Česká agentura na podporu obchodu CZECHTRADE. Česká republika v roce 2009

Transkript

1 Česká agentura na podporu obchodu CZECHTRADE Česká republika v roce 2009 Základní informace Praha (Uzávěrka rukopisu k )

2 ČESKÁ REPUBLIKA V ROCE 2009 Základní informace OBSAH 1. Hlavní vývojové trendy české ekonomiky v roce Základní informace o hospodářském vývoji ČR v roce Hrubý domácí produkt a další základní údaje hospodářského rozvoje České republiky 2.2 Státní rozpočet 2.3 Trh práce a nezaměstnanost 2.4 Zahraniční obchod 2.5 Platební bilance 3. Ekonomické prostředí 3.1 Cenový režim 3.2 Měnová politika 3.3 Legislativní opatření v oblasti zahraničně obchodních vztahů ČR Ochranná opatření uplatňovaná při dovozu výrobků do EU a legislativní opatření přijatá v zahraničně obchodní činnosti v ČR Celní předpisy 3.4 Privatizace 3.5 Daňový systém Daň z přidané hodnoty Spotřební daně Daně z příjmů Daň z nemovitostí Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí Daň silniční Ochrana životního prostředí Smlouvy o zamezení dvojího zdanění 4. Institucionální rámec 4.1 Kapitálový trh 4.2 Devizový trh 4.3 Bankovnictví 4.4 Pojišťovnictví 5. Přímé zahraniční investice 5.1 Investiční klima 5.2 Přímé zahraniční investice v ČR 5.3 Odliv přímých investic do zahraničí 5.4 Dohody o podpoře a ochraně investic 6. Vlastnická, právní a organizační struktura hospodářství 2

3 1. HLAVNÍ VÝVOJOVÉ TRENDY ČESKÉ EKONOMIKY V ROCE 2009 Oslabení ekonomického růstu v roce 2008 se v roce 2009 změnilo v hospodářský pokles, kdyţ souhrnná výkonnost ekonomiky, měřená HDP, se meziročně reálně sníţila o 4,1 %, i kdyţ ve třetím a čtvrtém čtvrtletí sezónně očištěný HDP mezičtvrtletně rostl. Reálný pokles HDP v úhrnu za celý rok 2009 byl provázen výraznou změnou poměru mezi HDP a jeho výdajovými složkami. Rostoucí výdajovou sloţkou byla pouze konečná spotřeba, zatímco tvorba zásob i výdaje na hrubou tvorbu fixního kapitálu klesly. V souhrnu za celý rok 2009 působil negativně na vývoj HDP i zahraniční obchod zbožím a službami, ale v jednotlivých čtvrtletích byl jeho vliv rozdílný. Na nabídkové straně ekonomiky bylo vykázáno meziroční snížení objemu hrubé přidané hodnoty, reálně o 4,4 %. Hodnota HDP v běžných cenách dosáhla v roce 2009 celkem 3 628,1 mld. Kč a v porovnání s předchozím rokem klesla o 1,7 %. Hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele ČR činil v běţných cenách Kč. Strukturu HDP reprezentovaly v běţných cenách ze 72,7 % výdaje na konečnou spotřebu, z 21,7 % výdaje na tvorbu hrubého kapitálu a z 5,6 % čistý vývoz. Hrubá přidaná hodnota evidovala v běţných cenách 3 259,8 mld. Kč a meziročně se sníţila o 1,9 %. Podílel se na ni, především zpracovatelský průmysl (23,6 %), ale jeho váha se proti předchozímu roku sníţila. Výkonnost základních odvětví převážně meziročně klesla: výkon průmyslu měřený indexem průmyslové produkce se sníţil o 13,4 %, stavební produkce byla ve stálých cenách meziročně niţší o 1,0 %, celkové tržby obchodu klesly o 10,3 %, tržby ve službách klesly v běţných cenách o 10,3 % a reálně o 9,8 %. V zemědělství naproti tomu trţby reálně vzrostly o 11,7 %. Průměrná meziroční míra inflace se meziročně sníţila a činila 1,0 %. Hospodaření státního rozpočtu skončilo schodkem v úrovni 192,4 mld. Kč, který byl meziročně vyšší o 172,4 mld. Kč. Jeho podíl na nominálním HDP dosáhl -5,3 %. Celkové příjmy státního rozpočtu představovaly 974,6 mld. Kč a meziročně se sníţily o 89,3 mld. Kč, tj. o 8,4 %. 3

4 Největší objem rozpočtových příjmů reprezentovaly daňové příjmy (bez pojistného), které dosáhly 485,4 mld. Kč při meziročním poklesu o 10,8 % a tvořily 49,8 % celkových příjmů SR. Mezi hlavní daňové příjmy náleţely: daň z přidané hodnoty (18,1 %), daně spotřební (12,7 %) a daň z příjmů fyzických osob (8,8 %). Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení reprezentovaly 347,8 mld. Kč a v porovnání s rokem 2008 byly menší o 37,7 mld. Kč, resp. o 9,8 %. Celkové výdaje státního rozpočtu byly čerpány ve výši 1 167,0 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 83,1 mld. Kč, tj. o 7,7 %. Jejich podíl na HDP činil 32,2 %. Rozhodující objem rozpočtových výdajů tvořily běžné výdaje v částce 1 033,8 mld. Kč při zvýšení o 54,9 mld. Kč, tj. o 5,6 %. V rámci běţných výdajů bylo nejvíce čerpáno na sociální dávky (429,3 mld. Kč) s meziročním navýšením o 28,4 mld. Kč, resp. o 7,1 %. V ČR bylo evidováno celkem 5 286,5 tis. ekonomicky aktivních osob. Míra ekonomické aktivity dosáhla 70,1 % a míra zaměstnanosti 65,4 %. Celková zaměstnanost byla v průměru za celé národní hospodářství 4 934,3 tis. osob, tj. 54,8 % obyvatel starších neţ 15 let. Celková zaměstnanost se přitom meziročně sníţila o 1,4 %. Na trhu práce bylo v závěru roku 2009 zaměstnáno 230,7 tis. cizích státních příslušníků a jejich počet se ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku sníţil o 53,8 tis. osob. Průměrná hrubá nominální mzda za národní hospodářství celkem dosáhla Kč tj. proti roku 2008 nárůst o 4,0 %. V podnikatelské sféře činila při meziročním navýšení o 3,8 % celkem Kč a v nepodnikatelské sféře s nárůstem o 4,7 % Kč. Reálná mzda za národní hospodářství celkem narostla o 3,0 %, a to v podnikatelské sféře o 2,8 % a v nepodnikatelské o 3,7 %. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti vykazovaná MPSV vzrostla na 8,0 %, tj. meziročně o 2,6 p. b. Průměrný počet uchazečů o zaměstnání činil 465,6 tis. osob a v porovnání s rokem 2008 se zvýšil o 141,0 tis. osob. Průměrný počet volných pracovních míst dosáhl 48,6 tis. a meziročně byl niţší o 93,2 tis. míst. Na jedno volné pracovní místo připadalo 9,6 uchazečů o práci. Mezi neumístěnými uchazeči o práci poprvé v novodobé historii převaţovali muţi, přetrvával problém s umisťováním uchazečů s niţším vzděláním, uchazečů do 25 let, starších 50 let a se změněnou pracovní schopností. 4

5 Také v roce 2009 se udrţela poměrně vysoká diferenciace průměrné míry nezaměstnanosti v regionálním průřezu. Nejvyšší míru opět vykázal Ústecký kraj (13,6 %), následovaný krajem Olomouckým (12,2 %) a Moravskoslezským (12,1 %). Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v průměru 188,1 tis. osob při meziročním nárůstu o 71,9 % a průměrná měsíční výše podpory meziročně vzrostla o 542 Kč na Kč. Výdaje na politiku zaměstnanosti ze státního rozpočtu dosáhly v roce 2009 celkem tis. Kč a proti roku 2008 byly více neţ dvojnásobné. Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti se přitom sníţily o 19,2 % a představovaly tis. Kč. Obrat zahraničního obchodu dosáhl při meziročním sníţení o 765,3 mld. Kč, tj. o 15,7 % celkem 4 114,9 mld. Kč, a to při předstihu tempa růstu vývozu před dovozem o 4,9 p. b. Podíl vývozu na celkovém obratu tak činil 51,8 % a meziročně se zvýšil o 1,1 p. b. Krytí dovozu vývozem se tak zlepšilo o 4,9 p.b. a představovalo 107,7 %. Celkový vývoz reprezentoval 2 133,3 mld. Kč (index 86,2) a celkový dovoz 1 981,6 mld. Kč (index 82,3). Při hlubším absolutním poklesu dovozu (-424,9 mld. Kč) v porovnání s vývozem (-340,4 mld. Kč) došlo k podstatnému nárůstu aktiva obchodní bilance, a to na 151,7 mld. Kč. Z hlediska teritoriální struktury vykázal vývoz dynamický nárůst pouze ve vztahu k ostatním zemím (index 118,5) a k rozvojovým zemím (index 111,6), zatímco ve vztahu k ostatním hlavním teritoriálním seskupením zaznamenal meziroční pokles. Nejhlubší sníţení hodnotového objemu registroval vývoz do států s vyspělou trţní ekonomikou (-311,7 mld. Kč). Naproti tomu dovoz vykázal meziroční pokles ze všech hlavních skupin zemí. Nejhlubší rovněţ ze zemí s vyspělou ekonomikou (-322,4 mld. Kč). Ve zbožové struktuře vývozu zaznamenaly pouze dvě skupiny nárůst, a to hodnotově nejmenší skupiny nespecifikovaný globál (index 157,0) a nápoje a tabák (index 100,2), kdyţ nejhlubší absolutní sníţení postihl skupinu strojů a dopravních prostředků a nejhlubší relativní pokles skupinu průmyslového zboţí podle druhu materiálu. Ve zbožové struktuře dovozu došlo pouze u čtyř hodnotově slabých skupin k meziročnímu nárůstu: u ţivočišných a rostlinných olejů a tuků (index 118,4), nespecifikovaného globálu (index 114,0), nápojů a tabáku (index 107,5) a potravin a ţivých zvířat (index 101,6). Naproti tomu nejhlubší relativní pokles zaznamenaly suroviny nepoţivatelné, bez paliv (o 30,4 %) a nejvyšší hodnotový propad stroje a dopravní prostředky (-117,6 mld. Kč). Přebytek obchodní bilance byl z hlediska teritoriální skladby zabezpečen především vysokým aktivem bilance států s vyspělou ekonomikou (434,7 mld. Kč) a z hlediska zbožové skladby vysokým aktivem strojů a dopravních prostředků (319,9 mld. Kč). 5

6 Ve vztahu k jednotlivým zemím bylo nejvyšší bilanční aktivum registrováno se SRN, Slovenskem, Velkou Británií a Francií, zatímco nejhlubší záporné saldo vykázal obchod s Čínou, Japonskem a Ruskem. Z pohledu jednotlivých zbožových položek SITC registrovala nejvyšší přebytek silniční vozidla, dále to byly stroje a zařízení všeobecně uţívané v průmyslu, kovové výrobky, zařízení k telekomunikaci a záznamu a reprodukci zvuku a největší schodek ropa a ropné výrobky, topný plyn zemní i průmyslově vyráběný, léčiva a farmaceutické výrobky, neţelezné kovy a zelenina a ovoce. Vývozní ceny se v průměru za rok 2009 zvýšily o 0,2 % a dovozní ceny se v průměru sníţily o 3,5 %. Směnné relace tak v meziročním srovnání vykázaly pozitivní hodnotu v úrovni 103,8 %. Na souhrnné směnné relaci za rok 2009 v meziročním srovnání působily pozitivně zejména T/T minerálních paliv a maziv, nápojů a tabáku, strojů a dopravních prostředků. Nejniţší T/T pak evidovala skupina surovin nepoţivatelných, bez paliv. Počet subjektů zabývajících se zahraničním obchodem meziročně klesl o na subjektů, tj. o 37,7 %, kdyţ se počet vývozců sníţil o jednotek na , resp. o 31,5 % a počet dovozců byl meziročně niţší o subjektů, tj. o 41,1 % a reprezentoval firem. Platební bilance skončila podle předběţných údajů s celkovým schodkem běţného účtu (37,0 mld. Kč), který byl překryt přebytkem finančního (95,1 mld. Kč) a kapitálového účtu (40,9 mld. Kč). Stav devizových rezerv dosáhl ke konci roku 2009 celkem 764,3 mld. Kč, které by postačovaly k pokrytí cca 4,0 měsíčního dovozu zboţí a sluţeb. Také v roce 2009 pokračoval růst hrubé zahraniční zadluženosti, která k dosáhla celkem 1 589,7, meziročně narostla o 33,8 mld. Kč, tj. o 2,2 % a představovala 43,8 % HDP. V roce 2009 byla ze způsobu regulace cen, které umoţňuje zákon, vyuţita pouze regulace formou maximálních cen stanovených Ministerstvem financí ČR a místními orgány a formou věcně usměrňovaných cen. Rok 2009 vykázal meziroční pokles cen průmyslových výrobců a zemědělských výrobců, ale nárůst cen stavebních prací, trţních sluţeb i spotřebitelských cen. Česká národní banka v průběhu roku 2009 dál pokračovala ve sniţování úrokových sazeb, kdyţ celkem čtyřikrát snížila 2T repo sazbu, celkem o dalších 1,25 p.b. aţ na rekordní minimum 1,00 %. Změny řídících úrokových sazeb se v rozdílné míře promítly do úrovně klientských úrokových sazeb. Úroková marže mezi celkovými sazbami u nových úvěrů a vkladů dosáhla v prosinci ,50 p.b. a u nefinančních podniků 3,60 p. b. 6

7 Peněžní agregát M2 i M1 zaznamenaly meziroční růst. Podíl likvidních prostředků na peněţní zásobě se v prosinci 2009 zvýšil proti stejnému období 2008 o 1,9 p.b. na 60,4 %. Čistá domácí aktiva evidovala meziročně niţší růst, který byl ovlivněn dalším útlumem úvěrové aktivity vůči podnikům a domácnostem. Ode dne vstupu do EU jsou některé předpisy komunitární legislativy v oblasti opatření na ochranu obchodu závazné i pro ČR. Jedná se jak o předpisy stanovující pravidla, tak o předpisy, kterými jsou vymezena jednotlivá opatření a mechanizmy. Řadu věcných okruhů, majících vazbu na zahraničněobchodní činnost, nicméně upravuje rovněž národní legislativa ČR. Také v oblasti celního režimu se ČR stala součástí celního území EU, takţe pohyb zboží, která nemá statut Společenství a které se pohybuje po jeho celním území, upravují celní předpisy EU. Nicméně, v některých Společenstvím stanovených případech, je možno postup celních orgánů upravit vnitřními národními předpisy, takţe i v ČR je národním celním právem upravena řada právních institutů. MF přijalo v roce 2009 k privatizaci 128 projektů s hodnotou mil. Kč a ukončeno bylo 120 projektů v hodnotě mil. Kč. Přijaté projekty zahrnovaly 155 jednotek, transformace byla provedena u 134 jednotek. Nejvíce majetku bylo privatizováno převodem akciových společností se státní účastí na akciové společnosti bez této účasti (67,0 %). MF ČR převzalo v roce 2009 akcie v hodnotě 764,1 mil. Kč a realizovalo privatizaci akcií v sumě ,0 mil. Kč, převáţně formou přímého prodeje zahraničním či tuzemským zájemcům (11 769,2 mil. Kč). K evidovalo MF ČR ve svém portfoliu ještě 63 akciových společností s celkovou nominální hodnotou akcií ve výši mil. Kč, z toho 5 společností strategického významu s hodnotou akcií v úrovni mil. Kč. Daňová soustava vykázala v roce 2009 řadu změn, které reagovaly jednak na změněnou hospodářskou situaci země a jednak odráţely nutnost harmonizace evropského práva. Zákon o dani z přidané hodnoty byl několikrát novelizován. Jeho největší novela byla přijata v závěru roku 2009 (č. 489/2009 Sb.) a obsahuje změny vyvolané přijetím několika směrnic Rady EU pro oblast DPH. Týká se stanovení základu daně ve zvláštních případech, místa plnění při poskytnutí sluţby, prováděcích pravidel pro vrácení DPH osobám povinným k dani neusazeným v členském státě a společného systému DPH za účelem boje proti daňovým únikům spojeným s plněním uvnitř EU, aj. Zákon o spotřebních daních byl v roce 2009 čtyřikrát novelizován. Tyto novely kromě menších změn textu přinesly i změny a doplňky týkající se správy spotřebních daní, zvýhodnění dovozu biopaliv, úpravy značkování a barvení aj. Přinesly i změnu sazeb některých spotřebních daní a souvisejících ustanovení, např. zajištění daně. 7

8 Zákon o daních z příjmů prošel v roce 2009 řadou dosti chaotických novelizací, kdy se stejné novelizační body vyskytly v různých zákonech nebo byla změněná ustanovení znovu měněna a fakticky vrácena do předcházejícího znění (např. daňové sazby) novely nicméně přinesly řadu věcných změn a legislativně technických úprav. Zákon o dani z nemovitosti byl v roce 2009 novelizován dvakrát, coţ se promítlo do zrušení některých osvobození od daně (pro nové stavby obytných domů a byty v nových stavbách obytných domů) a do zdanění nemovitostí od (především zdvojnásobení základních sazeb u stavebních pozemků a u staveb, s výjimkou staveb slouţících pro ostatní podnikatelskou činnost, u nichţ zůstala základní sazba daně zachována). Zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí registroval v roce 2009 dvě novely, na jejichţ základě byly např. sjednoceny podmínky pro osvobození od daně dědické a darovací v souladu s komunitárním právem, upraveno osvobození darů poskytovaných na veřejně prospěšné účely, dědictví a úplatné převody k nemovitostem z vlastnictví nebo do vlastnictví členských států EU, Norska a Islandu, rozšířeno osvobození u vkladů do základního kapitálu firem se sídlem v jiném státě EU a provedeny změny týkající se základu daně z převodu nemovitostí při zvyšování základního kapitálu obchodní společnosti. K zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku uzavřela ČR k celkem 78 dvoustranných mezinárodních smluv. Na Burze cenných papírů Praha byly v roce 2009 realizovány obchody s celkovým objemem 1 049,6 mld. Kč při meziročním poklesu o 445,6 mld. Kč, tj. o 29,8 %. Vyšší podíl obchodu byl přitom realizován na trhu dluhopisů (55,8 %) neţ na trhu akcií. Emise akcií s největšími objemy obchodů zaznamenaly: ČEZ, Telefónica O2 CR, Komerční banka a Erste Bank. Největší nárůst kurzů u emise akcií byl pak evidován u NWR, Pegas Nonwovens, JČ Papírny Větřní a Erste Group Bank. Tržní kapitalizace akciového trhu se k meziročně zvýšila o 18,5 %, kdyţ kapitalizace u domácích emisí narostla o 4,7 % a u zahraničních emisí o 54,4 %. Z celkového objemu obchodů s dluhopisy ve výši 585,7 mld. Kč připadlo na státní dluhopisy 94,8 %, na komunální 0,0 %, na podnikové 2,4 %, na bankovní 1,3 % a na zástavní listy 1,5 %. Hlavní indikátor BCPP index PX uzavřel rok 2009 na hodnotě 1 117,3 bodu, čímţ se meziročně zvýšil o 30,2 % a index PX-GLOB naproti tomu uzavřel rok 2009 na hodnotě 1 401,4 bodu při meziročním nárůstu o 27,8 %. Obchody uzavřené na RM-S dosáhly v roce 2009 výše ,0 mil. Kč. Hlavní objem obchodů byl realizován na oficiálním trhu (7 838,0 mil. Kč, tj. 74,4 %), zatímco na volném trhu byly zobchodovány akcie v hodnotě 2 701,0 mil. Kč, resp. 25,6 % ze souhrnných obchodů RM-S. 8

9 Zatímco BCPP se v objemu obchodů propadla, objem obchodů na oficiálním trhu RM-S meziročně narostl o 14,1 %. Největší objemy obchodů zde realizoval ČEZ, New World Resources, Erste Group Bank AG, Telefónica O2 CR a Komerční banka. Pro kurz koruny byl nadále rozhodující vývoj na eurodolarovém trhu. K oběma referenčním měnám česká koruna v průměru za rok 2009 meziročně oslabila, a to k euru o 6,0 % a k americkému dolaru o 11,9 %. V bankovním sektoru ČR aktivně působilo na konci roku 2009 vedle centrální banky (ČNB) celkem 21 bank, 18 poboček zahraničních bank a 16 druţstevních záloţen. Podle výše bilanční sumy náleţely k nejsilnějším: Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka, UniCredit Bank CR a Raiffeisenbank. Největší zisk dosáhly v roce 2009: ČSOB, Česká spořitelna, Komerční banka, UniCredit Bank CR a GE Money Bank. Celková aktiva bankovního sektoru v ČR meziročně vzrostla o 1,2 % na mil. Kč, a to při nárůstu úvěrů a jiných pohledávek o 0,6 %. Hlavní poloţku pasiv reprezentovaly vklady, úvěry a finanční závazky (92,8 %) s meziročním zvýšením o 0,5 %. Bankovní sektor (banky s licencí) realizoval k zisk z finanční a provozní činnosti v sumě mil. Kč, který se meziročně navýšil o 21,7 %. Na českém pojistném trhu působilo v roce 2009 celkem 53 pojišťoven a poboček zahraničních bank, z toho 12 pojišťoven s převáţně českou účastí na základním kapitálu. Celkové předepsané pojistné členů ČAP se meziročně zvýšilo o 2,5 % na ,3 mld. Kč. Vyšší dynamiku přitom vykázalo ţivotní pojištění (+5,1 %) v porovnání s předepsaným pojistným na neţivotní pojištění (+0,6 %). Dominantní postavení na pojistném trhu si zachovala Česká pojišťovna (27,2 %), sledovaná pojišťovnou Kooperativa (22,2 %). V roce 2009 přiteklo do ČR celkem 51,95 mld. Kč přímých zahraničních investic, tj. o 58,18 mld. Kč, resp. o 52,8 % méně v porovnání s předchozím rokem. V celkovém přílivu PZI reprezentoval základní kapitál 49,7 %, reinvestovaný zisk (145,4 %) a ostatní kapitál -95,1 %. Rozhodující objem investic pocházel z Evropy (62,0 %), především pak z členských států EU a v jejich rámci hlavně z Rakouska, Belgie, Kypru, Francie, Německa a Slovenska. Přímé zahraniční investice směřovaly především do sektoru služeb (131,6 %) a do stavebnictví (8,6 %), zatímco sektor zpracovatelského průmyslu vykázal záporné hodnoty, a jeho podíl na celkových PZI činil -32,6 %. 9

10 Odliv přímých investic do zahraničí (PIZ) dosáhl za rok 2009 celkem 25,5 mld. Kč při meziročním poklesu o 65,4 %. Z toho představovaly investice do základního kapitálu 64,6 %, reinvestovaný zisk 32,6 % a ostatní kapitál 2,8 %. Odliv těchto investic směřoval zejména do evropských států (102,8 % celkových investic), především do Rumunska, Nizozemska, Německa a Maďarska. Z pohledu jednotlivých sektorů byly vklady PIZ alokovány především do sektoru elektřiny, plynu a vody (118,0 % souhrnných investic) a do dobývání nerostů (23,4 %). Naproti tomu PIZ zpracovatelského průmyslu evidovaly zápornou hodnotu (-21,0 % celkových PIZ), ale i PIZ sektoru sluţeb (-23,3 % celkových PIZ). K vytvoření a udrţení příznivých podmínek pro investice zahraničních subjektů i podněcování podnikatelské iniciativy v oblasti investic uzavřela ČR k celkem 78 dvoustranných mezinárodních dohod o vzájemné podpoře a ochraně investic. V roce 2009 došlo k dalšímu meziročnímu nárůstu počtu podnikatelských subjektů zapsaných v registru o 0,7 %. Počet soukromých podnikatelů, kteří reprezentovali hlavní část registru (71,5 %), se přitom zúţil o 0,3 %, sníţil se i počet státních podniků o 20,2 %, zaujímajících jiţ pouze 0,02 % registru. Naproti tomu posílil počet obchodních společností o 5,7 % (12,8 % registru) a počet druţstev o 1,9 % (0,6 % registru). Činnost podnikatelských subjektů byla hlavně zaměřena na obchod, opravy motorových vozidel a spotřební zboţí (26,4 %), na činnost v oblasti nemovitostí, pronájem, sluţeb pro podnikání a výzkum (20,8 %) a na zpracovatelský průmysl (12,5 %). V celkovém počtu ekonomických subjektů došlo k k dalšímu meziročnímu nárůstu podílu subjektů pod zahraniční kontrolou na 7,5 % (6,8 % v roce 2008), které se specializovaly především na obchod, opravy motorových vozidel a spotřební zboţí, na činnost v oblasti nemovitostí, pronájmu a sluţeb pro podnikání, na činnosti ve stavebnictví a ve zpracovatelském průmyslu. 10

11 2. ZÁKLADNÍ INFORMACE O HOSPODÁŘSKÉM VÝVOJI ČR V ROCE 2009 Česká ekonomika po útlumu v roce 2002, kdy hrubý domácí produkt meziročně reálně narostl pouze o 1,9 %, nastartovala v roce 2003 dynamický růst, který aţ do roku 2006 postupně gradoval. Hrubý domácí produkt v tomto období rostl reálně o 3,6 %, o 4,5 %, o 6,3 % a o 6,8 %. V roce 2007 došlo, zejména v důsledku vývoje v jeho druhé polovině, ke zvolnění růstu (růst HDP reálně o 6,1 %), které pokračovalo i v roce 2008 při reálném nárůstu HDP jiţ pouze o 2,5 %. V průběhu roku 2009 se však jiţ projevil pokles výkonu české ekonomiky, kdyţ HDP meziročně reálně klesl o 4,1 %, přestoţe ve třetím a čtvrtém čtvrtletí sezónně očištěný HDP mezičtvrtletně rostl. Základní ekonomické charakteristiky v letech 2006 až 2009 (v %) HDP-meziroční změna reálně 6,8 6,1 2,5-4,1 Konečná spotřeba-meziroční změna reálně 3,9 3,7 2,8 1,1 z toho: spotřeba domácností 5,0 4,8 3,6-0,3 Tvorba hrubého kapitálu-meziroční změna reálně 9,6 9,4-2,7-17,1 z toho: fixního 6,0 10,8-1,5-9,2 Meziroční míra inflace-průměr 2,5 2,8 6,3 1,0 Míra registrované nezaměstnanosti -průměr 8,13 6,62 5,45 7,98 Pramen: ČSÚ, aktualizace k 1. červenci Hrubý domácí produkt a další základní údaje hospodářského rozvoje České republiky Reálný pokles hrubého domácího produktu (HDP) v úhrnu za celý rok 2009 o 4,1 % byl provázen výraznou změnou poměru mezi vývojem HDP a jeho výdajovými sloţkami. Rostoucí výdajovou sloţkou byla pouze konečná spotřeba. Její meziroční zvýšení reálně o 1,1 % působilo pozitivně na HDP. Rychleji přitom rostly výdaje vládních a neziskových institucí (4,3 %), zatímco výdaje domácností na konečnou spotřebu se meziročně reálně sníţily o 0,3 %. Pokles (nárůst) výdajů domácností se odlišoval podle sociálních skupin v závislosti na diferencovaném vývoji kupní síly domácností. Nejvýraznější negativní vliv naproti tomu na vývoj HDP měly výdaje na tvorbu hrubého kapitálu, které meziročně reálně klesly o 17,1 %, kdyţ v jejich rámci sloţka výdajů na tvorbu fixního kapitálu zaznamenala reálně sníţení o 9,2 % při ještě hlubším poklesu tvorby zásob. V souhrnu za celý rok 2009 působil negativně na vývoj HDP i zahraniční obchod zbožím a službami, ale v jednotlivých čtvrtletích byl jeho vliv rozdílný (značně negativní byl v 1. a 2. čtvrtletí, zatímco ve 4. čtvrtletí byl velmi pozitivní). Vývoz zboţí a sluţeb se meziročně reálně sníţil o 10,8 % a dovoz zboţí a sluţeb reálně klesl o 10,6 %. Na nabídkové straně ekonomiky bylo vykázáno meziroční sníţení objemu hrubé přidané hodnoty, reálně o 4,4 %. Na celkovém sníţení HDP se přitom více neţ jednou 11

12 třetinou podílel pokles zaměstnanosti a na pokles produktivity práce připadly méně neţ dvě třetiny. Hodnota HDP v běžných cenách dosáhla v roce 2009 celkem 3 628,1 mld. Kč a v porovnání s rokem 2008 se sníţila o 60,9 mld. Kč, resp. o 1,7 % (+4,3 % v roce 2008). Hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele ČR v roce 2009 tak evidoval Kč (b. c.) proti Kč v roce Vybrané makroekonomické ukazatele za rok 2009 (v mil. Kč, běžné ceny) čtvrtletí Rok 2009 Hrubý domácí produkt Konečná spotřeba z toho: domácností vlády Tvorba hrubého kapitálu z toho: fixního Vývoz zboţí a sluţeb Dovoz zboţí a sluţeb Bilance zahr. obchodu Pramen: ČSÚ, aktualizace údajů z července 2010 Výdaje na konečnou spotřebu meziročně nepřetrţitě narůstají od roku V roce 2009 meziročně zvýšily svůj objem v běţných cenách o 1,9 % na 2 637,4 mld. Kč (+7,6 % v roce 2008). Jejich rozhodující část opět reprezentovaly výdaje domácností, které se meziročně v běţných cenách zvýšily pouze o 0,04 % (+8,7 % v roce 2008) na 1 804,3 mld. Kč, zatímco výdaje vládních institucí meziročně vzrostly o 6,3 % (o 4,9 % v roce 2008) na 800,5 mld. Kč a výdaje neziskových organizací o 7,4 % (o 8,4 % v roce 2008) na 32,6 mld. Kč. Objem výdajů na tvorbu hrubého kapitálu dosáhl v roce 2009 v běţných cenách 789,2 mld. Kč při meziročním poklesu o 144,6 mld. Kč, tj. o 15,5 % (-2,2 % v roce 2008), kdyţ výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu představovaly 814,2 mld. Kč a meziročně se sníţily o 69,0 mld. Kč, resp. o 7,8 % (-0,8 % v roce 2008), zatímco změna zásob evidovala zápornou hodnotu v úrovni -28,6 mld. Kč. V zahraničním obchodu zbožím a službami sice i v roce 2009 převýšil objem vývozu dovoz, ale při meziročním sníţení jejich hodnoty. Vývoz dosáhl v běţných cenách 2 507,0 mld. Kč při meziročním poklesu o 337,0 mld. Kč, tj. o 11,8 %, dovoz 2 305,5 mld. Kč s poklesem o 370,5 mld. Kč, resp. o 13,8 % a bilance zahraničního obchodu zboţím a sluţbami tak reprezentovala 201,5 mld. Kč (168,0 mld. Kč v roce 2008). Strukturu HDP tak reprezentovaly v roce 2009 v běţných cenách ze 72,7 % výdaje na konečnou spotřebu (70,1 % v roce 2008), z 21,7 % výdaje na tvorbu hrubého kapitálu (25,3 % v roce 2008) a z 5,6 % čistý vývoz (4,6 % v roce 2008). Hodnota hrubého disponibilního důchodu (HDND) dosáhla v roce 2009 celkem 3 382,6 mld. Kč v běţných cenách při meziročním poklesu o 11,6 mld. Kč (index 99,7). Pokles hodnoty HDND byl tak o 49,3 mld. Kč menší neţ pokles HDP, resp. o 1,4 bodu a jeho objem byl niţší o 245,5 mld. Kč. Vzájemný poměr HDND a HDP se meziročně zvýšil o 1,2 12

13 bodu na 93,2 %. Hrubé národní úspory dosáhly 745,2 mld. Kč a meziročně byly menší o 61,8 mld. Kč, přičemţ míra úspor klesla z 23,8 % v roce 2008 na 22,0 % v roce Vývoj HDP, hrubého disponibilního důchodu a hrubých národních úspor v letech v mld. Kč (b.c.) HDP 3 222, , , ,1 Hrubý disponibilní důchod 3 044, , , ,6 Hrubé národní úspory 795,4 863,1 807,0 745,2 Míra hrubých národních úspor v % 26,1 26,4 23,8 22,0 Míra hrubých úspor domácností v % 9,6 10,9 10,4 9,4 Pramen: ČSÚ, aktualizace k Hrubá přidaná hodnota (HPH) v běţných cenách 1) vykázala v roce 2009 v souhrnu 3 259,8 mld. Kč a byla meziročně niţší o 61,6 mld. Kč, tj. o 1,9 %. Podílel se na ni především zpracovatelský průmysl (23,6 % proti 24,7 %) při indexu 93,8, nemovitosti, sluţby pro podniky, výzkum a vývoj (14,4 % proti 14,2 %) s indexem 100,0, obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboţí (11,8 % proti 12,9 %) při indexu 89,4 a doprava, skladování, pošty a telekomunikace (shodně 10,5 %), index 98,1. Výkonnost základních odvětví Ekonomický výkon průmyslu měřený indexem průmyslové produkce se v roce 2009 meziročně sníţil o 13,4 %. Jeho pokles přitom nastartoval jiţ v druhém pololetí 2008 a v roce 2009 se dále prohluboval, přičemţ tempo tohoto poklesu se od 2. čtvrtletí sniţovalo. Index průmyslové produkce v roce 2008 a meziroční změna v % 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q Průmysl celkem 102,1 103,9 100,8 86,8 81,0 81,0 86,8 97,9 Těţba a dobývání nerostů 101,7 99,8 92,5 94,5 97,5 100,0 92,8 105,4 Zpracovatelský průmysl 102,0 104,5 101,9 86,4 78,0 79,6 86,0 96,9 Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatiz. vzduchu 102,8 99,1 93,6 86,8 98,3 87,9 93,1 102,8 Pramen: ČSÚ, aktualizace k Po očistění od vlivu počtu pracovních dnů klesla průmyslová produkce meziročně méně, a to o 12,7 %, kdyţ v roce 2009 bylo v porovnání s rokem 2008 o 2 pracovní dny méně. Meziroční pokles průmyslové produkce nejvíce ovlivnil zpracovatelský průmysl, který při svém dominantním postavení v průmyslu (87,8 %) zaznamenal meziroční pokles ve výši 15,0 %. Ze zpracovatelského průmyslu se pak na poklesu průmyslové produkce v roce 2009 nejvíce podílela výroba strojů a zařízení příspěvkem -2,6 p. b. (pokles o 27,2 %), výroba kovových konstrukci a kovodělných výrobků s příspěvkem -2,0 p. b. (pokles o 21,8 %) a 1) Provedena korekce vlivu různého počtu pracovních dnů v jednotlivých obdobích. 13

14 výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů s příspěvkem -1,6 p. b. (pokles o 10,2 %). Naproti tomu meziročně vzrostla produkce v odvětví potravinářských výrobků (o 5,3 %) a její vliv na úroveň celkové průmyslové produkce dosáhl +2,0 p. b. Tržby z průmyslové činnosti v běţných cenách byly v roce 2009 meziročně niţší o 15,1 %, stejně jako trţby z přímého vývozu. Hodnota nových zakázek ve vybraných odvětvích průmyslu meziročně v roce 2009 klesla o 16,4 % a hodnota zakázek ze zahraničí byla niţší o 15,3 %. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslových podnicích s 50ti a více zaměstnanci se v roce 2009 meziročně sníţil o 11,3 %, (tj. o 114,6 tis. zaměstnanců), z toho ve zpracovatelském průmyslu o 11,8 %. Nejvíce přitom klesl v odvětví výroby oděvů (-23,9 %), ve výrobě textilií (-22,2 %) a ve výrobě nekovových minerálních výrobků (-21,3 %). Průměrná měsíční nominální mzda zaměstnanců průmyslu meziročně naopak vzrostla, a to o 3,6 % a dosáhla Kč. Nejvyšší průměrné měsíční mzdy byly v odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu ( Kč), v odvětví těţby a dobývání činily Kč a nejmenší mzdy byly vykázány ve zpracovatelském průmyslu ( Kč). Stavební produkce v roce 2009 ve stálých cenách meziročně klesla o 1,0 % a po očistění od vlivu počtu pracovních dnů byl evidován pokles pouze o 0,6 %. Inţenýrské stavitelství přitom zaznamenalo nárůst stavební produkce o 14,3 % (příspěvek +4,0 p. b.) a produkce pozemního stavitelství se sníţila o 7,0 % (příspěvek -5,0 p. b.). V roce 2009 uzavřely stavební firmy s 50ti a více zaměstnanci celkem nových stavebních zakázek, nárůst o 7,3 % v porovnání s předchozím rokem. Celková hodnota těchto zakázek se ale meziročně sníţila o 26,4 % na 183,6 mld. Kč, kdyţ hodnota nových zakázek v pozemním stavitelství klesla o 35,7 % na 76,0 mld. Kč a v inţenýrském stavitelství o 18,1 % na 107,6 mld. Kč. V roce 2009 vydaly stavební úřady stavebních povolení (pokles o 7,8 %). Na nové stavby bylo vydáno povolení (sníţení o 10,5 %) a na změny dokončených staveb povolení (-4,2 %). Průměrný evidenční počet zaměstnanců v podnicích s 50ti a více zaměstnanci ve stavebnictví se meziročně sníţil o 0,2 %. Průměrná měsíční nominální mzda meziročně vzrostla o 5,5 % na Kč, reálně se přitom průměrná mzda zvýšila o 2,6 %. V obchodě (NACE 45, 46, 47) dosáhly celkové tržby v roce 2009 celkem 3 024,5 mld. Kč a v porovnání s rokem 2008 klesly o 10,3 %. Nejniţší hodnotový objem přitom vykázaly v 1. čtvrtletí (692,1 mld. Kč) a nejvyšší ve 4. čtvrtletí (823,0 mld. Kč). V obchodě pracovalo v průměru zaměstnanců a průměrná měsíční hrubá mzda na 1 zaměstnance činila Kč. V ubytování, stravování a pohostinství (NACE 55, 56) byly v roce 2009 evidovány trţby v hodnotě 137,4 mld. Kč. V jednotlivých čtvrtletích jejich výše kolísala mezi 30,8 mld. Kč (1. čtvrtletí), 36,0 mld. Kč (2. čtvrtletí), 35,5 mld. Kč (3. čtvrtletí) a 14

15 35,1 mld. Kč (4. čtvrtletí). Zaměstnáno zde bylo v průměru osob a průměrná hrubá mzda na jednoho zaměstnance činila Kč. Tržby ve službách v roce 2009 meziročně klesly v běţných cenách o 10,3 % a reálně o 9,8 % (+0,3 v roce 2008). Největší vliv na tento pokles měla doprava a skladování. Index trţeb (bez DPH) ve sluţbách v běţných cenách v průběhu roku kolísaly mezi 87,4 % (3. čtvrtletí) a 92,0 % (1. čtvrtletí) a ve stálých cenách mezi 88,3 % (3. čtvrtletí) a 92,2 % (1. čtvrtletí). 2008). Tržby v zemědělství v roce 2009 meziročně reálně vzrostly o 11,7 % (-3,8 % v roce 2.2 Státní rozpočet Schválený státní rozpočet na rok 2009, publikovaný v zákoně č. 475/2008 Sb., 1) stanovil jeho příjmy ve výši 1 114,00 mld. Kč, výdaje ve výši 1 152,10 mld. Kč a schodek částkou 38,10 mld. Kč. Skutečnost však překonala očekávání, kdyţ celkové příjmy státního rozpočtu podle předběţných údajů dosáhly 974,6 mld. Kč a meziročně se sníţily o 8,4 %, tj. o 89,3 mld. Kč. Naproti tomu rozpočtové výdaje za rok 2009 činily 1 167,0 mld. Kč, tj. o 7,7 % více v porovnání s rokem 2008, resp. o 83,1 mld. Kč. Rozpočtový schodek v úrovni 192,4 mld. Kč byl tak proti schodku předpokládanému zákonem vyšší o 154,3 mld. Kč (proti schodku po změnách k byl horší o 139,7 mld. Kč a meziročně se zvýšil o 172,4 mld. Kč (index 961,85). Jeho podíl na nominálním HDP dosáhl -5,3 %. Skutečnost 2008 Plnění státního rozpočtu (v mld.kč) Schválený rozpočet 2009 Skutečnost Plnění rozpočtu v % Index 2009/2008 Příjmy celkem 1 063, ,0 974,6 87,5 91,6 Výdaje celkem 1 083, , ,0 101,3 107,7 Saldo -20,0-38,1-192,4 505,0 961,9 Pramen: MF ČR Výsledek státního rozpočtu v roce 2009 byl tak nejhorší v novodobé historii ČR. Rozdíl v dynamice příjmů byl meziročně horší o 12,1 p. b., zatímco u výdajů byla dynamika meziročně vyšší o 8,5 p. b. Negativní tendence v jeho vývoji akcelerovaly zejména v posledním čtvrtletí roku, kdy se deficit z prvních tří čtvrtletí více neţ zdvojnásobil prohloubil se o více neţ 100 mld. Kč. Celkové příjmy státního rozpočtu v předběţné výši 974,6 mld. Kč reprezentovaly 86,1 % rozpočtované výše po změnách k a nebyly naplněny o 157,2 mld. Kč. Jejich podíl na HDP dosáhl 26,9 % (28,8 % v roce 2008). 1) V průběhu roku 2009 byly provedeny rozpočtové změny k a k

16 mld. Kč Vývoj státního rozpočtu od roku 1993 do roku 2009 (roční výsledky) ,1 10,5 7,2-1,6-15,7-29,3-29,6-20,0-46,1-67,7-45,7-109,1-93,7-56,3-97,58-66,4-192,4 Příjmy Výdaje Saldo Pramen: MF ČR Z jednotlivých příjmů státního rozpočtu připadlo v roce 2009, podle předběţných údajů, na daňové příjmy (bez pojistného) 485,4 mld. Kč (49,8 % celkových příjmů) a v porovnání s rokem 2008, kdy dosáhly 544,4 mld. Kč (51,2 % celkových příjmů) se sníţily o 59,0 mld. Kč, tj. o 10,8 % (v roce 2008 vzrostly o 2,0 %). Na příjmy z pojistného na sociální zabezpečení bylo v roce 2009 inkasováno 347,8 mld. Kč (35,7 % celkových příjmů), coţ bylo proti roku 2008, kdy činily 385,5 mld. Kč (36,2 % celkových příjmů) o 37,7 mld. Kč, tj. o 9,8 % méně a na nedaňové a ostatní příjmy 141,4 mld. Kč (14,5 % celkových příjmů), které v porovnání s rokem 2008, v němţ dosáhly 12,6 % celkových příjmů, vzrostly o 7,4 mld. Kč, resp. o 5,5 %. Struktura příjmů státního rozpočtu Rok Meziroční změna Index 2009/2008 v mld.kč v % Příjmy celkem 1 063,94 974,61-89,33 91,60 1. Daňové příjmy (bez pojistného) 544,39 485,38-59,01 89,16 z toho: DPH 177,82 176,72-1,10 99,38 spotřební daně 125,54 123,84-1,70 98,64 daň z příjmů právnických osob 127,17 83,34-43,83 65,53 daň z příjmů fyzických osob 94,96 85,65-9,31 90,20 ostatní daňové příjmy 18,90 15,83-3,07 83,76 2. Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 385,50 347,84-37,66 90,23 3. Nedaňové příjmy 27,16 29,23 +2,07 107,63 4. Kapitálové příjmy 1,17 2,37 +1,20 202,56 5. Přijaté transfery 105,72 109,80 +4,08 103,86 Pramen: MF ČR 16

17 Mezi hlavní daňové příjmy (bez pojistného na sociální zabezpečení) náleţely: daň z přidané hodnoty, daně spotřební, daň z příjmů právnických osob a daň z příjmů fyzických osob, kdyţ jejich podíly na celkových daňových příjmech představovaly v roce 2009 (18,1 %, 12,7 %, 8,6 % a 8,8 %). Na dani z přidané hodnoty bylo v roce 2009 vybráno 176,7 mld. Kč, coţ je o 1,1 mld. Kč méně v porovnání s předchozím rokem, resp. o 0,6 % a rozpočet tak zůstal nenaplněn o 17,3 mld. Kč. Výnos ze spotřebních daní (vč. tzv. ekologických daní) pro státní rozpočet reprezentoval v roce 2009 částku 123,8 mld. Kč, coţ bylo o 1,7 mld. Kč, resp. o 1,4 % proti roku 2008 méně a nenaplnění rozpočtu dosáhlo 20,0 mld. Kč. Odvod daně z příjmů právnických osob do státního rozpočtu registroval v roce 2009 celkem 83,3 mld. Kč a meziročně tak klesl o 43,8 mld. Kč, tj. o 34,5 %. Inkaso daně z příjmů právnických osob (63,9 % rozpočtované úrovně) se vyvíjelo vůbec nejhůře a nebylo naplněno o 47,0 mld. Kč. Tento výpadek byl mimo jiné ovlivněn opatřeními v oblasti správy dané daně (dočasné zrušení povinnosti platit zálohy). Na daních z příjmů fyzických osob byla v roce 2009 při hodnotě ve výši 85,7 mld. Kč nenaplněna rozpočtovaná suma o 21,5 mld. Kč, tj. o 20,0 %. V porovnání s rokem 2008 se výběr těchto daní sníţil o 9,8 % resp. o 9,3 mld. Kč. Na daních z příjmů fyzických osob se podílela především daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků (88,4 % o hodnotě 75,7 mld. Kč, zatímco daň ze samostatné výdělečné činnosti představovala 3,4 % (2,9 mld. Kč) a daň z kapitálových výnosů 8,2 % (7,1 mld. Kč). Daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků přitom byla meziročně niţší o 2,8 mld. Kč, tj. o 3,6 % při plnění rozpočtu na 86,7 %. Na inkasu této daně se odrazilo zejména propouštění zaměstnanců a niţší neţ předpokládaný růst platů. Daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti se meziročně sníţila dokonce o 68,6 %, tj. o 6,3 mld. Kč a její rozpočtovaná úroveň byla plněna pouze na 22,2 %. Naproti tomu inkaso daně z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů představovalo 104,0 % rozpočtované výše, ale meziročně bylo niţší o 172,3 mil. Kč, resp. o 2,4 %. Výnos státního rozpočtu ze správních poplatků činil v roce ,5 mld. Kč a v porovnání s předchozím rokem se sníţil o 1,7 mld. Kč, tj. o 40,4 %. Příjmy ze cla náleţející státnímu rozpočtu byly za rok 2009 vykázány ve výši 1,4 mld. Kč, tj. 87,3 % rozpočtu (národní podíl ve výši 25 % z předepsaných celních příjmů, který náleţí ČR po vstupu do EU). Meziročně se tyto příjmy sníţily o 804,5 mil. Kč, resp. o 36,6 %. Inkaso majetkových daní dosáhlo v roce 2009 celkem 8,1 mld. Kč (68,3 % rozpočtu) a meziročně kleslo o 2,4 mld. Kč, tj. o 22,6 %. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení ve výši 347,8 mld. Kč nedosáhly rozpočtované výše o 48,7 mld. Kč a byly plněny na 87,7 %. V porovnání s rokem 2008 se sníţily o 37,7 mld. Kč, tj. o 9,8 %. Z celkové částky připadlo na důchodové pojištění 310,2 mld. Kč. 17

18 Nedaňové příjmy státního rozpočtu představovaly v roce 2009 celkem 29,2 mld. Kč při meziročním navýšení o 2,1 mld. Kč, tj. o 7,6 %. Největší objem v jejich rámci reprezentovaly příjmy z vlastní činnosti a odvody přebytků (18,7 mld. Kč, nárůst proti roku 2008 o 2,6 mld. Kč, resp. o 16,0 %). Kapitálové příjmy státního rozpočtu dosáhly v roce 2009 sumy 2,4 mld. Kč a ve srovnání s rokem 2008 se zvýšily o 1,2 mld. Kč, resp. o 102,6 %. Tvořily je z 56,0 % příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a ostatní kapitálové příjmy a ze 44,0 % příjmy z prodeje akcií a majetkových podílů. Přijaté transfery překročily v roce 2009 úroveň předchozího roku o 4,1 mld. Kč, tj. o 3,9 %, kdyţ dosáhly 109,8 mld. Kč. Na celkových transferech se přitom podílely neinvestiční transfery ve výši 73,9 % s hodnotou 81,2 mld. Kč a investiční transfery ve výši 26,1 % s hodnotou 28,6 mld. Kč. Struktura příjmů státního rozpočtu v roce 2009 Daň z příjmů fyzických osob 8,8% Spotřební daně 12,7% DPH 18,1% Daň z příjmů právnických osob 8,6% Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté transfery 14,5% Majetkové daně 0,8% Ostatní daňové příjmy 0,8% Pojistné na soc. zabezp. 35,7% Pramen: MF ČR a vlastní výpočet Celkové výdaje státního rozpočtu ČR čerpané ve výši 1 167,0 mld. Kč představují 98,5 % rozpočtované úrovně po změnách k a nebyly dočerpány o 17,6 mld. Kč. Meziročně přitom vzrostly o 83,1 mld. Kč, tj. o 7,7 % (v roce 2008 meziročně klesly o 0,8 %). Podíl celkových výdajů na HDP činil v roce ,2 % (29,4 % v roce 2008). Rozhodující objem rozpočtovaných výdajů reprezentovaly v roce 2009 běžné výdaje (88,6 % proti 90,3 % v roce 2008), a to ve výši 1 033,8 mld. Kč. Jejich čerpání představovalo 99,8 % rozpočtu po změnách. V porovnání s rokem 2008 se ale zvýšily o 54,9 mld. Kč, tj. o 5,6 %. Nejvíce prostředků v rámci běţných nákladů bylo přitom, jako kaţdoročně, vynaloţeno na sociální dávky. Ve schváleném rozpočtu byly předpokládány ve výši 422,0 mld. Kč, tj. 36,6 % všech rozpočtovaných výdajů a o 5,3 % více v porovnání se skutečností dosaţenou v roce Za rok 2009 přitom ale bylo na sociální dávky vynaloţeno celkem 429,3 mld. Kč (101,7 % rozpočtu) při meziročním navýšení o 28,4 mld. Kč, resp. o 7,1 %. 18

19 Struktura výdajů státního rozpočtu Rok Meziroční změna Index 2008/2007 v mil.kč v % Výdaje celkem 1 083, ,01 +83,07 107,7 1. Běžné výdaje 978, ,84 +54,93 105,6 z toho: výdaje na platy, ostatní platby za provedenou práci a pojistné 97,39 100,20 +2,81 102,9 neinvestiční nákupy a související výdaje 119,59 125,83 +6,24 105,2 neinvestiční transfery soukrom.subjektům 38,52 41,86 +3,34 108,7 neinvestiční transfery veřejnopráv. subjektům a mezi peněţ. fondy téhoţ subjektu 266,66 281,42 +14,76 105,5 neinvestiční transfery obyvatelstvu 421,56 450,03 +28,47 106,8 neinvestiční transfery do zahraničí 34,33 33,87-0,46 98,7 neinvestiční půjčené prostředky 0,03 0,00-0,03 0,0 neinvestiční převody národ. fondu 0,62 0,02-0,60 3,2 ostatní neinvestiční výdaje 0,21 0,61 +0,40 290,5 2. Kapitálové výdaje 105,03 133,17 +28,14 126,8 v tom: investiční nákupy a souvisej. výdaje 20,42 25,89 +5,47 126,8 nákup akcií a majetkových podílů 0,89 2,79 +1,90 313,5 investiční transfery 83,56 104,22 +20,66 124,7 investiční půjčené prostředky ostatní kapitálové výdaje 0,16 0,27 +0,11 162,5 Pramen: MF ČR Podíl tzv. mandatorních výdajů na celkových výdajích činil 53,3 % (622,0 mld. Kč). I kdyţ v meziročním srovnání zaznamenaly nárůst o 6,9 %, jejich podíl na celkových výdajích klesl. Meziroční nárůst byl ovlivněn zvýšením výdajů na dávky důchodového pojištění (o 27,3 mld. Kč, tj. o 8,7 % na 339,8 mld. Kč), na podpory v nezaměstnanosti (o 8,0 mld. Kč na 15,1 mld. Kč) a na dluhovou sluţbu (o 8,3 mld. Kč vč. poplatků). Naopak u ostatních sociálních dávek (33,5 mld. Kč) a státní sociální podpory (41,2 mld. Kč) bylo meziroční čerpání prostředků o 6,6 mld. Kč niţší. Významný objem v rámci běţných výdajů představovaly v roce 2009 rovněţ neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům (281,4 mld. Kč s podílem 24,1 % na celkových výdajích rozpočtu) a z nich neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně (129,4 mld. Kč při meziročním nárůstu o 8,5 %, tj. 10,1 mld. Kč). Kapitálové výdaje byly v roce 2009 čerpány ve výši 133,2 mld. Kč s meziročním přírůstkem 28,1 mld. Kč (index 126,8). Jejich největší poloţku tvořily investiční transfery s hodnotou 104,2 mld. Kč (index 124,7) a investiční nákupy a související výdaje v úrovni 25,9 mld. Kč (index 126,8). 19

20 Struktura výdajů státního rozpočtu v roce 2009 Neinvestiční transfery veřejnopráv. subjektům 24,1% Kapitálové výdaje 11,4% Ostatní neinvest. transfery a výdaje 6,5% Výdaje na platy 8,6% Neinvestiční nákupy 10,8% Neinvestiční transfery obyvatelstvu 38,6% Pramen: MF ČR a vlastní výpočet 2.3 Trh práce a nezaměstnanost V roce 2009 bylo v ČR (podle výběrového šetření pracovních sil ČSÚ) celkem 5 286,5 tis. ekonomicky aktivních osob, jejichţ počet meziročně narostl o 54,2 tis. osob. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl počtu ekonomicky aktivních osob na počtu všech osob starších 15 let 64 let, se přitom zvýšila o 0,4 p. b. na 70,1 %, kdyţ míra ekonomické aktivity muţů (78,5 %) převýšila míru ekonomické aktivity ţen (61,5 %). Nejvyšší míru ekonomické aktivity měly osoby s vysokoškolským vzděláním (75,5 %) a nejniţší osoby se základním vzděláním a bez vzdělání (21,8 %). Celková zaměstnanost (rovněţ podle výsledků VŠPS) byla v průměru za celé národní hospodářství 4 934,3 tis. osob a počet zaměstnaných při meziročním poklesu o 1,1 p. b. tak reprezentoval 54,8 % obyvatel ČR starších neţ 15 let. Celková zaměstnanost se v roce 2009 meziročně snížila o 68,2 tis. osob, tj. o 1,4 %. U ţen klesla o 28,8 tis. na 2 110,5 tis. osob, resp. o 1,3 % a u muţů o 39,4 tis. osob na 2 823,8 tis., tj. o 1,4 %. Vývoj zaměstnanosti v roce 2009 se odlišoval podle jednotlivých sektorů: v primárním sektoru se zaměstnanost meziročně sníţila o 5,0 tis. osob na 153,8 tis. a jeho podíl na celkové zaměstnanosti klesl na 3,1 %; v sekundárním sektoru byla zaměstnanost meziročně niţší o 124,1 tis. osob a dosáhla 1 903,1 tis. osob, kdyţ jeho podíl na celkové zaměstnanosti klesl na 38,6 %. Z toho průmysl vykázal sníţení zaměstnanosti o 140,1 tis. na 1 406,4 tis. osob a jeho podíl v sektoru poklesl na 28,5 %, zatímco stavebnictví zaznamenalo nárůst zaměstnanosti o 15,9 tis. na 496,7 osob při zvýšení podílu v sektoru na 10,1 %; v terciárním sektoru naopak došlo k nárůstu počtu zaměstnaných o 60,9 tis. na 2 877,4 tis. osob a jeho účast na celkové zaměstnanosti tak vzrostla na 58,3 %. 20