Výběrové šetření Životní podmínky (EU-SILC)

Transkript

1 Výběrové šetření Životní podmínky (EU-SILC) Výběrové šetření EU-SILC (European Union Statistics on Income and Living Conditions) provádí Český statistický úřad od roku 2005 pod názvem Životní podmínky. Obdobné šetření probíhá ve všech členských zemích Evropské unie a dále na Islandu, v Norsku, ve Švýcarsku a v Turecku. Díky jednotné metodice šetření máme možnost porovnat mezi sebou ekonomické a sociální podmínky domácností v jednotlivých zemích, kde šetření probíhá. Účelem šetření je získávat reprezentativní údaje o příjmovém rozdělení jednotlivých typů domácností, údaje o způsobu, kvalitě a finanční náročnosti bydlení, vybavenosti domácností předměty dlouhodobého užívání a o pracovních, hmotných a zdravotních podmínkách dospělých osob žijících v domácnostech. Sesbíraná data slouží k výpočtu ukazatelů peněžní a materiální chudoby, intenzity ekonomické aktivity a úrovně sociálního vyloučení. Neméně důležitým cílem je získat data, která poskytnou potřebné informace jak pro směřování sociální politiky státu v oblastech jako je nezaměstnanost, sociální péče, daňový systém apod., tak i pro hodnocení dopadu přijatých opatření. Výběr, jednotky zjišťování Výběrovou jednotkou, u níž šetření probíhá, je byt. Výběr bytů se provádí dvoustupňovým náhodným výběrem. V prvním stupni jsou z tzv. Registru sčítacích obvodů náhodně vybrány sčítací obvody, což jsou nejmenší existující územní jednotky ČR. Z každého z takto vybraných sčítacích obvodů se pak na druhém stupni náhodně vybere 10 bytů jednoznačně identifikovaných adresou, příp. číslem, resp. pořadím bytu v domě. Do výběru jsou zahrnuty všechny kraje tak, aby bylo pokryto celé území ČR. Rozsah výběru za kraj se odvíjí od počtu obyvatel kraje. Jednotkami zjišťování jsou hospodařící domácnosti tvořené osobami obvykle bydlícími ve vybraném bytě. Šetření je koncipováno jako čtyřletý rotační panel, což znamená, že domácnosti se účastní šetření celkem čtyři roky. Každý rok dochází k obměně zhruba čtvrtiny souboru tím, že domácnosti, u nichž skončil čtyřletý cyklus sledování, jsou nahrazeny domácnostmi z nově vybraných bytů. Hospodařící domácnost je založena na prohlášení osob, které spolu žijí, že společně také hospodaří, tj. společně hradí základní nezbytné výdaje domácnosti jako je strava, náklady na bydlení, ostatní provozní výdaje domácnosti. Obsah zjišťování Šetření se provádí formou osobního rozhovoru respondenta s tazatelem, který zjištěné údaje zaznamenává do připravených dotazníků. Zjišťování údajů v terénu se uskutečňuje dvojí formou. Část domácností je šetřena prostřednictvím papírových dotazníků (metodou PAPI (Paper and Pencil Interview)) a část je dotazována s využitím výpočetní techniky (notebooků, netbooků, tabletů apod.), kdy jsou údaje zaznamenávány do elektronického dotazníku (metodou CAPI (Computer Assisted Personal Interview)).

2 Dotazování má tři stálé části: za byt obsahuje seznam obvykle bydlících osob v daném bytě a přehled jejich základních demografických charakteristik jako např. měsíc a rok narození, pohlaví, rodinný stav, rodinné vazby, rok sňatku či nejvyšší dokončené vzdělání; za hospodařící domácnost je zaměřen na bydlení, na jeho úroveň, náklady na bydlení, vybavenost domácnosti vybranými předměty dlouhodobého užívání a dále také na finanční situaci domácnosti (splátky a spotřebitelské úvěry a subjektivní hodnocení jejich dopadu na finanční situaci domácnosti, finanční dostupnost určitých výrobků a služeb, problémy s úhradou některých plateb, dávky státní sociální podpory a sociální péče, příjmy z pronájmu) a v neposlední řadě také na zajištění péče o děti do 12 let; za osobu starší 16 let zachycuje pracovní aktivitu respondenta, příjmy z pracovní činnosti či hodnocení zdravotního stavu; a dále z jedné části, která se každý rok mění tzv. modulu, který většinou tematicky rozšiřuje některou z oblastí, na které je šetření zaměřeno. Tab. 1 Seznam témat modulů zjišťovaných v rámci šetření Životní podmínky, Mezigenerační přenos chudoby a znevýhodnění 2006 Sociální participace 2007 Bydlení 2008 Zadluženost domácností 2009 Materiální deprivace 2010 Sdílení finančních prostředků v domácnosti a rozhodování o nakládání s nimi 2011 Mezigenerační přenos chudoby a znevýhodnění 2012 Bydlení 2014 Materiální deprivace 2015 Sociální a kulturní participace 2016 Přístup ke službám Přepočet na celkovou populaci Vzhledem k tomu, že se jedná o výběrové šetření, je nutné vztáhnout daný výběrový soubor na celou populaci. Zjišťování Životní podmínky probíhá pouze v soukromých domácnostech, a proto byly na základě údajů statistiky sociálního zabezpečení odečteny počty osob žijících v tzv. kolektivních domácnostech (nápravných zařízeních, ústavech sociální péče, domovech důchodců apod.) a dále počty vězňů a odhad počtu přistěhovaných cizinců, jež nežijí v bytech. Ochrana individuálních dat Ve všech fázích zpracování je zajištěna přísná anonymita poskytnutých údajů. Práce s daty neumožňuje následnou identifikaci osob nebo domácností. Získaná data jsou důsledně chráněna podle přísných požadavků zákona o státní statistické službě č. 89/1995 Sb. a podle zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů. Všichni pracovníci ČSÚ zúčastnění na zjišťování a procesu zpracování dat jsou vázáni mlčenlivostí o všech šetřených skutečnostech ve smyslu 16 zákona o státní statistické službě.

3 Publikace Zpracované podrobné údaje ze šetření Životní podmínky jsou obsaženy v publikacích ČSÚ vydávaných podle Katalogu produktů v tematické skupině LIDÉ A SPOLEČNOST v podskupině Příjmy, výdaje a životní podmínky domácností. Publikace nazvaná Příjmy a životní podmínky domácností, která vychází každoročně, obsahuje metodické vysvětlivky a tabulky o domácnostech i osobách, členěné podle sociálních skupin, výše příjmů, počtu dětí a pracujících členů, pracovní aktivity, krajů a dalších ukazatelů. Jednotlivé části publikace jsou dostupné také v elektronické podobě na webových stránkách ČSÚ. Aktuální publikace je dostupná zde: Průběh a cíle šetření Nevýhoda výběrových šetření spočívá v relativně vysoké míře non-response, která významně ovlivňuje výsledky. Tato non-response není náhodná, naopak je charakteristická pro určité skupiny populace. V rámci šetření Životní podmínky je nejvyšší podíl nevyšetřených domácností v první vlně. Celková vyšetřenost se pohybuje kolem 85 %. Tab. 2 Vyšetřenost domácností v šetření Životní podmínky, ČR, Rok Úspěšnost návštěv 1. vlna 2. vlna 3. vlna 4. vlna Navštívených domácností Vyšetřených domácností Celková úspěšnost ,1 % 95,0 % 96,5 % 98,7 % ,2% ,5 % 94,5 % 96,1 % 98,4 % ,9% ,1 % 94,4 % 96,5 % 98,2 % ,6% ,2 % 96,0 % 96,9 % 96,9 % ,0% Účast domácností ve výběrových šetřeních je dobrovolná, neexistuje zpravodajská povinnost vyplývající ze zákona, jako např. u sčítání lidu. Jako hlavní důvody odmítnutí šetření uvádějí domácnosti výhrady k zasahování do soukromí, obavy z případného zneužití sdělených informací, obavy vpustit cizí osoby do bytu apod. Některé domácnosti ze zásady odmítají sdělit o sobě jakékoliv informace. Hlavním cílem šetření Životní podmínky je získávat dlouhodobě srovnatelná data týkající se sociální a ekonomické situace domácností v jednotlivých zemích, kde šetření probíhá. Komplexní vyhodnocení sociální situace českých domácností, posouzení míry jejich ohrožení chudobou a konečně i porovnání získaných výsledků s výsledky ostatních evropských států by nebylo možné bez údajů o příjmech.

4 Výsledky Výsledky šetření z roku 2014 popisují životní podmínky domácností v době šetření, tedy na jaře daného roku, jejich příjmovou situaci však odráží za rok předcházející, tedy V tomto roce se pohyboval průměrný čistý peněžní příjem domácnosti na osobu na úrovni Kč/měsíc, zatímco medián příjmů dosahoval hodnoty Kč/měsíc. Oproti roku 2012 nevzrostla pouze nominální výše příjmů, ale rostly také reálné příjmy, a to o 1 p. b., čímž se dostaly zhruba na úroveň roku Vývoj reálných příjmů lépe odpovídá skutečné situaci domácnosti, neboť je očištěn o vliv inflace, tedy o změny životních nákladů v čase a lépe tak odráží fakt, zda si za své finanční prostředky lidé mohli dovolit nakoupit více či méně zboží či služeb. Nejvýrazněji vzrostly příjmy domácností zaměstnanců a především domácností samostatně výdělečně činných, mírnější nárůst naopak zaznamenaly domácnosti důchodců bez ekonomicky aktivních členů. Z následujícího grafu je patrný nominální i reálný vývoj čistých ročních příjmů domácnosti na osobu od roku 2005, kdy za rok 2013 odpovídal průměrný čistý příjem na osobu hodnotě 153,3 tis. Kč/rok. Graf 1 Vývoj čistého ročního příjmu na osobu, růst příjmu (rok 2005 = 100), ČR, Čisté roční příjmy na osobu (v tis. Kč) průměrný čistý příjem reálný růst příjmů nominální růst příjmů ,7 143,1 144,6 147,5 149,7 153,3 128,0 118,0 109, Růst příjmů (v %) Na výši příjmu se šetření Životní podmínky nedívá pouze z objektivního hlediska jejich výše, ale také ze subjektivního hlediska samotných respondentů. V rámci dotazování respondenti hodnotí, jak jejich domácnost vychází s celkovým měsíčním příjmem. Na výběr mají z následujících šesti odpovědí: s velkými obtížemi, s obtížemi, s menšími obtížemi, docela snadno, snadno a velmi snadno. Každá z kategorií znázorněných v grafu 2 slučuje dvě z nabízených kategorií (s obtížemi s velkými obtížemi, s obtížemi; s menšími obtížemi, snadno snadno a velmi snadno). Graf 2 ilustruje, jak svou příjmovou situaci vidí domácnosti v České republice celkem a následně také rodinné domácnosti s dětmi podle počtu dětí a úplnosti rodiny.

5 Graf 2 Jak vycházely se svými příjmy rodiny s dětmi, ČR, 2014 Více než polovina neúplných rodin vycházela se svými příjmy s obtížemi, a to především rodiny se dvěma a více dětmi. Z grafu je patrné, že také téměř polovina úplných rodin se třemi a více dětmi vycházela se svými příjmy s obtížemi. Za úplnou rodinu s dětmi se považuje partnerský pár se závislým/i dítětem/dětmi, popřípadě s dalšími členy domácnosti (např. prarodiči, sourozenci rodičů či dětmi, které nejsou závislé). Za závislé dítě je považováno dítě, které ještě nedosáhlo věku 26 let a v současné době studuje. Neúplnou rodinou s dítětem/dětmi je myšlen jeden z rodičů s nezaopatřeným/i dítětem/dětmi a případně s dalšími členy domácnosti. Od výše a rozložení příjmů ve společnosti se odvíjí úroveň příjmové chudoby, jež je jedním z hlavních výstupů ze zjišťování Životní podmínky. Míra ohrožení příjmovou chudobou vychází z metodiky Eurostatu a počítá se jako podíl osob žijících v domácnostech, jejichž příjem je nižší než stanovená hranice chudoby. Dlouhodobě se tento ukazatel v České republice pohybuje v rozmezí 9 až 10 %, v roce 2014 dosáhl hodnoty 9,7 %. Vývoj míry ohrožení chudobou V České republice od roku 2005 je patrný na Grafu 3. V mezinárodním srovnání se udržuje dlouhodobě na jedné z nejnižších úrovní v rámci zemí Evropské unie, kde průměrná hodnota tohoto ukazatele kolísá mezi 16 až 17 %. Tak jak je indikátor chudoby definován, ovšem není příliš vhodný pro mezinárodní srovnání, protože odráží ze všeho nejvíce diferenciaci příjmů v jednotlivých zemích, nikoliv to, jak se v dané zemi lidé reálně mají. Dochází tak například k tomu, že míra chudoby v České republice je sice ve srovnání s jinými evropskými státy i celoevropským průměrem velmi nízká, nicméně velká část českých domácností, které podle evropské metodiky nejsou ohroženi příjmovou chudobou, hospodaří s příjmy výrazně nižšími, než je průměrný příjem domácností v EU.

6 Graf 3 Vývoj míry ohrožení příjmovou chudobou, ČR, 2005 až 2014 Podíl osob ohrožených příjmovou chudobou (v %) ,4 9,9 9,6 9,0 8,6 9,0 9,8 9,6 8,6 9, Míra ohrožení příjmovou chudobou se odvíjí od sociálního postavení osob ve společnosti, přičemž mezi dlouhodobě nejohroženější skupiny osob se řadí nezaměstnaní, u nichž tato míra v roce 2014 byla 47,8 %. V jednotlivých věkových kategoriích se také tyto míry výrazně odlišují, osoby do 18 let jsou například ohroženy příjmovou chudobou téměř v 15 % případů. Ve věku 18 až 24 let je pak ohrožen každý desátý a podíl osob 25letých a starších ohrožených příjmovou chudobou je nižší než průměr v celé populaci České republiky. Hodnota míry ohrožení příjmovou chudobou dále závisí na typu domácnosti, v níž jedinec žije. Z Grafu 4 je patrné, že vyšší míra ohrožení příjmovou chudobou se vyskytuje u rodin s větším počtem dětí a neúplné rodiny s dětmi mají třikrát vyšší míru ohrožení než je průměr v populaci. Graf 4 Míra ohrožení příjmovou chudobou podle typu rodiny s dětmi, ČR, 2014 Podíl osob ohrožených příjmovou chudobou (v %) ,7 9,0 5,9 7,8 21,6 celkem 1 dítě 2 děti 3 a více dětí 31,7 22,1 43,8 celkem 1 dítě 2 a více dětí osoby celkem úplné rodiny s dětmi neúplné rodiny s dětmi Dalším indikátorem, s jehož pomocí se měří sociální situace domácností, je míra materiální deprivace. Materiální deprivace se posuzuje na základě 9 položek, mezi něž patří vybavenost domácnosti pračkou, barevnou televizí, telefonem a automobilem, dále možnost domácnosti

7 zaplatit z vlastních zdrojů neočekávaný výdaj (v roce 2014 ve výši Kč), zaplacení týdenní dovolené všem členům domácnosti, dostatečné vytápění bytu, možnost jíst maso či jeho vegetariánské náhražky každý druhý den a dále problémy domácnosti s placením některých nákladů spojených s bydlením (nájemné, platby energie, splátky hypotéky apod.). Za materiálně deprivované považujeme osoby z domácností, které si z finančních důvodů nemohly dovolit alespoň 4 položky z výše uvedených. V roce 2014 dosahovala míra materiální deprivace 6,7 %, přičemž průměrné hodnoty zemí EU kolísají v rozmezí 9 až 10 %. Intenzita deprivace (tj. průměrný počet položek, které deprivované osoby postrádaly) byla 4,5 a v 63 % případů chyběly materiálně deprivovaným právě čtyři položky z devíti sledovaných. Téměř všechny materiálně deprivované osoby nejsou schopny zaplatit neočekávaný výdaj a týdenní dovolenou všem členům domácnosti, dále si často nemohou dovolit jíst maso každý druhý den a pořídit si auto. Naopak televizi, pračku nebo telefon nevlastnilo z finančních důvodů pouze minimum materiálně deprivovaných domácností. Mezi dlouhodobě nejohroženější skupiny osob materiální deprivací patří nezaměstnaní, domácnosti jednotlivců, neúplné rodiny a rodiny s více dětmi. Přehled měr materiální deprivace v jednotlivých typech rodinných domácností s dětmi nalezneme v Grafu 5. Graf 5 Míry materiální deprivace v rodinách s dětmi, ČR, 2014 (v %) Díky údajům z modulu šetření Životní podmínky 2014, který byl zaměřen na materiální a sociální podmínky dětí do 16 let, můžeme podrobněji zkoumat situaci v rodinných domácnostech s dětmi. Z následujícího grafu (Graf 6) lze vyčíst, že ze sledovaných předmětů si domácnosti nejčastěji nemohly dovolit pořídit dětem sportovní vybavení pro venkovní aktivity v podobě kola, kolečkových bruslí, koloběžky apod. Každá dvacátá domácnost nemůže koupit dětem nějaké nové oblečení a podobně je tomu s možností zařadit maso či jeho vegetariánskou náhražku dětem do denního jídelníčku. Pouze dvě rodiny ze sta nemohou svým dětem dopřát ovoce či zeleninu každý den a podobně je tomu se zabezpečením hraček, knih i dvou párů padnoucích bot.

8 Z vybraných aktivit nemůže každá 14. rodina zajistit dětem týdenní prázdniny mimo domov, stejně jako jim předplatit pravidelné volnočasové aktivity v podobě zájmových kroužků. Slavit zvláštní příležitosti (např. své narozeniny) a pozvat si na návštěvu kamarády naopak umožňuje dětem téměř 98 % rodin. Graf 6 Podíly domácností, které si nemohou dovolit zabezpečit svým dětem následující položky, ČR, 2014 Posledním sledovaným indikátorem v oblasti sociálního zabezpečení je souhrnný indikátor sociálního vyloučení, který v sobě zahrnuje tři položky: míru ohrožení příjmovou chudobou, míru materiální deprivace a míru nízké pracovní intenzity. Pokud osoba spadá alespoň do jedné z uvedených kategorií, je ohrožena sociálním vyloučením. Hodnoty všech tří indikátorů sociálního vyloučení patří v České republice dlouhodobě k nejnižším v EU. V roce 2014 dosahovala v České republice hodnota míry ohrožení chudobou 9,7 %, míra materiální deprivace 6,7 % a míra nízké pracovní intenzity 7,6 %. Souhrnný indikátor sociálního vyloučení je v České republice za rok 2014 na úrovni 14,8 %. Ke skupinám osob nejohroženějších sociálním vyloučením patří neúplné rodiny s dětmi a rodiny s více dětmi. V mezinárodním srovnání za rok 2013, kdy byl tento indikátor ještě o 0,2 p. b. nižší než v roce 2014, zaujímala Česká republika třetí pozici mezi státy Evropy (viz Mapa 1). Dlouhodobě se hodnoty souhrnného indikátoru sociálního vyloučení v České republice udržují pod průměrem Evropské unie, který kolísá v rozmezí 23 až 26 %.

9 Mapa 1 Evropské srovnání souhrnného indikátoru sociálního vyloučení (podíly osob ohrožených sociálním vyloučením (v %)), 2013