Vznik Kesanského spoleenství impulsy, dvody, události, význam

Transkript

1 Vznik Kesanského spoleenství impulsy, dvody, události, význam Impulsy a dvody Vznik Kesanského spoleenství v Tšín na poátku 20. století byl výslednicí ady vliv a událostí, majících jak pvod ve staleté náboženské tradici tšínského luterství, tak i v zahraniních vlivech z Nmecka a anglosaského svta. Nejstarším vlivem, který byl pi vzniku Kesanského spoleenství pítomen, bylo ddictví tšínského pietismu. V roce 1709 císa Josef I. povolil na nátlak švédského krále za Horní branou msta Tšína výstavbu luterského kostela. Kostel, který vešel do djin pod názvem kostel milosti (Gnadenkirche) i Ježíšv kostel, se stal centrem pietismu hallského smru. V letech v Tšín pracovali význaní pietisté, mezi nimiž elné místo zaujímá Johann Adam Steinmetz ( ) 1, kterému náleží nepominutelné zásluhy na obnov Jednoty bratrské (Unitas fratrum, Moravian Church). Svým podílem na rstu a vzniku ochranovského bratrského sboru nepochybn vešly djiny kostela milosti v Tšín do djin svtového protestantismu. 2 Po vypovzení pti pietistických kazatel a uitel (1730) utrpl pietismus na Tšínsku citelnou ránu ale nevymizel odtud. Petrval až do 19. století, takže v roce 1834 napsal pastor Friedrich Traugott Kotschy ( ), že Tšín byl i v pozdjších dobách opravdovou dcerou Halle (eine wahre Tochter von Halle) 3. Ddictví pietismu bylo v tšínském luterství 19. století možná více latentn než zjevn pítomno ale bylo pítomno a usnadovalo pijímání jiných impulz, které vedly k renesanci pietistických myšlenek na poátku 20. století. Mezi adou tch, kdo se zasloužili o to, že plamen pietistické zbožnosti na Tšínsku nevyhasnul, patí estné místo otci polského protestantismu Leopoldu Marcinovi von Otto ( ) 4. K jeho zásluhám patí, že se rozhodn a kategoricky postavil proti vlivm teologického racionalismu a liberalismu. V jeho teologii se naproti tomu snoubil luterský konfesionalismus s ddictvím pietismu. Svým biblicismem pipravil pdu duchovnímu probuzení; díky asopisu Zwiastun Ewangeliczny ovlivoval i po svém odchodu z Tšína (1875) ady tšínských evangelík polského jazyka; zanechal též na Tšínsku žáky, kteí následovali jeho teologické pesvdení. Mezi Ottovy oddané žáky patil pastor Jan Pindór ( ) 5, který zprostedkoval tšínskému protestantismu duchovní podnty zejména z anglosaského svta. Pindór se nauil anglicky a navštívil Anglii i USA, spolupracoval s Evangelickou aliancí a Londýnskou traktátní spoleností v Anglii; v USA kázal r na svtové výstav v Chicagu, kde se setkal s elnými pedstaviteli hnutí svatosti (holiness movement); pobyt v USA pokládal za 1 Cf.: KAWERAU, Peter: Johann Adam Steinmetz als Vermittler zwischen dem deutschen und amerikanischen Pietismus im 18ten Jahrhundert. Zeitschrift für Kirchengeschichte, 1959 (70),. 1-2, s ; PITAK, Stanislav: Steinmetz, Johann Adam. Heslo v: Biografický slovník Slezska a severní Moravy, sešit 12. Ostrava, Ostravská univerzita 1999, s ; SPRATEK, Daniel: Porodní asistent obnovené Jednoty pastor Johann Adam Steinmetz. In: Sborník III. konference Moravian v roce Suchdol nad Odrou, Moravian 2004, s WAGNER, Oskar: Mutterkirche vieler Länder. Geschichte der Evangelischen Kirche im Herzogtum Teschen /20. Wien-Köln-Graz, Verlag Hermann Böhlaus Nachf. 1978, s Citát pevzat z: PATZELT, Herbert: Der Pietismus in Teschener Schlesien. IN: Sborník Setkání evangelík ze ty národ. eský Tšín, eský Tšín, Slezská církev evangelická a. v. 2000, s. 84. [Sborník obsahuje peklad citovaného lánku do eštiny a polštiny.] 4 Nejnovji se jeho životem a dílem zabývá v obsáhlé biografii STEGNER, Tadeusz: Bóg, protestantyzm, Polska. Biografia pastora Leopolda Marcina Otto ( ). Gda sk, Wydawnictwo Uniwersytetu Gda skiego ást Pindórových pamtí zpracoval a vydal MICHEJDA, Oskar: Pamitnik ks. dr. Jana Pindóra. Czeski Cieszyn, TEOL Z nejnovjších Pindórových kratších biografií možno uvést nap. KOUSZNIK, Janusz: Sługa ywego słowa. Pítel Przyjaciel, 2003 (56),. 1, s

2 vrchol svého života 6. Anglosaskou puritánskou a evangelikální tradici narouboval na tšínský protestantismus jednak vytvoením Svaz zdrženlivosti (Zwizki wstrzemiliwoci), Svaz pokroku a osvty (Zwizki postpu i owiaty), jednak pekladem dl význaných osobností anglického náboženského písemnictví (Baxter, Bunyan, Spurgeon). Události lovkem, který stál pímo u zrodu Kesanského spoleenství, byl pastor Karol Kulisz ( ) 7, který podporoval innost skupinek modlitby a studia Bible; sám kolem roku 1900 inicioval vznik spoleenství v Komorní Lhotce, kde psobil v duchovní služb. Jiné skupinky se tvoily v Tanovicích, v Dzigielowie, ve Smilovicích, v Konské a jinde. Díky pastoru Kuliszovi se o Tšínsko zaala zajímat tzv. Misie pro jihovýchodní Evropu (Mission für Süd-Ost-Europa) 8, která sem vysílala své pracovníky. Jezdili sem zejména evangelisté Martin Urban ( 1949) ze Strzegomia a Paul Wießwede ( 1963) z Katowic 9 ; k dalším nmeckým evangelistm, kteí jezdili na Tšínsko, patil Ernst Lohmann ( 1936), vydavatel asopisu Für alle. Duchovn velmi plodným byl rok V tomto roce se odehrálo nkolik desítek evangelizací v Tšín: jak v Ježíšov kostele, tak v sekulárních prostorách. Na tato shromáždní picházeli lidé nejen z okolí Tšína ale i ze vzdálenjších míst. Mnoho lidí se obrátilo ke Kristu. (Pod vlivem jedné evangelizace jistý hospodský z Gut vyvalil sud destilátu a vylil ho do potoka.) Paul Wießwede napsal: Ve velkém množství picházeli lidé z Tšína a bližšího i vzdálenjšího okolí, ano dokonce i z beskydských vesnic. Slovo bylo ochotn pijímáno a panoval velký nával na duchovní rozhovory. Pán daroval nádhern istá obrácení zejména mezi mladými lidmi. 10 Probuzení bylo roku 1908 nmeckým kazatelem Holzmannem nazváno Wunder von Teschen neboli Tšínský zázrak. Ve dnech 11. a 12. ervna 1905 se konal v Komorní Lhotce mezinárodní sjezd pedstavitel probuzeneckých hnutí. Úastnily se ho pední osobnosti evropských evangelikálních hnutí napíklad staešinou setkání byl dr. Friedrich Wilhelm Baedeker ( 1906), který psobil dlouhý as jako misioná mezi vzni carského Ruska a který ásten inspiroval Lva Nikolajevie Tolstého k napsání románu Vzkíšení. Lhotecká konference bývá pokládána za vrcholnou událost tšínského probuzení a za bezprostední impuls pro poátek zorganizované misijní práce na Tšínsku. 6 MICHEJDA, op. cit., s K novjším pracím, zabývajícím se jeho životem a dílem patí: BADURA, Jan: Samotno była mi przyjacielem. ycie i działalno ks. seniora Karola Kulisza. Przegld Ewangelicki, 2003,. 4, s ; KISZA- BRUELL, Janina: Z miłoci do... Cieszyn, Towarzystwo Ewangelickie Interfon 1997; PATZELT, Herbert: Die Anfänge der Diakonie im Teschener Gebiet. Beiträge zur Ostdeutschen Kirchengeschichte, 2002 (5), s Misie pro jihovýchodní Evropu vznikla roku 1904 spojením Misijního svazu pro jihovýchodní Evropu (zal ve Vratislavi) a biblické školy v Katovicích; neformáln byla tato misie nazývána Slovanskou misií ; do roku 1909 sídlila v Katovicích a od roku 1909 mla ústedí v kraji kladském; od roku 1946 sídlí v Siegenu. (Cf.: Misie pro jiho-východní Evropu. Hus (kalendá pro lid), 1913 (21), s ; Mission für Süd-Ost-Europa [online], , 9 Vzpomínky obou tchto evangelist na události z roku 1905 obsahuje sborník HOLEXA, Georg (ed.): Festschrift zur Feier des 25-jährigen Bestehens der Christlichen Gemeinschaft in Teschen am 31. Oktober, 1. und 2. November Teschen, Christliche Gemeinschaft In großen Mengen kamen die Menschen aus Teschen und der näheren und weiteren Umgebung, ja selbst noch aus den Beskidendörfern. Das Wort wurde willig aufgennomen, und es herrschte ein starker Andrang zu seelsorgerlichen Gesprächen. Der HErr schenkte wunderbar klare Bekehrungen insonderheit bei jungen Menschen. Citováno dle strojopisu FEHLER, Ernst: Mitarbeiterseminar Gemeinschaftsbund Teschen, s. 3-4.

3 Roku 1905 také vyšel z pera Karola Kulisze traktát nazvaný Co chceme? 11, pedstavující programové prohlášení rodícího se hnutí a jeho apologii. Evangelizaní innost narazila na odpor církevní vrchnosti, zejména superintendenta Haaseho. Ten pinutil pastora Pindóra, aby se innosti spoleenství neúastnil a aby jeho spolek Zwizek postpu i owiaty nezaštioval evangelizaní innost. Vznikla proto poteba založit novou organizaci, jejímž jménem by mohla být evangelizaní a vzdlávací práce vykonávána. Dne 18. února 1906 se sešlo v budov nkdejší evangelické školy v tzv. Pajcie asi dvacet pracovník a založili nový spolek nazvaný Kesanské spoleenství. Téhož dne byl zvolen i první ídící výbor spolku, který se sešel hned následujícího dne. Pastor Kulisz se sice oficiáln nemohl vedení spolku úastnit, nicmén fakticky s Kesanským spoleenstvím úzce spolupracoval. Roku 1906 vypracoval pro rodící se spolek statut, který byl 21. listopadu téhož roku potvrzen slezskou zemskou vládou v Opav. Exkurz. Nástin djin Kesanského spoleenství a jiných evangelikálních hnutí v eské ásti Tšínska ve 20. století. Kesanské spoleenství vzniklo roku 1906 jako spolek náboženský, který sdružoval své leny bez ohledu na národnost. Nicmén po rozdlení Tšínska došlo k pokojnému oddlení se nmeckých bratí, kteí roku 1920 vytvoili vlastní organizaci se sídlem v eském Tšín; polští lenové spoleenství, žijící v eskoslovensku, zstali zpoátku v pvodním polském spoleenství, sídlícím v Polském Tšín; vlastní organizaci vytvoili až v roce Všechna ti spoleenství však zstávala v bratrských stycích a spolupracovala. Nejvtší aktivitou se ze zmínných spoleenství vyznaovalo spoleenství nmecké. Za druhé svtové války polské Spoleenství jako organizace zaniklo. Po druhé svtové válce bylo naproti tomu zrušeno nmecké Kesanské spoleenství; na základ Benešových dekret se obnovilo polské Kesanské spoleenství, do jehož ela byl v roce 1946 zvolen Vladislav Santarius ( ) 12. Po komunistickém pui v roce 1948 nemohla innost Kesanského spoleenství pokraovat ve form spolkové innosti, avšak ani pokus o její pevedení pod záštitu Slezské církve evangelické augsburského vyznání se nezdail. Služba Kesanského spoleenství proto pokraovala pod vedením pastora Santaria v ilegalit pod názvem misijní práce i misie ; práce byla inná v církvi ale od oficiálních církevních struktur byla oddlena. Navzdory tvrdé proticírkevní politice komunist misie rozvíjela svou innost a ovlivnila adu osobností mimo tšínský region, zejména na Slovensku. Po sametové revoluci využili lenové hnutí misijní práce nových spoleenských pomr a na obnovující konferenci dne 30. listopadu 1990 se ustavili jako obanské sdružení pod názvem Kesanské spoleenství Społeczno Chrzecija ska (KS-SCh). Ministerstvem vnitra byli registrováni dne 13. února Vedle Kesanského spoleenství byly na území eského Tšínska aktivní i jiné evangelikální skupiny. Roku 1910 se od Kesanského spoleenství oddlil letniní spolek Svaz pro rozhodné kesanství ; po rozdlení Tšínska se lenové spolku registrovali jak v Polsku tak v eskoslovensku, fakticky však zachovali organizaní jednotu. Po druhé svtové válce došlo k pechodnému sblížení mezi Svazem rozhodných kesan a Kesanským spoleenstvím, následn však po zmn režimu (1948) se rozhodní kesané 11 KULISZ, Karol: Czego chcemy? Przyjaciel Ludu, 1905,. 11, s ;. 12, s ;. 13, s ;. 14, s [Jako separát o 31 stranách vyšel tento traktát nákladem autora v Cieszynie roku 1905; reprint traktátu byl vydán roku 2004 péí CME v Dzigielow.] 12 Osobnosti pastora Santariuse a innosti pováleného Kesanského spoleenství je vnován sborník Pane, Ty jsi povolal Vladislav Santarius Boží dílo skrze jeho život a službu. eský Tšín, Slezská církev evangelická augsburského vyznání 2001, který vyšel i v anglickém pekladu pod názvem Lord, You Have Called Vladislav Santarius God s Work Through His Life and Ministry. eský Tšín, Slezská církev evangelická augsburského vyznání 2004.

4 usnesli na vystoupení z evangelické církve a roku 1951 se pipojili k Jednot eskobratrské (dnešní Církvi bratrské). Jednota však nebyla církví letniní a mezi jejím vedením a adou bývalých rozhodných kesan docházelo ke konfliktm, které se vyhrotily roku 1963 vystoupením asi 400 osob z církve a pokusem založit novou církev s názvem Církev rozhodných kesan letniních (1964); pokus o založení církve ztroskotal pro odpor komunistické moci. V prbhu následujících let se pod vlivem proroctví, zvstujícího zkázu Tšínska a vyzývajícího k emigraci, ada letniních vysthovala a odešla do polských Bieszczad, kde dnes tvoí náboženskou spolenost pod názvem Ewangeliczna Wspólnota Zielonowitkowa. Zbylí letniní v eskoslovensku využili politického tání koncem 60. let a od roku 1968 byli legáln inní pod záštitou tzv. pípravného výboru. Roku 1973 byla innost pípravného výboru ze strany státní moci ukonena a letniní opt pešli do ilegality; ve spojení s letniními skupinami z Moravy a ech se roku 1977 neúspšn pokusili dosáhnout státního uznání, tohoto se jim dostalo až tsn ped pádem komunistického režimu v roce 1989, kdy byli registrováni pod názvem Apoštolská církev. 13 V roce 1909 vznikl v Tanovicích nezávislý sbor, vedený Josefem Mrózkem, hlásicí se k tzv. bratrskému hnutí; pozdji bylo na Tšínsku založeno tchto sbor více. V pedmtné literatue nkdy bývají azeni k darbysmu, toto zaazení však sami odmítají. Po nástupu komunistického režimu byli brati tvrd pronásledováni až do roku 1956, kdy se jim dostalo státního uznání byli registrováni pod názvem Sbory vících v Krista (dnes nesou název Kesanské sbory ). 14 Pro úplnost je nutno dodat, že v dob meziválené mly ve Stonav své sídlo Modrý kíž (spolek s abstinenním zamením, na Tšínsku ml výrazn eský charakter) a Armáda spásy (zamovala se na evangelizaní innost v prmyslových centrech). Význam Kesanské spoleenství se stalo nositelem evangelikální zbožnosti. Evangelikalismus je podle uznávaného vymezení souasného britského historika Davida Bebbingtona charakteristický tymi rysy: zvláštním vztahem k Písmu sv., uením o nutnosti osobního obrácení, drazem na vyjádení víry iny a drazem na význam Kristovy obti na kíži. 15 Tyto prvky byly a jsou pítomny v innosti Kesanského spoleenství: 1) Biblicismus Kesanské spoleenství vycházelo z reformaní zásady sola Scriptura. Stálo na luterském dogmatickém základu, jak jej na Tšínsku upevnil pastor Otto a jeho žáci. Bible byla a je v Kesanském spoleenství pokládána za Boží zjevené slovo, normu uení a života. Biblicismus je zdrazován i v samizdatu vydané práci pastora Santaria Nkolik skromných poznámek k problematice Kristovy církve v Novém zákon 16, kde teme: Písmo svaté Starého i Nového zákona je základem a zárove jedinou normou pro Kristovu církev. ( ) Samotné Písmo Svaté je smrodatné a ono musí rozhodovat, a to nejen na kazatelnách ale i v každodenních záležitostech života a ádu. Biblicismus vede jak k odmítání Tradice 13 K djinám rozhodných kesan viz zejména: KALETA, Jan a kol.: Církev bratrská na Tšínsku. In: Sto let ve služb evangelia Rada Církve bratrské v Praze 1981, s ; PASEK, Zbigniew: Zwizek stanowczych chrzecijan. Kraków, Uniwersytet Jagiello ski 1993; SZYMECZEK, Józef: Za słowem id! (Historia jednego proroctwa). Kalendarz lski, 2004 (40), s ; BUBIK, Rudolf (ed.): Historie letniního hnutí. I. Autentické dokumenty. Albrechtice, Kesanský život K djinám bratrského hnutí v eskoslovensku viz zejména: PALA, Tomáš & HUDEC, Ján: Cestou pravdy a lásky. Ostrava, A-Alef BEBBINGTON, David William: Evangelicalism in Modern Britain. A History from the 1730s to the 1980s. London and Boston, Unwin Hyman 1989, s Par skromnych uwag do problematyki Kocioła Chrystusowego w Nowym Testamencie. Samizdat, bez dalších údaj.

5 v katolickém pojetí (tj. jakožto dalšího zdroje zjevení), ale také k rozhodnému odmítnutí liberální teologie a vyšší historické kritiky Písma. 17 2) Konverzionismus Vznik Kesanského spoleenství jako spolku byl mimo jiné výsledkem evangelizací, které se konaly v Tšín a na jiných místech. A již evangelizace na zvláštních shromáždních nebo evangelizace osobním životem každého znovuzrozeného se staly ústední a trvalou souástí života Spoleenství. Jeho innost vycházela z pesvdení o nutnosti vdomého rozhodnutí se pro pijetí Kristovy zástupné obti za híchy každého jednotlivce jako podmínky spásy. Karol Kulisz ve své promluv O pstování kesanského spoleenství (1902) 18 rozhodn prohlásil: Pro nás zbožnost znamená: Zachra se love, vra se k Bohu, zani nový život! známe ješt jiné (pokání), tj. jednorázový bolestný soud, který Bh v našem život uskutenil Ve stejném duchu píše pastor Santarius: Ježíš Kristus uskutenil dílo spasení a touží skrze Ducha Svatého uskutenit akt nového stvoení v každém lovku Úlohou Kristovy církve je toto: vést lidi ke Kristu a prosit o zázrak znovuzrození. 19 3) Aktivismus Evangelická církev byla v dob vzniku Kesanského spoleenství institucí, která byla bohatá na rozsáhlou spoleenskou innost. Cíle innosti církevních pedstavitel a církevních sdružení však sledovaly asto více politické i nacionální cíle než cíle náboženské. Kesanské spoleenství se od této praktiky rozhodn odvrátilo ehož dkazem je hned první paragraf statutu z roku 1906, který stanoví, že politika a konfesijní spory jsou ze Spoleenství bezpodmínen vyloueny. Kesanské spoleenství se naproti tomu orientovalo na duchovní rst, pastor Kulisz v traktátu Co chceme? vytyil program Spoleenství strun: Jde tu o to, aby se i v naší církvi ve Slezsku uskutenilo kesanské spoleenství, aby i u nás nejedna biblická pravda, o níž jsme dosud pouze slyšeli, pešla do skutenosti, do života. 20 Kesanské spoleenství vytvoilo hned v prvních desetiletích své existence pestrý vjí rozmanitých služeb, mezi nž náležely 21 : biblické hodiny a modlitební kroužky, zvláštní vzdlávací konference, konané nejvýše jednou do roka, zimní pípravné kursy pro vedoucí biblických hodin, dtské nedlní besídky 22, církevní pvecké sbory, dechové a mandolinové soubory, písová tvorba, která našla svj výraz zejména ve zpvníku Harfa syo ska (1906), tzv. evangelické veírky (veejná pedstavení s bohatým kulturním i duchovním programem), vydávání asopis, leták a brožur, vzdlávání mládeže (nap. u nmeckého Kesanského spoleenství byla r založena Jednota mladých žen), letní procházky a výšlapy, velké evangelizace (asto s úastí zahraniních kazatel), innost diakonická, práce mezi studentstvem (výjimenou postavou v této služb byl bratr William John Rose ( 1968) z Kanady). 17 Dokladem tohoto tvrzení ze souasné doby je píznivá kritika eského pekladu díla nmecké teoložky Ety Linnemanové Originál nebo padlek? (Original oder Falschung?), uveejnná v nejnovjším ísle asopisu KS-SCh Idea,. 19, bezen 2005, s KULISZ, Karol: O pilgnowaniu chrzecija skiej społecznoci. Przyjaciel Ludu, 1902,. 15, s ;. 16, s ;. 18, s Par skromnych uwag..., s. 34, KULISZ, op. cit., s Výet inností Kesanského spoleenství se z vtší ásti opírá o rešerši, uinnou v meziválených íslech asopisu Głosy kocielne. 22 Stojí za zmínku, že vznik nedlních besídek se asov kryje se zánikem konfesijního evangelického školství: Zatímco v roce 1879 bylo na Tšínsku 22 evangelických škol, v roce 1909 zbyly jen dv. (MICHEJDA, Karol: Dzieje Kocioła ewangelickiego w Ksistwie Cieszy skim. 2. vyd. IN: Z historii Kocioła ewangelickiego na lsku Cieszy skim. Katowice, Didache 1992, s. 163.)

6 Aktivismus je charakteristikou evangelikálních hnutí, která je nejvíce patrná i osobám, stojícím vn tchto hnutí; patí k jejich charakteristikám nejtypitjším. Na Kesanském spoleenství se potvrdila slova amerického teologa Helmuta Richarda Niebuhra: Slavná kesanská obrození nepramení z objevu neho dosud neznámého. Dochází k nim tehdy, když nkdo vezme radikáln a vážn nco, co už tu dávno bylo. 23 4) Krucicentrismus Ústední místo Kristovy obti na kíži v teologii evangelikálních hnutí úzce souvisí z pedchozími charakteristikami je ústedním momentem Nového zákona, je-li chápan jako historický pesný záznam Kristova života, a je východiskem výzvy k obrácení. Zvláštní vzdlávací konference Kesanského spoleenství v roce 1907 nesla název Moc Kristovy krve. Pastor Santarius ve shora citované práci uvádí: Ježíš Kristus dává plné spasení skrze ob svaté krve a není teba žádných dodatk a plus. Každé plus zneucuje velikost Jeho krve. 24 Kesanské spoleenství je organizací, která byla a je nositelkou novopietistické a evangelikální zbožnosti. Díky konzervativnímu pístupu k Bibli vedlo lidi k obrácení a obrácené k posvcenému životu, jenž se projevoval aktivismem, a ovlivnilo tak charakter evangelické církve na území eského Tšínska a v posledních desetiletích 20. století jej také rozhodujícím zpsobem utváelo. Djiny protestantismu na Tšínsku jsou mimoádné. A jist i vznik Kesanského spoleenství a stoletá innost jeho len pispla k tomu, že souasný britský historik William Reginald Ward mohl napsat o souasných djinách Tšínska tato slova: Náboženské djiny moderního Tšínska si podržely mezinárodní význam zcela nepimený jeho íselné velikosti. 25 Daniel Spratek 23 Citát pevzat z: YANCEY, Philip: Nekonící milost. Praha, Návrat dom 2002, s Par skromnych uwag..., s The religious history of modern Teschen has thus retained an international significance out of all relation to its numerical size. (WARD, William Reginald: The Protestant Evangelical Awakening. Cambridge New York, Cambridge University Press 1992, s. 92.)

7 Tato pednáška byla proslovena na mezinárodní vdecké konferenci Evropa Ducha pietistická hnutí v církvi a ve spolenosti ve XX. a XXI. století, konané ve dnech dubna 2005 v Konferenním centru Uniwersytetu lskiego v Cieszynie (Polsko).