Analýza Rozbor, rozklad. Metoda zkoumající jednotlivé složky a vlastnosti předmětu, jevu nebo určité činnosti rozkladem složitých částí na jednodušší.

Transkript

1 SLOVNÍK POJMŮ PROJEKTU KLÍČE PRO ŢIVOT (ver.05) Aktivní politika zaměstnanosti Souhrn opatření směřujících k zajištění maximální možné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti státu (také jen APZ) zabezpečuje ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce; podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty. Součástí státní politiky zaměstnanosti je podpora zřizování nových pracovních míst poskytováním příspěvků zaměstnavatelům při zaměstnávání uchazečů o zaměstnání, i uchazečům samotným. Jedná se zejména o následující opatření (nástroje) aktivní politiky zaměstnanosti: a) rekvalifikace, b) investiční pobídky, c) veřejně prospěšné práce, d) společensky účelná pracovní místa, e) příspěvek na zapracování, f) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. Součástí aktivní politiky zaměstnanosti je i poradenství a cílené programy k řešení zaměstnanosti. (viz Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí; zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti) Analýza Rozbor, rozklad. Metoda zkoumající jednotlivé složky a vlastnosti předmětu, jevu nebo určité činnosti rozkladem složitých částí na jednodušší. Analýza SWOT (SWOT analysis) Typ strategické analýzy stavu organizace z hlediska jejich silných stránek (ang: Strengths), slabých stránek (ang: Weaknesses), příležitostí (ang: Opportunities) a ohrožení (ang: Threats), který poskytuje podklady pro formulaci rozvojových směrů a aktivit, podnikových strategií a strategických cílů. Anketa Malé šetření (průzkum) za použití krátkého dotazníku. Respondenti nejsou většinou vybíráni na základě předem zvolených sociodemografických charakteristik, ale spíše podle společného (třeba i krátkodobého) znaku. Může to být například průzkum spokojenosti zákazníků nákupního centra. Anotace (kurzu, výukového předmětu) Stručný popis obsahu a cílů. Asociace pro podporu rozvoje informačních center pro mládeţ (AICM) Asociace pro podporu rozvoje Informačních center pro mládež v České republice je neziskovou organizací založenou jako občanského sdružení. AICM prezentuje svou činnost a činnosti ICM na výstavách a celostátních akcích. Realizuje školení pro členy AICM a podněcuje vznik ICM nových. Audit (Audit) Nezávislé odborné hodnocení zaměřené na přezkoumání a vyhodnocení činností organizace a jejích výsledků. Nejběžnějšími audity jsou finanční audit, provozní audit, audit ICT, audit shody a audit řízení. Lze rozlišit úrovně auditu:

2 interní audit prováděný nezávislým útvarem organizace, který se kromě provádění kontroly v souladu s předpisy může podílet rovněž na kontrole efektivity interního řízení organizace externí audit prováděný nezávislým, k auditu oprávněným, orgánem. Je třeba rozlišovat mezi interním auditem a interní kontrolou, která je prováděna vedoucími zaměstnanci organizace. Specifickou kategorií je audit projektu spolufinancovaného ESF a státním rozpočtem ČR. Autoevaluace (sebehodnocení) Proces sebehodnocení účastníka vzdělávací aktivity, jehož výsledkem je subjektivní posouzení úrovně dosažení stanovených cílů vzdělávací aktivity. Výsledek může být podkladem pro nápravná opatření. Výsledky sebehodnocení se využívají k posouzení stupně splnění stanovených cílů a sledování průběhu jejich naplňování, specifikaci oblastí s dobrými/špatnými výsledky, jsou podkladem pro ověření účinnosti přijatých nápravných opatření a vyhodnocení dosažených zlepšení. Benchmarking (Benchmarking) Nástroj strategického managementu, jehož smyslem je zjištění pozice zkoumaného subjektu v určitém kontextu a zároveň zpracování návrhů na jeho zlepšení na základě srovnání s vybranými subjekty. Důraz je kladen na využití předností a potlačení nedostatků. V praxi benchmarking obvykle provází: pravidelné porovnávání aspektů výkonnosti (funkce a procesy) s organizacemi, které podle obecného mínění uplatňují dobrou praxi, zjišťování možností pro zlepšování výkonnosti, snaha nalézat nové přístupy vedoucí ke zlepšení výkonnosti, realizace jednotlivých zlepšení následné monitorování pokroku a přezkoumání přínosů. Blended learningové studium Studium s kombinovanou formou výuky spočívající v doplňování standardní prezenční formy e-learningem. Bouření (téţ brainstorming - v rámci KA 03) Pedagogická metoda postavená na shromažďování všech nápadů, které se v daný moment v dané skupině na dané téma urodí. Účastníci mají naprostou volnost vyslovit cokoliv, co jim právě vytane na mysli, a to bez zábran a strachu z případné kritiky. To znamená, že účastníci rozvíjejí myšlenky ostatních členů skupiny a předkládají různé návrhy, které jsou následně po diskusi a zpětné vazbě realizovány. Zásady vedení metody jsou: pedagog je při bouření co nejvíce v pozadí a dává prostor svým žákům. Dobrý výsledek přináší taktika, při níž děti - pokud možno - vše dělají samy; pedagog dává průběžně najevo, že všechny myšlenky jsou vítány a nikdo nebude kritizován. pedagog (nebo pověřený účastník) okamžitě zapisuje každý nápad bez toho, aby byl bezprostředně hodnocen; Pedagog respektuje fakt, že ne všichni se musejí nutně účastnit nebo přispívat do diskuse v některých okamžicích aktivita by měla být spontánní a dobrovolná.

3 CAF (Common Assessment Framework) Společný hodnotící rámec. Vychází z Modelu excelence EFQM a jeho výhodou je existence modifikace pro implementaci do škol. Vytvořila ho Evropská nadace pro management kvality. Aplikace metody není vázána licenční smlouvou a lze ji zavádět i bez účasti placených konzultantů. Pro docílení kvalitních a trvalých výstupů je však třeba externího hodnotitele. Výstupem není certifikát ale vlastní zlepšení fungování organizace. CATI (Computer assisted telephone interviewing) Metoda shromažďování dat pomocí telefonického rozhovoru/dotazování. Odpovědi respondentů jsou zaznamenávány přímo do elektronického dotazníku, který umožňuje získaná data strukturovat. CATI (Computer assisted telephone interviewing) Technika shromažďování dat pomocí telefonického rozhovoru/dotazování. Odpovědi respondentů jsou zaznamenávány přímo do elektronického dotazníku, který umožňuje získaná data strukturovat. Celoţivotní učení (Lifelong learning) Systém, který představuje zásadní koncepční změnu pojetí vzdělávání, jeho organizačního principu, kdy všechny možnosti učení ať už v tradičních vzdělávacích institucích v rámci vzdělávacího systému, či mimo ně jsou chápány jako jediný propojený celek, který dovoluje rozmanité a četné přechody mezi vzděláváním a zaměstnáním a který umožňuje získávat stejné kvalifikace a kompetence různými cestami a kdykoli během života. Podle Rozhodnutí Rady (ES) č. 163/2002 z 27. června 2002 musí celoživotní učení zahrnovat učení od předškolního až po důchodový věk, včetně celého spektra formalizovaného i neformalizovaného vzdělávání. Celoživotní učení má být chápáno jako veškeré vzdělávací aktivity realizované po celý život s cílem zlepšit znalosti, dovednosti a kvalifikovanost z hlediska osobního, občanského, sociálního i profesního. Důležitým principem pro jednotlivce, jako subjektu celoživotního učení, je rovnost příležitostí a kvalita učení. Certifikace ve vzdělávání (Certification) Standardizovaný proces, který je využíván k formálnímu uznávání vědomostí, dovedností a kompetencí osvojených jednotlivcem nebo předávaných poskytovatelem výchovně vzdělávací služby. Proces přezkoušení realizuje autorizovaný subjekt podle daných norem. Formálním výstupem je certifikát. Cíle SMART Při stanovování cílů je třeba dbát jistých parametrů, které jsou vystiženy anglickou zkratkou SMART. Jednotlivá písmena tohoto akronymu vyjadřují atributy stanoveného úkolu: S specifický (v množství, kvalitě a čase), M měřitelný (má jednotku měření), A akceptovatelný (je pracovníky přijímaný), R reálný (je dosažitelný), T termínovaný (je možno sledovat jeho postupné plnění). Cílová skupina - (Target group) Vybraná skupina lidí, která má určité společné sociodemografické znaky či jinou charakteristiku.

4 Cílová skupina projektu Klíče pro ţivot pracovníci škol a školských zařízení pro zájmové vzdělávání, vedoucí pracovníci škol a školských zařízení pro zájmové vzdělávání, pracovníci NNO pracující s dětmi a mládeží; Cyklus PDCA, (PDCA Cycle, Deming Cycle) též Demingův zlepšovací cyklus, který představuje jednoduchou metodu zlepšování realizační fáze projektu. Je založen na čtyřfázovém cyklu, jehož neustálé opakování zajišťuje průběžné zlepšování: 1. Plan (plánování projektová fáze) 2. Do (realizace prováděcí fáze) 3. Check (přezkoumání kontrolní fáze) 4. Act (zavedení realizační fáze). Česká národní agentura (ČNA) Je součástí Národního institutu dětí a mládeže a jejím hlavním úkolem je realizovat vzdělávací program Evropské unie Mládež v akci a nabídnout tak pomoc mladým lidem zejména v oblasti neformálního vzdělávání. Česká rada dětí a mládeţe (ČRDM) Je reprezentativní platforma, jež sdružuje a podporuje valnou většinu celostátních a zároveň i mnoho regionálních a místních sdružení dětí a mládeže. Členy jsou například Pionýr, Skaut, Junák a další organizace. ČRDM realizuje řadu programů pro děti a mládež z nich nejznámější je Bambiriáda a projekt Kecejme do toho strukturovaný dialog mládeže. Další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) Řídí se vyhláškou MŠMT č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků. Druhy DVPP: Studium ke splnění kvalifikačních předpokladů, studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů, studium k prohlubování odborné kvalifikace. Další vzdělávání pedagogických pracovníků zájmového vzdělávání (DVPP zv) Řídí se vyhláškou MŠMT č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků. Development centrum (DC) Development centra vycházejí z principů diagnostických programů zaměřených na rozvoj zaměstnanců. Cílem je pomoci účastníkům, aby si uvědomili schopnosti, které jejich práce vyžaduje, a aby si vytvořili své vlastní plány osobního rozvoje, směřující ke zlepšení jejich výkonu na současném pracovním místě a k pokroku v jejich kariéře. V průběhu programu (sledu teoretických a praktických aktivit) jsou zkoumány schopnosti potřebné v budoucnosti. Výsledky nejsou určené k výběru a povyšování pracovníků, ale jako základna pro samostatně řízené vzdělávání. (více viz Armstrong, M. (2007): Řízení lidských zdrojů. Praha: Grada) Děti a mládeţ V projektu Klíče pro život jsou za děti považovány osoby ve věku 6 15 let, za mládež pak

5 osoby ve věku let. (Kategorie dítě, žák, student nejsou ve školském zákoně (Zákon č. 561/2004 Sb.) definovány věkem těchto osob, ale pouze účastí ve vzdělávání: dítě je osoba účastnící se předškolního vzdělávání, žák je osoba účastnící se základního nebo středního vzdělávání a student je osoba účastnící se vyššího odborného či vysokoškolského vzdělávání) Diagnostické nástroje (Diagnostický program) Slouží k analýze procesů s cílem nalézt případné chyby nebo závady a je opatřen schopností identifikace chyby včetně jejího popisu a návrhu na optimální odstranění. Diagnostický workshop (DW) Setkání zaměstnanců organizace nebo sled několika setkání, která vedou systematicky k analýze a následné evaluaci. Dobrovolnictví Svobodně zvolená činnost konaná ve prospěch druhých bez nároku na odměnu. Dobrovolník dává část svého času, energie a schopností ve prospěch činnosti, která je časově i obsahově vymezena. Za tuto činnost nedostává finanční odměnu, ale často neocenitelný dobrý pocit z pomoci ostatním, získává zkušenosti a nezřídka i přátelství. Záměrem projektu Klíče pro život je zvýšení povědomí o této činnosti v oblasti výchovy a vzdělávání dětí a mládeže a zároveň zdůraznění jeho společenského významu. Dodavatel vzdělávání V projektu Klíče pro život je jako dodavatel vzdělávání označován subjekt, který zajišťuje organizaci vzdělávacích aktivit, např. v oblasti průřezových témat pro krajské koordinátory (kurzy pro krajské koordinátory) a vzdělávání pro odbornou veřejnost (SVČ, ŠD, ŠK a NNO). Dále se dodavatelé podílejí na výběru subjektů, které provedou pilotáže vzdělávacích aktivit a na výběru příkladů dobré praxe. Poskytují rovněž cílové skupině konzultační služby. Doplňkové pedagogické studium Studium ke splnění kvalifikačních předpokladů, dříve realizované NIDM dle Pokynu ministryně školství mládeže a tělovýchovy k zabezpečení dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků školských zařízení pro zájmové vzdělávání č. j.: / , z 2. července 2003 v platnosti do E-learningové studium (e-learning) Vzdělávací proces využívající informační a komunikační technologie k realizaci kurzů, k distribuci studijního obsahu, komunikaci mezi studenty a pedagogy a k řízení studia. Patří k němu neodmyslitelně tutor (tedy učitel a konzultant v jednom) a společenství ostatních studentů. Výhody studia formou e-learningu : nezávislost na místě a čase, možnost výběru osobního tempa a postupu, významná individualizace studia, mnohem více interakcí mezi tutorem a studentem, společenství studentů, jako prostředí spolupráce a sdílení zkušeností, cílení výuky do praxe, "learning by doing", tedy "učíme se vlastní praxí",

6 možnost využití multimédií, tudíž lze působit na studenty s odlišným způsobem vnímání, možnost mapovat celý vzdělávací proces, sledovat jeho průběh, obtížné prvky programu a celkový efekt výuky a reagovat tak pružně na potřeby studentů. E-learningové studium pedagogiky Studium pedagogiky připravované a pilotované dle 22 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a 3 vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů formou plnění zadávaných a konzultovaných úkolů prostřednictvím internetu. Akreditace č. j.: 3958/ Eurodesk Evropská informační síť, která působí ve 30 evropských zemích. Umožňuje mladým lidem a pracovníkům s mládeží snadný a rychlý přístup k evropským informacím o vzdělávacích programech, stipendiích, studiu v zahraničí, dobrovolnictví a práci v zahraničí. Europass První jednotný celoevropský soubor dokladů o vzdělání, osobních kompetencích, jazykových dovednostech, odborné kvalifikaci a pracovních zkušenostech jejich držitele, usnadňující profesní a studijní mobilitu. Jeho struktura je jednotná a od roku 2005 pomáhá nejen zlepšit komunikaci na evropském trhu práce i v oblasti vzdělávání, ale také mobilitu občanů EU, členských států Evropského společenství volného obchodu (ESVO), Evropského hospodářského prostoru (EHS), přistupujících a kandidátských zemí na základě dobrovolnosti. Dokumenty Europassu nejsou novými certifikáty, poskytují však zaměstnavatelům a vzdělávacím institucím transparentní a přehledný soubor všech relevantních informací o držiteli v jakémkoli jazyce výše jmenovaných států. Tím mu usnadňují prezentovat se a poskytnout o sobě informace tak, aby byly správně pochopeny nejen v jeho mateřské zemi, ale především v zahraničí. European Youth Information and Counselling Agency (ERYICA) Evropská informační a poradenská kancelář je střešní organizací poskytovatelů informací a poradenství pro mládež v Evropě. Za ČR je jejím členem NIDM. Evaluace ve vzdělávání Zjišťování a vyhodnocování dat charakterizujících pedagogický proces a jeho výsledky. Zjišťování můžeme ztotožnit s diagnostikou (pozorování, rozhovory, ankety a jiná dotazníková šetření, rozbory dokumentace, testování, jak si účastníci poradí se zadaným úkolem). Vyhodnocování znamená porovnávání, posuzování zjištěných údajů vzhledem ke zvoleným kritériím. Evaluační nástroj Evaluačním nástrojem (EVAN) rozumíme spolehlivou metodu či techniku sběru dat pro účely vlastního hodnocení vzdělávacího programu. Mohou jimi být testy, dotazníky, protokoly, různé záznamové listy, kroniky akcí, rozhovory s účastníky vzdělávacího programu. Může nabídnout určité užitečné postupy v procesu auto-evaluace.

7 Excelence Nejlepší praxe při řízení organizace a dosahování výsledků na základě souboru požadavků celkového řízení kvality formulovaných v Modelu excelence EFQM. Základními složkami jsou orientace na výsledky, zaměření na zákazníka, vedení a konstantní řízení cíle pomocí procesů a faktů, zapojení zaměstnanců, neustálé zlepšování a inovace, vzájemně výhodná partnerství, společenská odpovědnost organizace. F2F (face to face) Technika sběru dat, při které tazatel osobně klade respondentovi otázky podle struktury dotazníku a sám zapisuje odpovědi. Facilitace Relativně nedirektivní, participativní a strukturovaný proces vedení skupinových setkání. Facilitátor Odborník, jehož cílem je v řízené komunikaci zapojovat účastníky do dialogu a rozhodování, podporovat je ve tvořivosti a uvažování ve prospěch cílů, jichž chtějí dosáhnout. Nezasahuje do obsahu. Focus Group Technika sběru dat u kvalitativního výzkumu. Jedná se o profesionálně vedený rozhovor s vybranou skupinou lidí v počtu 6 10 osob na dané téma. Do češtiny se překládá jako ohnisková diskuse nebo nepřesně jako skupinový rozhovor. V sociologii se tyto překlady považují za nepřesné. Funkční studium Vzdělávací program pro ředitele a vedoucí pracovníky SVČ k získání a zvyšování manažerských dovedností nutných k úspěšnému řízení organizace.. Hodnoticí standard (HS) Soubor kritérií a způsobů ověřování požadavků stanovených v kvalifikačním standardu (tzn., jak se ověří, jestli to uchazeč o kvalifikaci skutečně umí). Zákon č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, vymezuje hodnotící standard dílčí kvalifikace jako soubor kritérií a organizačních a metodických postupů stanovených pro ověřování dosažení odborné způsobilosti vykovávat řádně určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností v určitém povolání. (Viz Metodika naplňování Národní soustavy kvalifikací) I-katalogy (elektronické katalogy) On-line adresář organizací, služeb a institucí v České republice, který je strukturován do oblastí: Cestování, Občan a společnost, Poradenství, Práce, Sociálně patologické jevy, Volný čas, Vzdělávání. I-katalogy slouží ke zkvalitnění služeb odborným pracovníkům Informačních center pro mládež v celé České republice, ale také široké odborné i laické veřejnost. Informační bod pro mládeţ (IBM) Je zamýšlenou součástí organizace nebo instituce, jejichž činnost se alespoň okrajově zabývá problematikou dětí a mládeže (NNO, SVČ, školy, knihovny, turistická, kulturní nebo městská informační centra apod.).

8 Informační centrum pro mládeţ (ICM) ICM jsou veřejně přístupná pracoviště poskytující dětem a mládeži, ale i dalším zájemcům z řad veřejnosti, informace a služby vztahující se k životu mladé generace. Cílem jejich činnosti je umožnit mladým lidem přístup k nezávislým informacím, učit je pracovat s nimi samostatně a tvořivě s využitím dostupných technologií. Informační systém pro mládeţ (ISM) Informační systém pro mládež. Mezi hlavní složky informačního systému pro mládež v ČR v současnosti patří: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Národní institut dětí a mládeže (NICM, ČNA Mládež, Eurodesk) Asociace pro podporu rozvoje Informačních center pro mládež v ČR Informační centra pro mládež. Inkluze Inkluze v sociologii (sociální inkluze) je vyšším typam integrace postižených nebo znevýhodněných jedinců do společnosti a jejích institucí. Inkluzivní vzdělávání Je definováno jako uspořádání běžné školy způsobem, který může nabídnout adekvátní vyučování všem dětem bez ohledu na jejich individuální rozdíly, přičemž nezáleží na druhu speciálních potřeb ani na úrovni výkonů žáků. Vlivem působení rodičovských organizací, asociací lidských práv a mezinárodních organizací, jako je UNESCO, se inkluzivní vzdělávání stále více prosazuje jako vhodnější alternativa speciálního školství (Viz Lechta, V. (Ed.) (2001): Základy inkluzivní pedagogiky. Praha: Portál.) Integrace ve vzdělávání Zařazení žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, resp. se zdravotním znevýhodněním do hlavního vzdělávacího proudu. Integrovaný systém typových pozic a Kartotéka typových pozic Pro vytváření popisů povolání pro Národní soustavu povolání (NSP) využívají členové Sektorových rad kromě vlastních zkušeností z praxe zejména Integrovaného systému typových pozic (ISTP), což je soubor průběžně aktualizovaných informací o světě práce. Sdružuje údaje o náplni jednotlivých profesí, mzdách, požadované kvalifikaci, školách i volných pracovních místech. Slouží pro tvorbu popisů pracovních pozic, firemního katalogu a rovněž při hledání práce a zvyšování kvalifikace. Jádrem ISTP je Kartotéka typových pozic (KTP), tj. internetová databáze sdružující informace o povoláních a typových pozicích. Na její tvorbě se podílejí vybraní pracovníci z praxe, kteří jsou odpovědni za analýzu práce, za sběr podkladových materiálů a jejich zapracování. ISO 9001 (ISO 9001) Mezinárodní kriteriální norma stanovující požadavky na systém řízení kvality, zejména se zaměřením na efektivnost systému řízení kvality při plnění požadavků zákazníka. ISO je mezinárodně užívaná zkratka pro Mezinárodní organizaci pro standardizaci (International Organization for Standardization) založené v roce Organizace má sídlo ve Švýcarsku.

9 IZV Hořovice Institut zájmového vzdělávání byl do roku 2005 přímo řízenou organizací MŠMT pověřenou k zabezpečení dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků školských zařízení pro zájmové vzdělávání. Spolu s několika dalšími organizacemi byl sloučen a nahrazen nástupnickou organizací, Národním institutem dětí mládeže. Jakost Jakostí rozumíme souhrn znaků entity, které ovlivňují schopnost uspokojovat stanovené a předpokládané potřeby (srov. ČSN ISO 8402:1995 či ČSN EN ISO 9000:2005). Rozlišujeme jakost produkce, služeb, vzájemných vztahů, řešení sociálních aspektů zaměstnavatelem, odpovědnost producenta a poskytovatele, odpovědnost k životnímu prostředí. Jednotná klasifikace oblastí informací Pro všechna ICM závazný výčet oblastí poskytovaných informací pro mládež. Hlavní oblasti klasifikace jsou: Vzdělávání, Práce, Cestování, Volný čas, Sociálně patologické jevy, Občan a společnost, Mládež a EU, Informace z regionu. (Podrobný seznam oblastí a podoblastí je součástí Koncepce rozvoje Informačního systému pro mládež v ČR) Dodržování této klasifikace je jednou z podmínek dodržování Národní kodex standardů kvality poskytovaných služeb (NKSK). Klíčové kompetence Souhrn vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého člena společnosti. Jejich výběr a pojetí vychází z hodnot obecně přijímaných ve společnosti a z obecně sdílených představ o tom, které kompetence jedince přispívají k jeho vzdělávání, spokojenému a úspěšnému životu a k posilování funkcí občanské společnosti. V rámci projektu zahrnujeme do pojmu klíčové kompetence i odborné kompetence. (viz Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání; Metodika pro podporu tvorby ŠVP ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání) Kompetenční profil / Minimální kompetenčí profil MKP vnikají jako vodítko pro tvorbu vzdělávacích programů, jako optimální obecný základ, ze kterého lze čerpat. Shrnují vhodné znalosti a dovednosti ve vazbě na pracovní činnosti typické pro danou pozici. MKP mohou být vnímány jako maximální z hlediska výčtu kompetencí, tj. znalostí a dovedností, současně je však lze nahlížet jako minimální, neboť nepředepisují úroveň rozvinutí daných kompetencí. Kontrolní návštěva / Kontrolní audit Prohlídka prostor konkrétního informačního centra pro mládež, kontrola plnění jednotlivých standardů dle NKSK, zápis zjištěných skutečností do hodnotícího dotazníku, včetně pořízení fotodokumentace a fotokopií příslušných dokumentů, vyhotovení protokolu o provedení kontroly. Koordinační rada poskytovatelů informací pro mládeţ (KRPIM) Koordinační rada poskytovatelů informací pro mládež. Radu tvoří zástupci MŠMT, NIDM, AICM, České rady dětí a mládeže a Sdružení pracovníků domů dětí a mládeže. Rada má statut poradního orgánu MŠMT, její členy jmenuje a odvolává náměstek ministra skupiny 5.

10 Koučování Systematické zvyšování schopností a zkušeností účastníků prostřednictvím zadávání plánovaných úkolů, které je spojené s kontinuálním hodnocením a radami ze strany vedoucího kouče. Krajský koordinátor V projektu je v této pozici pracovník spolupracující organizace pověřený organizací či konzultací vzdělávací akce. Spolupracuje s garantem, lektory a organizátory, zodpovídá za dodržování jednotlivých standardů vzdělávání. Kurz prevence syndromu vyhoření Vzdělávací kurz realizovaný dle 10 Vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů. Cílem vzdělávání je identifikace a stimulace zdrojů profesního rozvoje účastníků a jeho bezpečného udržování v procesu praxe. Kvalifikace Kvalifikace je formální osvědčení dosažených výstupů z učení, často se jedná o výstup akreditačního nebo hodnotícího procesu. Kvalifikace znamená oficiální uznání hodnoty na trhu práce a v dalším vzdělávání a výcviku (viz Národní kvalifikační rámec terciárního vzdělávání České republiky; Národní soustava kvalifikací). Úplná kvalifikace navrhujeme zařadit heslo pod kvalifikace Odborná způsobilost fyzické osoby vykonávat řádně všechny pracovní činnosti v určitém povolání. (Úplnou kvalifikací je např. cukrář, kadeřník, ekonom aj.) (Viz Zákon č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání a Metodika naplňování Národní soustavy kvalifikací)) Dílčí kvalifikace dtto Odborná způsobilost fyzické osoby vykonávat řádně určitou pracovní činnost nebo soubor pracovních činností v určitém povolání, popřípadě ve dvou nebo více povoláních, v rozsahu uvedeném v kvalifikačním standardu. Tyto soubory činností jsou užší než povolání a podstatné pro ně je, že ve svém celku umožňují určité profesní uplatnění (např. montáž nábytku, výroba čalouněných sedadel, sportovní masáž, vazba a aranžování květin, příprava, výroba zmrzliny aj.). Jinak řečeno, každá dílčí kvalifikace musí být samostatně uplatnitelná. (Viz Zákon č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání a Metodika naplňování Národní soustavy kvalifikací) Kvalifikační poţadavky Každá kvalifikace je definována jednotlivými kvalifikačními požadavky. Tyto požadavky se nazývají způsobilosti, resp. kompetence jde o pojmy vyjadřující totéž. Kvalifikace jako způsobilost pro určité profesní uplatnění se tedy skládá z jednotlivých kompetencí (způsobilostí). Kvalifikační úrovně tvoří univerzální stupnici umožňující zařazení všech úplných i dílčích kvalifikací a jsou společné pro Národní soustavu kvalifikací a pro Národní soustavu povolání. Kvalifikační standard Soubor požadavků potřebných pro získání příslušné kvalifikace (tzn., co má držitel

11 kvalifikace umět). Zákon č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání vymezuje kvalifikační standard dílčí kvalifikace jako strukturovaný popis odborné způsobilosti fyzické osoby pro řádný výkon určité pracovní činnosti nebo souboru pracovních činností v určitém povolání. Kvalita (Quality) viz Jakost Kvalitativní výzkum Studuje motivace lidského chování, odpovídá na otázku proč?. Poskytuje výsledky, které nelze číselně vyjádřit. Obvykle se uskutečňuje na malých vzorcích. Výzkumnými technikami jsou například focus groups (ohniskové diskuse, skupinové rozhovory), hloubkové rozhovory, biografická vyprávění a další. Kvantitativní výzkum Poskytuje číselné výsledky o nějakém jevu, odpovídá na otázku kolik?. Aby vypovídající hodnota byla do určité míry přesná, musí se provádět na dostatečně velkých vzorcích respondentů. Výzkumnou technikou je dotazování především pomocí záznamového archu dotazníku. Learning management systém (LMS) Elektronický systém pro řízení výuky, který řeší administrativu a organizaci e-learningové výuky, např. v prostředí LMS Moodle. Studijní materiály jsou tvořeny převážně ve formě html (web) stránek, v nichž jsou kromě textů vloženy i multimediální objekty (zvukové záznamy, obrázky, videa apod.). Média Jako média jsou označovány prostředky masové komunikace. Jsou to média tištěná (noviny, časopisy) a elektronická (televize, rozhlas, webové aplikace atp.). Prostřednictvím médií jsou šířeny informace široké veřejnosti nebo různým cílovým skupinám, na které je médium nebo konkrétní pořad zaměřen. Medializace Aktivní prezentace (např. jednotlivců, skupin i institucí a témat) v mediích. Mediální gramotnost Soubor komunikačních dovedností, které zahrnují schopnost vyhledávat, analyzovat, hodnotit a v praxi využívat informace v nejrůznějších formátech. Mediální výchova Cílem mediální výchovy je zvyšování úrovně mediální gramotnosti cílové skupiny, tj. v našem případě pracovníků neformální výchovy a zájmového vzdělávání a dětí a mládeže. Medializaci pak chápeme jako aktivní prezentaci jednotlivců, skupin i institucí a podniků v mediích. Mediálně gramotný člověk je schopen maximálně využívat dostupná média pro své vzdělávání, osobní rozvoj a uspokojení svých potřeb. Menší jednotka práce Relativně úzký soubor pracovních činností, vycházející z reálné dělby práce, pro které má z pohledu trhu práce smysl vyčleňovat a ověřovat potřebné kompetence.

12 Mentoring Strukturovaný proces osobního vedení a podpory někoho, kdo je méně zkušený nebo nový. Mentoring probíhá nejčastěji ve vzdělávání, odborné přípravě nebo v zaměstnání. Mentor na základě osobní zkušenosti působí na podporovanou osobu (mentee). Mentoři působí jako významní, ale nesoudící přátelé, představují rolový model a zdroj užitečných informací a rad a mohou převzít i úlohu školitele. Formální programy mentoringu zpravidla stanoví určité časové období pro trvání mentorského vztahu. Minimum basic training course (MBTC) Kurz je určen pro začínající pracovníky ICM. Účastník se seznámí se základními dokumenty pro práci v ICM - Evropská charta informací pro mládež, Bílá kniha Evropské komise, Doporučení Rady Evropy (DOPORUČENÍ č. R (90) 7). Kurz je členěn do 4 bloků Historie a struktura informační práce s mládeží, Práce s informacemi, Práce s klientem, ICT a informační praxe. Minoritní skupina (minorita, menšina) Obecně jakákoliv skupina lidí definovaná sociologicky významným společenským znakem, která se početně nemůže rovnat jiné skupině, tvořící v dané společnosti většinu. Minorita je tedy nejčastěji dávána do souvislosti s národnostní (jazykovou), náboženskou, sociální, politickou příslušností. V případě projektu za minority (minoritní skupiny) pokládáme děti a mládež z odlišných národnostních (etnických) a sociálně vyloučených skupin a můžeme mezi ně řadit i děti a mládež se speciálními vzdělávacími potřebami. Modul (vzdělávací) Samostatná a ucelená monotematická studijní jednotka s uceleným studijním tématem a se samostatnými výstupy (učebními cíli). Většinou se jedná o tematicky uzavřený počet lekcí do určitého kurzu. Takto vzniklé moduly mohou být různě propojovány do větších (vyšších) celků s cílem vytvořit dílčí nebo ucelený studijní program. Taková struktura modulů může představovat i rozsáhlý kompatibilní komplex. Modul je částí (jednotkou) vzdělávacího programu (kurzu). (viz Příručka pro příjemce finanční podpory z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost) Monitoring vzdělávacích potřeb Studie zaměřená na klíčové kompetence pedagoga volného času realizovaná formou dotazníkového šetření probíhajícího ve školních družinách, školních klubech a střediscích volného času mezi řediteli a pedagogy. Multikulturní výchova Multikulturní výchova zprostředkovává poznání vlastního kulturního zakotvení a porozumění odlišným kulturám. Rozvíjí smysl pro spravedlnost, solidaritu a toleranci, vede k chápání a respektování neustále se zvyšující sociokulturní rozmanitosti. U menšinového etnika rozvíjí jeho kulturní specifika a současně poznávání kultury celé společnosti, majoritní většinu seznamuje se základními specifiky ostatních národností žijících ve společném státě, u obou skupin pak pomáhá nacházet styčné body pro vzájemné respektování, společné aktivity a spolupráci.

13 Národní informační centrum pro mládeţ (NICM) Je jedním z oddělení NIDM. NICM je pracoviště, které poskytuje mladým lidem a pracovníkům s mládeží bezplatné informace z těchto oblastí: vzdělávání v ČR a v zahraničí, cestování, volný čas, sociálně - patologické jevy, občan a společnost, mládež v EU a další. Nabízí metodickou pomoc při vybudování a provozu ICM: realizuje školení, umožňuje pracovníkům nově vznikajících ICM absolvovat stáž v NICM, zodpovídá dotazy pracovníků regionálních ICM a pomáhá jim při tvorbě i realizaci jejich projektů. NICM pravidelně zasílá přímo do regionálních center soubory aktuálních informací ze všech zpracovávaných oblastí. Za všechna ICM v ČR vytváří českou sekci mezinárodního informačního portálu pro mládež v Evropě ( a je členem mezinárodní organizace ERYICA, která sdružuje organizace podobného typu v celé Evropě. Národní institut dětí a mládeţe (NIDM) Je odborným zařízením Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, jehož účelem je státní podpora a ochrana mládeže. Zaměřuje se na problematiku zájmového vzdělávání a činnost školských zařízení v této oblasti, zajišťuje metodickou a organizační podporu práce s dětmi a mládeží a další vzdělávání pedagogických pracovníků. Národní kodex standardů kvality (NKSK) Je přílohou Metodiky certifikace, vychází z Koncepce rozvoje Informačního systému pro mládež v ČR Národní soustava kvalifikací (NSK) Vytvářena v České republice od roku 2005 jako klíčový nástroj pro budování prostoru celoživotního učení. Je vytvářena jako transparentní systém, který poskytuje relevantní informace o kvalifikacích všem aktérům procesu celoživotního učení (zaměstnavatelům, vzdělávacím institucím, orgánům státní správy a samosprávy, občanům). Standardizovaný popis kvalifikací v registru NSK by se postupně měl odrazit také v nabídce vzdělávacích programů. Doklad o získání kvalifikace podle NSK se tak stane jednoznačnou a průkaznou informací o znalostech a kompetencích, které jeho držitel získal, a to bez ohledu na to, jak je získal (formálním vzděláváním, kurzem, samostudiem, praxí apod.). Národní soustava povolání (NSP) Prostřednictvím Sektorových rad monitoruje a eviduje požadavky na výkon jednotlivých povolání na trhu práce. Vzniká tak otevřená, všeobecně dostupná databáze povolání, která bude reálně odrážet situaci na trhu práce. Společně s Národní soustavou kvalifikací (NSK) přinese důležité informace o kvalifikačních požadavcích, které se následně promítnou do všech úrovní vzdělávání. NSP se stává významným zdrojem informací pro oblasti lidských zdrojů a profesního vzdělávání ve všech jeho stupních, významně posiluje roli zaměstnavatelů v těchto oblastech a stává se základnou pro budoucí mobilitu a flexibilitu na trhu práce v kontextu celé Evropské unie. Neformální vzdělávání Pojmem neformální vzdělávání se v projektu označují, analogicky s Koncepcí státní politiky pro oblast dětí a mládeže na období , organizované výchovně vzdělávací aktivity probíhající mimo rámec zavedeného oficiálního školského systému (tedy i mimo zájmové

14 vzdělávaní), které zájemcům nabízí záměrný rozvoj životních zkušeností, dovedností a postojů, založených na uceleném systému hodnot; tyto aktivity bývají zpravidla dobrovolné. Vláda České republiky schválila strategický dokument Strategii celoživotního učení České republiky (Usnesení č. 761 ze dne 11. července 2007). Tento dokument mapuje oblast celoživotního učení v ČR a především přichází s návrhy, jak tuto oblast rozvíjet a podporovat. Viz též Usnesení vlády č. 761 ze dne 11. července 2007 o Strategii celoživotního učení České republiky, v níž je neformální vzdělávání definováno obecněji takto: Neformální vzdělávání, které je zaměřeno na získání vědomostí, dovedností a kompetencí, které mohou respondentovi zlepšit jeho společenské i pracovní uplatnění. Neformální vzdělávání je poskytováno v zařízeních zaměstnavatelů, soukromých vzdělávacích institucích, nestátních neziskových organizacích, ve školských zařízeních a dalších organizacích. Patří sem např. organizované volnočasové aktivity pro děti, mládež a dospělé, kurzy cizích jazyků, počítačové kurzy, rekvalifikační kurzy, ale také krátkodobá školení a přednášky. Nutnou podmínkou pro realizaci tohoto druhu vzdělávání je účast odborného lektora, učitele či proškoleného vedoucího. Nevede k získání stupně vzdělání. Nestátní neziskové organizace Organizace vzniklé podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů (o. s. i jejich organizační jednotky) nebo podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákona č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů. Tyto organizace jsou též souhrnně označovány jako nestátní neziskové organizace (NNO). Odbornostní setkání jsou setkání odborných pedagogických pracovníků školských zařízení (SVČ, ŠD a ŠK) a pracovníků pracujících s dětmi a mládeží v nestátních neziskových organizacích. Ti na setkáních představí svůj příklad dobré praxe (vlastní jedinečnou odbornost v dané tematické oblasti) svou prezentací s využitím např.: PowerPointu, DVD, videa, fotografií či praktické ukázky. Opora výběru Seznam jednotek základní populace, z nějž je vybírán zkoumaný vzorek. Pro každou jednotku musí zajišťovat předepsanou šanci, že bude vybrána (například seznam obyvatel určitého místa). Organizace poskytující zájmové vzdělávání Školská zařízení pro zájmové vzdělávání - střediska volného času, školní družiny a školní kluby. Podrobně je zájmové vzdělávání vyspecifikováno ve vyhlášce č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání. Organizace neformálního vzdělávání Pro projekt Klíče pro život jsou organizacemi neformálního vzdělávání nestátní neziskové organizace dětí a mládeže, nebo pracující s dětmi a mládeží, které poskytují neformální vzdělávání podle platné legislativy (uvedené u pojmu Nestátní neziskové organizace).

15 Otevřená otázka Otázka spočívající v tom, že respondentovi nejsou předloženy žádné varianty odpovědí. Účelem je získání spontánních odpovědí, které zpravidla zaznamená sám tazatel. PAPI (Pen and Paper) Klasická metoda sběru dat za použití tužky a papíru (dotazníku). Participace (účast, účastenství, podíl) Participaci dětí a mládeže chápeme jako průběžnou spoluúčast, spolupodílení se dětí a mládeže na činnosti školy, obce, města či celého státu. Cílem je naučit mladé lidi chápat jejich zainteresovanost do veřejného života jako aktivitu, která jim pomůže v jejich dalším osobním či pracovním rozvoji. V České republice se participaci dětí a mládeže věnují nestátní neziskové organizace pracující s dětmi a mládeží (např. Duha) či střediska volného času. V současné době chápeme participaci jako celek, který zaštituje např. dětské a mládežnické parlamenty, strukturovaný dialog, účast mladých lidí na komunitním plánování. Participace a informovanost, cesta k aktivnímu občanství Název jednoho z průřezových témat, jehož cílem je zvýšení povědomí cílové skupiny o participaci a informovanosti dětí a mládeže především prostřednictvím kurzů pro odbornou veřejnost (příklady dobré praxe ze zahraničí i ČR, seznámení s výsledky výzkumu Participace a informovanost mládeže) a prostřednictvím pilotáže vzdělávacích programů. Pedagog volného času Pedagogický pracovník, který pracuje zpravidla ve středisku volného času (dle zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů). Zákon nedefinuje rozdíl mezi pojmem pracovník interní a pracovník externí. Pedagogický pracovník Pedagogickým pracovníkem je ten, kdo koná přímou vyučovací, přímou výchovnou, přímou speciálně pedagogickou nebo přímou pedagogicko-psychologickou činnost přímým působením na vzdělávaného, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě zvláštního právního předpisu (dále jen "přímá pedagogická činnost"); je zaměstnancem právnické osoby, která vykonává činnost školy, nebo zaměstnancem státu nebo ředitelem školy, není-li k právnické osobě vykonávající činnost školy v pracovněprávním vztahu nebo není-li zaměstnancem státu. Pedagogickým pracovníkem je též zaměstnanec, který vykonává přímou pedagogickou činnost v zařízeních sociální péče. (Viz Zákon č. 563/2004 Sb. o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů). Pedagogický projekt (v rámci KA 03) Aktivita, akce (jednorázová, jednodenní, pobytová, celoroční) která je vystavěna a realizována s cílovou skupinou tak, aby hlavními aktéry, hlavními nositeli děje, byly děti, a mládež, účastníci zájmového a neformálního vzdělávání. Pedagog volného času prochází procesem realizace jako průvodce - motivuje, povzbuzuje, podporuje, klade otázky a pomáhá tam, kde si účastníci o pomoc požádají. Hlavním úkolem pedagoga je přinést téma, problém, situaci, podporovat skupinový proces jejího řešení a pomáhat vyhodnocovat výsledky skupinového snažení i osobního rozvoje každého z členů.

16 Pilotáţ vzdělávacího programu Je praktické ověření vzdělávacího programu Pilotní výzkum; Provedení výzkumu na několika jedincích za účelem kontroly nastavení výzkumných nástrojů, například ověření srozumitelnosti otázek v dotazníku atp. Polostrukturovaný rozhovor Polostrukturovaný rozhovor - pro tazatele obsahuje závazné schéma, které specifikuje okruhy a témata pokládaných otázek. Obvykle je možné měnit znění otázek a pořadí jednotlivých okruhů podle situace. Otázky je možné upřesňovat a vysvětlovat. V případě polostrukturovaných rozhovorů mohou být odpovědi o několika větách, kdy respondent vysvětluje a popisuje jev, na který je tázán. (viz Ježek, S.; Vaculík, M.; Wortner, V. (2006): Základní pojmy z metodologie a psychologie. Brno: Masarykova univerzita. Definice a vysvětlení). Povolání Soubor souvisejících pracovních činností, vyžadujících soubor kompetencí. Základními vlastnostmi souboru souvisejících činností je, že má společné obsahové/odborné jádro kompetencí, umožňuje ihned nebo na základě krátkého tréninku/vzdělávání vykonávat uplatnitelné jednotky práce a poskytuje základy pro dlouhodobý profesní rozvoj. (Viz Metodický rámec Národní soustavy povolání). Pracovní pozice Základní jednotka povolání. Pracovní pozice zahrnuje pracovní činnosti, odpovědnosti, vzdělání, praxe, kompetence pracovníka organizace. Pracovní pozice jsou specifikovány v širším kontextu a nezahrnují jenom pracovníky v trvalém pracovním poměru nebo pracovníky s uzavřenou dohodou o pracovní činnosti, dohodou o provedení práce, ale i dobrovolníky organizace, členy členské základny v občanskoprávním vztahu. K základní charakteristice nestátní neziskové organizace patří dobrovolnost. Dobrovolnost se může projevovat jak výkonem neplacené práce pro organizaci, tak formou darů nebo čestného členství. Seskupení pracovních činností, které jsou v rámci organizační struktury konkrétní právnické nebo fyzické osoby vymezeny pro jednotlivce. Pracovník pracující s dětmi a mládeţi Pracovník, který v NNO pracuje s dětmi a mládeží, nemá zpravidla statut pedagogického pracovníka a nemusí splňovat odbornou pedagogickou způsobilost dle zákona o pedagogických pracovnících. Bývá to často dobrovolník. Primární data Základní data z výzkumu. Jejich podstatnou charakteristikou je skutečnost, že nebyly podrobeny žádnému analytickému zpracování. Víceméně jde o bezprostřední empirický odraz (snímek) skutečnosti. Princip inovativnosti Princip inovativnosti lze charakterizovat v rámci projektu Klíče pro život jako jiný, nezvyklý,

17 nový nebo nevyzkoušený přístup nebo postup; jiný způsob provádění aktivit; nově přidaná hodnota ke stávajícím službám nebo produktům. Možné typy principu inovativnosti: princip inovativnosti zaměřený na postup; zahrnuje vytváření nových metod, nástrojů a přístupů, ale také zlepšování stávajících metod. Princip inovativnosti zaměřený na cíl zahrnuje formulaci nových cílů a může zahrnovat také různá pojetí, identifikace nových a perspektivních míst a otevírání nových oblastí s pracovními příležitostmi na trhu práce. Princip inovativnosti lze také dělit podle úrovně, na které se realizují související aktivity, tj. na aktivity realizované na místní (lokální) úrovni; na aktivity realizované na regionální úrovni; na aktivity realizované na národní úrovni; na aktivity realizované na nadnárodní úrovni. Přístup nebo metoda, která je běžně užívána na regionální úrovni, tak může být inovativní na úrovni národní nebo nadnárodní. ( Proces (Process) Proces je definován jako soubor navazujících činností, které se týkají jednoho předmětu činnosti. Každá činnost přeměňuje soubor vstupů na výstupy nebo následky, čímž se přidává hodnota. Rozlišujeme: řídící procesy procesy pro řízení organizace a podpůrných procesů hlavní procesy procesy pro poskytování služeb/produktů (např. výchova a vzdělávání) podpůrné procesy procesy zajišťující potřebné zdroje Klíčové procesy jsou kterékoli z výše uvedených procesů, které mají pro organizaci největší význam. Program Pět P (Big Brother/Big sister) Program, který je v současné době realizován v rámci NNO (v oblasti sociálních služeb), se v ČR ujal pod názvem Pět P (podpora, péče, přátelství, pomoc, prevence). Princip je založen na vztahu dítěte a dospělého (staršího kamaráda). Dvojice se pravidelně scházejí a tráví spolu volný čas, který je smysluplně naplněn. Program se realizuje v současné době prostřednictvím dobrovolnických center, ve kterých pracují koordinátoři. Dospělý (starší kamarád) je dobrovolník. Prostý náhodný výběr Ze skupiny prvků (např. osob, domácností) se vybere požadovaný počet prvků, přičemž každý prvek bude mít stejnou pravděpodobnost, že bude zahrnut do výběru (např.: každý desátý ze seznamu obyvatel určitého místa). Průřezová témata projektu Procházejí napříč vzdělávacími oblastmi, propojují vzdělávací obsahy různých oborů a umožňují přistupovat ke vzdělávacímu obsahu komplexně. Jsou důležitým formativním prvkem a podílejí se na utváření a rozvíjení klíčových kompetencí. Smyslem průřezových témat není jen doplňovat vzdělávací obsah aktivit neformální výchovy, ale otevřít účastníkům další perspektivy poznání a umožnit jim získat zkušenosti, které využijí v každodenním životě. Poskytují příležitosti pro individuální rozvoj a uplatnění i pro vzájemnou komunikaci a spolupráci.

18 Průřezová témata přispívají k rozvoji klíčových kompetencí a k vytváření žádoucích postojů a návyků dětí a mládeže v dané oblasti. Průřezová témata by se tedy měla prolínat celým vzdělávacím procesem. V rámci projektu bylo vybráno celkem 6 průřezových témat. Vybraná témata reagují na aktuální potřeby a jsou nedílnou součástí zájmového a neformálního vzdělávání. Vycházejí z Koncepce státní politiky pro oblast dětí a mládeže a volně navazují na Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Příklady dobré praxe Příklady dobré praxe jsou souhrnem ověřených metodických návodů, osvědčených postupů, které ukazují účinnější a efektivnější cestu k vytčenému cíli a které je tudíž vhodné aplikovat i při realizaci jiných vzdělávacích aktivit. Cílem je nabídnout všem organizacím pracujícím s dětmi a mládeží ty nejlepší a vyzkoušené praktické příklady dobré praxe, které pak mohou snadno upravit do svých podmínek a použít ve své organizaci. Rámcový vzdělávací program Stanoví zejména konkrétní cíle, formy, délku a povinný obsah vzdělávání, a to všeobecného a odborného podle zaměření daného oboru vzdělání, jeho organizační uspořádání, profesní profil, podmínky průběhu a ukončování vzdělávání a zásady pro tvorbu školních vzdělávacích programů, jakož i podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a nezbytné materiální, personální a organizační podmínky a podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví. Reedukace Využití speciálních pedagogických metod k rozvíjení nevyvinutých funkcí nebo napravujících porušené funkce a činnosti, například sluchu, zraku, řeči nebo pohybových schopností. Reflexe (v rámci KA 03) Řízený proces hodnocení vzdělávacího programu, aktivity nebo hry, kterým pedagog využívá: zpětnovazebních informací k hledání širších souvislostí a významů; učí účastníky vidět proběhnuté jednání a jeho působení prostřednictvím jednotlivých prožitků a zkušeností; vede skupinu k tomu, aby se z prožitých a zvědoměných zkušeností naučila co nejvíce; vytváří příležitost, jak si v uvolněné atmosféře vyměnit názory s účastníky, kteří mají obdobné prožitky z programu, aktivity. Regionální koordinátor-redaktor Zaměstnanec pracující v rámci klíčové aktivity projektu Klíče pro život Podpora informačního systému pro mládež. Regionální koordinátor-redaktor pracuje v rámci svého kraje, informuje o dění v kraji z pohledu mládeže, aktivně spolupracuje na rozvoji informačního systému pro mládež. Jeho práce je pravidelně prezentována na webu remix.nicm.cz. Reliabilita (Reliability) Spolehlivost, např. u výzkumného nástroje, při jehož opakovaném použití dostaneme podobné výsledky. Měří tedy technickou kvalitu, nikoli jeho správnost. Vztah mezi reliabilitou a validitou je vztah mezi přesností a správností.

19 Reprezentativnost Vzorek respondentů při výzkumu musí být vybrán tak, aby odpovídal skutečnému rozložení populace z hlediska nejdůležitějších statistických kategorií - region, velikost místa bydliště, pohlaví, věk, vzdělání apod. Resocializace Opětná, další socializace u jedince, který podobným procesem již jednou prošel. Může být z jeho strany záměrná, vyvolaná a podporovaná snahou sžít se s novým sociálním prostředím, nebo spontánní, neuvědomovaná, bez snahy o urychlení celého procesu. V některých případech je proces resocializace brzděn záměrným nebo spontánním odporem příslušného jedince, protože se do nového sociálního prostředí dostal proti své vůli. Smyslem je přijetí nových norem a hodnot, které jsou většinou spojené s novým sociálním postavením ve společnosti, skupině. (Viz Velký sociologický slovník) Respondent (dotazovaná osoba) Osoba, která odpovídá na otázky výzkumu. Rešerše písemná Rešerše je sekundární dokument obsahující soupis záznamů dokumentů (rešerše dokumentografická) nebo souhrn faktografických informací (rešerše faktografická), vybraných podle věcných a formálních hledisek odpovídajících rešeršnímu dotazu (tématika, časové vymezení, jazyk, druhy dokumentů). (Viz Česká státní norma , formální úprava rešerší) Sběr dat (Data Collection) Část výzkumu, při kterém se shromažďují data při kontaktu s respondenty. Sektorová rada Nástroj při prosazování různých zájmů sektoru v oblasti lidských zdrojů ve vztahu ke státní správě a vzdělávacím institucím. V Sektorových radách jsou zastoupeni významní zaměstnavatelé daného sektoru, představitelé profesních sdružení, cechů a odborníci z daného oboru, zaměstnanci (odbory), jednotlivá ministerstva, vzdělavatelé, Národní ústav odborného vzdělávání, servisně-poradenské společnosti. Skupinový rozhovor Jedná se o polostrukturovaný rozhovor, kterého se účastní více respondentů najednou. Respondenti většinou postupně odpovídají tazateli na stejnou otázku. Pokud na dané téma vznikne diskuse, tazatel ji usměrňuje.

20 Socializace (lat. socialis = společný) Sociologický pojem, který označuje proces, během kterého se jedinec začleňuje do společnosti Socializace spočívá v osvojování hodnot, norem a způsobů jednání srozumitelných a platných v dané kultuře či subkultuře. Probíhá-li socializace úspěšně, individuum má v sobě zakotveny sociální normy, hodnoty, vystupování, ale také i sociální role svého společenského a kulturního okolí. (Viz Velký sociologický slovník). Sociální partneři Zaměstnavatelé a zaměstnanci reprezentovaní většinou ve sdruženích (svazy podnikatelů nebo zaměstnavatelů a odbory zaměstnanců) na celonárodní, regionální a místní úrovni. Sociodemografické ukazatele Ukazatele vypovídající o sociálním postavení obyvatel (vzdělání, zaměstnání apod.) a jejich demografických charakteristikách (pohlaví, věk, velikost místa bydliště apod.). Standardizace (Standardization) Proces, při kterém dochází k výběru, sjednocování a ustálení jednotlivých variant postupů, procesů, vstupů a jejich kombinací, ale stejně tak i výstupů, činností a informací v procesu řízení organizace nebo v jeho dílčích částech. Standardizace je základní metodou, nástrojem zlepšování procesů. Zlepšuje kvalitu a výkonnost systému konkrétní organizace. Standardy pro posuzování ţádostí o akreditaci Standardy charakterizují obecné minimální požadavky Akreditační komise na zpracování žádostí o akreditaci, rozšíření akreditace a prodloužení doby platnosti akreditace studijních programů a jejich oborů. Strategie (Strategy) Plán činností se stanovenou prioritou kroků určených k dosažení hlavního či celkového cíle nebo k naplnění poslání. Strukturovaný rozhovor Technika sběru dat pomocí dotazníku. Každá otázka má jasně danou nabídku odpovědí, ze které si respondent volí většinou jednu možnost. Řízený strukturovaný rozhovor spočívá v tom, že respondent je dotazován tazatelem, neřízený strukturovaný rozhovor znamená, že respondent na otázky v dotazníku odpovídá sám, tazatel přiřadí odpověď jedné z vyznačených možností. Střediska volného času Střediska volného času (dále SVČ) jsou školská zařízení pro zájmové vzdělávání, zřizovaná podle zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon a vyhlášky MŠMT č.74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání. Mají zpravidla právní subjektivitu a příspěvkovou formu hospodaření. SVČ zřizují kraje, obce a další zřizovatelé. Posláním těchto zařízení je motivovat, podporovat a vést děti, mládež a dospělé k rozvoji osobnosti, ke klíčovým kompetencím, zejména ke smysluplnému využívání volného času, a to širokou nabídkou aktivit v bezpečném prostředí s profesionálním týmem a v nových trendech. Činnost střediska volného času se uskutečňuje ve více oblastech zájmového vzdělávání, nebo se zaměřuje na konkrétní oblast zájmového vzdělávání. Středisko volného času má tyto typy: