SCHVÁLENO ZASTUPITELSTVEM MĚSTA NOVÁ BYSTŘICE:

Transkript

1 MÍSTNÍ PROGRAM OBNOVY VESNICE PROGRAM ROZVOJE NOVOBYSTŘICKA V LETECH AKTUALIZACE - LISTOPAD 2008 SCHVÁLENO ZASTUPITELSTVEM MĚSTA NOVÁ BYSTŘICE: PODPIS STAROSTY: PODPIS MÍSTOSTAROSTY:

2 OBSAH PROGRAMU: 1. Úvod 3 2. Základní vymezení Programu rozvoje Novobystřicka Kopie přihlášky do POV Charakteristika regionu (oblasti) Poloha, historie, širší rozvojové vztahy Stručně z historie města Památka a zajímavosti v Nové Bystřici a okolí Ukazatele místní ekonomiky Novobystřicka Obyvatelstvo Zaměstnanost Přehled o hospodaření města Nová Bystřice Služby v oblasti cestovního ruchu Cíle programu Výčet akcí Místního POV pro rozvoj Novobystřicka Vlastní program na roky ) Hospodářství, podnikání 21 2) Doprava 21 3) Technická infrastruktura (vodohospodářství, energetika, ICT) 23 4) Prostředí pro život (životní prostředí, odpadové hospodářství, záplavová území, kulturní a přírodní památky) 24 5) Bydlení 25 6) Vzdělávání, školství 25 7) Sociální infrastruktura (občanská vybavenost, zdravotnictví, bezpečnost) 25 8) Společenský život (kultura, sport, spolkový život a volný čas) 26 9) Cestovní ruch a rekreace Závěr 30 2

3 1. Úvod Novobystřicko je území při nejsevernějším bodu Rakouské republiky a svou polohou se nutně stává vstupní branou zahraničních návštěvníků do České republiky. Zastupitelstvo města Nová Bystřice, vědomo si výjimečnosti krajiny na straně jedné a vedeno snahou zabránit případné nekoncepčnosti v nakládání s ní na straně druhé, předkládá místní Program obnovy vesnice pro rozvoj tohoto území. Myšlenka předkládaného Programu je v jeho hlavních bodech (uvážlivý rozvoj oblasti, integrovaný přístup) vnímána jako nosná a chápána tak, že pro její realizaci a účinnost je třeba vycházet z vlastních skutečných potřeb, potřeb obyvatel zaujatého katastru a v neposlední řadě i zájmů vládní i nevládní politiky s ohledem na členství země v Evropské unii. Jednotlivé nekoordinované akce, vyvolané nejrůznějšími zájmovými skupinami, často nevycházejí ze skutečných závažných potřeb Novobystřicka a mohou vést až k chaotickému vynakládání městských či dotačních finančních prostředků. S vědomím toho, že těchto prostředků neustále ubývá a že nejrůznější státní či evropské rozvojové programy dále nedovolí jejich necílené využívání, je nutné zahájit skutečný rozvoj venkova a obnovu celé oblasti "odspodu" - na základě vlastní analýzy. Je tedy zřetelné, že je zde snaha o vytvoření programu, který by zahájil řetězce činností postihujících svým významem a finálním efektem nejen řešené území, ale propojujících také aktivity jednotlivých sousedních českých i rakouských mikroregionů. Je zde jasně deklarována vůle místní samosprávy na zahájení prací na úpravě a tvorbě krajiny s cílem podpořit zemědělské a lesnické činnosti v oblasti, na činnostech vedoucích k rozvoji zaměstnanosti, rozvoji ekonomické a sociální stability, stability životního prostředí, zlepšování kvality života občanů a k návratu historických a kulturních tradic regionu, který v letech politické izolovanosti od evropského dění utrpěl velkou újmu a který by se bez pomoci státu a pomoci prostředků EU jen velmi těžko adaptoval na nově vzniklé podmínky v rámci struktur EU. 3

4 2. Základní vymezení Programu rozvoje Novobystřicka 2.1. Kopie přihlášky do POV (připojena v tištěné verzi na konci dokumentu) 2.2. Charakteristika regionu (oblasti) Poloha, historie, širší rozvojové vztahy Novobystřicko Novobystřicko je území na pomezí Čech, Moravy a Dolního Rakouska. Množství lesů, vodních ploch i specifické podnebí vzdáleně připomínají Kanadu, proto se oblasti také říká Česká Kanada. Dřívější typicky textilní region se v současné době transformuje v turisticky vyhledávanou oblast díky husté síti cyklotras, pěších naučných či zimních běžeckých tras, upravované sjezdovce, novému golfovému areálu, množství památek, rybníků a lesů v nádherné, neporušené krajině. Výhodou je i blízkost hranice, která umožňuje spolupráci s rakouskými sousedy a propagaci tohoto přeshraničního regionu jako celku. Historické a přírodovědné lokality lákají jako cíle výletů, rozsáhlé lesy a rybníky předurčují kraj pro rodinnou dovolenou. Pro celé Novobystřicko je charakteristická nepřítomnost velkých průmyslových středisek. Významnější jsou podnikatelské aktivity v textilním odvětví a kovozpracujícím průmyslu (v porovnání v celostátním měřítku však bezvýznamné). I když v minulosti byly pro region charakteristické významné podnikatelské aktivity malého a středního stavu, podpořené sítí drobných a středních zemědělských usedlostí, sahajících až za hranice republiky, díky poválečnému odsunu Němců a následné izolaci velké části území došlo k úpadku středního stavu a orientaci na centrálně plánovité zemědělství a lesnictví bez kořenů k vlastnictví půdy, k částečné devastaci kulturní krajiny. Často docházelo k vybydlení usedlostí a k jejich následnému opouštění. Tento pro oblast charakteristický jev je patrný z výsledků sčítání obyvatelstva, prováděného vždy na počátku desetiletí. Odliv obyvatelstva z obcí a jejich místních částí v mikroregionu je značný a pouze v posledních letech došlo k velmi mírnému nárůstu díky novým možnostem příhraničního styku (zejména v oblastech služeb a gastronomie). Pro celý katastr uváděného mikroregionu jsou potom charakteristické potíže s identifikací majetků, zvláště obecních, státních a tím logicky i ostatních. To kupříkladu znemožňuje jejich optimální využívání a tím se zvyšují jak náklady na zemědělskou a lesnickou prvovýrobu, která v oblasti v poválečném vývoji převládla, tak ztráty na ekonomickém potenciálu těchto pozemků. Rozoráním mezí, zánikem místní infrastruktury došlo k tomu, že dnes je mnoho pozemků velmi těžko přístupných, nebo pouze sezónně (pozemky ve velkých zemědělsky využívaných plochách). Snadno lze pak podlehnout snahám investorů s nevhodnými a škodlivými záměry pro oblast, čímž může docházet k hromadným laciným výkupům pozemků a k nevratným jevům v krajině. Naproti tomu snahy jednotlivých drobných podnikatelů nebo aktivit obcí Novobystřicka často narážejí na nesmyslný odpor, který se nedaří udolat také díky absenci integračního projektového záměru, který by jednoznačně vymezil postavení jednotlivých aktivit v jeho hierarchii a napomohl i při hledání prostředků na jejich realizaci. Podle Programu rozvoje Jihočeského kraje patří Novobystřicko mezi hospodářsky slabé regiony, konkrétně se jedná o oblast Dačicko, které je tvořeno třemi OPÚ Nová Bystřice, Dačice a Slavonice. Z tohoto dokumentu zároveň vyplývá, že je to oblast ohrožená vysídlováním. Toto území je nejvýchodnějším okrajem Jihočeského kraje s velkým podílem zemědělské půdy, avšak většina zemědělských ploch spadá do méně příznivých oblastí LFA. Jedná se o odlehlou, řídce osídlenou část s dlouhodobě vysokou nezaměstnaností a 4

5 nejnižší průměrnou mzdou v kraji. Počet obyvatelstva zde klesá nejen přirozeným úbytkem, ale i záporným výsledkem stěhování. Rovněž počet obyvatel vyjíždějících za prací je vyšší než počet dojíždějících. Podle statistik Ministerstva práce a sociálních věcí byla nezaměstnanost v Nové Bystřici k ,85%, průměrná nezaměstnanost NUTS II Jihozápad ke stejnému datu byla 4,6%. Nová Bystřice Jihočeské město Nová Bystřice s přibližně obyvateli včetně místních částí Albeř, Artolec, Blato, Hradiště, Hůrky, Klášter I, Klášter II, Klenová, Mýtinky, Nový Vojířov, Senotín, Skalka a Smrčná, leží v nadmořské výšce 590 metrů na Jindřichohradecku. Nová Bystřice je přirozeným centrem celého mikroregionu, místem, kde jsou zaměstnáni obyvatelé okolních obcí, kam dojíždějí do škol či za nákupy. Město leží v jižní části okresu Jindřichův Hradec a je vzdálené asi dva kilometry od hraničního přechodu s Rakouskem Nová Bystřice Grametten. Mikroregion Novobystřicko (správně zahrnuje území tří obcí Nová Bystřice, Číměř a Staré Město pod Landštejnem) se nachází v prostoru hraničního pásma s Rakouskem, při jeho nejsevernějším bodě. Mezi nejvýznamnější památky Nové Bystřice patří zámek, děkanský kostel sv. Petra a Pavla, kostel sv. Kateřiny, zbytky městského opevnění v jižní části města s bývalým vodním příkopem, sloup Nejsvětější Trojice, kašna se sochou sv. Lukáše či židovský hřbitov. Také v okolí Nové Bystřice lze navštívit zajímavá místa jako například Klášter s kostelem Nejsvětější Trojice, zříceninu hradu Landštejn, Muzeum československého opevnění, nejznámější je však bezpochyby úzkokolejka, která jezdí mezi Novou Bystřicí a Jindřichovým Hradcem. Novou Bystřici obklopují přírodní parky Česká Kanada a Homolka-Vojířov, což jsou oblasti jako stvořené pro výlety pěšky, na kole i běžkách, s lesy bohatými na houby a lesní plody, v nichž se rozprostírají tajuplná skaliska a rozlehlé prosluněné rybníky vhodné pro letní rekreaci. Z botanického hlediska jsou pozoruhodné především přírodní rezervace Fabián, Blanko, Gebhárecký rybník, Hadí vrch, Skalák u Senotína, Rašeliniště Klenová či Kaproun. Nová Bystřice na sobě intenzivně pracuje, disponuje stále bohatší nabídkou turistických produktů, na své si zde přijdou především milovníci aktivního trávení volného času. Město Nová Bystřice Město Nová Bystřice je veřejnoprávní korporace České republiky, založená podle zákona o obcích. Činnost státní správy a samosprávy jsou činnosti zaměřené pro uspokojování potřeb obyvatelstva a rozvoj celého mikroregionu Novobystřicko dle Zákona o obcích. Žadatel má 17 zaměstnanců na plný úvazek. Samosprávu města tvoří patnáctičlenné zastupitelstvo, rada města se skládá z pěti členů, nejvýše stojí starosta a místostarosta. Rozpočet Města Nová Bystřice se v posledních letech pohybuje mezi miliony a je koncipován jako vyrovnaný. Příjmy pocházejí především z dotací a daní. Výdaje se dělí na investiční (ročně ca 17 mil.) a neinvestiční (provozní náklady městského úřadu apod.). Město Nová Bystřice podporuje množství projektů a aktivit vedoucích k rozvoji města a celého regionu jedná se o investiční akce (zejména v oblasti dopravy, vodohospodářství, technické infrastruktury, občanské vybavenosti, školství apod.), z posledních významných akcí lze jmenovat například Stavební úpravy ulic Nádražní a Opletalova v Nové Bystřici; Přívodní vodovodní řad z Nové Bystřice do Smrčné, Hradiště a Nového Vojířova rozvodné řady ve Smrčné, Hradišti a N. Vojířově. Zároveň se však rozvíjejí i další služby občanům činnost knihovny a informačního střediska či impuls centra, rozvoj terénních sociálních služeb, rozšiřování nabídky aktivního trávení volného času, podpora kultury a sportu, 5

6 intenzivní propagace města a regionu apod. Město Nová Bystřice také získalo registraci na poskytování pečovatelské služby, rozvíjí systém terénních sociálních služeb. Z pohledu občanské vybavenosti se v Nové Bystřici nachází jedna mateřská škola s kapacitou ca 110 dětí a jedna základní škola, kterou navštěvuje ca 350 žáků, zároveň je zde odloučené pracoviště Mateřské školy, Základní školy a Praktické školy Jindřichův Hradec. Funguje zde jedno informační středisko a městská knihovna, kde je k dispozici veřejně přístupný internet. Nová Bystřice uzavřela v roce 2002 partnerství s dolnorakouským městem Heidenreichstein vzdáleném ca 17 km od Nové Bystřice, vzájemná spolupráce měst včetně spolupráce mikroregionů je na velmi dobré úrovni. Blízkost hranic vytváří z mikroregionu vstupní bránu zahraničních návštěvníků do České republiky. Tím se region stává do určité míry oblastí zajímavou především z pohledu cestovního ruchu. Zároveň je Nová Bystřice členem Sdružení pohraničních obcí a měst okresu Jindřichův Hradec a Euroregionu Silva Nortica Stručně z historie města Roku 1175 daroval Konrád z Raabsu ze svého majetku mnichům johanitům lesní půdu a jeden dvůr na říčce Bystřici. Od této chvíle se rýsují dějiny nevelkého sídliště v pomezním hvozdu, rozdělujícím pomyslnou čarou Čechy od Rakous. Roku 1179 byla oficiálně vyměřena státní hranice, která na dobu více než půlstoletí určila příslušnost této prastaré slovanské oblasti k rakouskému vévodství. Od druhé poloviny 13. století má osud Bystřice, úzce spjaté s nedalekým Landštejnem, v rukou rod Vítkovců. Zpočátku asi nevelká osada s přiléhajícím feudálním sídlem a s kostelem, který je připomínán již roku 1188, byla za Viléma z Landštejna zřejmě v roce 1341 povýšena na město - nejvýznačnější městské centrum zdejší oblasti po dobu více než tří století. Vzniklo pravděpodobně i nové opevnění panského sídla v severovýchodní části města a nový gotický farní kostel, jehož stavební detaily nesou charakteristický erb Vilémovy pětilisté růže. Roku 1381 připadla Bystřice spolu s Landštejnem rodu Krajířů z Krajku. V roce 1420 byla zcela pobořena a vypálena Janem Žižkou z Trocnova. Druhá polovina 15. a 16. století je obdobím největšího hospodářského rozkvětu města provázeného čilým stavebním ruchem. V této době byla Bystřice již chráněna zdokonaleným systémem opevnění tvořeným náspem, vodními příkopy, zdvojenou kamennou hradbou se střílnami, na východní a západní straně pak byly dvě věžovité brány - Pražská a Vídeňská. Ve druhé polovině 15. století byl pánem na Bystřici Volfgang Krajíř z Krajku, svědomitý hospodář, přebývající většinou na bystřickém hradě a věnující mimořádnou pozornost i životu města. Jeho obyvatelům udělil patrně již roku 1482 další výsady městského typu, po nichž následovalo roku 1486 i privilegium krále Vladislava II. přivolující ke konání osmidenního výročního jarmarku. Pronikavá proměna Bystřice dala městu v 16. století zřejmě i nové pojmenování - Nová Bystřice (prvně roku 1543). V letech byla Bystřice v držení rodu Lobkoviců. Období vlády Radslava Kinského ze Vchynic ( ) přineslo další rozšíření městských svobod a zejména pak výraznější stavební úpravy panského sídla renesanční přestavbou. V roce 1615 odkoupila panství Lucie Otýlie z Hradce, manželka Viléma Slavaty, která jej roku 1626 přenechala jako svatební dar svému synovi Adamu Pavlovi. Člověku, opuštěnému v den svatby svojí novomanželkou, se Bystřice stala hlavním smyslem života. Miloval ji celým svým srdcem, které zde zanechal i po své smrti v roce 1657, kdy bylo uloženo v jednom z pilířů farního kostela. Sedmnácté století přineslo rozvoj soukenictví zřizováním panských ovčínů a zahájení sklářské výroby provozované Slavaty. Vymřením Slavatů se končí jedna z nejšťastnějších etap dějinného vývoje města. Ztrátou městských výsad za Jana Leopolda z Fünfkirchenu roku 1701, vleklými spory 6

7 měšťanů s vrchností, postupnou proměnou zámku na příležitostné letní sídlo a zejména pak častým střídáním majitelů v 19. století Nová Bystřice pozvolna upadala. K prohloubení úpadku napomohly i nešťastné události, jako požár v roce 1774, kdy bylo poničeno město i zámek. Poté se na panství vystřídali pražský měšťan František Loubal ( ), marnotratná a lehkovážná Terezie z Trautmansdorfu ( ), od roku 1817 patřilo Antonínu Heberkovi z Henerstorfu a po něm rytířům Riese-Stallburgům. Roku 1900 zakoupil bystřický statek princ Schönburg, majitel nedaleké Červené Lhoty. Nepříznivá situace v českém pohraničí v průběhu 20. století nepřinesla žádný pozitivní obrat. Město Nová Bystřice začalo znovu ožívat až po otevření státních hranic v roce 1989 zvýšeným obchodním a turistickým ruchem i postupnou obnovou své původní krásy Památky a zajímavosti v Nové Bystřici a okolí Nová Bystřice zámek (původně hrad) ze 13. století kostel sv. Petra a Pavla z poloviny 14. století, přestavěný na konci 17. a 18. století v barokním stylu kostel sv. Kateřiny morový sloup z roku 1676 se sochou Nejsvětější Trojice kašna se sochou sv. Lukáše na náměstí hradby s příkopem na jižní straně, které zbyly z původního opevnění města židovský hřbitov s nově opravenými náhrobky, situovaný 500 m severně od města Klášter V malé vesničce Klášter na cestě z Nové Bystřice do Slavonic byl v letech zbudovaný klášter pavlánů, kteří sem přišli již v roce Dne 22. července 1533 byl klášter vypálen novokřtěnci, ale po roce 1626 postaven znovu. Roku 1785 byl Josefem II. klášter zrušen a roku 1959 zbourán. Další památkou je kostel Nejsvětější Trojice postavený v letech na místě starého, dle projektu Domenica Orsiho. Tato ojedinělá stavba v kraji byla v letech uvnitř vyzdobena raně barokními štukaturami, jejichž autorem je G. B. Cometa. Unikátní památkou v kostele je Strom života pocházející z roku Kostel je jedinečný také svou prostorovou koncepcí (kněžiště je otočeno k západu - to je kvůli třem pramenům stékajícím se pod oltářem a vytékajícím ve studánce u kostela). V blízkosti kostela je rašelinná louka. Landštejn Zřícenina mohutného románského hradu, jedna z našich nejrozsáhlejších a nejlépe dochovaných hradních zřícenin. Hrad byl postaven na počátku 13. století králem Přemyslem Otakarem I., kolem poloviny 13. století jej získala jedna větev Vítkovců, píšící se pak podle hradu jako páni z Landštejna. Od roku 1381 vlastnili hrad Krajířové z Krajku, za nichž byly provedeny rozsáhlé stavební úpravy. Od konce 16. století hrad rychle mění majitele. Roku 1771 hrad po úderu blesku vyhořel. Poslední vlastníci, hrabata ze Sternbachu, udržovali již jen zříceninu. Od r zde probíhají rozsáhlé záchranné práce. Hrad je přístupný v letní sezóně (duben říjen). Prohlídka areálu hradu s archeologickou expozicí a vyhlídkovou věží je volná, bez průvodce. V červenci a srpnu se zde pořádají mnohé kulturní akce. Kolem hradu vedou cyklotrasy, pod hradem je možno navštívit hotel Landštejnský dvůr. Úzkokolejka 7

8 Krásnou krajinou České Kanady prochází úzkorozchodná trať z Nové Bystřice do Jindřichova Hradce. Trať dlouhá 33 km při šířce 762 mm, otevřená , je unikátní technickou památkou, která dokumentuje vývoj železniční dopravy v ČR. Svézt se můžete ve vagónech z roku 1899, které táhne motorová lokomotiva z let , nebo ve čtyřech historických vozech, které jsou zapojeny za parní lokomotivou U z roku Jízda trvá asi hodinu a půl a je určena převážně k osobní a rekreační dopravě. Zvláště pro děti je jízda vláčkem romantickou kopcovitou krajinou pohádkovým výletem. Vláček jede přes Hamerský potok, skrz houbami provoněné lesy a staví ve vesničkách, nedaleko nichž se nacházejí rybníky, autokempink Osika, historické památky (hrad Landštejn), železobetonové objekty z roku 1938 a další turistická lákadla. Zastávky jsou v místech Jindřichův Hradec, Jindřiš, Blažejov, Malý Ratmírov, Střížovice, Kunžak - Lomy, Kaproun, Senotín, Hůrky, Albeř a Nová Bystřice. Muzeum čs. předválečného opevnění Muzeem čs. opevnění je dnes objekt vybudovaný v roce 1938 na obranu ČSR. Nachází se východně od obce Klášter II na Novobystřicku, nedaleko silnice Klášter II - Landštejn. Z Kláštera II se vydáte od autobusové zastávky po modré turistické značce směrem na Landštejn. Značka vás dovede k hlavnímu expozičnímu objektu muzea č Muzeum má nepravidelnou pracovní dobu. Hlavní expoziční objekt vz. 37 č. 127 je vybaven vnitřním zařízením a výstrojí čs. vojáků z roku 1938, včetně nainstalovaných kulometných lafetací s upnutými kulomety. Poblíž se nachází další lehký objekt, který je ovšem poničený trhavinami. Zde je možnost si v poničených místech prohlédnout způsob betonáže a armování. Před pevnůstkou se nalézají zákopy vykopané za zářijové mobilizace 1938 příslušníky 29. pěšího pluku "Plk. J. J. Švece", kteří obrannou linii na Novobystřicku v září 1938 obsazovali a byli ji i připraveni za každou cenu hájit Ukazatele místní ekonomiky Novobystřicka Obyvatelstvo Území Novobystřicka je charakteristické velkým počtem vesnic místních částí, které v řadě případů mají velmi malý počet trvale žijících obyvatel. Některé části obcí nejsou již téměř trvale obývány a slouží jen k rekreačním účelům. Samotné správní území města Nová Bystřice zahrnuje obyvatel, což je zhruba 72% obyvatel celého regionu. Ve městě Nová Bystřice počet obyvatel nijak významně neklesá, ale v malých sídlech zejména pod 100 obyvatel trend postupného vysídlování stále pokračuje. Tento vývojový směr by bylo vhodné obrátit ve prospěch postupného znovu osidlování venkova. Tab. 1: Počet obyvatel správních území Novobystřicka Město/obec Místní část Počet obyvatel Obec celkem Číměř Číměř Bílá 21 Dobrá Voda 35 Lhota 52 Nová Ves 45 Potočná 40 8

9 Sedlo 98 Nová Bystřice Nová Bystřice Albeř 138 Artoleč 60 Blato 24 Hradiště 45 Hůrky 162 Klášter 24 Mýtinky 7 Klenová 35 Nový Vojířov 44 Ovčárna 58 Senotín 26 Skalka 9 Smrčná 6 Staré Město pod Landštejnem Staré Město pod Landštejnem Dobrotín 7 Landštejn 12 Navary 0 Podlesí 10 Pomezí 5 Veclov 13 Vitíněves 4 Celkem Novobystřicko Vývoj počtu obyvatel ve správním území města Nová Bystřice dokazuje, že počet obyvatel se za posledních sto let poměrně výrazně měnil. Na tomto faktu se podílelo například vysídlení německých obcí v poválečné době a vybudování širokého hraničního pásma. V posledních letech počet stálých obyvatel v celém správním území Nová Bystřice stagnuje, zatímco v samotném městě Nová Bystřice doznal v průběhu posledních 10 let mírný pokles (viz tabulka). Tab. 2: Vývoj počtu obyvatel ve správním území města Nová Bystřice ( ) Počet obyvatel místní části Město /místní část Nová Bystřice Albeř Artoleč Blato Hradiště Hůrky

10 Klášter Klenová Nový Vojířov Senotín Celkem Zaměstnanost K bylo evidováno na Úřadu práce v Jindřichově Hradci 116 nezaměstnaných z Nové Bystřice; míra nezaměstnanosti tak činila 6,85 %. Z uvedených statistických informací vyplývá, že Novobystřicko patří mezi průmyslově méně rozvinuté oblasti České republiky. Po ukončení výroby v textilní továrně Alma či Otavan, přišla Nová Bystřice o hlavní zaměstnavatele. Většina obyvatel tak v současné době za prací dojíždí, jedná se především o firmy zabývající se výrobou strojírenských komponentů (Jindřichův Hradec, Kamenice nad Lipou, České Velenice). V souvislosti s ekonomickou krizí se však čeká další nárůst nezaměstnanosti. Tab. 3: Přehled průmyslových podniků v Nové Bystřici Název podniku NB Textil N. Bystřice s.r.o. (zahraniční vlastník) zaměření počet zaměstnanců textilní výroba - šití dětských oděvů 70 Technika denního světla, s. r. o. výroba střešních světlíků 30 Hand made ruční výroba drobných předmětů 40 Environment Products N.Bystřice s.r.o. výroba a zpracování plastických hmot 30 Termoplast lisovna plastů lisovna plastů 40 Firma Skýpala stavební práce 20 Firma Kamas stavební práce 15 ZEMPLAST N. Bystřice s.r.o. výroba a zpracování plastických hmot 15 Firma Mitáš instalatérské práce 10 PaP Bohemia stavebniny 10 Firma BIT stavební práce 8 Celkem Přehled o hospodaření města Nová Bystřice 10

11 Rozpočet Města Nová Bystřice se v posledních letech pohybuje mezi miliony a je koncipován jako vyrovnaný. Příjmy pocházejí především z dotací a daní. Výdaje se dělí na investiční (ročně ca 17 mil.) a neinvestiční (provozní náklady městského úřadu apod.). Největší výdaje město dle posledních finančních výkazů vynakládá na služby obyvatelstvu (opravy místních komunikací, činnost technických služeb města, provoz sportovišť, zpracování rozvojových studií atd.), školství (podpora škol a jídelen), kulturu (provoz knihovny, informačního střediska, opravy památek a organizace kulturních akcí) a všeobecnou veřejnou správu (sociální dávky, výkon státní správy atd.). Město Nová Bystřice každoročně usiluje o získání dotací z různých zdrojů (dotace ze státního rozpočtu, fondy Evropské unie, Program obnovy venkova, granty a příspěvky Jihočeského kraje, sponzorství apod.), což se projevuje zvýšením rozpočtu města. Vzhledem k nutnosti předfinancovat řadu projektů a kvůli vlastním aktivitám využívá město možnosti vyřídit a čerpat na podobné akce úvěr. Tab. 4: Rozpočet města (Kč) Rok Celkový rozpočet města , , , , , ,- Tab. 5: Dluhová služba Města Nová Bystřice (2006, 2007) Číslo řádku Název položky Odkaz na rozpočtovou skladbu Stav k Stav k daňové příjmy (po konsolidaci) třída nedaňové příjmy (po třída konsolidaci) 3 přijaté dotace finanční vztah položka dluhová základna ř. 1 + ř. 2 + ř Úroky položka splátky jistin a dluhopisů položky 8xx a 8xx4 7 splátky leasingu položka dluhová služba ř. 5 + ř. 6 + ř UKAZATEL DLUHOVÉ SLUŽBY ř. 8 děleno ř. 4 2% 7% Služby v oblasti cestovního ruchu Pro celou oblast v okolí Nové Bystřice je charakteristická silně zalesněná, jen málo narušená krajina, téměř nezatížená průmyslem, s velmi nízkým zalidněním, která má vhodné 11

12 předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu. Nachází se zde poměrně velké množství přírodních i kulturních zajímavostí, které lákají potencionální návštěvníky k dlouhodobějším pobytům. Nová Bystřice leží v nadmořské výšce 590 metrů nad mořem a je ideálním výchozím bodem pro pěší turistiku (např. hrad Landštejn, Jelení vrch se zachovalou pevnůstkou z pohraničního opevnění, nejsevernější bod rakouského území, v jehož blízkosti se nachází známý hotel Peršlák a v jeho blízkosti Kámen republiky) nebo cykloturistiku (místní cyklotrasy jsou součástí mezinárodní cyklotrasy Greenway Praha Vídeň, která prochází Novobystřickem a Českou Kanadou). Turisté mohou navštívit i blízké Rakousko. Mají možnost vydat se do nedalekých měst a obcí Heidenreichstein, Litschau, Illmans, Kautzen, Reingers, Haugschlag, Griesbach nebo Grametten. Turisté se zde mohou vydat i po naučné lesní stezce. V Haugschlagu se nachází známé golfové hřiště. V Reingers funguje tzv. Heimatstube - muzeum vysídlení Němců z Novobystřicka a v Illmans stojí zámek ze 14. století a začíná zde naučná stezka léčivých bylin. V Kautzenu lze navštívit muzeum s tzv. živými ukázkami řemesel. Heidenreichstein se profiluje jako turisticky zajímavé středisko se zachovalým vodním hradem. Litschau zase nabízí golf či ubytování v tzv. Feriendorfu. Poměrně dlouhá zima s relativně silnou a stálou vrstvou sněhu a vhodný terén umožňují pěstování zimních sportů. V místní části Nové Bystřice - Hradišti je již několik let hojně využívána lyžařská sjezdovka včetně vleku, jejichž provoz byl v letošní sezóně obnoven, systém zasněžování zaručuje dlouhodobě dobré podmínky. Sjezdovka je dlouhá 350 metrů a sjezdová dráha je široká 30 metrů. Díky aktivitám SPOM vznikl také projekt zimních běžeckých tras, v dnešní době je vyznačeno přes 100 km tras na území České Kanady (především v katastrálních území obcí Český Rudolec, Člunek, Číměř, Kunžak, Nová Bystřice, Slavonice a Staré Město pod Landštejnem). Všechny tyto skutečnosti vytváří předpoklad pro delší pobyt turistů na Novobystřicku. Pro tyto účely je jim k dispozici nepříliš široká řada ubytovacích a stravovacích zařízení nejrůznějších typů. Ať už jsou to větší hotely pro náročnější zákazníky (Peršlák, Nobys), penziony nebo ubytování v soukromí (Hřebíček, Klášter, Bojiště atd.) či kempové osady. Tab. 6: Přehled ubytovacích zařízení na Novobystřicku Ubytování Adresa Lůžek Lesní hotel Peršlák Nový Vojířov 90, p. NB 60 Hotel Fogl Mírové nám. 24, NB 27 Hotel Nobys Švermova 274, NB 47+5 Hotel v České Kanadě Mírové nám. 26, NB 35 Hotel Landštejnský dvůr Landštejn 3, Slavonice 29 Motorest Diana Číměř, p. Číměř 5 17 Penzion Na Bojišti Hradecká 385, NB 53 Penzion U Zvěřinů Tovární 160, NB 15 Penzion Ovčárna Ovčárna 41, NB 15 Penzion Mnich Vídeňská 63, NB 20 Penzion ve Smrčné Smrčná 53, p. NB 13 Penzion U Dračice Albeř 129, p. NB 24 Penzion Bobas Albeř 18, p. NB 20 Hůrecký penzion u kostela Hůrky 3, p. NB 18+7 Penzion Lada Blato 31, p. NB 60 Penzion Hřebíček Blato 28, p. NB 41 Penzion Blanko Smrčná 61, p. NB 14 Penzion Medvědí paseka Nový Vojířov 74, p. NB 35 Penzion U paulánů Kaproun 8, p. NB 12 12

13 Penzion Modrý dům Staré Město p. L Penzion Adria Staré Město p. L Penzion v Kraji Č. Kanada Matějovec 23,Č.Rudol. 17 Ubytovna města Švermova 623, NB 28 Ubyt. v soukr. Bednářová Zahradní 700, NB 6 Ubyt. v soukr. Dudek ul. Žižkova Ubyt. v soukr. Korejsová Rybní 735, NB 8 Ubyt. v soukr. Vaĺová Hradecká 352, NB 8 Ubyt. v soukr. U Volků Vídeňská Ubyt. v soukr. Šotola U Rybníčku 570, NB 4 Ubyt. V soukr. Škopková Vídeňská 372, NB 10 Ubyt. v soukr. Kubátová Hůrky 33, p. NB 4 Ubyt. v soukr. Hubingerová Senotín 40 5 Ubyt. v soukr. Markovická Staré Město p. L Ubyt. v soukr. Toman Číměř 73, Horní Pěna Ubyt. v soukr. Skýpalová Klášter 17, NB 6 Autokempink Osika Mírové nám. 59, NB 1200/20chat Chalupa v Novém Vojířově Nový Vojířov 67, NB 4 Chalupa u potoka Albeř 73, p. NB 10 Chaloupka Petrů Hůrky 39, p. NB 6 Domek pan Kutnohorský Albeř 132, p. NB 6 Rekreační chalupa Klášter Klášter II 25, p. NB 10 Dům - p. Ďurinák Skalka 5, p. Slavonice 6 Dům v Sedle Sedlo 50, NB 10 Apartmány Sluníčko Hradecká 535, NB 34+8 Luxusní apartmány Nový Vojířov 93, p. NB 12 Chata Janíčková Vídeňská, NB 6 Chata Flora U sjezdovky u Hradiště 8 Chata Blato Bobr pí. Ilona Hanusová 5 Chaty UK p. Volek Albeř, p. NB 300 Chata Adamec Číměř 45, p. Číměř 6 Chaty Walter Albeř 97, p. NB 75 Ubytování JHMD Albeř, NB, Hůrky - vlak. zastávka Ubytování Veselý Mlýn Potočná 2, Číměř 20 Tab. 7: Stravovací možnosti ve městě Nová Bystřice Stravování Adresa Telefon Mobil Kapacita Restaurace Salónek Terasa Restaurace U Malého Vlka Mírové nám. 55, NB Fogl Mírové nám. 24, NB Zámecká restaurace Mírová nám., NB Lucerna + letní terasa Husovo nám. 233, NB Na Bojišti Hradecká 385, NB Pod Lipkami Sadová 307, NB Hotel Nobys Švermova 274, NB U Zvěřinů Tovární 160, NB Beseda Mírové nám Lesníh hotel Peršlák Nový Vojířov 90, p. NB

14 Motorest Diana Číměř 5, p. Číměř Penzion Adria Staré Město p. L Penzion Bobas Albeř 18, p. NB Penzion Hřebíček Blato 28, p. NB Penzion Lada Blato 31, p. NB Penzionu U Dračice Albeř 129, p. NB U Pelzů Albeř 26, p. NB Landštejnský Dvůr Landštejn 3, p. St. Město Pizzerie Davon Hradecká 463, NB Fogl Mírové nám. 24, NB Rychlé občerstvení Bufet + zmrzlina Mírové nám. 55, NB Bufet Nová Bystřice Vídeňská 4, NB Cukrárna Cukrárnička pro radost Švermova 282, NB Kaštánek, DK Open Mírové nám. 15, NB Bar, kavárna, vinotéka Cafébar,vinotéka Mnich Vídeňská 63, NB Kafe bar Mírové nám. 43, NB Tip sport/ Herna Bar Mlýnská 339, NB / Disco Carrera Hradecká 463, NB Cíle programu 14

15 Místní POV je veden snahou o trvale udržitelný rozvoj celé oblasti. Základní filozofie projektu je skutečnost, že tak jako se utvářelo citované prostředí v poválečném vývoji se všemi negativními důsledky, o kterých bylo již psáno, je nutné dnes vrátit obyvatelstvu pocit sounáležitosti s krajinou a usměrňovat jeho činnosti k vytvoření kulturní krajiny středoevropského typu. Bude to velmi obtížný proces, neboť jak je z předešlého patrné, velká část současných obyvatel nemá v krajině své kořeny a ti, kteří je mají, jsou navyklí na odlišný způsob života daný dobou, ve které v uplynulých letech žili. Je nutno ukázat na negativní vlivy odlivu obyvatelstva do velkých sídelních aglomerací (rostoucí nezaměstnanost, těžko dosažitelné sociální zázemí, nemožnost uplatnění původní kvalifikace atd.) a zároveň ukázat na možnosti seberealizace v daném regionu, vytvoření nových zaměstnaneckých míst a navázání kontaktů s ostatním světem. Ukázat, že představitelé Nové Bystřice mají určenu strategii rozvoje a obnovy. Prvořadým cílem programu je vymezit hlavní problémy a pořadí jejich řešení se zaměřením na rozvoj turistiky, podporu zemědělského podnikání a péči o krajinu, obnovu občanské vybavenosti a infrastruktury, aktivní politiku zaměstnanosti a podporu malého a středního nezemědělského podnikání. Vše je vedeno snahou o vytvoření regionu, který má šanci být rekreační oblastí Evropy, avšak dnes není na tuto úlohu vůbec připraven. Chybí celá síť vhodných ubytovacích zařízení, tzn. penzionů, ubytovacích hostinců a rodinných farem, k těmto kapacitám chybí obslužné provozy, jako jsou drobné řemeslné provozovny, stavební dvory, ale i rodinné zemědělské farmy, pekárny a jiné firmy zajišťující nezbytný komfort, a pakliže již existují, je patrná absence informačního systému, který by podával vyčerpávající informace o lokalizaci, kapacitě a případné nadstandardní nabídce. Krajinu je třeba přizpůsobit těmto potřebám, to znamená: - chránit významné lokality - pro zanedbané a nevyužité areály a pozemky najít optimální využití - vytipovat trasy a lokality určené k rekreačnímu využití a podle jeho typu na těchto lokalitách již dnes začít cíleně pracovat - řešit způsob likvidace domovního odpadu, vybudování kapacit na jeho likvidaci a řešení jeho svozu z místních částí obcí, samot a osad a nadále cíleně bránit divokým skládkám - provázat již realizované aktivity (např. cyklotrasy) s navrhovanou sítí služeb a s dalším navrhovaným zpřístupněním atraktivních míst, které bude mimo turistickou sezónu využíváno pro místní hospodářství - zajistit technickou infrastrukturu pro nově vznikající plochy určené k zástavbě i podnikání - investovat do zlepšení dopravní sítě (opravy místních komunikací včetně výstavby nových silnic), budování parkovišť, rekonstrukce nádraží - investovat do zvyšování úrovně života zdejších obyvatel zlepšení občanské vybavenosti, pořádání kulturních akcí apod. 4. Výčet akcí Místního POV pro rozvoj Novobystřicka 15

16 Na základě výše řečeného se zabývalo zastupitelstvo města otázkami dalšího rozvoje řešeného území. Poctivé a do hloubky problému vedené konzultace spolu s dalšími pracovníky městského úřadu byly vedeny snahou o co možná nejobjektivnější vystižení regionu, konstatování stávajících problémů s alternativami jejich řešení. Sumarizací nashromážděných podnětů byly nastíněny následující rozvojové trendy: - rozvoj infrastruktury - rozvoj a aktivní podpora turistiky - důsledná propagace celého území Novobystřicka (tisk, internet, pozitivní zprávy o různých akcích atd.) - podpora drobného podnikání ve městě - stabilizace obyvatelstva (především mládeže a vysokoškolsky vzdělaných lidí) v regionu - rozmach společenského života ve městě - zabezpečování služeb občanské vybavenosti - zajištění, příp. rozšíření dosavadního stavu zdravotnické péče ve městě - zvýšená péče o mládež a seniory K těmto obecným směrům vývoje jsou předkládány konkrétní investiční i neinvestiční akce, jejichž smyslem je v konečné fázi zabezpečit kvalitnější život jak občanům trvale zde žijícím, tak návštěvníkům Novobystřicka. Projekty byly rozděleny do následujících oblastí: 1) Hospodářství, podnikání 2) Doprava 3) Technická infrastruktura 4) Prostředí pro život 5) Bydlení 6) Vzdělávání, školství 7) Sociální infrastruktura 8) Společenský život 9) Cestovní ruch a rekreace 1) Hospodářství, podnikání Novobystřicko je bohužel poznamenáno krachem textilních továren (Otavan, Alma), které byly dříve významným zaměstnavatelem. V Nové Bystřici tak stabilně sídlí několik drobnějších firem, většina občanů musí za prací dojíždět (viz výše). Stále větší úlohu hraje v regionu cestovní ruch, který se město snaží podporovat nejrůznějšími projekty (zimní běžecké trasy, naučné stezky, vybudování víceúčelového sportovního hřiště, propagace apod.). Město Nová Bystřice je nyní majitelem areálu bývalé Almy a snaží se nabídnout tyto prostory (výrobní haly, kancelářské prostory, garáže atd.) všem zájemcům a potenciálním zaměstnavatelům. Zároveň se stále uvažuje o vybudování průmyslové zóny (N. Bystřice Artolec) a o smysluplném využití areálu policie. V tomto směru může být město pouze prostředníkem, bez investic ze strany podnikatelů je rozvoj těchto ploch nemožný. 2) Doprava Systém dopravních komunikací v mikroregionu Novobystřicko je tvořen relativně hustou silniční sítí a železniční tratí. Hlavní pozemní komunikace II. třídy pak spojuje region s Rakouskem. Odbočkami je obec propojena především s místními částmi jako je Albeř, Artolec, Blato, Hradiště, Hůrky, Klenová, Klášter I, Klášter II, Mýtinky, Nový Vojířov, Senotín, Skalka, Smrčná. Silnice jsou značně přetíženy, zejména přepravou těžkých pracovních strojů a provozem nákladních vozidel. Vozovky, napojující se na páteřní komunikaci, jsou 16

17 v důsledku silného provozu značně opotřebované, s četnými výtluky a podélně vyjetými kolejemi. Úpravy vozovek jsou vyvolány především nevyhovujícím technickým stavem místních komunikací. Je trvalou snahou místní správy tento stav změnit. V silách obce však není tuto snahu rekonstrukce místních komunikací II. a III. třídy z vlastních prostředků uskutečnit. Hlavní činností obce na úseku dopravy je: vedení evidence silnic II., III. a IV. třídy; zabezpečení prohlídek na výše uvedených komunikacích; údržba a opravy silnic s cílem odstranění závad ve sjízdnosti; opotřebení nebo poškození silnic, jejich součástí a příslušenství; údržba a opravy mostů; investiční činnost na spravovaném majetku. Mezi prioritní projekty tak patří rekonstrukce místních komunikací (včetně vybudování inženýrských sítí), budování chodníků, nových zastávek v Nové Bystřici i místních částech a nových parkovišť. Dalším významným projektem je kompletní rekonstrukce autobusového nádraží. 3) Technická infrastruktura V oblasti technické infrastruktury se investice soustředí do vodovodů, kanalizace a zasíťování pozemků pro rozvoj dalších ploch určených k zástavbě. V plánu je především modernizace a intenzifikace čistírny odpadních vod, což je finančně velmi náročná akce, kterou nebude možné realizovat bez dotací či jiných zdrojů. Menší čistírny je nutné vybudovat i v dalších obcích a místních částech, v současné době se uvažuje o Hůrkách, Artolci a Novém Vojířově. Město se snaží rozvíjet také geografický informační systém, který je na jedné straně využíván turisty na internetových stránkách města, na straně druhé je přínosem pro pracovníky úřadu a vedení města. 4) Prostředí pro život Pro zlepšení životního prostředí se realizovalo několik projektů nejvýznamnějším z nich byl projekt Phare, díky těmto prostředkům byla vybudována sběrná místa a na ně instalovány kontejnery na sklo a PET láhve. Dále byl zakoupen sběrný vůz, který nyní využívají technické služby. Byla zpracována projektová dokumentace na výstavbu kompostárny, což je však opět náročná investice a její realizace je nutná s pomocí jiných finančních zdrojů. V roce 2008 byl přemístěn sběrný dvůr a zázemí technických služeb. Mezi další významné cíle patří revitalizace málo využívaných a zanedbaných ploch (městský park, lesík za kuželnou atp.), odbahnění městských rybníků, budování protipovodňových opatření. Mezi další aktivity jsou zařazeny rekonstrukce a údržba drobných sakrálních staveb a památek, městského a turistického mobiliáře. 5) Bydlení Město Nová Bystřice má ve svém majetku několik bytových domů a dalších objektů. Do budoucna se v této oblasti plánují především investice týkající se úspor energií (výměna oken, zateplení, nové fasády), dále jsou nutné nové rozvody vody a elektřiny, opravy střech, svodů a okapů. Plánuje se výstavba nových bytů (např. v domě na hraničním přechodu). 6) Vzdělávání, školství V Nové Bystřici se nachází jedna mateřská škola s kapacitou ca 110 dětí a jedna základní škola, kterou navštěvuje ca 350 žáků, zároveň je zde odloučené pracoviště Mateřské školy, Základní školy a Praktické školy Jindřichův Hradec. Budova mateřské školy byla vybudována na počátku 90. let, její stav byl již nevyhovující, a proto byla v roce 2008 rekonstruována za přispění Operačního programu Životní prostředí. Byla provedena kompletní výměna oken, zateplen strop, obvodový plášť, vznikla nová fasáda. V rámci projektu byla též rekonstruována plynová kotelna. Do budoucna se plánuje úprava zahrady, která k objektu patří, a vhodná by byla také modernizace vybavení (nábytku, zařízení, herních prvků apod.). 17

18 Budova základní školy se během posledních let velmi změnila. Tento objekt tvoří hlavní budova, přístavba (uvedena do provozu v roce 1995) a půdní vestavba (uvedena do provozu v roce 2003). V hlavní budově je celkem 18 kmenových tříd a dále odborné učebny výtvarné výchovy, přírodopisu, fyziky a chemie. V přístavbě školy se v přízemí nacházejí šatny, s jejichž vybudováním vyřešila škola dlouholetý problém nebezpečných a hygienicky nevhodných šaten ve sklepech. V prvním poschodí přístavby jsou cvičná školní kuchyně, dříve zde byla počítačová učebna pro výuku informatiky, která však byla z kapacitních důvodů přemístěna do hlavní budovy, dále jazyková učebna a školní dílna se skladem a přípravnou. Ve druhém poschodí přístavby je pět bytů pro pracovníky školy. Zázemí pedagogických pracovníků tvoří tři sborovny, osm kabinetů a kancelář účetní školy. V přízemí hlavní budovy byly zrekonstruovány prostory školní družiny, jsou zde tři samostatné třídy a společný šatnový prostor, to vše odděleně od ostatních školních prostor. V prostorách půdní vestavby se nacházejí kabinety, víceúčelová aula, knihovna, keramická dílna, hudební místnost a další učebny. Zároveň jsou zde dva byty pro zaměstnance školy. V této oblasti je hlavní prioritou rekonstrukce školní jídelny (stavební úpravy, modernizace vybavení, renovace technologie kuchyně), která je v nevyhovujícím stavu. Projekt je připraven, je však nutné najít vhodné finanční zdroje, protože je projekt je velmi náročný. Dále je nutné realizovat modernizaci vybavení (zejména židlí, lavic, tabulí a počítačového vybavení), rekonstruovat sociální zařízení, zajistit vymalování všech tříd atp. Dle potřeb školy je významná i rekonstrukce sportovního (fotbalového) hřiště vybudování nového doskočiště, areálu pro skok vysoký a nový povrch běžecké dráhy. 7) Sociální infrastruktura V poslední době se zlepšují také služby v oblasti sociální infrastruktury. Město Nová Bystřice získalo registraci na poskytování terénních sociálních služeb. Cílem je poskytnout možný servis starým a nemocným lidem, aniž by oni museli opouštět prostředí, na které jsou zvyklí. Jedná se zejména o zajištění nákupů, drobných prací v domácnosti, dovoz teplého jídla, léků apod. Město se každoročně snaží získávat dotace na poskytování těchto služeb z různých zdrojů. Dalším z cílů je zajistit možnost bydlení starším a nemocným lidem, případně sociálně slabším či lidem v nouzi. Uvažuje se o rekonstrukci holobytů v Hůrkách, případně o výstavbě úplně nového zařízení podobného typu. Zároveň je naplánována rekonstrukce penzionu pro důchodce, nebo opět případně vybudování domu s byty pro tuto skupinu občanů. V majetku města je také objekt zdravotního střediska, v němž je také nutné rekonstruovat rozvody, investovat do sociálního zázemí apod. U budov hasičské zbrojnice a městského úřadu je nutné provést zateplení a výměnu oken a další úpravy. 8) Společenský život Město Nová Bystřice podporuje a často samo organizuje řadu kulturních a dalších společenských akcí. V letních měsících se k tomuto typu akcí využívá pódium, město má také k dispozici pivní sety a velkokapacitní stan. V dobrém počasí je proto poměrně snadné zajistit konání akcí. Složitější je to s vhodnými vnitřními prostory. Pro menší akce a výstavy se využívá zázemí městské knihovny a informačního střediska, pro větší akce (plesy, koncerty, divadelní představení) je vhodný kulturní dům Koruna. Ten je však ve velmi špatném stavu. Město investovalo do rekonstrukce toalet a vstupních dveří. Je však nutná rekonstrukce kompletní (kuchyně s výčepem, výměna oken, nová střecha, vymalování, nové vybavení atd.). Vzhledem k tomu, že se jedná o vlastně jediné prostory určené ke kulturnímu vyžití, je tento projekt jednou z priorit města. K dalšímu volnočasovým aktivitám lze využít školní tělocvičnu či sportovní halu, velkou oblibu si získala novobystřická kuželna, nedávno byl zahájen provoz víceúčelového sportovního hřiště. Město by rádo investovalo do zázemí sportovní haly, především rekonstrukce šaten, toalet, sprch atd. Dále se nabízí rekonstrukce prvního patra, přestavba stávajících místností na menší pokoje, cílem je využít prostory k ubytování turistů a 18

19 sportovců. Je také zpracován projekt na squashovou halu, která by se měla vybudovat vedle kuželny. Vzniká tím tak zajímavý prostor, který zahrnuje školní tělocvičnu, sportovní halu, víceúčelové hřiště, dětské hřiště, kuželnu, squashovou halu, nedaleko je fotbalové hřiště vše v dosahu základní a mateřské školy. V oblasti sportovní občanské vybavenosti se město také zaměřuje na zimní sporty existuje zde udržovaná síť zimních běžeckých tras, sjezdovka na Hradišti je také připravena, jedním z možných projektů je do budoucna rekonstrukce kluziště či případná výstavba zimního stadionu. Samostatnou kapitolou je využití objektu bývalého kina, nabízí se několik variant multifunkční prostor pro konání kulturních akcí, byty apod. Investice by však byla velmi vysoká, bude zřejmě nutné, aby jí předcházela podrobná analýza stavu objektu, případně studie využitelnosti. 9) Cestovní ruch a rekreace Nová Bystřice a celý region Novobystřicko se profilují jako turisticky atraktivní region. Rozvíjí se turistická infrastruktura, vznikají nové ubytovací a stravovací kapacity, zvyšuje se standard služeb. Novobystřicko láká především svou neporušenou krajinou a přírodou, velmi navštěvované jsou stále cyklotrasy, stále více lidí přijíždí za golfem, oblíbený je i autokempink Osika. Výhodou se také stává sousedství s Rakouskem. Region tak má stále více co nabídnout. Město se snaží přispět k rozvoji cestovního ruchu nejrůznějšími projekty naučné stezky, zimní běžecké trasy, údržba cyklotras, podpora rozvoje internetových stránek města, instalace orientačního systému ve městě apod. V podobném duchu jsou naplánovány i další projekty. Cyklotrasy Cykloturistika se v posledních letech stala velkým trendem aktivního trávení volného času. Proto zde na jihu Čech každým rokem přibývá turistů, kteří si krátí horké letní dny vyjížďkami na kole a poznávají krásy přírody. Pro tyto cyklisty jsou trasy značeny v cykloturistických mapách i v terénu. Tyto trasy tvoří většinou okruhy zajímavých míst různých délek a obtížností. Cyklotrasy využívají ve velké míře značené úseky dálkových, regionálních i lokálních tras a jsou v mapách označeny číslem trasy a směrovou šipkou. Českou Kanadou prochází dálková trasa Greenways Praha Vídeň po cyklostezce č. 32. Ze Slavonic pak pokračuje jako cyklostezka č. 48. Pokud se z N. Bystřice vydáte po modré značce, dostanete se ke kempu Osika. Modrá značka pak pokračuje kolem silnice č.152 přes Klášter s kostelem Nejsvětější Trojice a Klášter II na zříceninu hradu Landštejn až do Starého Města pod Landštejnem. Cestou po modré značce můžete sledovat areál 1. linie pohraničního opevnění. Naučné stezky Záměr realizovat projekt Naučné stezky na Novobystřicku a Staroměstsku vznikl již před několika lety a od začátku byl plánován společně s rakouskou stranou. Jedna ze stezek se totiž věnuje i historii a problematice druhé světové války či odsunu Němců po válce atd. Celkem se jedná o čtyři tematické stezky: Graselovu stezku, Stezku vyznání, Textilní stezku a Stezku 20. století. Textilní stezka obsahuje celkem šest zastávek: směrem na Hradiště je umístěna tabule věnující se počátkům textilnictví na Novobystřicku, v Číměři pojednává tabule o místním textilnictví, v Kuběnově informuje o domácím zpracování lnu, v Hůrkách o zdejším textilnictví, v Albeři o místní tkalcovně, v Nové Bystřici informuje o historii podniku Alma. Stezka vyznání zahrnuje na obou stranách hranice celkem pět zastávek: informační tabule v Nové Bystřici se věnuje husitství, v Reingers poutní tradici, ve Starém Městě pod Landštejnem židovství, v Pomezí počátkům křesťanství v regionu a v Klášteře reformaci. Na české straně hranice je to tedy celkem deset informačních tabulí, které doplňuje hlavní obecná informační tabule umístěná na novobystřickém náměstí. Stezka 20. století zahrnuje na české straně 8 zastávek: Romava, Rajchéřov, Návary, Veclov, Staré Město pod Landštejnem, pevnostní areál k.ú. Konrač, Klášter a Artolec. 19

20 Ostatní sportovní možnosti v oblasti Nové Bystřice Návštěvníkům Nové Bystřice je k dispozici zázemí i pro další sporty. Funguje zde sportovní hala, kde je možnost pronájmu za velmi přijatelné ceny s možností zapůjčení potřebného vybavení. Antukové kurty pro tenis se nachází například v areálu hotelu Nobys. V Nové Bystřici je nově k dispozici také víceúčelové sportovní hřiště určené především na basketbal, volejbal, tenis, házenou, fotbal a minigolf. Velké oblibě se těší nově zrekonstruovaná kuželna se čtyřmi drahami. Volný čas však lze využít i jinak, jsou zde výborné podmínky pro vodní sporty, jízdu na koni, sportovní rybaření, lov, koupání, golf (jedno tréninkové a jedno mistrovské hřiště), tenis či sportovní střelbu a další. Sportovci (nejen členové TJ Jiskra, ale i široká veřejnost) mají k dispozici fotbalové hřiště s nově vybudovaným sociálním zázemím (šatny, sprchy, WC), 2 sportovní haly, z nichž školní sportovní hala prošla před dvěma lety zásadní rekonstrukcí, kuželnu, posilovnu ve staré sportovní hale pouze se základním vybavením, dále tenisové a volejbalové kurty. V Nové Bystřicí je veřejnosti k dispozici zimní kluziště, jehož provoz je ovlivněn vysokými teplotami pod bodem mrazu a jehož stav není momentálně dobrý. Zcela zde chybí krytý plavecký stadion, sauna, umělá ledové plocha a další provozně náročnější sportovní zařízení. 5. VLASTNÍ PROGRAM NA OBDOBÍ