(opatøení è.2) (opatøení è.6) (opatøení è.7) (opatøení è.10)

Transkript

1 Venkovský bìh roku odmìøuje tradiènì pøíroda, poèasí èi køesanský kalendáø. Je to jednoduché a funguje to po tisíciletí. To ve mìstech urèují do znaèné míry chod roku reklamní billboardy zamìøující se na významné a dnes ji èasto konzumní svátky jako jsou Velikonoce, sv. Valentýn, Halloween a Vánoce. A jak odmìøujeme svùj rok my z MASek? Co odpovíme, a se SZIFma zeptá? Dlouho pøedlouho dopøedu je tøeba chystat cestièku tìm, kteøí pøicházejí s nápady, jak ivot na venkovì vylepit. Není jich mnoho a tak mì vdycky mrzí, kdy musíme jejich i nae nápady pracnì ohýbat, aby zapadly bez vìtích kolizí do soukolí sloitých pravidel a podmínek. Je èerven a tak u pøipravujeme cestièku tìm, kteøí své projekty pøinesou poèátkem ledna. Budou li mít tìstí, moná v èervnu pøítího roku podepíí smlouvu o realizaci projektu. Venku se suí seno, zrajou jahody a pulcùm dorùstají zadní noièky. Na billboardech neznámé tváøe slibují, e budou lepí ne ty známé a my v pøíeøí bývalé kovárny zvolna metamorfujeme v úøedníky. Málo se dostaneme mezi lidi venkovany, skoro èastìji se stýkáme s úøedníky ve mìstì. Proto máme velikou radost z kadého projektu, který se povede uskuteènit a který venkovu pomùe. Podìlte se o ni s námi! Zuzana Guthová Manaerka MAS Sdruení Rùe (opatøení è.2) (opatøení è.6) (opatøení è.7) (opatøení è.10)

2 Místní akèní skupina Sdruení Rùe 15. kvìtna ukonèila pøíjem ádostí o dotaci z Programu rozvoje venkova v rámci 3. výzvy. V øádném termínu bylo odevzdáno v celkové poadovné èástce dotace. Tyto ádosti nyní hodnotí výbìrová komise. Výsledky budou zveøejnìny (po konaní Valné hromady MAS Sdruení Rùe). 2 Infrastruktura pro pøedkolní výchovu 5 Konkurenceschopnost mikropodnikù 10 Podmínky pro ochranu a rozvoj kulturního dìdictví RC Ledòáèek Vybavení keramické dílny Pøedmìtem projektu je zakoupení keramické vypalovací pece, keramických hmot a pomùcek k vybavení keramické dílny Rodinného centra Ledòáèek Mìsto Borovany Rekonstrukce M Borovany Projekt je zamìøen na rekonstrukci, zaøízení a vybavení prádelny, výdejen jídel a atny mateøské koly v Borovanech Obec Beneov Nad Èernou Rekonstrukce tìlocvièny Projekt pøinese potøebnou rekonstrukci a modernizaci tìlocvièny, nutnou pro kvalitu výchovné èinnosti a bezpeèné vyuití prostor po demontái vech vnitøních prvkù LATTSTAV s.r.o. Modernizace výrobny nábytku Projekt spoèívá v nákupu nové technologie pro strojní omítání a zemní práce. Firma rozíøí svoji èinnost a dosáhne vyího obratu a zisku Charvát Daniel Modernizace technologických kapacit Nákup briketovacího lisu a dlabaèky pro truhláøství Daniela Charváta, za úèelem zefektivnìní a rozvoje výroby Èerný Daniel Kovárna Blata V rámci projektu budou provedeny udrovací práce na øemeslné dílnì. Bude provedena výmìna støechy nad 1/2 objektu (210m2), oprava betonových ploch (126,5 m2) a nátìr nosné konstrukce (311,85 m2) Èinèura Modernizace výrobny nábytku Projekt øeí modernizaci strojního vybavení v Borovanské provozovnì výrobny nábytku Døevotvat HaH Briketovací lis na døevní odpad Vyuití biologického odpadu truhláøské dílny na výrobu biopaliva Bonita Art Nákup technologie pro potisk textilu Pøedmìtem projektu je nákup a instalace nové technologie pro rozíøení tiskových slueb o AzonTexPro zaøízení pro potisk textilu technologií inkoustového tisku Stanìk Pavel Stavební úprava autodílny Projekt øeí stavební úpravy autodílny zateplení støeního plátì, pùdní vestavbu, odvodnìní obvodového plátì, výmìnu oken a vznik nových místností v 2. podlaí ØKF Ledenice Královský nástroj mezi námi Oprava varhan v kostele sv. Vavøince v Ledenicích SDH Radostice Zvonice Radostice Obnova návesní zvonice jako symbolu dobrovolné pozemkové úpravy. Souèástí projektu jsou i parkové úpravy okolí zvonice. ØFK Nové Hrady Zpøístupnìní poutního chrámu Zpøístupnìní poutního chrámu na Dobré Vodì u Nových Hradù v dobì mimo bohoslueby èi prohlídeky. Vybudování zádveøí, umoòujícího vstup do chrámu a pøitom chránícího vybavení pøed pokozením èi odcizením ØKF Trhové Sviny Rozvoj kulturní památky kostela Nanebevzetí Panny Marie V rámci projektu bude provedeno ozvuèení a rekonstrukce elektroinstalace kostela. Cílem opatøení je zvýení návtìvnosti kostela a pøiblíení této kulturní památky místním obyvatelùm a návtìvníkùm Hrady na Mali Konzervace zdiva 2. podlaí a koruny vìe tvrze Tichá. Konzervace druhého podlaí, doplnìní chybìjících lícù obvodových zdí historické tvrze. Zpevnìní a nadezdìní samotné koruny vìe Pro rok 2010 pøipravuje nae místní akèní skupina dalí podporu pro adatele o dotaci z Programu rozvoje venkova (v programu LEADER). Stejnì tak, jako v letoním roce, budou vyhláeny 2 výzvy k podávání ádostí. Struèný popis jednotlivých opatøení a více informací naleznete na. V poøadí ji bude mono realizovat u od bøezna a bude zamìøena na projekty v oblastech podpory: Dalí, v poøadí Infrastruktura pro kvalitu vzdìlávání s pøíjmem Konkurenceschopnost zemìdìlství projektù 14. kvìtna Ta bude Konkurenceschopnost cestovního ruchu Podmínky pro sociální sluby a zdravotní péèi zamìøena na projekty z oblastí podpory: Infrastruktura pro pøedkolní výchovu Konkurenceschopnost mikropodnikù Podmínky pro volný èas Podmínky pro kultivaci ivotního prostøedí v obcích Pøíjem ádostí bude jako obvykle v sídle MAS a to do 15. ledna. Tyto projekty Podmínky pro ochranu zdraví a majetku obyvatel Podmínky pro ochranu a rozvoj kulturního dìdictví venkova K obìma výzvám MAS uspoøádá pro zájemce kolení k pøípravì projektù a bude poskytovat také individuální poradenství a konzultace. Dotace pro obce a dalí neziskové subjekty (na projekty nezakládající veøejnou podporu) mùe být a ve výi 90%, dotace pro podnikatele (a na projekty zakládající veøejnou podporu) mùe dosahovat maximálnì 56%.

3 Zatímco Místní akèní skupina Sdruení Rùe zpracovává ádosti, které adatelé (obce, podnikatelé, organizace a spolky) podali ve 3. výzvì, úspìní adatelé z první výzvy ji projekty realizují a v nìkterých pøípadech ji projekt ukonèují. V první výzvì jsme podporovaly projekty v tìchto opatøeních: 1 Infrastruktra pro pøedkolní výchovu,6 Podmínky pro sociální sluby a zdravotní péèi, 7 Podmínky pro volný èas, 10 Podmínky pro rozvoj a ochranu kulturního dìdictví venkova. V první výzvì bylo také vyhláeno opatøení na podporu Konkurenceschopnosti mikropodnikù, do kterého ovem nebyla podána ádná ádost. Rádi bychom Vám pøedstavili nìkteré úspìné projekty, které byly podpoøené v 1. výzvì a jsou v naem regionu realizované. Tøeba Vás nìkterý projekt zaujme a budete mít zájem nìjaký obdobný realizovat ve Vaí obci. Dalí výzvu MAS pøipravuje na listopad 2009 (viz Plán plán podpory projektù v roce 2010, str.2), take máte dostateèné mnoství èasu na pøípravu projektu a zajitìní potøebné dokumentace. Blií informace o opatøení naleznete na v sekci LEADER / Seznam podporovaných Fichí. Vem adatelùm nabízíme poradenství pøi zpracovávání ádostí. Cílem tohoto opatøení je vytváøení lepích materiálních a prostorových podmínek pro pøedkolní výchovu v mateøských kolách i mateøských a rodinných centrech. Kadý pøedkládaný projekt by mìl být podloen analýzou souèasné nabídky a poptávky po pøísluných slubách. Projekty podpoøené v tomto opatøení øeí nedodateènou kapacitu pøedkolních zaøízení, rozvíjí èinnost mateøských center a zajiují modernizaci vybavení mateøských kol a center. Projekty mohou zahrnovat stavební úpravy èi výstavbu budov, venkovních prostor, poøízení materiálnì technického vybavení a technologií. Mìsto Trhové Sviny obdrelo z Programu rozvoje venkova prostøednictvím Místní akèní skupiny Sdruení Rùe dotaci na výstavbu dvou døevìných altánù. Altány byly postaveny do zahrad u budov Mateøské koly Ètyølístek ve kolní ulici a Pøíjemné zázemí pro hry dìtí mateøské koly Beruka na Budovatelské ulici v prùbìhu letoního kvìtna. Projekt umoní zvýit dobu pobytu dìtí na èerstvém vzduchu, otuování vzduchem. Zahradní altány budou vyuity zejména v jarních, letních a podzimních mìsících dennì v dobì kolního vyuèování tím, e bude vytvoøeno dalí stanovitì, kde budou moci dìti plnit diferencované úkoly. V trhovosvinenské mateøské kole jsou heterogenní tøídy, v nich se dìti uèí samostatným provádìním konkrétních èinností, které vedou k proitku a zkuenostem (proitkové uèení). Èinnosti jsou na jednotlivých stanovitích pøipravovány pro dìti s rùzným stupnìm obtínosti. Altán je místem, kde dìti získávají zkuenosti z èinností nenásilným pøirozeným zpùsobem v dopoledních i odpoledních hodinách, ale i v dobì popoledního klidu je vyuíván dìtmi z klubu pøedkolákù. Zahradní altán pro dìti v Trhových Svinech Celkové náklady na stavbu obou altánù èiní Kè, dotace je ve výi Kè. Ing. Ivana Boáková Mìstský úøad Trhové Sviny Trhové Sviny, mìsto bez zájmu? Bez lidí se zájmem je tìké cokoliv ve mìstì zlepit inovovat a udìlat pøístupnìjí pro místní obyvatele a turisty. Mateøské centrum Èlovíèek NEBOJSA je v rukou maminek, které se rozhodly s tímto negativním trendem bojovat pøesto, e je to nejspí bìh na dlouhou tra a moná i boj s vìtrnými mlýny. Stále vìøím, e snad NE. Mateøské centrum vzniklo v øíjnu roku 2007 z iniciativy tøí maminek, které na mateøské dovolené nebavilo jen vysedávat doma a chtìly se i v tomto období nìjakým zpùsobem realizovat pozitivním smìrem a rozvíjet své dìti. Sídlíme v budovì polikliniky v Trhových Svinech v prostorách bývalé ordinace, prostory jsou pro nae potøeby témìø ideální, jen nìkdy bychom je potøebovali nafouknout. Tak vznikl nápad vybudovat dìtské høitì, které bude praktickou nadstavbou a bude spravováno právì vedením mateøského centra. Mateøské centrum není schopné samo projekt Dlouho oèekávané høitì v Trhových Svinech ji jen èeká na své otevøení profinancovat a tak jsme zvolily ne zcela snadnou a bezproblémovou cestu získání financí pomocí grantu. Velmi jsme vítaly monosti úèastnit se grantového øízení vypsaného Místní akèní skupinou Sdruení Rùe. Za velkou podporu a pomoc pøi získávání úvìru musíme podìkovat Radì mìsta Trhové Sviny, paní inenýrce Ivanì Boákové, za pomoc pøi úpravì terénu høitì také vdìèíme pracovníkùm technických slueb Mìsta Trhové Sviny. Celkové náklady na vybudování høitì èinily Kè z èeho dotace je ve výi Kè (90%). Nyní ji máme vytouené høitì témìø na dosah dodìlávají se poslední úpravy a práce. Høitì bude slavnostnì otevøeno v 10 hodin. Ing. Natálie Bustová MC Èlovíèek Nebojsa

4 Obec Olenice podala ádost a bylo jí vyhovìno v projektu: Mateøská kola Olenice ve pro nai malou budoucnost na vesnici. V rámci projektu dolo k rekonstrukci sociálního zaøízení ve kolce a dále zmìnu zpùsobu ekonomicky nevýhodného vytápìní objektu kolky kumulaèními kamny na topení zemním plynem, vèetnì osazení nového kotle na zemní plyn a kompletních rozvodù. Mateøská kola v Olenici se tìí z maximálního vyuití svých prostor, ve kterých nabízí 28 dìtem svìt plný her, záitkù a setkávání. kolka je maximálnì vyuívána a její kapacita je trvale naplnìná. Aby se dìti pohybovaly v prostøedí èistém a pøíjemném je úkolem vech zamìstnancù mateøské koly. Aby tomu tak mohlo být i do budoucnosti a dìti se cítily ve kole pøíjemnì i po této stránce, probìhla ve kolce rekonstrukce sociálního zaøízení co obnáelo také výmìnu umyvadel, záchodù, poloení nové dlaby a obkladù. Výmìna topení v celé mateøské kolce bude jistì znát na úspoøe energie a sníí se pranost ve tøídách. Mateøská kola je jednotøídní kola, pro kterou je takovéto pøedìlání topení a sociálního zaøízení velkou finanèní investicí, na kterou by bez monosti dotace mohla jen tìko dosáhnout. Celkové náklady projektu na rekonstrukci èinily Kè z èeho dotace byla ve výi Kè (90%). Karneval dìtí z mateøské koly v Olenici Rekonstrukce topení a sociálního zaøízení v mateøské kole Ing. Petr vepe Starosta obce Olenice Projekty v tomto opatøení vytváøí a zlepují materiálnì technické a prostorové podmínky pro poskytování sociálních slueb nebo pro zdravotní péèi. Projekty øeí problematiku dostupnosti zdravotních slueb pro okrajové pøíhranièní obce, nedostateèná èetnost ordinaèních hodin lékaøù v nìkterých meních obcích, absenci komunitního plánu sociálních slueb v území MAS, nevyhovující stav infrastruktury pro zdravotnictví a sociální sluby, zejména pro hendikepované obèany a starí obèany. Projekty mohou zahrnovat stavební výdaje na úpravy èi výstavbu budov, venkovních prostor, poøízení materiálnìtechnického vybavení a technologií. Zdravotnické sluby v obci Horní Stropnice byly dosud zabezpeèovány ve zdravotním støedisku obce Horní Stropnice, které svou stavební koncepcí odpovídalo podmínkám obvyklé lékaøské praxe na úrovni poèátku XX. století. Stav ordinací neodpovídal mimo jiné hygienickým potøebám provozu, stejnì jako nesplòoval bezbariérový pøístup pro pacienty. Neefektivní byl také systém vytápìní a havarijní stav vnitøních elektroinstalací. V souladu s návrhem Místního plánu obnovy vesnice pro období , který byl schválen zastupitelstvem obce Horní Stropnice dne se podaøilo na základì dotace ze státního rozpoètu v prùbìhu roku 2008 realizovat projekt Zdravotní støedisko Horní Stropnice, který pøedstavoval vybudování nové dvoukøídlé pøízemní budovy pro provoz ètyø lékaøských ordinací v prostoru areálu základní koly. Náklady Novì vybudovaná rehabilitace na celou akci byly pøedpokládány ve výi Kè, z toho 7 miliónù Kè èinila vlastní státní dotace. Novostavba zdravotního støediska Obce Horní Stropnice zahrnuje tedy dnes ordinaci obvodního lékaøe, dìtského lékaøe, stomatologa a rehabilitace, vèetnì hygienického a provozního zázemí s denní ordinací obvodního lékaøe. Na základì I. výzvy LEADER byla podána prostøednictvím Místní akèní skupiny Sdruení Rùe, o. s. ádost o dotaci na projekt Vybavení zdravotního støediska v Horní Stropnici, který pøedpokládal vybavení cca 50 % tohoto objektu základním mobiliáøem. Zbylá èást vybavení objektu, tj. ordinace obvodního lékaøe a dìtského lékaøe byla zaøízena z vlastních zdrojù adatele. Projekt byl podán v souladu se strategií mikroregionu Sdruení Rùe, a to opatøení Rozvoj a optimalizace zdravotnických a sociálních slueb. Jednalo se o neziskový projekt nezakládající veøejnou podporu. Naléhavost øeení situace spoèívala pøedevím v tom, e uvedení do chodu zdravotnického zaøízení bylo pøipravováno v souladu s termínem dokonèení celé akce výstavby, tj. do Z projektu bylo jmenovitì poøízeno vnitøní vybavení (základní nábytek) pro dvì tyto ordinace: 1) vlastní ordinace stomatologie, sesterna, sklad a atna 2) rehabilitaèní prostory vèetnì pøísluenství a provozních prostor èekárny, skladu a atny Stomatologie zdravotního støediska Mobiliáø byl poøízen v souladu s platnými právními pøedpisy v oblasti hygieny a bezpeènosti práce, vèetnì estetiènosti a dùstojného prostøedí pro pacienty na úrovni vyspìlé evropské kultury. Výbìr dodavatele zaøízení byl proveden na základì poptávkového øízení u firem, které se zabývají dodávkami interiérù. Poøízení nábytku a dalího vybavení do ordinací se stalo významným prvkem dokonèení celé akce výstavby zdravotního støediska v Horní Stropnici, které bylo slavnostnì otevøeno 30. ledna 2009 a stalo se tak nedílnou souèástí systému zabezpeèení infrastruktury zdravotních slueb pro vechny obyvatele regionu. Celkové náklady projektu na vybavení èinily Kè z èeho dotace byla ve výi Kè (85%). Mgr. Vít Golombek Místostarosta obce Horní Stropnice

5 Jak ji název napovídá, projekt realizovaný v I. výzvì LEADER , byla Úprava a vybavení kuchynì v o.s. Borùvka, Borovany. Ne uvedu skuteènosti, proè jsme se rozhodli pro její modernizaci a v jaké fázi se projekt nachází, krátce nae zaøízení pøedstavím. Borùvka je nezisková organizace, která poskytuje sociální sluby pro tìce zdravotnì postiené. Její pomoc je zamìøená pøedevím na rodiny dlouhodobì peèující o své postiené èleny. Realizuje dvì základní èinnosti odlehèovací a peèovatelskou slubu. Více se o Borùvce a poskytovaných slubách mùete dozvìdìt na webových stránkách borovany.cz. Modernizace kuchynì byla nutná z nìkolika hledisek. Technické vybavení Kuchaø o.s. Borùvka v plné polní pøestávalo staèit zvyujícím se nárokùm na poèet obìdù. Nebyli jsme schopni pokrýt zvyující se poptávku a zároveò splnit pøísné hygienické nároky. V souèasné dobì jsme ve druhé etapì projektu, tedy ve vybavování kuchynì novou profesionální gastro technologií. Po jejím vybavení budeme schopni pøipravovat a 80 obìdù a zároveò plnit hygienické normy. Celkové náklady projektu na rekonstrukci èiní Kè z èeho dotace byla ve výi Kè (61%). Jiøí Zeman, DiS. zástupce øeditele o.s. Borùvka, Borovany Toto opatøení rozvíjí a modernizuje infrastrukturu potøebnou pro plnohodnotné trávení volného èasu v oblasti kultury, sportu, tradièních spolkových aktivit a neformálních výchovných aktivit pro dìti a mláde. Projekty pøímo v regionu øeí problém nízké dostupnosti a patného technického stavu zaøízení pro trávení volného èasu obyvatel malých obcí a obcí s horí dopravní dostupností, dále øeí nedostatek zaøízení, která by byla v souladu s moderními trendy trávení volného èasu obyvatel pøedevím mla dých lidí. Cílem projektù je posilování sociálních vztahù mezi obyvateli a vytváøení podmínek pro kolektivní trávení volného èasu. V softballovém klubu je v letoním roce zaregistrováno celkem 82 hráèù, hrajících v kategoriích: teeball, mladí áci a ákynì, kadeti a junioøi. V rámci opatøení è 7, získal mìstys Ledenice finanèní prostøedky na dalí úpravu softbalového høitì na organizaci vyích soutìí. Softball je strategická hra s irokou kálou herních situací a je pøitalivý zejména pro mláde. Tato hra upevòuje kolektiv, protoe vyaduje spolupráci a dobrou komunikaci hráèù. Dobudování høitì umonilo vytvoøení v rámci Jihoèeského kraje zcela bezkonkurenèního høitì, které odpovídá mezinárodním parametrùm a umoòuje zde hostit týmy nejen z celé republiky, ale i celé Evropy. V rámci projektu bylo vybudováno zastøeení stávající tribuny pro diváky, zabudováno zavlaování antukové èásti, Softballové høitì v Ledenicích dokonèeno zázemí pro nadhoz, pøenosný plot k ohranièení prostorù vymezujících høitì pro rùzné vìkové kategorie. Dále byly díky dotaci nakoupeny chemické toalety a instalována zvuková aparatura a výsledkové tabule. V okolí høitì dolo k terénním úpravám a dosázení vzrostlých stromù. Po ukonèení rekonstrukce a stavebních prací poøádá klub raloci a mìstys Ledenice na softbalovém høiti Mistrovství Evropy juniorù. Akce probìhne od 30. èervna do 4. èervence 2009 (blií informace o mistrovství naleznete v str.9, v rubrice Významné akce v regionu). Hana Korèáková Vedoucí oddílu Obec Jílovice se snaí rozvíjet a plánovat mimo jiné infrastrukturu za úèelem trvalého zvyování kvality ivota svých obyvatel. Jednou z jejích sloek je také odpovídající zázemí pro plnohodnotné trávení volného èasu v oblasti kultury, sportu i neformálních aktivit pro dìti a mláde. A jeliko v posledních letech pøibyl vìtí poèet obyvatel s malými dìtmi, vzniklo v Jílovicích Komunitní a mateøské centrum. Jako u mnohokrát vyuila obec monosti získat finanèní prostøedky (dotaci) Plánované dìtské høitì v Jílovicích z Programu rozvoje venkova také na výstavbu dìtského høitì pro dìti pøedkolního vìku a dìtí v mladím pøedkolním vìku prostøednictvím Místní akèní skupiny Sdruení Rùe. Dnes ji mùeme øíci, e se ve podaøilo. Projekt byl schválen a v dneních dnech probíhají poslední úpravy na dìtském høiti. A jak ve zaèalo? Na zaèátku byla mylenka. Nebo: V obci neexistovalo ádné veøejné prostranství uzpùsobené a u pro neformální nebo organizované dìtské volnoèasové aktivity. Rozvíjející se aktivity místního komunitního a mateøského centra (KMC) byly limitovány neexistencí odpovídajícího venkovního prostoru. Jeliko v obci existoval ideální prostor pro zøízení zázemí pro dìtské volnoèasové aktivity, nebylo u od mylenky k èinùm daleko. Probìhlo nìkolik schùzek, na kterých byly pøítomny povìøené osoby z OÚ Jílovice, pøedstavitelé KMC a nemohli chybìt ani rodièe s dìtmi. Pokud pojedete pøes Jílovice, mùete se pøijít podívat na nae krásné høitì, které je urèeno k volnoèasovým aktivitám. Zde si ti nejmení mohou hrát na pískoviti, je tu i monost vyuití dìtské houpaèkové sestavy, která se skládá z herních prvkù jako je skluzavka, houpaèky, sí, popøípadì se svézt na kolotoèi a ti vìtí pak mají monost se realizovat na dìtské lanovce. Rovnì zde plánujeme realizaci spoleèenských a sportovních dìtských akcí, napø. dìtský den spojený s pøedáním høitì a herních prvkù dìtem, sportovní odpoledne a setkání mateøských center z naeho re gionu. Vem, kteøí mají dobré nápady a snaí se pøispìt k prohlubování dobrých vztahù k obci a mikroregionu, pøeji, aby se jim daøilo a aby se jejich projekty uskuteènily a byly k uitku vech. Magda Chytrová KMC Jílovice

6 V rámci projektù toho opatørní (Fiche) je investováno do udrování, obnovy a zhodnocování nebo vyuití kulturního dìdictví venkova pro nekomerèní aktivity v oblasti rozvoje lidských zdrojù a kulturních aktivit. Projekty podporují investice do obnovy kulturních památek místního významu a vìdomí sounáleitosti obyvatel regionu s místem, kde íjí. Chátrání a mizení kulturního dìdictví venkova je zpùsobeno tím, e mnozí obyvatelé nemají historické koøeny v místì bydlitì. Památky jsou èasto málo vyuívány ve prospìch obyvatel a náv tìvníkù v území. Toto opatøní je specifické tím, e se zamìøuje nejen na investice do kulturního dìdictví, ale také umoòuje realizaci vzdìlávacích a výchovných aktivit, které tyto rekonstruované objekty oiví. Poslední dubnový týden letoního roku zaèala realizace projektu Dobøe znìjící dìdictví, jeho cílem je oprava barokních varhan z kostela Navtívení Panny Marie v Borovanech. Varhany jsou cenný historický nástroj z roku 1728, jeho stavitelem byl varhanáø Václav Pantoèek. Varhany neproly v posledních nìkolika desítkách let dùkladnìjí údrbou, co se zaèalo postupnì projevovat v kvalitì zvukového projevu tohoto nástroje. Varhany jsou pouívány jednak pøi bohoslubách, jednak pøi pomìrnì èastých koncertech duchovní hudby, které farnost poøádá ve spolupráci s mìstem Borovany. Ve stavu pøed provádìnou opravou byl nástroj ji na hranici pouitelnosti, protoe nìkteré rejstøíky byly prakticky nefunkèní a nástroj byl celkovì rozladìný. Opravou varhan byl povìøen pan Vladimír lajch z Borovan, který patøí mezi pøední èeské varhanáøe. Spolu se svými pracovníky varhany nejprve rozebrali a vyèistili. Døevìné èásti byly oetøeny látkou hubící døevokazný hmyz a zajiující jejich ochranu na nìkolik dalích let. Pøitom bylo zjitìno pokození mnohých píal i dalích souèástí sloitého varhanního stroje. Po dùkladné oèistì stovek souèástí varhan, zaèali pracovníci nástroj opìt sestavovat. Byly pøitom opraveny pokozené a opotøebované díly. Velmi dùleitou, nároènou a koneènou fází opravy bylo naladìní celého varhanního nástroje. Ji v prùbìhu opravy bylo zøejmé, e nástroj bude mít mnohem silnìjí, jasnìjí a krásnìjí zvuk. Jeho hra je ji dnes po ukoèení oprav varhan ozdobou bohoslueb, ale i koncertù pièkových varhanních umìlcù, kteøí jsou zvyklí k nám do Borovan opakovanì pøijídìt. Celkové náklady na opravu èinily Kè, z èeho dotace byla ve výi Kè (85%). Mgr. Petr Pláil Administrátor borovanské farnosti Oprava barokních varhan v kostele Navtívení Panny Marie v Borovanech Historické památky jsou spolu s výjimeènì zachovalou pøírodou nejvìtími poklady novohradské krajiny. Je proto úkolem vech vlastníkù historických objektù vìnovat pozornost jejich údrbì v souladu se zásadami památkové péèe. Odvlhèení barokní fary na Dobré Vodì Jednou z takových památek je i budova barokní fary na Dobré Vodì, naproti poutnímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie. Fara byla postavena z rozhodnutí Alberta Karla Buquoye v roce 1719, kdy poutní místo zaívalo bouølivý rozvoj a proudily sem kadoroènì desetitisíce poutníkù z èeských zemí, Rakouska i Nìmecka. Od pádu elezné opony sem opìt pøicházejí poutníci z Èeska i z blízkého èi vzdálenìjího zahranièí, aby uctili Pannu Marii a pøedloili jí své prosby, které zde tolikrát v minulosti byly vyslyeny. Obnovenému zájmu poutníkù ovem u pøestal postaèovat servis, který je zde k dispozici. Chrám bude moné zpøístupnit teprve s trvalou pøítomností sester z Rodiny Panny Marie v poutním areálu. Pro tento úèel byla vybrána právì budova barokní fary, která je zapsanou kulturní nemovitou památkou. Jedním z hlavních faktorù, negativnì ovlivòujících stavební stav fary, je zemní vlhkost. Eliminovat ji lze zejména venkovními drenáemi, systémem provìtrávaných podlah v pøízemí a sanaèními omítkami. Rozhodli jsme se proto poádat o pomoc Místní akèní skupinu Sdruení Rùe, která v roce 2008 vyhlásila jako jednu z podporovaných aktivit také Podmínky pro ochranu a rozvoj kulturního dìdictví venkova. Získali Budova fary na Dobré Vodì jsme podporu ve výi Kè a nyní mùeme s radostí konstatovat, e práce byly úspìnì provedeny a podle dohodnutého harmonogramu dokonèeny do poloviny kvìtna Po odvlhèení nyní následuje stavební rekonstrukce, na jejím konci bude fara splòovat poadavky na trvalé bydlení sester. Ze srdce dìkujeme MAS Sdruení Rùe a Státnímu zemìdìlskému intervenènímu fondu za poskytnutou pomoc. Vem, kteøí pomáhají, vyproujeme hojnost Boího poehnání a ochranu Panny Marie. Celkové náklady na rekonstrukci budovy èiní Kè, z èeho dotace byla ve výi Kè (70%). Ludvík Loek Øímskokatolická farnost

7 ... U nás na Gerniku se svobodný holky starají o køíky, který tady máme. Máme vystavenou kaplièku z kamenù hned vedle hospody. Vevnitø je velká socha sv. Jána. Na tom sv. Jánu je na zdi výklenek pro sochy, tam je socha sv. Jána. A. nahoøe je køí. Kaplièku má na starosti Josefína rámková. Dycky ve òákej svátek tam uklízí a okolo zametá. A já mám taky na starosti køí. Jak se jede do polích. Já ho mám na starosti s Bárou Beránkoj. Na ten køí pleteme vìnce a tam vokolo to dycky skopáme a tam nasázíme kvìtiny... Josefína Nedvìdová, (J. Svoboda, 2004: Gernický kolní kalendáø, slohové práce, Banát) Obnovéné kaplièky v Bukové Tak, jako dìvèata z èeské vesnice v rumunském Banátu, peèovaly o drobné sakrální stavby na svých pozemcích èi v blízkém okolí moná jetì nae babièky. Mnoho se ale zmìnilo. Vlastnické vztahy, vazba lidí ke krajinì i k místu, kde ijí. Drobná sakrální architektura je charakteristickou souèástí naí krajiny a je naím kulturním dìdictvím. Jako taková si zasluhuje nejen nai pozornost, ale pøedevím péèi. Jen na Borovansku jsme v roce 2005 zaevidovali kolem edesáti køíkù kovaných, litých èi tepaných, boích muk a kaplièek návesních, síòových i výklenkových. Píu kolem, protoe zjistit pøesný poèet je takøka nemoné. Nìkteré Kaplièka Barborka, Borovany (pùvodní stav a její obnova) jetì èekají povalené na svoji renesanci, nìkteré se moná nedoèkají, mnoho jich bylo po 2. svìtové válce znièeno, nové se objevují v místì netìstí, zejména podél silnic. Drobná sakrální architektura k nám promlouvá jakousi domáckostí a pøívìtivostí. Autory tìchto staveb zøídkakdy byli profesionálové, stavitelé a architekti. Venkovský zedník veumìl, ovlivnìn architekturou dùvìrnì známého Kostel Narození Panny Marie v Cetvinách byl obnoven díky Èesko nìmeckému fondu budoucnosti a farním sbírkám (1995) a (2000) kostela, umístil do krajiny se samozøejmým citem drobnou stavbièku, která potìí oko i dui. Mnoho tìchto staveb má svùj pøíbìh, nìkdy jetì uchovaný v pamìti starousedlíkù nebo v místních kronikách, u mnohých je pøíbìh zapomenut. Nadále ale zùstávají otisky nadìje, lásky i víry, nebo i báznì naich pøedkù v krajinì. Mnoho sakrálních staveb dnes nemá konkrétního vlastníka a tak se o jejich obnovu a údrbu starají místní nadenci, spolky, církev i obce. Vedle vlastních sil a zdrojù mnohdy vyuívají i nejrùznìjí vnìjí zdroje, a u se jedná o sbírky drobných dárcù, dotace krajské státní i evropské, èi peníze nadací. Díky sbírce mezi èeskými i rakouskými farníky byl opraven zpustlý kostel v Cetvinách, díky grantovému programu Jihoèeského kraje a Programu obnovy venkova je kadoroènì opraveno v naem regionu více ne desítka køíkù a kaplièek. Ochrana a rozvoj kulturního dìdictví je souèástí strategie MAS Sdruení Rùe, proto mùeme na opravu a nové vyuití sakrálních staveb mùeme vyuít i prostøedky z Programu rozvoje venkova. Pøekákou v èerpání nìkterých dotací bývají ale právì nejasné vlastnické vztahy k té které stavbièce. Ty ostatnì nejsou èasto ani zaneseny v katastrálních mapách. Zde obce mohou veøejnou vyhlákou oznámit nález vìci a pokud se vlastník v zákonem dané lhùtì nepøihlásí, pøipadá vìc do vlastnictví obce podle Kaplièku sv. Marka vyvracela v blízkosti rostoucí lípa (r byla pøesunuta a obnovena) Kostel Panny Marie Dobré v pohoøí na umavì se své obnovy nedoèkal (zøítil se ) 135 Obèanského zákoníku. Pak jim u nic nebrání v tom se o køíek nebo kaplièku starat jako o svou. Nae místní akèní skupina má také zájem spolupracovat na dalí obnovì i interpretaci místního dìdictví sakrální architektury v krajinì se vemi zájemci jak v rámci svého území, tak i s dalími mikroregiony. Máme zájem také spolupracovat s odborníky a spolu s nimi poskytovat pomoc, radu i vzdìlání tìm, kteøí o tyto památky peèují a obnovují je a u z pozice svého zájmu, èi zamìstnání. Zuzana Guthová Manaerka MAS Sdruení Rùe Obnova kaple v Pìèínì pùvodní stav, pøed dokonèením a hotová rekonstrukce

8 Poèátkem dubna se na farmì u Pínu v Dluhotích selo asi 12 chovatelù koní z regionu Sdruení Rùe, aby zhodnotili monosti hippoturistiky v naem regionu. Jednání se zúèastnila také paní Ing. Milena Adrlová, iniciátorka projektu Jihoèeské hippostezky i hosté z blízkého Rakouska. Naím regionem prochází pouze krátký úsek koòské stezky z Trocnova kolem Borovan. Shodli jsme se na tom, e vyznaèení dalích stezek a zejména jejich propojení na souèasné stezky za hranicemi regionu i v Rakousku by mohlo být velkým pøínosem pro chovatele koní, majitele stanic a v neposlední øadì pro návtìvníky regionu. O vyuívání jezdeckých stezek v naem pohranièí je velký zájem jak u nìmeckých, tak u rakouských jezdcù. Spoleèné jednání zahájila paní Milena Andrlová pøedstavením celého projektu. Projekt na rozvoj koòské turistiky v Èeské republice se zrodil na podzim 2003, kdy probìhlo celostátní pracovní setkání více ne 30ti zájemcù o koòskou turistiku na Chatì pod Kletí. Zde dolo k výmìnì zkueností a sbìru prvních kontaktù na majitele koní a stanic. O první výsledky, vytvoøení základního know how, byl mimoøádný zájem jak v Èeské republice, tak i v zahranièí a tak navazující projekty na sebe nenechaly dlouho èekat. Vzniklo také obèanské sdruení Turistika na koni pøi Klubu èeských turistù (KÈT) Jihoèeského kraje. V celém kraji je dnes do práce na projektu zapojeno nìkolik desítek spolupracovníkù, kteøí vyhledávají a znaèí stezky. V projektu je zapojeno také více ne 120 stanic jezdecké turistiky ubytovacích míst pro jezdce a konì. Dnes u je v Jihoèeském kraji vyznaèeno kolem 500 km stezek a vybudováno pøes padesát úvazi pro bezpeèné uvázání koní podél stezek a u stanic. Pro realizaci jezdeckých stezek byla zvolena praxe fungující ji 120 let v rámci Klubu èeských turistù pøi vytváøení systému znaèených stezek pro pìí turistiku. Po vytipování trasy vhodné pro vedení stezky je tøeba vyhledat vechny majitele èi nájemce trasou dotèených pozemkù a poádat je o písemný souhlas s vyznaèením stezky na svém pozemku. Vlastní znaèení se v souladu s metodikou KÈT provádí ètvercovými znaèkami (10x10 cm), v jejich støedu je barevný terèík o prùmìru 6 cm. Velkou výhodou zejména pro udritelnost znaèení je to, e údrbu znaèení jezdecké stezky vèetnì financování pøebírá Klub èeských turistù. První údrba se provádí 1 rok po vyznaèení stezky. Dalí údrba znaèení stezky se následnì provádí vdy jednou za 3 roky. Velmi propracovaný systém stezek funguje také v Horním Rakousku v oblasti Mühlviertel. V Dolním Rakousku se systém vytváøí, a to prostøednictvím organizace Landesverband für Reiten und Fahren in Niederösterreich a dalích obèanských sdruení. Na rozdíl od Èeské republiky, kde je turistika na koni povaována za aktivitu cestovního ruchu, v Rakousku je kladen dùraz na monost hospodáøského pøínosu této aktivity pro zemìdìlce. U nás je zase na rozdíl od Rakouska velkou výhodou, e je mono jezdit na koni takøka po vech veøejných cestách. To je také potenciálem pro rozvoj koòské turistiky u nás. Pohyb jezdcù na koních v pøírodì nijak zvlá neupravuje ani Zákon o ochranì pøírody a krajiny. Jediné omezení pohybu vyplývá ze Zákona o lesích, kdy jezdecké stezky mohou být vedeny pouze po cestách, nikoli porostem. Jezdec na koni je pro zvìø dokonce ménì ruivým elementem ne pìí turista nebo cyklista. Dalí a moná i hlavní èástí naeho spoleèného setkání byla konkrétní práce nad mapou, kdy jsme spoleènì se znalostí terénu navrhovali konkrétní smìry moného propojení. Dùleité je, e detailnìjí vyhledání trasy v jednotlivých úsecích si vzali na starosti konkrétní lidé. Díky setkání tak vznikl podklad pro sestavení projektu, který by umonil vlastní vyznaèení stezek a jejich propagaci. Po ukonèení jednání jsme se pøesunuli k paní Kartákové do Dluhotí, která také ji více ne 10 let ubytovává koòské pocestné. Tady jsme ochutnali vynikající domácí sýr a od p. Andrlové se dozvìdìli, jak konkrétnì se postupuje pøi znaèení stezek. Nìkteøí z nás si rovnou zaádali o prùkaz znaèkaøe. Hlavní smìry ádoucího propojení máme pøipravené. Teï u je tøeba jen zajistit prostøedky na práci hledaèù a znaèkaøù a hlavnì na propagaci nových tras. Zuzana Guthová Manerka MAS Sdurení Rùe Ji 44.roèník krajské pøehlídky loutkaøù zvané Skupovy Strakonice se konal ve dnech bøezna Prvé dva dny patøily zejména profesionálním loutkaøùm, v sobotu vystoupili se svými inscenacemi loutkaøi amatértí. Potìitelné je, e z naeho regionu to byly soubory dva a to Krajánek z Ledenic a Jiskra z Borovan. Poèetní diváci v hlediti mohli spatøit dvì pøedstavení, kadé s odliným zpùsobem inscenace. Ledeniètí zahráli pohádku z pera autora Èestmíra Mlíkovského O uèiteli Janovi a zakleté princeznì tím, e dali oivnout døevìným øezbovaným loutkám i návratu kdysi zavrhovaného Kapárka na scénu. Zajímavé bylo i to, e èlenové souboru, který tvoøí vìtina mladých, sami loutky vodí i mluví, co je velmi nároèné, jak pøi nácviku i samotném provedení. Borovanská Jiskra uvedla pohádku ve vlastní úpravì dle pøedlohy Jiøího áèka O uèiteli Janovi a zakleté princeznì Kapárek v pekle klasickým zpùsobem brioletami na 220 cm dlouhých nitích, èemu se divila i porota, e jetì existuje soubor, který tuto klasiku hraje a za pøedvedenou hru vyslovila i pochvalu. Stejnì tak bylo i pøi hodnocení pohádky Ledenických a dùleité je zejména to, e dobøe mínìné rady porotcù si soubory berou za své a dle svých moností vyuívají ke své práci pro potìení malých divákù. Pan Hanzal vedoucí krouku Jiskra (více se o loutkaøské tradici v regionu Sdruení Rùe doètete v pøítím èísle zpravodaje)

9 achy v pohybu tak se nìkdy pøezdívá softballu høe, která v sobì spojuje schopnost kombinatoriky, rychlého rozhodování, síly i mrtnosti. Na pøelomu kolního roku a prázdnin, ve dnech 30. èervna a 4. èervence, budeme mít monost shlédnout achy v pohybu na evropské úrovni. Softballový klub raloci Ledenice poøádá na novém høiti vybudovaném díky podpoøe PRV (viz str.5) významnou mezinárodní akci Mistrovství Evropy juniorù v softballu. Samotnou akci organizujeme za podpory Jihoèeského kraje, mìstyse Ledenice, Sdruení Rùe, HSBW a dalích sponzorù. Softballový oddíl Ledenice vznikl pøed deseti lety a tak v rámci konání této významné sportovní akce oslavíme i své významné jubileum. Je jen koda, e z pùvodnì pøihláených sedmi úèastníkù do Ledenic nakonec dorazí je 4: Chorvatsko, Izrael, Dánsko a Èeská republika. Celkem bude na novém høiti odehráno 16 zápasù, (finále probìhne v sobotu od 15.00). Vedle sportovního programu pøipravujeme i bohatý doprovodný program: slavnostní zahajovací ceremoniál doprovázený ledenickými roztleskávaèkami SHARKS, støedeèní veèer bude celý v rytmu salzy s doprovodem ohòové show, ve ètvrtek a v pátek se nejen úèastníci mistrovství mohou tìit na vystoupení divadelního souboru J.K.Tyla z Èeských Budìjovic, a koneènì v sobotu oslaví ná oddíl desetileté výroèí spoleèenským veèerem s bubenickou show, tancem a muzikou. Doufáme, e program se bude líbit nejen úèastníkùm mistrovství, ale i místním z Ledenic i návtìvníkùm z blízka i daleka. Podrobný program i prùbìné výsledky budete moci sledovat na Hanka Korèáková vedoucí oddílu Mìsteèko Borovany leí obklopeno borovými lesy s bohatým podrostem brusnice borùvky. Sbìr jejích plodù borùvek patøí v kraji k místní tradici, by tradièních sbìraèù stále ubývá. V minulosti sbìr a prodej borùvek patøil k významným sezónním ekonomickým aktivitám a je zde stále dost pamìtníkù, kteøí vzpomínají, jak jako dítky kolou povinné podstatnou èást prázdnin trávily v lese sbìrem borùvek. Ty z bohatích rodin si tak vydìlávaly na radovánky místních poutí, ty z chudích rodin pak na nové boty nebo taku do koly a podobnì. Místní kuchaøky stále znají recepty na mnoho borùvkových dobrot. Proto, kdy pøed lety mìsto pøemýlelo, co specificky borovanského veøejnosti pøedstavit a nabídnout, byly borùvky a ve co je s nimi spojeno víceménì jasnou volbou. e to byla volba správná, ukazuje stále rostoucí Borùvkové líèení na oblièej zájem o Borovanské borùvkobraní, které se zvolna stává významnou gastronomickou událostí pøinejmením naeho mikroregionu, ne li celého kraje. Kadoroènì narùstá poèet úèastníkù, roziøuje se spektrum aktivit i nabídka dobrot. V roce 2008 pro soutì jedlíkù kynutých borùvkových knedlíkù kuchaøky z místní koly uvaøily 2000 knedlíkù jen se po nich zapráilo. Napeklo se a navaøilo dobrot z témìø 400 kg borùvek, a pøesto se zdaleka nedostalo na vechny zájemce. Proto pro letoní rok Informaèní centrum, které celou akci poøádá, poèítá s vlastním výkupem alespoò pìti metrákù borùvek. Nabídnout borùvky k odprodeji pøímo v infocentru na námìstí v Borovanech mùete i VY! K Borùvkobraní postupnì byla vydána speciální borùvková kuchaøka a kadoroènì vychází borùvkový kalendáø. V rámci Borùvkobraní, které v letoním roce bude u dvoudenní akcí, nechybí vedle tradièní soutìe v pojídání knedlíkù, borùvkový a øemeslný jarmark, nebude chybìt ani divadlo pro dìti, folklorní muzika èeská i rakouská pro dospìlé, soutìe, borùvkový lékárna, módní pøehlídka a podobnì. Zaèíná se v sobotu 11.èervence, program ale vrcholí v nedìli, kdy zaèíná u 10 hodin. Soutì v pojídání kynutých borùvkových knedlíkù startuje ve 12 hodin u kolní jídelny místní základní koly. Zahrádkáøi zde najdou rady odborníka na pìstování kanadských borùvek i monost zakoupení sazenic, hospodyòky inspiraci v borùvkové kuchaøce a rady kuchaøských mistrù. Návtìvníci se dozvìdí mnohé o léèivých úèincích malých modrých bobulek a jejich magických silách. Hostem letoního borùvkobraní je Liselotte Rokyta z Holandska, která zahraje na panovu flétnu za doprovodu moravské cimbálové muziky Technik Ostrava. Po oba dny bude v provozu speciální borùvková a staroèeská hospoda v zámeckém parku (i s borùvkovým pivem), borùvkové menu bude nabízeno v místních restauracích Alf, Vale, Borovanský mlýn, U Hofhanzlù a v kavárnì Zámek. Více o programu se dozvíte na webových stránkách mìsta Borovny ( cb.cz) Zuzana Guthová Manaerka MAS Sdruení Rùe

10 Ji tøetí roèník Ovèáckých slavností se uskuteèní v nedìli 2. srpna 2009 v Borovanech. Místem konání bude oblíbená zahrada v borovanském podzámèí a pøilehlý prostor chránìné dílny Nazaret. Ovèácké slavnosti budou zahájeny v 9 hodin a ukonèeny budou k 16. hodinì. Pøi slavnostech bude probíhat trh pøedevím s místními produkty z Novohradských hor, ale zavítají k nám napø. i výrobci vlnìného obleèení z Romberku nad Vltavou. Z domácích výrobcù se mùete tìit na mléèné i masné ovèí a kozí produkty, na perky, keramiku a dalí výrobky. Vrcholem programu bude vyhláení nejchutnìjího sýra z Novohradska, které probìhne kolem 15. hodiny. V klubovnì Nazaretu bude pøipravena ochutnávka sýrù od jednotlivých výrobcù a návtìvníci slavností budou moci hlasovat pro sýr dle chuti, vùnì èi pohledu. Zájemci o soutì z øad výrobcù se mohou hlásit u poøadatele (viz níe). Pokusíme se také o rychlostní soutì ve zpracování ovèí vlny. Celosvìtovì se poøádají závody s názvem Back to back, tedy ze zad na záda, pøi kterých jednotlivé týmy soutìí o co nejrychlejí upletení svetru z ovèí vlny. Má to vak jeden velký háèek vlna je jetì na ovèích zádech. Tým ovèáckých slavností bude skromnìjí a pokusí se uplést álu. Vlnu si vak budou muset zpracovat od støihu po spøedení. Tým je stále otevøený pro pøípadné zájemce, pøedevím zdatné pletaøe( ky). Pestrý program bude také pro dìti a samozøejmì i pro dospìlé. Vichni bez rozdílu vìku si mohou vyzkouet práci s ovèí vlnou pøedení a filcování, dále napø. výrobu drobných keramických pøedmìtù. Pro návtìvníky bude pøipraveno obèerstvení a dobrou náladu doplní hudba. Ovèácké slavnosti poøádá Rosa, o.p.s. ve spolupráci s Místní akèní skupinou Sdruení Rùe a mìstem Borovany. Letoní roèník je souèástí projektu Rozvoj trhu s místními produkty financovaného Ministerstvem ivotního prostøedí. Akce je stále otevøená pro výrobce sýrù do soutìe i pro dalí výrobce a producenty, kteøí mají zájem se na Ovèáckých slavnostech prezentovat. Josef Kadubec kadubec@rosacb.cz Pokud máte rádi pøírodu Novohradských hor a také konì, rozhodnì si nenechte ujít distanèní dostihy, které poøádá jezdecký klub Paseky 5. záøí asi od 8.00 do Jedná se o u 4. roèník vytrvalostního závodu na koni, který je dlouhý 30, 50, 70 nebo a 90 km. Start i cíl je v Pasekách u farmy pana Roberta Blíence, nad Dlouhou Stropnicí. Já jsem závody poprvé navtívila v loòském roce. Doufala jsem, e uvidím krajinou tryskem projídìjící skupinky jezdcù, tak jak to znám z filmových westernù. Jaké bylo moje pøekvapení, kdy do cíle konì pøicházeli volným krokem. Jako laik jsem byla pouèena, e kùò sice závodí na èas (resp. èasový limit), ale krátce po dosaení cíle musí mít klidný tep. Záleí tedy víc na tom, v jaké celkové kondici kùò je, ne na momentálním vypìtí sil. Vedle spousty krásných koní jsem na Pasekách u dobrého obèerstvení potkala také øadu dobrých známých a strávila zde pøíjemné odpoledne. Doufám, e letos tam potkám i Vás.

11 V sobotu 9. kvìtna se konal ji osmý roèník Jízdy pro Rùi. Jízda zaznamenala jeden dùleitý rekord, i kdy bìhem trasy vlastnì vùbec nikdo nezávodil. V minulém roce pøijelo na start jízdy pøed borovanskou radnici, nebo se cestou po 13 ti obcích, zapojených do Sdruení Rùe pøidalo k hlavnímu peletonu 150 cyklistù. Díky zvolenému letonímu Na startu cyklo Jízdy pro Rùi termínu se øada pravidelných úèastníkù jízdy omluvila, a proto jsem pøedpokládal úèast nií a o 30 jezdcù. O to bylo vìtí mé pøekvapení, e letos nás jelo 179! Je zajímavé, kdo a odkud pøijel. Tradiènì nejvíce pøijelo z Borovan a jejich místních èástí 83! Z Èeských Budìjovic 33, z Ledenic 13, z Olenice 12, z Trhových Svinù 8, ze Srubce 7, z Miletína u Liova 4, z Tøebonì a Èeského Krumlova po 3, po 2 ze Strákovic, Zlivi, áru a Svatého Jana nad Malí a po jednom z Jindøichova Hradce, Veleína, Kaplice, Lnitì a Nových Hradù. Mimo uvedené jezdce se jetì nìkolik dìtí vezlo u tatínka na sedaèce a i zde vytvoøila rekord nejmladí úèastnice jedenáctimìsíèní sleèna z Èeských Budìjovic. Rekordní byl i vìk nejstarího úèastníka Antonína Kopeckého z Borovan 83 rokù, který opìt ujel nejen vech 80 km, ale v posledních kopcích ukazoval záda svým padesátiletým kolegùm. Upøímnì øeèeno, na mimoøádnou výkonnost naeho abnormálnì vitálního kolegy z klubu Pøátel lapacího kola (PK), jsme ji zvyklí. Proto uvedu jetì významnìjí rekord jízdy, který vytvoøila estiletá árka Pohanková ze Zahradní ulice, která sama ujela (v doprovodu svého otce) z Borovan a do áru, to je celkem 23 km! K rekordùm je asi moné pøièíst i opravdu ideální poèasí, i kdy zatím nám nikdy v minulosti pøi jízdì neprelo, dokonce ani na svátek svaté ofie! Ji tradièní bylo milé pøijetí v projídìných obcích, které se vìtinou pøedhánìly v pohostinnosti. Tradièní bylo i drobné pohotìní od Sdruení Rùe, která darovala také prémii úèastníkùm 50 katalogù turistických zajímavostí a skanzenù v ÈR. Stále rostoucí poèet úèastníkù Jízdy pro Rùi dosvìdèuje jejich spokojenost, kterou nepokazí ani pøípadný drobný nedostatek. Zásluhu na tom mají vechny navtívené obce i sponzor akce Sdruení Rùe. Josef Malík odpovìdný za akci V sobotu ráno byl odstartován + roèník závodu. Tento den se pøipravilo na start ultra maratonu (78 km), maratonu (42 km) a pùlmaratónu (21 km) celkem 230 závodníkù. Pro bìce byla pøipravená nároèná a velmi èlenitá tra. Ultra maratonský bìh se bìel na uzavøeném okruhu, témìø pøesnì na poloviny rozdìleném státní hranicí. Maraton a pùl maraton startoval v Rakousku a konèil v Èechách na hranicích. Charakter vech tratí byl smíený, bìci vystøídali povrchy poèínaje asfaltem, konèe bìhem po louce, pøes zpevnìné cesty a lesní pìiny. Bìelo se pøes místa, kde kdysi dávno bývaly vesnice. Nejprve odtud vysídlili Nìmce a pak i Èechy. Není zde zvlátností potkat v lesích zplanìlé ovocné stromy, pøipomínku, e pøed mnoha lety tady bydlel nìkdo, kdo se staral o ovocný sad. Jsou tady i místa, kde uprostøed lesù stojí náhrobky starých høbitovù, osamìlé kaple Start závodu Silva Nortica Run a základy zaniklých statkù. Tenhle kraj zail desetiletí krutých lidských tragédií. A neztratil nic ze svého mimoøádného pùvabu. Vichni, kdo ho navtíví, se sklánìjí v úasu nad tím, jaká nádhera se v tom zapomenutém koutì Èech skrývá. Na èeské stranì byla tra vesmìs pøírodní a kopcovitá. Po cestì bìci spatøili nìkteré z výrazných pamìtihodností kraje. Jedna z obèerstvovacích stanic byla na kozí farmì, co byla trochu atrakce a zpestøení pro ultra maratonce. Na rakouské stranì zase bìce èekala krásná atmosféra podhorských vesnic v kombinaci s kapitálními lesy. Start a cíl byl v objektu bývalé celnice na hranièním pøechodu Nové Hrady. Bylo to ponìkud symbolické, e perfektní závod, který má za úèel spojit kraje násilnì rozdìlené, mìl zázemí právì na takovémto místì. Bývalá celnice poskytla bìcùm výborné zázemí, start a cíl byl pod støechou, v objektu sprchy, toalety, krásné atny, prostì vechno. V téme areálu byl pøipraven i veèírek po závodì. S hodinovým pøedstihem v ultra maratonu zvítìzil Dan Orálek (èas 5:53:1,35) a z en byla nejrychlejí Pavlína Procházková (èas 8:25:40,9). Kvalitní byl také maraton. Start rakouského mistra Evropy v triatlonu Alexe Frühwirtha i jeho èas 2:51:21,7 hovoøí za vechno. Rakouský svìtobìník neetøil slovy chvály na adresu poøadatelù, kteøí podle nìj vybrali skvìlou tra. Trochu mu vadila malá divácká kulisa snad se zájem zvýí v dalích letech. Tra si pochvalovala rovnì enská vítìzka maratonu Dáa Kubrová: "Já závodím dlouho a èasto, Vítìz ultra maratonu Dan Orálek (èas 5:53:1,35) dávám pøednost terénùm pøed silnicí. U jsem kdysi jeden maraton vyhrála, ale vítìzství na Silva Nortica Runu si cením víc. Poøadatelé pøipravili závod skvìle po vech stránkách, moc jim dìkuji." Bìci a bìkynì si hlavnì pochvalovali poèasí, které bylo pro bìh tohoto tipu naprosto ideální, perfektní organizaci, obèerstvení na kadém 5. km a hlavnì pøíjemnou, pøátelskou atmosféru, která se nedala srovnat s komerèními závody ve mìstech. Takto organizaènì nároèný závod by se nedal realizovat bez ochoty a pomoci místních obyvatel. Organizátoøi závodu moc dìkují vem obyvatelùm mìst a obcí, kterými závod vedl, masérùm a roztleskávaèkám. Úspìný prùbìh závodu a velký ohlas a zájem závodníkù i fanoukù je pøedzvìstí zaloení tradice maratonského bìhu v Novohradských horách pro dalí roky. Pro více informací navtivte internetové stránky závodu Frantiek Jelínek Spoluorganizátor závodu Spoleènì dosáhneme více

12 Propagujte svoje sluby na stránkách regionálního zpravodaje MAS! Zpravodaj vychází 3 x roènì v nákladu ks a je distribuován do vech 23 obcí Sdruení Rùe. Ceník inzerce: celá stránka Kè, 1/2 stránky Kè, 1/4 stránky Kè, atd. Prostøedky získané z inzerce budou vyuity na tisk dalího èísla zpravodaje a jeho plonou distribuci v rámci mikroregionu Sdruení Rùe. 500 Kè (1/8 stránky) Příprava projektů Zpracování projektových žádostí Administrace projektů Komunitní plánování veřejná prostranství a hřiště, interpretace místního dìdictví, tvorba vize komunity ikovo námìstí Borovany tel Kè (1/16 stránky) Inzeráty posílejte na kujanovah@seznam.cz, nebo volejte na Pøítí èíslo vyjde 20. øíjna 2009, dalí 20. února Uzávìrka pro inzeráty je do 10. dne daného mìsíce. vlastní grafické zpracování (napø. jpg, pdf), pokud není vlastní grafické zpracování, prosíme o zaslání textu (pdf, doc) a samostatných obrázkù (formát napø. jpg.). Tento informaèní materiál vydává Místní akèní skupina Sdruení Rùe za úèelem informování obyvatel a vech subjektù zapojených do regionu Sdruení Rùe v nákladu 3000 výtiskù. Zpravodaj je evidován pod èíslem MK ÈR E (ze dne ). Titìno na recyklovaném papíøe v tiskárnì Java Tøeboò. MAS Sdruení Rùe, ikovo námìstí 107, Borovany Konktaktní údaje: tel ; Mgr. Helena Kujanová, kujanova.h@centrum.cz