Vysoká škola polytechnická Jihlava katedra CESTOVNÍHO RUCHU. Analýza potenciálu Lázní Luhačovice. Bakalářská práce

Transkript

1 Vysoká škola polytechnická Jihlava katedra CESTOVNÍHO RUCHU Analýza potenciálu Lázní Luhačovice Bakalářská práce Vedoucí práce Ing. Jakub Novotný, Ph.D. Lucie Benešová Jihlava 2009

2 Anotace Tato bakalářská práce na téma analýza potenciálu Lázní Luhačovice má za cíl nejprve v teoretické rovině přiblížit podstatu lázeňství a lázeňského cestovního ruchu a pomocí tohoto aparátu následně v praktické části analyzovat potenciál lázní Luhačovice včetně komparace s obdobnými lázeňskými městy, které jsem pro práci zvolila. Pro porovnání jsem zvolila Lázně Luhačovice a.s., Lázně Poděbrady a.s. a Priessnitzovy léčebné lázně Jeseník a.s. Annotation The topic of my bachelor s thesis is the analysis of Luhacovice Spa s potential. It s objective is to give a general description of spas and spa tourism in the Czech republic and afterwards to analyse Luhacovice Spa s potential compared to the other spas chosen. The practical part compares Luhacovice Spa to Podebrady Spa and Priessnitz Spa Jeseník.

3 Nyní bych ráda poděkovala Ing. Jakubovi Novotnému, Ph.D. Děkuji za podporu a vedení při tvorbě práce.

4 Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Jihlavě dne

5 Obsah 1 Lázeňský cestovní ruch Historický vývoj lázeňství v České republice Nejstarší období Období rozvoje kapitalismu 18. a 19. století Konec 19. století a první polovina 20. století Období druhé světové války až do roku Vývoj lázeňství do konce 60. let Období 70. a 80. let léta vznik a rozvoj krize Vývoj lázeňství po roce Současnost Svaz léčebných lázní Významné osobnosti v historii lázeňství ČR Význam lázeňství a jeho funkce Charakteristika a klasifikace lázeňských služeb Základní služby Vyšetření, ošetření a léčení Ubytovací služby Stravovací služby Kulturně-společenské služby Doplňkové služby Materiálně-technické podmínky poskytování lázeňských služeb Formy lázeňských pobytů Nejznámější lázně v České republice Praktická část Lázně Luhačovice Lokalizační předpoklady Přírodní předpoklady Kulturně - historické předpoklady Selektivní předpoklady Realizační předpoklady Indikace a léčebné metody Předmět podnikání Lázní Luhačovice a.s Typy lázeňských pobytů Klasické lázeňské pobyty Regenerační pobyty Wellness pobyty Relaxační lázeňské pobyty Ostatní pobyty SWOT analýza

6 1.7.1 Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby Lázně Poděbrady Lokalizační předpoklady Přírodní předpoklady Kulturně - historické předpoklady Selektivní předpoklady Realizační předpoklady Indikace a léčebné metody Předmět podnikání Lázní Poděbrady a.s Typy lázeňských pobytů Léčebné pobyty Relaxační pobyty SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby Lázně Jeseník Lokalizační předpoklady Přírodní předpoklady Kulturně historické předpoklady Selektivní předpoklady Realizační předpoklady Indikace a léčebné metody Předmět podnikání Priessnitzových léčebných lázní a.s Typy lázeňských pobytů SWOT analýza Silné stránky Slabé stránky Příležitosti Hrozby Srovnání vybraných lázeňských míst Závěr Literatura a zdroje

7 1 Lázeňský cestovní ruch Lázeňský cestovní ruch je takovou formou cestovního ruchu, která vyžaduje existenci zdravotnických zařízení využívajících přírodních léčivých zdrojů (tj. vřídelných plynů, léčivých vod, peloidů, emanací a také klimatických podmínek), které svojí teplotou, chemickým složením nebo mechanickým tlakem působí na lidský organismus. Pokud hovoříme o klimatických podmínkách, jedná se především o oblasti horské (aeroterapie) a také o břehy moří a oceánů (thalassoterapie). Přírodní léčivé zdroje však nejsou to jediné, neboť krom nich je zapotřebí také existence vhodného fyziatrického prostředí, léčebného stravování, vhodného estetického přírodního prostředí jako jsou parky apod. a v neposlední řadě je také kladen důraz na společensko-kulturní život lázeňského místa. Přírodní léčivé vody představují nejčastější přírodní léčivý zdroj v České republice. Na rozdíl od ostatních vod, léčivé vody mají odlišné fyzikální nebo chemické vlastnosti. Jedná se o vody minerální a termální. Minerální voda je charakteristická svým obsahem minerálních látek, přičemž 1 litr této vody obsahuje minimálně 1 gram minerálních látek. Termální voda se vyznačuje tím, že při vyvěrání dosahuje alespoň 25 C. Některé jiné vody vděčí za své léčivé účinky plynům, které jsou v nich rozpuštěny (např. oxid uhličitý, sirovodík, radiová emanace) a (nebo) některým prvkům (např. arzen, jód, železo, atd.). Léčivé vody se aplikují nejčastěji formou koupelí, inhalací, pitnou kůrou nebo výplachy. Jak fyzikální vlastnosti těchto vod (tlak a teplota), tak i farmakodynamické vlastnosti látek, které jsou v nich rozpuštěny, jsou důležité při léčebném působení. K vzácnějším přírodním zdrojům jsou řazeny vřídelní plyny a emanace (radioaktivní plyny vznikající při rozpadu některých radioaktivních prvků), které se používají k celkovým či částečným plynovým koupelím nebo k injekční léčbě. 8

8 Peloidy, neboli slatinné a rašelinné zeminy, bahna apod., které mají vlastnosti a účinky léčebných zdrojů, se používají k léčebným účelům formou zábalů či bahenních koupelí, tzv. peloidní koupele. Jsou to látky, které vznikly geologickými pochody v přírodě. Tyto látky způsobují příliv tepla do organismu a využívají se hlavně k léčení chorob pohybového ústrojí, gynekologických a kožních. Existence vhodných klimatických podmínek je používána k léčbě právě tehdy, když způsobují vhodné změny reaktivity případně jiné fyziologické funkce organismu. Klimatické podmínky, jež jsou využívány k léčbě jsou charakteristické délkou slunečního svitu, která v průměru dosahuje nejméně 1650 hodin za rok, rozdíl teplot v měsíci nepřekračuje 13 C v průběhu 24 hodin, vlhkost vzduchu je v měsíčním průměru nejvíce 80 % a spad prachu ve vnitřním lázeňském území nepřekračuje 5 gramů na 1 m 2 za měsíc. Fyziatrické prostředky spolu s léčebným tělocvikem jsou dalšími uplatňovanými metodami léčby. Mezi prvky léčebného tělocviku patří například vodo-, elektro-, světlo- a další léčba. Nutno je zmínit také léčebnou výživou, která představuje nedílnou součást léčby. Tato forma stravování je založena na využití dietního systému a důraz je kladen nejen na energetické a biologické hodnoty potravin, ale taktéž na estetickou úpravu jídel, pravidelnost stravování atd. Lázeňství se stalo tradiční součástí zdravotního systému řady evropských zemí a jinak tomu není ani u nás, v České republice. Díky velkému výskytu přírodních léčivých zdrojů má naše země vhodné podmínky pro rozvoj lázeňského cestovního ruchu, který je zpravidla koncentrován do vymezených oblastí, kde hraje mimo jiné také významnou ekonomickou roli. Nutno zmínit, že i lázeňství se podílí na tvorbě HDP, má zásluhu na snižování místní nezaměstnanosti a přispívá do místních rozpočtů. Řadíme ho mezi tzv. měkké formy cestovního ruchu s pozitivním dopadem na životní prostředí. Přestože lázeňství v ČR stále patří ke zdravotnickým zařízením, jeho komerční význam roste. Dlouhou dobu se pochybovalo, zda je či není lázeňství součástí cestovního 9

9 ruchu a tyto pochybnosti ukončila roku 1994 Světová organizace cestovního ruchu (dnes UNWTO). Toho roku bylo lázeňství zařazeno mezi základní skupiny turistické poptávky na základě dokumentu nazvaného Doporučení k statistice cestovního ruchu. 10

10 2 Historický vývoj lázeňství v České republice 2.1 Nejstarší období Z předhistorického období je zde řada legend, které o lázeňství hovoří. Známé legendy popisují například vznik Karlových Varů či objevení teplého pramene v Teplicích v Čechách a jiné. Již ve 13. století byly místním obyvatelům známé prameny, které se dnes využívají v Mariánských lázních a později, v roce 1542 byly poprvé zmíněny Chebské prameny, které v dnešní době známe z Františkových Lázní. K nejmladším pramenům České republiky jsou řazeny prameny v Lázních Poděbrady, které byly objeveny náhodně v roce 1905 při hledání pitné vody. V období středověku a ve feudálním období lázeňství nebylo populární záležitostí, neboť tehdejší obyvatelstvo nekladlo přílišný důraz na hygienu obecně. Lázeňství bylo tehdy vyhledáváno pouze malou částí nejbohatšího obyvatelstva a to jen za účelem rozptýlení. Jediné Karlovy Vary a Teplice v Čechách si zachovaly svůj význam lázeňských míst po celou dobu od svého založení. Nutno podotknout, že v této době představovala lázeňská péče hodně náročnou službu, pobyt v teplé lázni trval dlouhé hodiny až docházelo k poškození kůže, pitná kůra předepisovala denní pití až 9 litrů vřídelní vody a atd. 2.2 Období rozvoje kapitalismu 18. a 19. století Díky pokroku ve vědě, technice a společenské komunikaci dochází v tomto období na našem území k rozvoji lázeňství. Začala se také rozrůstat samotná lázeňská místa a byly zaznamenány první lázeňské stavby jako kolonády, stavby u zřídel a také samotné lázeňské domy. Tímto lázeňské komplexy získaly jakousi systematičnost a architektonický vzhled. Mezi významné osobnosti, které se zasloužily o vzhled lázeňských komplexů patří například Jurkovič, 11

11 Gočár a Zítek. V tomto období byla také značná pozornost věnovaná přírodním zdrojům, byly prováděny chemické analýzy minerálních vod apod. Období rozvoje kapitalismu je pro lázeňství velmi důležité a je charakteristické tvrdým konkurenčním bojem, prosazováním zájmu podnikatelů v lázeňství a výstavbou nových ubytovacích kapacit jako jsou hotely, penziony a lázeňské domy. Pobyt v lázních se stává velmi populárním a vyhledávaným jak z důvodů léčebných, tak i z důvodů společenských a klientela pochází především z řad aristokracie, vysokých státních úředníků, průmyslníků, bankéřů, umělců a dalších. 2.3 Konec 19. století a první polovina 20. století Přelom 19. a 20. století bývá v lázeňství označován také jako zlatá éra, dochází totiž k dostavbám celých lázeňských komplexů a k modernizaci léčebných procesů i zařízení pro tuto péči. V tomto období dochází k realizaci řady vědeckých výzkumů s využitím léčivých zdrojů, lázeňské léčebné procesy jsou modernizovány a české lázeňství se začíná proslavovat. Lázeňská místa se stávají prestižními společensko-kulturními centry a jejich význam z hlediska cestovního ruchu roste. V těchto místech vznikají divadla, umělecké galerie, jsou zde situovány umělecké a společenské události atd. Pobyt v lázních se stává novým životním stylem, ale stále si ho může dovolit jen klientela z vyšších bohatších vrstev. Po první světové válce se však situace změní a objeví se první významné zdravotní pojišťovací společnosti, díky nimž si lázeňskou péči může dopřát širší okruh lidí. Tato situace má dopad i na ubytovací a stravovací zařízení, která se snaží přizpůsobit širokému spektru lázeňských hostů, jejich požadavkům a finančním možnostem. Nové možnosti mají vliv na diferenciaci jednotlivých lázní na lázně pro bohaté, střední vrstvu a léčení na kasu. Toto období je charakteristické jako období prosperity a dynamického rozvoje podnikatelských aktivit. 12

12 2.4 Období druhé světové války až do roku 1948 Období zlaté éry, která byla ve znamení budování, rozkvětu a prosperity náhle vystřídá doba temna, jak bývá nazýváno období okupace, kdy byla většina lázeňských středisek zabrána Německem a využívána pro vojenské účely. Pro lázeňství naší země toto temné dějinné období představuje zastavení jeho vývoje, devastaci mnohých zařízení a přerušení kontinuity a návaznosti na lázeňství západní Evropy. 2.5 Vývoj lázeňství do konce 60. let Po skončení druhé světové války je snaha o začlenění lázeňství do systému zdravotní péče a utlumení komerční aktivity v oboru a hlavní pozornost je věnována obnově válkou narušených lázní. Roku 1947 byl obnoven podnik Státní lázně a následně byl vydán zákon č. 125/1948 Sb. z , o znárodnění přírodních léčivých zdrojů a lázní a o začlenění a správě konfiskovaného majetku. Tento nový zákon zajistil převedení majetkové podstaty lázní (včetně jejich přírodních léčivých zdrojů) do výhradního vlastnictví státu. V roce 1951 byl vydán zákon č. 103/1951 Sb., o jednotné preventivní a léčebné péči, který měl stanovit podmínky fungování lázeňské péče. Postupem času se lázně mění na zdravotnická zařízení s celoročním provozem. Díky státním prostředkům dochází k obnově lázní, jejich ubytovacích zařízení tak, aby se z léčebných ústavů staly komplexní lázeňské domy. S tímto přichází také nový zákon, který upravuje změny způsobu hospodaření lázní, jedná se o zákon č. 43/1955 Sb., o československých lázních a zřídlech. Rok 1957 s sebou nese změnu postavení lázní, ty přestávají být chápány jen jako nemocnice a začíná být kladen velký důraz na poskytování služeb lázeňským hostům, přičemž jejich podstatou je stále zdravotní péče. V tomto období mají naše lázně snahu přilákat zahraniční klientelu. 13

13 Dalším významným rokem, kdy dochází ke změnám v lázeňství je rok 1966, kdy vychází nový zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Tento zákon vymezuje lázně jako lázeňské léčebné ústavy, ve kterých jsou při poskytování léčebné a preventivní péče využívány především přírodní léčivé zdroje a klimatické podmínky, vhodné k léčení. 2.6 Období 70. a 80. let Toto dějinné období je v lázeňství charakteristické skutečností, že poprávka po lázeňských službách převyšovala nabídku kapacit a to až o 30 %. Reakcí na tento stav bylo hledání kompromisu mezi poptávkou a disponibilní kapacitou v rámci veškeré klientely. Bylo nutné rozšířit lůžkovou kapacitu a omezit sezónnost lázní. Tato opatření měla však negativní dopad na kvalitu poskytovaných služeb. Neodpovídající kapacitní možnosti měly zásluhu na nově vydané směrnici z roku Tato měla název Směrnice o poskytování lázeňské péče v zařízeních státní zdravotní správy a její součástí byl i nový indikační seznam. Nakonec dochází k restrikcím vedoucím až k omezení poptávky a to díky zavedení omezeného počtu návštěv lázeňských zařízení. Přednost je dávána cizincům z důvodů inkasování deviz léta vznik a rozvoj krize 80. léta bývají na nadarmo nazývána léta krize, v lázeňství se touto dobou projevuje krizový stav materiálně-technické základny lázní, kvalita služeb se zhoršuje a s tím souvisí taktéž špatné výkony a efektivnost provozu lázní. Jasně je viditelný i zchátralý stav budov lázeňských komplexů, do jejichž rekonstrukce, údržby či modernizace se v uplynulých letech neinvestovalo. Tento stav zapříčinil absolutní pokles kapacit a tím i počet pacientů. Při snaze tuto krizi zažehnat došlo k mnohým nákladovým škrtům, zásahům do provozu lázní a také novým kontrolním opatřením. Tato opatření však způsobila zvýšení administrativních úkonů a zahrnutí lékařů samotných do 14

14 administrativního procesu, což znamenalo odpoutání jejich pozornosti od léčby samotné a tím i jejich specializací. 2.8 Vývoj lázeňství po roce 1989 Významným mezníkem v dějinách celé České republiky se stal listopad 1989, který nastolil řadu změn i s dopadem na lázeňství. Tím, že došlo k restrukturalizaci majetkových vztahů vznikla myšlenka k privatizaci v oboru lázeňství a to s sebou neslo taktéž mnoho strukturálních změn v systému léčebných lázeňských poukazů a samotného financování lázeňské péče. Provozovatelé lázeňských zařízení začínají přikládat význam komplexnosti lázeňských služeb. Jedná se především o lázně v rámci zdravotního systému, stravovací a hotelové služby v lázních, cestovní ruch a jeho dopad na lázně a na celý region. S významným převratem dochází k vývoji a změnám legislativy, který se dotkl i oblasti péče o zdraví lidu, kde je lázeňství od roku 1990 zařazeno do subsystému následné zdravotní péče. V roce 1990 byly vytvořeny pracovní týmy při Ministerstvu zdravotnictví ČR, které měly za úkol připravit modely a projekty pro období privatizace a restrukturalizace majetkových vztahů. Tyto týmy musely v prvé řadě analyzovat stávající stav lázeňství po stránce majetkoprávní a vyřešit restituční nároky. Do roku 1990 existoval výhradní majitel všech lázní a zřídel a tím byl státní podnik, jehož střední článek je znám pod názvem BALNEA. Tento rok však znamenal zrušení BALNEA a místo něj stát zřídil státní podniky v oblasti lázní a zřídel, aby plnily jeho funkci. Následně se zásadní změny zasloužily o transformaci lázeňských podniků na akciové společnosti. Transformace prošla dvěma fázemi, v první fázi měl 100% podíl stát a ve druhé fázi se podíly rozdělily mezi akcionáře. 15

15 2.9 Současnost Prvním zákonem upravujícím lázeňskou péči se stal zákon č. 20/1966 Sb. ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákon O zdraví lidu, který stanovuje soubor zdravotnických činností a postupů společně s rehabilitací a definuje lázeňskou péči jako zvláštní druh zdravotní péče poskytované v lázeňských zařízeních za použití přírodních léčivých zdrojů. Dalším důležitým zákonem tohoto odvětví je zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, který stanovuje podmínky pro poskytování a hrazení lázeňské péče. Společně s tímto zákonem byla vydána i vyhláška č. 58/1997 Sb., stanovující indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé, děti a dorost. V indikačním seznamu jsou zaznamenány obecné indikace a také kontraindikace lázeňské péče. Dále zde nalezneme přehled vyšetření, která musí pacient podstoupit, aby mu byl vystaven návrh na lázeňskou léčbu a přehled lázeňských míst ČR se seznamem indikací každého z nich. Vyhláška č. 58/1997 Sb., definuje seznam o celkem 11ti indikačních skupinách pro lázeňskou péči o dospělé, děti a dorost. A. Indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé. Indikační skupiny: I. Nemoci onkologické II. Nemoci oběhového ústrojí III. Nemoci trávicího ústrojí IV. Nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí V. Netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí VI. Nemoci nervové VII. Nemoci pohybového ústrojí IX. Duševní poruchy X. Nemoci kožní XI. Nemoci ženské 16

16 B. Indikační seznam pro lázeňskou péči o děti a dorost Indikační skupiny XXI Nemoci onkologické XXII Nemoci oběhového ústrojí XX III Nemoci trávicího ústrojí XXXIV Nemoci z poruch výměny látkové a žláz s vnitřní sekrecí XXV Netuberkulózní nemoci dýchacího ústrojí XXVI Nemoci nervové XXVII Nemoci pohybového ústrojí XXXVIII Nemoci ledvin a cest močových XXIX Duševní poruchy XXX Nemoci kožní XXXI Nemoci gynekologické 1 Další vyhláškou ministerstva zdravotnictví ČR týkající se problematiky lázeňství je č. 242/ 1991 Sb. o soustavě zdravotnických zařízení zřizovaných okresními úřady a obcemi. Zákon č. 164/1991 Sb. o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčivých lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon) vymezuje základní pojmy, definuje hodnocení a využívání přírodních léčivých zdrojů a minerálních vod, správu a poplatky za využití přírodních léčivých zdrojů a také stanovuje výše pokut při nesprávném zacházení s těmito zdroji. Se zacházením s přírodními léčivými zdroji souvisí i vyhláška ministerstva zdravotnictví ČR č. 370/2001 Sb. o zkoušce odborné způsobilosti k výkonu odborného dohledu nad využíváním a ochranou přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod

17 V neposlední řadě nutno zmínit také další vyhlášku ministerstva zdravotnictví ČR a to č. 423/2001 Sb., která stanovuje způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčivých lázní a náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě přírodních minerálních vod a o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní Svaz léčebných lázní Svaz léčebných lázní České republiky (dále jen SLL) byl zřízen jako zájmové sdružení léčebných lázní a jiných právnických osob podnikajících ve sféře lázeňství v širším slova smyslu bez rozdílu typu vlastnictví. Byl zřízen na základě zakladatelské smlouvy zakládajících členů. Dle platných předpisů je zájmovým sdružením ve smyslu 20 obč. zákoníku. 3 SLL sídlí ve Františkových Lázních a v současné době má celkem 45 členů ze všech lázeňských míst ČR. Cílem této instituce je vytvoření takových podmínek, které mají napomáhat rozvoji lázeňství a lázeňských organizací na území ČR. V jejím zájmu je také dbát na ochranu a racionální využívání přírodních léčivých zdrojů. SLL zejména: a) samostatně hájí zájmy léčebného lázeňství a svých členů, zejména ve styku se zastupitelskými sbory, vládou, ministerstvy, jinými státními orgány a institucemi a zdravotními pojišťovnami, b) hájí a prosazuje zájmy léčebného lázeňství v rámci resortu zdravotnictví, 2 =76&typ=r

18 koordinuje jednání o společných zájmech svých členů vůči zdravotním pojišťovnám c) zajišťuje důstojnou prezentaci lázeňství, podporuje informovanost veřejnosti o funkci a úloze léčebného lázeňství v péči o zdraví člověka, d) podporuje výzkum v lázeňství a popularizaci léčebných výsledků v lázeňské péči e) vystupuje ve vztahu k odborům a státním institucím jako zájmová organizace zaměstnavatelů, f) poskytuje členům dle svých možností poradenské služby a informace, koordinuje zájmy a pomoc při řešení jejich problémů, g) působí jako odborný poradce, předkládá společné návrhy a stanoviska, podání a intervence při přípravě hospodářsko-politických rozhodnutí na republikové úrovni, dotýkající se zejména problematiky lázeňství a přírodních léčivých zdrojů, h) v zájmu léčebného lázeňství ČR a jeho členů spolupracuje s ostatními profesními a odbornými společnostmi a sdruženími, i) zastupuje zájmy lázeňství ČR v mezinárodních organizacích a lázeňských sdruženích, zejména v Evropském svazu lázní

19 Orgány Svazu léčebných lázní jsou: valná hromada, představenstvo, dozorčí rada, sekretariát Svazu, pracovní a odborné komise 2.10 Významné osobnosti v historii lázeňství ČR Do dějin českého lázeňství se zapsala řada významných osobností, jejichž působnost se dostala až za hranice naší země. Na českém lázeňství má zásluhu také práce vědeckých pracovníků jak v jednotlivých lázních, Výzkumném ústavu balneologickém v Mariánských lázních, tak i na půdě lékařské fakulty University Karlovy v Praze. Významných osobností je v lázeňství velké množství a není možné je zde vyjmenovat všechny a proto si připomeneme jen pár důležitých jmen, které ovlivnily české lázeňství. Pro lázeňství v Karlových Varech měl velký význam lázeňský lékař Dr. David Becher ( ), který modernizoval karlovarskou balneologii tím, že provedl první vědecký rozbor karlovarských vod vůbec. Jeho další zásluhou byla výroba karlovarské vřídelní soli určené i k exportu. Prosazoval umírněné pití léčivých vod a význam kladl na koupele. Z hlediska rozvoje karlovarských ubytovacích a stravovacích služeb je nutno zmínit jméno Johann Georg Pupp, který v roce 1755 zde zakoupil hotel a tím zahájil tradici nejrozsáhlejšího hotelového a restauračního provozu v našich lázních. O rozvoj Mariánských Lázní se zasloužil lékař Jan Josef Nehr, který roku 1779 prozkoumal léčebné účinky jejich minerálních vod. Tento lékař dal také postavit první lázeňský dům v tomto místě a v roce 1808 mohla být zahájena první lázeňská sezóna. Komplexní tvář lázeňskému městu dal až architekt Václav Skalník. Ve Františkových Lázních se vyznamenal Dr. Bernard Vinzenz Adler, jehož zásluhou byly úpravy pramenů. V roce 1791 dal vystavět první lázeňskou dvoranu nad pramenem a v roce 1800 prvně použil slatinu k léčebným účelům. Další významnou osobností v českých lázních byl Vincenc Priessnitz, který roku 1820 založil lázně na účincích studené pramenité vody a dva roky poté v Jesníku založil vůbec první vodoléčebný ústav na světě. Priessnitz nebyl vystudovaný 20

20 lékař a proto bývá nazýván vodní doktor. Uplatňoval studené koupele a sprchování pod širým nebem za každého počasí, léčbu prací a to například řezání a štípání dřeva, odklízení sněhu a jiné činnosti. O nález poděbradského pramene se zasloužil pruský šlechtic von Büllow, který k nám přijel na pozvání knížete Hohenlohe, jako významný hledač vod. V roce 1905 za pomocí svého proutku objevil pramen minerálky bohaté na oxid uhličitý. V Poděbradech působil i Václav Libenský, čeký lékař a zároveň profesor pražské lékařské fakulty Karlovy univerzity, který roku 1925 otevřel v Poděbradech vyšetřovací a léčebné sanatorium. V luhačovickém lázeňství se proslavil doktor František Sonnenberger a roku 1800 se stal prvním zdejším stálým lázeňským lékařem. S architekturou tohoto malebného lázeňského města je spojováno jméno slovenského Dušana Sama Jurkoviče, který zde navrhl řadu lázeňských domů, kolonádu a pavilony pramenů. Marie Sklodowska-Curie a Pierre Curie, tato dvě věhlasná jména, jsou spojována s objevením chemického prvku, radia, který byl nalezen v odpadu rud z lázní Jáchymov. V lázních Velké Losiny se zviditelnil lékař František Riedl, který zde působil jako hlavní lázeňský lékař od roku Zřídil v těchto lázních inhalační emanatorium, zavedl mechanoterapii na Zanderových cvičebních přístrojích a nechal podchytit pramen nazvaný Marie Terezie. 21

21 3 Význam lázeňství a jeho funkce Význam lázeňských zařízení se nachází především v léčebných metodách, prevenci, kulturně společenské funkci a také musím poukázat na jejich ekonomický a regionální přínos. Lidé vyhledávají lázně jak kvůli léčení stávajících zdravotních problémů za účelem uzdravení či zlepšení zdravotního stavu, tak kvůli prevenci, redukci váhy, atraktivnějšímu vzhledu, pocitu štěstí, obnovení fyzické kondice, minimalizaci efektu stáří, relaxaci atd. Kulturně společenský význam lázní je taktéž velmi důležitý, neboť právě zde se lidé setkávají a mají možnost využít svůj volný čas. Z tohoto důvodu se lázeňská místa stávají organizátory různých společensko-kulturních akcí jako jsou například hudební, divadelní, filmové a jiné festivaly či události, výstavy atd. Se zábavou souvisí i sportovní vyžití klientů lázní a proto jsou jim k dispozici různá sportoviště, jako například golfová hřiště, tenisové kurty, jezdecké okruhy a jiné. Významný přínos mají lázně i pro ekonomiku státu a zároveň samotného regionu, podílí se na utváření HDP a tvorbou pracovních míst snižují nezaměstnanost. Lázeňská místa jsou magnetem pro další formy cestovního ruchu a to například pro incentivní CR, kongresový CR, poznávací CR a další. Neoddiskutovatelným faktem je, že lázeňská místa zvyšují úroveň regionu a jeho návštěvnost. Základní funkce lázeňství jsou definovány v tzv. 6ti R, dle potřeb lázeňských hostů: Remedy (léčení) Rehabilitation (rehabilitace) Revitalization (revitalizace) Relax (odpočinek) Reflex (uvolnění) Rejoice (potěšení) 22

22 Vývoj počtu pacientů v lázeňských zařízeních Pramen: Ústav zdravotnických informací a statistiky 23

23 4 Charakteristika a klasifikace lázeňských služeb Lázeňské služby dělíme do dvou základních skupin a to na služby základní a doplňkové. 4.1 Základní služby Mezi základní služby řadíme následující: Vyšetření, ošetření a léčení Lázeňské vyšetření a ošetření zahrnuje lékařské prohlídky a potřebná vyšetření (laboratorní, rentgenologická apod.). Host se po příchodu do lázní podrobí vstupní lékařské prohlídce, během pobytu v lázních je pod stálým lékařským dohledem, po ukončení léčby absolvuje výstupní lékařskou prohlídku. Výsledky vyšetření určují průběh lázeňské léčby, druh a množství léčebných úkonů (procedur). Základní složkou lázeňské péče je léčení. Lázeňská léčby je založena na mnohostranném účinku více činitelů minerální vody, klimatu, prostředí, léčebné stravy, farmakologické a fyziatrické terapie, která je sestavena z různých procedur na bázi vody, tepla a elektrického proudu, léčebného tělesného pohybu, masáží a podobně. Důležitou součástí léčby je i přechod hosta z každodenních starostí do uklidňujícího přírodního prostředí lázní Ubytovací služby Ubytovací služby jsou významnou součástí péče o hosta a proto musí ubytovací zařízení svým stavebním řešením, dispozičním a provozním uspořádáním přihlížet ke skutečnosti, že hostům slouží k přechodnému pobytu po více dnů, případně týdnů, a proto jim musí poskytovat dostatek pohodlí a útulnosti. Hosté jsou ubytováni většinou v jedno či dvoulůžkových pokojích. Tyto pokoje jsou vybaveny potřebným nábytkem a dalšími předměty, které vytvářejí příjemné prostředí (květiny, obrazy atd.). 24

24 Lázeňským hostům slouží i další prostory, jako jsou jídelna, čítárna, hudební salonek, klubovna apod. Používání těchto zařízení stejně jako chování hostů upravuje domácí řád lázeňské léčebny, obsahující některé odlišnosti pro pacienty s komplexním příspěvkem zdravotní pojišťovny. Tento řád je vyvěšen na přístupném místě a hosté se s jeho obsahem musí seznámit již při nástupu a jsou povinni ho dodržovat Stravovací služby Významnou a neoddělitelnou součástí lázeňské péče je i stravování hostů (léčebná strava), organizované restauračním způsobem, které napomáhá vytváření správných stravovacích návyků včetně kultury stolování. Stravování je řešeno buďto stravenkami, nebo bez nich. V případě, že se stravenky nevydávají, eviduje strávníky dietní nebo vrchní sestra. Stravování jako léčebná výživa využívá dietního systému, který je promyšlený terapeutickým, technologickým, zdravotně-výchovným a ekonomickým celkem. Dietní výživu usměrňuje lékař dietolog tak, aby předepsané diety odpovídaly požadavkům správné výživy pro jednotlivé choroby a zdravotnímu stavu hosta s přihlédnutím k zátěži balneoterapie. Vlastní systém dietního stravování zajišťují dietní sestry, případně další odborně vzdělaní pracovníci Kulturně-společenské služby Kulturně-společenské služby jsou zajišťovány jako kulturní, osvětová a společenská činnost organizovaná v rámci lázeňských léčeben, lázní nebo pro širší veřejnost. O jejich poskytován se starají kulturní referenti, kteří při sestavování programu úzce spolupracují s vedoucími lékaři jednotlivých lázeňských léčeben. V poslední době se tyto služby označují jako služby volného času, které umožňují: a) odpočinkové činnosti zaměřené na potlačení únavy po procedurách, únavy z tzv. přebytku volného času (knihovny, čítárny, televizní místnosti apod.) 25

25 b) rekreačně-poznávací činnosti, související zejména s individuálními nebo společně organizovanými procházkami, spojenými s krátkým posezením v zařízení rychlého stravování nebo občerstvení, po značených trasách či naučných stezkách. Dále bývají organizovány návštěvy výstav, vyjížďky na koních, kočárech, loďkách atd. c) sportovní činnosti, pro které často postačuje volně přístupná zelená plocha, nebo v jiných případech větší upravené plochy s potřebným vybavením pro individuální sporty (běh či plavání), kolektivní sporty (volejbal, basketbal, golf atd.), dále cvičení jógy a odborným cvičitelem a další. d) kulturně-společenské činnosti, působící na citovou a rozumovou stránku člověka (filmová a divadelní představení, koncerty, přednášky atd.). e) společensko-zábavní činnosti spojené s tvořivou aktivitou, resp. pasivním odpočinkem s pohybem (taneční zábavy, čajové večírky, soutěžní a společenské večery, stolní hry atd.). Část uvedených služeb se poskytuje bezplatně, část za úhradu. V tom případě už jde zčásti o služby mající charakter služeb doplňkových. 4.2 Doplňkové služby K uspokojení dalších potřeb účastníků lázeňských pobytů vznikají ve většině lázní pomocné a doplňkové provozy, které svými výkony doplňují základné lázeňské služby. Jsou zaměřeny na další využívání přírodních léčivých zdrojů, případně jsou zapotřebí k úspěšnému průběhu lázeňské léčby. Jedná se o tyto služby: Činnosti prádelen, které se starají o odborné ošetření prádla, na jejich činnost navazuje nejen pracoviště zabývající se údržbou prádla, ale i sklady prádla. Činnost lázeňského zahradnictví, které se stará o parky, lesoparky, sady, případně se zabývá i chovem hospodářských zvířat. Léčebnou kosmetiku s využitím léčivých účinků přírodních léčivých zdrojů. 26

26 Obchodní služby a prodej zboží poskytované lázeňskými zařízeními (prodej pohlednic, psacích potřeb, upomínkových předmětů atd.). Směnárenské služby poskytované vlastními pracovníky nebo pracovníky peněžního ústavu. Služby spočívající v poskytování občerstvení, prodej cukrářských výrobků a lahůdek, případně další služby. Služby poskytují i zařízení patřící jiným provozovatelům, např. služby kulturněspolečenských zařízení, tělovýchovných zařízení, hostinských zařízení místní hromadná doprava, obchodní služby atd Materiálně-technické podmínky poskytování lázeňských služeb 1.) Lázeňská léčebna Lázeňská léčebna je zdravotně provozní jednotka řízená lékaři, kde se nachází ordinace lékařů a lékařská a diagnostická zařízení. Tato léčebna je zpravidla rozdělená do několika částí a to na část vyšetřovací, léčebnou, stravovací a lůžkovou. Je zde vyhrazen prostor i pro sportoviště a kulturně-společenská místnost či část léčebny. V lázeňské léčebně je poskytována komplexní lázeňská péče. 2.) Lázeňská poliklinika Lázeňská poliklinika slouží pouze a jenom pro léčení lázeňských hostů, neposkytuje se zde ubytování ani stravování. 3.) Pomocná a vedlejší zařízení Tato zařízení tvoří zejména technické provozy jako například koupaliště a jiná sportovní zařízení. 5 Orieška, Ján. Technika služeb cestovního ruchu. Praha: IDEA SERVIS, konsorcium, ISBN str

27 5 Formy lázeňských pobytů Lázeňská péče se dělí na komplexní, příspěvkovou a samopláteckou a to dle způsoby úhrady. Pakliže se jedná o komplexní lázeňskou péči, veškeré náklady na léčbu jsou hrazeny VZP ČR a to využíváním místně příslušného přírodního léčivého zdroje, ubytování a stravování na standardní úrovni. Nárok na komplexní lázeňskou péči má pacient pouze tehdy, když ošetřující lékař podá návrh a revizní lékař ho na základě další prohlídky schválí. Místo a dobu léčby určuje lékař a doba léčby může být prodloužena v případě, že je nutné doléčení. Pacienty s nárokem na komplexní lázeňskou léčbu dělíme do dvou skupin na tzv. pacienty 1. skupiny a 2. skupiny. Pro pacienty 1. skupiny platí, že do lázní musí nastoupit nejpozději do jednoho měsíce od vystavení návrhu, kdežto pacienti 2. skupiny do lázní mohou nastoupit během 3 měsíců od schválení návrhu. V roce 2000 bylo zaznamenáno % případů hrazených pojišťovnou, tento počet však v roce 2008 poklesl na pouhých 40%. Jednodenní ceny pobytů pro zahraniční hosty se pohybují ve výši $100 a pro domácí pacienty tato denní sazba činí 800 Kč. V případě příspěvkové lázeňské péče VZP ČR hradí pouze standardní vyšetření a léčení a ostatní náklady na lázeňský pobyt si hradí pacient sám. Ostatní náklady představují především náklady na ubytování, stravování. Aby mohl pacient nastoupit na lázeňskou léčbu a využít příspěvkové péče, musí taktéž získat doporučení od lékaře. Na rozdíl od komplexní lázeňské péče si pacient tentokrát může sám vybrat místo pobytu a termín nástupu do lázní, ten ale nesmí být později, než 6 měsíců od vypsání návrhu. V roce 2008 dosáhly příspěvkové lázeňské pobyty pouhých 10 %. 28

28 Samoplátecký způsob úhrady pobytu je posledním typem. V tomto případě si pacient hradí veškeré náklady na lázeňskou péči a pobyt sám. Lázeňský pobyt si může zajistit prostřednictvím cestovní kanceláře, nebo sám přímo v lázních. V posledních letech těchto pobytů rapidně přibývá a lidé začínají tento způsob odpočinku a ozdravení vyhledávat čím dál častěji. Trendem v oblasti komerčních samopláteckých pobytů se staly prodloužené víkendy, kdy lidé tráví v lázních 3 až 4 dny, dále pak Silvestrovské a Vánoční pobyty, relaxační pobyty pro ženy, manažery či seniory, wellness/fitness pobyty, redukční, rekondiční a řada dalších. 29

29 Struktura lázeňských pacientů podle způsobu úhrady v roce 2006 Pramen: Ústav zdravotnických informací a statistiky 6 Nejznámější lázně v České republice Mezi nejznámější lázně České republiky řadíme především tzv. lázeňský trojúhelník, což jsou Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. V severozápadních Čechách můžeme navštívit také Lázně Jáchymov, Lázně Kynžvart, Teplice, Dubí a Mšené-lázně. Ve středních Čechách se nachází pouze dvě lázeňská místa a to lázně Poděbrady a lázně Toušeň. K lázním severovýchodních Čech patří Janské Lázně, Lázně Libverda, Lázně Bělohrad, Lázně Bohdaneč a také Velichovky. V oblasti jihozápadních Čech leží Konstantinovy Lázně, Bechyně, Třeboň a Nové Hrady. Pokud se rozhodneme podstoupit lázeňské procedury na Moravě, pak můžeme zavítat třeba do Lednice, Hodonína, Luhačovic, Teplic nad Bečvou, Velkých Losin, Jeseníku, Zlatých Hor, Slatinic, nebo do Ostrožské Nové Vsi. Další lázeňská místa se nám nabízejí v regionu Moravskoslezském a to Lázně Karlova Studánka, Darkov a Klimkovice. 30

30 6 Česká republika je velmi bohatá na lázeňská místa a přírodní léčivé zdroje a proto bych k některým z výše zmíněných lázní ráda uvedla pár dalších poznámek. Karlovy Vary jsou proslulé nejen díky léčivým účinkům svých přírodních léčivých pramenů, ale také bohatou historií, architekturou a přírodními krásami je rok, kdy bylo toto lázeňské město založeno českým králem a římským císařem Karlem IV. Díky léčivým účinkům termálních pramenů město vzkvétalo a v 19. století se začaly karlovarské prameny využívat také k pitným kůrám

31 Přírodní léčivé zdroje, kterými Karlovy Vary disponují, jsou hlavně léčivé prameny, kterých je zde asi 100. Uvnitř lázeňského města se nachází asi 80 výronů minerálních vod o různé intenzitě, nicméně z tohoto hojného počtu je nyní využíváno pouhých 12. Teplota těchto pramenů se pohybuje v rozmezí od 42 C do 72 C a nejznámější je tzv. Vřídlo. Nedaleko Karlových Varů leží naleziště Krásno, z něhož se těží rašelina a oxid uhličitý, které jsou taktéž hojně využívány k léčbě. Do Karlových Varů se jezdí léčit předně pacienti mající problémy se zažívacím ústrojím, pohybovým ústrojím a s poruchami látkové výměny. K léčbě těchto onemocnění se využívá zejména vodoléčba, koupele, masáže, fyzikální terapie, světloléčba, termoterapie, kineziterapie, reflexní léčba a samozřejmě i pitná kůra. Mariánské Lázně, dříve zvané Marienbad, vznikly až v 19. století a tento fakt je učinil nejmladšími západočeskými lázněmi. Velkou zásluhu na vybudování Mariánských Lázní měli kanovníci kláštera v Teplé a také Dr. Jan Josef Nehr, který zkoumal účinky léčivých pramenů a v roce 1805 nechal postavit první kamenný dům, nazvaný Zlatá koule. Prameny vyvěrající v těchto lázních jsou studené kyselky a jejich teplota se pohybuje v rozmezí mezi 7 C a 10 C. Mariánské Lázně se díky svému krásnému prostředí a léčivým zdrojům staly hojně vyhledávaným místem jak k léčbě, tak i k relaxaci vhodné pro dospělé, děti i dorost. Dospělí si zde mohou léčit nemoci onkologické, nemoci dýchacího ústrojí, nemoci pohybového aparátu, nemoci močového ústrojí a také nemoci ženské. Děti a dorost mohou do Mariánských Lázní přijet s nemocemi dýchacího ústrojí, pohybového ústrojí, gynekologickými nemocemi, nemocemi ledvin a močových cest. Mezi metody využívané k léčbě patří pitná kůra, inhalace, minerální koupele, plynové injekce, slatinný zábal, rašelinová koupel, klasické masáže, vodoléčba, elekroléčba, parafinové zábaly, relaxační cvičení a oxygenoterapie. 32

32 Františkovy Lázně se nachází v podhorském pásmu v nadmořské výšce 450 m.n.m. Přestože historie lázní sahá až do 16. století, rok 1793 je považován za oficiální pro založení lázní. O založení Františkových Lázní se zasloužil chebský lékař Bernhardt Adler, který byl následně jmenován prvním lázeňským lékařem těchto lázní. Ve Františkových Lázních se k léčbě využívají hlavně léčivé účinky místních minerálních vod, léčebných plynů, slatin a klimatu. Tyto zdroje jsou aplikovány prostřednictvím koupelí (uhličité, plynové, slatinné, perličkové, vířivé), vodoléčby, masáží, plynových injekcí, elektroterapie, magnetoterapie a slatinných zábalů. Indikace Františkových lázní jsou onemocnění srdce, krevního oběhu, nemoci plynového aparátu a gynekologická onemocnění. Lázně Poděbrady se nachází v úrodné polabské nížině nedaleko od Prahy. Vznik místních lázní se datuje k 17. století, nejvýznamnějším rokem v jejich historii je rok 1905, kdy byl na nádvoří poděbradského zámku objeven pramen minerální vody s léčivými účinky. Důsledkem tohoto nálezu do Poděbrad začalo přijíždět mnoho zájemců o léčbu. Rozmach Lázní Poděbrady pokračoval po řadu let a dodnes jsou tyto lázně vyhledávány nejen za léčebnými účely, ale také kvůli relaxaci či pouhé prevenci. Do Lázní Poděbrady se můžeme přijet léčit především pokud máme nemoci oběhového ústrojí, cukrovku anebo nemoci pohybového ústrojí. Silný minerální pramen s velkým obsahem kysličníku uhličitého, magnesia a vápníku je hlavním přírodním léčebným prostředkem. Léčí se zde pomocí pitné kůry, minerálních koupelí, plynových injekcí, podvodních masáží, vodní gymnastiky, magnetoterapie či inhalace. Janské Lázně leží v Královéhradeckém kraji na jižním svahu Krkonoš a úpatí Černé hory. Díky této horské poloze zde panují podhorské klimatické podmínky, a proto je toto místo proslulé nejen lázeňstvím, ale i jako sportovní a rekreační 33

33 středisko. Historie tohoto lázeňského místa sahá až do roku 1006, kdy byl pod Černou horou objeven teplý pramen, tzv. Janův pramen, Janem z Chockova. I přes tento fakt, nejstarší zápis pochází z roku Zakladatelem dnešních lázní je Jan Adolf Schwarzenberg, který zde roku 1675 získal panství a následně nechal postavit několik lázeňských budov. V 19. století se lázně začaly velmi rychle rozvíjet, začaly se stavět nové hotely a taktéž byl zahájen provoz železnice Trutnov Svoboda nad Úpou. Na základě odborné analýzy pramenů, která byla provedena doktorem Oskarem Baudyschem z Yalské univerzity, bylo prokázáno podobné složení místních vod jako ve Warm Springs ve státě Georgia v USA, které léčí dětskou obrnu. V Janských Lázních tento fakt vřele uvítali a začali léčit děti postižené touto nemocí stejnými metodami jako to dělají v amerických lázních. Hlavním léčivým zdrojem je termální voda a k léčení se používají metody léčebné tělesné výchovy, fyzikální terapie, balneoterapie a ergoterapie. Indikacemi Janských Lázní jsou choroby nervového ústrojí, pohybového ústrojí a nervosvalová onemocnění. Lázně Bohdaneč nalezneme v nížinách Pardubického kraje. Místní bohatá naleziště rašeliny začal k léčebným účelům používat místní rodák Jan Veselý v roce Jan Veselý nejen že léčil, ale také lázně budoval, nicméně po výstavbě lázeňských domů mu došly finanční prostředky a tato situace vedla k tomu, že musel dát lázně do dražby. V roce 1906 tyto lázně odkoupila obec Bohdaneč a mohly fungovat dál a také se dál rozšiřovat. Lázně Bohdaneč mají dva základní přírodní léčivé zdroje a to slatinu a minerální vodu, která se těží z hlubokého artézského vrtu, zvaného Panenka. Léčivé metody jsou zejména slatinné a přísadové koupele, podvodní masáže, skotské střiky, vířivé koupele, elektroléčba, plynové injekce, skupinová a individuální rehabilitace a masáže. Lidé tyto lázně vyhledávají v případě, když trpí zánětlivými revmatologickými onemocněními, artrózami, vertebrogenním 34

34 syndromem, Bechtěrevovou chorobou a poúrazovými, předoperačními a pooperačními stavy pohybového aparátu. Konstantinovy Lázně můžeme navštívit, když přijedeme do Plzeňského kraje a to do okresu Tachov. Archivní záznamy o tomto lázeňském místě a nalezení prvního místního sirnatého pramene zvaného smraďoch pocházejí již ze 16. století. Roku 1837 koupil lázně nový majitel a to Konstantin z Lövensteinu, který se zasloužil o jejich rozvoj a podle něj jsou pojmenovány. Dalším důležitým mezníkem v dějinách Konstantinových lázní je počátek 20.století, kdy sem byla zavedena železnice a spojila toto místo se světem. Díky krásné přírodě a 20 hektarům lesoparků nabízí tyto lázně příjemné prostředí klimatických lázní. Základním léčivým zdrojem Konstantinových lázní jsou kyselky, jedná se o železnaté kyselky, které se využívají k pitné kůře či koupelím. Z dalších procedur můžeme vyzkoušet také vodoléčbu, masáže, fyzikální terapie, světloléčbu, termoterapii, kineziterapii, reflexní léčbu a další. V Konstantinových lázních se léčí nemoci oběhového ústrojí, nemoci kardiovaskulárního aparátu, stavy po zánětu srdce, srdeční vady, hypertenze, cévní onemocnění, nemoci pohybového ústrojí a vertebrogenní syndrom. Lázně Luhačovice jsou součástí chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty a leží asi 20 km jihovýchodně od Zlína. Luhačovická lázeňská léčba má již 300letou tradici a v průběhu let se z tohoto místa stala perla moravských lázní. Toto označení si lázně zasloužily díky architektonickým krásám, parkům, kouzelné přírodě, fontánám a také kolonádě. Na území Luhačovic vyvěrá na 16 hydrouhličitanochloridosodných kyselek a jeden sirný pramen. Tyto vody jsou bohaté na sodík, vápník, hořčík, chlór, brom, jód, kyselinu uhličitou a oxid uhličitý. Prameny jako Vincentka, Ottovka či pramen Dr. Šťastného jsou neodmyslitelně spjaté s luhačovickým lázeňstvím. Existuje je mnoho léčebných metod, které mohou pacienti podstoupit jako na přiklad pitná kůra, minerální koupele, inhalace, perličková koupel, skotský střik, 35

35 parní a horkovzdušná lázeň, klasické, reflexní a podvodní masáže, čtyřkomorová lázeň, Träbertovy proudy, ultrazvuk, solux a horské slunce a řada dalších. Co se týče indikací, místné lázně jsou zaměřeny na léčbu nemocí onkologických, oběhového ústrojí, nemoci trávicího ústrojí, léčbu cukrovky a obezity, onemocnění dýchacího ústrojí, poruchy pohybového aparátu, bolestivé syndromy šlach, úponů a kosterních svalů, mikrokloubní revmatismus a bolestivé syndromy páteře. Teplice nad Bečvou se nacházejí v Olomouckém kraji nedaleko Olomouce a Hranic. Jméno Jana Kopáče z Nevědomí je úzce spjato se vznikem lázní, tento muž v Teplicích nad Bečvou nechal roku 1553 vykopat kamennou nádrž ke koupání, do níž byly přivedeny nejvydatnější prameny minerálních vod. Začátkem 20. století se potvrdily účinky zdejších minerálních vod na léčení srdečně-cévních onemocnění a lázně začaly být hojně navštěvovány. Dodnes jsou tyto léčebné lázně navštěvovány převážně klienty s onemocněním srdce a cév, ale mimo ně sem jezdí i ti s problémy pohybového ústrojí a kožními obtížemi. Teplice nad Bečvou jsou svými léčebnými postupy vhodné jak pro dospělé, tak i pro děti. Léčivý zdroj, které se zde nachází je termální alkalická zemitá kyselka o stálé teplotě 22,5 C, vyvěrající do 3 velmi vydatných pramenů Kropáčův, Gallašův a Jurikův. Mezi místní léčebné metody patří hlavně vodoléčba, pak také elektroléčba, masáže, oxygenoterapie a inhalace. Lázně Jeseník jsou významné moravské klimatické lázně, nacházející se v podhorském pásmu. Tyto lázně byly založeny sedlákem Vincenzem Priessnitzem, kterému se říkalo vodní doktor. Místní léčebnou vodu jako první vyzkoušel sám na sobě a pak ji začal aplikovat i na další nemocné a jeho sláva postupem času rostla. V roce 1831 byly Lázně Jeseník oficiálně označeny jako státem uznané lázně a studené zábaly, klimatická léčba a vhodná životospráva se 36

36 staly hlavní léčebnou metodou Vincenze Priessnitze. Mezi další metody léčby patří léčebný tělocvik, elektroléčba, Priessnitzovy koupele, bylinkové a perličkové koupele, inhalace, muzikoterapie, elektrospánek, magnetoterapie, oxygenoterapie, lymfodrenáže a jiné. V lázeňském okolí dnes existuje na 60 registrovaných a pojmenovaných pramenů. Pacienti sem dojíždí kvůli léčení horních a dolních cest dýchacích, netuberkulózních nemocí, potíží krevního oběhu a nervové soustavy, nervové soustavy, poruch pohybového aparátu, duševních poruch, nemocí kožních a ženských. Ostrožská Nová Ves je známým lázeňským místem díky svým sirnatým pramenům, které byly objeveny v roce Dnešní sirnaté lázně byly ovšem založeny až v roce 1903 zdejším rodákem doktorem Františkem Botkem, který objevil léčivé účinky sirnatých vod. Dominantním přírodním léčivým zdrojem lázní v Ostrožské Nové Vsi je sirovodíkový pramen s vlastními ložisky slatiny. Tento vzácný pramen nám pomůže vyléčit nemoci pohybového ústrojí a také nemoci kožní. Léčení se provádí prostřednictvím koupelí, masáží, fyzikální terapie, světloléčby, termoterapie, kineziterapie, reflexní léčby a inhalací. Karlova Studánka se řadí ke klimatickým lázním a toto označení ji umožňuje poloha v údolí řeky Bílá Opava v Jeseníkách v podhůří Pradědu. Účinky léčivých pramenů lázní Karlova Studánka byly poprvé zkoumány v 17. století a ve století následujícím došlo k budování prvních lázeňských domů, nicméně tyto domy nevypadaly tak, jak je známe dnes, ale byly to jen dřevěné domky. K výstavbě skutečných lázeňských domů došlo až v roce V současnosti je Karlova Studánka cílem mnohých turistů a to nejen kvůli lázeňským procedurám, ale také kvůli rekreaci v horách. Z přírodních léčivých zdrojů stojí za zmínku minerální prameny, rašelina, čisté lesnaté a horské prostředí, které je mimochodem považováno za nejčistší v nejen 37

37 v České republice, ale i v celé střední Evropě. Léčit se zde jezdí nemoci dýchacího ústrojí, onkologické nemoci, hypertenze a funkční poruchy cév. Z procedur se klientům nabízí vodoléčba, koupele, masáže, fyzikální terapie, světloléčba, termoterapie, kineziterapie a reflexní léčba. 38

38 Praktická část 1 Lázně Luhačovice Lokalizační předpoklady Lokalizační předpoklady nám umožňují diferencovat krajinu na základě jejího potenciálu pro cestovní ruch, hodnotí se jak přírodní předpoklady pro cestovní