KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH NA ROKY

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH NA ROKY 2013-2017"

Transkript

1 KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA OSTROV NA ROKY Objednatel: Město Ostrov Zpracovatel: [1]

2 Obsah: 1. Úvod O komunitním plánování sociálních služeb obecně Cíle projektu Cílové skupiny Základní principy Základní informace o městě Ostrově a o sociálních službách na jeho území Obyvatelstvo Analýza potřeb uživatelů a poskytovatelů sociálních služeb v Ostrově Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb Sociálně-patologické jevy Vývoj drogové problematiky s přihlédnutím k regionu Stručná zpráva o domácím násilí ve Městě Ostrově Osoby se zdravotním a tělesným postižením Starší generace Analýza potřeb poskytovatelů sociálních služeb Ostatní služby Výstupy Komunitního plánu sociálních služeb města Ostrova na období let Proces konzultací návrhu plánu Proces schvalování návrhu plánu Navrhovaná opatření komunitního plánu Monitoring a vyhodnocování Komunitního plánu Přílohy: Příloha Příloha [2]

3 1 Úvod Projekt je zaměřen na realizaci a rozšiřování procesu Komunitního plánování sociálních a souvisejících služeb ve městě Ostrově a okolních obcích. Služby poté budou uspokojovat požadavky zdejších komunit v sociální oblasti s respektováním místních potřeb, podmínek i specifik. Klade důraz na rozvíjení místní spolupráce a dialog, jehož výsledkem by měla být představa konkrétní podoby sociálních služeb s důrazem na co nejvyšší efektivitu poskytovaných služeb ve městě Ostrově a jeho okolí. Vypracování analytické části Komunitního plánu Města Ostrov provedli zaměstnanci Odboru sociálních věcí a zdravotnictví MÚ Ostrov. Tento postup byl zvolen pro urychlení prací a snížení nákladů na zpracování, ale vycházel proto jen z velmi faktograficky omezeného souboru podkladů, které byly k dispozici O komunitním plánování sociálních služeb obecně Cíle projektu 1. Dojde k zavedení procesu plánování dostupnosti a zacílení sociálních služeb ve městě Ostrově a okolních obcích. 2. Proběhne navázání užší spolupráce s poskytovateli sociálních služeb. 3. Výsledkem projektu bude i systém financování sociálních služeb z rozpočtu města a partnerských obcí. 4. Všeobecným cílem komunitního plánování ve městě Ostrově je zkvalitnění nabídky a dostupnosti sociálních služeb Cílové skupiny 1) Poskytovatelé sociálních služeb a další subjekty napomáhající v sociální integraci jednotlivcům i skupinám obyvatel ohrožených sociálním vyloučením a uživatelům služeb. 2) Uživatelé sociálních služeb: osoby se zdravotním postižením a osoby pečující o osobu blízkou; děti a mládež; osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy; osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody; imigranti a azylanti; osoby bez přístřeší; etnické menšiny; oběti trestné činnosti; senioři. 1 Projekt komunitního plánování sociálních služeb ve Městě Ostrově a okolí - nástin projektu, 1997, S. 10 [3]

4 3) Zadavatelé sociálních služeb město Ostrov a zástupci obcí v regionu i zájmových občanských sdružení Základní principy Plán rozvoje sociálních služeb obsahuje náležitosti jako je popis současného stavu, analýzu existujících zdrojů a potřeb v území, strategii rozvoje sociálních služeb v území, způsob financování systému sociálních služeb, sledování a vyhodnocování plánu, odpovědnost zúčastněných subjektů. Plán bude v aktivitách provázaný a v souladu s dokumenty nižší a vyšší úrovně. Ale především je komunitní plán pomocným rozpočtovým nástrojem, který určuje prioritní oblasti, do nichž by mělo být investováno v sociální oblasti, s ohledem na zájmy a potřeby města a jeho obyvatel. Princip dohody nebo též triády Princip dohody nebo též triády vychází ze skutečnosti, že komunitní plán je svého druhu smlouva, ve které se zúčastněné strany navzájem zavazují. Dohoda by měla být nejen o záměrech, ale také o způsobu a postupu realizace odsouhlasených aktivit, preferování souhlasného rozhodnutí. Princip triády požaduje, aby v komunitním plánování byly rovnoměrně zastoupeny a spolupracovaly všechny strany triády: uživatelé, zadavatelé, poskytovatelé. V praxi je obtížné zapojit vždy všechny uživatele. Je tedy lépe hovořit více o spolupráci tří stran, než o jejich rovnoměrném zastoupení. Princip rovnosti Jako podstatný se jeví princip rovnosti charakterizovaný takto: Každý má právo starat se o věci veřejné a společné. Každý má právo se vyjádřit a každý má právo mluvit. Nikdo nesmí být vylučován a diskriminován. Je tedy pouze na jeho vůli, zda se chce zapojit do komunitního plánování či nikoliv. Naplnění tohoto principu bude dosaženo zejména informační kampaní, která vyzve všechny občany k zapojení se do procesu plánování, a také k podávání podnětů a připomínek. Realizátoři procesu osloví poskytovatele služeb formou dopisů a osobních setkání, dále uživatele prostřednictvím poskytovatelů. Zadavatel tedy město by mělo být prostřednictvím odboru sociálních věcí, jehož zaměstnanci budou plnit úlohu koordinátorů a facilitátorů, iniciátorem celého procesu. Široká veřejnost bude vyzývána ke spolupráci především prostřednictvím místních médií, tak aby každému, kdo o to projeví zájem, bylo umožněno stát se členem některé z pracovních skupin. Vše je veřejné [4]

5 Že vše je veřejné, je princip, který požaduje, aby informace o dění v komunitním plánování byly veřejně dostupné a jednání otevřená. Informace o průběhu a výstupech plánování by měly být veřejnosti aktivně předávány. Informovanost veřejnosti Informace o dění v komunitním plánování mají být veřejně dostupné a jednání otevřená. Informace o průběhu a výstupech komunitního plánování je nutné veřejnosti aktivně předávat v průběhu celého procesu. Výkonný tým komunitního plánování zajistí propagaci projektu prostřednictvím medií města (webové stránky města, Ostrovský deník, kabelová televize). Princip dosažitelnosti řešení Záběr opatření komunitního plánu je přiměřený možnostem místního společenství, jeho podmínkám, přání lidí a lidským i materiálním zdrojům. Princip cyklického opakování Témata a mnohé problémy se opakují a je nutné se jimi znovu zabývat a vyhodnocovat je na nové úrovni vývoje. Kontrola plnění plánu a jeho dodatečné korekce Po dokončení tvorby výstupního dokumentu a schválení komunitního plánu sociálních služeb zastupitelstvem města se i nadále budou uskutečňovat setkání pracovních skupin. V komunitním plánu bude setkávání k monitoringu plnění opatření poskytovatelů sociálních služeb definováno jako jedno z opatření. Princip kompetence V řízení plánování sociálních služeb je vyžadována profesionalita účastníků. Mezi klíčové osoby procesu patří koordinátor, facilitátor a vedoucí pracovních skupin. Některé pozice se mohou i křížit. [5]

6 století. 3 Celá oblast Ostrova, včetně přilehlých obcí, je oblastí bramborářskou. Kvalita půdy je v celé Bystřice. 4 Podnebí je v Ostrově mírně teplé a srážkově normální. Průměrná roční teplota vzduchu je 2 Základní informace o městě Ostrově, jeho občanech a o sociálních službách na jeho území Ostrov je druhé největší město karlovarského okresu, leží na úpatí Krušných a Doupovských hor a také poblíž řeky Ohře. Počátky zdejšího osídlení sahají až do mezolitu, mladší doby bronzové a dále po delším hiátu do mladší až pozdní doby hradištní. 2 Město bylo vysazeno na přelomu 13. a 14. oblasti podprůměrná. Orná půda je především v níže položených katastrálních územích, zatím co v ostatních jsou většinou lesy a pastviny. Ostrov patří do povodí řeky Ohře a protéká jím říčka 7,20 C. Průměrný úhrn srážek za rok je asi 650 mm. Ostrov patří do klimatického pásu 5, tj. mírně teplý mírně vlhký, část od Horního Žďáru do pásu 7, tj. mírně teplý vlhký. Ostrov se vedle vlastního vnitřního města, respektive jeho staré a nové části, skládá z těchto dalších 10 místních částí: Arnoldov, Dolní Žďár, Hanušov, Hluboký, Horní Žďár, Kfely, Květnová, Maroltov, Mořičov a Vykmanov. Celé správní území se rozkládá na ploše 4620 ha, vnitřní město na ploše 955 ha Obyvatelstvo Po celá staletí bylo Město Ostrov jen málo významným místním hospodářským, správním a kulturním centrem. Těžiště ekonomických aktivit zdejších měšťanů bylo v zemědělství, řemeslné malovýrobě a lokálním obchodu. Tento stav i přes existenci porcelánky Plus, dvou pivovarů, mlýna, továrny na matrace a továrny na lepenku Teerag, trval i v době mezi světovými válkami. 6 Až do roku 1945 tvořili většinu zdejších obyvatel Němci. Po skončení druhé světové války byli z Ostrova odsunuti a započalo osídlování pohraničí českým živlem. V roce 1948 přijala vláda usnesení o výstavbě sídliště v Ostrově pro horníků Jáchymovských dolů a jejich rodiny. S ohledem na 2 Hanzl L, Příspěvek k situování sídla Hrabišiců v Ostrově / Hláska 19, 2008, č. 2, s Dějiny města Ostrova / zpracoval kolektiv autorů za redakce Lubomíra Zemana. Ronov nad Doubravou : Triality ; Ostrov : Město Ostrov, s. 4 PROGRAMSOCIÁLNÍHO A EKONOMICKÉHO ROZVOJE MĚSTA OSTROV - Analytická část, 1997, S Tamtéž, S. 9 6 Urban J.: Ostrov, město pod krušnými horami, Okresní dům Osvěty v Ostrově, 1959, S48 [6]

7 končící těžbu byl v roce 1959 v Ostrově založen závod Škoda na výrobu trolejbusů, což udrželo pracovní místa a umožnilo stabilizovat místní populaci. 7 K Ostrovu byly postupně připojeny okolní obce. Horní a Dolní Žďár v roce 1960, Mořičov v roce 1966, Kfely a Hluboký v roce 1975, Květnová a Maroltov v roce Krásný Les, Damice a Horní Hrad se připojily rovněž v roce 1976, v roce 1992 se však opět osamostatnily. Přestože dochází od devadesátých let k odlivu obyvatelstva do okolních vesnic a osad města, tento trend je ale pro demografický vývoj města marginální. Na konci sedmdesátých let došlo k fatální chybě, která městu přivodila dalekosáhlé důsledky. Ve snaze neustále zvyšovat počet obyvatel ve velmi krátkém čase bylo do Ostrova sestěhováno v letech 1977 a 1978 až příliš velké množství lidí, na které nebylo město a ani okolní zdroje dimenzovány. Přes počátečný optimismus vyvolaný patrně krátkodobou těžbou málo kvalitní uranové rudy v sousedství dnešní osady Velký Rybník, bylo zřejmé již v roce 1979, že kýžená prosperita nepřijde. Počet obyvatel prudce opět poklesl a přes jistou stagnaci v 80. letech bylo již jasné, že sen tehdejších představitelů moci o dvacetitisícovém městě je pouhou chimérou. Ve skutečnosti neměl počet obyvatel nikdy překročit 16 tisíc, což již bylo na hranici zdejších zdrojů. Mnoho mladých lidí a začínajících rodin tak muselo hledat svou šanci ve vystěhovalectví z města. Tento trend zesílil ještě v 90. letech a následující dekádě, kdy byl tažen prohlubujícím se hospodářským úpadkem regionu. 1) Graf historického vývoje osídlení Ostrova od konce feudalismu po dnešek včetně demografického vývoje přidružených vsí. Z něj je patrné nepřirozené příliš rychlé překročení mezí systému s jehož důsledky se potýkáme dodnes 7 PROGRAMSOCIÁLNÍHO A EKONOMICKÉHO ROZVOJE MĚSTA OSTROV - Analytická část, 1997, S. 7 [7]

8 2) Graf historického vývoje osídlení Ostrova v posledních 40. letech: mezi lety 1978 a 1991 je patrný demografický překmit i s typickým zpožděním a dalším návazným snížení mezí v důsledku eroze systému. Míra natality, mortality a mobility Zásadní vliv na dosavadní demografický vývoj města má dlouhodobý pokles porodnosti, který se projevil zejména na konci devadesátých let, viz graf č Tehdy se dokonce teoreticky uvažovalo o zrušení porodnického oddělení v ostrovské nemocnici. V poslední dekádě se tento negativní trend projevil na zániku mnoha předškolních a školních zařízení. Přičemž úmrtnost obyvatelstva má současně s tím mírně zvyšující se, až stagnující charakter. 9 Na vině je patrně vyšší výskyt onkologických onemocnění v populaci Karlovarska oproti zbytku České republiky. 10 Mezi lety se sice projevila zvýšená míra porodnosti 11 způsobená větším zapojením silných ročníků z počátku 70. let do reprodukce, ale tato populační vlna se projevila jen v dílčích 8 Tamtéž, S Tamtéž 10 Český statistický úřad, Statistická ročenka Karlovarského kraje 2010, vlastní zpracování, staženo z:[ 11 Databáze demografických údajů za obce ČR, staženo z: [http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm] [8]

9 oblastech Karlovarského kraje a samotného Ostrova se příliš netýkala. Tato vlna se však již současné době vyčerpala a porodnost se opět začíná propadat. Zvýšený počet dětí však vzhledem k rezervám, které měl Ostrov již v minulosti, školská i zájmová zařízení bez problémů zachytí. Stačí jen zachovat pro budoucí léta stávající kapacity. U předškolních zařízení je počet volných míst sice nedostatečný, ale vzhledem k tomu, že krizová situace nastává právě teď a než by začala fungovat nějaká opatření, došlo by opět k poklesu, nemá už žádný praktický význam vzniklý problém řešit. Počet zemřelých jak v kraji, tak samotném městě posledních let stagnuje. Do budoucna bude počet občanů v postproduktivním věku ve městě narůstat, ale tento problém je dnes spíše optický a bude relevantní ho řešit až s příchodem nové vlny seniorů po roce 2020, kdy se opravdu začne stávat problémem. Zatím postačují stávající kapacity, které jsou v kraji. U DPS je třeba si uvědomit, že se ve skutečnosti jedná pouze o takzvané ústupové bydlení, které řeší jen sociální problém starší generace nabídkou levnějších bytů a optimalizací životních nákladů. 3) Graf vývoje porodnosti a úmrtnosti Dalším a dokonce nejvýznamnějším faktorem demografického vývoje města je stěhování obyvatel. To dosáhlo nejvyšší úrovně v první polovině 90. let, kdy se do města přistěhovalo mnohem více mladých rodin, než odsud odešlo. S hospodářským úpadkem města však následně došlo k obratu situace, od postupné stagnace až k zápornému saldu v druhé polovině 90. let a naprosté stagnaci v první dekádě 21. století. S tímto trendem se město potýká dosud. Příčinou je zejména trvalý úbytek pracovních míst, jak bude pojednáno v podkapitole Nezaměstnanost. Rovněž struktura pracovního trhu na Karlovarsku, znevýhodňuje kvalifikovanou pracovní sílu a nutí ji opouštět stále častěji region. [9]

10 Ve struktuře přistěhovalých a vystěhovalých je také patrný zvýšený pohyb v období hospodářské konjunktury let 2007 a Celkový trend snižování počtu obyvatel, mimo jiné i vystěhovalectvím, je přirozenou reakcí na historický fakt demografického překmitu, kdy byly překročeny existenční limity pro trvalou udržitelnost tehdejšího počtu obyvatel. Proto v depopulaci města nelze spatřovat jev negativní, ale naopak je nutné ho vnímat jako jev kauzální a přirozený. 4) Graf vystěhovalectví a přistěhovalectví Dvouvrcholové uspořádání dat v grafu 4) odpovídá dvěma historickým populačním vlnám patrným z grafu č. 1). Protože se však do města stahují i lidé z okolních upadajících obcí jako jsou Jáchymov, Hroznětín, Merklín etc, přicházející za lepšími sociálními podmínkami, není tato depopulace příliš markantní. Její negativní vliv se může do budoucna projevit hlavně v nezdravé struktuře práceschopného obyvatelstva, kdy by patrně mohlo docházet k větší koncentraci pracovně neaktivních, sociálně vyloučených, nekvalifikovaných nebo jen málo kvalifikovaných jedinců. Tím by se dále zhoršoval potenciál města pro případný hospodářský růst a sociálně-kulturní rozvoj. Nejmarkantnější je to zejména u obyvatel Jáchymova, kde byla v minulosti konstatována největší skupina obyvatel bez jakéhokoliv vzdělání v Karlovarském kraji. Je proto do budoucna nutno sledovat a ovlivňovat spíše než kvantitu obyvatel kvalitativní strukturu obyvatelstva, aby nebyly ztraceny důležité kapacity pro další rozvoj Ostrova. [10]

11 5) Rozložení populace Ostrova dle věku (1997) Obyvatelstvo z hlediska víry Z hlediska víry převládali v roce 1991 v populaci Ostrova ateisté a agnostici. Z věřících, kteří tvořili jen čtvrtinu populace, bylo 85% katolíků. Zbytek věřících tvořil marginální, nepočetné skupiny příslušníků různých církví a náboženských společenství, bez většího vlivu na většinovou populaci. 12 Následný vývoj v našem regionu směřuje dále k bezvěrectví. K náboženskému vyznání se v celém Karlovarském kraji, v roce 2005 přihlásilo již pouze 20,1% obyvatelstva, z toho největší podíl 75,9% připadá na Církev římskokatolickou. Proti roku 1991 se podíl věřících snížil o 11,9 procentního bodu, zároveň došlo k podstatnému odlivu lidí hlásících se k Římskokatolické církvi, o 8,7 procentního bodu. 13 Organizačně spadá Ostrov pod vikariát Karlovarský s cca věřícími (zhruba 15 % populace). 14 Shodně jako předcházející sčítání i výsledky tohoto ukázaly, že mezi věřícími jsou častěji zastoupeni občané s nižším vzděláním. Lze konstatovat, že se vzrůstajícím stupněm vzdělání klesá relativní počet osob hlásících se k náboženskému vyznání. 15 Ve dlouhodobějším horizontu lze spíše předpokládat, že počty věřících budou dále masivně ubývat a klesnou hluboko pod 20% populace. 12 PROGRAM SOCIÁLNÍHO A EKONOMICKÉHO ROZVOJE MĚSTA OSTROV - Analytická část, 1997, S Staženo dne z : [http://www.bip.cz/dieceze/vikariaty/vikariat-karlovarsky/] 15 Náboženské vyznání obyvatelstva České republiky, tisková zpráva ČSÚ, aktualizace v roce 2007, staženo z [http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/nabozenske_vyznani_obyvatelstva_ceske_republiky_23_12_04,] [11]

12 6) Skladba obyvatelstva podle víry 90. léta Obyvatelstvo z hlediska národnosti Z hlediska národnostní struktury se na Karlovarsku k české národnosti hlásilo 87,2 %, k moravské jen 0,2 %, k slovenské 4,4 %, k německé 2,8 %, k polské 0,1 % a k romské 0,2 %. Ve srovnání s výsledky sčítání z roku v národnostní struktuře výrazně ubyl podíl osob, hlásících se k národnosti slovenské (o 4,3 procentního bodu), německé (- 1), moravské (- 0,6) a romské (- 0,4) 17. Tento posun je však spíše formální a institucionální. Podíl obyvatel české národnosti zaznamenal naopak nárůst o 16 Ondřej Kubala, Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011, tisková zpráva Sčítání lidu, domů a bytů 2011, staženo z [http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/predbezne_vysledky_scitani_lidu_domu_a_bytu_2011] 17 Většina lidí pokládaných za Rómy uvádí jinou národnost a jejich národnostní cítění je nejisté, daleko častěji se definují jako blíže nespecifikovaná skupina, ale romství jako svou odlišnost od majority ve smyslu nacionality nechápou. Mnozí se hlásí k české národnosti, zde hraje velkou roli směšování národnosti a státní příslušnosti. Dalším aspektem je, že Rómové jsou jen částí z národů spadajících do tzv. Cikánského etnika. Další cikánské národy jsou Lovara, Jeniše, Rumungři, ve Francii například Kalé. U nás kromě Rómů žijí ještě Rumungři a v severozápadních Čechách příslušníci národa Lovara pocházející z východního Slovenska. Někdy je problém uvádět konkrétně identifikační znaky, protože kromě jazyka většina příslušníků cikánských národů ztratila i svou původní kulturní identitu. Mnozí už ani neovládají svůj původní jazyk a jsou plně integrováni do české společnosti. [12]

13 celé 3 procentní body. Nově se však v národnostní struktuře objevují národnosti Vietnamská, Ruská a Ukrajinská 18, jejichž počet a vliv je zatím v našem městě nezmapován. 7) Národnostní skladba obyvatel města Ostrov v roce 1991 Obyvatelstvo z hlediska kvalifikační skladby Ve vzdělání ve srovnání s průměrem ČR je v Ostrově výrazně nižší podíl obyvatel se středním a vysokoškolským vzděláním (z úhrnu obyvatel starších 15 - ti let), což je výsledek historického vývoje města jako původně hornické lokality, kdy na kvalifikaci pracovních sil nebyl kladen takový důraz. To se bohužel nezlepšilo ani později. Lze předpokládat jistý nárůst podílu obyvatelstva se středoškolským vzděláním. Výjezd za vysokoškolským studiem ohrožuje další setrvání obyvatel s tímto vzděláním. Limitující jsou atraktivní 18 Ondřej Kubala, Předběžné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011, tisková zpráva Sčítání lidu, domů a bytů 2011, staženo z [http://www.czso.cz/sldb2011/redakce.nsf/i/predbezne_vysledky_scitani_lidu_domu_a_bytu_2011] [13]

14 pracovní příležitosti a bydlení. Za jinak nezměněných podmínek hrozí stagnace kvalifikační skladby obyvatelstva. Tento předpoklad formulovaný již po roce 2000 se zatím beze zbytku naplnil. 19 8) Vzdělanostní skladba obyvatel města Ostrov v roce 1991 Trvá nadále odliv vysokoškolských studentů mimo kraj, případně do zahraničí. Do kraje se vrací zpět pouze relativně malá část absolventů, a to z důvodu absence vystudovaného oboru v kraji nebo obtížného uplatnění v kraji, případně z důvodů lepší možnosti uplatnění a lepšího finančního ohodnocení prakticky kdekoliv jinde. 20 Bydlení v karlovarském okrese dle vlastnické struktury V minulých dekádách se velmi proměnila vlastnická struktura domů a bytů v celém Karlovarském okrese a potažmo i v našem městě. Tato změna přinesla hned dva závažné momenty. Za prvé velmi omezila nabídku nájemního bydlení pro sociálně slabší vrstvy a v komerční sféře jeho cenu zdražila. Za druhé velké množství bytového fondu přešlo do soukromých rukou a cena bytů samotných rovněž vzrostla. To celkově omezilo mobilitu sociálně slabšího obyvatelstva, pro které se bydlení, ať už vlastní, či nájemní stalo nedostupným. Na tuto skutečnost pak bylo po roce 2000 reagováno tak, že ve městě byly vybudovány dodatečné kapacity sociálního bydlení pro nejchudší občany. V tomto ohledu rozhodně není městu co vytknout. 19 PROGRAM SOCIÁLNÍHO A EKONOMICKÉHO ROZVOJE MĚSTA OSTROV - Analytická část, 1997, S Projekt komunitního plánování sociálních služeb ve Městě Ostrově a okolí - nástin projektu,1997, S. 10 [14]

15 9) Bydlení v karlovarském okrese dle vlastnické struktury Nezaměstnanost Mobilita na trhu práce, a to jak prostorová, tak profesní, je v regionu velice nízká. Z kvalifikačního hlediska jsou v evidenci Úřadu práce v Karlovarském kraji nejpočetněji zastoupeny osoby se základním vzděláním a osoby se středním odborným vzděláním s výučním listem. Mezi volnými místy převažují místa určená pro vyučené uchazeče, především jde o kvalifikované řemeslníky, dále pak o kuchaře a číšníky servírky. Minimální zájem je o uchazeče bez vzdělání a uchazeče se všeobecným vzděláním. Dlouhodobě přetrvávají problémy s umísťováním občanů se změněnou pracovní schopností, absolventů škol a mladistvých, kteří nemají žádnou odbornou praxi. Historicky docházelo k úbytku pracovních míst v Ostrově již od začátku 90. let o pracovních míst ročně. V této době již třetina práce schopného obyvatelstva byla závislá na dojížďce do zaměstnání mimo Ostrov. Nejprve zanikla Subterra Ostrov, krátce na to Masokombinát Hroznětín a Tesla Ostrov poté omezila výrobu ZMA Ostrov, v roce 1998 ukončila činnost společnost Wasteko, ekolog. stroj. s.p. Ostrov. K roku 1996 se odhadoval úbytek na 700 pracovních míst. Ke stejnému roku prý vzniklo pouze 200 samostatných živností a něco přes 400 nových pracovních pozic. Do konce devadesátých let však zaniklo dalších nejméně 600 až 700 pracovních míst, přičemž vznik nových pracovních příležitostí se výrazně zpomalil. Dále po roce 2000 skončilo svou práci v rušené Jitoně Ostrov posledních 60 zaměstnanců. Jen Škoda Ostrov během pouhých 14 let snížila stavy svých zaměstnanců z původních 1700 na 300 v dubnu 2004, kdy zde skončila výroba. 21 Po krátkém období nejistoty, k , zavřela své brány definitivně. Další cenná pracovní místa byla v roce 2004 ztracena přestěhováním bývalé Cherry Ostrov dnešní ZF Electronics Klášterec s.r.o., a to v rozsahu až 500 potencionálních pracovních pozic, které takto přešly do Klášterce nad 21 Reference na: [15]

16 Ohří. 22 Následovalo období mírné stagnace, kdy dříve zaniklá místa alespoň zčásti nahradily malé a střední firmy. Většinou šlo však pouze o několik málo desítek pracovních míst a tak vliv těchto firem na pracovní trh v Ostrově zůstal marginální. Počet pracujících závislých na dojíždění za prací vzrostl až na 40% práce schopného obyvatelstva. Na konci 90. let předpokládaný úbytek práce schopného obyvatelstva o 500 osob, v důsledku stárnutí populace a odchodu do důchodu zatím nenastal. Důvodem bylo prodloužení termínu odchodu do důchodu, dále stále se zvyšující trend práce starobních důchodců. Opačně se projevily tendence u mladších ročníků v důsledku delšího studia a nižší porodnosti. Ty však zase kompenzovalo přistěhovalectví lidí do 35 let v 90. letech. Přesto však mnoho obyvatel Ostrova bylo nuceno stále více za prací vyjíždět do okolních obcí. Krach karlovarských porcelánek a odchod divize společnosti Amphenol Ostrov, který ochudil město nejméně o dalších 130 pracovních míst, zasadil pracovnímu trhu v našem městě definitivní úder. V nedávné době bylo propuštěno dalších 40 zaměstnanců z Elektroporcelánu Merklín a rovněž byly snižovány stavy zaměstnanců v Léčebných lázních Jáchymov. 23 Záporné saldo pracovních pozic v místě tak dosáhlo cca pracovních míst. V roce 2012 byla nezaměstnanost v Ostrově přibližně na úrovni 11,6 procenta. Přičemž je zřejmé, že toto číslo tvoří obyvatelé spádových obcí Ostrova a ti kteří dříve za prací vyjížděli a o tuto práci přišli. Na nezaměstnanosti Ostrova se tak podílí minimálně stejnou nebo i větší měrou, jako zánik pracovních pozic v samotném Ostrově, hlavně celkový hospodářský úpadek v jeho širším okolí. Jistou nadějí pro Ostrovské nezaměstnané byl příchod firmy Behr a dále i firmy Mahle na Městskou průmyslovou zónu. Ten se však nakonec nerealizoval a je zatím odložen na neurčito. Zdá se tedy, že s ohledem na historické danosti, probíhající hospodářskou krizi a špatný hospodářský vývoj Karlovarského kraje bude nezaměstnanost v Ostrově spíše chronickou záležitostí. 22 Reference na:http://rejstrik-firem.kurzy.cz/ /zf-electronics-klasterecsro/vztahy/?pg_field=0&zive_field=on&hist_field=on 23 Informace byla získána od ÚP Karlovy Vary a samotných zaměstnanců firem, přičemž u Elektroporcelánu Merklín se nakonec nepotvrdila, neboť se už několikrát vždy na poslední chvíli zachránil nečekanou zakázkou, nad jeho další existencí však neustále visí velký otazník [16]

17 10) Vzdělanostní skladba uchazečů o zaměstnání a její trendy 11) Skladba uchazečů o zaměstnání z nejvyšších vzdělanostních skupin a její vývoj [17]

18 2.2 Analýza potřeb uživatelů a poskytovatelů sociálních služeb v Ostrově Analýza potřeb uživatelů i poskytovatelů slouží přehlednému vyjádření problémů města v sociální oblasti, jeho obyvatel a slouží rovněž k zjištění, jakým způsobem by mělo město do sociální oblasti zasáhnout, aby umožnilo poskytovatelům služeb naplnit jejich strategické cíle Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb Sociálně-patologické jevy Sociálně-patologické jevy mají všechny známky sociálních jevů včetně nadindividuálnosti. To znamená, že existují nezávisle na tom, zda si je subjekt, jednotlivec, uvědomuje či nikoliv. Jejich spojujícím charakteristickým rysem je a-humánnost a asociálnost až antisociálnost. Činy takto zasažených jedinců směřují vždy proti společnosti, jejím normám ale i konkrétním jednotlivcům. Škála příčin a motivací k takovému jednání může být široká. Za zmínku stojí, že ve většině případů do sociálně patologického chování difunduje i psychopatologická osobnost jeho nositele. 24 Když přesně identifikujeme míru občanských dezintegrací v dané lokalitě, odhalíme a změříme jejich příčiny a na základě toho můžeme zlepšit nevyhovující podmínky, tak aby se korigoval integrační proces žádoucím směrem. Výčet nejčastěji pozorovaných jevů Agresivita je tendence k útočnému jednání vůči druhé osobě či okolí. Příčinou je často frustrace a komplex méněcennosti jako důsledek deprivace. Její součástí je i domácí násilí. Alkoholismus je nadměrné používání alkoholických nápojů vedoucí k opilosti a časem k návyku s osobními i společenskými důsledky. Je nejčastějším spouštěčem pro závadové jednání. Drogová toxikománie je důsledkem narcisistního ladění osobnosti zaměřeného na sebe a vnitřní prožívání. Kromě závažných zdravotních a epidemiologických rizik sebou nese ještě výraznou socio-patologickou zátěž se zjevnou tendencí ke kriminalizaci drogového prostředí, zejména v důsledku nutnosti opatřování si peněz. Dealerství drog je kombinovaný - terciální - sociopatický jev s vědomím využíváním ahumánnosti, antisociálnosti a psychofyzické škodlivosti svého počínání. 24 [18]

19 Gambleři jsou vášnivý hráči na hracích automatech v hernách, v restauracích s výherními automaty, nádražních halách aj. Náruživé hráčství ve všech jeho formách vytváří podobnou závislost jako závislost na drogách. Je spouštěčem pro další sociálně- patologické jevy a často i jejich příčinou. Prostituce je projev sexuálně promiskuitního jednání za úplatu oblíbené hlavně u rómských žen, neboť jde o výnosný druh podnikání, ke kterému není zapotřebí žádných drahých výrobních prostředků ani vysoká kvalifikace. Krádež je socio-patologický jev rozšířený hlavně mezi bezdomovci, kdy tito jsou někdy schopni vyvinout až nelidské úsilí k získání oblíbené suroviny, respektive železa a barevných kovů. S rostoucím počtem sociálně vyloučených obyvatel ve městě a okolí zmizel prakticky veškerý šrot a tak se stále více uchylují ke krádežím funkčních součástí infrastruktury, jako jsou značky, pletivo, kanálové poklopy etc. Přibývá rovněž vloupání do sklepů, zahradních chatek a aut. Vandalství potažmo sprejerství je ničení věcí, zejména veřejného majetku. Módnost nepovoleného projevu láká nešikovné outsidery, kterých si nikdo nevšímá, a tak provokují, ničí. Šikana. Původní význam slova šikana (z francouzštiny chicane) znamenal spíše zlomyslné obtěžování, týrání, sužování, pronásledování, byrokratický přístup vůči podřízeným nebo občanům z pozice úředníka. V dnešním pojetí se používá slovo šikana jako označení fyzického týrání, ponižování, zneužívání a vydírání. Všechny tyto jevy pak směřují zasaženou populaci dále k obecně kriminálním činům, jako jsou krádeže, podvodné jednání, napadání, ublížení na zdraví, znásilnění, vraždy etc. Zátěžové faktory území se silnou sociálně - patologickou populací nevyužití skrytého, kreativního potenciálu jednotlivců a skupin snížení celkové spokojenosti obyvatel výrazně snižuje skutečnou ekonomickou výkonnost společenství vytváří skryté náklady spojené údržbou daného území podílí se na zvýšení škod na veřejném i soukromém majetku rizikový potenciál jednotlivců k podvodným jednáním snížená míra loajality vůči společnosti, jejím institucím a normám množí se výskyt úmyslných škodních jednání [19]

20 Areály výskytu sociálně patologických jevů a potencionální sociálně patologická zátěž území a teoretický model jejího rozložení Na rostoucím zatížení těchto území, jež vyvolává problémy a sociální konflikty, se podílí kromě trvale bydlících obyvatel i tzv. ostatní uživatelé území, k nimž zařazujeme uživatele ubytovacích objektů a objektů tzv. sociálního bydlení, a dále jednodenní návštěvníky, jež ve svém souhrnu představují uživatele území celkem. Hodnocení zatížení, resp. využití území a stanovení limitů jeho únosnosti, mj. i z hlediska potřeb a požadavků udržitelného rozvoje, by se měly proto snažit reflektovat vlivy v území se skutečně pohybujících a území skutečně využívajících a zatěžujících uživatelů území celkem a jejich strukturu s ohledem na místo bydliště nebo ubytování, případně i jiné charakteristiky. Zejména počet a hustota problémových uživatelů území a jejich poměr k celkové populaci představuje možný a vhodný indikátor potenciálních problémů sociálního prostředí a využívání území (land-use) souvisejících s rizikem překračováním limitů únosnosti zatížení území negativními sociálními jevy. Z hlediska dlouhodobé perspektivy mohou sociálně patologické jevy difundovat do okolního prostředí, přičemž osoby sociální patologií nezasažené mohou být donuceny okolnostmi, při překročení míry této únosnosti, k postupnému vystěhovalectví. Ještě nebezpečnější je ztráta celkem zdravých jedinců, kteří pod silným tlakem prostředí mohou přijmout závadové normy a to jak v pozitivním (drogový abusus) tak v negativním (fašizmus, xenofobie) vztahu vůči socio-patické populaci. Takto vytvářené vyloučené lokality mohou dále gravitovat stejně postižené jedince, jimž odchozí příslušníci majoritní společnosti vytvářejí další potencionální nástupní prostor. Tím se situace lokality dále zhoršuje až za bod zlomu, ze kterého už není návratu. Typickým historickým mementem je centrum Jáchymova, které se během pouhých tří desítek let proměnilo v slum a místy v rumiště. Nejlepším způsobem popisu současné situace Ostrova v oblasti sociálně patologických jevů jsou metody základní topologie vyloučených lokalit s přibližnou kvantifikací jevu a sociometrického měření. Lorenzova křivka je ukazatel, který vyjadřuje koncentraci studovaného jevu v prostoru (např. v geografii obyvatelstva sledujeme koncentraci obyvatelstva v území, v geografii zemědělství koncentraci pěstování vybraných komodit atd.). Lorenzův oblouk, jak je také tato křivka nazývána, je ukazatel grafický, vlastní hledanou míru koncentrace vyjadřuje vzdálenost křivky od úhlopříčky [20]

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva 196 1965 197 198 199 2 25 21 196 1965 197 198 199 2 25 21 Počet obyvatel (stav k 31.12., v tis.) Počet cizinců (stav k 31.12. v tis.) Podíl z celkového obyvatelstva 1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

Více

3. Úroveň vzdělání obyvatelstva ČR podle výsledků sčítání lidu v roce 2001

3. Úroveň vzdělání obyvatelstva ČR podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 3. Úroveň obyvatelstva ČR podle výsledků sčítání lidu v roce 2001 3.1 Vzdělání mužů a žen podle věkových skupin Výsledky sčítání lidu 2001 doložily probíhající proces stárnutí populace České republiky.

Více

Analýza sociálních služeb obce Sudice

Analýza sociálních služeb obce Sudice Analýza sociálních služeb obce Sudice Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH podpořeného z prostředků EU a českého státního rozpočtu. 0 Obsah Úvod... 2 1. Základní informace... 2 2. Informace

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Pracovní síla se v kraji snižuje i přes celorepublikový růst Pracovní síla v kraji v roce 9 představovala 9,9 tis. osob. Z dlouhodobého hlediska byla nejvyšší v roce 7, v následujících

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Karlovarský kraj je druhý nejmenší z krajů ČR a žije v něm nejméně obyvatel. Karlovarský kraj se rozkládá na 3,3 tis. km 2, což představuje 4,2 % území České republiky a je tak druhým

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

6. Soudnictví, kriminalita

6. Soudnictví, kriminalita 6. Soudnictví, kriminalita Nepominutelnou oblastí s genderově citlivými rozdíly je soudnictví. A to jak u obětí, tak pachatelů zjištěných trestných činů, včetně uvězněných. Speciální problematikou jsou

Více

Možnosti sběru dat o uživatelích drog. MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště drogové epidemiologie

Možnosti sběru dat o uživatelích drog. MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště drogové epidemiologie Možnosti sběru dat o uživatelích MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště ové epidemiologie Základní pojmy - 1 Návykové látky alkohol, omamné látky, psychotropní látky

Více

Migrace a užívání drog v ČR. Bc. Hana Laurentová, Terénní programy o.s. SANANIM

Migrace a užívání drog v ČR. Bc. Hana Laurentová, Terénní programy o.s. SANANIM Migrace a užívání drog v ČR Bc. Hana Laurentová, Terénní programy o.s. SANANIM Definice drogy Mění vnímání reality, tedy má psychotropní potenciál a současně má schopnost vyvolávat návyk; Drogová závislost

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1.1 Sídelní struktura Liberecký kraj.. Území Libereckého kraje k 31. 12. 2011 představovalo 3 163,4 km 2. Administrativně je kraj rozdělen do 4 okresů (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou,

Více

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy

Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy ÚTVAR ROZVOJE HL. M. PRAHY Odbor strategické koncepce Odhad vývoje počtu obyvatel do roku 2020 Městské části Praha 21 Újezd nad Lesy Zpracoval Petr Gibas, MSc. Odbor strategické koncepce, oddělení strategie

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 20 31.12.2003 Činnost ambulantních pracovišť AT 1) a psychiatrických oddělení poskytujících

Více

4. Osoby bydlící v zařízeních

4. Osoby bydlící v zařízeních 4. Osoby bydlící v zařízeních Ubytování v zařízení nesplňuje parametry bydlení v bytech, naopak poskytuje bydlícím osobám některé služby. Celkem bylo k 26. 3. 2011 ve všech typech zařízení sečteno 194

Více

1. Vnitřní stěhování v České republice

1. Vnitřní stěhování v České republice 1. Vnitřní stěhování v České republice Objem vnitřní migrace v České republice je dán stěhováním z obce do jiné obce. Proto je třeba brát v úvahu, že souhrnný rozsah stěhování je ovlivněn i počtem obcí.

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Sociodemografická analýza správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm

Sociodemografická analýza správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm Sociodemografická analýza správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm Zpracoval Institut komunitního rozvoje Na Hradbách 6, 702 00 Ostrava institut@ikor.cz www.ikor.cz 596 138 006 731 462 017 Ing. Dana

Více

Obyvatelstvo České republiky

Obyvatelstvo České republiky Obyvatelstvo České republiky Počet obyvatel: 10 505 445 (k 1. 1. 2012) osídlení v 5.-6. století Slovany Podobný počet obyvatel mají: Řecko, Belgie, Portugalsko, Maďarsko Hustota zalidnění: 131 obyvatel/km

Více

OBSAH Seznam tabulek... 3 Seznam obrázků Drogový informační systém (DIS) Incidence žadatelů o léčbu - uživatelů drog v MS

OBSAH Seznam tabulek... 3 Seznam obrázků Drogový informační systém (DIS) Incidence žadatelů o léčbu - uživatelů drog v MS OBSAH Seznam tabulek... 3 Seznam obrázků... 3 1. Drogový informační systém (DIS) - 2005... 4 2. Incidence žadatelů o léčbu - uživatelů drog v MS kraji... 4 3. Incidence žadatelů o léčbu - gamblerů v MS

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V Praze žilo k 31.12.1 1 257 158 obyvatel. V devadesátých letech počet obyvatel Prahy klesal, od roku 1 však setrvale roste, i když v období posledních dvou let nižším tempem. Tato změna

Více

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty,

5 Potratovost. Tab. 5.1 Potraty, 5 Potratovost Počet potratů se dlouhodobě snižuje a tento trend pokračoval i v roce. Registrovaných 7 potratů bylo 35,8 tisíce, čímž bylo opět překonáno historické minimum. Počet umělých přerušení těhotenství

Více

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI RELIK 2014. Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti. 24. 25. listopadu 2014 TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Kotýnková Magdalena Abstrakt Stárnutí obyvatelstva,

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:

Více

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE

SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE SOCIODEMOGRAFICKÁ ANALÝZA ÚZEMÍ ORP HUSTOPEČE červen 2013 1 Zpracovatel: GaREP, spol. s r.o. Náměstí 28. října 3 602 00 Brno RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Kateřina Synková Ing. Jan Binek, Ph.D. 2 1.

Více

Drogové závislosti v ČR začátkem roku 2010

Drogové závislosti v ČR začátkem roku 2010 Drogové závislosti v ČR začátkem roku 2010 Prim. MUDr. Petr Popov Subkatedra návykových nemocí IPVZ Oddělení léčby závislostí VFN 1.LF UK v Praze 2008: Drogy hrozba dneška? MUDr. PhDr. Kamil Kalina, CSc.,

Více

Město Rychnov u Jablonce nad Nisou. Liberecký kraj

Město Rychnov u Jablonce nad Nisou. Liberecký kraj Město Rychnov u Jablonce nad Nisou Liberecký kraj Plán práce prevence kriminality na období 2013 2015 OBSAH: 1. Úvod 3 2. Bezpečnostní analýza v období 2010 2012 3 2.1. Hlavní problémové oblasti v oblasti

Více

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec 2012. Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč

Aktualizace demografické prognózy. MČ Praha Zbraslav. Tomáš Soukup. prosinec 2012. Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč Aktualizace demografické prognózy MČ Praha Zbraslav prosinec 2012 Tomáš Soukup Šmeralova 4 170 00 Praha - Bubeneč IČ: 73534781 TEL: +420 739 358 697 E-mail: info@vyzkumysoukup.cz www.vyzkumysoukup.cz Obsah

Více

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města TŘEBÍČ Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem MUDr. Stanislav Wasserbauer Hana Pokorná Jihlava, září 2012 Obsah: 1 Úvod...4

Více

NÁRODNÍ PROTIDROGOVÁ CENTRÁLA SLUŽBY KRIMINÁLNÍ POLICIE A VYŠETŘOVÁNÍ

NÁRODNÍ PROTIDROGOVÁ CENTRÁLA SLUŽBY KRIMINÁLNÍ POLICIE A VYŠETŘOVÁNÍ POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY NÁRODNÍ PROTIDROGOVÁ CENTRÁLA SLUŽBY KRIMINÁLNÍ POLICIE A VYŠETŘOVÁNÍ I. II. NÁVYKOVÉ LÁTKY A LEGISLATIVA III. NÁVYKOVÉ LÁTKY VE ŠKOLNÍM PROSTŘEDÍ 1 Charakteristika současné drogové

Více

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela

Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti PhDr. Miloslav Macela OPZ 2014 2020, jeho investiční priority a konkrétní výzvy Investiční priority 2. 1. - 2. 3. (sociální začleňování), ale

Více

První otázka zjišťovala morální přijatelnost konzumace vybraných látek 1 :

První otázka zjišťovala morální přijatelnost konzumace vybraných látek 1 : Ob300 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Analýza cílových skupin sociálních služeb

Analýza cílových skupin sociálních služeb Analýza cílových skupin sociálních služeb Zpracováno v rámci zakázky Zpracování analytických podkladů pro projekt Podpora zavádění, realizace a vyhodnocování procesu střednědobého plánování rozvoje sociálních

Více

1. Velikost pracovní síly

1. Velikost pracovní síly 1. Velikost pracovní síly Hlavním zdrojem dat o tématu lidské zdroje je Výběrové šetření pracovních sil Velikost pracovní síly ovlivňuje řada faktorů.. Počet obyvatel ve věku 15 a více let rostl, pracovní

Více

Péče o pacienty užívající psychoaktivní látky (alkohol a jiné drogy) hospitalizované v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR v roce 2012

Péče o pacienty užívající psychoaktivní látky (alkohol a jiné drogy) hospitalizované v psychiatrických lůžkových zařízeních ČR v roce 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3. 10. 2013 46 Péče o pacienty užívající psychoaktivní látky (alkohol a jiné drogy) hospitalizované v psychiatrických

Více

Prognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025

Prognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025 Prognóza počtu a věkové struktury obyvatel MČ Praha-Satalice do roku 2025 Březen 2016 Zpracoval: RNDr. Tomáš Brabec, Ph.D. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy Sekce strategií a politik, Kancelář

Více

Kriminalita a její prevence v Moravskoslezském m kraji

Kriminalita a její prevence v Moravskoslezském m kraji Kriminalita a její prevence v Moravskoslezském m kraji 13. 11. 2013 Workshop: Prevence sociálních a bezpečnostních rizik v transformující se společnosti 21. století Moravskoslezský kraj - vybrané statistické

Více

ABÚZE CLUB Kontaktní centrum Pro drogově závislé

ABÚZE CLUB Kontaktní centrum Pro drogově závislé Výroční zpráva 1998 ABÚZE CLUB Kontaktní centrum Pro drogově závislé Základním cílem K-Centra je psychosociální pomoc lidem užívající drogy. Kateřina Chlumská Kontaktní centrum je specializovaným nízkoprahovým

Více

2. Kvalita pracovní síly

2. Kvalita pracovní síly 2. Kvalita pracovní síly Kvalita pracovní síly = vzdělání a kvalifikace Úkolem první části této práce bylo ukázat, jak velká je pracovní síla v Jihomoravském kraji či jak se její velikost změnila. Cílem

Více

Z Á P I S ze dne

Z Á P I S ze dne Z Á P I S ze dne 8. 4. 2014 Pracovní skupina: Ekonomická udržitelnost, zaměstnanost, školství, vzdělávání 14:00 16:00 Program: 1. Diskuze k SWOT analýze a návrhové části rámcové strategie Přítomni: dle

Více

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti

Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti Nezaměstnanost patří k nejsledovanějším ekonomickým ukazatelům. V České republice však existují minimálně dva ukazatele nezaměstnanosti, první je pravidelně zveřejňován

Více

III. ROZVODOVOST. Tab. III.1 Ukazatele rozvodovosti,

III. ROZVODOVOST. Tab. III.1 Ukazatele rozvodovosti, III. ROZVODOVOST Ani v roce 08 absolutní počet nově rozvedených manželství nikterak nevybočil z úrovně posledních let. Celkem bylo schváleno 31 300 návrhů na rozvod 3, z nichž 65 % iniciovaly ženy. V relaci

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu V průběhu roku 213 pokračoval v České republice proces stárnutí populace. Zvýšil se průměrný věk obyvatel (na 41,5 let) i počet a podíl osob ve věku 65 a více

Více

1. VELIKOST PRACOVNÍ SÍLY

1. VELIKOST PRACOVNÍ SÍLY 1. VELIKOST PRACOVNÍ SÍLY Pracovní síla v hlavním městě dlouhodobě vzrůstá Graf č. 1 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo ve věku 2 až 64 Pracovní síla vyjadřuje pracovní potenciál obyvatel v území. Zahrnuje

Více

KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014. Základní definice

KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014. Základní definice č. j.: Spr 00562/2015-022 KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014 Základní definice Základní statistickou jednotkou v případě tohoto statistického vyhodnocení

Více

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 2 3 4 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy květen Technické parametry

Více

3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory

3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory 3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory 3.1. Teoretický úvod Obecně je možné sociální služby charakterizovat jako specializované činnosti zaměřené na pomoc lidem, kteří se dostali do nepříznivé

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

Vybraná data z analytické části RPSS ČB. Zpracovatelé: Mgr. Aleš Novotný Mgr. Hana Francová

Vybraná data z analytické části RPSS ČB. Zpracovatelé: Mgr. Aleš Novotný Mgr. Hana Francová Vybraná data z analytické části RPSS ČB Zpracovatelé: Mgr. Aleš Novotný Mgr. Hana Francová Obsah prezentace Sociodemografická data Socioekonomická data nezaměstnanost sociální dávky Výskyt kriminality

Více

Město Nový Bydžov patří do zájmového sdružení Mikroregion Novobydžovsko, tj. region 19 obcí v severozápadní části okresu Hradec Králové.

Město Nový Bydžov patří do zájmového sdružení Mikroregion Novobydžovsko, tj. region 19 obcí v severozápadní části okresu Hradec Králové. Demografická analýza Město Nový Bydžov patří do zájmového sdružení Mikroregion Novobydžovsko, tj. region 19 obcí v severozápadní části okresu Hradec Králové. V souboru obcí mikroregionu tvoří město Nový

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Hodnocení bydlení seniorů je možné pouze na základě výsledků sčítání lidu, domu a bytů (SLDB), které jediné přináší podrobné údaje o ech a úrovni jejich bydlení. Podle výsledků

Více

Koncepce prevence kriminality Karlovarského kraje a krajská protidrogová strategie na léta 2013-2016

Koncepce prevence kriminality Karlovarského kraje a krajská protidrogová strategie na léta 2013-2016 Koncepce prevence kriminality Karlovarského kraje a krajská protidrogová strategie na léta 2013-2016 republiková a resortní krajská lokální Primární Sekundární terciární Úrovně systému prevence Úrovně

Více

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GER2, přednáška 2 letní semestr 2008 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz v České republice žije cca 10 450 000 lidí (9/2008) je to obdobný počet, jako v roce

Více

Využití pracovní síly

Využití pracovní síly Využití pracovní síly HDP na konci sledovaného období klesal výrazněji než v celé Rozhodující význam má v kraji zpracovatelský průmysl Hrubý domácí produkt na Vysočině obdobně jako v celé České republice

Více

Charakteristika kriminologie, předmět, pojem a význam Stav, struktura a dynamika kriminality Vznik kriminologie, historické směry Uveďte jednotlivé

Charakteristika kriminologie, předmět, pojem a význam Stav, struktura a dynamika kriminality Vznik kriminologie, historické směry Uveďte jednotlivé Charakteristika kriminologie, předmět, pojem a význam Stav, struktura a dynamika kriminality Vznik kriminologie, historické směry Uveďte jednotlivé kriminologické školy, jejich charakteristiku Vznik čsl.

Více

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj

Sledované indikátory: I. Výzkum a vývoj REGIONÁLNÍ OBSERVATOŘ KONKURENCESCHOPNOSTI oblast VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE Moravskoslezský kraj se vyznačuje silným potenciálem v oblasti výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. Je to dáno existencí

Více

2. Kvalita lidských zdrojů

2. Kvalita lidských zdrojů 2. Kvalita lidských zdrojů 2.1 Struktura obyvatel Sídelní struktura Osidlování území současného Moravskoslezského kraje bylo prováděno převážně v raném středověku zakládáním měst na tradičních obchodně-dopravních

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV

DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV PhDr. Eva Pešková 211 DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV PhDr. Eva Pešková 211 1 1. Charakteristika města a základní demografické údaje 1.1. Město Mladá Boleslav a počet

Více

OSTROV. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Karlovarský kraj 2004

OSTROV. Správní obvody obcí s rozšířenou působností Karlovarský kraj 2004 Správní obvod Ostrov má rozlohu 318,54 km 2 a žije v něm 28 998 obyvatel. S hustotou osídlení 91 obyvatel na km 2 dosahuje průměru Karlovarského kraje. Ve správním obvodu Ostrov je zahrnuto 14 obcí, kterými

Více

Program prevence kriminality Kraje Vysočina. na rok 2015

Program prevence kriminality Kraje Vysočina. na rok 2015 BRK-02-2015-10,př. 2 Počet stran: 7 KRAJSKÝ ÚŘAD KRAJE VYSOČINA Odbor sekretariátu hejtmana Žižkova 57, 587 33 Jihlava, Česká republika Program prevence kriminality Kraje Vysočina na rok 2015 Obsah 1.

Více

Analýza sociálních služeb obce Chuchelná

Analýza sociálních služeb obce Chuchelná Analýza sociálních služeb obce Chuchelná Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Úvod V rámci zpracovávání Střednědobého

Více

Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001

Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001 1. Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety a Období - bylo pro vývoj počtu a struktury faktických manželství obdobím významné změny trendu. Zatímco v předchozích letech či desetiletích

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. ov602 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji

Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji Nezaměstnanost se jedním z negativních důsledků společenských, ekonomických a sociálních změn, ke kterým došlo v České republice po roce 1989. Postupem

Více

II.02 III.03 III.04 X.01 X.03 VI.03

II.02 III.03 III.04 X.01 X.03 VI.03 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Důvěra některým institucím veřejného života v září

Více

3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí,

3 Rozvodovost. Tab. 3.1 Rozvody podle návrhu a pořadí, 3 Rozvodovost Statistika zpracovaná na základě údajů obdržených od Ministerstva spravedlnosti ČR udává 26,1 tisíce rozvedených manželství v roce 2015, nejméně od roku 2000. Téměř třetina rozvodů byla iniciována

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl Počtem obyvatel zaujímá Karlovarský kraj 2,9 % z celkového úhrnu ČR, a je tak nejméně lidnatým krajem. Na konci roku 2013 žilo v kraji

Více

ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET

ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET Praha, 17. 6. 2013 ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET TABÁK KOUŘÍ TŘETINA ČECHŮ A ČTVRTINA ČEŠEK - NEJVÍCE KOUŘÍ MLADÍ LIDÉ Počet kuřáků v České republice neklesá, jejich

Více

Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina. Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012

Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina. Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012 Předběžné výsledky Sčítání lidu domů a bytů 2011 v Kraji Vysočina Tisková konference, Jihlava 24. ledna 2012 Co ukázaly předběžné výsledky SLDB 2011 na Vysočině? Počet obyvatel se během 10 let zvýšil díky

Více

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM

TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM 1. 2. 2013 TÉMĚŘ V PĚTINĚ RODINNÝCH DOMÁCNOSTÍ ŽIJÍ ZÁVISLÉ DĚTI JEN S JEDNÍM RODIČEM Od devadesátých let roste počet neúplných rodinných domácností se závislými dětmi. Podle výsledků výběrového šetření

Více

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců Genderové otázky pracovníků ve školství STRUČNÉ SHRNUTÍ Svodka Genderové otázky pracovníků ve školství se zabývá genderovou strukturou pracovníků v regionálním školství a na jejím základě pak také strukturou

Více

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Zora Pištěcká http://www.timur.cz 2010 1.

Více

2. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2007 2009

2. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2007 2009 2. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2007 2009 Moravskoslezský kraj Krajský úřad kraje odbor sociálních věcí 2. akční plán realizace Strategie protidrogové

Více

DROGOVÁ EPIDEMIOLOGIE

DROGOVÁ EPIDEMIOLOGIE DROGOVÁ EPIDEMIOLOGIE 213 Krajská hygienická stanice Libereckého kraje se sídlem v Liberci DROGOVÁ EPIDEMIOLOGIE LIBEREC - 213 Hygienická služba provádí v rámci Národní strategie protidrogové politiky

Více

Péče o pacienty užívající psychoaktivní látky v ambulantních zařízeních ČR v roce 2009

Péče o pacienty užívající psychoaktivní látky v ambulantních zařízeních ČR v roce 2009 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 18. 5. 2010 18 Souhrn Péče o pacienty užívající psychoaktivní látky v ambulantních zařízeních ČR v roce 2009 Health

Více

Ambulantní péče o pacienty užívající psychoaktivní látky (alkohol a jiné drogy) v roce 2013

Ambulantní péče o pacienty užívající psychoaktivní látky (alkohol a jiné drogy) v roce 2013 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 10. 11. 2014 29 Souhrn Ambulantní péče o pacienty užívající psychoaktivní látky (alkohol a jiné drogy) v roce 2013

Více

Tab Obyvatelstvo podle pohlaví a věku, index stáří a průměrný věk podle velikostních skupin obcí

Tab Obyvatelstvo podle pohlaví a věku, index stáří a průměrný věk podle velikostních skupin obcí 3. Obyvatelstvo 3.1. Věková struktura Počtem obyvatel zaujímá Moravskoslezský kraj 3. místo v ČR V Moravskoslezském kraji mělo k 26. 3. 2011 obvyklý pobyt 1 205 834 obyvatel a s podílem 11,6 % na České

Více

1. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2005 2006

1. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2005 2006 1. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2005 2006 Moravskoslezský kraj Krajský úřad kraje odbor sociálních věcí 1. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ

Více

4. Pracující (zaměstnaní) senioři

4. Pracující (zaměstnaní) senioři Senioři v letech 2 a 215 4. Pracující (zaměstnaní) senioři Jako zaměstnaní se označují všichni pracující - např. zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), členové produkčních družstev apod.

Více

Rychlý růst vzdělanosti žen

Rychlý růst vzdělanosti žen 3. 11. 2016 Rychlý růst vzdělanosti žen V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Ve věkové skupině 25-64letých v průběhu posledních deseti let počet obyvatel stagnoval, ale počet osob

Více

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu

Více

6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA

6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA 6. ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ OBYVATELSTVA 6.1 Vývoj vzdělanosti obyvatel ČR Při sčítání lidu byla otázka na nejvyšší vyplňovana pouze 15letými a staršími osobami podle nejvyšší dokončené školy. Škála zjišťovaných

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Sídelní struktura kraje se vyznačuje mimořádnou hustotou obyvatelstva a jeho koncentrací na území Ostravsko-karvinské aglomerace Moravskoslezský kraj se rozkládá na ploše 5 427 km

Více

Analýza sociálních služeb obce Hněvošice

Analýza sociálních služeb obce Hněvošice Analýza sociálních služeb obce Hněvošice Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Úvod V rámci zpracovávání Střednědobého

Více

Průřezová dotazníková studie o uživatelích návykových látek v hl. m. Praze v roce 2008

Průřezová dotazníková studie o uživatelích návykových látek v hl. m. Praze v roce 2008 Průřezová dotazníková studie o uživatelích návykových látek v hl. m. Praze v roce 2008 Základní informace o výzkumu Průřezová studie probíhala v květnu 2008 celkem v 7mi pražských nízkoprahových zařízeních.

Více

Analýza sociálních služeb města Kravaře

Analýza sociálních služeb města Kravaře Analýza sociálních služeb města Kravaře Zpracováno v rámci projektu Sociální služby SOH spolufinancovaného z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR. Obsah Úvod... 2 1. Základní informace...

Více

P o l i c i e Č e s k é r e p u b l i k y O k r e s n í ř e d i t e l s t v í P a r t y z á n s k á 9, B r u n t á l 7 9 2 0 1 B R U N T Á L

P o l i c i e Č e s k é r e p u b l i k y O k r e s n í ř e d i t e l s t v í P a r t y z á n s k á 9, B r u n t á l 7 9 2 0 1 B R U N T Á L P o l i c i e Č e s k é r e p u b l i k y O k r e s n í ř e d i t e l s t v í P a r t y z á n s k á 9, B r u n t á l 7 9 2 0 1 B R U N T Á L Bezpečnostní analýza OOP ČR Krnov ( k 30.11.2006) 1. Úvod Stejně

Více

2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění

2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění 2. Regionální rozdíly uvnitř kraje v administrativně-správním členění 2.1. Sídelní struktura 2.1.1 Současná sídelní struktura Na základě ústavního zákona č. 347 platného od 1.1.2000 bylo vytvořeno na území

Více

Městský program. prevence kriminality pro rok Město Smiřice

Městský program. prevence kriminality pro rok Město Smiřice Městský program prevence kriminality pro rok 2011 Město Smiřice OBSAH 1. Úvod...3 2. Podklady pro zpracování programu...3 2.1 Vyhodnocení průzkumu potřeb...3 2.2 Zpráva o bezpečnostní situaci v teritoriu

Více

Město Nová Role Karlovarský kraj

Město Nová Role Karlovarský kraj Město Nová Role Karlovarský kraj Plán práce prevence kriminality na období 2013 2015 MĚSTA NOVÁ ROLE Schválen 10. 12. 2012 usnesením ZMě Nová Role č. 16/07 2) 1 Obsah I. Úvod statistické údaje ustanovení

Více

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje

Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Konference Zaměstnanost 2015 / Karlovy Vary Strategie hospodářské restrukturalizace Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje Kanceláře zmocněnce vlády pro MSK, ÚK a KVK 1 Vymezení pomoci strukturálně

Více

6. Zařízení sociálních služeb

6. Zařízení sociálních služeb 6. Zařízení sociálních Hlavním smyslem sociálních je zajištění pomoci při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoci při zabezpečení chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poradenství,

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti

Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti Základní trendy vývoje porodnosti v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti:

Více

- prezentace je určená k promítnutí studentům a seznamuje je s problematikou sociálně patologických jevů

- prezentace je určená k promítnutí studentům a seznamuje je s problematikou sociálně patologických jevů Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Sociálně patologické jevy Ročník 1. Datum tvorby

Více

Konzumace piva v České republice v roce 2007

Konzumace piva v České republice v roce 2007 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 26 40 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Konzumace piva v České republice v roce 2007 Technické

Více

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,7 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní

Česká republika Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu1 v dubnu ,7 Počet volných pracovních míst počtu nezaměstnaných na jedno volné pracovní Česká republika Podíl na obyvatelstvu 1 v dubnu 2016 činil 5,7 % jde celkem o 396 410 dosažitelných 2 evidovaných na úřadech práce. V letech 2004 2008 průměrná celková nezaměstnanost v ČR dlouhodobě klesala.

Více

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013 4. Zdravotní péče Zdrojem dat uváděných v této kapitole jsou publikace Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Zdravotnické ročenky krajů a ČR a Činnost zdravotnických zařízení ve vybraných

Více

Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - nelegální drogy

Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - nelegální drogy Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8.9.2005 46 Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - nelegální drogy Sample

Více

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Michaela Pomališová http://www.timur.cz

Více