové sítě obce NENKOVICE

KANALIZAČNÍ ŘÁD. stokové sítě obce NENKOVICE Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. Purkyňova 2933/2, 695 11 Hodonín KANALIZAČNÍ ŘÁD stokové sítě obce NENKOVICE POZN. Toto je verze kanalizačního řádu utčená ke zveřejnění na webových stránkách společnosti

Více

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Hranice I-Město. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Hranice I-Město. Mapa A: Území obce A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: 7101_008_01_41435 Název obce: Hranice Kód obce (IČOB): 513750 (513750) Číslo ORP3 (ČSÚ): 1970 (7101) Název

Více

PEMZA, ALTERNATIVNÍ FILTRAČNÍ MATERIÁL VE VODÁRENSTVÍ

PEMZA, ALTERNATIVNÍ FILTRAČNÍ MATERIÁL VE VODÁRENSTVÍ PEMZA, ALTERNATIVNÍ FILTRAČNÍ MATERIÁL VE VODÁRENSTVÍ Ing. Ladislav Bartoš, PhD. 1), RNDr. Václav Dubánek. 2), Ing. Soňa Beyblová 3) 1) VEOLIA VODA ČESKÁ REPUBLIKA, a.s., Pařížská 11, 110 00 Praha 1 2)

Více

ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Teplárna E3 Integrované povolení čj. MSK 106739/2006 ze dne 2.1.2007

ENERGETIKA TŘINEC, a.s. Teplárna E3 Integrované povolení čj. MSK 106739/2006 ze dne 2.1.2007 V rámci aktuálního znění výrokové části integrovaného povolení jsou zapracovány dosud vydané změny příslušného integrovaného povolení. Uvedený dokument má pouze informativní charakter a není závazný. Aktuální

Více

- kanalizaci a napojení na ČOV - trasa regionálního biokoridoru RK plochy bydlení

- kanalizaci a napojení na ČOV - trasa regionálního biokoridoru RK plochy bydlení 16. ORP Přerov - Problematika k řešení v územních plánech Č. obec problematika 1. Beňov - protipovodňová ochrana - trasa regionálního biokoridoru 2. Bezuchov - splašková kanalizace a napojení na ČOV 3.

Více

Semanín. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Semanín. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Semanín Kód části obce PRVK: 3611.5301.078.01 Název obce: Semanín Kód obce (IČOB): 14715 (555240) Číslo ORP3 (ČSÚ): 1279 (5301) Název ORP3: Kód OPOU2 ČSÚ: 53011 Název

Více

Stručné shrnutí údajů uvedených v žádosti

Stručné shrnutí údajů uvedených v žádosti Stručné shrnutí údajů uvedených v žádosti 1.Identifikace provozovatele (žadatele) Biosolid, s.r.o. Kostelanská 2128 686 03 Staré Město IČ : 26136830 2.Popis zařízení a přehled případných hlavních variant

Více

Pozn: Přehledové mapky prezentují území celé obce, do které dotčená část obce spadá. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Pozn: Přehledové mapky prezentují území celé obce, do které dotčená část obce spadá. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Běstovice Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: 3611.5314.004.01 Název obce: Běstovice Kód obce (IČOB): 00323 (553760) Číslo ORP3 (ČSÚ): 1252 (5314)

Více

Choceň. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Choceň. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Choceň Kód části obce PRVK: 3611.5314.034.01 Název obce: Choceň Kód obce (IČOB): 05197 (580350) Číslo ORP3 (ČSÚ): 1252 (5314) Název ORP3: Kód OPOU2 ČSÚ: 53141 Název

Více

Janovičky. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Janovičky. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Janovičky Kód části obce PRVK: 3611.5314.109.02 Název obce: Zámrsk Kód obce (IČOB): 19095 (581224) Číslo ORP3 (ČSÚ): 1252 (5314) Název ORP3: Kód OPOU2 ČSÚ: 53142 Název

Více

identifikace směr (zastávka v tomto směru má vybaveníparametry směr (zastávka v tomto směru

identifikace směr (zastávka v tomto směru má vybaveníparametry směr (zastávka v tomto směru tomto u tomto u Polkovice, rest. 2 Kojetín a a a a a a a a a Oplocany a a a a a a a a a Polkovice, Obecní úřad označníky nenalezeny Polkovice, rozc. 2 Obědkovice a a a a a a a a a a Uhřičice a a a a a

Více

integrované povolení

integrované povolení V rámci aktuálního znění výrokové části integrovaného povolení jsou zapracovány dosud vydané změny příslušného integrovaného povolení. Uvedený dokument má pouze informativní charakter a není závazný. Aktuální

Více

IP_ Univerzální výrobna hnojiv (NPK, LV, DASA) rok 2014 Stránka 1 z 18

IP_ Univerzální výrobna hnojiv (NPK, LV, DASA) rok 2014 Stránka 1 z 18 IP_ Univerzální výrobna hnojiv (NPK, LV, DASA) rok 2014 Stránka 1 z 18 Podmínky integrovaného povolení Stanovené limity (emisní limity, ostatní limity, limitní hodnoty) Označení části IP 1. Ochrana ovzduší

Více

KANALIZAČNÍ ŘÁD. veřejné stokové sítě obce Podhrad

KANALIZAČNÍ ŘÁD. veřejné stokové sítě obce Podhrad KANALIZAČNÍ ŘÁD veřejné stokové sítě obce Podhrad OBSAH 1. Titulní list kanalizačního řádu str. 2 2. Úvodní ustanovení kanalizačního řádu str. 3 2.1. Vybrané povinnosti pro dodržování kanalizačního řádu

Více

Název části obce. Obec Věžnice se nachází v Kraji Vysočina a leží na jihovýchod od města Havlíčkův Brod. Obcí protéká vodní tok Šlapanka.

Název části obce. Obec Věžnice se nachází v Kraji Vysočina a leží na jihovýchod od města Havlíčkův Brod. Obcí protéká vodní tok Šlapanka. A. OBEC Věžnice Přehledová mapka Číslo obce PRVKUK 227 Kód obce PRVKUK 0611.005.227.00 Kód obce (IČOB) 18139 (569704) Číslo ORP (ČSÚ) 005 (6105) Název ORP Jihlava Kód POU (ČSÚ) 61052 Název POU Polná Členění

Více

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Plesná. Obsahuje části obcí: Plesná, Šneky Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Plesná. Obsahuje části obcí: Plesná, Šneky Mapa A: Území obce A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Obsahuje části obcí:, Šneky Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: CZ41.342.412.19.1 Název obce: Kód obce (IČOB): 12162 (55474) Číslo ORP3 (ČSÚ):

Více

MAVET a.s. Chov a výkrm prasat provoz Služovice Integrované povolení čj. MSK 120042/2006 ze dne 1.8.2006

MAVET a.s. Chov a výkrm prasat provoz Služovice Integrované povolení čj. MSK 120042/2006 ze dne 1.8.2006 V rámci aktuálního znění výrokové části integrovaného povolení jsou zapracovány dosud vydané změny příslušného integrovaného povolení. Uvedený dokument má pouze informativní charakter a není závazný. Aktuální

Více

Česká Třebová. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Česká Třebová. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Kód části obce PRVK: 3611.5301.013.01 Název obce: Kód obce (IČOB): 02175 (580031) Číslo ORP3 (ČSÚ): 1279 (5301) Název ORP3: Kód OPOU2 ČSÚ: 53011 Název OPOU2: A.1 Značení

Více

Tvrdost pitné vody. Potřebujete-li rychle zjistit, jak tvrdá voda je ve vaší obci, klikněte ZDE.

Tvrdost pitné vody. Potřebujete-li rychle zjistit, jak tvrdá voda je ve vaší obci, klikněte ZDE. Tvrdost pitné vody Potřebujete-li rychle zjistit, jak tvrdá voda je ve vaší obci, klikněte ZDE. Tvrdostí vody se rozumí suma koncentrace vápníku a hořčíku ve vodě. Pro hodnocení vody z technického hlediska

Více

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů

Klasifikace vod podle čistoty. Jakost (kvalita) vod. Čištění vod z rybářských provozů Ochrana kvality vod Klasifikace vod podle čistoty Jakost (kvalita) vod Čištění vod z rybářských provozů Doc. Ing. Radovan Kopp, Ph.D. Klasifikace vod podle čistoty JAKOST (= KVALITA) VODY - moderní technický

Více

HYDROSFÉRA 0,6% 2,14% 97,2%

HYDROSFÉRA 0,6% 2,14% 97,2% HYDROSFÉRA 0,6% 2,14% 97,2% PODZEMNÍ VODA Fosilní voda Proudící voda evapotranspirace Celkový odtok Přímý odtok infitrace Základní odtok VODA OBNOVITELNÝ PŘÍRODNÍ ZDROJ Hydrologický cyklus Zdrojem energie

Více

KANALIZAČNÍ ŘÁD KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ OBCE KUNOVICE ČERVEN

KANALIZAČNÍ ŘÁD KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ OBCE KUNOVICE ČERVEN KANALIZAČNÍ ŘÁD KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ OBCE KUNOVICE ČERVEN 2007 Aktualizace kanalizačního řádu SRPEN 2013 OBSAH 1. Titulní list kanalizačního řádu 2. Úvodní ustanovení kanalizačního řádu 2.1. Vybrané

Více

TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL JAKOSTI VOD V PRŮBĚHU VÝROBY PITNÉ VODY

TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL JAKOSTI VOD V PRŮBĚHU VÝROBY PITNÉ VODY Příloha č. 9 k vyhlášce č. 428/2001 Sb. TECHNICKÉ UKAZATELE PRO PLÁN KONTROL JAKOSTI VOD V PRŮBĚHU VÝROBY PITNÉ VODY ČÁST 1 MÍSTA ODBĚRŮ VZORKŮ V KONTROLNÍCH PROFILECH VODA S TECHNOLOGIÍ ÚPRAVY (ÚPRAVNA

Více

integrované povolení

integrované povolení V rámci aktuálního znění výrokové části integrovaného povolení jsou zapracovány dosud vydané změny příslušného integrovaného povolení. Uvedený dokument má pouze informativní charakter a není závazný. Aktuální

Více

R O Z H O D N U T Í. změnu integrovaného povolení

R O Z H O D N U T Í. změnu integrovaného povolení Adresátům dle rozdělovníku Liberec 15. ledna 2009 Č. j.: KULK/1845/2009 Sp. zn.: ORVZŽP 1442/2008 Vyřizuje: Ing. Pavlína Švecová Tel.: 485 226 385 R O Z H O D N U T Í Krajský úřad Libereckého kraje, odbor

Více

LEGISLATIVA A MONITORING V OCHRANĚ OVZDUŠÍ

LEGISLATIVA A MONITORING V OCHRANĚ OVZDUŠÍ INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 LEGISLATIVA A MONITORING V OCHRANĚ

Více

AKREDITOVANÁ ZKUŠEBNÍ LABORATOŘ č.1489 AKREDITOVÁNA ČESKÝM INSTITUTEM PRO AKREDITACI, o.p.s. DLE ČSN EN ISO/IEC 17025:2005

AKREDITOVANÁ ZKUŠEBNÍ LABORATOŘ č.1489 AKREDITOVÁNA ČESKÝM INSTITUTEM PRO AKREDITACI, o.p.s. DLE ČSN EN ISO/IEC 17025:2005 United Energy, a.s. Teplárenská č.p.2 434 03 Komořany u Mostu IČO: 273 09 959 DIČ: CZ27309959 AKREDITOVANÁ ZKUŠEBNÍ LABORATOŘ č.1489 AKREDITOVÁNA ČESKÝM INSTITUTEM PRO AKREDITACI, o.p.s. DLE ČSN EN ISO/IEC

Více

Městský úřad Břeclav odbor životního prostředí

Městský úřad Břeclav odbor životního prostředí Městský úřad Břeclav odbor životního prostředí nám. T. G. Masaryka 42/3 Břeclav, 690 81 Číslo jednací: MUBR 84240/2013 V Břeclavi dne: 10. 2. 2014 Spisová značka: MUBR-S 84240/2013 OŽP/Bi Vyřizuje:Bílková

Více

Kód obce UIR: 00771. Obec Borová (593 648 m n. m.) leží na katastrálním území Borová (607711).

Kód obce UIR: 00771. Obec Borová (593 648 m n. m.) leží na katastrálním území Borová (607711). 1 Kód obce PRVK: 3605.5209.005.01 1. BOROVÁ Kód obce UIR: 00771 Název obce: BOROVÁ číslo obce: IČZÚJ 573906 část obce (základní sídelní jednotka): Borová Podklady : Informace OÚ Dotazník k PRVK Informace

Více

Bystřec. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Bystřec. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Bystřec Kód části obce PRVK: 3611.5315.008.01 Název obce: Bystřec Kód obce (IČOB): 01675 (579971) Číslo ORP3 (ČSÚ): 1261 (5315) Název ORP3: Žamberk Kód OPOU2 ČSÚ:

Více

Těšínské jatky, s.r.o. Těšínské jatky Integrované povolení čj. MSK 147583/2007 ze dne 15.2.2008, ve znění pozdějších změn

Těšínské jatky, s.r.o. Těšínské jatky Integrované povolení čj. MSK 147583/2007 ze dne 15.2.2008, ve znění pozdějších změn V rámci aktuálního znění výrokové části integrovaného povolení jsou zapracovány dosud vydané změny příslušného integrovaného povolení. Uvedený dokument má pouze informativní charakter a není závazný. Aktuální

Více

CZ051.3608.5109.0200 Turnov.0200.02 Bukovina.0200.04 Dolánky u Turnova.0200.07 Kobylka.0200.09 Malý Rohozec.0200.11 Mokřiny.0200.

CZ051.3608.5109.0200 Turnov.0200.02 Bukovina.0200.04 Dolánky u Turnova.0200.07 Kobylka.0200.09 Malý Rohozec.0200.11 Mokřiny.0200. CZ051.3608.5109.0200 Turnov.0200.02 Bukovina.0200.04 Dolánky u Turnova.0200.07 Kobylka.0200.09 Malý Rohozec.0200.11 Mokřiny.0200.13 Vazovec identifikační číslo obce 02825 identifikační číslo obce 02826

Více

O D B O R Ž I V O T N Í H O P R O S T Ř E D Í, Z E M Ě D Ě L S T V Í A L E S N I C T V Í

O D B O R Ž I V O T N Í H O P R O S T Ř E D Í, Z E M Ě D Ě L S T V Í A L E S N I C T V Í *KUCBX00GFKZ8* KUCBX00GFKZ8 O D B O R Ž I V O T N Í H O P R O S T Ř E D Í, Z E M Ě D Ě L S T V Í A L E S N I C T V Í Čj.: KUJCK 71651/2014/OZZL-6 datum: 10. 12. 2014 vyřizuje: Ing. Štefan Győrög telefon:

Více

Brandýs nad Orlicí. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Brandýs nad Orlicí. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Brandýs nad Orlicí Kód části obce PRVK: 3611.5313.006.01 Název obce: Brandýs nad Orlicí Kód obce (IČOB): 00927 (579947) Číslo ORP3 (ČSÚ): 1287 (5313) Název ORP3: Ústí

Více

integrované povolení

integrované povolení V rámci aktuálního znění výrokové části integrovaného povolení jsou zapracovány dosud vydané změny příslušného integrovaného povolení. Uvedený dokument má pouze informativní charakter a není závazný. Aktuální

Více

7/2003 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 19. prosince 2002. o vodoprávní evidenci

7/2003 Sb. VYHLÁŠKA. ze dne 19. prosince 2002. o vodoprávní evidenci 7/2003 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 19. prosince 2002 o vodoprávní evidenci Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí stanoví podle 19 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a

Více

Studny ZDENĚK ZELINKA. Kopané a vrtané studny bez sporů se sousedy a škodlivých látek ve vodě

Studny ZDENĚK ZELINKA. Kopané a vrtané studny bez sporů se sousedy a škodlivých látek ve vodě Studny 158 ZDENĚK ZELINKA Kopané a vrtané studny bez sporů se sousedy a škodlivých látek ve vodě Studny Zdeněk Zelinka GRADA PUBLISHING Obsah Úvod... 7 1 Co je podzemní voda... 8 1.1 Voda průlinová...

Více

REKONSTRUKCE ÚPRAVNY VODY LUDKOVICE

REKONSTRUKCE ÚPRAVNY VODY LUDKOVICE REKONSTRUKCE ÚPRAVNY VODY LUDKOVICE Ing. Oldřich Darmovzal 1), RNDr. Bohumír Halámek 2), Ing. Jiří Beneš 3), Ing. Štěpán Satin 4), Ing. Vladimír Vašička 4) 1) Voding Hranice, 2) TZÚV Brno, 3) DISA Brno,

Více

KANALIZAČNÍ ŘÁD. stokové sítě obce SUDOMĚŘICE

KANALIZAČNÍ ŘÁD. stokové sítě obce SUDOMĚŘICE Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. Purkyňova 2933/2, 695 11 Hodonín KANALIZAČNÍ ŘÁD stokové sítě obce SUDOMĚŘICE POZN. Toto je verze kanalizačního řádu utčená ke zveřejnění na webových stránkách společnosti

Více

Dalkia Česká republika, a.s. Teplárna Frýdek Místek Integrované povolení čj. MSK 57964/2006 ze dne 20.9.2006, ve znění pozdějších změn

Dalkia Česká republika, a.s. Teplárna Frýdek Místek Integrované povolení čj. MSK 57964/2006 ze dne 20.9.2006, ve znění pozdějších změn V rámci aktuálního znění výrokové části integrovaného povolení jsou zapracovány dosud vydané změny příslušného integrovaného povolení. Uvedený dokument má pouze informativní charakter a není závazný. Aktuální

Více

Nařízení vlády č. 416/2010 Sb. a metodický pokyn

Nařízení vlády č. 416/2010 Sb. a metodický pokyn Nařízení vlády č. 416/2010 Sb. a metodický pokyn Mgr. Emílie Trakalová Hradec Králové, 15.11.2011 15a Ohlášení vodních děl a vodohospodářských úprav Ohlášení postačí u vodních děl určených pro čištění

Více

Název části obce. Bydlící obyvatelé 2000. přechodně bydlící celkem. Počet připojených obyvatel 2015 2020 2025 2030 Dušejov 438 456 461 461 461

Název části obce. Bydlící obyvatelé 2000. přechodně bydlící celkem. Počet připojených obyvatel 2015 2020 2025 2030 Dušejov 438 456 461 461 461 A. OBEC Dušejov Přehledová mapka Číslo obce PRVKUK 175 Kód obce PRVKUK 0612.005.175.00 Kód obce (IČOB) 03385 (587095) Číslo ORP (ČSÚ) 005 (6105) Název ORP Jihlava Kód POU (ČSÚ) 61051 Název POU Jihlava

Více

Úprava podzemních vod

Úprava podzemních vod Úprava podzemních vod 1 Způsoby úpravy podzemních vod Neutralizace = odkyselování = stabilizace vody odstranění CO 2 a úprava vody do vápenato-uhličitanové rovnováhy Odstranění plynných složek z vody (Rn,

Více

stokové sítě obce VĚTEŘOV

stokové sítě obce VĚTEŘOV Vodovody a kanalizace Hodonín, a.s. Purkyňova 2, č.p. 2933, 695 11 Hodonín KANALIZAČNÍ ŘÁD stokové sítě obce VĚTEŘOV POZN. Toto je verze kanalizačního řádu utčená ke zveřejnění na webových stránkách společnosti

Více

KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ OBCE CHVALKOVICE

KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ OBCE CHVALKOVICE KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ OBCE CHVALKOVICE Identifikační číslo majetkové evidence Kanalizace : 5206-655104-00272710-3/1 leden 2015 Stránka 1 OBSAH 1. Titulní list kanalizačního řádu 2. Úvodní ustanovení

Více

Depos Horní Suchá, a.s. Skládka odpadů Solecká Integrované povolení čj. ŽPZ/2802/03/Kl ze dne 17. 9. 2003, ve znění pozdějších změn

Depos Horní Suchá, a.s. Skládka odpadů Solecká Integrované povolení čj. ŽPZ/2802/03/Kl ze dne 17. 9. 2003, ve znění pozdějších změn V rámci aktuálního znění výrokové části integrovaného povolení jsou zapracovány dosud vydané změny příslušného integrovaného povolení. Uvedený dokument má pouze informativní charakter a není závazný. Aktuální

Více

integrované povolení

integrované povolení V rámci aktuálního znění výrokové části integrovaného povolení jsou zapracovány dosud vydané změny příslušného integrovaného povolení. Uvedený dokument má pouze informativní charakter a není závazný. Aktuální

Více

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Přerov II-Předmostí Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Přerov II-Předmostí Mapa A: Území obce A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Přerov II-Předmostí Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: 7109_036_02_41424 Název obce: Přerov Kód obce (IČOB): 511382 (511382) Číslo ORP3 (ČSÚ):

Více

obchodní oddělení Nitranská 418, 460 01 Liberec 1 482712925, /fax 482712942, 724100064

obchodní oddělení Nitranská 418, 460 01 Liberec 1 482712925, /fax 482712942, 724100064 obchodní oddělení Nitranská 418, 460 01 Liberec 1 482712925, /fax 482712942, 724100064 výroba Desná č.p. 142, 468 61 Desná v Jiz. horách /fax 483 383 497, 483 383 229, 602 101 663 OBSAH OBSAH... 1 ZÁKLADNÍ

Více

KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ MĚSTA. Borohrádek

KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ MĚSTA. Borohrádek KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ MĚSTA Borohrádek OBSAH 1. Titulní list kanalizačního řádu 2. Úvodní ustanovení kanalizačního řádu 2.1. Vybrané povinnosti pro dodržování kanalizačního řádu 2.2. Cíle kanalizačního

Více

Výrobní kapacita (průměrný okamžitý stav) 64 tun/den II.

Výrobní kapacita (průměrný okamžitý stav) 64 tun/den II. Výroková část I. Popis zařízení k výrobě krmiv se mění Parametry zařízení k výrobě krmiv a souvisejícího zařízení včetně zařazení do kategorie průmyslové činnosti dle přílohy 1 zákona o integrované prevenci:

Více

Strategie území správního obvodu ORP PŘEROV v oblasti předškolní výchovy a základního školství, sociálních služeb, odpadového hospodářství

Strategie území správního obvodu ORP PŘEROV v oblasti předškolní výchovy a základního školství, sociálních služeb, odpadového hospodářství Strategie území správního obvodu ORP PŘEROV v oblasti předškolní výchovy a základního školství, sociálních služeb, odpadového hospodářství a volitelného tématu Dokument je zpracován na období 2015 až 2024

Více

1. Žadatel 1) (k žádosti písmene A, B, C)

1. Žadatel 1) (k žádosti písmene A, B, C) Městský úřad Otrokovice odbor životního prostředí nám. 3. května 1340 765 23 Otrokovice A) ŽÁDOST O STAVEBNÍ POVOLENÍ K VODNÍMU DÍLU ( 15 vodního zákona) B) ŽÁDOST O POVOLENÍ K NAKLÁDÁNÍ S PODZEMNÍMI VODAMI

Více

R O Z H O D N U T Í. integrované povolení

R O Z H O D N U T Í. integrované povolení Liberec 10. září 2004 Č. j.: KULK 96/2004 Vyřizuje: Ťoková Kateřina Tel.: 485 226 385 Adresátům dle rozdělovníku R O Z H O D N U T Í Krajský úřad Libereckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství

Více

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Hranice V-Rybáře Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Hranice V-Rybáře Mapa A: Území obce A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Hranice V-Rybáře Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: 7101_008_05_41437 Název obce: Hranice Kód obce (IČOB): 513750 (513750) Číslo ORP3 (ČSÚ):

Více

ZPRÁVA O PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ

ZPRÁVA O PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ ZPRÁVA O PLNĚNÍ PODMÍNEK INTEGROVANÉHO POVOLENÍ ČÁST A IDENTIFIKACE PROVOZOVATELE ZAŘÍZENÍ, IDENTIFIKACE ZAŘÍZENÍ A SOUVISEJÍCÍ ÚDAJE Rok 2014 Vysvětlivky Rok - uvést příslušný rok, za který je zpráva

Více

Název části obce. Bydlící obyvatelé 2000. Nízká Lhota trvale bydlící. Nový Dvůr trvale bydlící. Kámen trvale bydlící přechodně bydlící celkem

Název části obce. Bydlící obyvatelé 2000. Nízká Lhota trvale bydlící. Nový Dvůr trvale bydlící. Kámen trvale bydlící přechodně bydlící celkem A. OBEC Kámen Přehledová mapka Číslo obce PRVKUK 350 Kód obce PRVKUK 0613.009.350.00 Kód obce (IČOB) 06234 (548103) Číslo ORP (ČSÚ) 009 (6109) Název ORP Pacov Kód POU (ČSÚ) 61091 Název POU Pacov Členění

Více

GALVAN CZ s.r.o. Galvanovna GALVAN CZ, Provozovna Oderská Integrované povolení čj. MSK 87709/2007 ze dne 23.11.2007, ve znění pozdějších změn

GALVAN CZ s.r.o. Galvanovna GALVAN CZ, Provozovna Oderská Integrované povolení čj. MSK 87709/2007 ze dne 23.11.2007, ve znění pozdějších změn V rámci aktuálního znění výrokové části integrovaného povolení jsou zapracovány dosud vydané změny příslušného integrovaného povolení. Uvedený dokument má pouze informativní charakter a není závazný. Aktuální

Více

Skuhrov. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Skuhrov. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Skuhrov Kód části obce PRVK: 3611.5301.013.03 Název obce: Kód obce (IČOB): 02175 (580031) Číslo ORP3 (ČSÚ): 1279 (5301) Název ORP3: Kód OPOU2 ČSÚ: 53011 Název OPOU2:

Více

CZ051.3608.5104.0071 Benecko.0071.01 Benecko.0071.05 Rychlov.0071.06 Štěpanická Lhota

CZ051.3608.5104.0071 Benecko.0071.01 Benecko.0071.05 Rychlov.0071.06 Štěpanická Lhota CZ051.3608.5104.0071 Benecko.0071.01 Benecko.0071.05 Rychlov.0071.06 Štěpanická Lhota identifikační číslo obce 00213 identifikační číslo obce 00217 identifikační číslo obce 00218 kód obce 00213 PODKLADY

Více

Změna 2010. CZ051.3608.5104.0085 Poniklá.0085.01 Poniklá PODKLADY CHARAKTERISTIKA OBCE (MÍSTNÍ ČÁSTI) VODOVOD

Změna 2010. CZ051.3608.5104.0085 Poniklá.0085.01 Poniklá PODKLADY CHARAKTERISTIKA OBCE (MÍSTNÍ ČÁSTI) VODOVOD CZ051.3608.5104.0085 Poniklá.0085.01 Poniklá Změna 2010 identifikační číslo obce 12568 kód obce 12568 PODKLADY 1. Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Semily, PIK Vítek, 2000 2. Provozní řád čistírny

Více

VODOVOD VYŠŠÍ BROD : PŘÍKLAD OBNOVY A ROZŠÍŘENÍ VODNÍCH ZDROJŮ

VODOVOD VYŠŠÍ BROD : PŘÍKLAD OBNOVY A ROZŠÍŘENÍ VODNÍCH ZDROJŮ Citace Stara J.: Vodovod Vyšší Brod: příklad obnovy a rozšíření vodních zdrojů. Sborník konference Pitná 2008, s. 301-306. W&ET Team, Č. Budějovice 2008. ISBN 978-80-254-2034-8 VODOVOD VYŠŠÍ BROD : PŘÍKLAD

Více

A. OBEC Jihlava B. CHARAKTERISTIKA OBCE. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci

A. OBEC Jihlava B. CHARAKTERISTIKA OBCE. Přehledová mapka. Členění obce. B.1 Základní informace o obci Jihlava (karta obce: B_5_188) A. OBEC Jihlava Přehledová mapka Číslo obce PRVKUK 188 Kód obce PRVKUK 612.5.188. Kód obce (IČOB) 5967 (586846) Číslo ORP (ČSÚ) 5 (615) Název ORP Jihlava Kód POU (ČSÚ) 6151

Více

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Krajková. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Krajková. Mapa A: Území obce (karta obce: CZ41_115_1) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: CZ41.349.417.115.1 Název obce: Kód obce (IČOB): 7226 (56456) Číslo ORP3 (ČSÚ): 417

Více

KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ MĚSTA. Kostelec n. Orl.

KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ MĚSTA. Kostelec n. Orl. KANALIZAČNÍ ŘÁD STOKOVÉ SÍTĚ MĚSTA Kostelec n. Orl. OBSAH 1. Titulní list kanalizačního řádu 2. Úvodní ustanovení kanalizačního řádu 2.1. Vybrané povinnosti pro dodržování kanalizačního řádu 2.2. Cíle

Více

R O Z H O D N U T Í. o změně č. 5 integrovaného povolení

R O Z H O D N U T Í. o změně č. 5 integrovaného povolení KRAJSKÝ ÚŘAD PLZEŇSKÉHO KRAJE ODBOR ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Škroupova 18, 306 13 Plzeň Naše č. j.: ŽP/180/14 Spis. zn.: ZN/1533/ŽP/05 Počet listů: 11 Počet příloh: 1 Počet listů příloh: 10 Vyřizuje: Mgr. Jaroslav

Více

CZ051. 3608.5104.0072 Bukovina u Čisté.0072.01 Bukovina u Čisté

CZ051. 3608.5104.0072 Bukovina u Čisté.0072.01 Bukovina u Čisté CZ051. 3608.5104.0072 Bukovina u Čisté.0072.01 Bukovina u Čisté identifikační číslo obce 01608 kód obce 01608 PODKLADY 1. Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Semily, PIK Vítek, 2000 2. Územní

Více

integrované povolení

integrované povolení V rámci aktuálního znění výrokové části integrovaného povolení jsou zapracovány dosud vydané změny příslušného integrovaného povolení. Uvedený dokument má pouze informativní charakter a není závazný. Aktuální

Více

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Přerov V-Dluhonice Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Přerov V-Dluhonice Mapa A: Území obce A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): V-Dluhonice Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: 7109_036_05_41427 Název obce: Kód obce (IČOB): 511382 (511382) Číslo ORP3 (ČSÚ): 1996 (7109) Název

Více

ROZHODNUTÍ. o vydání integrovaného povolení pro zařízení ČOV MESIT provozovatele MESIT reality spol. s r.o.

ROZHODNUTÍ. o vydání integrovaného povolení pro zařízení ČOV MESIT provozovatele MESIT reality spol. s r.o. Odbor životního prostředí a zemědělství oddělení hodnocení ekologických rizik MESIT reality spol. s r.o. Sokolovská 573 686 01 UHERSKÉ HRADIŠTĚ IDS: dtjmb5b datum 16. prosince 2015 oprávněná úřední osoba

Více

KANALIZAČNÍ ŘÁD. Základní ustanovení pro napojování na veřejnou kanalizaci. / dále jen KŘ /

KANALIZAČNÍ ŘÁD. Základní ustanovení pro napojování na veřejnou kanalizaci. / dále jen KŘ / KANALIZAČNÍ ŘÁD / dále jen KŘ / Kanalizační řád je dokument, kterým jsou stanoveny podmínky a pravidla pro připojování producentů odpadních vod na veřejnou kanalizaci. V rámci podmínek jsou stanoveny přípustné

Více

NÁVRH REKONSTRUKCE ÚPRAVNY VODY PETRODVOREC KONKRÉTNÍ ZKUŠENOSTI S PROJEKTOVÁNÍM V RUSKU

NÁVRH REKONSTRUKCE ÚPRAVNY VODY PETRODVOREC KONKRÉTNÍ ZKUŠENOSTI S PROJEKTOVÁNÍM V RUSKU NÁVRH REKONSTRUKCE ÚPRAVNY VODY PETRODVOREC KONKRÉTNÍ ZKUŠENOSTI S PROJEKTOVÁNÍM V RUSKU Ing. MUDr. Jindřich Šesták HYDROPROJEKT CZ a. s. Táborská 31, 140 16 Praha 4, e-mail: jindrich.sestak@hydroprojekt.cz

Více

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Březová. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE. A.1 Značení dotčených částí obce (ZSJ) Březová. Mapa A: Území obce (karta obce: CZ41_31_1) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: CZ41.343.413.31.1 Název obce: Kód obce (IČOB): 6369 (53787) Číslo ORP3 (ČSÚ): 413

Více

Verměřovice. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Verměřovice. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Verměřovice Kód části obce PRVK: 3611.5315.098.01 Název obce: Verměřovice Kód obce (IČOB): 18008 (581119) Číslo ORP3 (ČSÚ): 1261 (5315) Název ORP3: Žamberk Kód OPOU2

Více

ENÍ S VODOU. Vlastnosti vody

ENÍ S VODOU. Vlastnosti vody HOSPODAŘEN ENÍ S VODOU vlastnosti vody, legionella, úspory vody Ing. Stanislav Frolík, Ph.D. - katedra technických zařízen zení budov - 1 Vlastnosti vody chemicky čistá voda o 100 % koncentraci H 2 O se

Více

ÚVODNÍ ZPRÁVA. STŘEDNÍ POMORAVÍ/HODONÍNSKO Skupina projektů řešících odvádění a čištění odpadních vod. Projekt fondu soudržnosti

ÚVODNÍ ZPRÁVA. STŘEDNÍ POMORAVÍ/HODONÍNSKO Skupina projektů řešících odvádění a čištění odpadních vod. Projekt fondu soudržnosti ČESKÁ REPUBLIKA Projekt č. 2005/CZ/16/C/PE/001 STŘEDNÍ POMORAVÍ/HODONÍNSKO Skupina projektů řešících odvádění a čištění odpadních vod Projekt fondu soudržnosti ÚVODNÍ ZPRÁVA O POSOUZENÍ PLÁNU OCHRANY ŽIVOTNÍHO

Více

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Šišma. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Šišma. Mapa A: Území obce A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Šišma Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: 7109_048_01_16267 Název obce: Šišma Kód obce (IČOB): 552950 (552950) Číslo ORP3 (ČSÚ): 1996 (7109) Název

Více

Krajský úřad Olomouckého kraje Odbor životního prostředí a zemědělství Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc

Krajský úřad Olomouckého kraje Odbor životního prostředí a zemědělství Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc Krajský úřad Olomouckého kraje Odbor životního prostředí a zemědělství Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc Č. j.: KUOK 25008/2013 V Olomouci dne 11. 3. 2013 Sp. Zn.: KÚOK/14849/2013/OŽPZ/861 Skart. znak: 246.14

Více

Sruby. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)

Sruby. B.1 ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ) A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Sruby Kód části obce PRVK: 3611.5314.084.01 Název obce: Sruby Kód obce (IČOB): 15316 (580970) Číslo ORP3 (ČSÚ): 1252 (5314) Název ORP3: Kód OPOU2 ČSÚ: 53141 Název

Více

CZ051.3608.5104.0083 Paseky nad Jizerou.0083.01 Paseky nad Jizerou

CZ051.3608.5104.0083 Paseky nad Jizerou.0083.01 Paseky nad Jizerou CZ051.3608.5104.0083 Paseky nad Jizerou.0083.01 Paseky nad Jizerou identifikační číslo obce 11820 kód obce 11820 PODKLADY 1. Program rozvoje vodovodů a kanalizací okresu Semily, PIK Vítek, 2000 2. Provozní

Více

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Stará Ves. Mapa A: Území obce

A. NÁZEV OBCE B. CHARAKTERISTIKA OBCE B.1 DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Stará Ves. Mapa A: Území obce A. NÁZEV OBCE Název části obce (ZSJ): Stará Ves Mapa A: Území obce Přehledová mapka Kód části obce PRVK: 7109_045_01_15393 Název obce: Stará Ves Kód obce (IČOB): 517887 (517887) Číslo ORP3 (ČSÚ): 1996

Více

R O Z H O D N U T Í. změnu integrovaného povolení

R O Z H O D N U T Í. změnu integrovaného povolení Liberec 29. října 2008 Č. j.: KULK/59542/2008 Sp. zn.: ORVZŽP/1/2008 Vyřizuje: Bc. Lenka Maryšková Tel.: 485 226 499 Adresátům dle rozdělovníku R O Z H O D N U T Í Krajský úřad Libereckého kraje, odbor

Více

Nasazení hyperboloidních míchadel v různých fázích úpravy vody

Nasazení hyperboloidních míchadel v různých fázích úpravy vody Nasazení hyperboloidních míchadel v různých fázích úpravy vody Mgr. Petr Holý 1) ; Ing. Pavla Halasová 1) ; Ing. Vladimír Jonášek 1) ; Ing. Jozef Dunaj 2) ; Ing. Štefan Truchlý 3) 1) 2) 3) CENTROPROJEKT

Více