STRATEGIE. Odbor školství, mládeže a sportu, Krajský úřad Moravskoslezský kraj, V MORAVSKOSLEZSKÉM

Transkript

1 STRATEGIE PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ U DĚTÍ A MLÁDEŽE V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI NA OBDOBÍ Odbor školství, mládeže a sportu, Krajský úřad Moravskoslezský kraj,

2 Obsah 1ÚVOD...3 2CHARAKTERISTIKA MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE...3 3VYHODNOCENÍ STRATEGIE PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ U DĚTÍ A MLÁDEŽE V PŮSOBNOSTI ODBORU ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A SPORTU KRAJSKÉHO ÚŘADU MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ SOUČASNÝ STAV V OBLASTI PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ Legislativní vymezení Podpora prevence sociálně patologických jevů Školní preventivní strategie...7 5CÍLOVÉ SKUPINY Děti a mládež Rodiče, zákonní zástupci Pedagogičtí pracovníci Specifické cílové skupiny...8 6ORGANIZAČNÍ SYSTÉM PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ Hlavní subjekty v systému resortu školství Horizontální úroveň systému prevence Vertikální úroveň:...9 7VÝCHODISKA, FUNKCE A CÍLE STRATEGIE PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI NA OBDOBÍ Východiska Funkce Cíle Hlavní cíle Specifické cíle SWOT ANALÝZA AKČNÍ PLÁN PRAMENY A ZDROJE PŘÍLOHY

3 1 ÚVOD Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) od roku 2001 vytváří strategické dokumenty v návaznosti na koncepce protidrogové politiky, kterými vláda České republiky již v roce 1993 položila základy národní protidrogové politiky. MŠMT z oblasti národní protidrogové problematiky převzalo do své působnosti plnění primárních preventivních aktivit v oblasti sociálně patologických jevů ve školách a školských zařízeních. Základním principem prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v resortu školství je výchova dětí a mládeže ke zdravému životnímu stylu, osvojení si pozitivního sociálního chování, rozvoj a podpora sociálních kompetencí vedoucí k harmonickému rozvoji osobnosti. Základními východisky efektivní primární prevence je kontinuita, systematičnost a komplexnost preventivního působení s ohledem na věk dítěte a jeho aktuální prožívání světa. Primární prevence je zaměřena zejména na rizikové faktory spolupodílející se na vzniku sociálně patologických jevů. Tvorba krajských koncepčních materiálů vychází z Metodického pokynu ministra školství, mládeže a tělovýchovy, čj.: 14514/ k prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a v Moravskoslezském kraji na období vychází především ze Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na období , ze závěrů pravidelných jednání s okresními metodiky prevence, z výsledků analýzy potřeb terénu, z dlouhodobých cílů stanovených strategiemi MŠMT, ze zkušeností z naplňování koncepcí prevence zneužívání návykových látek a dalších sociálně patologických jevů u dětí a mládeže na období a Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže je zpracována v souladu s Národním programem rozvoje vzdělávání, tzv. Bílou knihou, s Akčním plánem Evropské unie boje proti drogám, s Usnesením vlády ČR č o Národní strategii protidrogové politiky na období , s Usnesením vlády ČR č. 393 ke Strategii prevence kriminality na léta a dokumentem WHO Zdraví pro všechny 21. století Cíl 12 a s Usnesením vlády č k Dlouhodobému programu zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky Zdraví pro všechny ve 21. století. Strategie prevence sociálně patologických jevů je současně plně v souladu se Standardy odborné způsobilosti poskytovatelů programů primární prevence užívání návykových látek, dokumentu MŠMT z roku

4 2 CHARAKTERISTIKA MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE Moravskoslezský kraj (dále jen MSK) je nejlidnatějším vyšším územně samosprávným celkem v České republice s rozlohou 5445 km 2. Území je dále členěno na 6 nižších územních jednotek, na okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava. Počet obyvatel MSK se stejně jako v celé ČR již řadu let plynule snižuje. Ke 31. prosinci 2003 zde žilo celkem trvale bydlících obyvatel, což je o (-0,2 %) méně než před rokem a o (-1,8 %) méně než před pěti lety. Velice vážným celospolečenským problémem, který se neustále prohlubuje, je soustavný úbytek mladých lidí ve věkové kategorii do 14 let. Od roku 1992 se jejich počet v MSK snížil o , tj. o 26,4 %. Klesající absolutní počet i podíl mladých lidí na celkovém stavu obyvatel se promítá do zvyšujícího se průměrného věku obyvatel MSK, který nyní činí 38,8 let. 1 Tabulka 1 - Vývoj počtu obyvatel trvale bydlících v Moravskoslezském kraji stav k stav k stav k ukazatel 1) z toho (celkový počet) celkem celkem z toho ženy celkem z toho ženy ženy obyvatelé obyvatelé v produktivním věku obyvatelé věkové kategorie 0-14 let průměrný věk obyvatel 38,2 39,7 38,5 40,0 38,8 40,3 1) 1) Od roku 1996 jsou na základě metodiky SSZ MPSV ČR používána při hodnocení demografického vývoje data, která poskytuje Český statistický úřad. Údaje z demografické statistiky jsou za uplynulý rok k dispozici vždy v květnu dalšího roku, což znamená, že skutečnost z konce předchozího roku je platná po celých následujících dvanáct měsíců. I přes výše uvedené údaje patří Moravskoslezský kraj v rámci ČR k regionům s relativně nejvyšším podílem obyvatel v předproduktivní věkové kategorii. V kraji bylo k : 244 mateřských škol 413 základních škol 45 speciálních škol 17 zvláštních škol 157 středních škol 11 vyšších odborných škol 4 vysoké školy Díky poloze na hranici tří států vykazuje oblast pestřejší národnostní strukturu. K české národnosti se hlásí 86,9 % obyvatel, ke slovenské 3,3 %, k polské 3,0 %, k moravské 2,3 %, ke slezské 0,8 %, k německé 0,3 % a 0,2 % obyvatel se hlásí k národnosti rómské 3. Z hlediska sociálně patologických jevů je neopominutelnou charakteristikou zdejší populace dlouhodobě vysoká míra nezaměstnanosti. 1 Zdroj: - Analýza trhu práce v Moravskoslezském kraji v roce Zdroj: Odbor školství, mládeže a sportu, Krajský úřad Moravskoslezského kraje 3 Zdroj: - Fakta o regionu -4-

5 3 VYHODNOCENÍ STRATEGIE PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ U DĚTÍ A MLÁDEŽE V PŮSOBNOSTI ODBORU ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A SPORTU KRAJSKÉHO ÚŘADU MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ OBDOBÍ Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti Odboru školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje se opírala, stejně jako na období nadcházející, o Strategii prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortu MŠMT. Zhodnocení krajských specifik: Na dané období byly vytýčeny cíle, které byly pro vlastní vyhodnocení rozděleny do oblastí: Koordinační Metodická Dotační Vzdělávací Osvětová a informační Koordinační Krajskému úřadu, odboru školství, mládeže a sportu se v daném období ze stanovených krátkodobých cílů podařilo na velmi dobré úrovni spolupracovat ve vertikální linii se všemi subjekty v oblasti prevence (MŠMT Odbor speciálního vzdělávání a institucionální výchovy; Krajský úřad, Odbor školství, mládeže a sportu; Pedagogicko psychologická poradna; školní metodik prevence - viz Obrázek 2, str.9). Spolupráci je nutno v dalších obdobích udržovat minimálně na dosažené úrovni. Kromě základní páteře subjektů (články a kompetence jsou uvedeny v Příloze 2, str. 17) působících v dané oblasti se zvýraznila spolupráce s Odborem sociálních věcí Moravskoslezského kraje, který má ve své kompetenci sekundární a terciární protidrogovou prevenci. Zástupce odboru školství, mládeže a sportu se stal členem pracovní skupiny protidrogové prevence, která působí jako poradní orgán sociálnímu výboru zastupitelstva kraje. V celém období se kladl velký důraz na sledování a sběr informací o neziskových subjektech poskytující služby v oblastech jak specifické, tak nespecifické primární prevence sociálně patologických jevů. Protože kvalita poskytovaných služeb v oblasti primární prevence sociálně patologických jevů se velmi lišila, byly vytvořeny MŠMT Standardy odborné způsobilosti poskytovatelů programů primární prevence užívání návykových látek, jejichž cílem je zajištění kvality poskytovaných služeb. Metodická Úroveň preventivních aktivit ve školách a školských zařízeních je každoročně vyhodnocována prostřednictvím Závěrečné zprávy o naplňování Minimálních preventivních programů a je přístupná veřejnosti na internetových stránkách Moravskoslezského kraje. Výskyt sociálně patologických jevů má dle analýzy dat, téměř ve všech sledovaných případech vzrůstající tendenci.výsledky analýzy jsou součástí Přílohy 1, str. 15. Na základě této evaluace je určována další školní strategie a metodika na daná období prostřednictvím odboru školství, mládeže a sportu a dalších subjektů páteřní sítě (viz Obrázek 2, str. 9 a Příloha 2, str. 17) na nadcházející školní rok. Vyhodnocování školních programů realizovaných školou či školským zařízením také slouží jako jeden z ukazatelů k periodickému hodnocení ředitelů škol. -5-

6 Dotační Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy každoročně vyhlašuje dotační řízení na podporu aktivit v oblasti prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti resortů a část svých prostředků poskytuje krajům, které poté organizují dotační řízení pro subjekty ve svém regionu. Prostředky jsou rozdělovány podle počtu dětí, žáků a studentů. Moravskoslezský kraj ze svého rozpočtu rovněž podporuje preventivní aktivity v oblasti prevence sociálně patologických jevů. Výši finančních prostředků znázorňuje tabulka 2. Tabulka 2 Výše finančních prostředků uvolněných MSK na dotační řízení v obdobích 2003, 2004 a MŠMT Program I tis tis tis Moravskoslezský kraj tis tis tis Vzdělávací Cíle v oblasti vzdělávání, především metodiků na úrovni okresní a školské, se nepodařilo naplnit. Chybí zejména systematické vzdělávání na regionálních vysokých školách, dále chybí dlouhodobé výcviky či kurzy. Osvětová a informační Ve sledovaném období se podařilo vybudovat aktivní internetové stránky zabývající se problematikou sociálně patologických jevů, které jsou pravidelně aktualizovány. V rámci osvětové činnosti byla navázána spolupráce se Státním zdravotním ústavem Praha a Krajskou hygienickou stanicí Moravskoslezského kraje. -6-

7 4 SOUČASNÝ STAV V OBLASTI PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ Prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže je řízena Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, odborem speciálního vzdělávání a institucionální výchovy, úsekem prevence sociálně patologických jevů. MŠMT vydává strategické dokumenty v oblasti prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže pro daná období, legislativně vymezuje aktivity v rámci preventivních aktivit na školách a školských zařízeních. 4.1 Legislativní vymezení Dokumenty související přímo s problematikou prevence sociálně patologických jevů 4 : - Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, - Vyhláška 72/2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních, - Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy, čj.: 14514/ k prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže, - Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy, čj.: / k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení, - Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy, čj.: /99-22 k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance - Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy, čj.: / k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví, - č.j.: / Pravidla pro rodiče a děti k bezpečnějšímu užívání internetu - Standardy odborné způsobilosti pro poskytovatele programů primární prevence užívání návykových látek Legislativní normy České republiky pro oblast prevence 5 : - Zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi - Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách - Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí - Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů - Zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a podobných hrách - Zákon č. 94/1963 Sb., o rodině - Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích - Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon - Zákon č. 283/1991 Sb., o policii České republiky - Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže) 4 Zdroj: MŠMT, Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti v působnosti Ministerstva školství, mládeže a sportu na období Zdroj: Tamtéž -7-

8 4.2 Podpora prevence sociálně patologických jevů MŠMT každoročně vymezuje finanční prostředky na podporu aktivit sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Moravskoslezský kraj, vzhledem k největšímu počtu dětí a mládeže ve srovnání s ostatními kraji, získává největší finanční podíl vymezený pro dotační programy na podporu preventivních programů. Ty jsou každoročně rozdělovány ve výběrovém řízení školám, školským zařízením i nestátním neziskovým organizacím působící v dané problematice. 4.3 Školní preventivní strategie Výskyt sociálně patologických jevů u dětí a mládeže je sledován na každé škole v MSK prostřednictvím hlavního nástroje prevence v resortu školství tzv. školní preventivní strategie (dříve Minimálního preventivního programu), která je komplexním systémovým prvkem v realizaci preventivních aktivit na školách a ve školských zařízeních. Jeho realizace je dle metodického pokynu MŠMT č.j / o prevenci sociálně patologických jevů pro každou školu a každé školské zařízení závazná a podléhá kontrole České školní inspekci. -8-

9 5 CÍLOVÉ SKUPINY 5.1 Děti a mládež Cílem působení v oblasti prevence sociálně patologických jevů je dítě odpovědné za vlastní chování a způsob života v míře přiměřené jeho věku n s posílenou duševní odolností vůči stresu, negativním zážitkům a vlivům n schopné dělat samostatná (a pokud možno správná) rozhodnutí n s přiměřenými sociálně psychologickými dovednostmi n schopné řešit, případně schopné nalézt pomoc pro řešení problémů n s vyhraněným negativním vztahem k návykovým látkám n podílející se na tvorbě kvalitního prostředí a životních podmínek. 5.2 Rodiče, zákonní zástupci Rodiče či zákonní zástupci patří mezi jednu z nejdůležitějších cílových skupin, které se podílejí na cílech stanovených v bodě Pedagogičtí pracovníci Předpokladem naplňování cílů v oblasti prevence je pedagog vzdělaný, odborně erudovaný, komunikativně, psychologicky a speciálně pedagogicky vybavený. Svou osobností se pozitivně podílí na vývoji sebeuvědomění žáka a je schopen vyučovat za aktivní účasti dětí. Zvyšování odolnosti dětí a mládeže proti sociálně patologickým jevům vyžaduje systémovou a koordinovanou přípravu realizátorů preventivních aktivit ve školách a školských zařízeních. 5.4 Specifické cílové skupiny Mezi specifickou cílovou skupinu řadíme především poskytovatele preventivních aktivit, kteří působí ve školách či školských zařízeních: metodici prevence (pracovníci pedagogicko-psychologických poraden) školní metodici prevence (vybraní pedagogové ve školách a školských zařízeních) nestátní neziskové organizace zabezpečující zejména aktivity, které v systému prevence chybí (péče o mladé toxikomany, raná péče o děti ze sociálně rizikového prostředí a o předškolní hyperaktivní děti, apod.) -9-

10 6 ORGANIZAČNÍ SYSTÉM PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ 6.1 Hlavní subjekty v systému resortu školství Horizontální úroveň systému prevence Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy aktivně spolupracuje s věcně příslušnými resorty a nadresortními orgány. V tomto systému je začleněn i Moravskoslezský kraj. Obrázek 1 Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky Republikový výbor pro prevenci kriminality Státní správa a samospráva MŠMT Pracovní skupina specifické primární prevence MZ MV MPSV MS MO MF PČR Organizace přímo řízené MŠMT KRAJ obec -10-

11 6.1.3 Vertikální úroveň: Na vertikální úrovni MŠMT metodicky vede a koordinuje síť koordinátorů, kterou tvoří krajští školní koordinátoři (v MSK referent pro prevenci sociálně patologických jevů), dále okresní metodiky preventivních aktivit, a v neposlední řadě vede školní metodiky prevence, kteří jsou na všech základních i středních školách. Obrázek 2 MŠMT, odb. 24 Odbor speciálního vzdělávání a institucionální výchovy úsek prevence sociálně patologických jevů Moravskoslezský kraj KRAJSKÝ ÚŘAD Odbor školství, mládeže a sportu Oddělení mládeže a sportu referent pro prevenci sociálně patologických jevů Okresní metodik preventivních aktivit Pedagogicko psychologická poradna Školní metodik prevence Školy a školská zařízení Mimo tyto instituce (páteřní sítě prevence) poskytuje poradenské, vzdělávací, metodické a koordinační služby v oblasti prevence sociálně patologických jevů Česká školní inspekce, Institut pro pedagogicko psychologické poradenství, Výzkumný ústav pedagogický, Národní ústav pedagogického vzdělávání, Ústav pro informace pedagogického vzdělávání, Antidopingový výbor, vysoké školy a nestátní neziskové organizace. -11-

12 7 VÝCHODISKA, FUNKCE A CÍLE STRATEGIE PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI NA OBDOBÍ OBDOBÍ Východiska Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v Moravskoslezském kraji navazuje na výsledky analýzy a cíle z těchto dokumentů: Ø Ø Ø Ø Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti Odboru školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje na období , Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v Moravskoslezském kraji, Ostrava 2003, Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na období , Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na období , Ø Národní strategie protidrogové politiky , Ø Strategie prevence kriminality na léta Funkce Ø VYTÝČENÍ ZÁKLADNÍCH PRINCIPŮ A CÍLŮ PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ Ø VYMEZENÍ INSTITUCIONÁLNÍHO A ORGANIZAČNÍHO RÁMCE PREVENCE SOCIÁLNĚ Ø PATOLOGICKÝCH JEVŮ U DĚTÍ A MLÁDEŽE V PŮSOBNOSTI MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NABÍDKA INSTITUCÍM A ORGANIZACÍM ZAPOJENÝCH DO REALIZACE PREVENTIVNÍCH AKTIVIT, ABY SI NAŠLY SVÉ MÍSTO A ROLI PŘI NAPLŇOVÁNÍ TÉTO STRATEGIE Ø KOORDINACE PROPOJOVÁNÍ HORIZONTÁLNÍ A VERTIKÁLNÍ ÚROVNĚ (STÁTNÍ SPRÁVU, STÁTNÍ I NESTÁTNÍ ORGANIZACE, KTERÉ REALIZUJÍ SLUŽBY V OBLASTI PREVENCE SOCIÁLNĚ PATOLOGICKÝCH JEVŮ) 7.3 Cíle Hlavní cíle snížení nárůstu negativních jevů u dětí a mládeže výchova ke zdravému životnímu stylu rozvoj a podpora sociálních kompetencí Ke splnění hlavních cílů přispějí cíle specifické. Hlavní cíle strategie prevence jsou v souladu s cíli Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v Moravskoslezském kraji -12-

13 7.3.2 Specifické cíle Efektivní primární prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže Zvyšování odborné úrovně poskytovatelů služeb v oblasti primární prevence Efektivní koordinace aktivit a subjektů zapojených do preventivních aktivit v kraji Informování veřejnosti v kraji o výskytu sociálně patologických jevů a o realizovaných opatřeních Podpora výzkumu a aktuálního monitoringu výskytu sociálně patologických jevů a následná aplikace získaných poznatků v praxi Způsob a prostředky vedoucí k naplnění jednotlivých specifických cílech jsou podrobně rozpracovány v 1. Akčním plánu realizace Krajské strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže na období

14 8 SWOT ANALÝZA Formou SWOT analýzy, do které se zapojili okresní metodici preventivních aktivit, protidrogoví koordinátoři, manažeři prevence kriminality, sociální odbory městských úřadů, Probační a mediační služba, NNO pracující s dětmi a mládeží a další instituce v Moravskoslezském kraji, byly zpracovány následující ukazatele: S - silné stránky W - slabé stránky - existence strategií v oblasti prevence sociálně patologických jevů, prevence kriminality, protidrogové politiky na státní úrovni a jejich - nedostatečná koordinace státních a nestátních subjektů, které poskytují služby v primární prevenci legislativní podpora - absence lokálních strategií prevence - nastavení kritérií kvality poskytovaných služeb sociálně patologických jevů v oblasti preventivních aktivit - existence - nedostatečný kontinuální vzdělávací Standardy odborné způsobilosti poskytovatelů systém vzdělávání pro metodiky programů primární prevence užívání návykových prevence látek - dosud nejasná a měřitelná kriteria - existence sítě středisek volného času a NNO sledování efektivity minimálních v oblasti specifické i nespecifické prevence preventivních programů - existence sítě metodiků prevence na školách a - nedostatečné finanční krytí programů školských zařízeních prevence sociálně patologických jevů - profesionální postoj oblastních metodiků - nedostatečné zapojení rodičů či preventivních aktivit v rámci regionální spolupráce zákonných zástupců dětí do systému - koncepční a metodická podpora krajské páteřní preventivních programů škol sítě při realizaci a rozvoji primární prevence ve - nedostatek legislativních prostředků školách účinné represe zaměřené na alkoholové a - pravidelné vzdělávání školních metodiků tabákové výrobky prostřednictvím oblastních metodiků - nesystémové financování prevence formou grantů O - příležitosti - vzájemné propojení mezi institucemi pracujících s dětmi a mladistvými na regionální úrovni - možnost systematického a dlouhodobého vzdělávání metodiků prevence (oblastních a školních) - zavedení funkčního víceletého a vícezdrojového grantového systému - monitorování výskytu sociálně patologických jevů - zavedení školních preventivních týmů (školní metodik prevence, výchovný poradce, speciální pedagog nebo psycholog) - rozšiřování znalosti právního vědomí mezi rodiče a žáky - spolupráce s rodiči, pedagogy - zdravá medializace problémů, osvěta T - hrozby - vzrůstající trend sociálně nežádoucích forem jednání v dětské populaci - podceňování významu a okrajové vnímání prevence sociálně patologických jevů - nejasná součinnost a propojení subjektů na vertikální a na horizontální úrovni - podceňování významu a okrajové vnímání specifické a nespecifické prevence sociálně nežádoucích jevů - negativní dopad vlivu médií na děti a mládež - nespolupráce se zákonnými zástupci dětí a mládeže - bagatelizace preventivního působení veřejností -14-

15 9 AKČNÍ PLÁN Akční plán období rozvíjí Strategii prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže Moravskoslezského kraje na období a je nástrojem pro její účinnou implementaci. Akční plán na období je sestaven dle jednotlivých specifických cílů. Tyto specifické cíle jsou určeny konkrétními cíli a činnostmi, které povedou k naplnění těchto dílčích cílů. Každá činnost akčního plánu je pak časově determinovaná a je u ní definovaný ukazatel jako konečný produkt jednotlivých aktivit. 1. Akční plán je zpracován na období Jednotlivé cíle Akčního plánu na období splňují následující kritéria : reálnost a měřitelnost efektivnost jsou prostředkem k naplnění některých z hlavních cílů Strategie prevence sociálně patologických jevů v Moravskoslezském kraji počet cílů v jednotlivých oblastech je uskutečnitelný V roce 2007 budou výsledky prvního akčního plánu podrobeny hodnocení. Závěry tohoto hodnocení budou sloužit pro zpracování 2. akčního plánu. Rok Typ dokumentu Hlavní aktivity Strategie prevence sociálně patologických jevů v Moravskoslezském kraji Akční plán Hodnotící zpráva 1 Akční plán Hodnotící zpráva 2 Realizace úkolů z akčního plánu Evaluace Akčního plánu Realizace úkolů z akčního plánu Evaluace strategie V roce 2009 bude vyhodnocena realizace krajské strategie 2005 až Na základě tohoto hodnocení bude připravena Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v Moravskoslezském kraji na nadcházející období. -15-

16 10 PRAMENY A ZDROJE Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti Ministerstva školství, mládeže a sportu na období Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti Odboru školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje na období Odbor školství, mládeže a sportu, Krajský úřad Moravskoslezského kraje Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje, Ostrava 2003 Strategie prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže v působnosti Ministerstva školství, mládeže a sportu na období Národní strategie protidrogové politiky Strategie prevence kriminality na léta Statistický výkaz kriminalita za období do , Moravskoslezský kraj, Policejní prezidium ČR Statistický výkaz kriminalita za období do , Moravskoslezský kraj, Policejní prezidium ČR Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě, Ročenka 2004 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, Vyhláška 72/2005 o poskytování poradenských služeb ve školách a školských zařízeních, Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy, čj.: 14514/ k prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže, Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy, čj.: / k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení, Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy, čj.: /99-22 k výchově proti projevům rasismu, xenofobie a intolerance Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy, čj.: / k jednotnému postupu při uvolňování a omlouvání žáků z vyučování, prevenci a postihu záškoláctví, č.j.: / Pravidla pro rodiče a děti k bezpečnějšímu užívání internetu Standardy odborné způsobilosti pro poskytovatele programů primární prevence užívání návykových látek - Analýza trhu práce v Moravskoslezském kraji v roce Fakta o regionu -16-

17 11 PŘÍLOHY Příloha 1) Výskyt sociálně patologických jevů v Moravskoslezském kraji Pro určení efektivity realizace preventivních opatření je jedním z důležitých ukazatelů přímý výskyt sociálně patologických jevů. V tabulce č. 1. jsou uvedeny snížené stupně chování, což je vždy pedagogem sledováno jako výchovný důsledek určitého nežádoucího vybočení ze společenské normy, neomluvené hodiny, což můžeme kvalifikovat také jako záškoláctví, dále zneužívání alkoholických nápojů a návykových látek a výskyt šikany. Data jsou znázorněna v procentech a vypovídají o počtu škol, kde byl tento jev zaznamenán. Tabulka č. 1. : Sociálně patologické jevy u dětí a mládeže v MSK za školní rok 2002/2003 a 2003/2004 (zdroj OŠMS) základní školství střední školství Snížená známka z chování % % 02/03 03/04 Neomluvené hodiny % % 02/03 03/04 Zneužití Zneužití alkoholu návykových látek % % % % 02/03 03/04 02/03 ¾ % 02/03 Šikana % 03/ , ,6 14 9, , , ,2 26,5 21, ,8 26 Mezi další nejčastější sociálně patologické jevy, které školy musely řešit, patří: kouření, krádeže, rasismus, agresivita, vandalismus, záškoláctví, podvody, gambling, poruchy příjmu potravy, vztahové problémy žák rodič, předčasná sexuální aktivita, nedostatečná spolupráce a péče rodiny, vulgarita vůči učitelům. Kriminalita dětí a mládeže v Moravskoslezském kraji Tabulka č. 2. : Vzore nejzávažnějších trestných činů dětí a mladistvých v Moravskoslezském kraji za období let (zdroj PČR) děti Mladiství Název - výběr Vražda Násilné trestné činy Mravnostní činy Krádeže vloupáním Krádeže prosté Hospodářské činy Ostatní trestné činy Drogy pozn.) x 11 7 x CELKEM Pozn.) x v roce 2002 nebyl tento údaj sledován. V tabulce jsou sledována data nejvýznamnějších kriminálních činů, přičemž několik skutků mohl spáchat tentýž jedinec. Statistika PČR sleduje i jiné kriminální činy než které jsou uvedeny v souhrnu, celkový součet je tedy jiný než součet dat uvedený v tabulce. Pro určení tendence vývoje kriminality je nutné brát v úvahu celková data. Dle tohoto ukazatele je klesající tendence páchání trestných skutků dětmi a mladistvými. -17-

18 Drogová scéna v Moravskoslezském kraji Sběr dat o drogové scéně zajišťují hygienické služby, v Moravskoslezském kraji se jedná o Krajskou hygienickou stanici se sídlem v Ostravě. Obsahem těchto dat jsou zejména informace o prvoléčených uživatelích drog, kteří žádali o pomoc v některém z léčebně kontaktním centru. V roce 2002 byl tento systém rozšířen o informace o klientech, kteří jsou v některém z center v dlouhodobém, či opakovaném léčení či využívají některé z nabízených služeb. Tabulka č Databáze zařízení poskytující služby uživatelům návykových látek 6 : Nízkoprahová Ambulantní Lůžková Celkem Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Celkem Dle zprávy Krajské hygienické stanice je zaznamenáván stálý mírný nárůst prvoevidovaných klientů. V celorepublikovém srovnání stále patří Moravskoslezský kraj po kraji Ústeckém a Hlavním městě Praze k nejohroženějším krajům ve výskytu drogových uživatelů. Graf 1 - Nejčastěji užívané drogy v roce 2004 v Moravskoslezském kraji 7 : heroin 9% ostatní 5% gamlerství 17% pervitin 46% toluen 4% marihuana 19% Na typech nejčastěji užívaných drog se situace nemění. Stále mezi nejčastěji základní užívané drogy patří pervitin, a marihuana. Velmi znepokojující je velký nárůst gamlingu závislost na hracích automatech. Prevenci drogových závislostí se podrobněji věnuje Strategie protidrogové politiky Moravskoslezského kraje na období Krajská hygienická stanice se sídlem v Ostravě, Ročenka Tamtéž -18-

19 Systém prevence v resortu školství Příloha 2) Do systému prevence v resortu školství, mládeže a tělovýchovy patří jednotlivé instituce a organizace veřejné správy a další subjekty. Jde především o: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a jeho vybrané přímo řízené organizace, odbory školství, mládeže a tělovýchovy na krajských úřadech (s platností od ), základní, střední a speciální školy, školní družiny, školní kluby, domovy mládeže, střediska pro volný čas dětí a mládeže, pedagogicko-psychologické poradny a střediska výchovné péče, školská zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy. Páteř systému prevence v resortu školství, mládeže a tělovýchovy tvoří: odborný pracovník Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, krajský školský koordinátor prevence, okresní metodik prevence a školní metodik prevence. Činnost institucí systému prevence v resortu školství, mládeže a tělovýchovy je provázána s činností institucí v působnosti dalších resortů, které prevenci realizují nebo na její realizaci participují. Zásadní význam pro prevenci mají i nevládní organizace, které vhodnou formou doplňují činnost institucí veřejné správy a dalších subjektů. Zabezpečení účinného fungování systému prevence v resortu školství, mládeže a tělovýchovy Účinné fungování systému prevence v resortu školství, mládeže a tělovýchovy je zajišťováno plněním hlavních úkolů jeho jednotlivých článků. Níže uvedené body představují základní penzum činností, které mají vybrané instituce v oblasti prevence zajišťovat. 1. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zpracovává a v závislosti na úkolech vyplývajících z vládních koncepcí prevence kriminality a protidrogové politiky inovuje Koncepci prevence v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy, která představuje základní strategický materiál pro činnost všech článků resortního systému prevence, vytváří podmínky pro realizaci resortního systému prevence na národní úrovni v oblasti metodické a legislativní, každoročně vyčleňuje finanční prostředky na prevenci v resortu školství, mládeže a tělovýchovy, vytváří interaktivní informační systém pro činnost resortního systému prevence, rozvíjí spolupráci na meziresortní úrovni v oblasti prevence zejména aktivní účastí v Meziresortní protidrogové komisi při Úřadu vlády ČR a v Republikovém výboru pro prevenci kriminality při Ministerstvu vnitra ČR, koordinuje činnost přímo řízených organizací (Výzkumného ústavu pedagogického, Institutu pedagogicko-psychologického poradenství, Institutu dětí a mládeže a Center pro další vzdělávání pedagogických pracovníků) v oblasti prevence a efektivně využívá jejich odborného potenciálu v oblasti metodické, vzdělávací, výzkumu a metodologie, v oblasti kontrolní využívá odborný potenciál České školní inspekce. -19-

20 2. Odbor školství, mládeže a tělovýchovy krajského úřadu koordinuje činnosti jednotlivých institucí systému prevence v resortu školství, mládeže a tělovýchovy na krajské úrovni a zajišťuje naplňování úkolů a záměrů obsažených v koncepci prevence resortu při respektování specifických podmínek kraje, soustavně vytváří podmínky pro realizaci Minimálních preventivních programů ve školách a školských zařízeních na úrovni kraje a kontroluje jejich plnění, zabezpečuje funkční systém vzdělávání pedagogických a dalších pracovníků školství na úrovni kraje, zaměřený na zvyšování jejich odborné způsobilosti pro činnost v oblasti prevence, zařazuje do krajských programů rozvoje školství témata týkající se prevence, za účelem koordinace činností, realizovaných v rámci krajské koncepce či programu prevence úzce spolupracuje s institucemi dalších resortů, které realizují prevenci na krajské úrovni (krajský protidrogový koordinátor, popř. okresní protidrogový koordinátor, manager Komplexních součinnostních programů prevence kriminality, Policie ČR, Okresní hygienická stanice, zdravotnická zařízení atd.), a také s nevládními organizacemi, v rámci organizační struktury odboru školství, mládeže a tělovýchovy krajského úřadu je pověřen vhodný pracovník funkcí krajského školského koordinátora prevence, zajistí podmínky pro činnost okresních metodiků preventivních aktivit v pedagogicko - psychologické poradně nebo ve středisku výchovné péče (1 pracovní úvazek psychologa nebo speciálního pedagoga anebo jiného odborného pracovníka se vzděláním a praxí v oblasti prevence pro výkon této funkce na úrovni okresu), při realizaci preventivních aktivit spolupracuje pouze s těmi právnickými a fyzickými osobami, které splňují odborná kritéria Standardy primární prevence, dokument MŠMT 2.1. Krajský školský koordinátor prevence koncepce a programu prevence ve spolupráci s krajským protidrogovým koordinátorem, popř. okresním protidrogovým koordinátorem, krajskou, popř. okresní protidrogovou komisí, managery Komplexních součinnostních programů prevence kriminality a dalšími subjekty participujícími na prevenci v rámci kraje ( institucemi dalších resortů, případně nevládními organizacemi); prosazuje přitom naplňování úkolů a záměrů obsažených v Koncepci prevence v působnosti resortu školství, mládeže a tělovýchovy, monitoruje situaci ve školách a školských zařízeních v okrese z hlediska podmínek pro realizaci Minimálních preventivních programů a navazujících aktivit v oblasti prevence, ve spolupráci s okresními metodiky preventivních aktivit koordinuje preventivní aktivity škol a školských zařízení a pomáhá zajistit aktivity společné pro více školských subjektů, ve spolupráci s okresními metodiky preventivních aktivit zajišťuje pravidelné pracovní porady (semináře) školních metodiků prevence ze škol a školských zařízení v rámci kraje a aktivně se těchto porad účastní, provádí kontrolu naplňování Minimálních preventivních programů a připravuje vyhodnocení Minimálních preventivních programů a dalších aktivit škol a školských zařízení v oblasti prevence ve svém kraji, využívá jeho výsledků pro návrhy inovací v krajské koncepci a programu prevence a prostřednictvím hejtmana krajského úřadu je předkládá Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, sumarizuje návrh na financování Minimálních preventivních programů a dalších aktivit v oblasti prevence ze státních zdrojů, spolupracuje s odborem pověřeným koordinací prevence na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, -20-