Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb v České republice

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb v České republice"

Transkript

1 Společnost pro návykové nemoci ČLS JEP Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze ve spolupráci Česká asociace adiktologů Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb v České republice Verze 4.5 Autoři revizí v rámci verze 4: Lenka Vavrinčíková, Jiří Libra, Michal Miovský (materiál určen pro vnitřní připomínkové kolo v rámci projektu NETAD) Materiál neprošel jazykovou korekturou Verze 4.5 vznikla pětikolovým zapracováním připomínek k verzi 3.3, kterou schválil výbor Společnosti pro návykové nemoci ČLS JEP na zasedání 6. února 2013 a zapracováním analytické správy projektu: Mapování dostupnosti a charakteru sítě služeb oboru Adiktologie, řešeného v rámci programu Ministerstva zdravotnictví Národní akční plány a koncepce rok Materiály připomínkovali členové Společnosti pro návykové nemoci ČLS JEP, České asociace adiktologů po jejich vnitřních liniích, členové Adiktologického fóra expertní skupiny vzniklé v rámci projektu NETAD, veřejnost prostřednictvím stránek SNN ČLS JEP na Praha, říjen /69

2 Gesci nad tímto dokumentem převzala Společnost pro návykové nemoci ČLS JEP a Česká asociace adiktologů a dokument vyjadřuje názory a postoje členů těchto odborných společností. Tyto společnosti si současně vyhrazují právo měnit obsah dokumentu v závislosti na vývoji názorů a postojů svých členů a za základní podmínku jeho úspěšné implementace považují jeho nezávislost a apolitičnost. 1 Dokument vznikl za podpory projektu NETAD Síťování vědecko-výzkumných kapacit a cílený rozvoj spolupráce mezi vysokými školami, veřejnou správou, soukromým a neziskovým sektorem v adiktologii (reg. č. CZ.1.07/2.4.00/ OPVK). Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. 1 Navržená formulace vychází z připomínky vznesené v rámci předchozího připomínkové kola k verzi 4.3. ze září 2013 a jejím cílem je zdůraznit fakt, že uvedená koncepce z povahy věci nemůže být v gesci jiné instituce či struktury, než právě přímo dotčených odborných společností (SNN ČLS JEP a ČAA) a že pouze ony mohou společně garantovat a nést zodpovědnost za koncepci sítě služeb a standardy jejich kvality (příloha č. 1 a 2 tohoto dokumentu). 2/69

3 Obsah: 1 ÚVOD VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ ROZSAH PROBLÉMU UŽÍVÁNÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK A PORUCH SOUVISEJÍCÍCH S PATOLOGICKÝM HRÁČSTVÍM V ČR LEGISLATIVNÍ RÁMEC, STRATEGIE A POLITIKY V OBLASTI ADIKTOLOGICKÉ PÉČE LEGISLATIVNÍ RÁMEC SLUŽEB PRO UŽIVATELE NÁVYKOVÝCH LÁTEK ODBORNÁ ZPŮSOBILOST PRACOVNÍKŮ PRACUJÍCÍCH V ADIKTOLOGICKÝCH SLUŽBÁCH STANDARDY KVALITY ADIKTOLOGICKÉ PREVENTIVNÍ A LÉČEBNÉ PÉČE STRATEGIE V OBLASTI ADIKTOLOGICKÉ PÉČE ZHODNOCENÍ STAVU SOUČASNÉHO SYSTÉMU PREVENTIVNÍ A LÉČEBNÉ PÉČE O UŽIVATELE NÁVYKOVÝCH LÁTEK PREVENCE UŽÍVÁNÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK HLAVNÍ TYPY EXISTUJÍCÍCH SPECIALIZOVANÝCH ADIKTOLOGICKÝCH SLUŽEB SLABÉ STRÁNKY SOUČASNÉHO SYSTÉMU ADIKTOLOGICKÉ PÉČE SILNÉ STRÁNKY A PŘÍLEŽITOSTI SOUČASNÉ SITUACE KONCEPČNÍ VÝCHODISKA CÍLOVÁ SKUPINA SLUŽEB ADIKTOLOGICKÉ PÉČE ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA A KOMPONENTY PROGRAMŮ PRIMÁRNÍ PREVENCE ZÁKLADNÍ PRINCIPY POSKYTOVÁNÍ ADIKTOLOGICKÝCH SLUŽEB ZÁKLADNÍ PRINCIPY ROZVOJE SÍTĚ SPECIALIZOVANÝCH ADIKTOLOGICKÝCH SLUŽEB V ČR TRANSFORMACE SOUČASNÉHO SYSTÉMU ADIKTOLOGICKÉ PÉČE KONCEPCE SÍTĚ ADIKTOLOGICKÝCH SLUŽEB PREVENCE V ADIKTOLOGII SLUŽBY SPECIALIZOVANÉ ADIKTOLOGICKÉ PÉČE JEDNOTLIVÉ TYPY AMBULANTNÍ ADIKTOLOGICKÉ PÉČE A JEJICH VYMEZENÍ JEDNOTLIVÉ TYPY JEDNODENNÍ A LŮŽKOVÉ ADIKTOLOGICKÉ PÉČE A JEJICH VYMEZENÍ ANALÝZA DOSTUPNOSTI ADIKTOLOGICKÉ PÉČE A NÁVRH MINIMÁLNÍHO ROZSAHU SÍTĚ SPECIALIZOVANÝCH ADIKTOLOGICKÝCH SLUŽEB DOSTUPNOST ADIKTOLOGICKÉ PÉČE NAVRHOVANÝ ROZSAH SPECIALIZOVANÉ ADIKTOLOGICKÉ PÉČE A JEJÍ DOSTUPNOST POTŘEBNÉ ZMĚNY V SYSTÉMU ADIKTOLOGICKÉ PÉČE...63 ZDROJE: PŘÍLOHY: Příloha č. 1: Standardy kvality prevence rizikového chování Standardy odborné způsobilosti poskytovatelů programů školské primární prevence rizikového chování Příloha č.2: Standardy kvality specializovaných adiktologických služeb Standardy odborné způsobilosti pro zařízení a programy poskytující adiktologické odborné služby (Standardy služeb pro uživatele drog, závislé a patologické hráče) 3/69

4 1 Úvod Pro účely této koncepce se pojmem adiktologie rozumí v nejširším slova smyslu interdisciplinární obor zaměřující se na prevenci, léčbu a/nebo minimalizaci poruch a nemocí souvisejících s užíváním návykových látek a poruch vznikajících v souvislosti s různými formami závislostního chování. Obor adiktologie patří mezi středně velké obory. Adiktologická léčebně-preventivní péče zahrnuje prevenci těchto poruch, jejich včasnou identifikaci a intervenci, poradenství, léčbu, sociální rehabilitaci a reintegraci osob těmito poruchami postiženými. Při poskytování adiktologické péče mají být na základě bio-psycho-sociálního modelu závislosti 2 využívány specifické léčebné, edukativní, preventivní postupy a postupy sociální práce, jejichž efektivita je dostatečně zdokumentována a prokázána. Dokument navrhuje koncepci specializovaných adiktologických služeb pro uživatele psychoaktivních látek a patologické hráče. Koncepce z pohledu odborné společnosti zohledňuje současné potřeby a vývojové trendy v oboru a usiluje o optimální využití potenciálu již existující sítě ambulantních i pobytových/rezidenčních služeb. Specializovaná adiktologická péče má několik rovin a typů, což je dáno různým charakterem služeb, přítomností několika zákonných rámců, prostředím jejich poskytování, a různorodostí odborností, které se při péči o uživatele návykových látek a/nebo patologické hráče střetávají. V současné době je v praxi možno rozlišit adiktologickou péči zdravotní, členící se dále na adiktologickou péči lékařskou (čili obor návykových nemocí) a adiktologickou péči nelékařskou zdravotnickou (odpovídající profilu nelékařské odbornosti zdravotnického pracovníka adiktologa) a adiktologickou péči prováděnou v programech sociálních služeb, v zařízeních speciálního školství nebo např. ve věznicích. Jednotlivé typy specializované péče vyžadují úzkou vazbu a kombinaci těchto přístupů/perspektiv a v praxi je nutné udržet komplexnost těchto služeb a jejich nedělitelnost. V opačném případě tyto specializované služby zásadně ztrácejí na své efektivitě a přestávají korespondovat s potřebami pacientů a klientů. Adiktologická péče ve smyslu předkládané koncepce má dále charakter specializované péče, jejíž jedinou či dominantní cílovou skupinou jsou klienti a pacienti užívající návykové látky, závislí i patologičtí hráči. Typy služeb jsou jasně definovány standardy kvality 3 a navazují na ně doporučené postupy 4 v oboru adiktologie. Mimo tuto specializovanou péči jsou služby poskytovány samozřejmě též organizacemi/subjekty, jejichž cílová skupina je definována šířeji (např. pacienti s poruchou z okruhu psychiatrických diagnóz, do kterých patří také poruchy způsobené užíváním návykových látek) nebo velmi široce (všechny osoby, např. klientela praktického lékaře pro dospělé). Dále je možno rozlišit péči ambulantní a lůžkovou, a to v různých typech služeb podle oboru/resortnosti i podle specializace. Cílem této koncepce je definovat síť specializovaných adiktologických služeb, jejíž těžiště bude z jedné části spočívat v resortu zdravotnictví a z druhé části v resortu práce a sociálních věcí, a jejíž články budou poskytovat zdravotní péči v oboru adiktologie jako hlavní nebo podstatnou část své činnosti a současně zajistí odpovídající kombinaci s péčí sociální v rámci společných a nedělitelných specializovaných provozů definovaných Standardy odborné způsobilosti pro zařízení a programy 2 Případně se zahrnutím spirituální složky v rámci bio-psycho-socio-spirituálního modelu závislosti viz dále v části Vymezení základních pojmů. Dále v dokumentu je s vědomím spirituální dimenze závislosti a poruch spojených se závislostním chováním používán termín bio-psycho-sociální. 3 Standardy kvality, resp. standardy odborné způsobilosti (Libra et al., 2012) definují základní typy specializované adiktologické péče (v současnosti 9 typů služeb) a pro každý z těchto typů služeb definují soubor požadavků a norem spojených s přípravou a realizací daného typu adiktologické služby. Předpokladem, na kterém je návrh koncepce vystavěn, je sdílení těchto standardů v rámci oboru adiktologie, včetně požadavku certifikovat poskytovatele služby a prostřednictvím této procedury je odlišit a jednoznačně identifikovat jako články systému specializovaných adiktologických služeb. 4 SNN na své listopadové schůzi 2012 schválila záměr předložený doc. Kalinou a kol., na realizaci doporučených postupů v oboru adiktologie, které tak vznikají v rámci spolupráci mezi SNN, ČAA, Klinikou adiktologie 1. LF UK v Praze a dalšími institucemi v rámci projektu NETAD. 4/69

5 poskytující adiktologické odborné služby (Standardy služeb pro uživatele drog, závislé a patologické hráče) (Libra et al., 2012). Tato koncepce úzce navazuje na předchozí návrhy ambulantní a lůžkové adiktologické péče v České republice vzniklé v rámci Společnosti pro návykové nemoci ČLS JEP v nedávné minulosti (Radimecký et al., 2009; Randák et al., 2011) a na první oficiálně oběma hlavními odbornými společnostmi (SNN ČLS JEP a ČAA) schválený návrh (verze 3.3.) koncepce sítě zdravotnických služeb oboru adiktologie (Mravčík & Libra & Miovský, únor 2012). 5/69

6 2 Vymezení základních pojmů Adiktologie Pro účely této koncepce se pojmem adiktologie rozumí v nejširším slova smyslu interdisciplinární obor zaměřující se na základě bio-psycho-sociálního modelu závislosti na tzv. adiktologické poruchy, tj. poruchy související s užíváním psychoaktivních látek a poruchy příbuzné se závislostním chováním z hlediska jejich prevence, včasné intervence, poradenství, snižování rizik, léčby, sociální rehabilitace a reintegrace osob s těmito poruchami a souvisejících výzkumných a metodologických aspektů. Adjektivum adiktologický se v tomto dokumentu vztahuje k celém oboru adiktologie, který není v této koncepci vymezen pouze jako obor zdravotní péče. Spojení pouze s nelékařskou zdravotnickou profesí adiktolog (viz níže) je používáno jen výjimečně s vysvětlením, nebo toto užší vymezení vyplývá z kontextu. Specializovaná adiktologická péče Diferencovaně poskytovaná péče pacientům/klientům s adiktologickými poruchami v ambulancích, stacionářích či lůžkových (pobytových) službách. Specializovaná adiktologická péče je poskytována uživatelům všech typů psychoaktivních látek, patologickým hráčům a lidem trpícím obdobnými poruchami. Poskytují ji i (a t.č. zejména) pracovníci jiných odborností, než je odbornost adiktologa tedy lékaři, zdravotní sestry, psychologové, sociální pracovníci, pedagogové aj. Je poskytována ve službách, které jsou registrovány veskrze jako zdravotní a/nebo sociální 5. V tomto smyslu dále používáme termínu služby adiktologické péče. Z formálního hlediska je specializovaná péče vymezena prostřednictvím standardů odborné způsobilosti (Libra et al., 2012) a za specializovanou péči tedy považujeme pouze péči poskytovanou v organizacích, které úspěšně prošly řádným certifikačním procesem. Adiktologické služby Adiktologická služba je poskytována v různých procedurách, výkonech, které se často slučují do skupin jako programy. V rámci adiktologické služby se tak vytvářejí menší celky - slouží různým cílovým skupinám, nebo se týkají jiného dílčího cíle. Služby adiktologické péče zahrnují různé formy intervencí: komplexní diagnostika, individuální a skupinová psychoterapie, farmakoterapie, socioterapie, sociální práce, rodinná terapie, poradenství a edukace příbuzných a rodin osob, které trpí návykovými poruchami nebo jsou jimi ohroženy, a dalších léčebných metod dle specifických potřeb pacientů/klientů. Dlouhodobá komplexní péče je významná pro minimalizaci epizod relapsu a jejich nepříznivých zdravotních a sociálních důsledků. Adiktolog Adiktolog je nelékařská zdravotnická odbornost (viz zák. č. 96/2004 Sb.), která se zabývá prevencí, léčbou a/nebo minimalizací rizik a poruch působených užíváním alkoholu, tabákových výrobků a jiných psychoaktivních látek včetně poruch souvisejících s patologickým hráčstvím. Tato odbornost má transdisciplinární charakter, v léčbě pacientů/klientů je používán komplexní přístup s využitím individuálně uplatňovaných specifických léčebných, edukativních a preventivních postupů včetně sociální práce a psychosociální rehabilitace. Bio-psycho-socio-spirituální model závislosti Světová zdravotnická organizace definuje vznik syndromu závislosti jako důsledek vývoje a udržování problémů spojených s užíváním návykových látek či jiných forem potenciálně závislostního chování, jež jsou determinovány komplexním systémem vzájemně spolupůsobících a posilujících se rizikových faktorů na úrovních společnosti, sociální skupiny a rodiny, do níž 5 Kromě sociálních a zdravotních služeb lze mezi adiktologické služby řadit také služby/programy v pobytových zařízeních speciálního školství, ve věznicích a příp. církevní programy. 6/69

7 jednotlivec patří a jeho biologických a psychologických predispozic (Edwards et al., 1981). V současnosti je v modelu závislosti stále častěji zdůrazňována spirituální dimenze syndromu závislosti, pak se hovoří o bio-psycho-socio-spirituálním modelu závislosti (American Society for Addiction Medicine, 2012; Kudrle, 2003a; Kudrle 2003b). Tyto modely závislosti proto při léčbě uživatelů psychoaktivních látek a patologických hráčů implikují využití komplexně a diferencovaně poskytovaných a výzkumem podložených intervencí z oblasti farmakoterapie, psychoterapie, edukace, sociální práce a psychosociální rehabilitace. Dostupnost adiktologické péče Světová zdravotnická organizace vymezuje dostupnost jako možnost získat zdravotní péči (včetně adiktologické péče) v případě, když ji člověk potřebuje, s ohledem na to, aby tyto služby byly dostatečně kvalitní a efektivní. Zároveň je zdůrazněno, aby uživatelé při čerpání těchto služeb finančně nestrádali (Peter et al., 2008, Ricketts & Goldsmith, 2005). Obecně má přístup k léčbě, respektive z našeho pohledu k adiktologické službě, čtyři základní rozměry (O'Donnell, 2007): dostupnost ve smyslu existence služby (availability), dostupnost/přístupnost z geografického pohledu (geographic accessibility), dostupnost z pohledu finanční dosažitelnosti (affordability), dostupnost v širším společenském a kulturním kontextu (acceptability). Služba Služba je základní jednotka, která je registrována, v pojetí zákonů jde o poskytování služby, nikoliv o provozování zařízení. Adiktologická služba má definováno své poslání, koncepci, cíle, postupy a pravidla pro své poskytování, typy poskytovaných intervencí, cílovou skupinu, tým, vedoucího (zodpovědnou osobu), místo poskytování atd. Jádro adiktologické péče aktuálně tvoří dle Standardů odborné způsobilosti 9 typů služeb (Libra et al., 2012). Poskytovatel služby Organizace nebo subjekt, která může službu na základě její registrace poskytovat. Službu zřizuje zpravidla jako samostatnou organizační jednotku, v níž je provozován konkrétní program služby, případně kombinace programů. Např. Kontaktní centrum běžně kombinuje program aktivního vyhledání cílové skupiny s kontaktním programem, výměnným programem, programem poradenství. Typová služba "terénní programy" slučuje program aktivního vyhledání, poradenský program, výměnný program i další. Psychoaktivní/návykové látky V souladu s Mezinárodní klasifikací nemocí (MKN-10) jsou psychoaktivními látkami ty, které se podílejí na vzniku poruch uvedených v diagnostických skupinách F10 F19, tj. alkohol, opioidy, kanabinoidy, sedativa nebo hypnotika, kokain, stimulancia včetně kofeinu, halucinogeny, tabák, organická rozpouštědla a případně další látky nebo kombinace látek. Patologické hráčství V MKN-10 jde o diagnostickou jednotku F63.0 z okruhu nutkavých a impulzivních poruch (F63). Má následující charakteristiky: Časté opakované epizody hráčství dominují v životě na úkor sociálních, materiálních, rodinných a pracovních hodnot a závazků, Postižení popisují intenzívní puzení ke hře, které lze těžko ovládnout, spolu se zaujetím myšlenkami a představami hraní a okolností, které tuto činnost doprovázejí, Trvale se opakující hráčství, které pokračuje a často i vzrůstá přes nepříznivé sociální důsledky, jako je ztráta peněz a majetku, narušené rodinné vztahy a rozkol osobního života. 7/69

8 Gambling neboli hazardní hraní je neodborný, ale běžně užívaný ekvivalent diagnostické jednotky patologické hráčství. Jde o zúžení zájmu a činnosti na hazardní hru. Poškozený prochází periodami výher a proher. Při výhře není schopen často přestat hrát, pokračuje až když vše prohraje a po prohře se vrací s dalšími penězi, aby získal ztracené peníze ze hry zpět, je schopen se dopouštět lhaní, podvodů, krádeží a jiného kriminálního chování, čehož ve chvílích náhledu lituje. Dostává se často do dluhů a v nich spoléhá na své bližní. Jednou z priorit léčby jsou proto intervence vedoucí k (opětovnému) získání kompetencí a dovedností, jak zacházet odpovědně s financemi. Závislost Podle ASAM je závislost primární, chronická nemoc systému odměňování v mozku, motivace, paměti a dalších souvisejících funkcí. Poruchy těchto funkcí vedou k charakteristickým biologickým, psychologickým, sociálním a spirituálním projevům v patologickém chování jednotlivce, který užíváním substancí a/nebo pokračováním v chování s potenciálem vzniku a rozvoje závislosti dlouhodobě usiluje o dosažení odměny a/nebo úlevy. Závislost je charakteristická neschopností abstinovat, postižením kontroly chování, bažením, sníženou schopností rozpoznávat či připouštět si výrazné problémy vznikající v důsledku vlastního chování a v mezilidských vztazích, stejně jako v dysfunkčních emočních reakcích. Stejně jako u dalších chronických nemocí, v cyklu závislosti se vyskytují relaps a remise. Bez léčby nebo zapojení do úzdravných aktivit je závislost progresivní a může vyústit v invaliditu nebo v předčasnou smrt (American Society for Addiction Medicine, 2012). Současná Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) užívá pojmy syndrom závislosti a škodlivé užívání, zatímco Diagnostický a statistický manuál mentálních poruch (Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders, DSM-IV) Americké psychiatrické asociace (American Psychiatric Association, 1994) používá pojmy závislost a zneužívání látek. Škodlivé užívání (abusus) je klasifikováno kódem diagnózy F10 až F19.1 a je definováno jako užívání vedoucí k poruše zdraví. Poškození může být somatické a/nebo psychické. Syndrom závislosti je klasifikován kódem diagnózy F10 až F19.2 a je definován jako soubor behaviorálních kognitivních a fyziologických stavů který se vyvíjí po opakovaném užití substance a který typicky zahrnuje silné přáni užít drogu porušené ovládání při jejím užívání přetrvávající užívání této drogy i přes škodlivé následky prioritu v užívání drogy před ostatními aktivitami a závazky zvýšenou toleranci pro drogu a někdy somatický odvykací stav. Syndrom závislosti může být pro specifickou psychoaktivní substanci, pro skupinu látek nebo pro širší rozpětí farmakologicky rozličných psychoaktivních substancí. Podle 4. edice Diagnostického a statistického manuálu mentálních poruch (DSM-IV) je abusus definován jako maladaptivní vzorec užívání látky vedoucí ke klinicky významnému poškození nebo psychické úzkosti, projevených jednou (či vícekrát) v následujících 12 měsících: opakující se užití látky vedoucí k neplnění zásadních povinností v práci, škole nebo doma, opakující se užití látky v situacích, kdy je to fyzicky nebezpečné (např. řízení automobilu pod vlivem), opakující se právní problémy spojené s užíváním látky (např. problémy s policií nebo uvěznění), užívání pokračující i přes trvalé nebo opakující se sociální či mezilidské problémy způsobené nebo obnovené efektem dané látky (např. naléhání partnera). Závislost na návykových látkách popisuje DSM-IV jako maladaptivní model užívání návykové látky, prokázaný výskytem minimálně tří z následujících příznaků během jednoho dvanáctiměsíčního období: Tolerance, projevující se jedním z následujících příznaků: potřeba nápadně zvýšených dávek k dosažení intoxikace nebo žádaného účinku a/nebo nápadně snížený účinek při užívání stejného množství návykové látky, 8/69

9 Příznaky z vysazení drogy, projevující se jedním z následujících příznaků: abstinenční příznaky typické pro danou návykovou látku a/nebo užití stejné nebo velmi podobné látky pro potlačení nebo prevenci abstinenčních příznaků, Návyková látka je často užita ve větším množství, než bylo zamýšleno, Je přítomna trvalá touha nebo neúspěšná snaha o snížení nebo kontrolu užívání, Mnoho času je stráveno při aktivitách nutných k získání nebo užívání návykové látky nebo ke vzpamatování se z jejích účinků, Důležité společenské, profesní nebo rekreační aktivity nejsou vůbec provozovány nebo jsou omezeny kvůli užívání návykové látky, Užívání návykové látky nepřestává, přestože je známa existence trvalých nebo vracejících se fyzických či psychologických problémů, pravděpodobně působených nebo eskalovaných užitou návykovou látkou. 9/69

10 3 Rozsah problému užívání návykových látek a poruch souvisejících s patologickým hráčstvím v ČR Jsou uvedeny údaje o prevalenci užívání návykových látek a patologického hráčství v populaci ČR. Výskyt následků (infekční onemocnění, předávkování, mortalita) uveden není vzhledem k tomu, že není primárním zájmem služeb adiktologické péče. Pokud jde o užívání alkoholu, odhadovaný počet osob ve věku let užívajících alkohol rizikově či škodlivě se v ČR pohybuje v intervalu od 990 tis. až 1,4 mil. (z toho 800 tis. až 1 mil. mužů a tis. žen). Počet osob ve značném riziku závislosti nebo závislých na alkoholu se odhaduje na tis. osob (z toho tis. mužů a 7 10 tis. žen) (Sovinová & Csémy, 2010). Na základě údajů o zkušenostech s hazardní hrou u dospívajících v ČR (přibližně každý 10. muž ve věku 18 let hraje na automatech 1x měsíčně nebo častěji), údajů o počtu výherních automatů v ČR (přibližně jeden na 200 obyvatel) a výsledků prevalenčních studií z jiných zemí byl počet patologických hráčů v ČR odhadnut na 0,5 až 1 % populace (Nešpor & Csémy, 2005), tj. přibližně 35 až 70 tis. osob. Míra užívání nelegálních drog v obecné populaci ČR je stabilní a mezi mládeží dokonce klesající, což lze označit za velmi pozitivní trend. Výsledky populačních dotazníkových průzkumů realizovaných v posledních třech letech v dospělé populaci ukazují, že nejčastěji užitou nelegální drogou jsou konopné látky (23 34 %), následované extází (4 10 %), halucinogenními houbami (4 9 %) a LSD (2 6 %). V posledním měsíci uvádí užití nelegálních drog mimo konopné látky méně než 1 % respondentů. Mladí dospělí (15 34 let) vykazují vyšší míry užívání přibližně pětina má zkušenosti s konopnými látkami v posledním roce a vykazují tak jedny z nejvyšších hodnot v Evropě (Mravčík et al., 2012). Ze studie validizace škály intenzivního užívání konopných látek (CAST, cannabis abuse screening test) v r vyplynulo, že pro 71,2 % uživatelů konopných drog představuje užívání relativně malé riziko. Naopak 9,5 % uživatelů (12,2 % mužů a 5,0 % žen) se užíváním konopných drog vystavuje značnému riziku a bylo by tedy vhodné, aby jim byla poskytnuta odborná intervence. Extrapoluje-li se tento podíl na celou populaci ČR, znamená to cca 1,0 1,5 % dospělé populace, tj tis. uživatelů konopných látek ve vysokém riziku (Mravčík et al., 2011). Po extrapolaci dat o míře prevalence opakovaného aktuálního užití drog (užití alespoň jednou týdně v posledním měsíci) z Celopopulační studie užívání návykových látek v ČR v r na celou populaci ve věku let lze v ČR odhadnout přibližně 360 tis. pravidelných uživatelů konopných látek, 37 tisíc uživatelů pervitinu, 36 tisíc uživatelů extáze a 31 tisíc uživatelů halucinogenních hub. Nejvyššího počtu přitom dosahují uživatelé sedativ, kterých je v populaci pravděpodobně zhruba 990 tisíc (Běláčková et al., 2012). Mezi šestnáctiletou mládeží je ze studie ESPAD patrný dlouhodobý trend poklesu prevalence užití pervitinu, heroinu, extáze i halucinogenních hub a v r došlo poprvé k poklesu také v případě konopných látek. Alespoň jednu zkušenost s užitím nelegální drogy v životě uvedlo 43,4 % dotázaných studentů nejčastěji se jednalo o konopné látky (42,3 %), užití jiné nelegální drogy uvedlo 11,0 % respondentů, mezi nejčastěji uváděné patřily halucinogenní houby, LSD a extáze. V užívání alkoholických nápojů mezi českými šestnáctiletými se situace téměř nezměnila od poloviny 90. let minulého století. U chlapců vzrostl výskyt pravidelného pití piva a destilátů, u děvčat vína a destilátů. Nadměrné dávky alkoholu (5 a více sklenic při jedné příležitosti) více než 3krát v posledním měsíci konzumovalo 21 % studentů. Pití alkoholu dospívajícími zůstává dlouhodobě 10/69

11 závažným problémem (Csémy & Chomynová, 2012). S novými syntetickými drogami (tzv. legal highs) má v ČR zkušenost 4,5 % mladých dospělých ve věku let (6 % mužů a 3 % žen); obdobný výsledek přinesla i evropská studie Eurobarometr mezi mladými Čechy ve věku let (4 %) (Mravčík et al., 2011). Problémové užívání drog zahrnuje podle definice Evropského monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti injekční užívání drog a/nebo dlouhodobé či pravidelné užívání opiátů a/nebo drog amfetaminového typu a/nebo kokainu, nezahrnuje tedy např. intenzivní či závislostní užívání těkavých látek a/nebo konopných drog (EMCDDA, 2009). V ČR není do prováděných odhadů dosud zahrnováno užívání kokainu, jehož výskyt zůstává dlouhodobě na velmi nízké úrovni. Ze skupiny amfetaminů je z obdobných důvodů odhadován pouze počet uživatelů pervitinu (metamfetaminu). Mezi opiáty typicky užívanými v ČR patří především heroin a Subutex. V r znovu mírně vzrostl počet problémových uživatelů drog odhadovaný z dat nízkoprahových programů střední hodnota dosáhla 40,2 tis. osob, z toho bylo 38,6 tis. injekčních uživatelů drog. Na nárůstu se podílejí především uživatelé pervitinu (30,9 tis.), u opiátů došlo k dalšímu poklesu (na 9,3 tis.) tyto trendy je však třeba posuzovat opatrně vzhledem k možným systematickým chybám vstupních dat, nicméně celkový obrázek v podobě nárůstu uživatelů pervitinu a poklesu uživatelů opiátů je zřejmě správný. Kromě pervitinu, heroinu a buprenorfinu se mezi problémovými uživateli opiátů sezónně vyskytuje užívání surového opia z makových polí a roste užívání léčivých přípravků obsahujících fentanyl či morfin. Poprvé po mnoha letech byly v ČR v r odhaleny také varny braunu, opiátové drogy rozšířené v komunistickém Československu, obsahující deriváty kodeinu a morfinu podomácku vyráběné z léků obsahujících kodein (Mravčík et al., 2012). 11/69

12 4 Legislativní rámec, strategie a politiky v oblasti adiktologické péče 4.1 Legislativní rámec služeb pro uživatele návykových látek Od dubna 2012 je účinný balíček nových zdravotních předpisů v rámci reformy zdravotnictví. Jedná se především o Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách) a Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Specificky pro oblast léčby uživatelů návykových látek je z celého zdravotnického legislativního rámce nejvýznamnějším Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami. Tento zákon kodifikuje základní zásady a principy, které byly součástí všech dosavadních národních protidrogových strategií od 90. let minulého století. Pro účely zákona se pojem protidrogová politika vztahuje nejen na nelegální drogy, ale i na tabákové výrobky a alkohol. Zákon poprvé za existenci ČR definoval typy služeb určené uživatelům návykových látek, v současné době probíhá jeho novelizace mimo jiné v částech typů adiktologické péče tak, aby byl v souladu s rámcem zdravotní péče, který je nově vymezen zákonem o zdravotních službách. Nicméně zatím jsou typy adiktologických služeb v 20 Zákona č. 379/2005 Sb. definovány následovně: akutní lůžková péče, kterou je diagnostická a léčebná péče poskytovaná pacientům, kteří se požitím alkoholu nebo jiných návykových látek uvedli do stavu, v němž jsou bezprostředně ohroženi na zdraví, případně ohrožují sebe nebo své okolí 6, detoxifikace, kterou je léčebná péče poskytovaná ambulantními a ústavními zdravotnickými zařízeními při předcházení abstinenčnímu syndromu, terénní programy, kterými jsou programy sociálních služeb a zdravotní osvěty pro problémové uživatele jiných návykových látek a osoby na nich závislé, kontaktní a poradenské služby, ambulantní léčba závislostí na tabákových výrobcích, alkoholu a jiných návykových látkách, stacionární programy, které poskytují nelůžkovou denní léčbu problémovým uživatelům a závislým na alkoholu a jiných návykových látkách, jejichž stav vyžaduje pravidelnou péči bez nutnosti vyčlenit je z jejich prostředí, krátkodobá a střednědobá ústavní péče, kterou je léčba problémových uživatelů a závislých na alkoholu a jiných návykových látkách ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče v obvyklém rozsahu 5 14 týdnů, rezidenční péče v terapeutických komunitách, kterou je program léčby a resocializace ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče a v nezdravotnických zařízeních v obvyklém rozsahu 6 15 měsíců, programy následné péče, které zajišťují zdravotnická zařízení a jiná zařízení; obsahují soubor služeb, které následují po ukončení základní léčby a pomáhají vytvářet podmínky pro udržení abstinence, substituční léčba, kterou je krátkodobá nebo dlouhodobá léčba závislosti na návykových látkách, jež spočívá v podávání nebo předepisování látek nahrazujících původní návykovou látku, je prováděna ve zdravotnických zařízeních ambulantní péče pod vedením lékaře. V r byl přijat Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách připravovaný od počátku 90. let 7, který stanovuje zejména typy sociálních služeb, systém jejich financování, zajištění jejich dostupnosti a kvality. Sociální služby jsou definovány jako služby pobytové, ambulantní nebo 6 De facto se toto ustanovení týká tzv. záchytných stanic viz dále. 7 Dosavadní legislativa v oblasti sociálních služeb byla zcela nedostatečná ze sociálních služeb upravovala jen ústavní péči a pečovatelskou službu, další typy služeb nebyly právně vymezeny. 12/69

13 terénní. Zákon definuje 31 typů sociálních služeb, které rozděluje na (1) služby sociální péče, (2) služby sociální prevence a (3) sociální poradenství, které je základní činností při poskytování všech typů sociálních služeb. Uživatelé návykových látek jsou v zákoně uvedeni jako cílová skupina některých služeb sociální prevence a pro oblast léčby a péče o uživatele návykových látek jsou relevantní zejména následující typy sociálních služeb: terénní programy, kontaktní centra, terapeutické komunity, služby následné péče a chráněné bydlení, domovy se zvláštním režimem (zahrnující zejména pobytovou péči pro starší klienty závislé na alkoholu), sociální rehabilitace. Z výše uvedeného popisu rozsahu, legislativního rámce a strategie politiky v oblasti adiktologické péče je zřejmé, že adiktologická problematika spojuje ve službách pacientům/klientům zdravotní a sociální služby. Vytváří to potřebu společného financování těchto služeb prostředky obou resortů, ovšem rovněž potřebu definovat způsob a transparentní pravidla vícezdrojového financování. Zdá se, že pozitivní vliv na budoucí trvalejší řešení by mohla mít definice výkonů zdravotnických a nezdravotnických pracovníků (resp. uvedení těchto výkonů do praxe a získání reálných smluv a úhrad prostřednictvím veřejného zdravotního pojištění) a oddělený způsob jejich úhrady. Je třeba ovšem vytvářet systém, který nezatíží služby nadměrnou administrativou několikanásobné rozdílné evidence a výkaznictví. I proto má tato koncepce mj. za cíl pozitivně ovlivnit proces sjednocování definicí a pohledu na jednotlivé typy adiktologických služeb (a pohled na systém jako celek), včetně zdravotní adiktologické péče poskytované v kontextu sociálních služeb a opačně. 4.2 Odborná způsobilost pracovníků pracujících v adiktologických službách Odborná způsobilost lékařů Od r je možná lékařská specializace v léčení alkoholizmu a jiných toxikomanií, která je v současnosti podle Vyhlášky č. 185/2009 Sb., o oborech specializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů a oborech certifikovaných kurzů nástavbovým oborem specializačního vzdělávání lékařů návykové nemoci, do kterého může být lékař zařazen, pouze pokud má složenu zkoušku v základním specializačním oboru psychiatrie (tzv. atestace). Atestační specializací může být podmíněna např. způsobilost k poskytování určitého typu léčby (např. farmakoterapie) či uzavření smlouvy se zdravotní pojišťovnou o úhradě léčebných výkonů z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Odborná způsobilost adiktologů V r vzniklo Centrum adiktologie 8, multidisciplinární výzkumné a vzdělávací pracoviště zaměřené na oblast závislostí. Spolu s jeho vznikem došlo k zakotvení oboru adiktologie jako transdisciplinárního vědního oboru. Byl zahájen bakalářský studijní program v oboru adiktologie; v r graduovalo prvních 15 bakalářů adiktologie. V akademickém roce 2012/13 bylo v bakalářském studiu (prezenčním i kombinovaném) zapsáno ve všech třech ročnících celkem 166 studentů, v magisterském studiu (prezenčním i kombinovaném) pak 77 studentů. V souvislosti s těmito studijními programy vzniklo v r novelizací 9 Zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, povolání adiktologa a došlo k vymezení odborné způsobilosti k výkonu tohoto povolání. V září 2011 byl otevřen vzdělávací program akreditovaného kvalifikačního kurzu 8 Plný název Centra adiktologie byl: Centrum adiktologie Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Od se centrum stalo součástí nově vzniklé Kliniky adiktologie 1.LF UK a VFN v Praze. 9 Zákonem. č. 339/2008 Sb. 13/69

14 Adiktolog (v rozsahu více než 900 hodin), který připravil 27 absolventů, kteří takto získali odbornou způsobilost pro práci ve zdravotnickém oboru adiktologie. Z hlediska nelékařských zdravotnických profesí poskytují adiktologickou péči nebo se na ní významně podílí také: klinický psycholog a sociální pracovník/zdravotně-sociální pracovník, s nimiž pak ve službách v rámci mezioborových týmů spolupracují etoped, pedagog apod. Je však zřejmé, že se tato koncepce specializované adiktologické péče opírá o dvě klíčové, vzájemně se doplňující a spolupracující profese: Lékař-specialista v oboru návykových nemocí (lékař-adiktolog). Adiktolog jako nelékařská zdravotnická profese (adiktolog). Kromě těchto dvou profesí je samozřejmě klíčové udržet nadále mezioborový charakter služeb a zachovat tedy zastoupení dalších profesí a nepodporovat jejich oborovou uniformizaci. Přiměřené zastoupení sociálních pracovníků, klinických psychologů, psychologů, etopedů a dalších nezdravotnických profesí, je nutnou zárukou udržení kvality a současně udržení mezioborového dialogu a rovnováhy. 4.3 Standardy kvality adiktologické preventivní a léčebné péče V r byl po předchozích 10 letech vývoje (pracovní skupina připravující první verzi standardů vznikla v roce 1995) usnesením vlády ze dne č. 300 schválen systém certifikace odborné způsobilosti služeb pro uživatele drog, který slouží k zajištění kvality služeb poskytovaných v oblasti harm reduction, léčby a následné péče. Systém je v činnosti od r a certifikace je nezbytnou podmínkou pro poskytnutí dotace NNO ze státního rozpočtu od r Definováno je 9 typů služeb, kvalita služeb se ověřuje pomocí Standardů odborné způsobilosti služeb pro uživatele drog, které mají část obecnou a pro každý typ služeb i část speciální (Kalina K. et al., 2003) viz tabulka 4-1. V letech byl v rámci projektu CEKAS Výměna zkušeností a šíření dobré praxe v oblasti řízení kvality služeb pro uživatele drog zpracován návrh revize těchto standardů (Libra et al., 2012), který byl v závěru roku 2012 předložen k pilotnímu ověření v místních šetřeních. tabulka 4-1: Obsah inovovaných Standardů odborné způsobilosti pro zařízení a programy poskytující adiktologické odborné služby (certifikační standardy RVKPP) A Obecná část B Speciální část/ 9 typových standardů 1. Charakteristika služby a práva pacientů/klientů 1. Detoxifikace 2. Personální práce, zajištění odbornosti služby 2. Terénní programy 3. Vstup klienta/pacienta do služby 3. Kontaktní a poradenské služby 4. Zásady poskytování služby, individuální plán, 4. Ambulantní léčba vedení dokumentace a ukončení služby 5. Ambulantní stacionární péče 5. Organizační aspekty služby, finance, vnější 6. Krátkodobá a střednědobá ústavní léčba vztahy a návaznost služby 7. Rezidenční péče v terapeutických komunitách 6. Prostředí, mimořádné události a nouzové 8. Doléčovací programy situace 7. Hodnocení kvality, bezpečí a efektivita služby 9. Substituční léčba Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, přinesl povinnost registrace sociálních služeb; o registraci rozhoduje příslušný krajský úřad na základě písemné žádosti poskytovatele služby (u 14/69

15 zařízení zřizovaných krajem o registraci rozhoduje MPSV). Krajský úřad, případně MPSV, provádí inspekci registrovaných služeb. Kvalita sociálních služeb se při výkonu inspekce ověřuje pomocí standardů kvality sociálních služeb. Systém inspekce sociálních služeb a certifikační systém RVKPP se, co se týká požadavků na odbornou způsobilost programů, překrývají. Postupy pro léčbu závislosti na návykových látkách jsou z perspektivy odbornosti psychiatrie definovány Psychiatrickou společností ČLS JEP (Popov & Nešpor, 2006). Je zde uvedena léčba odvykacích stavů a postupy a léčebné metody při léčbě závislosti z oblasti psychoterapie a psychosociální intervence, farmakoterapie včetně substituční léčby a harm reduction. Je zdůrazněn význam psychiatrické péče zejména při zvládání akutních psychických stavů (intoxikace a odvykací stavy, toxické psychózy) a psychiatrické komorbidity (např. deprese, poruchy příjmu potravy, patologické hráčství). Novější verze byla zveřejněna v roce 2010 (Nešpor, 2010) a v roce 2012 byla zahájena práce na nejnovější verzi, jejíž adiktologickou částí byl pověřen jako vedoucí autorského kolektivu prim. Petr Popov (pracovní verze dokumentu odevzdána v srpnu 2013). Společnost pro návykové nemoci připravuje vlastní doporučené postupy v oblasti adiktologie, které budou spolu s touto koncepcí sítě služeb dalším významným dokumentem definujícím rámec oboru adiktologie. Již dříve byly zpracovány některé dílčí oblasti např. oblast zvládání akutních stavů (Dvořáček, 2003), oblast terapeutických komunit pro závislé apod. V podstatě jediný standard typu standardu metody v oboru adiktologie se týká substituční léčby opioidovými agonisty. Platný Standard substituční léčby (Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2008) je první revizí první verze standardu z r. 2001, která vznikla v počátcích rozvoje substitučních programů v ČR. V současnosti se uvažuje o výrazné novele tohoto standardu, která by v dostatečné míře reflektovala aktuální vývoj substitučních programů i vzorový standard pro substituční léčbu WHO z r V oblasti primární prevence došlo k odlišnému vývoji. Adiktologická prevence zde nevytváří jeden systém, jako je tomu v léčbě, ale je začleněna do širšího konceptu prevence rizikového chování. Proto vznikly jednotné standardy kvality pro celou tuto oblast a nikoli pouze pro adiktologii, přestože první historické standardy kvality v ČR byly vytvořeny právě modelově pro oblast adiktologické prevence (MŠMT, 2005). Certifikace odborné způsobilosti poskytovatelů programů školské primární prevence je posouzení a formální uznání, že program odpovídá stanoveným kritériím kvality. Jde o proces posouzení služby podle kritérií stanovených schválenými Standardy a udělení či neudělení certifikátu kvality o způsobu jejich naplnění. Je to jeden z příkladů praktické realizace normativní evaluace. Udělená certifikace je respektována jako garance kvality programu a ovlivňuje směřování státních finančních dotací. Pro školy je proces certifikace důležitý z hlediska objednavatelů programů. Díky udělené certifikaci má škola možnost poznat odborný kredit daného programu a lépe se rozhodnout, jaký program specifické primární prevence pro své žáky objednat. Standardy odborné způsobilosti pro oblast prevence rizikového chování prošly složitým vývojem. Jak bylo dříve uvedeno, historicky první standardy vznikly modelově pouze pro oblast adiktologie a nesly název Standardy odborné způsobilosti poskytovatelů programů primární prevence užívání návykových látek (MŠMT, 2005). Úkol vypracovat standardy vyplynul z Usnesení vlády č z roku 2000 (o Národní strategii protidrogové politiky na období ) a práce na jeho splnění byly zahájeny již v průběhu Phare Twinning projektu Drogová politika ve spolupráci s odborníky z Belgie a Rakouska. Původní Standardy byly následně inovovány v roce Od roku 2012 pak již existují standardy komplexně pokrývající celou oblast rizikového chování a byly vydány pod názvem Standardy odborné způsobilosti poskytovatelů programů školské primární prevence rizikového chování (Pavlas Martanová et al., 2012). 15/69

16 4.4 Strategie v oblasti adiktologické péče Cíle a opatření v oblasti léčby uživatelů návykových látek jsou součástí národních strategií v oblasti drog od r (Bém et al. 2003). V r byla vládou přijata Národní strategie protidrogové politiky na devítileté období , v pořadí již pátý vládní koncepční dokumentu protidrogové politiky léčba a sociální začleňování jsou jedním ze čtyř pilířů strategie. Klinika adiktologie 1. LF UK v Praze v průběhu roku 2012 realizovala projekt MZ Mapování dostupnosti a charakteru sítě služeb oboru Adiktologie, jehož cílem bylo připravit a zpracovat návrh minimální sítě dostupnosti specializované adiktologické péče v ČR (vedoucí realizačního týmu Dr. Lenka Vavrinčíková). Návrh byl předložen SNN, ANO a ČAA v průběhu prvního čtvrtletí 2013, čím se zahájila diskuse o propojení analýzy dostupnosti sítě adiktologických služeb s návrhem Koncepce sítě služeb (výsledek viz dále kapitola 5 a 8). 16/69

17 5 Zhodnocení stavu současného systému preventivní a léčebné péče o uživatele návykových látek Před rokem 1990 byla léčba uživatelů všech typů psychoaktivních látek zajišťována ve státních zdravotnických zařízeních protialkoholních poradnách (později tzv. AT ambulancích ordinacích pro alkoholismus a jiné toxikomanie) a lůžkových zařízeních oboru psychiatrie, a to převážně psychiatry a lékaři s nadstavbovou atestací v oboru návykové nemoci. K rozpadu sítě AT poraden došlo v důsledku zrušení státních dotací a AT ambulance tím byly postaveny na stejnou úroveň s nespecializovanými psychiatrickými ambulancemi. V oblasti léčby závislostí jsou definovány pouze dva výkony navázané na specializaci v oboru návykové nemoci, a to vyšetření alkotestem a disulfiramová (antabusová) reakce prováděná u pacienta při zahájení desenzibilizační léčby při závislosti na alkoholu. Ostatní výkony hrazené z veřejného zdravotního pojištění jsou vázány buď na odbornost psychiatra, nebo se jedná o univerzální průřezové výkony pro různé odbornosti. V podmínkách převážně privátní ambulantní praxe to má osudové následky: síť specializované ambulantní péče o uživatele návykových látek se prakticky rozpadla. V současnosti řada privátních psychiatrů není ochotna péči v oboru adiktologie systematicky poskytovat (nebo vykazovat), přestože ji má s plátci zdravotní péče ujednánu smluvně. Ovšem obor návykových nemocí/adiktologie se v posledních 20 letech vyvíjel v jiných oblastech či jiným směrem. Vznikaly nové typy služeb, změnil se přístup k uživatelům psychoaktivních látek. Absenci lékařských služeb začaly částečně nahrazovat nově vznikající služby s úzkou vazbou na místní komunitu kontaktní a poradenská centra, terénní programy, terapeutické komunity, doléčovací programy, stacionáře, zřizované pracovníky nestátních organizací převážné jen pro uživatele nelegálních drog. Původní bio-medicínský přístup byl nahrazen bio-psycho-sociálním s větší poptávkou po kontaktní práci s klientem, minimalizaci rizik, sociální práci, psychoterapii, substituční léčbě apod. Do péče o klienty se zapojili pracovníci nezdravotnických profesí (psychologové, sociální pracovníci, speciální pedagogové apod.). Vznikaly tak nové, dosud chybějící služby, jež se postupně plně profesionalizovaly. Stávající síť služeb pokrývá celé spektrum problémů spojených s užíváním návykových látek, avšak je nedostatečně koordinována a vyvažována, díky čemuž jsou některé oblasti nastaveny disproporčně, někdy nejsou dostatečně zajištěny návaznosti a současně některé segmenty péče buďto vůbec neexistují, nebo trpí hlubokým podfinancováním a postupně zanikají nebo se nerozvíjí žádoucím směrem. Léčebné a poradenské služby uživatelům alkoholu, tabáku, jiných psychoaktivních látek a patologickým hráčům jsou dnes poskytovány v zásadě třemi oddělenými systémy a sítěmi služeb. Roztříštěný systém péče nezajišťuje dostupnost a potřebnou kvalitu služeb adekvátní jednotlivým typům klientů a je jej obtížné koordinovat, kultivovat či rozvíjet. Koncepce systému péče pro uživatele psychoaktivních látek, jež by reflektovala změny po roce 1990, dosud chyběla. Výše uváděný návrh revize standardů odborné způsobilosti pro adiktologické služby (Libra et al. 2012) otevírá prostor pro poskytování péče všem cílovými skupinám adiktologických služeb včetně uživatelů alkoholu a patologických hráčů, případně pro zahájení diskuse o péči určené uživatelům tabákových výrobků. Uvedený vývoj vedl až ke vzniku samostatné nelékařské zdravotnické odbornosti adiktolog (novelizace zák. č. 96/2004 zákonem č. 189/2008, 21a), která se zabývá zejména prevencí a léčbou škod působených užíváním návykových látek včetně alkoholu a tabáku a problémy působenými hazardní hrou včetně patologického hráčství. Vznik této odbornosti je do značné míry nositelem koncepčních změn navrhovaných v tomto dokumentu. 5.1 Prevence užívání návykových látek 17/69

18 Adiktologickou prevenci, tj. prevenci užívání návykových látek a jeho dopadů definujeme jako aktivity a programy, které jsou přímo zaměřeny na oblast užívání a uživatelů návykových látek a rizika s tím spojená (Miovský et al., 2010). Česká republika si vytvořila poměrně konzistentní a ukotvený rámec prevence, který vnikal kontinuálně od roku 1999 a byl dokončen v roce 2012 publikací hlavních částí tohoto konceptu v rámci projektu VYNSPI. Programy specifické primární prevence užívání návykových látek se vyznačují třemi hlavními charakteristikami: přímým a explicitně vyjádřeným vztahem k oblasti užívání a uživatelů návykových látek a tématům s tím spojeným, jasnou časovou a prostorovou ohraničeností realizace (na ose: zmapování potřeb, plán programu a jeho příprava, provedení a zhodnocení programu a jeho návaznost) a zacílením na jasně ohraničenou a definovanou cílovou skupinu a s tím souvisejícím zdůvodněním matchingu (tj. přiřazováním určité skupiny či jednotlivce k danému typu programu odpovídajícímu potřebám a problémům cílové skupiny). Přímým a explicitně vyjádřeným vztahem s problematikou užívání a uživatelů návykových látek je v tomto kontextu míněno to, aby cíl, obsah a způsob provádění preventivního programu měl jasnou přímou vazbu na problematiku užívání návykových látek. Adiktologická prevence je součástí širšího konceptu rizikového chování, tj. chování v jehož důsledku dochází k prokazatelnému nárůstu zdravotních, sociálních, výchovných a dalších rizik pro jedince nebo společnost (Miovský & Zapletalová, 2006). Za prevenci rizikového chování považujeme jakékoli typy výchovných, vzdělávacích, zdravotních, sociálních či jiných intervencí směřujících k předcházení výskytu rizikového chování, zamezujících jeho další progresi, zmírňujících již existující formy a projevy rizikového chování nebo pomáhajících řešit jeho důsledky (MŠMT, 2005). Z teoretického hlediska prevence integruje psychologické, psychosociální, sociologické, pedagogické a biomedicínské teorie a modely. Jejich prostřednictvím popisuje a vysvětluje příčiny rizikového chování a řeší, jak na daný typ rizikového chování adekvátně reagovat a snižovat vliv rizikových faktorů. Za významné jsou považovány kognitivní modely a modely založené na informacích, sociologické a vývojové modely, modely sociálního vlivu a modely komplexního vlivu sociálního prostředí (EMCDD, 2010). V praxi při konstrukci preventivních programů vycházíme z transdisciplinárních konceptů a modelů navazujících na zmíněné teoretické modely (podrobněji viz Gabrhelík, 2012). Lze je třídit prostřednictvím čtyř kategorií dle zaměření na rozvoj životních dovedností, intrapersonální rozvoj se sociální komponentou, poskytování informací a konečně programy pro rodiče. Důležitými charakteristikami těchto programů jsou vzájemná kombinace jednotlivých typů a komponent zvyšujících jejich efektivitu, dále provázanost úrovní realizace (všeobecná, selektivní a indikovaná, včetně časné diagnostiky a intervence). V neposlední řadě je základní podmínkou profesionální zvládnutí programu, tedy dostatečná erudice preventivního pracovníka (podrobněji viz Charvát et al., 2012) a matching přiřazení vhodné/adekvátní intervence dané cílové skupině a jejím potřebám (Miovský et al., 2010). Česká republika tak v současnosti v koncepční rovině disponuje komplexním návrhem systému preventivních programů vycházejícím z evidence-based přístupu a obsahujícím jednotnou terminologii, standardy kvality (včetně systému jejich kontroly a uplatnění v praxi), programy dobré praxe a doporučenou podobu uceleného kurikula programů pro základní školu v podobě 90 hodinového komplexního programu zahrnujícího též celou oblast adiktologické prevence. 5.2 Hlavní typy existujících specializovaných adiktologických služeb V současnosti existují dva základní typy adiktologických služeb: zdravotní služby a služby nezdravotní, v praxi registrované zejména jako sociální. Zásadní podmínkou identifikace těchto služeb 18/69

19 by však jednotně v budoucnu byla certifikace odborné způsobilosti. V oblasti ambulantních zdravotních služeb se jedná typicky o psychiatrické ordinace vykazující léčbu osob s návykovými poruchami. Odhaduje se, že funkčních ambulancí oboru psychiatrie poskytujících péči o adiktologickou klientelu (tzv. AT poraden) je dnes v ČR (Mravčík et al. 2012). Na základě analýzy dostupnosti ambulantní sítě adiktologických služeb je v ČR celkem 54 AT ordinací, které ÚZIS registruje jako specializované na AT, 52 má více než 50 % klientely tvořeno AT pacienty a 48 má nad 200 AT pacientů ročně. Kombinovaný ukazatel ze všech tří uvedených zdrojů dat má hodnotu AT ambulancí v ČR (Vavrinčíková et al., 2013). Ambulantní adiktologické služby mají v současné praxi podobu především nízkoprahových kontaktních a poradenských center a v drtivé většině jsou registrovány jako sociální služby (některé z nich mají registraci také jako zdravotní služby). K hlavním limitům těchto služeb ve stávající podobě patří skutečnost, že se specializují především na poskytování služeb uživatelům nelegálních psychoaktivních látek. Dále se jedná o ambulantní poradenská a léčebná centra (opět s převažující registrací sociálních služeb) a programy, která poskytují více strukturovanou péči a mohou mít charakter také následné péče, resp. doléčování (after-care), jsou provozována převážně NNO. Kromě výše uvedených ambulantních služeb byly v nedávné době zřizovány poradny pro odvykání kouření, jejichž úzká specializace pouze na kuřáky tabákových výrobků opět vede k fragmentaci péče o závislé na návykových látkách v ČR. Navíc jsou tato centra zřizována v rámci lůžkových zařízení oboru pneumologie nebo vnitřního lékařství. Mezi ambulantní péči (i přesto, že zahrnují pobyt na lůžku ) se řadí také tzv. záchytné stanice nebo ošetření intoxikovaných osob v jiných typech zdravotnických zařízení. Jedná se o programy zajišťující diagnostickou a léčebnou péči pacientům, kteří se požitím alkoholu nebo jiných návykových látek uvedli do stavu, v němž jsou bezprostředně ohroženi na zdraví a životě. Tyto programy však v současnosti díky svému nedostatečnému legislativnímu ukotvení (Zákon 378/2004 Sb.) mimo rámec zákona o zdravotních službách a díky prakticky úplnému koncepčnímu rozkladu a téměř úplnému upuštění původního nastavení Jaroslavem Skálou a jeho spolupracovníky, jsou vnímány odbornou veřejností jako kontroverzní. Neexistuje pro ně typový standard a neexistuje jednotná resp. není žádná koncepční představa jak těmto zařízením vtisknout smysluplnou podobu a vyřešit ekonomické a etické problémy spojené s jejich provozem v dnešních podmínkách. Ve své současné podobě proto nejsou považovány za specializovanou adiktologickou péči (viz dále). V oblasti lůžkové péče je základní struktura krátkodobé, střednědobé i dlouhodobé léčby zajištěna sítí existující psychiatrických léčeben a etablovaných oddělení pro léčbu závislostí v rámci nemocničních komplexů a dále po roce 1990 vzniklou sítí terapeutických komunit pro drogově závislé. Tato specializovaná služba je zpravidla regionálního nebo nadregionálního charakteru. Odhadem existovalo v ČR v r až 17 lůžkových oddělení nebo pracovišť oboru psychiatrie 11 a terapeutických komunit specializovaných na léčbu adiktologických poruch (Mravčík et al., 2012). Na základě analýzy dostupnosti lůžkové sítě adiktologických služeb je v ČR celkem 17 oddělení nebo zařízení, u kterých podíl AT pacientů dosahuje 50 a více %. Celkem je na AT odděleních 974 lůžek a v zařízeních s 50% a vyšším podílem AT klientely je celkem 1193 lůžek. Za terapeutickou komunitu pro uživatele drog se ve Sčítání adiktologických služeb označilo V r evidoval ÚZIS 799 psychiatrických ambulancí, 454 hlásilo alespoň jednoho AT pacienta, 54 byla AT nebo měla pracoviště AT, 68 mělo více než 150 AT pacientů ročně. 11 V r evidoval ÚZIS 52 lůžkových psychiatrických zařízení s 86 odděleními či pracovištěmi, z nich 13 bylo AT a u 4 dalších tvořili AT pacienti více než 50 % pacientů. 12 Celostátní mapování adiktologických služeb (projekt Sčítání adiktologických služeb 2012 ) organizovalo Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti a Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR ve spolupráci s Klinikou adiktologie 1. LF UK a VFN. 19/69

20 zařízení, certifikováno k je 11 zařízení, krajští koordinátoři 13 hlásili v celé ČR 11 zařízení. Kombinovaný ukazatel z těchto tří údajů je tedy terapeutických komunit v ČR (Vavrinčíková et al 2013). Výše uvedené specializované pobytové služby jsou doplněny dalšími psychiatrickými službami, ve kterých je poskytována lůžková zdravotní péče - psychiatrickými odděleními nemocnic, psychiatrickými léčebnami, psychiatrickými klinikami. Tyto služby nejsou pro léčbu závislostí přímo specializovány a jejichž spádovost bývá regionální. V neposlední řadě jsou součástí sytému lůžkové péče lůžka, která jsou součástí chráněného bydlení především doléčovacích center a která slouží k sociální stabilizaci pacienta/klienta formou přechodně poskytovaného ubytování (viz dále stabilizační lůžka). Mezi služby zdravotní adiktologické péče spadají také oddělení a jednotky zajišťující lůžkovou detoxifikaci. Jsou zřizovány zejména v rámci lůžkových psychiatrických zařízení, ale v některých případech také v rámci lůžkových oddělení jiných oborů. Zvláštním typem pobytových programů (jedná se o zdravotní služby v přirozeném prostředí pacientů) jsou programy ve vězení a v zařízeních speciálního školství. Pro práci s adiktologickými poruchami pacientů/klientů ve výkonu trestu a pro následnou péči po propuštění jsou určeny i programy registrované jako sociální služby. Tyto programy jsou poskytovány NNO. Spolupracují s věznicemi a dále s Probační a mediační službou ČR na základě smluv a spolupráci. Léčebné a poradenské služby (tedy nejen specializované) pro uživatele návykových látek, závislé a patologické hráče, případně jejich kapacitu a využití v r shrnuje tabulka 5-1. Tabulka ukazuje přehled adiktologických služeb v nejrůznějších aplikačních oblastech bez ohledu na jejich zařazení mezi specializované služby. Klíčovým nástrojem pro zařazení do sítě specializované adiktologické péče jsou certifikace odborné způsobilosti. 13 Výroční zprávy o realizaci protidrogové politiky v kraji - zprávy každoročně mapují realizaci protidrogové politiky v konkrétním kraji ČR, vypracovávají ji krajští protidrogoví koordinátoři pro sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky. Funkce krajského protidrogového koordinátora je zřízena ve všech kromě Moravskoslezského kraje, kde tuto agendu vykonává referent pro sociální služby. V r zpracovaly tuto zprávu všechny kraje. 20/69

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?!

Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! Koncepce síťě adiktologických služeb - báze pro spolupráci?! PhDr. Lenka Vavrinčíková, Ph.D. IV. podzimní adiktologická konference 10.10. 2014 Brno Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb

Více

Koncepce sítě zdravotních služeb oboru adiktologie

Koncepce sítě zdravotních služeb oboru adiktologie Společnost pro návykové nemoci ČLS JEP Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze ve spolupráci Česká asociace adiktologů Koncepce sítě zdravotních služeb oboru adiktologie Pracovní verze č. 2.4 (materiál

Více

Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb v České republice

Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb v České republice Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb v České republice Michal Miovský (Ed.) UČEBNÍ TEXTY Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb v České republice Gesci nad tímto dokumentem

Více

Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb v ČR

Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb v ČR Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb v ČR Lenka Vavrinčíková QUO VADIS, ADIKTOLOGIE? Reflexe výsledků projektu NETAD a jejich dalšího využití 29.4. 2014 Seč Projekt NETAD, reg. č. CZ.1.07/2.4.00/17.0111

Více

Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb v České republice

Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb v České republice Společnost pro návykové nemoci ČLS JEP Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze ve spolupráci Česká asociace adiktologů Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb v České republice Verze 4.3

Více

Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb v České republice

Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb v České republice Společnost pro návykové nemoci ČLS JEP Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze ve spolupráci Česká asociace adiktologů Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb v České republice Verze 4.7

Více

Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb v České republice

Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb v České republice Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb v České republice Lenka Vavrinčíková Série regionálních konferencí NETAD (leden - březen 2014) Projekt NETAD, reg. č. CZ.1.07/2.4.00/17.0111 OP VK.

Více

ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů.

ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů. ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů. I. okruh: Odborné služby v adiktologii (Rozsah předmětů

Více

Financování a síť služeb Aktuální výsledky průzkumů

Financování a síť služeb Aktuální výsledky průzkumů Financování a síť služeb Aktuální výsledky průzkumů VI. AT konference Jihočeského kraje říjen 2012 Lucia Kiššová Sekretariát Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky Aktuální aktivity Koncepce sítě

Více

Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb

Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb Společnost pro návykové nemoci ČLS JEP Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze ve spolupráci Česká asociace adiktologů Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb Verze 3.3 (materiál určen

Více

Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb v České republice

Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb v České republice Společnost pro návykové nemoci ČLS JEP Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze ve spolupráci Česká asociace adiktologů Koncepce sítě specializovaných adiktologických služeb v České republice Verze 4.7

Více

Koncepce sítě zdravotních služeb oboru adiktologie

Koncepce sítě zdravotních služeb oboru adiktologie Společnost pro návykové nemoci ČLS JEP Klinika adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze ve spolupráci Česká asociace adiktologů Koncepce sítě zdravotních služeb oboru adiktologie Pracovní verze č. 2.4 (materiál

Více

Přehled dotačních řízení resortů a vyhlašovaných okruhů a priorit na r. 2014

Přehled dotačních řízení resortů a vyhlašovaných okruhů a priorit na r. 2014 Přehled dotačních řízení resortů a vyhlašovaných okruhů a priorit na r. 2014 IV. Příloha č. 1 Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (prostřednictvím Úřadu vlády ČR) Požadovaná výše finančních

Více

Odborné podkladové materiály ke standardům ambulantní psychiatrické péče a rozšířené ambulantní péče o osoby trpící duševní poruchou

Odborné podkladové materiály ke standardům ambulantní psychiatrické péče a rozšířené ambulantní péče o osoby trpící duševní poruchou Odborné podkladové materiály ke standardům ambulantní psychiatrické péče a rozšířené ambulantní péče o osoby trpící duševní poruchou Kolektiv autorů: Jan Běhounek Erik Herman Martin Hollý Karel Koblic

Více

HIV poradenství u injekčních uživatelů drog. Mgr. Vojtěch Janouškovec, DiS. Mgr. Jan Špaček 12. 5. 2015

HIV poradenství u injekčních uživatelů drog. Mgr. Vojtěch Janouškovec, DiS. Mgr. Jan Špaček 12. 5. 2015 HIV poradenství u injekčních uživatelů drog Mgr. Vojtěch Janouškovec, DiS. Mgr. Jan Špaček 12. 5. 2015 Obsah Úvod Adiktologie vs. adiktologie Systém léčby/síť Cílová skupina služeb PROGRESSIVE o.p.s. v

Více

Financování adiktologických služeb Ondřej Sklenář

Financování adiktologických služeb Ondřej Sklenář Financování adiktologických služeb Ondřej Sklenář Projekt NETAD Síťování vědecko-výzkumných kapacit a cílený rozvoj spolupráce mezi vysokými školami, veřejnou správou, soukromým a neziskovým sektorem v

Více

2. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2007 2009

2. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2007 2009 2. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2007 2009 Moravskoslezský kraj Krajský úřad kraje odbor sociálních věcí 2. akční plán realizace Strategie protidrogové

Více

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah 1. Preambule... 2 1.1 Cílová skupina... 2 1.2 Dostupnost akutní péče... 2 2. Služby poskytované akutním psychiatrickým oddělením... 3 2.1 Obecné požadavky...

Více

Drogy, Games a Alkohol - politika v oblasti hazardního hraní v kontextu integrované protidrogové politiky ČR

Drogy, Games a Alkohol - politika v oblasti hazardního hraní v kontextu integrované protidrogové politiky ČR Drogy, Games a Alkohol - politika v oblasti hazardního hraní v kontextu integrované protidrogové politiky ČR Mgr. Jindřich Vobořil, Pg.Dip. 9. října 2014 Praha Základní východiska kudy jít bezprecedentně

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 20 31.12.2003 Činnost ambulantních pracovišť AT 1) a psychiatrických oddělení poskytujících

Více

Systém služeb prevence, léčby a minimalizace rizik

Systém služeb prevence, léčby a minimalizace rizik Systém služeb prevence, léčby a minimalizace rizik PhDr. Josef Radimecký, Ph.D., MSc. Krajská konference k problematice rizikového chování Dítě a droga Hradec Králové, 15. 10. 2012 Obsah Historie vzniku

Více

Financování protidrogové politiky v krajích navrhované změny zákona 379/2005 Sb.

Financování protidrogové politiky v krajích navrhované změny zákona 379/2005 Sb. Financování protidrogové politiky v krajích navrhované změny zákona 379/2005 Sb. Adiktologická konference Jihočeského kraje 18.10.2012 Červená nad Vltavou Financování protidrogové politiky na regionální

Více

Aktuální trendy v užívání drog v ČR. Mgr. Alena Trojáčková Mgr. Barbora Orlíková

Aktuální trendy v užívání drog v ČR. Mgr. Alena Trojáčková Mgr. Barbora Orlíková Aktuální trendy v užívání drog v ČR Mgr. Alena Trojáčková Mgr. Barbora Orlíková Systém sběru dat situační analýza 5 harmonizovaných epidemiologických indikátorů EMCDDA data z oblasti prevence, léčby a

Více

Drogová situace v ČR v r Mgr. Jindřich Vobořil, PgDip. MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D.

Drogová situace v ČR v r Mgr. Jindřich Vobořil, PgDip. MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D. Drogová situace v ČR v r. 2012 Mgr. Jindřich Vobořil, PgDip. MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D. Hlavní závěry Pokles užívání marihuany v české populaci i zkušeností s ostatními nelegálními drogami. Počet uživatelů

Více

1. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2005 2006

1. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2005 2006 1. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ POLITIKY MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2005 2006 Moravskoslezský kraj Krajský úřad kraje odbor sociálních věcí 1. AKČNÍ PLÁN REALIZACE STRATEGIE PROTIDROGOVÉ

Více

Centrum adiktologie. Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE

Centrum adiktologie. Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE Centrum adiktologie Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE Název předmětu: Číslo předmětu: 1376 Klinická adiktologie I Klinická farmakologie návykových látek Semestr: 3. (2. ročník zimní, 2006/2007) Garant

Více

Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb

Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Dle vyhlášky č. 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb Pedagogicko-psychologická poradna 5 odstavce 3 bod c,d,e c) poskytuje poradenské služby žákům se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti nebo

Více

Prevence rizikových forem chování a MŠMT

Prevence rizikových forem chování a MŠMT Prevence rizikových forem chování a MŠMT VII. ročník krajské konference k primární prevenci rizikového chování 24. října 2013 Kroměříž Ing. Radka Heřmánková odbor vzdělávání, oddělení prevence a speciálního

Více

Problematika primární prevence v základních školách

Problematika primární prevence v základních školách Problematika primární prevence v základních školách Co je to primární prevence rizikového chování Základním principem je výchova k předcházení a minimalizaci rizikových projevů chování, ke zdravému životnímu

Více

KRÁTKODOBÝ REALIZAČNÍ PLÁN PROTIDROGOVÉ POLITIKY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ

KRÁTKODOBÝ REALIZAČNÍ PLÁN PROTIDROGOVÉ POLITIKY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ KRÁTKODOBÝ REALIZAČNÍ PLÁN PROTIDROGOVÉ POLITIKY JIHOMORAVSKÉHO KRAJE NA OBDOBÍ 2017 2018 KONKRETIZACE CÍLŮ A OPATŘENÍ PRO JEDNOTLIVÉ OBLASTI, FINANCOVÁNÍ 1 Obsah KRÁTKODOBÝ REALIZAČNÍ PLÁN PROTIDROGOVÉ

Více

Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování

Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování Aktuální otázky a informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z oblasti primární prevence rizikového chování Dítě a droga Krajská konference k problematice rizikového chování dětí, žáků a studentů

Více

PODNĚT K ŘEŠENÍ SITUACE ŽIVOTA OSOB S PAS A JEJICH RODIN

PODNĚT K ŘEŠENÍ SITUACE ŽIVOTA OSOB S PAS A JEJICH RODIN PODNĚT K ŘEŠENÍ SITUACE ŽIVOTA OSOB S PAS A JEJICH RODIN VLÁDNÍ VÝBOR PRO ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ OBČANY PRAHA - 4. 12. 2015 ZPRACOVÁN NA ZÁKLADĚ ZADÁNÍ VVZPO ZE DNE 9. ČERVNA 2015 2 OBSAH PODNĚTU Úvod Oblasti

Více

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací

Více

Ambulantní péče o pacienty užívající psychoaktivní látky (alkohol a jiné drogy) v roce 2013

Ambulantní péče o pacienty užívající psychoaktivní látky (alkohol a jiné drogy) v roce 2013 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 10. 11. 2014 29 Souhrn Ambulantní péče o pacienty užívající psychoaktivní látky (alkohol a jiné drogy) v roce 2013

Více

ESPAD Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách. Výsledky Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách v České republice v roce 2011

ESPAD Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách. Výsledky Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách v České republice v roce 2011 ESPAD Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách Výsledky Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách v České republice v roce 2011 Význam studie Popis rozsahu a forem užívání drog v populaci

Více

PRACOVNÍ VERZE. Standard práce asistenta pedagoga. Pracovní verze: 09_2014 Určeno: k veřejné diskusi. Kolektiv autorů

PRACOVNÍ VERZE. Standard práce asistenta pedagoga. Pracovní verze: 09_2014 Určeno: k veřejné diskusi. Kolektiv autorů Standard práce asistenta pedagoga Pracovní verze: 09_2014 Určeno: k veřejné diskusi Kolektiv autorů Univerzita Palackého v Olomouci, 2014 Vydala: Univerzita Palackého v Olomouci, 2014 Autorský tým: Mgr.

Více

Zahajovací konference

Zahajovací konference Zahajovací konference Program CZ11 Public Health Initiatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Předdefinovaný projekt Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické Rehabilitace (S.U.P.R) a jeho implementace

Více

Osobní informace. Vzdělání. Pracovní zkušenosti. Ondřej Sklenář: Profesní životopis. Jméno a příjmení: Ondřej Sklenář

Osobní informace. Vzdělání. Pracovní zkušenosti. Ondřej Sklenář: Profesní životopis. Jméno a příjmení: Ondřej Sklenář Osobní informace Jméno a příjmení: Ondřej Sklenář Trvalé bydliště: Za Poštou 904/11, 10000 Praha Datum narození: 27. 6. 1983 Národnost: Česká Telefonní číslo: +420 737105448 E-mail: sklenar.ondra@seznam.cz

Více

Rekreační užívání drog a harm reduction současnost a budoucnost. Mgr. Barbora Orlíková MUDr. Viktor Mravčík Mgr. Kateřina Škařupová

Rekreační užívání drog a harm reduction současnost a budoucnost. Mgr. Barbora Orlíková MUDr. Viktor Mravčík Mgr. Kateřina Škařupová Rekreační užívání drog a harm reduction současnost a budoucnost Mgr. Barbora Orlíková MUDr. Viktor Mravčík Mgr. Kateřina Škařupová Užívání drog v prostředí zábavy a existující intervence v ČR Návštěvníci

Více

Shrnutí práce pracovních skupin. 5. schůze Řídícího výboru MZČR, Praha,

Shrnutí práce pracovních skupin. 5. schůze Řídícího výboru MZČR, Praha, Shrnutí práce pracovních skupin 5. schůze Řídícího výboru MZČR, Praha, 14.6.2016 Agenda Úvod Rozbor činnosti v rámci jednotlivých oblastí (gescí) o Gesce náměstka Landy o Gesce náměstka Phillipa o Gesce

Více

Role MŠMT v primární prevenci rizikového chování Pražské drogové fórum primární prevence, Praha 21. května 2014

Role MŠMT v primární prevenci rizikového chování Pražské drogové fórum primární prevence, Praha 21. května 2014 Role MŠMT v primární prevenci rizikového chování Pražské drogové fórum primární prevence, Praha 21. května 2014 1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Karmelitská 7, 118 12 Praha 1 tel.: +420 234

Více

129/2010 Sb. VYHLÁŠKA

129/2010 Sb. VYHLÁŠKA 129/2010 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 23. dubna 2010, kterou se mění vyhláška č. 39/2005 Sb., kterou se stanoví minimální požadavky na studijní programy k získání odborné způsobilosti k výkonu nelékařského zdravotnického

Více

ZENÍ KONTAKTNÍ CENTRA. Popis služby

ZENÍ KONTAKTNÍ CENTRA. Popis služby NÍZKOPRAHOVÁ ZAŘÍZEN ZENÍ KONTAKTNÍ CENTRA 1 Popis služby působnost v oblasti sekundární a terciární prevence zneužívání návykových látek zařízení prvního kontaktu s klientem průběh tohoto kontaktu může

Více

Projekty Ministerstva zdravotnictví pro období OP Zaměstnanost

Projekty Ministerstva zdravotnictví pro období OP Zaměstnanost Projekty Ministerstva zdravotnictví pro období 2014-2020 OP Zaměstnanost Centra podpory zdraví (CPZ) hlavní cíle Hlavním cílem projektu je zvýšení dostupnosti zdravotní péče v oblasti prevence nemocí a

Více

Akční plán protidrogové politiky na r Mgr. Jindřich Vobořil, Ing. Lucia Kiššová Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky

Akční plán protidrogové politiky na r Mgr. Jindřich Vobořil, Ing. Lucia Kiššová Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky Akční plán protidrogové politiky na r. 2013-2015 Mgr. Jindřich Vobořil, Ing. Lucia Kiššová Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky Praha, 28/03/2013 Národní strategie 2010-2018 2 SEKRETARIÁT RADY

Více

6. Zařízení sociálních služeb

6. Zařízení sociálních služeb 6. Zařízení sociálních Hlavním smyslem sociálních je zajištění pomoci při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoci při zabezpečení chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poradenství,

Více

Možnosti sběru dat o uživatelích drog. MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště drogové epidemiologie

Možnosti sběru dat o uživatelích drog. MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště drogové epidemiologie Možnosti sběru dat o uživatelích MUDr. Běla Studničková Hygienická stanice hl. m. Prahy Centrální pracoviště ové epidemiologie Základní pojmy - 1 Návykové látky alkohol, omamné látky, psychotropní látky

Více

STATUT. SANANIM z.ú. V Praze dne Dr. Martina Richterová ředitelka

STATUT. SANANIM z.ú. V Praze dne Dr. Martina Richterová ředitelka STATUT SANANIM z.ú V Praze dne 10.6.2014 Dr. Martina Richterová ředitelka 1. SYSTÉM ŘÍZENÍ 1.1 Podrobné vztahy a kompetence orgánů sdružení 1.2 Přímé provozní řízení 1.2.1 Ředitel 1.2.2 Výkonný ředitel

Více

KONCEPCE A IMPLEMENTAČNÍ PLÁN

KONCEPCE A IMPLEMENTAČNÍ PLÁN Péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje KONCEPCE A IMPLEMENTAČNÍ PLÁN O.Pěč 17.3.2011 Karlovy Vary Projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím

Více

3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE

3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE 3. KULATÝ STŮL K ORGANIZACI PÉČE PO PORANĚNÍ MOZKU V ČESKÉ REPUBLICE Jak zajistit regionální dostupnost rehabilitace po poškození mozku? - Model fází rehabilitace a zajištění její kontinuity pro občany

Více

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit výzvy 034/03_16_047/CLLD_15_01_271 Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny

Více

Hazardní hraní v České republice a jeho dopady

Hazardní hraní v České republice a jeho dopady Hazardní hraní v České republice a jeho dopady MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D. 9. října 2014 Praha Geneze zprávy 6. září 2012 usnesení vlády č. 655/2012 vláda ukládá ministru financí zadat NMS zpracování studie

Více

DĚTSKÁ KLINICKÁ PSYCHOLOGIE INFORMACE O OBORU

DĚTSKÁ KLINICKÁ PSYCHOLOGIE INFORMACE O OBORU DĚTSKÁ KLINICKÁ PSYCHOLOGIE INFORMACE O OBORU JEDNÁNÍ MZ ČR 23.5.2016 Karolína Malá, Hana Jahnová Obecný úvod vzdělávání v oboru klinická psychologie v ČR vzdělávání probíhá následujícím způsobem: profese

Více

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Mgr. Petra Kadlecová Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Kapitola 1 strana 2 Prevence rizik návykových látek Prevence (dle WHO): soubor intervencí s cílem zamezit a snížit

Více

Koncepce prevence kriminality Karlovarského kraje a krajská protidrogová strategie na léta 2013-2016

Koncepce prevence kriminality Karlovarského kraje a krajská protidrogová strategie na léta 2013-2016 Koncepce prevence kriminality Karlovarského kraje a krajská protidrogová strategie na léta 2013-2016 republiková a resortní krajská lokální Primární Sekundární terciární Úrovně systému prevence Úrovně

Více

7. ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA LIBERECKÉHO KRAJE DNE

7. ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA LIBERECKÉHO KRAJE DNE 7. ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA LIBERECKÉHO KRAJE DNE 30.08.2016 Bod pořadu jednání: 30. Název : Změna rozpočtu - rozpočtové opatření č. 260/16 úpravy v kapitole 917 05 Transfery odboru sociálních věcí, předfinancování

Více

CÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ

CÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ CÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ DO ROKU 2020 ZLEPŠIT PODMÍNKY PRO PSYCHOSOCIÁLNÍ POHODU LIDÍ A PRO LIDI S DUŠEVNÍMI PORUCHAMI ZAJISTIT DOSTUPNOST KOMPLEXNÍCH SLUŽEB V oblasti péče o duševní zdraví má

Více

Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj. MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice

Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj. MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice Reforma psychiatrie a Jihočeský kraj MUDr. Jan Tuček, Ph.D. Nemocnice České Budějovice preambule Záměrem celé Strategie reformy psychiatrické péče je naplňovat lidská práva duševně nemocných v nejširším

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

Drogové závislosti v ČR začátkem roku 2010

Drogové závislosti v ČR začátkem roku 2010 Drogové závislosti v ČR začátkem roku 2010 Prim. MUDr. Petr Popov Subkatedra návykových nemocí IPVZ Oddělení léčby závislostí VFN 1.LF UK v Praze 2008: Drogy hrozba dneška? MUDr. PhDr. Kamil Kalina, CSc.,

Více

Program protidrogové prevence města Benešov na rok 2015

Program protidrogové prevence města Benešov na rok 2015 Program protidrogové prevence města Benešov na rok 2015 2015 OBSAH Úvod... 1 1. Preventivní aktivity pro rok 2015... 2 1.1 Přednášky pro žáky základních škol Benešov... 2 1.2 Informační setkání pro rodiče...

Více

Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce

Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce O.Pěč, B.Wenigová, J.Stuchlík Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví Projekt je financován z prostředků Evropského

Více

I. Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (dále jen RVKPP ) vypisuje pro rok 2007 tyto dotační programy:

I. Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (dále jen RVKPP ) vypisuje pro rok 2007 tyto dotační programy: SEKRETARIÁT RADY VLÁDY PRO KOORDINACI PROTIDROGOVÉ POLITIKY Úřad vlády České republiky Nábřeží Edvarda Beneše 4 118 01 Praha 1 Malá Strana telefon: 296 153 222, fax: 296 153 264 METODICKÝ POKYN PRO PŘEDKLADATELE

Více

Popis vzdělávací akce

Popis vzdělávací akce Popis vzdělávací akce 1. Název vzdělávací akce:specializační studium pro metodiky prevence Studium k výkonu specializovaných činností -prevence sociálně patologických jevů(dle vyhl. č. 317/2005 Sb. 9c)

Více

Přehled koncepčních dokumentů oboru adiktologie. Akční plán: výstup č. 2c projektu NETAD

Přehled koncepčních dokumentů oboru adiktologie. Akční plán: výstup č. 2c projektu NETAD Přehled koncepčních dokumentů oboru adiktologie Akční plán: výstup č. 2c projektu NETAD Verze 5 ze dne 7. prosince 2013 (po připomínkovém kole SNN ČLS JEP, ČAA a ANO) Tato publikace vznikla jako výstup

Více

Dotační program pro oblast protidrogových aktivit pro rok 2012 vyhlášený Jihomoravským krajem

Dotační program pro oblast protidrogových aktivit pro rok 2012 vyhlášený Jihomoravským krajem Dotační program pro oblast protidrogových aktivit pro rok 2012 vyhlášený Jihomoravským krajem I. Základní ustanovení 1. Podpora poskytována Jihomoravským krajem na činnosti v oblasti protidrogových aktivit

Více

Péče o pacienty užívající psychoaktivní látky v ambulantních zařízeních ČR v roce 2009

Péče o pacienty užívající psychoaktivní látky v ambulantních zařízeních ČR v roce 2009 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 18. 5. 2010 18 Souhrn Péče o pacienty užívající psychoaktivní látky v ambulantních zařízeních ČR v roce 2009 Health

Více

MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014

MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 Nastavení modelové struktury financování (nastavení maximálních nákladů na jednotku a % podíl jednotlivých zdrojů financování na těchto

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

Sociální služby v ČR. Mirka Wildmannová

Sociální služby v ČR. Mirka Wildmannová Sociální služby v ČR Mirka Wildmannová 12.11.2010 19.11.2010 Sociální služby - definice Nástroj sociálního zabezpečení sociální pomoci Poskytovány lidem společensky znevýhodněným, a to s cílem zlepšit

Více

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013 VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013 Základní údaje Název organizace: Česká asociace adiktologů, o.s. Právní forma: občanské sdružení (od 1. 1. 2014 dle Občanského zákoníku přechází právní forma na spolek) Registrace

Více

Drogy a otravy zkušenosti z praxe

Drogy a otravy zkušenosti z praxe EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Drogy a otravy zkušenosti z praxe Mgr. Hana

Více

Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/43.0003. Nositel projektu: Univerzita Palackého v Olomouci

Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/43.0003. Nositel projektu: Univerzita Palackého v Olomouci Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/43.0003 Nositel projektu: Univerzita Palackého v Olomouci Partner projektu: Člověk v tísni, o. p. s. 1 Východiska: o Právní

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Dětská a dorostová adiktologie

Dětská a dorostová adiktologie Dětská a dorostová adiktologie Michaela Namyslovová 18. 6 2015 Diskuse Kam byste poslali nezletilého závislého/experimentátora? Pro tuto specifickou klientelu chybí specifické služby Jediná ambulance dětské

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

a služeb určených jejich uživatelům na území bývalého okresu Nový Jičín: Školní dotazníková studie ESPAD

a služeb určených jejich uživatelům na území bývalého okresu Nový Jičín: Školní dotazníková studie ESPAD Roman Gabrhelík Jaroslav Vacek Lenka Miovská Michal Miovský Centrum adiktologie PK 1. LF UK a VFN Praha Zhodnocení stavu užívání návykových látek a služeb určených jejich uživatelům na území bývalého okresu

Více

ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU PROTIDROGOVÉ POLITIKY V ROCE 2016 Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky

ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU PROTIDROGOVÉ POLITIKY V ROCE 2016 Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky ZPRÁVA O REALIZACI PROJEKTU PROTIDROGOVÉ POLITIKY V ROCE 2016 Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky PRŮBĚŽNÁ Průběžná zpráva 01.01.2016 31.12.2016 Všechny informace a data uvedená v průběžné/závěrečné

Více

Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) 2015

Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) 2015 Evropská školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) 2015 Přehled hlavních výsledků v ČR a v Evropě Mgr. Pavla Chomynová PhDr. Ladislav Csémy XIII. ročník konference PPRCH, 1. listopadu 2016 Praha

Více

Prevence online kriminality a podpora MŠMT

Prevence online kriminality a podpora MŠMT Prevence online kriminality a podpora MŠMT Konference Praha bezpečně online 2012 Ing. Radka Heřmánková odbor speciálního vzdělávání a institucionální výchovy, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

Harmonogram k implementaci Strategie reformy psychiatrické péče

Harmonogram k implementaci Strategie reformy psychiatrické péče Harmonogram k implementaci Strategie reformy psychiatrické péče Aktivita termín Schválení akčního plánu prevence stresu a duševní zdraví Ministerstvem zdravotnictví ČR 30.4.2015 I. tematická oblast: Tvorba

Více

SUBSTITUČNÍ LÉČBA JAK JÍ POJMOUT

SUBSTITUČNÍ LÉČBA JAK JÍ POJMOUT SUBSTITUČNÍ LÉČBA JAK JÍ POJMOUT MUDr.DUŠAN RANDÁK Centrum metadonové substituce a ambulantní detoxifikace Praha 4 DROP IN o.p.s. Měřín 18.11.2004 SUBSTITUČNÍ LÉČBA JEDNA ZE SPEKTRA PÉČE O ZÁVISLÉ NA OPIÁTECH

Více

Zápis ze 7. schůzky pracovní skupiny NMS Populační a školské průzkumy o postojích k užívání drog v Praze dne 27.4. 2006

Zápis ze 7. schůzky pracovní skupiny NMS Populační a školské průzkumy o postojích k užívání drog v Praze dne 27.4. 2006 Zápis ze 7. schůzky pracovní skupiny NMS Populační a školské průzkumy o postojích k užívání drog v Praze dne 27.4. 2006 Přítomni: Mgr. Jana Brožová (ÚZIS ČR), PhDr. Ladislav Csémy (PCP), PhDr. Petr Sadílek

Více

Prioritní oblasti primární prevence MŠMT. PhDr. Pavla Doležalová

Prioritní oblasti primární prevence MŠMT. PhDr. Pavla Doležalová Prioritní oblasti primární prevence MŠMT PhDr. Pavla Doležalová Tři úrovně koordinace - zák. 379/2005 Sb. MŠMT Resorty-spolupráce Kraje- metodici prevence, krajští koordinátoři Primární prevence Školy

Více

Migrace a užívání drog v ČR. Bc. Hana Laurentová, Terénní programy o.s. SANANIM

Migrace a užívání drog v ČR. Bc. Hana Laurentová, Terénní programy o.s. SANANIM Migrace a užívání drog v ČR Bc. Hana Laurentová, Terénní programy o.s. SANANIM Definice drogy Mění vnímání reality, tedy má psychotropní potenciál a současně má schopnost vyvolávat návyk; Drogová závislost

Více

Dotační program pro oblast protidrogových aktivit v roce 2015

Dotační program pro oblast protidrogových aktivit v roce 2015 Dotační program vyhlášený Jihomoravským krajem Dotační program pro oblast protidrogových aktivit v roce 2015 I. Základní ustanovení 1. Právní předpisy a dokumenty Podpora poskytovaná Jihomoravským krajem

Více

DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ

DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ DĚTI CHTĚJÍ MÍT DOMOV POUZE KOMPLEXNÍ PRÁCE S RODINOU JE CESTOU Z OHROŽENÍ Výchozí předpoklady naší práce Centrem našeho zájmu je dítě a jeho rodina Celostní postoj, neutralita, na proces a řešení problému

Více

Údaje v registru substituční léčby k 30.6.2003

Údaje v registru substituční léčby k 30.6.2003 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 28.7.2003 45 Údaje v registru substituční léčby k 30.6.2003 Národní registr uživatelů lékařsky indikovaných substitučních

Více

Alternativa B. I. Kontrola plnění usnesení z předchozích jednání RVKPP

Alternativa B. I. Kontrola plnění usnesení z předchozích jednání RVKPP I. Kontrola plnění usnesení z předchozího jednání RVKPP Materiál obsahuje přehled plnění usnesení z posledního jednání Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky (dále jen RVKPP ) dne 8. března 2012.

Více

Akční plán pro oblast kontroly tabáku v ČR na období 2015 až 2018/ Národní strategie Zdraví 2020

Akční plán pro oblast kontroly tabáku v ČR na období 2015 až 2018/ Národní strategie Zdraví 2020 Akční plán pro oblast kontroly tabáku v ČR na období 2015 až 2018/ Národní strategie Zdraví 2020 Mgr. Lenka Kostelecká, odbor zdravotních služeb MZ ČR Cena adiktologie 2015 Program Zdraví 2020 jako příležitost

Více

Centrum adiktologie Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE 2.

Centrum adiktologie Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE 2. Centrum adiktologie Bakalářský studijní obor ADIKTOLOGIE 2. ročník Název předmětu: SYSTÉM LÉČEBNÉ PÉČE III - Ústavní péče, terapeutické komunity, následná péče Vyučující: PhDr. Martina Richterová Těmínová.,

Více

Odborné podkladové materiály ke standardům lůžkové péče na psychiatrických odděleních všeobecných nemocnic

Odborné podkladové materiály ke standardům lůžkové péče na psychiatrických odděleních všeobecných nemocnic Odborné podkladové materiály ke standardům lůžkové péče na psychiatrických odděleních všeobecných nemocnic Kolektiv autorů: Doc. MUDr. Martin Anders, PhD. Zuzana Fišarová Prim. MUDr. Jaromír Hons, PhD.

Více

Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014.

Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice. Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014. Komunitní terénní centrum Psychiatrické nemocnice Bohnice Konference sociální psychiatrie, Přerov 2014. OTEVŘENÍ 1.10.2012 CÍL nabídnout lepší péči lidem závažně duševně nemocným. Hledat alternativu k

Více

ANALÝZA FINANČNÍCH ZDROJŮ POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

ANALÝZA FINANČNÍCH ZDROJŮ POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ANALÝZA FINANČNÍCH ZDROJŮ POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 2015 ZPRACOVÁNO PRO STŘEDNĚDOBÉ PLÁNOVÁNÍ ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NA LITOVELSKU Zpracovala: Ing. Ludmila Zavadilová 0 Analýza finančních zdrojů

Více

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje

Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje Informace ze zdravotnictví Pardubického kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Pardubice 11 11.8.2005 Psychiatrie vč. AT a sexuologie - činnost oboru v Pardubickém kraji v roce

Více

REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ

REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ PŘIPRAVENÉ REFORMNÍ KROKY Hlavní pilíře reformy Definice nároku pacienta a vytvoření úhradových standardů Definování správného postupu při poskytování péče Kontrola vstupu nových

Více

QUO VADIS, A.N.O.? Reflexe výsledků projektu NETAD a jejich dalšího využití z pohledu A.N.O.

QUO VADIS, A.N.O.? Reflexe výsledků projektu NETAD a jejich dalšího využití z pohledu A.N.O. QUO VADIS, A.N.O.? Reflexe výsledků projektu NETAD a jejich dalšího využití z pohledu A.N.O. PhDr. Josef Radimecký, Ph.D., MSc., Mgr. Jiří Richter, MUDr. David Adameček Závěrečná konference projektu NETAD,

Více

Anotace IPn 1. Zahájení Ukončení Dodavatel (veřejná zakázka)

Anotace IPn 1. Zahájení Ukončení Dodavatel (veřejná zakázka) Anotace IPn 1 Individuální projekty národní Číslo OP CZ 1.07 Název OP OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy: 33 Název výzvy: Prioritní osa: 4.1 Oblast podpory: Systémový rámec celoživotního

Více