Metodické materiály. k environmentálním aktivitám. při terénním vyučování. Gabriela Neničková. Soňa Patočková

Transkript

1

2

3 Metodické materiály k environmentálním aktivitám při terénním vyučování Gabriela Neničková Soňa Patočková 2008

4 Předkládaný text vznikl v rámci Rozvojového programu MŠMT Podpora environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) ve školách v roce 2008.

5 Obsah

6 Úvodem Předkládané metodické materiály k environmentálním aktivitám vznikly jako pomůcka pro ty učitele základních a středních škol, kteří chtějí pro své žáky připravit terénní exkurzi. Naším cílem bylo připravit materiály tak, aby učitel pořádající exkurzi měl s její přípravou co nejméně práce. Metodické materiály jsou rozděleny do dvou částí. První část je zaměřena přímo na terénní výzkum a to ve čtyřech tematických oblastech: voda, louka, les a půda. Každou oblast tvoří samostatné pracovní listy. Druhá část je zaměřena na laboratorní cvičení, ve kterých se využívá materiálů získaných při terénní exkurzi. Laboratorní část je tematicky zaměřena na buňku, pletiva, kořen, stonek a list. Budeme velmi rádi, když následujících pracovních listů využijete a rádi uvítáme jakékoliv připomínky či náměty z vaší strany.

7 1 Terénní část

8 Mapování místa odběru vody Pomůcky: Pracovní postup: GPS, pásmo, tužka, blok, mapa okolí vodního toku, klíč k určování rostlin Pomocí přístroje GPS zjistíme souřadnice místa měření. Poté zakreslíme situační plánek místa, kde budeme provádět měření. Pomocí pásma změříme šířku koryta, hloubku koryta a uvedené údaje zaneseme do plánku. Do plánku zakreslíme také typ porostu, který se v okolí vodního toku nachází. Do připravené mapy, kterou si vlepíme do vyhrazeného místa, zakreslíme místo odběru. Do pracovního listu zaznamenáme pozorované druhy rostlin. Souřadnice místa: Situační plánek místa, kde budeme provádět měření:

9 Do vyhrazeného místa vlep mapku toku a zakresli do mapky místo, kde budeme provádět měření: V okolí místa měření jsme nalezli následující stromy:. V okolí místa měření jsme nalezli následující rostliny:.

10 Zjištění chemismu vody Pomůcky: ph papírky nebo ph-metr, teploměr, tzv. chemický kufřík (lze jej zakoupit v potřebách pro akvaristy; kufřík obsahuje pomůcky k měření obsahu dusičnanů, dusitanů a dalších látek ve vodě), tužka, blok Pracovní postup: V místě, které jsme si vybrali, změříme teplotu vody, její ph a obsah dusitanů, dusičnanů a amoniaku ve vodě. Každé měření opakujeme 3x. Výsledky zapisujeme do tabulky. Co můžeme vyčíst z výsledků měření? Místo odběru č. 1: 1. měření 2. měření 3. měření Průměr Teplota ph NO 2 NO 3 NH 4 Místo odběru č. 2: 1. měření 2. měření 3. měření Průměr Teplota ph NO 2 NO 3 NH 4 Místo odběru č. 3: 1. měření 2. měření 3. měření Průměr Teplota ph NO 2 NO 3 NH 4 O čem vypovídají naměřené hodnoty? Jak si můžeme vysvětlit odlišnosti v naměřených hodnotách?

11 Bioindikace tříd čistoty vody Pomůcky: Pracovní postup: planktonka, cedník, bílá miska, lupa, tužka, blok, klíč k určování bezobratlých, pinzeta ve vodním toku planktonkou snadno nalovíme zajímavé živočichy ve volné vodě a cedník nám poslouží k získání živočichů propíráním bahnitého dna. Další živočichy nalezneme na spodní straně kamenů. Úlovky přenášíme pinzetou do bílé misky s potoční vodou a s pomocí klíče určujeme jednotlivé živočichy. Do tabulky zapisujeme zjištěné druhy. Ve sloupci nalezené skupiny křížkem označíme zjištěné nálezy. Do sloupce rozlišitelné formy (druhy) označíme číslicí, kolik forem jsme našli. Záznamní tabulka: Skupiny zvířat Nalezené skupiny Rozlišitelné formy (druhy) Larvy pošvatek Larvy jepic Larvy chrostíků Blešivci Larvy střechatek Berušky Pijavky Nitěnky Mlži Plži Larvy komárů Vodní roztoči Brouci nebo jejich larvy Celkový počet forem Počet rozlišitelných forem Rozhodující třída 2 a více A 1 B 3 a více B 2 C 1 nehodnoť 4 a více B 1 až 3 C 2 a více C 1 nehodnoť Rozhodující třída D D D E Bez vlivu na rozhodující třídu

12 Vyhodnoceni: ve sloupci nalezené skupiny se zastavte u první zakřížkované (nalezené) skupiny zvířat. Podívejte se na počet rozlišitelných forem a vyberte tak rozhodující třídu. Nalezneme-li např. mimo ostatních živočichů i tři formy larev pošvatek, vybíráme rozhodující třídu A. Takto určenou rozhodující třídu a celkový počet forem (součet forem v celém sloupci) použijeme v následující tabulce k celkovému určení třídy čistoty vody. Pokud jsme celkově zjistili osm různých forem vodních živočichů, můžeme říci, že čistota vody odpovídá třídě II. Rozhodující třída Celkový počet forem a více A - II I II I B III II III II I II C III IV III II III II D IV III IV III II III E IV IV III - IV III Měřené místo vykazuje třídu čistoty vody. Zhodnoť výsledek:

13 Meandry toku Pomůcky: Pracovní postup: blok, tužka zakresli meandry pozorovaného toku. Do náčrtu zakresli břeh jesepní, výsepní a proudnici. Místo pro náčrtek: Která část říčního koryta snáze podléhá erozi? Odpověď zdůvodni.

14 Pokus se komiksovým způsobem zakreslit postup vzniku říčního jezera (slepého ramena).

15 Karta stromů Pomůcky: Pracovní postup: blok, tužka, klíč k určování stromů, pomůcka pro určování výšky stromů. V lese si vyber 5 různých stromů. U každého stromu určíme jeho pozici pomocí přístroje GPS a jeho druhové a rodové jméno. Údaje zapíšeme do tabulky Strom č. 1 Souřadnice stromu: Rodové a druhové jméno: Odhadovaná výška: Zdravotní stav stromu: Původní druh (A/N): Strom č. 2 Souřadnice stromu: Rodové a druhové jméno: Odhadovaná výška: Zdravotní stav stromu: Původní druh (A/N): Strom č. 3 Souřadnice stromu: Rodové a druhové jméno: Odhadovaná výška: Zdravotní stav stromu: Původní druh (A/N): Strom č. 4 Souřadnice stromu: Rodové a druhové jméno: Odhadovaná výška: Zdravotní stav stromu: Původní druh (A/N): Strom č. 5 Souřadnice stromu: Rodové a druhové jméno: Odhadovaná výška: Zdravotní stav stromu: Původní druh (A/N):

16 Do vyhrazených míst si vlep list z každého pozorovaného stromu: Popiš pozorovaný les. Jedná se o les smíšený, listnatý či jehličnatý? Které stromy se zde vyskytují nejčastěji?

17 Rostliny v lese Pomůcky: Pracovní postup: blok, tužka, klíč k určování rostlin rozhlédneme se kolem sebe a pokusíme se určit co nejvíce rostlin, které se kolem nás nacházejí. Pozorované rostliny: U tří rostlin urči jejich květenství a schematicky toto květenství zakresli:

18 Čistota ovzduší v lese Pomůcky: Pracovní postup: blok, tužka, klíč k určování lišejníků určíme druh lišejníků, které jsme nalezli na stromech a určíme tak zónu čistoty ovzduší, ve které se pozorovaný les nachází. Tento úkol můžeme aplikovat také na stromy ve městech. Zóna 0: mimořádně silně znečištěná Zóna 1: silně znečištěná Zóna 2: středně znečištěná Zóna 3: mírně znečištěná Zóna 4: téměř čisté ovzduší Zóna 5: čisté ovzduší Zóna 6: výjimečně čisté ovzduší Pozorovaný lišejník typ: řasa (řasa zrněnka): světle zelený práškovitý povlak. Odolná vůči silnému znečištění. Vyskytuje se na kmenech stromů v centrech průmyslových měst. typ: korovitý lišejník (misnička): nenápadný šedozelený lišejník připomínající strukturu dláždění. Vyskytuje se ve městech na spodní části kmenů a na kamenech z kyselých (křemičitanových) hornin. typ: úzce lupenitý lišejník (terčovník zední): jeden z nejčastějších a nejznámějších druhů. Jasně oranžový při plném slunečním světle, ale žlutý až nazelenalý ve stínu. Mladé stélky mají často tvar růžice, později ztrácí střed a zanechává sérii kroužků. Vyskytuje se na budovách, plotech, stromech a náhrobcích, někdy i na zemi. typ: široce lupenitý lišejník (terčovka skalní): světle šedozelený lišejník, někdy až téměř namodralý. Tvoří ploché růžice do 15 cm velikosti křížem krážem pospojované sítí jemných i silných bílých čar. Vyskytuje se na skalách, zdech i stromech. Dost odolný vůči znečištění ovzduší. typ: široce lupenitý lišejník (terčovka bublinatá): šedě zbarvený lišejník, který se vyskytuje na stromech. typ: keříčkovitý lišejník (větvičník slívový): převislý lišejník dlouhý až 6 cm se zploštělými větvícími se stélkami a vrásčitým povrchem. Šedozelený na svrchní straně, ale zespodu bělavý. Vyskytuje se dost vysoko na kmenech a větvích stromů. typ: provazovitý/vláknitý lišejník (provazovka): dlouhá větvená stélka vytvářející spleť vláken, které vypadají jako vousy. Vyskytuje se obvykle na stromech, zejména v přirozených lesních porostech, výjimečně na skalách. Pozorovaný lišejník: Les se nachází v zóně, která představuje Zdůvodnění: Opatření:

19 Pobytová znamení Pomůcky: Pracovní postup: blok, tužka, klíč k určování pobytových znamení, sádra na případné odlití vzorku Během pomalé chůze zaznamenejte co nejvíce pobytových znaků různých zvířat. Dívejte se pozorně na zem, ale i na kmeny stromů. Pokuste se vytvořit sádrový odlitek stopy lesních zvířat. Místo pro zakreslení pobytových znamení: Komu patří tato znamení?

20

21 Rostliny na louce Pomůcky: Pracovní postup: blok, tužka, klíč k určování rostlin, lupa na louce se budeme snažit o co největší určení druhů rostlin. K určování používejte botanických klíčů. Určené rostliny zapište do tabulky. Pozorované rostliny: Název Barva květu Název Barva květu Jakou nejčastější barvu měly květy na louce? Do vyhrazeného místa si nalep různé květy tak, aby Ti vznikla zajímavá paleta barev.

22 Živočichové na louce Pomůcky: Pracovní postup: blok, tužka, klíč k určování hmyzu na louce se budeme snažit o co největší určení druhů hmyzu. K lovení hmyzu použijeme smýkadla. Ulovený hmyz opatrně přendáme do krabicových lup a poté hmyz určíme. Pozorovaný hmyz: Název Počet Název Počet Vyber si jeden ulovený druh a pokus se jej načrtnout:

23 Měření ph půdy Pomůcky: Pracovní postup: blok, tužka, destilovaná voda, vzorky půdy, ph-metr nebo ph papírky destilovanou vodu smícháme s půdou v poměru 1:1. Mícháme tak dlouho, dokud se půda s vodou dokonale nepromísí. Když bude voda v kádince čirá a na dne budou usazené půdní částice, začneme měření. Měření budeme opakovat třikrát a to po 15ti minutách. Vzorek č.1 1. měření 2. měření 3. měření Průměr Souřadnice místa odběru: ph Vzorek č.2 1. měření 2. měření 3. měření Průměr Souřadnice místa odběru: ph Vzorek č.3 1. měření 2. měření 3. měření Průměr Souřadnice místa odběru: ph Porovnejte výsledky měření. Co ovlivnilo ph půdy?

24 Vztah mezi rostlinami a půdou Pomůcky: Pracovní postup: blok, tužka, klíč k určování rostlin určité rostliny preferují určitý typ půdy kyselou či zásaditou. Pokuste se určit o jakou půdu se jedná podle rostlin, které na ní rostou. Rostlina podběl kopřiva lebeda bez černý šťovík hluchavka bílá jitrocel větší mochna husí kostřava ovčí bika hajní rosnatka okrouhlolistá vřes obecný bělozářka liliovitá třemdava bílá sleziník lomikámen slanorožec bylinný Charakteristika půdy půda je nebo byla před nedávnem obnažena (zbavena zapojeného porostu rostlin) vysoký obsah dusíku v půdě vysoký obsah dusíku v půdě vysoký obsah dusíku v půdě svěží až vlhká půda sešlapávaná půda kyselá půda kyselá půda kyselá půda, bez obsahu vápníku půda bez obsahu vápníku zásaditá půda zásaditá půda vápnité či hadcovité půdy vápnité půdy zasolené půdy Na pozorovaném místě jsme nalezli následující rostliny: Půdu, na které se nacházejí, můžeme charakterizovat jako

25 Půdní živočichové Pomůcky: Pracovní postup: blok, tužka, pinzeta, lopatka, pozorovací lupa, klíč k určování půdních živočichů pokuste se najít co nejvíce půdních živočichů. Nalezené druhy (náčrtek a popis):

26 2 Laboratorní část

27

28