KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH NA ROKY

Transkript

1 KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA OSTROV NA ROKY Objednatel: Město Ostrov Zpracovatel: [1]

2 Obsah: 1. Úvod O komunitním plánování sociálních služeb obecně Cíle projektu Cílové skupiny Základní principy Základní informace o městě Ostrově a o sociálních službách na jeho území Obyvatelstvo Analýza potřeb uživatelů a poskytovatelů sociálních služeb v Ostrově Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb Sociálně-patologické jevy Vývoj drogové problematiky s přihlédnutím k regionu Stručná zpráva o domácím násilí ve Městě Ostrově Osoby se zdravotním a tělesným postižením Starší generace Analýza potřeb poskytovatelů sociálních služeb Ostatní služby Výstupy Komunitního plánu sociálních služeb města Ostrova na období let Proces konzultací návrhu plánu Proces schvalování návrhu plánu Navrhovaná opatření komunitního plánu Monitoring a vyhodnocování Komunitního plánu Přílohy: Příloha Příloha [2]

3 1 Úvod Projekt je zaměřen na realizaci a rozšiřování procesu Komunitního plánování sociálních a souvisejících služeb ve městě Ostrově a okolních obcích. Služby poté budou uspokojovat požadavky zdejších komunit v sociální oblasti s respektováním místních potřeb, podmínek i specifik. Klade důraz na rozvíjení místní spolupráce a dialog, jehož výsledkem by měla být představa konkrétní podoby sociálních služeb s důrazem na co nejvyšší efektivitu poskytovaných služeb ve městě Ostrově a jeho okolí. Vypracování analytické části Komunitního plánu Města Ostrov provedli zaměstnanci Odboru sociálních věcí a zdravotnictví MÚ Ostrov. Tento postup byl zvolen pro urychlení prací a snížení nákladů na zpracování, ale vycházel proto jen z velmi faktograficky omezeného souboru podkladů, které byly k dispozici O komunitním plánování sociálních služeb obecně Cíle projektu 1. Dojde k zavedení procesu plánování dostupnosti a zacílení sociálních služeb ve městě Ostrově a okolních obcích. 2. Proběhne navázání užší spolupráce s poskytovateli sociálních služeb. 3. Výsledkem projektu bude i systém financování sociálních služeb z rozpočtu města a partnerských obcí. 4. Všeobecným cílem komunitního plánování ve městě Ostrově je zkvalitnění nabídky a dostupnosti sociálních služeb Cílové skupiny 1) Poskytovatelé sociálních služeb a další subjekty napomáhající v sociální integraci jednotlivcům i skupinám obyvatel ohrožených sociálním vyloučením a uživatelům služeb. 2) Uživatelé sociálních služeb: osoby se zdravotním postižením a osoby pečující o osobu blízkou; děti a mládež; osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy; osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody; imigranti a azylanti; osoby bez přístřeší; etnické menšiny; oběti trestné činnosti; senioři. 1 Projekt komunitního plánování sociálních služeb ve Městě Ostrově a okolí - nástin projektu, 1997, S. 10 [3]

4 3) Zadavatelé sociálních služeb město Ostrov a zástupci obcí v regionu i zájmových občanských sdružení Základní principy Plán rozvoje sociálních služeb obsahuje náležitosti jako je popis současného stavu, analýzu existujících zdrojů a potřeb v území, strategii rozvoje sociálních služeb v území, způsob financování systému sociálních služeb, sledování a vyhodnocování plánu, odpovědnost zúčastněných subjektů. Plán bude v aktivitách provázaný a v souladu s dokumenty nižší a vyšší úrovně. Ale především je komunitní plán pomocným rozpočtovým nástrojem, který určuje prioritní oblasti, do nichž by mělo být investováno v sociální oblasti, s ohledem na zájmy a potřeby města a jeho obyvatel. Princip dohody nebo též triády Princip dohody nebo též triády vychází ze skutečnosti, že komunitní plán je svého druhu smlouva, ve které se zúčastněné strany navzájem zavazují. Dohoda by měla být nejen o záměrech, ale také o způsobu a postupu realizace odsouhlasených aktivit, preferování souhlasného rozhodnutí. Princip triády požaduje, aby v komunitním plánování byly rovnoměrně zastoupeny a spolupracovaly všechny strany triády: uživatelé, zadavatelé, poskytovatelé. V praxi je obtížné zapojit vždy všechny uživatele. Je tedy lépe hovořit více o spolupráci tří stran, než o jejich rovnoměrném zastoupení. Princip rovnosti Jako podstatný se jeví princip rovnosti charakterizovaný takto: Každý má právo starat se o věci veřejné a společné. Každý má právo se vyjádřit a každý má právo mluvit. Nikdo nesmí být vylučován a diskriminován. Je tedy pouze na jeho vůli, zda se chce zapojit do komunitního plánování či nikoliv. Naplnění tohoto principu bude dosaženo zejména informační kampaní, která vyzve všechny občany k zapojení se do procesu plánování, a také k podávání podnětů a připomínek. Realizátoři procesu osloví poskytovatele služeb formou dopisů a osobních setkání, dále uživatele prostřednictvím poskytovatelů. Zadavatel tedy město by mělo být prostřednictvím odboru sociálních věcí, jehož zaměstnanci budou plnit úlohu koordinátorů a facilitátorů, iniciátorem celého procesu. Široká veřejnost bude vyzývána ke spolupráci především prostřednictvím místních médií, tak aby každému, kdo o to projeví zájem, bylo umožněno stát se členem některé z pracovních skupin. Vše je veřejné [4]

5 Že vše je veřejné, je princip, který požaduje, aby informace o dění v komunitním plánování byly veřejně dostupné a jednání otevřená. Informace o průběhu a výstupech plánování by měly být veřejnosti aktivně předávány. Informovanost veřejnosti Informace o dění v komunitním plánování mají být veřejně dostupné a jednání otevřená. Informace o průběhu a výstupech komunitního plánování je nutné veřejnosti aktivně předávat v průběhu celého procesu. Výkonný tým komunitního plánování zajistí propagaci projektu prostřednictvím medií města (webové stránky města, Ostrovský deník, kabelová televize). Princip dosažitelnosti řešení Záběr opatření komunitního plánu je přiměřený možnostem místního společenství, jeho podmínkám, přání lidí a lidským i materiálním zdrojům. Princip cyklického opakování Témata a mnohé problémy se opakují a je nutné se jimi znovu zabývat a vyhodnocovat je na nové úrovni vývoje. Kontrola plnění plánu a jeho dodatečné korekce Po dokončení tvorby výstupního dokumentu a schválení komunitního plánu sociálních služeb zastupitelstvem města se i nadále budou uskutečňovat setkání pracovních skupin. V komunitním plánu bude setkávání k monitoringu plnění opatření poskytovatelů sociálních služeb definováno jako jedno z opatření. Princip kompetence V řízení plánování sociálních služeb je vyžadována profesionalita účastníků. Mezi klíčové osoby procesu patří koordinátor, facilitátor a vedoucí pracovních skupin. Některé pozice se mohou i křížit. [5]

6 století. 3 Celá oblast Ostrova, včetně přilehlých obcí, je oblastí bramborářskou. Kvalita půdy je v celé Bystřice. 4 Podnebí je v Ostrově mírně teplé a srážkově normální. Průměrná roční teplota vzduchu je 2 Základní informace o městě Ostrově, jeho občanech a o sociálních službách na jeho území Ostrov je druhé největší město karlovarského okresu, leží na úpatí Krušných a Doupovských hor a také poblíž řeky Ohře. Počátky zdejšího osídlení sahají až do mezolitu, mladší doby bronzové a dále po delším hiátu do mladší až pozdní doby hradištní. 2 Město bylo vysazeno na přelomu 13. a 14. oblasti podprůměrná. Orná půda je především v níže položených katastrálních územích, zatím co v ostatních jsou většinou lesy a pastviny. Ostrov patří do povodí řeky Ohře a protéká jím říčka 7,20 C. Průměrný úhrn srážek za rok je asi 650 mm. Ostrov patří do klimatického pásu 5, tj. mírně teplý mírně vlhký, část od Horního Žďáru do pásu 7, tj. mírně teplý vlhký. Ostrov se vedle vlastního vnitřního města, respektive jeho staré a nové části, skládá z těchto dalších 10 místních částí: Arnoldov, Dolní Žďár, Hanušov, Hluboký, Horní Žďár, Kfely, Květnová, Maroltov, Mořičov a Vykmanov. Celé správní území se rozkládá na ploše 4620 ha, vnitřní město na ploše 955 ha Obyvatelstvo Po celá staletí bylo Město Ostrov jen málo významným místním hospodářským, správním a kulturním centrem. Těžiště ekonomických aktivit zdejších měšťanů bylo v zemědělství, řemeslné malovýrobě a lokálním obchodu. Tento stav i přes existenci porcelánky Plus, dvou pivovarů, mlýna, továrny na matrace a továrny na lepenku Teerag, trval i v době mezi světovými válkami. 6 Až do roku 1945 tvořili většinu zdejších obyvatel Němci. Po skončení druhé světové války byli z Ostrova odsunuti a započalo osídlování pohraničí českým živlem. V roce 1948 přijala vláda usnesení o výstavbě sídliště v Ostrově pro horníků Jáchymovských dolů a jejich rodiny. S ohledem na 2 Hanzl L, Příspěvek k situování sídla Hrabišiců v Ostrově / Hláska 19, 2008, č. 2, s Dějiny města Ostrova / zpracoval kolektiv autorů za redakce Lubomíra Zemana. Ronov nad Doubravou : Triality ; Ostrov : Město Ostrov, s. 4 PROGRAMSOCIÁLNÍHO A EKONOMICKÉHO ROZVOJE MĚSTA OSTROV - Analytická část, 1997, S Tamtéž, S. 9 6 Urban J.: Ostrov, město pod krušnými horami, Okresní dům Osvěty v Ostrově, 1959, S48 [6]

7 končící těžbu byl v roce 1959 v Ostrově založen závod Škoda na výrobu trolejbusů, což udrželo pracovní místa a umožnilo stabilizovat místní populaci. 7 K Ostrovu byly postupně připojeny okolní obce. Horní a Dolní Žďár v roce 1960, Mořičov v roce 1966, Kfely a Hluboký v roce 1975, Květnová a Maroltov v roce Krásný Les, Damice a Horní Hrad se připojily rovněž v roce 1976, v roce 1992 se však opět osamostatnily. Přestože dochází od devadesátých let k odlivu obyvatelstva do okolních vesnic a osad města, tento trend je ale pro demografický vývoj města marginální. Na konci sedmdesátých let došlo k fatální chybě, která městu přivodila dalekosáhlé důsledky. Ve snaze neustále zvyšovat počet obyvatel ve velmi krátkém čase bylo do Ostrova sestěhováno v letech 1977 a 1978 až příliš velké množství lidí, na které nebylo město a ani okolní zdroje dimenzovány. Přes počátečný optimismus vyvolaný patrně krátkodobou těžbou málo kvalitní uranové rudy v sousedství dnešní osady Velký Rybník, bylo zřejmé již v roce 1979, že kýžená prosperita nepřijde. Počet obyvatel prudce opět poklesl a přes jistou stagnaci v 80. letech bylo již jasné, že sen tehdejších představitelů moci o dvacetitisícovém městě je pouhou chimérou. Ve skutečnosti neměl počet obyvatel nikdy překročit 16 tisíc, což již bylo na hranici zdejších zdrojů. Mnoho mladých lidí a začínajících rodin tak muselo hledat svou šanci ve vystěhovalectví z města. Tento trend zesílil ještě v 90. letech a následující dekádě, kdy byl tažen prohlubujícím se hospodářským úpadkem regionu. 1) Graf historického vývoje osídlení Ostrova od konce feudalismu po dnešek včetně demografického vývoje přidružených vsí. Z něj je patrné nepřirozené příliš rychlé překročení mezí systému s jehož důsledky se potýkáme dodnes 7 PROGRAMSOCIÁLNÍHO A EKONOMICKÉHO ROZVOJE MĚSTA OSTROV - Analytická část, 1997, S. 7 [7]

8 2) Graf historického vývoje osídlení Ostrova v posledních 40. letech: mezi lety 1978 a 1991 je patrný demografický překmit i s typickým zpožděním a dalším návazným snížení mezí v důsledku eroze systému. Míra natality, mortality a mobility Zásadní vliv na dosavadní demografický vývoj města má dlouhodobý pokles porodnosti, který se projevil zejména na konci devadesátých let, viz graf č Tehdy se dokonce teoreticky uvažovalo o zrušení porodnického oddělení v ostrovské nemocnici. V poslední dekádě se tento negativní trend projevil na zániku mnoha předškolních a školních zařízení. Přičemž úmrtnost obyvatelstva má současně s tím mírně zvyšující se, až stagnující charakter. 9 Na vině je patrně vyšší výskyt onkologických onemocnění v populaci Karlovarska oproti zbytku České republiky. 10 Mezi lety se sice projevila zvýšená míra porodnosti 11 způsobená větším zapojením silných ročníků z počátku 70. let do reprodukce, ale tato populační vlna se projevila jen v dílčích 8 Tamtéž, S Tamtéž 10 Český statistický úřad, Statistická ročenka Karlovarského kraje 2010, vlastní zpracování, staženo z:[ 11 Databáze demografických údajů za obce ČR, staženo z: [ [8]

9 oblastech Karlovarského kraje a samotného Ostrova se příliš netýkala. Tato vlna se však již současné době vyčerpala a porodnost se opět začíná propadat. Zvýšený počet dětí však vzhledem k rezervám, které měl Ostrov již v minulosti, školská i zájmová zařízení bez problémů zachytí. Stačí jen zachovat pro budoucí léta stávající kapacity. U předškolních zařízení je počet volných míst sice nedostatečný, ale vzhledem k tomu, že krizová situace nastává právě teď a než by začala fungovat nějaká opatření, došlo by opět k poklesu, nemá už žádný praktický význam vzniklý problém řešit. Počet zemřelých jak v kraji, tak samotném městě posledních let stagnuje. Do budoucna bude počet občanů v postproduktivním věku ve městě narůstat, ale tento problém je dnes spíše optický a bude relevantní ho řešit až s příchodem nové vlny seniorů po roce 2020, kdy se opravdu začne stávat problémem. Zatím postačují stávající kapacity, které jsou v kraji. U DPS je třeba si uvědomit, že se ve skutečnosti jedná pouze o takzvané ústupové bydlení, které řeší jen sociální problém starší generace nabídkou levnějších bytů a optimalizací životních nákladů. 3) Graf vývoje porodnosti a úmrtnosti Dalším a dokonce nejvýznamnějším faktorem demografického vývoje města je stěhování obyvatel. To dosáhlo nejvyšší úrovně v první polovině 90. let, kdy se do města přistěhovalo mnohem více mladých rodin, než odsud odešlo. S hospodářským úpadkem města však následně došlo k obratu situace, od postupné stagnace až k zápornému saldu v druhé polovině 90. let a naprosté stagnaci v první dekádě 21. století. S tímto trendem se město potýká dosud. Příčinou je zejména trvalý úbytek pracovních míst, jak bude pojednáno v podkapitole Nezaměstnanost. Rovněž struktura pracovního trhu na Karlovarsku, znevýhodňuje kvalifikovanou pracovní sílu a nutí ji opouštět stále častěji region. [9]

10 Ve struktuře přistěhovalých a vystěhovalých je také patrný zvýšený pohyb v období hospodářské konjunktury let 2007 a Celkový trend snižování počtu obyvatel, mimo jiné i vystěhovalectvím, je přirozenou reakcí na historický fakt demografického překmitu, kdy byly překročeny existenční limity pro trvalou udržitelnost tehdejšího počtu obyvatel. Proto v depopulaci města nelze spatřovat jev negativní, ale naopak je nutné ho vnímat jako jev kauzální a přirozený. 4) Graf vystěhovalectví a přistěhovalectví Dvouvrcholové uspořádání dat v grafu 4) odpovídá dvěma historickým populačním vlnám patrným z grafu č. 1). Protože se však do města stahují i lidé z okolních upadajících obcí jako jsou Jáchymov, Hroznětín, Merklín etc, přicházející za lepšími sociálními podmínkami, není tato depopulace příliš markantní. Její negativní vliv se může do budoucna projevit hlavně v nezdravé struktuře práceschopného obyvatelstva, kdy by patrně mohlo docházet k větší koncentraci pracovně neaktivních, sociálně vyloučených, nekvalifikovaných nebo jen málo kvalifikovaných jedinců. Tím by se dále zhoršoval potenciál města pro případný hospodářský růst a sociálně-kulturní rozvoj. Nejmarkantnější je to zejména u obyvatel Jáchymova, kde byla v minulosti konstatována největší skupina obyvatel bez jakéhokoliv vzdělání v Karlovarském kraji. Je proto do budoucna nutno sledovat a ovlivňovat spíše než kvantitu obyvatel kvalitativní strukturu obyvatelstva, aby nebyly ztraceny důležité kapacity pro další rozvoj Ostrova. [10]

11 5) Rozložení populace Ostrova dle věku (1997) Obyvatelstvo z hlediska víry Z hlediska víry převládali v roce 1991 v populaci Ostrova ateisté a agnostici. Z věřících, kteří tvořili jen čtvrtinu populace, bylo 85% katolíků. Zbytek věřících tvořil marginální, nepočetné skupiny příslušníků různých církví a náboženských společenství, bez většího vlivu na většinovou populaci. 12 Následný vývoj v našem regionu směřuje dále k bezvěrectví. K náboženskému vyznání se v celém Karlovarském kraji, v roce 2005 přihlásilo již pouze 20,1% obyvatelstva, z toho největší podíl 75,9% připadá na Církev římskokatolickou. Proti roku 1991 se podíl věřících snížil o 11,9 procentního bodu, zároveň došlo k podstatnému odlivu lidí hlásících se k Římskokatolické církvi, o 8,7 procentního bodu. 13 Organizačně spadá Ostrov pod vikariát Karlovarský s cca věřícími (zhruba 15 % populace). 14 Shodně jako předcházející sčítání i výsledky tohoto ukázaly, že mezi věřícími jsou častěji zastoupeni občané s nižším vzděláním. Lze konstatovat, že se vzrůstajícím stupněm vzdělání klesá relativní počet osob hlásících se k náboženskému vyznání. 15 Ve dlouhodobějším horizontu lze spíše předpokládat, že počty věřících budou dále masivně ubývat a klesnou hluboko pod 20% populace. 12 PROGRAM SOCIÁLNÍHO A EKONOMICKÉHO ROZVOJE MĚSTA OSTROV - Analytická část, 1997, S Staženo dne z : [ 15 Náboženské vyznání obyvatelstva České republiky, tisková zpráva ČSÚ, aktualizace v roce 2007, staženo z [ [11]

12 6) Skladba obyvatelstva podle víry 90. léta Obyvatelstvo z hlediska národnosti Z hlediska národnostní struktury se na Karlovarsku k české národnosti hlásilo 87,2 %, k moravské jen 0,2 %, k slovenské 4,4 %, k německé 2,8 %, k polské 0,1 % a k romské 0,2 %. Ve srovnání s výsledky sčítání z roku v národnostní struktuře výrazně ubyl podíl osob, hlásících se k národnosti slovenské (o 4,3 procentního bodu), německé (- 1), moravské (- 0,6) a romské (- 0,4) 17. Tento posun je však spíše formální a institucionální. Podíl obyvatel české národnosti zaznamenal naopak nárůst o 16 Ondřej Kubala, Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011, tisková zpráva Sčítání lidu, domů a bytů 2011, staženo z [ 17 Většina lidí pokládaných za Rómy uvádí jinou národnost a jejich národnostní cítění je nejisté, daleko častěji se definují jako blíže nespecifikovaná skupina, ale romství jako svou odlišnost od majority ve smyslu nacionality nechápou. Mnozí se hlásí k české národnosti, zde hraje velkou roli směšování národnosti a státní příslušnosti. Dalším aspektem je, že Rómové jsou jen částí z národů spadajících do tzv. Cikánského etnika. Další cikánské národy jsou Lovara, Jeniše, Rumungři, ve Francii například Kalé. U nás kromě Rómů žijí ještě Rumungři a v severozápadních Čechách příslušníci národa Lovara pocházející z východního Slovenska. Někdy je problém uvádět konkrétně identifikační znaky, protože kromě jazyka většina příslušníků cikánských národů ztratila i svou původní kulturní identitu. Mnozí už ani neovládají svůj původní jazyk a jsou plně integrováni do české společnosti. [12]

13 celé 3 procentní body. Nově se však v národnostní struktuře objevují národnosti Vietnamská, Ruská a Ukrajinská 18, jejichž počet a vliv je zatím v našem městě nezmapován. 7) Národnostní skladba obyvatel města Ostrov v roce 1991 Obyvatelstvo z hlediska kvalifikační skladby Ve vzdělání ve srovnání s průměrem ČR je v Ostrově výrazně nižší podíl obyvatel se středním a vysokoškolským vzděláním (z úhrnu obyvatel starších 15 - ti let), což je výsledek historického vývoje města jako původně hornické lokality, kdy na kvalifikaci pracovních sil nebyl kladen takový důraz. To se bohužel nezlepšilo ani později. Lze předpokládat jistý nárůst podílu obyvatelstva se středoškolským vzděláním. Výjezd za vysokoškolským studiem ohrožuje další setrvání obyvatel s tímto vzděláním. Limitující jsou atraktivní 18 Ondřej Kubala, Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011, tisková zpráva Sčítání lidu, domů a bytů 2011, staženo z [ [13]

14 pracovní příležitosti a bydlení. Za jinak nezměněných podmínek hrozí stagnace kvalifikační skladby obyvatelstva. Tento předpoklad formulovaný již po roce 2000 se zatím beze zbytku naplnil. 19 8) Vzdělanostní skladba obyvatel města Ostrov v roce 1991 Trvá nadále odliv vysokoškolských studentů mimo kraj, případně do zahraničí. Do kraje se vrací zpět pouze relativně malá část absolventů, a to z důvodu absence vystudovaného oboru v kraji nebo obtížného uplatnění v kraji, případně z důvodů lepší možnosti uplatnění a lepšího finančního ohodnocení prakticky kdekoliv jinde. 20 Bydlení v karlovarském okrese dle vlastnické struktury V minulých dekádách se velmi proměnila vlastnická struktura domů a bytů v celém Karlovarském okrese a potažmo i v našem městě. Tato změna přinesla hned dva závažné momenty. Za prvé velmi omezila nabídku nájemního bydlení pro sociálně slabší vrstvy a v komerční sféře jeho cenu zdražila. Za druhé velké množství bytového fondu přešlo do soukromých rukou a cena bytů samotných rovněž vzrostla. To celkově omezilo mobilitu sociálně slabšího obyvatelstva, pro které se bydlení, ať už vlastní, či nájemní stalo nedostupným. Na tuto skutečnost pak bylo po roce 2000 reagováno tak, že ve městě byly vybudovány dodatečné kapacity sociálního bydlení pro nejchudší občany. V tomto ohledu rozhodně není městu co vytknout. 19 PROGRAM SOCIÁLNÍHO A EKONOMICKÉHO ROZVOJE MĚSTA OSTROV - Analytická část, 1997, S Projekt komunitního plánování sociálních služeb ve Městě Ostrově a okolí - nástin projektu,1997, S. 10 [14]

15 9) Bydlení v karlovarském okrese dle vlastnické struktury Nezaměstnanost Mobilita na trhu práce, a to jak prostorová, tak profesní, je v regionu velice nízká. Z kvalifikačního hlediska jsou v evidenci Úřadu práce v Karlovarském kraji nejpočetněji zastoupeny osoby se základním vzděláním a osoby se středním odborným vzděláním s výučním listem. Mezi volnými místy převažují místa určená pro vyučené uchazeče, především jde o kvalifikované řemeslníky, dále pak o kuchaře a číšníky servírky. Minimální zájem je o uchazeče bez vzdělání a uchazeče se všeobecným vzděláním. Dlouhodobě přetrvávají problémy s umísťováním občanů se změněnou pracovní schopností, absolventů škol a mladistvých, kteří nemají žádnou odbornou praxi. Historicky docházelo k úbytku pracovních míst v Ostrově již od začátku 90. let o pracovních míst ročně. V této době již třetina práce schopného obyvatelstva byla závislá na dojížďce do zaměstnání mimo Ostrov. Nejprve zanikla Subterra Ostrov, krátce na to Masokombinát Hroznětín a Tesla Ostrov poté omezila výrobu ZMA Ostrov, v roce 1998 ukončila činnost společnost Wasteko, ekolog. stroj. s.p. Ostrov. K roku 1996 se odhadoval úbytek na 700 pracovních míst. Ke stejnému roku prý vzniklo pouze 200 samostatných živností a něco přes 400 nových pracovních pozic. Do konce devadesátých let však zaniklo dalších nejméně 600 až 700 pracovních míst, přičemž vznik nových pracovních příležitostí se výrazně zpomalil. Dále po roce 2000 skončilo svou práci v rušené Jitoně Ostrov posledních 60 zaměstnanců. Jen Škoda Ostrov během pouhých 14 let snížila stavy svých zaměstnanců z původních 1700 na 300 v dubnu 2004, kdy zde skončila výroba. 21 Po krátkém období nejistoty, k , zavřela své brány definitivně. Další cenná pracovní místa byla v roce 2004 ztracena přestěhováním bývalé Cherry Ostrov dnešní ZF Electronics Klášterec s.r.o., a to v rozsahu až 500 potencionálních pracovních pozic, které takto přešly do Klášterce nad 21 Reference na: [15]

16 Ohří. 22 Následovalo období mírné stagnace, kdy dříve zaniklá místa alespoň zčásti nahradily malé a střední firmy. Většinou šlo však pouze o několik málo desítek pracovních míst a tak vliv těchto firem na pracovní trh v Ostrově zůstal marginální. Počet pracujících závislých na dojíždění za prací vzrostl až na 40% práce schopného obyvatelstva. Na konci 90. let předpokládaný úbytek práce schopného obyvatelstva o 500 osob, v důsledku stárnutí populace a odchodu do důchodu zatím nenastal. Důvodem bylo prodloužení termínu odchodu do důchodu, dále stále se zvyšující trend práce starobních důchodců. Opačně se projevily tendence u mladších ročníků v důsledku delšího studia a nižší porodnosti. Ty však zase kompenzovalo přistěhovalectví lidí do 35 let v 90. letech. Přesto však mnoho obyvatel Ostrova bylo nuceno stále více za prací vyjíždět do okolních obcí. Krach karlovarských porcelánek a odchod divize společnosti Amphenol Ostrov, který ochudil město nejméně o dalších 130 pracovních míst, zasadil pracovnímu trhu v našem městě definitivní úder. V nedávné době bylo propuštěno dalších 40 zaměstnanců z Elektroporcelánu Merklín a rovněž byly snižovány stavy zaměstnanců v Léčebných lázních Jáchymov. 23 Záporné saldo pracovních pozic v místě tak dosáhlo cca pracovních míst. V roce 2012 byla nezaměstnanost v Ostrově přibližně na úrovni 11,6 procenta. Přičemž je zřejmé, že toto číslo tvoří obyvatelé spádových obcí Ostrova a ti kteří dříve za prací vyjížděli a o tuto práci přišli. Na nezaměstnanosti Ostrova se tak podílí minimálně stejnou nebo i větší měrou, jako zánik pracovních pozic v samotném Ostrově, hlavně celkový hospodářský úpadek v jeho širším okolí. Jistou nadějí pro Ostrovské nezaměstnané byl příchod firmy Behr a dále i firmy Mahle na Městskou průmyslovou zónu. Ten se však nakonec nerealizoval a je zatím odložen na neurčito. Zdá se tedy, že s ohledem na historické danosti, probíhající hospodářskou krizi a špatný hospodářský vývoj Karlovarského kraje bude nezaměstnanost v Ostrově spíše chronickou záležitostí. 22 Reference na: 23 Informace byla získána od ÚP Karlovy Vary a samotných zaměstnanců firem, přičemž u Elektroporcelánu Merklín se nakonec nepotvrdila, neboť se už několikrát vždy na poslední chvíli zachránil nečekanou zakázkou, nad jeho další existencí však neustále visí velký otazník [16]

17 10) Vzdělanostní skladba uchazečů o zaměstnání a její trendy 11) Skladba uchazečů o zaměstnání z nejvyšších vzdělanostních skupin a její vývoj [17]

18 2.2 Analýza potřeb uživatelů a poskytovatelů sociálních služeb v Ostrově Analýza potřeb uživatelů i poskytovatelů slouží přehlednému vyjádření problémů města v sociální oblasti, jeho obyvatel a slouží rovněž k zjištění, jakým způsobem by mělo město do sociální oblasti zasáhnout, aby umožnilo poskytovatelům služeb naplnit jejich strategické cíle Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb Sociálně-patologické jevy Sociálně-patologické jevy mají všechny známky sociálních jevů včetně nadindividuálnosti. To znamená, že existují nezávisle na tom, zda si je subjekt, jednotlivec, uvědomuje či nikoliv. Jejich spojujícím charakteristickým rysem je a-humánnost a asociálnost až antisociálnost. Činy takto zasažených jedinců směřují vždy proti společnosti, jejím normám ale i konkrétním jednotlivcům. Škála příčin a motivací k takovému jednání může být široká. Za zmínku stojí, že ve většině případů do sociálně patologického chování difunduje i psychopatologická osobnost jeho nositele. 24 Když přesně identifikujeme míru občanských dezintegrací v dané lokalitě, odhalíme a změříme jejich příčiny a na základě toho můžeme zlepšit nevyhovující podmínky, tak aby se korigoval integrační proces žádoucím směrem. Výčet nejčastěji pozorovaných jevů Agresivita je tendence k útočnému jednání vůči druhé osobě či okolí. Příčinou je často frustrace a komplex méněcennosti jako důsledek deprivace. Její součástí je i domácí násilí. Alkoholismus je nadměrné používání alkoholických nápojů vedoucí k opilosti a časem k návyku s osobními i společenskými důsledky. Je nejčastějším spouštěčem pro závadové jednání. Drogová toxikománie je důsledkem narcisistního ladění osobnosti zaměřeného na sebe a vnitřní prožívání. Kromě závažných zdravotních a epidemiologických rizik sebou nese ještě výraznou socio-patologickou zátěž se zjevnou tendencí ke kriminalizaci drogového prostředí, zejména v důsledku nutnosti opatřování si peněz. Dealerství drog je kombinovaný - terciální - sociopatický jev s vědomím využíváním ahumánnosti, antisociálnosti a psychofyzické škodlivosti svého počínání [18]

19 Gambleři jsou vášnivý hráči na hracích automatech v hernách, v restauracích s výherními automaty, nádražních halách aj. Náruživé hráčství ve všech jeho formách vytváří podobnou závislost jako závislost na drogách. Je spouštěčem pro další sociálně- patologické jevy a často i jejich příčinou. Prostituce je projev sexuálně promiskuitního jednání za úplatu oblíbené hlavně u rómských žen, neboť jde o výnosný druh podnikání, ke kterému není zapotřebí žádných drahých výrobních prostředků ani vysoká kvalifikace. Krádež je socio-patologický jev rozšířený hlavně mezi bezdomovci, kdy tito jsou někdy schopni vyvinout až nelidské úsilí k získání oblíbené suroviny, respektive železa a barevných kovů. S rostoucím počtem sociálně vyloučených obyvatel ve městě a okolí zmizel prakticky veškerý šrot a tak se stále více uchylují ke krádežím funkčních součástí infrastruktury, jako jsou značky, pletivo, kanálové poklopy etc. Přibývá rovněž vloupání do sklepů, zahradních chatek a aut. Vandalství potažmo sprejerství je ničení věcí, zejména veřejného majetku. Módnost nepovoleného projevu láká nešikovné outsidery, kterých si nikdo nevšímá, a tak provokují, ničí. Šikana. Původní význam slova šikana (z francouzštiny chicane) znamenal spíše zlomyslné obtěžování, týrání, sužování, pronásledování, byrokratický přístup vůči podřízeným nebo občanům z pozice úředníka. V dnešním pojetí se používá slovo šikana jako označení fyzického týrání, ponižování, zneužívání a vydírání. Všechny tyto jevy pak směřují zasaženou populaci dále k obecně kriminálním činům, jako jsou krádeže, podvodné jednání, napadání, ublížení na zdraví, znásilnění, vraždy etc. Zátěžové faktory území se silnou sociálně - patologickou populací nevyužití skrytého, kreativního potenciálu jednotlivců a skupin snížení celkové spokojenosti obyvatel výrazně snižuje skutečnou ekonomickou výkonnost společenství vytváří skryté náklady spojené údržbou daného území podílí se na zvýšení škod na veřejném i soukromém majetku rizikový potenciál jednotlivců k podvodným jednáním snížená míra loajality vůči společnosti, jejím institucím a normám množí se výskyt úmyslných škodních jednání [19]

20 Areály výskytu sociálně patologických jevů a potencionální sociálně patologická zátěž území a teoretický model jejího rozložení Na rostoucím zatížení těchto území, jež vyvolává problémy a sociální konflikty, se podílí kromě trvale bydlících obyvatel i tzv. ostatní uživatelé území, k nimž zařazujeme uživatele ubytovacích objektů a objektů tzv. sociálního bydlení, a dále jednodenní návštěvníky, jež ve svém souhrnu představují uživatele území celkem. Hodnocení zatížení, resp. využití území a stanovení limitů jeho únosnosti, mj. i z hlediska potřeb a požadavků udržitelného rozvoje, by se měly proto snažit reflektovat vlivy v území se skutečně pohybujících a území skutečně využívajících a zatěžujících uživatelů území celkem a jejich strukturu s ohledem na místo bydliště nebo ubytování, případně i jiné charakteristiky. Zejména počet a hustota problémových uživatelů území a jejich poměr k celkové populaci představuje možný a vhodný indikátor potenciálních problémů sociálního prostředí a využívání území (land-use) souvisejících s rizikem překračováním limitů únosnosti zatížení území negativními sociálními jevy. Z hlediska dlouhodobé perspektivy mohou sociálně patologické jevy difundovat do okolního prostředí, přičemž osoby sociální patologií nezasažené mohou být donuceny okolnostmi, při překročení míry této únosnosti, k postupnému vystěhovalectví. Ještě nebezpečnější je ztráta celkem zdravých jedinců, kteří pod silným tlakem prostředí mohou přijmout závadové normy a to jak v pozitivním (drogový abusus) tak v negativním (fašizmus, xenofobie) vztahu vůči socio-patické populaci. Takto vytvářené vyloučené lokality mohou dále gravitovat stejně postižené jedince, jimž odchozí příslušníci majoritní společnosti vytvářejí další potencionální nástupní prostor. Tím se situace lokality dále zhoršuje až za bod zlomu, ze kterého už není návratu. Typickým historickým mementem je centrum Jáchymova, které se během pouhých tří desítek let proměnilo v slum a místy v rumiště. Nejlepším způsobem popisu současné situace Ostrova v oblasti sociálně patologických jevů jsou metody základní topologie vyloučených lokalit s přibližnou kvantifikací jevu a sociometrického měření. Lorenzova křivka je ukazatel, který vyjadřuje koncentraci studovaného jevu v prostoru (např. v geografii obyvatelstva sledujeme koncentraci obyvatelstva v území, v geografii zemědělství koncentraci pěstování vybraných komodit atd.). Lorenzův oblouk, jak je také tato křivka nazývána, je ukazatel grafický, vlastní hledanou míru koncentrace vyjadřuje vzdálenost křivky od úhlopříčky [20]