Obchod se ženami v romských komunitách Závěrečná zpráva z projektu Lidská práva v praxi prevence obchodování se ženami v romských komunitách

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Obchod se ženami v romských komunitách Závěrečná zpráva z projektu Lidská práva v praxi prevence obchodování se ženami v romských komunitách"

Transkript

1 Obchod se ženami v romských komunitách Závěrečná zpráva z projektu Lidská práva v praxi prevence obchodování se ženami v romských komunitách La trada ČR, o.p.s. P.O. Box 305 Praha 1 Tel./fax koordinátorka projektu Petra Kutálková

2 OBAH OBAH 2 ÚVOD 3 OBCHOD LIDMI 3 ITUACE V ROMKÝCH KOMUNITÁCH V ČEKÉ REPUBLICE 4 Kumulace rizikových faktorů pro obchod s lidmi v romské komunitě 4 ZPRÁVA Z PROJEKTU 6 Možnosti a limity získávání informací o obchodování s lidmi 6 Informovanost o problematice obchodování s lidmi 7 ituace obchodování s lidmi v lokalitách 7 Romské ženy ze lovenska 8 Romské ženy z České republiky 9 ituace v lokalitách 10 Prostředí prostituce 10 Migrace za prací 11 Působení skupin organizovaného zločinu 11 Domácí násilí 11 Nucená práce 12 Lichva 12 Možnosti prevence a šíření informací 12 Prevenční setkání s romskými ženami a dívkami 12 etkání s pracovníky a pracovnicemi pomáhajích profesí 13 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ 13 PŘÍLOHY: 15 2

3 ÚVOD Díky podpoře OF/ OI Budapest realizovala La trada ČR v období březen březen 2004 projekt Lidská práva v praxi - prevence obchodu se ženami v romské komunitě. Pro realizaci specificky zaměřeného projektu jsme se rozhodli především ze dvou důvodů: opakovaná přítomnost romských klientek mezi klientkami La trady a kumulace rizikových faktorů pro obchod s lidmi (OL) v sociálně vyloučených lokalitách, které obývají především Romové. Jedním z cílů projektu bylo hledat a testovat další možné efektivní způsoby k předávání informací o rizicích obchodování a možnostech pomoci obětem právě této cílové skupině. Projekt byl rovněž veden snahou v maximální míře respektovat kulturní a sociální specifika romských komunit. V rámci problematiky obchodování s lidmi jsme se zaměřovali primárně na situaci žen. Projekt byl pilotně realizován ve třech regionech - Ostravsko, Ústecký kraj a Praha. V rámci projektu byly získávány informace týkající se rizikových faktorů a případů obchodování romských žen, na základě kterých byla napsána tato zpráva. Jedná se zejména o informace zjištěné během mapování situace v jednotlivých lokalitách; tyto informace jsou doplněny o analýzu případů romských klientek La trady a o údaje z dalších zdrojů. Posláním La trada ČR, o.p.s. je kromě poskytování sociálních služeb obětem obchodování a prevence tohoto jevu, cíleně šířit informace problému OL a otevírat diskusi, která směřuje ke společenské změně. V rámci těchto cílů bychom chtěli upozornit odbornou i laickou veřejnost na existenci a rizika obchodování s lidmi, jehož obětmi jsou také romské ženy. Je nutné mít na paměti, že obchod s lidmi je závažným porušováním lidských práv. OBCHOD LIDMI Po roce 1989 obchod s lidmi, jehož obětí byly ženy ze střední a východní Evropy, výrazně vzrostl. V současnosti je známé, že se Česká republika stala nejen zemí původu obětí, ale i zemí cílovou a tranzitní. Oficiální statistiky, které by přesně zachycovaly situaci obchodu se ženami v ČR, lze jen těžko vytvořit. Jedním z důvodů je fakt, že se obchod s lidmi odehrává v ilegalitě. Podle informací z policejních zdrojů i od pracovníků terénních programů lze usuzovat na to, že se pouze malá část obchodovaných žen dostane do kontaktu s policií či podpůrnou organizací. (Je nutné zdůraznit, že obchod se ženami není možné ztotožňovat pouze s prostitucí, ilegální migrací do sexuálního průmyslu či převaděčstvím obecně.) La trada používá definici obchodu s lidmi podle Protokolu o prevenci, potlačování a trestání obchodování s osobami, zejména ženami a dětmi, který doplňuje konvenci pojených národů o boji proti mezinárodní organizované trestné činnosti: "Obchodováním s osobami" se rozumí najímání, přepravování, převádění, přechovávání nebo přijímání osob na základě vyhrožování, použití síly či jiných forem nátlaku, pomocí únosu, podvodu, lži či zneužití moci nebo bezmocnosti osoby, případně poskytování či přijímání finančních prostředků či jiných výhod k získání souhlasu osoby, která má v moci jinou osobu, s úmyslem tuto osobu zneužívat. Zneužíváním se mimo jiné rozumí využívání jiných osob k prostituci či jiným formám sexuálního zneužívání, nucená práce či služby, otroctví či praktiky podobné otroctví, útisk nebo odjímání orgánů. (ON, Palermo, 2000) Obchod s lidmi považujeme za závažné porušování lidských práv. Český právní řád však uceleně problematiku obchodu s lidmi neupravuje. Základním dokumentem českého práva, majícím vztah k obchodu s lidmi, je Ústava, zejména pak Listina základních práv a svobod. K obchodu s lidmi se vztahují především ustanovení obsažená v druhé hlavě "Základní lidská práva a svobody" Tato hlava vymezuje například "osobní svobodu", "svobodu pohybu", "zákaz mučení či krutého zacházení", "právo na zachování lidské důstojnosti". 3

4 Jedinou právní normou, která explicitně hovoří o obchodování s lidmi, je Trestní zákon, a to v 246 Obchodování s lidmi, 216 Obchodování s dětmi. Trestní zákon obsahuje i další ustanovení, která se mohou k problematice obchodu s lidmi vztahovat: 204 Kuplířství, 231 Omezování osobní svobody, 332Zbavení osobní svobody, 233 Zavlečení do ciziny. ITUACE V ROMKÝCH KOMUNITÁCH V ČEKÉ REPUBLICE V České republice žije podle sčítání lidu v roce 2001 zhruba Romů. Při koncipování činností směřujících k podpoře a práci s romskou komunitou se však pracuje s odhady faktického počtu příslušníků tohoto etnika. Nejčastěji se hovoří o číslech v rozmezí tisíc Romů. 1 Historickým vývojem, zejména v období po 2. světové válce do současnosti, je dána specifičnost romských sídelních struktur, tj. místních koncentrací Romů do enkláv obklopených většinovým obyvatelstvem. 2 Především v posledních letech začaly narůstat snahy některých místních samospráv k vytlačení romských komunit z center měst na jejich periferii či v některých případech i za města. V současnosti se hovoří nejenom o tom, že rezidenční segregace má etnický rozměr, za nebezpečný se považuje především fakt, že romské enklávy, které jsou charakterizovány sociální homogenitou, se stávají čím dál tím častěji ghetty. 3 Ghetty, jejichž společným jmenovatelem je sociální vyloučení obyvatel, narůstání sociálních problémů, zvýšená míra výskytu sociálně patologických jevů a především jejich postupné uzavírání se vůči okolnímu světu a prohlubující se rezignace obyvatel na možnost změnit tuto situaci. V romských ghettech a v lokalitách, kde je vysoká koncentrace Romů, se kumulují rizikové faktory, které významně zvyšují ohroženost romských žen z hlediska obchodování. V souvislosti se socioekonomickou situací se jedná především o nezaměstnanost, obtížnou zaměstnatelnost, chudobu, nízké vzdělání, přijatelnost nechráněného zaměstnávání či závislost na drogách či alkoholu. K těmto rizikovým faktorům přistupují ještě další, které jsou spojené s etnokulturní příslušností žen k romské komunitě - odlišný postoj k ženským právům, orientace na přítomnost, nárůst počtu emigrujících Romů a v neposlední řadě i exotičnost Romek pro potenciální kupce. Závažným rizikovým faktorem je rovněž obecná neinformovanost žen o problému obchodování, která je v sociálně vyloučených lokalitách a romských komunitách ještě významnější díky obtížné informovatelnosti jejich obyvatel. Kumulace rizikových faktorů pro obchod s lidmi v romské komunitě Nejdůležitější cílovou skupinou pro prevenci La trady jsou ohrožené ženy a dívky. Je nesporným faktem, že romské ženy a dívky ze jmenovaných regionů do této skupiny náleží. A to především na základě výskytu hned několika faktorů, které jsou identifikovanými riziky pro obchod se ženami: Nezaměstnanost - Nezaměstnanost jako jeden z rizikových faktorů obchodu se ženami je vzhledem k cílové skupině přítomen dvakrát. Dvě z vybraných lokalit (Ostravsko a Teplicko) vykazují vysokou míru nezaměstnanosti v regionu. Rovněž zaměstnatelnost, jako nezbytná podmínka uplatnění na trhu práce, u příslušníků romské komunity je mnohem nižší než u členů majority. 4 Vzdělání - Klientkami La trady se častěji stávají ženy s nižším vzděláním. Je faktem, že příslušníci romské komunity dosahují nejčastěji základního vzdělání 5. Chudoba - Obecně lze říci, že sociální úroveň romské populace je stále ještě nižší než sociální úroveň u ostatních obyvatel. Existují však i lokality- především romská ghetta, kde je nutné zdůraznit, že jejich členové žijí v podmínkách nesrovnatelně horších než ostatní občané. 6 1 Kalibová, K.: Romové z pohledu statistiky a demografie. In Romové v České republice. ocioklub Praha 1999, s Baršová, A.: Problémy bydlení etnických menšin a trendy k rezidenční segregaci v České republice. In: Romové ve městě, ocioklub Praha 2002, s. 9 3 tamtéž, s Kaplan, P.: Romové a změstnanost neboli zaměstnatelnost Romů v České republice. In Romové v České republice. ocioklub, Praha s Kaplan uvádí základní vzdělání až u % v kterékoli věkové kategorii. Kaplan, P.: Romové a změstnanost neboli zaměstnatelnost Romů v České republice. In Romové v České republice. ocioklub, Praha s Kepková, M., Víšk, P.: Romové v systémech sociální ochrany. In Romové v České republice. ocioklub, Praha s.383 4

5 Nechráněná práce - Díky vysoké míře nezaměstnanosti v romské komunitě řeší mnoho Romů svoji obtížnou sociální situaci různými příležitostnými brigádami. Jedná se buď o práci nasmlouvanou prostřednictvím dohody o provedení práce nebo o práci tzv. " na černo." Získávání výdělku takovým způsobem se postupně stává v některých romských komunitách normou. Vycházíme-li z toho, že mnoho žen se stane obětí obchodu s lidmi právě díky přijetí pracovní nabídky bez pracovní smlouvy, je zřejmé, že Romky jsou jednoznačně ohroženou skupinou. Rovněž díky tomu, že ženy pracující v sexuálním průmyslu (mezi kterými nechybí Romky) nejsou pracovně chráněné jakýmikoli právními předpisy, zvyšuje se riziko, že se stanou obětí obchodování. Neinformovanost - O neinformovanosti, jako o rizikovém faktoru hovoříme hned v několika rovinách. Obecně lze říci, že ženy, které se staly oběťmi obchodu, nedisponovaly informacemi o základních lidských právech a o právním systému v ČR. Těmto ženám chyběly rovněž informace o možných rizicích práce v zahraničí a způsobech, jak se rizikovým situacím vyhnout. U cílové skupiny je nutné zdůraznit, že obyvatelé sociálně vyloučených lokalit mají sníženou možnost přístupu k informacím. Pro některé romské komunity je rovněž charakteristická jejich nedůvěra k informacím, jejichž nositelé pocházejí z majoritní společnosti. Rodinné zázemí -Důležitým faktorem je rodinné prostředí, ve kterém potencionální oběť obchodu vyrůstá. Podle údajů tichting tegen Vrowenhandel (Nadace proti obchodu se ženami) a ze zkušeností La trady vyplývá, že oběťmi obchodu jsou častěji ženy pocházející z problematických rodin. Život v ghettu je častou příčinou rozpadu tradičních rodinných hodnot. Romská ghetta v tomto směru nejsou výjimkou. Věk - Ze zkušeností La trady vyplývá, že mezi oběťmi obchodu jsou stále mladší ženy. nazší obětí obchodu se stane mladá dívky bez faktických životních zkušeností, něž zralá žena. Romské dívky vyspívají fyzicky dříve než dívky z majoritní společnosti, již ve velmi mladém věku působí vizuálně starším dojmem. Závislost na drogách, alkoholu - Závislost, ať už na drogách, alkoholu či hracích automatech, je pro osobu, která jí trpí, finančně velmi vyčerpávající. Právě drogová závislost je častou příčinou, proč se mladé dívky (i chlapci) vydávají na dráhu prostituce. V některých případech také závislost rodičů dožene dceru k prostituci. V posledních letech pracovníci organizací, které se zabývají prevencí a léčbou drogových závislostí, hovoří o nárustu uživatelů drog v romské komunitě. Rovněž život v beznaději v romských ghettech je jedním z faktorů, který přispívá k šíření drogové závislosti. Romské ženy si s sebou v životě nesou ještě další rizikové faktory vzhledem k obchodování, které vycházejí z reality sociokulturního prostředí ve kterém vyrůstají a žijí: Postoj k ženským právům- Romská komunita je tradičně patriarchální, ženy snad kromě "phuri daj" staré matky se netěšily velké vážnosti v komunitě. Tento postoj k ženám přetrvává do současnosti (a zhoršuje se s propadem sociální situace komunit), jeho nositelem není jen mužská část komunity, většina žen tento fakt akceptuje a připadá jim samozřejmý. Dominantní postavení muže, jenž svou moc potřebuje manifestovat, může vyústit v domácí násilí směřované k manželce, u něhož jsou často přítomny děti. tudie ituace romských žen v Evropě dokonce tvrdí, že domácí násilí v romských rodinách může být buď důsledkem kulturních zvyků nebo důsledek špatné sociální či ekonomické situace 7 Toto tvrzení podporuje i teorie kultury chudoby 8, která je v současné době často aplikována na situaci v romských komunitách. Orientace na přítomnost - Rizikovým faktorem pro obchod se ženami se může stát vnímání času. Romové, o nichž mnohdy platí, že žijí pro dnešní den, se často rozhodují na základě momentálního rozpoložení, momentální potřeby. Např. nabídku na získání výhodné práce v zahraničí tedy pravděpodobně přijmou, aniž by se snažili určit míru rizika. Romská emigrace- Pravděpodobnost, že dívka či žena vycestuje do zahraničí, zvyšuje i fakt současné romské emigrace. Ať už jsou důvody emigrace Romů ekonomické či ať už je důvodem opuštění republiky strach z rasové diskriminace, romské ženy a dívky se mohou ocitnout v cizím prostředí za hranicemi státu. Exotičnost- Odborná studie ituace romských žen v Evropě poukazuje v souvislosti s obchodováním s lidmi na fakt, že se romské ženy stávají čím dál častěji exotickým obchodním materiálem. 9 7 Bitu, N.: Report The ituation of Roma/Gypsy Women in Europe. Roma Center for social Intervention and tudies podle Oscar Lewis 9 Bitu, N.: Report The ituation of Roma/Gypsy Women in Europe. Roma Center for social Intervention and tudies

6 K uvedeným rizikovým faktorům, které jsou významné z hlediska romské komunity, je nutné zmínit ještě další faktory vztahující se k situaci v ČR: Geografická poloha - Výhodná geografická poloha je příčinou, proč je ČR zároveň zemí původu, tranzitní zemí, tak i zemí cílovou pro obchod se ženami. Ekonomická situace státu - Ekonomická situace státu je dalším faktorem, který má vliv na obchodování. Rozdíly ve výškách mezd mužů a žen - Diference ve výškách mezd přetrvává především v méně kvalifikovaných profesích (mzda žen tvoří 75% mzdy, kterou za srovnatelnou práci dostávají muži) a je jednou z příčin narůstající nezaměstnanosti žen. Vysoké zisky z obchodu se ženami a malá rizika - Obchod se ženami je druhem organizovaného zločinu, který přináší vysoké zisky. Podle odhadů se jedná o zisky až čtyřikrát vyšší než zisky plynoucí z obchodu s drogami. 10 ZPRÁVA Z PROJEKTU V průběhu ročního trvání projektu Lidská práva v praxi - prevence obchodu se ženami v romských komunitách jsme se cíleně snažili získávat konkrétní informace z terénu, které by pomohly k otevření odborné diskuse k tomuto problému. Otevření tématu pro širší odbornou veřejnost, možnost spolupráce La trady a jednotlivých subjektů z regionů a cílené šíření informací je prostředkem, jak snižovat rizika obchodování s lidmi a zpřístupnit pomoc obětem žijícím nebo pocházejícím ze sociálně vyloučených lokalit. V rámci projektu jsme cíleně navštěvovali lokality, kde žijí převážně Romové, ve třech regionech - Ostravsko, Ústecký kraj a Praha. Naší snahou bylo zmapovat specifika situace jednotlivých regionech a šířit prevenční informace do komunit. Mapování probíhalo zejména prostřednictvím polořízených rozhovorů při setkáních s pracovnicemi a pracovníky institucí a organizací, kteří znají situaci v jednotlivých lokalitách a poskytují zde sociální služby. 11 Při získávání informací spolupracovaly na projektu 3 konzultantky přímo z regionů. Také konzultantky v rámci projektu vedly polořízené rozhovory k tématu především s romskými ženami. Údaje získané při práci v terénu jsou doplněny o analýzu případů romských klientek, které využily služby La trady, o informace získané během prevenčních setkání v jednotlivých lokalitách a o postřehy, zkušenosti a názory romských studentů a studentek z RŠ v Kolíně. Během práce na projektu nebyla snaha osobně kontaktovat ženy pracující v prostituci ani vstupovat do prostředí erotických klubů či pouliční prostituce. 12 Informace z tohoto prostředí nám zprostředkovaly organizace, které poskytují služby ženám v prostituci a pracovníci policie. Možnosti a limity získávání informací o obchodování s lidmi Na získávání informací o OL v lokalitách zejména od pracovníků a pracovnic, kteří se pohybují přímo v romských komunitách a žen z komunit, mělo vliv několik faktorů. Obchod se ženami je často zaměňován s prostitucí; k provozování prostituce se v romských komunitách váží mnohá tabu. Prostituce jako taková je podle tradičních hodnot romských společenství nepřípustná, její provozování bylo pro rodinu ženy i pro ženu samotnou nemyslitelnou ostudou. Tabu spojená s prostitucí se více či méně promítala do mnoha rozhovorů, které byly vedeny; stejná tabu byla také reflektována mnoha dotazovanými jako překážka práce s tématem OL resp. prostituce. Na přímé otázky, týkající se prostituce romských žen, bylo často možné získat zevšeobecňující odpovědi, ve kterých byla prostituce hodnocena jako narůstající a v minulosti nebývalý problém; ve vlastní lokalitě však byla existence prostituujících žen často popírána. Z kontextu a jednotlivých zmínek však bylo patrné, že provozování prostituce je zejména v některých částech Ústeckého kraje veřejným tajemstvím 10 Obchod se ženami. Bratislava Materiály La trady 11 Během práce v terénu bylo vedeno 47 rozhovorů s celkem 74 osobami. Jednalo se zejména o pracovníky a pracovnice, kteří poskytují sociální služby v romských komunitách ( terénní sociální pracovníci a pracovnice, romští poradci a poradkyně, pracovníci a pracovnice orgánů sociálně právní ochrany dětí, pracovníci a pracovnice komunitních center, osoby, které vedou volnočasové či vzdělávací aktivity v komunitách, osoby ze streetwork organizací, pracovníci kriminální policie a ÚOOZ. ) 12 Rozhovory či kontakty přímo v prostředí prostituce by byly nebezpečné jak pro pracovnice La trady, tak i pro možné oběti obchodování. 6

7 (Chomutov, Most, Ústí n. Labem, Teplice, Krupka a další). Během rozhovorů postupně vyplývalo, že prostituce je součástí každodennosti některých komunit (téměř každý/á v této lokalitě zná někoho v okolí, kdo se prostitucí živí nebo živil, neznamená to však, že všichni prostituují). Z některých rozhovorů vyplynulo, že existují lokality, kde se prostituce postupně stává přijatelnou normou (je jedním z mála možných zdrojů financí pro chudé romské rodiny). Tradiční tabu vážící se k provozování prostituce je vnímáno rovněž jako překážka v práci především terénních sociálních pracovnic a pracovníků (TP) a pracovnic a pracovníků, zaměstnaných v nízko-prahových zařízeních a romských centrech. Ti se domnívají, že je pravděpodobné, že případů, kdy ženy někdo k prostituci nutí je více, než o kterých mají informace - také díky existenci tabu se o nich nedozvědí: konkrétní případy se neprojednávají, ženy, které jsou pravděpodobně k prostituci nuceny, o pomoc nepožádají zejména v situaci, kdy je zneužívá někdo ze (širší) rodiny. V některých případech obchodovaných romských žen hraje svoji roli pravděpodobně i fakt, že ženy nenahlížejí svoji situaci jako zneužívání. Při získávání informací svoji roli hrál pravděpodobně také fakt, že většina pracovníků a pracovnic zná situaci ve své lokalitě; o prostředí organizovaného zločinu a prostituce má však informace pouze zprostředkované. (Z tohoto důvodu byly dotazovány i streetwork organizace, kriminální policie a Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ).) Jako zajímavá paralela k problematice OL se během mapování ukazovalo téma domácího násilí. V některých výpovědích se jasně ukazuje, že násilí na ženách je bráno jako často přinejmenším přijatelné, v některých případech normální. I v případě, že je žena opakovaně vystavena násilí ze strany muže a nahlíží svojí situaci jako neúnosnou, tradiční zvyklosti a tabu jí brání požádat o pomoc. Z uvedeného vyplývá, že získávání informací o OL, které (nejenom) v romských komunitách v ČR má podobu zejména nucené prostituce (tedy kombinace dvou tabuizovaných témat - násilí a prostituce), ovlivňují tradiční tabu vážící se k těmto tématům. Tato tabu se dále promítají i do práce pomáhajících profesí, které vstupují do lokalit. Informovanost o problematice obchodování s lidmi amotné termíny obchodování s lidmi nebo obchodování se ženami nejsou příliš známé. OL je zaměňováno často s prostitucí, v některých případech bývá představa o procesu obchodování opředena o historky týkající se dívek unesených během stopování či cestě setmělým parkem, jako synonymum pro obchodování se ženami se také objevovalo slovní spojení obchod s bílým masem. Pro získávání dalších informací se jako srozumitelnější jevilo slovní spojení žena byla prodaná nebo nucená k prostituci. Po vyjasnění termínů a obsahu slova se většinou ukázalo, že dotazovaní/é informace o jednotlivých případech OL mají, v některých případech včetně dalších detailů, např. k procesu najímání či transferu ženy do jiné lokality. Část dotazovaných znala organizaci La trada. ituace obchodování s lidmi v lokalitách Z mapování vyplynulo, že o existenci OL v sociálně vyloučených lokalitách nelze pochybovat. Ve většině navštívených lokalit v minulosti či současnosti byly známy případy obchodovaných žen a dívek či případy, které s největší pravděpodobností obchodováním byly. V porovnání s jinými problémy (např. bydlení) je OL vnímáno spíše jako okrajový problém, protože se jedná pouze o jednotlivé případy. V rozhovorech však často padla domněnka, že existence OL může být v latentní formě zejména v Ostravském regionu a Ústeckém kraji mnohočetnější, přesné informace však není možné získat. V jednotlivých navštívených regionech je situace vzhledem k OL odlišná; zatímco z Ostravského regionu jsou či mohou být dívky obchodovány (prodány či nuceny k prostituci) do jiných částí ČR či do zahraničí, v Ústeckém kraji se jedná spíše o nucenou prostituci v rámci regionu či obchodování do zahraničí. Do Ústeckého kraje jsou také přiváženy dívky z jiných oblastí vč. lovenska. V Praze je situace poněkud odlišná, pražské dívky a ženy zejména díky faktickým možnostem získat finance - jsou obchodováním oproti ostravským či ústeckým ohroženy nejméně. Jako mnohem závažnější se zde jeví komerční sexuální zneužívání romských dětí (chlapců), zejména v podobě chlapecké prostituce. Romské ženy a dívky jsou obchodovány převážně za účelem prostituce. Obchodované romské ženy (či ženy u nichž je pravděpodobné, že jsou zneužívány v prostředí prostituce), o kterých se nám podařilo získat 7

8 informace, lze rozdělit zhruba do dvou skupin: romské ženy z České republiky obchodované v rámci ČR či do zahraničí a romské ženy ze lovenska obchodované do ČR. Romské ženy ze lovenska ituace v lokalitách Obchodované a ohrožené obchodováním jsou především romské ženy ze R, které v současnosti přebývají nebo se stěhují do komunit ve městech a obcích v blízkosti státních hranic s Německem nebo ty, které pracují v nočních erotických podnicích. Mezi nimi jsou ženy, které do České republiky přijely vykonávat prostituci dobrovolně a později byly svými pasáky k prostituci nuceny či jim nebyly vypláceny vydělané peníze. Některým ženám byla na lovensku nabídnuta známými či příbuznými práce v ČR nebo její zprostředkování (v baru, prádelně apod.), po příjezdu do ČR byly nuceny vykonávat prostituci. Zjistili jsme, že zejména v Ústí nad Labem či v okolí Teplic, bývají ženy ze lovenska ubytovány resp. drženy v bytech přímo v komunitách 13. Pracovníci a pracovnice se o ženách ze lovenska, které žijí v komunitách, občas doslechnou, neměli však důvod se s nimi setkávat nebo vyjádřili názor, že do těchto bytů, kde je často i více žen, je obtížné se dostat. I přestože dotazovaní pracovníci a pracovnice hovořili především o ženách, které prostituci vykonávají s největší pravděpodobností dobrovolně, upozorňovali na fakt, že některé z nich mohou být nebo z počátku byly k prostituci nuceny. Na otázku, proč není kontaktovaná policie, několik dotázaných odpovědělo, že lidé z komunit policii nedůvěřují nebo mohou mít obavy, že by mohli tyto ženy poškodit (pracují nelegálně apod.). Některé erotické kluby a noční bary v blízkosti Teplic či v pohraničí vlastní převážně Romové z Ústí nad Labem či Chomutova. Ti do nich "dovážejí" jak Romky ze lovenska, tak z České republiky. V některých z podniků byly a s největší pravděpodobností jsou ženy, které jsou nuceny vykonávat prostituci. V těchto podnicích je vůči romským ženám využíváno především verbální násilí (např. hrozby ostudy v komunitě), vyskytuje se však i fyzické násilí. Pasáci a majitelé nočních podniků mohou snadno zneužívat i to, že tyto ženy jsou pologramotné, nevědí, kde se nacházejí (např. vědí, že jsou v ČR a že projížděly Prahou ) či to, že ženy pocházejí z absolutně odlišného prostředí (v některých romských osadách na lovensku není zavedena elektrika, v domech převážně není vodovod; v některých lokalitách je častá i absence podlahové krytiny, kterou nahrazuje hlína apod.). K poslušnosti, nekladení odporu, akceptaci násilí či neochotě romských žen vypovídat přispívá i patriarchální organizace komunit. Romské ženy ze lovenska jsou obchodovány (nebo vykonávají prostituci) jak v České republice, tak i do zahraničí. Pravděpodobně nejčastější cesta slovenských romských žen vede přes ČR do Německa. Romské klientky La trady ze lovenska V období srpen prosinec 2003 La trada poskytla služby 5 romským ženám ze lovenska. 14 Jednalo se o ženy, které byly obchodovány do ČR resp. do Německa (1 případ) za účelem prostituce. Všechny ženy pocházely ze sociálně slabých rodin, žily v chudobě, některé z nich uváděly i významně dysfunkční rodinné prostředí. Klientky měly shodně nízké dosažené vzdělání, žádná z nich neměla informace o situaci v ČR vzhledem k možnosti získat zaměstnání ani o rizicích obchodu s lidmi. Dalším společným znakem byl jejich nízký věk (17 až 22 let). Všech pět klientek pocházelo z vesnic či malých městeček. Čtyři z pěti žen byly obchodovány příbuzným nebo "dobrým známým", ve většině případů se jednalo o Romy. Ženy přijaly nabídku práce v ČR resp. v Německu; jednalo se buď o nespecifikovanou práci či např. práci v prádelně nebo baru. Pouze jedna odjela do ČR se svým pasákem s vědomím toho, že se bude živit prostitucí. Všechny ženy vycestovaly za účelem získání výdělku. Minimálně ve třech případech v České republice kořistil z jejich práce popř. je ubytovával někdo z místní romské komunity. Tři z klientek se na vlastní žádost vrátily přímo ke svým rodinám, do prostředí, odkud byly obchodovány. Pouze jedna z žen, která byla po svém návratu na lovensko znovu unesena pasákem, se poté rozhodla pro azylové ubytování u slovenské pomáhající organizace. Tři z pěti žen se po útěku z prostředí 13 Jedna ze spolupracovnic komunitního centra sdělila, že na popud příbuzného ubytovávala zhruba dva měsíce romskou dívku ze lovenska, která se pravděpodobně prostitucí živila. Příbuzní dívku poté odvezli z jejího bytu; o osud dívky se pracovnice dál nezajímala. Takové případy jsou "prý běžné". 14 Ve sledovaném období La trada poskytla pomoc 42 klientkám, z nichž osm žen mělo slovenské občanství. Pět z těchto osmi žen byly Romky. 8

9 prostituce obrátily o pomoc na policii, která je identifikovala jako oběti obchodu a zprostředkovala kontakt s La tradou. Romské ženy z České republiky ituace v lokalitách Během mapování jsme téměř v každé z lokalit zaznamenaly případy dívek, které z lokality zmizely a bylo pravděpodobné, že se staly obětí obchodování. Jednalo se o jednotlivé případy, o kterých dotazovaní/é věděli/y z doslechu, případně na řešení situace pracovali/y. Zmiňované ženy byly obchodovány za účelem poskytování sexuálních služeb v rámci republiky i do zahraničí. Mechanismy obchodování jsou podobné jako u zmiňovaných romských žen ze lovenska. Dívky jsou oslovovány především příbuznými či známými, kteří jim nabídnou práci, v případě Ostravska mimo lokalitu, v případě Ústeckého kraje v okolí či v zahraničí. Po opuštění domova jsou nuceny k prostituci. V některých obcích Ústeckého kraje byly zaznamenány i jednotlivé případy, kdy pasáci vyhledávali ženy v tíživé situaci a nabízeli jim možnost výdělku. Tyto ženy byly pak prodány jiné osobě a bylo jim sděleno, že si na svůj dluh (náklady na koupi popř. ubytování) musejí vydělat. Mezi ženami, které se prostitucí živí, jsou některé, které nutí pod pohrůžkami jejich partner resp. rodina. Ti rovněž z jejich práce kořistí. Na Mostecku jsme se rovněž setkali s podezřením, že romské ženy mohou být obchodovány za účelem sňatku s Vietnamci. Praxe sňatků s cizinci za účelem získání státního občanství je v této lokalitě poměrně častým fenoménem. Ženám je nabídnut finanční obnos za realizovaný sňatek, tyto ženy však nemají informace o tom, že po sňatku přijdou o možnost pobírat některé sociální dávky. Byl zmíněn i případ, kdy žena od sňatku z chtěla odstoupit, pod pohrůžkami násilí jí to však nebylo umožněno. Romské klientky La trady z ČR V průběhu roku 2003 poskytla organizace L sociální služby 3 romským klientkám s českým občanstvím. 15 Jednalo se o ženy, které byly většinou obchodovány v rámci území ČR, v jednom případě byla klientka obchodována též do Německa. Všechny ženy pocházely ze sociálně slabého prostředí v některých případech vyrůstaly klientky v rodinné jednotce, nejméně ve dvou případech u adoptivních rodičů či v dětském domově. Nejvyšší dosažené vzdělání bylo střední odborné bez maturity, jedna z klientek docházela do zvláštní školy. Ve svém oboru pracovaly klientky buď velmi krátce nebo vůbec. Všechny pocházely z menšího města či vesnice. Věk se pohyboval od 19 do 28 let. Všechny klientky byly obchodovány blízkou osobou či příbuzným, ve všech případech se jednalo o Romy. Cesty obchodování se ve všech třech případech lišily. V jednom případě se jednalo o vytvoření závislého milostného vztahu mezi klientkou a partnerem/obchodníkem, v druhém případě byla klientce slíbena lukrativní práce v Německu a ve třetím případě se klientka zpočátku živila prostitucí dobrovolně, později byla svým pasákem prodána rakouskému občanovi, který ji permanentně znásilňoval a dále prodával, dokud neutekla. Ve všech případech kořistil z jejich práce někdo z romské komunity, ve dvou případech se jednalo o romské rodiny. Ve dvou případech podaly klientky trestní oznámení, v jednom případě dostala klientka podmíněný trest za křivé svědectví. Jedna z klientek se přestěhovala ke svému příteli, který ji z rizikového prostředí odvedl, druhá klientka se vrátila ke svému pasákovi, se kterým měla malé dítě a pro další klientku si přijela její rodina, kterou sama kontaktovala. Dvě klientky kontaktovaly L prostřednictvím pomáhající organizace (azylový dům) a policie, jedna klientka nás kontaktovala prostřednictvím svého přítele zachránce, který kontakt získal od své známé sociální pracovnice z Prahy. Z výše uvedených údajů je patrné, že romské ženy s českým občanstvím jsou většinou obchodovány v rámci území ČR. Obchodníky bývají buď rodinní příslušníci nebo blízcí známí. Reintegrace těchto žen do majoritní společnosti je ztížena jejich vazbami k romské komunitě, a to i v případě, že je tato komunita nutí do vykonávání prostituce. Tyto ženy většinou saturují výdělky těchto mnohačetných rodin, zároveň je jim však umožněno v této komunitě/rodině žít. 15 V průběhu roku poskytla La trada služby 29 klientkám z nichž 9 mělo české občanství; 3 z těch devíti žen byly Romky. 9

10 Vzhledem k situaci OL v romských komunitách je zajímavé rovněž zmínit i fakt, že La trada v během uplynulého roku poskytovala služby dvěma neromským ženám, které byly obchodovány členy Olaššké komunity. O tom, že některé olašské klany známé např. distribucí drog získávají pravděpodobně finance i obchodováním s lidmi, se zmiňovalo mnoho dotazovaných. ituace v lokalitách Zejména pro prevenční působení v jednotlivých lokalitách je důležité vnímat i rizikové faktory, resp. okolnosti, které s obchodováním s lidmi souvisí či k němu poskytují prostor. Z tohoto hlediska je zajímavá zejména prostituce, míra nezaměstnanosti, migrace za prací, přítomnost skupin organizovaného zločinu a možné souvislosti obchodování s lichvou. Prostředí prostituce ex business je rizikovým prostředím, ve kterém se pohybují jak ženy, které vykonávají prostituci víceméně dobrovolně, tak i ženy, které byly obchodovány či jsou k poskytování sexuálních služeb nuceny. ituace v prostituci je v jednotlivých mapovaných lokalitách odlišná. Na Ostravsku pouliční prostituce (nejen) romských žen neexistuje. Prostituce je provozována v několika erotických klubech, nezjistili jsme však, že by se v tomto prostředí romské ženy pohybovaly, v prostředí klubů zde pracují především cizinky. Romské ženy nárazově poskytují sexuální služby v některých ubytovnách, kde žijí převážně zahraniční dělníci. Pražské Romky, které se živí prostitucí jsou v komunitách spíše výjimkou, jedná se o starší ženy (cca nad 20 let), v případě mladších žen se jedná o uživatelky drog. Relativně menší četnost romských žen z Prahy v prostředí prostituce je způsobena pravděpodobně tím, že v Praze netrpí romské komunity takovou chudobou jako v některých např. příhraničních oblastech. Praha také nabízí větší možnosti, jak získat práci či si k sociálním dávkám přivydělat, v Praze je rovněž větší informovanost o rizicích sociálně patologických jevů. Normou se však postupně stává chlapecká prostituce, o níž se narozdíl od prostituce žen v komunitách běžně hovoří. V Praze se v prostředí prostituce také pohybují romské ženy z jiných lokalit, kvalifikované odhady podílu romských pouličních prostitutek hovoří o cca 30%. Pro romské ženy zejména ze R je charakteristická již zmiňovaná prostituce na parkovištích kamionů např. v okolí Prahy. Např. na parkovišti v Rudné u Prahy pracují téměř výhradně lovenské Romky a romští pasáci. Jedná se často o ženy z okolí slovenského města Michalovce. V několika případech bylo zjištěno, že jejich pasáky a pasačkami byly jejich příbuzní. Dívkám je zhruba okolo 18 roku věku. Dívky prostituci pro pasáky nevnímají jako špatnou, argumentují tím, že je "přeci jejich pasáci živí" či že "jim kupují dárky". Dívky často užívají drogy. V Ústeckém kraji jsou některé regiony či obce právě pouliční prostitucí romských žen známé. Většina romských žen, které v sexuálním průmyslu získávají finanční prostředky, zde pracuje v pouliční prostituci. Nejčastějším důvodem pro vykonávaní prostituce je chudoba či drogová závislost. Mezi ženami, které takto získávají peníze, najdeme ty, které živí celou rodinu (některé z žen v okolí hranic a silničních tahů vedoucích k hranicím, mají své stálé klienty z Německa, kteří navštěvují celou ženinu rodinu), mladé dívky, které se pro prostituci rozhodly jako pro nejrychlejší a často jediný možný způsob získávání finančních prostředků či drogově závislé dívky. Rovněž cesty, jak se stávají romské ženy prostitutkami, jsou různé; od prosté nabídky pasáků, zahrnující sliby snadných a vysokých výdělků, na "doporučení" kamarádky, která již na"trase"stojí, přes tlak rodiny až po nucení vykonávat prostituci pod vyhrůžkami a za použití násilí. V jednom z příhraničních měst operují rodinné romské klany, který si navzájem hlídají "své dívky z oken či objíždějí "trasy"automobilem. Získali jsme rovněž informace o erotických klubech patřících Romům, kde jsou nabízeny také romské ženy. Během mapování jsme zjistili i případy dětské prostituce (včetně chlapecké), podle informací, které se nám podařilo získat, však dětí v prostituci v Ústeckém kraji ubývá. Pro doplnění situace zmiňme prokazatelné případy obchodovaných romských žen či žen vykonávajících prostituci, které byly zaznamenány ve Španělsku, Francii, Dánsku či na Kanárských ostrovech. 10

11 Migrace za prací Okolnosti migrace v rámci ČR či do zahraničí jsou v navštívených lokalitách podobné. Do zahraničí odjíždějí celé rodiny, nejedná se však o masový jev. Romové do zahraničí odcházejí po celých rodinách či za někým z rodiny, kdo už emigroval. Migrace není v komunitách vnímána jako něco neznámého či nebezpečného; téměř každý zná někoho, kdo do zahraničí odcestoval, případně se ze zahraničí vrátil. Některé romské rodiny migrují jako celek v rámci ČR, tento jev může mít příčinu např. v extrémně levných pořizovacích cenách bytu v některých lokalitách (např. Krupka). V jednotlivých případech se některé rodiny ke stěhování do zahraničí či do jiné lokality rozhodují také proto, že chtějí zachránit a vytrhnout z rizikového prostředí své dítě, které užívá drogy. V romských komunitách není zvykem a ani pracovníci nepředpokládají, že by ženy hledaly v zahraničí práci samostatně např. jako au-pair, přestože by to v některých případech jazyková vybavenost umožňovala. Je však možné (viz dále), že se situace bude postupně měnit. Jsou známy případy žen, které se stěhují v rámci ČR z místa na místo vždy na kratší časové období. Tyto ženy migrují za účelem získání financí prostitucí (jedná se např. o ženy z Jižních Čech, Ostravy). Do romských komunit přijíždějí a následně zde i žijí romské ženy ze lovenska, které se v pohraničí živí rovněž prostitucí. Tato skupina žen byla opakovaně zmiňována jako riziková vzhledem k obchodování. 16 Přestože je obecně sdílen názor, že romské ženy do zahraničí samy nevyjíždějí, byly zaznamenány případy žen, které se živily prostitucí např. v Německu, Francii, ve Španělsku či na Kanárských ostrovech. Tento typ migrace je organizovaný; zda ženy mají předem informace, že budou vykonávat prostituci či nikoli, není známo. V Chomutově existují jednotlivé případy žen, které skrze známé a příbuzné získaly možnost většinou nelegálně a krátkodobě pracovat mimo republiku, jednalo se zejména o pomocné práce. V souvislosti s odchody do zahraničí byly zmiňovány i z doslechu známé sňatky Romek s cizinci. Působení skupin organizovaného zločinu O působení skupin organizovaného zločinu v romských komunitách většina dotazovaných není informována. V podezření z takové činnosti jsou pouze někteří členové jedné z ústeckých romských komunit. Tyto osoby se zabývají pronajímáním bytů za nepřiměřeně vysoké částky a jsou známy tvrdými praktikami, jak nájemné vymáhat 17. Podle neověřených informací v této komunitě existuje i prodej drog, v minulosti se podle jedné z pracovnic hovořilo i o tom, že se zabývají "obchodem s bílým masem". Na Ostravsku rovněž v minulosti operovala skupina, která vyvážela nejen romské ženy z ČR a ze lovenska do zahraničí. Známy jsou rovněž případy, kdy skupiny pasáků v lokalitě získávaly dívky, které pak nutily prostituovat. (např. Krupka) Jen ojediněle byla činnost organizovaných skupin prokázána (Ostrava, Ústecký kraj). V jednom případě byla prokázána spolupráce s osobami z romských komunit na lovensku. Romové resp. romské ženy nemají velkou důvěru ve spolupráci s policií, ať se jedná o oznamování trestné činnosti či pravdivé výpovědi při výslechu. Domácí násilí Jako zajímavá paralela k obchodování se ženami, kterou provází neochota žen spolupracovat resp. řešit svoji situaci být obětí násilných praktik, se jevilo téma domácího násilí. Pracovníci a pracovnice, kteří znali případy domácího násilí páchaného i opakovaně na ženách z romských komunit, se shodovali na tom, že ženy s tímto problémem by je se žádostí o pomoc neoslovily. Tuto zkušenost zdůvodňovali tím, že pro ženu je hanbou si na chování manžela či druha stěžovat komukoli mimo rodinu či že ženy považují násilí v různých podobách jako normální či přijatelné. Mezi dotazovanými pracovníky a pracovnicemi dokonce zazněly i názory, které domácí násilí považují za běžnou a normální součást života v komunitách a nevnímají ho jako problém, který by bylo potřeba diskutovat. Časté akceptování domácího násilí, jeho existence v komunitách či jeho vnímání jako 16 Existuje riziko, že se vzrůstající chudobou ve slovenských romských osadách bude stále více dívek migrovat do ČR za účelem práce v prostituci, je rovněž možné, že jejich výdělky budou využity na splácení dluhů lichvářům, či že v budoucnu budou slovenští lichváři dívky do ČR obchodovat. 17 Podobné případy byly zaznamenány i jinde, nebyly však dotazovanými spojovány s organizovaným zločinem. 11

12 normální součásti života, se potvrdila nejen v rozhovorech s romskými ženami a dívkami, ale i v postojích romských studentů a studentek. Nucená práce Nikdo z dotazovaných neznal případ nucené práce, v této souvislosti však byly zmiňovány možnosti sezónních prací zejména pro romské muže, které často mohou končit nevyplacením mzdy apod.. Jedna z dotázaných si vzpomněla na případ romských dětí ze lovenska, které žebraly v ulicích Ostravy. Zda se jednalo o dobrovolné či nedobrovolné získávání peněž, však odpovědět nedokázala. Lichva Jedním z předpokladů mapování bylo, že obchod s lidmi může souviset s lichvou (nelegální půjčování peněz za vysoké úroky). V lokalitách, kde pracovníci připouštějí nebo je znám problém lichvy, nebyla zjištěna možná přímá souvislost mezi praktikami lichvářů a obchodování s lidmi. Někteří/é z dotazovaných však připouštějí, že tyto jevy spolu mohou souviset nepřímo. Jejich názor v některých případech vychází i z faktu, že slovenské romské ženy, jejichž případy znají, si přijíždějí do Čech např. na Teplicko vydělat na lichvářské dluhy prostitucí. Možnosti prevence a šíření informací Prevenční setkání s romskými ženami a dívkami La trada během projektu Lidská práva v praxi - prevence obchodování se ženami v romských komunitách realizovala 14 prevenčních setkání určených především pro romské dívky od 12 let a starší. etkání se zúčastnilo celkem 234 dívek. Cílem prevenčních setkání je informovat dívky o problematice obchodování se ženami, rizicích spojených s cestování do zahraničí a nechráněným pracovním poměrem a možnostech pomoci v krizových situacích. Pro tuto cílovou skupinu byl postaven cca dvouhodinový program složený z interaktivních vzdělávacích metod, rovněž byly vyrobeny specifické prevenční materiály, které vyhovují potřebám skupiny. Povědomí dívek, které se zúčastnily prevenčních setkání, o existenci či obsahu termínu obchodování ze ženami bylo v jednotlivých lokalitách různé -první asociací byla většinou prostituce. V některých skupinách měly dívky hrubé povědomí o tomto jevu. Během prevenčních setkání jsme zjistili, že téměř 3/4 18 dívek uvažovaly o tom, že by "mohly zkusit štěstí v zahraničí". Tento fakt se jeví jako velmi rizikový zejména vzhledem k tomu, že skupiny, se kterými jsme pracovaly, byly povětšinou velmi málo informované o možnostech uzavřít pracovní smlouvu (vč. informací o pracovním právu v ČR), náležitostech takové smlouvy či možnostech, jak si ověřit důvěryhodnost potenciálního zaměstnavatele. Dívky (a to ani starší z účastnic) často nedisponují informacemi o existenci a funkci českých konzulátů v zahraničí. (Zjištění o ochotě dívek vycestovat do zahraničí potvrzované následnými diskusemi během setkání kontrastuje s výpověďmi dotazovaných v rámci mapování, kteří se většinou přiklánějí k tomu, že romské ženy a dívky by v zahraničí práci nehledaly.) Pokud dívky napadalo či projevovaly ochotu zjišťovat si informace o potenciálních zaměstnavatelích či agenturách nabízejících práci, v případě příbuzných, kteří by jim práci nabídli, by většina žádné záruky nežádala. To je v kombinaci s tím, že dvě třetiny dívek souhlasí s výrokem, že jim někdo z příbuzných pomůže sehnat práci, a s faktem, že většina klientek romského původu byla obchodována příbuznými či známými, rovněž alarmující. Během prevenčních setkání se potvrdilo, že cílová skupina nedisponuje potřebnými informacemi k předcházení riziku OL. Mnohé z účastnic nemají ani základní informace, jak jednat v pracovně právních vztazích, jako rizikové je nutné vnímat i častou akceptaci práce bez pracovní smlouvy, zejména je- li zprostředkována někým, koho dívky znají. Při prevenčních setkáních se osvědčily interaktivní metody, které kladou důraz na aktivitu dívek a reflexi jejich vlastních postojů a znalostí. Jako prevenční materiály se kromě standardní brožury osvědčila malá kapesní zrcátka s kontaktním číslem, která dívky získávají jako dárek na závěr. 18 V rámci setkání dívky testovou formou odpovídají na 5 postojových otázek, z nichž některé opisují nejčastější mechanismy procesu obchodování. Na základě otázek pak probíhá diskuse. 12

13 etkání s pracovníky a pracovnicemi pomáhajích profesí Pracovníci a pracovnice, kteří pracují přímo v romských komunitách, jsou nezastupitelným prvkem, který díky znalosti prostředí může jako první identifikovat ženu v rizikové situaci, resp. oběť a zprostředkovat jí relevantní informace. Během projektu jsme se v rámci mapování situace v komunitách setkávali s pracovníky a pracovnicemi, kteří poskytují sociální služby v romských komunitách (viz výše). Vzhledem k tomu, že problematika prostituce, resp. OL není standardní součástí práce této cílové skupiny a váží se k ní mnohá tabu a stereotypy, bylo velmi užitečné využít možnosti osobního setkání s těmito pracovníky a pracovnicemi a diskutovat toto téma. Při navazování spolupráce je nutné mít na paměti, že tito lidé jsou často přetíženi vlastní agendou a z toto důvodu nelze očekávat, že by monitoring situace OL byl jejich prioritou. Při osobních schůzkách bylo možné s každým jednotlivě diskutovat jeho názory a zkušenosti vzhledem k situaci v konkrétní lokalitě a pracovní pozici. Během osobních schůzek byly rovněž šířeny informační a preventivní materiály. Informace o OL a možnostech prevence resp. pomoci byly referovány rovněž na setkání romských poradců a poradkyň a terénních sociálních pracovníků a pracovnic z celé lokality, která se pravidelně uskutečňují na krajské resp. městské úrovni. Osobní setkání s touto cílovou skupinou, jejichž primárním záměrem bylo získávat informace relevantní k OL a hledat možnosti spolupráce, se ukázala také jako jedna z efektivních metod, jak šířit informace o problematice. Na základě zkušeností z práce na projektu lze říci, že lidé, kteří pracují přímo v romských komunitách zejména potřebují získat cit pro téma OL - znát obecný kontext problematiky, znát rizikové situace pro OL, dokázat identifikovat možnou oběť OL a zprostředkovat jí pomoc. K cílenému šíření informací lze rovněž využít i romská periodika či menšinové vysílání rozhlasu. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Doporučení Vzhledem k problematice obchodování s lidmi za účelem poskytování sexuálních služeb je často diskutovaná otázka možnosti určení resp. míry dobrovolnosti žen, které se v prostředí prostituce pohybují. Tato otázka je relevantní i pro romské ženy, z nichž právě ty, které se pohybují v prostředí prostituce, většinou živí partnera či celou rodinu. Pomineme-li zoufalou sociální situaci a absenci reálných možností získat finanční prostředky jinou cestou, je nutné zamýšlet se nad tím, proč jsou to právě ženy, kdo takto např. rodinu živí a zda je to jen jejich volba. ituace, které osoba z jiného prostředí (streetwork organizace, policie), nahlíží jako omezování, nátlak, zneužívání či nucení, některé romské ženy nahlížejí jako obvyklou, normální či samozřejmou - jejich pasák je přece živí, šatí a občas i kupuje dárky. Vnímají-li některé romské ženy domácí násilí jako normu a může -li být používání domácího násilí (zejména toho, které má důvod!) v některých komunitách považováno za legitimní, vyvstává otázka, zda mohou tyto ženy reflektovat, že jsou porušována jejich práva. V rámci prevence obchodování s lidmi je jedním ze základních východisek princip empowerment, který klade důraz na rozšiřování a využívání vlastních možností a práv. Tento přístup, aplikovatelný ve vzdělávání i sociální práci, se kombinuje s předáváním informací, na základě kterých mohou osoby činit informovaná rozhodnutí. Při přímé prevenční práci s dívkami a ženami využívá La trada interaktivních technik, které vycházejí právě z tohoto principu; dívky a ženy mohou reflektovat vlastní situaci a hledat si vlastní hranice. Možnost činit informovaná rozhodnutí o svém životě je vázána na možnost získávání resp. přístup k informacím. Ženy žijící v sociálně vyloučených lokalitách (ať už v ČR nebo na lovensku) mají stížený přístup k mnoha informačním zdrojům. Mnoho romských žen, které žijí v exkludovaných lokalitách, má nízké dosažené vzdělání a některé z nich nejsou zvyklé orientovat se v situacích mimo svoji komunitu. V rámci prevence obchodování a znovuobchodování je nutné zajistit přístup k informacím této cílové skupině žen. K prevenci obchodování v romských komunitách využívá La trada informování pracovníků a pracovnic, kteří se pohybují přímo v komunitách a mohou informace předávat svým klientkám, distribuce prevenčních 13

14 materiálů z nichž některé byly zhotoveny pro tuto cílovou skupinu a realizace prevenčních setkání s dívkami a ženami z těchto lokalit. Chudoba je jedním ze základních push faktorů souvisejícím s obchodováním s lidmi. ociálně vyloučené lokality zejména důsledkem vysokého procenta nezaměstnanosti, chudoby a sociální neprostupnosti, jsou ideálním prostředím pro nelegální aktivity, jako je kuplířství a obchod s lidmi. Některé ženy, které byly obchodovány, se rozhodnou zůstat v prostředí prostituce a akceptovat určité formy násilí na nich páchané včetně těch, které jsou kvalifikovány jako trestné činy; chudoba prostředí, ze kterého odešly, a nulové perspektivy k získání práce, jsou pro ně vzhledem k možnému návratu pravděpodobně ještě nepřijatelnější. Mezi těmito ženami jsou i Romky z ČR, lovenska i dalších zemí. oučástí boje proti obchodování by mělo být cílené strategie na potírání chudoby a sociálního vyloučení, jejichž důsledkem by mělo být zlepšení situace a vyrovnávání šancí na trhu práce lidem, kteří žijí pod hranicí chudoby. Závěr Na základě roční práce na projektu Lidská práva v praxi prevence obchodování se ženami v romských komunitách lze říci, že romské ženy jsou skupinou ohroženou obchodováním s lidmi. Vzhledem k tomu, že tato skupina vykazuje kulturní specifika a často žije v situaci sociálního vyloučení, je nutné volit adekvátní formy prevence. Z jmenovaných specifik také vychází podobnost při případech obchodování romských žen zejména zvýšená pravděpodobnost, že budou obchodovány někým, koho znají. Vzhledem k povaze obchodování s lidmi, které je spojeno s prostředím organizovaného zločinu a důsledkem tvz. fenomén ledovce 19, lze předpokládat, že počty obchodovaných žen z romských komunit jsou pravděpodobně vyšší, než je možné zmapovat. Problém obchodu s lidmi rozsahem a četností sice nelze srovnávat s dalšími sociálními problémy, se kterými se lidé ze sociálně vyloučených lokalit potýkají (nezaměstnanost, vystěhování apod. ), i přesto je však nutné vnímat jeho závažnost a lze rozhodně tvrdit, že problematika obchodování s lidmi je relevantním tématem k odborné diskusi resp. k hledání dalších možností prevence a pomoci obětem. V rámci snahy minimalizovat rizika obchodu s lidmi je rovněž nutné reflektovat širší souvislosti a společenské faktory, které mají vliv na životní situaci romských žen. Text této zprávy není výstupem z reprezentativního výzkumu; jedná se o zjištění, která byla cíleně sbírána během roční práce na projektu. Cílem La trady je předat zjištěné informace a otevřít diskusi k tématu obchodování se ženami v romských komunitách. Věříme také, že text může sloužit jako základ pro rozsáhlejší a systematicky koncipovaný výzkum, který by pomohl tuto problematiku zmapovat. 19 Představme si ledovec v moři, z něhož pouze vrcholek ční nad hladinu, obrovský masiv je ledu skrytý pod vodou. Pomyslný vrcholek ledovce tvoří kauzy žen, které z prostředí obchodu unikly či byly zachráněny, nebo je policie identifikovala jako oběti obchodování. Pod pomyslnou hladinou zůstává nesrovnatelně větší skupina žen, kterým se podařilo uniknout, ale z mnoha důvodů nevyužily služeb pomáhající organizace ani nekontaktovaly policii. Do této kategorie patří rovněž ženy, které zůstaly později dobrovolně v prostředí prostituce, cizinky deportované za hranice či ženy, které byly usmrceny. 14

15 PŘÍLOHY: Vybrané kasuistiky romských klientek, které využily služeb La trady. Kasuistika č. 1 M.P. nar vyrůstala společně se svými 6 sourozenci a rodiči v menším městečku na lovensku. Později se rodina přestěhovala na vesnici do rodinného domku k prarodičům. Matka se o děti příliš nestarala, nevodila je do školy, M.P. byla asi ve 4. třídě přeřazena zvláštní školy. Zvláštní učební obor nedokončila; místo návštěv školy byla nucena otcem vykonávat domácí práce a pracovat "na hospodářství". V roce 2001 klientka z důvodů neshod odešla z rodiny ke svému staršímu bratrovi a jeho ženě. Ty po krátkém čase navštívili příbuzní, kteří za ni, jak se později dozvěděla, údajně zaplatili Kč a odvezli jí do Čech. V Čechách měla pomáhat své tetě v prádelně. polu s dalšími dívkami byla ubytována v soukromém bytě v Teplicích a byla nucena, stejně jako ostatní děvčata, vykonávat prostituci. Po několika dnech se jí podařilo utéci a požádat policii o pomoc. Policie kontaktovala La tradu. Klientka trvala na svém návratu k rodině na lovensko, který ji La trada následující den zprostředkovala. Kasuistika č. 2 L.K., nar.1984, dokončila základní vzdělání. Do svých 17ti let vyrůstala v ČR u rodičů, se kterými nevycházela dobře. Po ukončení ZŠ pracovala rok v továrně pro živočišnou výrobu. Po hádce s matkou utekla ke své známé do jižních Čech, kde se dobrovolně začala živit prostitucí, kterou vykonávala cca 2 roky. Po celou dobu žila v romské komunitě. Do La trady se dostala pár dní poté, co jí její pasák prodal rakouskému občanovi, který ji několik dní znásilňoval a nutil jí k sexu s jinými muži. Po útěku podala klientka trestní oznámení na tohoto muže a policie jí ukryla do charitního azylového domu, který kontaktoval La tradu. Před tím, než se dostala do péče La trady, se klientce snažila dlouhodobě pomáhat sociální kurátorka. Klientka si zpočátku přála najít dlouhodobé ubytování a práci v Praze. Po pár dnech však kontaktovala svou biologickou rodinu a ukončila spolupráci s organizací. Kasuistika č. 3 N.., nar.1975, vyrůstala v dětském domově v ČR, vyučila se dvouletý obor přadlena, ve kterém doposud nepracovala. K prostituci jí donutil její partner nejprve v ČR, poté jí několikrát odvezl do Německa. Později jí prodal romské rodině na severu Čech, kde se seznámila se svým současným přítelem. Ten jí odtud pomohl a chce se o ni starat. Po útěku ji neustále kontaktovala romská rodina a snažila se jí vydírat, nutili klientku, aby se k nim vrátila. La tradu kontaktoval přítel klientky s tím, že se potřebuje na nějakou dobu ukrýt. Klientce bylo poskytnuto utajené azylové ubytování a veškeré sociální služby. Zpočátku velmi nekomunikovala, což bylo pravděpodobně způsobeno nízkou důvěrou v sociální instituce. Klientka byla ve špatném psychickém stavu a jelikož měla sebevražedné tendence, byla na několik dní umístněna do krizového centra. Během pobytu v krizovém centru se podařilo navázat s klientkou intenzivnější vztah. Pár dní po příjezdu z krizového centra projevila klientka žádost o návrat ke svému příteli. Nějakou dobu ještě zůstala ve spojení s organizací La trada. Klientce se vyřídily potřebné doklady a ta si poté sjednala trvalé bydliště u svého přítele, kde se zatím marně pokouší najít práci. 15

SLEVA LIDÉ FOR SALE OBCHODOVÁNÍ S LIDMI PROGRAM PODPORY A OCHRANY OBĚTÍ OBCHODOVÁNÍ S LIDMI

SLEVA LIDÉ FOR SALE OBCHODOVÁNÍ S LIDMI PROGRAM PODPORY A OCHRANY OBĚTÍ OBCHODOVÁNÍ S LIDMI SLEVA LIDÉ FOR SALE % OBCHODOVÁNÍ S LIDMI PROGRAM PODPORY A OCHRANY OBĚTÍ OBCHODOVÁNÍ S LIDMI 1 Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Policií České republiky a nestátními neziskovými organizacemi realizuje

Více

Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu

Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu Mgr. Martina Baranová ACCENDO - Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s. E-mail: martina.baranova@accendo.cz Tel.: + 420 603 520 577 Web: www.accendo.cz

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

OBCHOD S LIDMI. OSN, Palermo 2000

OBCHOD S LIDMI. OSN, Palermo 2000 OBCHOD S LIDMI OBCHOD S LIDMI Obchodováním s lidmi se rozumí najímání, přepravování, převádění, přechovávání nebo přijímání osob na základě vyhrožování, únosu, podvodu a jiných forem nátlaku s úmyslem

Více

PŘÍLOHA Č. 4: Dotazníkové šetření

PŘÍLOHA Č. 4: Dotazníkové šetření PŘÍLOHA Č. 4: Dotazníkové šetření Cílová skupina 1: Hodnotitelé žádostí o projekt 1) V čem byly žádosti silné, kde byly dobře zpracovány? 2) Čím vás žádosti většinou nejspíše "přesvědčily"? 3) Které části

Více

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ. Pracovní skupina pro národnostní menšiny a cizince

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ. Pracovní skupina pro národnostní menšiny a cizince KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ PROSTĚJOVĚ Pracovní skupina pro národnostní menšiny a cizince CÍLOVÉ SKUPINY Národnostní menšiny = společenství osob, které mají státní občanství ČR a projevují

Více

flexibilní mosty v sociálních službách Ponton, občanské sdružení Prezentace činnosti

flexibilní mosty v sociálních službách Ponton, občanské sdružení Prezentace činnosti flexibilní mosty v sociálních službách Ponton, občanské sdružení Prezentace činnosti informace v prezentaci jsou aktuální k 1. 10. 2014 flexibilní mosty v sociálních službách Historie a poslání Ponton

Více

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR

Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti. Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti Realizuje Agentura pro sociální začleňování, Úřad vlády ČR Násilí z nenávisti Jednání motivované předsudky nebo nenávistí namířené proti osobě, skupinám, jejich

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více

Etický kodex chování ABC Data

Etický kodex chování ABC Data Etický kodex chování ABC Data Úvod Zaměstnanci ABC Data jsou povinni pracovat bezúhonně a s vzájemným respektem, v souladu se všemi zákony a etickými normami chování. Platnost etického kodexu Všichni zaměstnanci

Více

ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE (ZKUŠENOSTI A POSTOJE V OBLASTI KOUŘENÍ, ALKOHOLU A DROG)

ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE (ZKUŠENOSTI A POSTOJE V OBLASTI KOUŘENÍ, ALKOHOLU A DROG) ŽIVOTNÍ STYL DĚTÍ A MLÁDEŽE (ZKUŠENOSTI A POSTOJE V OBLASTI KOUŘENÍ, ALKOHOLU A DROG) LIBERECKÝ KRAJ - 212 V roce 212 se opět uskutečnilo šetření životního stylu dětí a mládeže zaměřené na problematiku

Více

6. Soudnictví, kriminalita

6. Soudnictví, kriminalita 6. Soudnictví, kriminalita Nepominutelnou oblastí s genderově citlivými rozdíly je soudnictví. A to jak u obětí, tak pachatelů zjištěných trestných činů, včetně uvězněných. Speciální problematikou jsou

Více

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí, které je definováno jako škála chování

Více

Most k naději. Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje. www.mostknadeji.eu

Most k naději. Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje. www.mostknadeji.eu Most k naději Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje www.mostknadeji.eu Dotazník Data k této prezentaci byla sbírána ze tří nízkoprahových adiktologických

Více

por. Bc. Jiří Ištvaník por. Bc. Petr Buřič

por. Bc. Jiří Ištvaník por. Bc. Petr Buřič KOMERČNÍ SEXUÁLNÍ ZNEUŢÍVÁNÍ DĚTÍ Z POHLEDU POLICEJNÍ PRAXE (netradiční) por. Bc. Jiří Ištvaník por. Bc. Petr Buřič POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY SLUŢBA KRIMINÁLNÍ POLICIE A VYŠETŘOVÁNÍ 1. ODDĚLENÍ OBECNÉ KRIMINALITY

Více

Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže. Výsledky kvantitativní a kvalitativní sondy v devíti základních školách

Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže. Výsledky kvantitativní a kvalitativní sondy v devíti základních školách Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže Výsledky kvantitativní a kvalitativní sondy v devíti základních školách Základní informace o projektu Zadavatel Nadace rozvoje občanské společnosti

Více

Struktura dotazů na poradně Adopce.com za rok 2014

Struktura dotazů na poradně Adopce.com za rok 2014 Analýza dotazů na poradně Adopce.com (celkem 1 dotazů, odpovědí) Tato analýza rozkrývá strukturu dotazů na poradně Adopce.com v sekci Rady odborníků za rok 1. Poradna funguje na principu volné diskuse

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Dopad veřejných politik na strukturu migrantů v České republice: případová studie a doporučení. Proměna trhu práce: nic se neděje?

Dopad veřejných politik na strukturu migrantů v České republice: případová studie a doporučení. Proměna trhu práce: nic se neděje? Dopad veřejných politik na strukturu migrantů v České republice: případová studie a doporučení PhDr. Marie Jelínková, PhD. Sdružení pro integraci a migraci Multikulturní centrum Praha Proměna trhu práce:

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Město Rychnov u Jablonce nad Nisou. Liberecký kraj

Město Rychnov u Jablonce nad Nisou. Liberecký kraj Město Rychnov u Jablonce nad Nisou Liberecký kraj Plán práce prevence kriminality na období 2013 2015 OBSAH: 1. Úvod 3 2. Bezpečnostní analýza v období 2010 2012 3 2.1. Hlavní problémové oblasti v oblasti

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

Metodický pokyn č. 4

Metodický pokyn č. 4 Metodický pokyn č. 4 Poradna pro cizince a uprchlíky DIECÉZNÍ KATOLICKÁ CHARITA HRADEC KRÁLOVÉ Velké náměstí 37/46, 500 01 Hradec Králové, IČO: 42197449 Název: Poslání, cíle a principy poradny pro cizince

Více

Role sociální práce při ochraně důstojnosti obchodovaných osob Petra Kutálková La Strada Česká republika, o.p.s.

Role sociální práce při ochraně důstojnosti obchodovaných osob Petra Kutálková La Strada Česká republika, o.p.s. Role sociální práce při ochraně důstojnosti obchodovaných osob Petra Kutálková La Strada Česká republika, o.p.s. Lichtenštejnský palác, 17.3. 2015 Struktura příspěvku Obchodování s lidmi a vliv politik

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

získat finanční podporu od Statutárního města Teplice na realizaci aktivit pro děti s trvalým bydlištěm v Teplicích

získat finanční podporu od Statutárního města Teplice na realizaci aktivit pro děti s trvalým bydlištěm v Teplicích 1 Obsah: 1. Základní informace o organizaci 2. Jakým jsme šli směrem 3. Co se podařilo 4. Co se nepodařilo 5. Plány pro rok 2009 6. Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Květina Klub Květina 7. Finanční

Více

STATISTIKY Sociálně právní poradna rok 2014

STATISTIKY Sociálně právní poradna rok 2014 STATISTIKY Sociálně právní poradna rok 2014 Počet klientů, intervencí a kontaktů v Sociálně právní poradně za rok 2014 I. čtvrtletí II. čtvrtletí III. čtvrtletí IV. čtvrtletí Celkem Klienti 236 165 144

Více

Seminář Velehrad 30. 9. 2. 10. 2011. JUDr. Ladislava Steinichová

Seminář Velehrad 30. 9. 2. 10. 2011. JUDr. Ladislava Steinichová Seminář Velehrad 30. 9. 2. 10. 2011 JUDr. Ladislava Steinichová Zaměstnanost a pracovní migrace z hlediska historického Tendence odcházet za prací na straně jedné a zaměstnávat dělníky, řemeslníky, odborníky

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

STATISTIKY Sociálně právní poradna rok 2013

STATISTIKY Sociálně právní poradna rok 2013 STATISTIKY Sociálně právní poradna rok 2013 Počet klientů, intervencí a kontaktů v Sociálně právní poradně za rok 2013 I. čtvrtletí II. čtvrtletí III. čtvrtletí IV. čtvrtletí Celkem Klienti 254 134 132

Více

Sdružení Linka bezpečí Linka Vzkaz domů

Sdružení Linka bezpečí Linka Vzkaz domů Vyšší odborná škola pedagogická a sociální, Evropská 33, Praha 6 Předmět: Management Sdružení Linka bezpečí Linka Vzkaz domů 15. listopadu 2005 Kulíková Daniela 2A SOP Molková Michaela Nováková Daniela

Více

Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce)

Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce) Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce) Partneři projektu Skupina zaměstnavatelských svazů Slovinska (ZDS), Chorvatska (HUP), Maďarska (MGYOSZ), Rakouska (IV), Slovenska (RÚZ) a

Více

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských

Více

Vnitřní postoje a motivace klientek uživatelek drog poskytujících placené sex.služby v projektu Viktorie"

Vnitřní postoje a motivace klientek uživatelek drog poskytujících placené sex.služby v projektu Viktorie Vnitřní postoje a motivace klientek uživatelek drog poskytujících placené sex.služby v projektu Viktorie" 1 Terénní program Viktorie je rozšířením stávajících služeb CPDM o.p.s., konkrétně pracoviště Streetwork

Více

Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku

Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku Středisko náhradní rodinné péče, o. s. Situace náhradní péče o děti na Slovensku Do začátku 90. let standardní forma péče Kolektivní domovy Do r. 1997 byla náhradní péče o děti řízena 3 rezorty: zdravotnictvím,

Více

Prioritní oblasti primární prevence MŠMT. PhDr. Pavla Doležalová

Prioritní oblasti primární prevence MŠMT. PhDr. Pavla Doležalová Prioritní oblasti primární prevence MŠMT PhDr. Pavla Doležalová Tři úrovně koordinace - zák. 379/2005 Sb. MŠMT Resorty-spolupráce Kraje- metodici prevence, krajští koordinátoři Primární prevence Školy

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Bc. Miloslav Holub Název materiálu: Vykázání I. Označení materiálu: Datum vytvoření: 20.10.2013 Vzdělávací

Více

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních

ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: 5.1 Udržení stávajících sociálních služeb terénních a ambulantních ČÁST 5 - CÍLE A OPATŘENÍ PRACOVNÍ SKUPINA ETNICKÉ MENŠINY: Název Cíle: Popis a zdůvodnění Cíle: Na která zjištění z analýz cíl reaguje Seznam opatření, které vedou k naplnění Cíle: 5.1 Udržení stávajících

Více

Analýzy poskytovatelů a příjemců sociálních služeb. Komunitní plán města Slaný

Analýzy poskytovatelů a příjemců sociálních služeb. Komunitní plán města Slaný Analýzy poskytovatelů a příjemců sociálních Komunitní plán města Slaný 2007 Analýza poskytovatelů sociálních Zjištěné informace: podklad pro plánování rozvoje sociálních výchozí materiál pro Katalog poskytovatelů

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Muž Žena Stáří do 25 let 25% 38% 26-35 let 27% 17% 36-45 let 26% 26% 46-55 let 14% 12% 56-65 let 8% 5% od 66 let 0% 1%

Muž Žena Stáří do 25 let 25% 38% 26-35 let 27% 17% 36-45 let 26% 26% 46-55 let 14% 12% 56-65 let 8% 5% od 66 let 0% 1% DOTAZOVÁNÍ DOMÁCNOSTÍ - podrobné výsledky Dolní Rakousy Struktura dolnorakouskych žen a mužů, pro něž připadá práce připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v zahraničí: Ochota (dále) pracovat v zahraničí:

Více

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje

Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje Názory obyvatel k vnějším, zejména zahraničním vztahům Ústeckého kraje PhDr. Oldřich Čepelka spolupracovník Euroconsultants, s. r. o. Ústí nad Labem, 25. 3. 2011 Ověřovali jsme několik domněnek - do zahraničí

Více

PROJEKT. Sociální služby města Velké Meziříčí. AUGUR Consulting s.r.o.

PROJEKT. Sociální služby města Velké Meziříčí. AUGUR Consulting s.r.o. Dlouholetý člen České marketingové společnosti dodržující kodex ESOMAR a principy SIMAR PROJEKT Analýzy a empirická šetření se zaměřením na cílové skupiny rodiny s dětmi, mládež do 26 let a osoby ohrožené

Více

ETICKÝ KODEX ORGANIZACE

ETICKÝ KODEX ORGANIZACE ETICKÝ KODEX ORGANIZACE Proxima Sociale o. p. s. Rakovského 3138 143 00 Praha 12 Modřany tel. /fax: 277 007 280 Zapsána v Rejstříku obecně prospěšných společností, Městský soud v Praze, oddíl O, vložka

Více

Vývoj klientely v prostředí klubové a privátní prostituce v Plzni. Jitka Vrbová Martin Petr

Vývoj klientely v prostředí klubové a privátní prostituce v Plzni. Jitka Vrbová Martin Petr Vývoj klientely v prostředí klubové a privátní prostituce v Plzni Jitka Vrbová Martin Petr Ulice Agentura sociální práce terénní program Poslání: Terénní program občanského sdružení Ulice - Agentura sociální

Více

Základní škola Poběžovice

Základní škola Poběžovice Základní škola Poběžovice Inkluze hledání možných cest Motto: Otevřít školu znamená otevřít především sebe sama Proč chceme právě inkluzivní školu? Chceme dát šanci na kvalitní vzdělání všem dětem bez

Více

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku:

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: % Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - let - let - let - let od let svobodný / svobodná ženatý

Více

Martin Oklamčák Magistrát města Jablonec nad Nisou

Martin Oklamčák Magistrát města Jablonec nad Nisou Martin Oklamčák Magistrát města Jablonec nad Nisou Žiju tu rád Akce pro veřejnost Žiju tu rád aneb Téma 2013 pro Jablonec nad Nisou proběhla v rámci spolupráce statutárního města Jablonec nad Nisou a neziskové

Více

ZK-05-2008-18, př. 1 Počet stran: 56. Bezpečnostní analýza kraje Vysočina

ZK-05-2008-18, př. 1 Počet stran: 56. Bezpečnostní analýza kraje Vysočina ZK-05-2008-18, př. 1 Počet stran: 56 Bezpečnostní analýza kraje Vysočina 1 Obsah I. Úvod II. Legislativa a vymezení základních pojmů III. Doporučení k prevenci kriminality v kraji IV. Bezpečnostní analýza

Více

Seminář na téma Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách. Praha 25.- 26. 7. 2007 Lichtenštejnský palác

Seminář na téma Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách. Praha 25.- 26. 7. 2007 Lichtenštejnský palác při Úřadu vlády Agentura pro odstraňování sociálního vyloučení v romských lokalitách Praha 25.- 26. 7. 2007 Lichtenštejnský palác Důvody pro vznik Agentury Absence komplexních a dlouhodobých nástrojů Prohlubující

Více

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN PŘEDMLUVA Modul 5 V Modulu 5, který nese název VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN, popisujeme,

Více

Obsah. Definice oborů, pojetí normy, poruchy chování, přístupy k poruchám z pohledu psychoterapie, agresivní klienti, možnosti intervence

Obsah. Definice oborů, pojetí normy, poruchy chování, přístupy k poruchám z pohledu psychoterapie, agresivní klienti, možnosti intervence Terénní pracovník pro práci s osobami ohroženými sociálním vyloučením Rozsah: 30 hodin (20 hodin teoretické výuky, 80 hodin praxe) Akreditace: MPSV ČR (2008/399 PK) Cílová skupina: pracovníci v sociálních

Více

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014 ov1 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 201

Více

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%):

Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Struktura dotazovaných v Slovensku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - let - let - let - let od let svobodný / svobodná ženatý

Více

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Výzkum byl realizován na katedře sociální práce v letech 2005-2007, byl dotován z prostředků Ministerstva práce a sociálních věcí ČR

Více

Město Letohrad. Pardubický kraj. Plán prevence kriminality na období 2012 2014 MĚSTA LETOHRADU

Město Letohrad. Pardubický kraj. Plán prevence kriminality na období 2012 2014 MĚSTA LETOHRADU Město Letohrad Pardubický kraj Plán prevence kriminality na období 2012 2014 MĚSTA LETOHRADU Schválen dne 6. 6. 2012 usnesením RM č. 163/2012 OBSAH: 1. Úvod 3 2. Bezpečnostní analýza v období 2010 3 2.1.

Více

Město Kyjov. Akční plán protidrogové politiky města Kyjova na období 2014-2015

Město Kyjov. Akční plán protidrogové politiky města Kyjova na období 2014-2015 Město Kyjov Akční plán protidrogové politiky města Kyjova na období 2014-2015 Zpracoval: Odbor sociálních věcí a školství Říjen 2013 Akční plán protidrogové politiky města Kyjova na období 2014-2015 je

Více

Projekt Násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče Pracovní násilí a jeho podoby

Projekt Násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče Pracovní násilí a jeho podoby Projekt Násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče Pracovní násilí a jeho podoby Ing. Iva Merhautová, MBA Násilí na pracovištích Násilí na pracovištích se stalo stejným rizikem jako

Více

SOCIOLOGICKÁ ANALÝZA PŘECHODŮ ROMSKÝCH DĚTÍ ZE SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉHO PROSTŘEDÍ ZE ZÁKLADNÍCH NA STŘEDNÍ ŠKOLY. Prezentace výsledků. www.gac.

SOCIOLOGICKÁ ANALÝZA PŘECHODŮ ROMSKÝCH DĚTÍ ZE SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉHO PROSTŘEDÍ ZE ZÁKLADNÍCH NA STŘEDNÍ ŠKOLY. Prezentace výsledků. www.gac. SOCIOLOGICKÁ ANALÝZA PŘECHODŮ ROMSKÝCH DĚTÍ ZE SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉHO PROSTŘEDÍ ZE ZÁKLADNÍCH NA STŘEDNÍ ŠKOLY Prezentace výsledků www.gac.cz TENTO PROJEKT BYL PODPOŘEN Z DOTAČNÍHO PROGRAMU MŠMT NA PODPORU

Více

A3 HnutíNezávislý život. Elena Pečarič. YHD Sdružení pro teorii a kulturu postižení(slovinsko)

A3 HnutíNezávislý život. Elena Pečarič. YHD Sdružení pro teorii a kulturu postižení(slovinsko) A3 HnutíNezávislý život Elena Pečarič YHD Sdružení pro teorii a kulturu postižení(slovinsko) 2 3 4 5 6 7 8 9 1 0 1 1 1 2 1 3 1 4 1 5 1 6 1 7 1 8 1 9 2 0 2 1 2 2 2 3 2 4 2 5 2 6 2 7 2 8 2 9 3 0 3 1 3 2

Více

Mediální obraz cizinců v českém tisku za roky 2008 a 2009

Mediální obraz cizinců v českém tisku za roky 2008 a 2009 duben 2010 Mediální obraz cizinců v českém tisku za roky 2008 a 2009 Abstrakt: Barbora Tošnerová Komentář k analýze agentury Newton Media, která se zaměřila na to, jak o občanech čtyř vybraných zemí žijících

Více

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše

OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše OBLASTNÍ CHARITA ÚSTÍ NAD LABEM DŮM SAMARITÁN Štefánikova 1, 400 01 Ústí nad Labem Klíše Dům Samaritán navazuje na celý komplex služeb zabývající se osobami v krizi, které poskytuje Oblastní charita Ústí

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku:

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku: % Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let - 5 let - 5 let - 55 let 5-5 let od let svobodný / svobodná

Více

Zpráva o činnosti. za období od 1.1.2014 do 31.12.2014

Zpráva o činnosti. za období od 1.1.2014 do 31.12.2014 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2014 do 31.12.2014 Název střediska: Poradenské centrum KHAMORO Druh služby: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id. 5218079 Kapacita služby: V danou chvíli

Více

LGBT mládež a diskriminace Olga Pechová

LGBT mládež a diskriminace Olga Pechová LGBT mládež a diskriminace Olga Pechová V posledních letech se začíná mluvit o právech homosexuálních lidí.v souladu s právem EU již jsou právní normy na ochranu této minority před diskriminací začleňovány

Více

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi

Priorita XII. - Zajištění služeb pro obyvatele/osoby v krizi Opatření XII. 1.: Podpora nízkoprahových terénních sociálních služeb pro osoby bez přístřeší Nízkoprahové terénní sociální služby pro osoby bez přístřeší poskytuje v Mladé Boleslavi středisko Naděje. Zde

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%):

Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Struktura dotazovaných v Česku, pro které připadá v úvahu, že budou (dále) pracovat v Rakousku (%): Pohlaví Stáří Rodinný stav Muž Žena do let 6 - let 6 - let 6 - let 6-6 let od 66 let svobodný / svobodná

Více

Position paper. Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí.

Position paper. Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí. Position paper Podpora inkluzívního vzdělávání romských dětí. Východiska současné situace 2 Dlouhodobě se odborníci v oblasti pedagogiky a sociálního začleňování zabývají rolí vzdělávání v řešení sociálního

Více

Statistika Mládež a drogy

Statistika Mládež a drogy Statistika Mládež a drogy Brněnské školy Vypracoval: A Kluby ČR o.p.s. 1 Statistika Mládež a drogy 2014 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty brněnských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání

Více

ANALÝZA POSTOJŮ VEŘEJNOSTI KE KRIMINALITĚ V PLZNI

ANALÝZA POSTOJŮ VEŘEJNOSTI KE KRIMINALITĚ V PLZNI ANALÝZA POSTOJŮ VEŘEJNOSTI KE KRIMINALITĚ V PLZNI 1 Analýza postojů veřejnosti ke kriminalitě v Plzni srovnávací studie Katedra psychologie Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni Odborný garant

Více

PROGRAMY PRO OSOBY S KRIMINÁLNÍ MINULOSTÍ. Karlovarský kraj

PROGRAMY PRO OSOBY S KRIMINÁLNÍ MINULOSTÍ. Karlovarský kraj PROGRAMY PRO OSOBY S KRIMINÁLNÍ MINULOSTÍ Karlovarský kraj Sdružení pro probaci a mediaci v justici, o.s. založeno 1994 27 zaměstnanců 150 externích spolupracovníků 10 000 klientů/40 projektů Poslání a

Více

Kodex chování však může obsahovat požadavky jdoucí nad rámec místních zákonů.

Kodex chování však může obsahovat požadavky jdoucí nad rámec místních zákonů. Kodex chování 1 Úvod Ve snaze o neustálé zlepšování našeho výrobního prostředí a pracovních podmínek z etického i sociálního hlediska používáme kodex chování jako minimální standard. Kodex chování je platný

Více

SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání

SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání Průběžná evaluace postupu implementace Operačního programu Praha-Adaptibilita 2011 SWOT analýza vzdělávání v rámci ORP Slaný pro návrh Lokální strategie rozvoje základního vzdělávání Registrační číslo

Více

Mládež a drogy Rok 2010 A Kluby ČR Výzkumná zpráva Jihomoravský kraj

Mládež a drogy Rok 2010 A Kluby ČR Výzkumná zpráva Jihomoravský kraj Mládež a drogy Rok 2010 A Kluby ČR Výzkumná zpráva Jihomoravský kraj Průzkum Mládež a drogy JIHOMORAVSKÝ KRAJ Rok 2010 A Kluby ČR Cílem průzkumu je zjistit stav zneužívání návykových látek na základních

Více

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.horakova@soc.cas.cz Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění Technické

Více

Konference Jak správně finančně vzdělávat dospělé 2011

Konference Jak správně finančně vzdělávat dospělé 2011 Konference Jak správně finančně vzdělávat dospělé 2011 V současnosti existuje množství projektů, o kterých není mezi občany dostatečné povědomí. Jejich dopad je v řadě případů relativně malý v porovnání

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Statistika Mládež a drogy 2013

Statistika Mládež a drogy 2013 Statistika Mládež a drogy 2013 JMK 2013 Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s. Statistika Mládež a drogy 2013 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty jihomoravských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Pracovní skupina prevence kriminality a protidrogové prevence. PhDr. Julius Kopčanský

Pracovní skupina prevence kriminality a protidrogové prevence. PhDr. Julius Kopčanský Pracovní skupina prevence kriminality a protidrogové prevence PhDr. Julius Kopčanský 1. Komunitní plán (do r. 2006) Vznik magistrátní komise PK a PP již před rokem 2005 (jiné PS ale již existovaly) Práce

Více

Estetická plastická chirurgie v ČR v roce 2010. červen 2011

Estetická plastická chirurgie v ČR v roce 2010. červen 2011 Estetická plastická chirurgie v ČR v roce 2010 červen 2011 Obsah 1. Cíl průzkumu... 3 2. Estetická plastická chirurgie v ČR v roce 2010 fast facts... 4 3. Struktura klientů estetické plastické chirurgie

Více

Zpráva o činnosti. za období od 1.1.2013 do 31.12.2013

Zpráva o činnosti. za období od 1.1.2013 do 31.12.2013 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2013 do 31.12.2013 Název střediska: Poradenské centrum KHAMORO Druh služby: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id. 5218079 Kapacita služby: V danou chvíli

Více

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky

Zvláštní průzkum Eurobarometer 386. Evropané a jazyky Zvláštní průzkum Eurobarometer 386 Evropané a jazyky SHRNUTÍ Nejrozšířenějším mateřským jazykem mezi obyvateli EU je němčina (16 %), následuje italština a angličtina (obě 13 %), francouzština (12 %) a

Více

Senior a chudoba. Mgr. P. Zimmelová, Ph.D. Kulatý stůl - RPSS ČB České Budějovice 22.10.2012

Senior a chudoba. Mgr. P. Zimmelová, Ph.D. Kulatý stůl - RPSS ČB České Budějovice 22.10.2012 Senior a chudoba Mgr. P. Zimmelová, Ph.D. Kulatý stůl - RPSS ČB České Budějovice 22.10.2012 Definice chudoba znamená nemajetnost nedostatečný příjem, nedostatečné zdraví a vzdělání, nelidské podmínky práce

Více

Projekty Ústeckého kraje v sociální oblasti

Projekty Ústeckého kraje v sociální oblasti Projekty Ústeckého kraje v sociální oblasti I. Realizované projekty v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost Sociální služby v Ústeckém kraji finanční zdroj: OP LZZ (prioritní osa 3, oblast

Více

Strategie integrace romské komunity Moravskoslezského kraje na období 2015-2020

Strategie integrace romské komunity Moravskoslezského kraje na období 2015-2020 Strategie integrace romské komunity Moravskoslezského kraje na období 2015-2020 Moravskoslezský kraj Krajský úřad Moravskoslezského kraje Odbor sociálních věcí Obsah 1. Základní demografická charakteristika

Více

STATISTIKY HELPALE TERÉNNÍ PROGRAMY ZA ROK 2014 (TP)

STATISTIKY HELPALE TERÉNNÍ PROGRAMY ZA ROK 2014 (TP) STATISTIKY HELPALE TERÉNNÍ PROGRAMY ZA ROK 214 (TP) CELKOVÝ POČET KLIENTŮ A KONTAKTŮ 12 1 8 6 4 2 POČET KLIENTŮ A KONTAKTŮ - I. POLOLETÍ 195 85 KLIENTI INTERVENCE 31 KONTAKTY NEREAL.KONTAKT 8 TERÉN POČET

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor?

Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Korupce změnil se její charakter nebo náš názor? Miroslav Scheinost Institut pro kriminologii a sociální prevenci Praha 4. olomoucká sociologická podzimní konference Olomouc, FF UP 23. 24. října 2014 Korupce

Více

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR

MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR MĚSTSKÝ ÚŘAD HUSTOPEČE Dukelské nám. 2/2, 693 17 Hustopeče SOCIÁLNÍ ODBOR VÁŠ DOPIS ZN.: ZE DNE: NAŠE ZN.: SOC/415/07 Krajský úřad Jihomoravského kraje VYŘIZUJE: Mgr. Josef Mauler TEL.: 519441029 Žerotínovo

Více

Průzkum využívání alternativních forem práce ve firmách působících na českém trhu práce (2011)

Průzkum využívání alternativních forem práce ve firmách působících na českém trhu práce (2011) Průzkum využívání alternativních forem práce ve firmách působících na českém trhu práce (2011) Hlavními cíli výzkumu bylo zjistit rozsah využívání alternativních forem práce ve firmách na českém trhu.

Více

Občanské sdružení Květina

Občanské sdružení Květina Občanské sdružení Květina Jeníkov 74, Oldřichov u Duchcova, 417 24 Tel.: +420 721 568 898,, IČO: 27038645 e-mail: oskvetina@centrum.cz, www.oskvetina.ic.cz Výroční zpráva za rok 2007 1/1 Obsah Výroční

Více

Vzdělávání dětí a žáků z rodin s nízkým ekonomickým statusem

Vzdělávání dětí a žáků z rodin s nízkým ekonomickým statusem Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více