Vysoká škola A. Kvalita a přístup ke studiu IBAR WP6. Autor: Helena Šebková

Transkript

1 Vysoká škola A Kvalita a přístup ke studiu IBAR WP6 Autor: Helena Šebková

2 Úvod Základní pravidla politiky přístupu na vysoké školy se řídí ustanoveními zákona o vysokých školách. Cíle na národní úrovni v této oblasti stanovuje Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol na období a jeho aktualizace. Vysoké škola formuluje vlastní cíle týkající se přístupu ke studiu ve svých strategických dokumentech, kterými jsou Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační a další tvůrčí činnosti na období (DZ VŠ_A )a jeho každoroční aktualizace, naplňování cílů pak zveřejňují výroční zprávy o činnosti, včetně dat poskytujících kvantitativní přehled o situaci v této oblasti. Studenti mohou najít konkrétní odpovědi na svoje otázky týkající se vstupu na tuto vysokou školu v dokumentu Přijímání ke studiu a přijímací řízení na vysoké škole A a další podrobnosti pak ve vnitřních normách vysoké školy, které se této problematiky dotýkají. Metodologie Ke zpracování této případové studie bylo využito studium a analýza výše zmíněných dokumentů a řízené rozhovory s akademickými funkcionáři, akademickými pracovníky a studenty. Rozhovory byly vedeny se dvěma prorektory, děkanem jedné z fakult vysoké školy, dvěma proděkany, dvěma akademickými pracovníky a čtyřmi studenty. Celkem tedy bylo dotazováno 11 respondentů na různých pozicích. 1. Institucionální strategie přístupu ke studiu a její souvislost se strategií přístupu na vysoké školy na národní úrovni. Informace o možnostech studia na vysoké škole A poskytovaná středním školám. 1.1 Otevřené přijímací řízení Studenti ucházející se o studium na vysoké škole A musí splnit požadavky vyplývající ze zákona, tj. prokázat ukončené středoškolské vzdělání.je to ve skutečnosti jediná podmínka přístupu ke studiu, protože tato vysoká škola jako jedna z prvních veřejných vysokých škol upustila od přijímacích zkoušek a zavedla systém přijímání ke studiu založený na hodnocení středoškolského prospěchu uchazečů (DZ VŠ_A ). Na otevřené přijímací řízení bez přijímacích zkoušek a jeho důsledky vyslovili respondenti následující názory: Vysoká škola A je pro mnohé studenty zálohová škola, na kterou se zapíší pouze v případě, že v přijímacím řízení na škole/fakultě svojí první (případně další, žádanější) volby neuspějí. První semestr se pak pro část z nich stává ve skutečnosti přijímací zkouškou, část z nich o skutečné studium prakticky neprojeví zájem (možno ověřit kontrolovaným vstupem do budov školy). Fakulty na základě zkušeností počítají s velkým rozdílem mezi počtem studentů přijatých a zapsaných (což se v poslední době stává obtížně odhadnutelné) a samozřejmě pak i s velkou neúspěšností studia (R5, R8-R11). Poměrně velká část studentů se sice do studijních programů zapíše, ale ve skutečnosti zájem o studium nemá (až 50% zapsaných). Pro velkou část těchto studentů je podstatné získat výhody, které statut studenta přináší (zdravotní a sociální pojištění, příspěvek na ubytování a stravování, na dopravu apod.), do školy vůbec nepřijdou a při první kontrole získaného počtu kreditů studium ukončí. Zkušenosti ukazují, že je malá korelace mezi prospěchem na střední škole a na vysoké škole (R2, R6). 2

3 Období, kdy byly přijímací zkoušky součástí přijímacího řízení, bylo pro budoucí studenty snazší, uchazeči si pro přijímací zkoušky matematiku a chemii zopakovali, což bylo účelné (R6). Ke snížení neúspěšnosti by nepřispělo zavedení přijímacích zkoušek ke studiu nenastoupí (vůbec do školy nepřijde) i řada potenciálně úspěšných studentů. Rozumně volená obtížnost přijímacích zkoušek by znamenala, že většina přihlášených zkoušky udělá, ale skutečný nezájem nebo nezvládnutí dalšího studia by opět vedlo/mohlo vést k velké neúspěšnosti. (Jsou i takoví studenti, kteří se naučí přijímací zkoušku zvládnout, ale o studium (často ani na jiné škole) ve skutečnosti zájem nemají (R3). 1.2 Dostupnost studia bez bariér Podle Dlouhodobého záměru vysoká škola koncipuje a bude dále rozvíjet studijní programy tak, aby nevytvářela žádné bariéry v dostupnosti poskytovaného vysokoškolského vzdělání, pro žádnou sociální, národnostní či etnickou skupinu.podmínky pro přijetí ke studiu jsou stejné pro všechny uchazeče. (DZ VŠ_A ). Tento záměr je zcela v souladu se strategií státu, vyjádřenou v DZ MŠMT ( ) v části 2.4 Dostupnost vysokoškolského vzdělání, v níž ministerstvo deklaruje cíl snižovat bariéry v přístupu ke vzdělání a v průběhu studia. Výjimku představuje studium hendikepovaných osob, kterým tvoří bariéru vlastní podstata chemických oborů. Přístup ke specifickým skupinám studentů včetně studentů se zdravotním hendikepem bude podrobněji popsán ve 4. části. Respondenti se prakticky všichni vyjádřili ve shodě se záměrem vysoké školy a sice v tom smyslu, že nejsou žádné bariéry pro jednotlivé skupiny studentů, které by snižovaly dostupnost studia na této škole. Shodně také vypovídali o jediném problému, kterým jsou zdravotně hendikepovaní studenti, kde bariéru v přístupu na školu tvoří samotný charakter studia (podrobněji viz část 4). 1.3 Počty přijímaných studentů a strukturované studium, strategie státu DZ VŠ_A uvádí, že bezprostředně po zavedení strukturovaného studia v akademickém roce a změně přijímacího řízení, které upustilo od přijímací zkoušky, se přes všeobecný a dlouhodobý velmi malý zájem o studium technických a přírodovědných oborů, přechodně výrazně zvýšil počet přihlášených uchazečů o studium. Nárůst zájmu o studium byl též důsledkem aktivního způsobu spolupráce se středními školami a oslovování středoškolských studentů i veřejnosti. V dalších letech však byl opět zaznamenán pokles zájmu o studium, který se podařilo částečně zmírnit otvíráním nových, pro uchazeče atraktivnějších studijních programů. Vzhledem k očekávanému demografickému vývoji počtu absolventů středních škol je však potřeba počítat v období s dalším poklesem počtu uchazečů a vysoká škola si proto stanovuje cíl, že přijme potřebná opatření v oblasti organizace a zajištění výuky, aby její úroveň, personální a přístrojové a další zajištění bylo zachováno na dosavadní vysoké úrovni i v období, kdy pokles počtu studentů se projeví i poklesem jejího normativního financování. (DZ VŠ_A ).Institucionální strategie odpovídá tudíž záměrům státu, které, vyjádřeny v DZ MŠMT ( ), požadují zachovat současný podíl poprvé zapsaných ke studiu z populace odpovídajícího věku a reagovat na změny financování veřejných vysokých škol, které se projeví v postupném oslabení váhy vstupních parametrů (počet studentů) ve prospěch parametrů výstupních a kvalitativních. Vysoká škola A poskytuje svým absolventům kvalitní vzdělání s dobrým znalostním základem získaným v úvodních fázích studia, které jsou zaměřeny na obecné základní disciplíny potřebné pro další studium specializovaných oborů. (DZ VŠ_A ). Tato koncepce 3

4 vybaví absolventy potřebnou flexibilitou, schopností uplatnit se v řadě příbuzných oborů a celoživotně rozvíjet schopnosti tak, aby byli úspěšní v konkurenci na pracovním trhu. Zároveň to však vytváří problémy připravit již na bakalářské úrovni dostatečně kvalitního oborově zaměřeného absolventa,. Kromě toho mají studenti též velmi silnou motivaci dosáhnout inženýrského titulu, který má stále daleko větší prestiž než titul bakalářský adz VŠ_A proto konstatuje, že v této oblasti probíhá vývoj málo progresivně. Institucionální strategie není zcela v rozporu s požadavkem DZ MŠMT , který předpokládá, že v magisterském studiu pokračuje pouze přibližně polovina absolventů bakalářského studia, ale jeho naplnění je zatím nereálné. Vyjádření všech respondentů ke státní strategii obecně, zejména však ke strategii týkající se expanze počtu studentů vysokých škol a zavedení strukturovaného studia, bylo velmi kritické. Státní strategii považují ji za zcela nepřehlednou, s rychle se měnícími názory, na které se vysoká škola se nemůže rozumně soustředit. Argumentují tím, že se zpracovává příliš mnoho dokumentů jmenovali Bílou knihu, věcný záměr návrhu zákona o vysokých školách, který se již po několikáté mění, návrh reformy vysokého školství a řadu dalších materiálů, připravovaných v gesci jiného rezortu nebo vládního orgánu, které jsou často ve vzájemném rozporu. Je potřeba poznamenat, že tato kritika nesměřovala k Dlouhodobému záměru MŠMT , který DZ VŠ_A respektuje a jak vyplývá z výše uvedeného, není s ním v žádné tématice zcela v rozporu. Změna názorů na státní úrovni a nedostatečná komunikace degraduje akademického pracovníka do postavení, v němž složitě sbírá informace a snaží se nějak se situací vyrovnat. Problém s koncepčními dokumenty cítí i studenti, považují ho za závažný a doporučují, aby se s ním stát (ministerstvo) zabýval. Na všech úrovních byly při rozhovorech uváděny závažné problémy, kterými by se měla státní politika zabývat, ale neděje se tak. Mezi nimi bylo již výše zmíněné zavedení strukturovaného studia, které s přístupem na vysokou školu úzce souvisí a kde stále přetrvávají potíže. (Potíže se strukturovaným studium se objevovaly při rozhovorech v souvislosti s různými tématikami. Základním argumentem proti strukturovanému studiu byla problematická zaměstnatelnost absolventů a bylo zdůrazňováno, že pro mnoho firem (například pro firmy farmaceutické) je bez ohledu na kompetence absolventa tříleté studium nedostatečné. Ostatní potíže mají prakticky stejného společného jmenovatele problém rozložení odborných a teoretických předmětů mezi prvním a druhým cyklem studia a z toho plynoucí problémy další. Respondenti se domnívají, že by mohla pomoci podpora špičkových odborníků, se kterými by bylo možno koncepci strukturovaného studia podrobně projednat a získat od nich odborné názory (R5). Obdobným příkladem je dlouhodobě zdůrazňovaná podpora technickým a přírodovědným odborům, která stále zůstává ve formě deklarace, ale ve skutečnosti se vůbec nic neděje. Podpora by měla být cílena na studenty středních škol, případně i na žáky škol základních, ale to vyžaduje především dobrou přípravu jejich učitelů, což může sloužit jako další důležitý koncepční problém, který státní politika neřeší (v uvedených názorech se všichni respondenti do velké míry shodovali). 1.4 Propagace a marketing DZ VŠ_A formuluje v této oblasti cíl, který říká, že vysoká škola bude rozvíjet strategii marketingových a propagačních aktivit směřovaných především k cílovým skupinám potenciálních studentů či spolupracovníků z praxe a výzkumných institucí (DZ VŠ_A ).Institucionální strategie tak reaguje na doporučení DZ MŠMT a v tom smyslu je se státní strategií v souladu. Cíl státní strategie, kterým je průběžně zprostředkovávat veřejnosti informace o vysokých školách (se zřetelem na jejich různé funkce a přínos společnosti) však na rozdíl od strategie institucionální zatím prakticky plněn není. 4

5 Náročnost studia, malý zájem o technické obory, nedostatečně připravení absolventi středních škol a demografický vývoj jsou závažné důvody, které ohrožují počty uchazečů o studium. Škola proto využívá řadu marketingových nástrojů k tomu, aby nedošlo k výraznému propadu v počtech uchazečů, který by mohl být v blízké budoucnosti způsoben především velkým poklesem počtu maturantů (důsledek demografického vývoje). Funkcionáři vysoké školy ve shodě se studenty i s cíli, které stanovuje DZ VŠ_A , zdůraznili potřebu a účelnost následujících marketingových nástrojů: Webová stránka je podstatnou součástí propagace školy, je pravidelně aktualizována, postupně se mění a vylepšuje. Studenti se domnívají, že zatím však může být pro některé uživatele dost nepřehledná, což může od získávání informací touto cestou odrazovat (R8-R11). Média(noviny, časopisy) jsou využívána při rozšiřování informací o tradičních oborech i dalších nových, atraktivních oborech jako jsou například kvalita potravin, biotechnologie, životní prostředí a dále oborů, které obecně nejsou s zaměřenímvysoké škole Aběžně spojovány, například výroba léčiv, nanotechnologie, molekulární biologie, včetně argumentace o důležitosti chemie v mnoha oblastech současného života. Důležitý je příspěvek médií (noviny, časopisy) k popularizaci chemie i vysoké školy A zveřejňováním článků o významných osobnostech, které studovaly a pracovaly a v současné době na této škole pracují. Důležité je též vytváření a rozšiřování propagačních tiskovin o studijních možnostech, o výzkumu a vývoji apod. (v češtině i angličtině) se zaměřením na různé cílové skupiny (studenty, potenciální spolupracovníky z praxe i širší veřejnost). Marketingové aktivity jsou zaměřeny také na popularizaci studia chemie, kde je využíváno různých projektů, známý je například projekt POPUCH (popularizace chemie), s cílem získávat zájem studentů středních škol. Tyto aktivity budou dále zmíněny v odstavci 1.7. Účast na výstavách a veletrzích je pravidelnou aktivitou, plánovanou i do budoucna. Jedná se zejména o veletrhyakadémia Bratislava, Gaudeamus Brno a GaudeamusPraha a o Den vědy na pražských vysokých školách. Mezi tyto aktivity patří i pravidelné pořádání Dnu otevřených dveří (listopad a leden). Lednový termín této akce je zaměřen na uchazeče o studium v daném akademickém roce, kteří mají zájem o chemii, s cílem přiblížit jim hlouběji možností studia na vysoké škola A. Za specifický typ marketingu je možné považovat též otvírání nových atraktivních studijních oborů obor chemie pro talentované uchazeče, obor restaurování uměleckých a řemeslných děl především pro absolventy uměleckých střeních škol nebo vyšších odborných škol, obor syntéza a výroba léčiv realizovaný ve spolupráci s Firmou Zentiva nebo obor kriminalistika, zřízení poboček vysoké školy A ve Velebudicích a Táboře, které slouží mimopražským uchazečům o studium na této škole. Propagaci a marketing považují všichni oslovení respondenti (R1-R11) za velmi důležité součásti obecné strategie přístupu na vysokou školu a v jejich výčtu a hodnocení se do velké míry shodovali. 1.5 Neúspěšnost ve studiu Náročnost studia na VŠ_A, nízká motivace nastupujících studentů ke studiu a jejich nedostatečně vyvinuté studijní návyky se dlouhodobě projevují poměrně vysokou studijní neúspěšností v prvním ročníku bakalářského studia, která se pohybuje mírně nad 50 %. Pouze 15 % studentů ukončuje studium i v průběhu druhého a třetího ročníku (DZ VŠ_A ). 5

6 Strategickým cílem je dát šanci všem zájemcům, ale přibližně polovina studentů studium nezvládne. Vedení školy na tuto skutečnosti reaguje následovně: Vysoká škola A provede další analýzy příčin poměrně vysoké studijní neúspěšnosti v bakalářském studiu a přijme opatření pro její snížení, a to především organizačními opatřeními ve studijních plánech a studijních předpisech pro úvodní fáze studia, kdy studenti studium často ukončují již po prvních, byť nevelkých nezdarech, které je při vysokoškolském studiu potkají, aniž by se snažili tyto problémy vlastní aktivitou překonat. Opatření přijatá ke snížení studijní neúspěšnosti nebudou v žádném případě spočívat ve snížení nároků a požadavků kladených na studenty, bude rozvíjet všechny formy poradenství pro studenty. (DZ VŠ_A ) Důvody extrémně vysoké neúspěšnosti, na kterých se shodují prakticky všichni respondenti, jsou Velmi náročné technické studium. Obecný nezájem uchazečů o studium technických a přírodovědných oborů. Velké procentu studentů se přihlásí ke studiu proto, aby získali různé studentské výhody zdravotní a sociální pojištění, ubytování na kolejích, stravování apod. O studium ve skutečnosti zájem nemají (až polovina zapsaných studentů do školy vůbec nepřijde nebo pouze několikrát na začátku semestru je to možné sledovat podle elektronické kontroly vstupu do budov). Špatná příprava na středních školách. Znalosti z různých středních škol jsou velmi diversifikované. Obecně jsou znalosti z matematiky a chemie velmi špatné a studenti se velmi rychle v těchto předmětech naprosto ztratí, nejsou schopni sledovat přednášky a obsah studia Pro úspěšné studium na vysoké škole je podle všech oslovených respondentů základní podmínkou dobré vzdělání na základní a zejména střední škole. Je proto potřeba především začít s koncepcí přípravy učitelů na pedagogických fakultách a dalších fakultách připravujících učitele (R1, R2, R3, R4, R5, R6). Podstatné podle akademických funkcionářů i akademických pracovníků je to, že vysoká škola A si problémy uvědomuje, snaží se analyzovat jejich příčiny a nacházet možná řešení problémů. Konkrétních aktivit, které jsou zaměřeny na studenty v prvním semestru i reálné spolupráce se středními školami je velmi mnoho a řada z nich může sloužit jako příklady dobré praxe. Aktivity zacílené na studenty vysoká školy A: Testy z matematiky a chemie, podporované z projektu OPPA. Cílem je studenty soustředit do skupin podle výsledků testů, které studenti napíší z matematiky a chemie na začátku studia. Přehled o tom, jak jsou vybaveni pro další studium, získají nejen učitelé, ale i studenti sami o sobě. Skupině studentů, kteří v testech prokázali velké neznalosti, se změní studijní plán s cílem doplnit potřebné základní znalosti pro možné pokračování ve studiu. Každému je tudíž dána šance zvážit, zda je ochoten si potřebné znalosti doplnit, ale ne každý to zvládne, i když projeví snahu. Příkladem pro tento princip studia může být studium jazyků, které je také založeno za rozřazovacím testu znalostí (R1, R3, R4, R5). Hodnocení úspěšnosti studia v bakalářském stupni podpořené z rozvojového projektu (R3). Poradenství nemá na škole speciální oddělení. Studentům je ale věnována velká pozornost zejména na začátku prvního semestru. Například na jedné z fakult seznámí proděkan ve 3. a 4, týdnu studia studenty s tím, co je čeká. K diskusi zve zástupce ústavů, kteří předvedou, jak se na ústavech pracuje, s informací se účastní také katedra společenských věd, zahraniční oddělení a další. Studentům se doporučuje, aby 6

7 nenechávali problémy bez povšimnutí a snažili se je s nabízenou pomocí řešit včas, jakmile se vyskytnou (R4). 1.6 Připravenost absolventů středních škol na studium chemie V předcházejícím odstavci bylo uvedeno, že pro studium na vysoké škole je nezbytnou podmínkou vhodná příprava ze střední školy. Řízené rozhovory poskytly podrobnější náhled na střední školy a znalosti jejich absolventů. Všichni respondenti (včetně studentů) se shodli na tom, že jedním ze základních problémů, se kterými se potýkají, je příprava absolventů středních škol na studium technických oborů, zejména jejich nedostatečné znalosti z matematicky a fyziky a jejich názory a myšlenky je možné stručně shrnout asi takto: Střední školy a kvalita jejich absolventů je velmi diversifikovaná. Vstupní testy (viz odstavec 1.5) by do jisté míry mohly sloužit i k posouzení jednotlivých středních škol, ale souvislost mezi výsledkem vstupního testu a kvalitou střední školy není jednoznačná. Například testy studentů ze střední odborné školy v Křemencově ulici nedopadly nejlépe, i když škola je považována za velmi dobrou a má s vysokou škola A dlouhodobou spolupráci. Naopak se ukázalo, že jsou velmi dobré i některé školy sídlící mimo Prahu například v Českých Budějovicích, na Kladně nebo v Táboře, ale také překvapivě některá církevní gymnázia (R1). Absolventi středních škol jsou velmi špatně připravení na další studium matematiky a fyziky (studenti). Test z těchto předmětů prokazuje, že třetina studentů má znalosti na úrovni 9. třídy základní školy, třetina na úrovni 1. ročníku střední školy a přibližně polovina zapsaných studentů je bez šance se látku doučit (R3). Studium na základní a zejména střední škole je pro vysokou školu podstatné. Je proto potřeba především začít s koncepcí přípravy učitelů na pedagogických fakultách a dalších fakultách připravujících učitele (R1. R1, R3, R4, R5). První ročník je skutečně velký nápor pro absolventy středních škol a studenty musí chemie bavit, aby byl schopen náročné požadavky zvládnout. S něčím takovým, jako je náročná zkouška z matematiky, se zatím nesetkali. Základní úlohou pedagoga je tudíž přesvědčit studenty o zajímavosti, užitečnosti,.. atd. studia chemie. Jinak student nemá/nezíská ke studiu motivaci (R6). Rozvolnění studia na středních školách je příliš velké, určité penzum základních znalostí je nutné a nelze se spoléhat pouze na to, že všechno se dá někde najít. Střední školy se dostaly z jednoho extrému (příliš velká faktografická zátěž a nároky na biflování na úkor samostatného myšlení) do druhého. Studenti středních škol se neučí soustavně pracovat (R3). Obsah učiva se zvyšuje a komplikuje, některé partie středoškolské látky se přesunují již na základní školy. Dlouholetý vývoj je charakteristický názorem, že čím víc je toho, co obsahu výuky přibude, tím bude situace lepší. Studenti (děti) nejsou schopni některým částem látky vůbec porozumět, tudíž se nabiflují to, co je nutné a neučí se přemýšlet. Problém je i v tom, jak psát a ladit středoškolské učebnice. Někdy je prosazován metodický názor, že učivo je příliš obtížné, protože se toho moc vysvětluje. Na druhé straně se výuka na středních školách příliš liberalizuje a studenti nejsou nuceni si některé základní záležitosti skutečně osvojit (pamatovat) a pak vlastně nemají na čem rozvíjet tvořivé myšlení (R6). Přes řadu výše uvedených výhrad ke středoškolskému studiu vyjádřili respondenti optimismus vyplývající z toho, že existuje řada velkých výhod, kterých je třeba využít velká skupina vynikajících osobností, které mohou být příkladem, dostupná literatura, možnost cestování apod. 7

8 1.7 Spolupráce se středními školami Spolupráce se středními má už svoji dlouhodobou tradici a rozvíjí se v řadě forem. Dlouhodobý záměr konstatuje, že Vzhledem ke klesajícímu počtu zájemců o studium bude nadále rozsáhle podporována a rozvíjena spolupráce vysoké školy A se středními školami. Budou využívány již existující nástroje, Budou pokračovat aktivity zaměřené na popularizaci chemie a jejího studia, Nadále bude pokračovat všestranná propagace a marketing studia na vysoké škole A... Podpora nadaných studentů středních škol s výrazným zájmem o studium chemických a příbuzných oborů patří k trvalým prioritám vysoké školy A, protože si tak zajišťuje nejlepší studenty. Pozornost je věnována především těm středním školám, ze kterých dlouhodobě na vysokou školu A Praha přichází nejvíce studentů. (DZ VŠ_A ). Marketingové aktivity byly pojednány v odst. 1.4 a péče o nadané studenty bude podrobněji rozebrána v části 4. V následujícím textu uvedeme podrobněji některé formy spolupráce se středními školami v souvislosti s názory respondentů. Uveďme ještě záměr DZ MŠMT ( ), který říká, že Ministerstvo bude usilovat o lepší koordinaci při řízení středního a vysokého školství (např. přijímací řízení na vysoké školy, inkluzivní vzdělávání). (DZ MŠMT ). Dlouhodobý záměr státu i školy jsou opět v souladu, avšak ministerský dokument se za institucionální strategií zatím hodně opožďuje, protože se v tomto ohledu zatím prakticky nic neděje. Všechny formy spolupráce se středními školami byly respondenty pozitivně hodnoceny a v řadě případů byly k cílům DZ VŠ_A dodány další podrobnosti: Pravidelné (již s více než dvacetiletou tradicí) jsou organizovány třídenní letní školy pro středoškolské učitele, zaměřené na informace o nových oborech a dalších zajímavostech studia vysoké školy A, včetně poskytnutí sborníku s anotacemi přednesených přednášek. Za pravděpodobně nejefektivnější aktivitu je považují jak akademičtí pracovníci, tak funkcionáři. Letní školy totiž poskytují učitelům i řadu neformálních a neoficiálních informací, které jinak není možné získat (R3, R4, R5, R6, R1, R2, R8-R11. Letní školy byly poprvé v roce 2010 rozšířeny i pro studenty středních škol. Jedná se o laboratorní kurzy a exkurze, a to v rámci projektů rozvojových programů pro veřejné vysoké školy, případně v rámci operačních programů či jiných programových aktivit ( DZ VŠ_A ) ve shodě se všemi respondenty R1-R11). Popularizaci chemie na středních školách je podporována prostřednictvím projektu POPUCH (popularizace chemie), který je řešen v rámci programu OPPA a který využívá již předchozích zkušeností získaných organizací školy moderní chemie. Projekt je zároveň marketingovým nástrojem, jak uvádí DZ VŠ_A i všichni oslovení respondenti (R1-R11). Podobných projektů, které slouží k zatraktivnění technických a přírodovědných oborů, zabývají se moderními metodami výuky s využitím informačních a komunikačních technologií, nabízejí prostřednictvím internetu knihy a skripta apod., je celá řada. Slabou stránkou těchto aktivit je jejich přílišná roztříštěnost (různí autoři projektů ani projektové aktivity nejsou nijak koordinovány), což je kromě jiného způsobuje, že zdaleka ne všechny cílové skupiny, kterým jsou tyto projektů určeny, se k výsledkům projektů dostanou, protože nejsou o nich informovány (R8-R11). Pro středoškolské studenty, případně i pro žáky základních škol, jsou realizovány tzv. Hodiny moderní chemie (DZ VŠ_A i většina respondentů). V roce 2009 byl prostřednictvím Stavovské unie studentů navázán kontakt s řadou středních škol, kterým byla nabídnuta témata pro středoškolskou odbornou činnost studentů (SOČ). Nabídku využila řada studentů oslovených škol (VZ 2009, R8-R11). 8

9 Respondenty (R3, R8-R11) byla velmi pozitivně hodnocená aktivita směřující k zajištění chemické olympiády, o níž též informuje výroční zpráva: V roce 2009 podala vysoká škola A Praha na MŠMT žádost, aby jí byla svěřena organizace Chemickéolympiády. MŠMT této žádosti vyhovělo s tím, že Chemická olympiáda bude v plné gesci vysoké školy A od roku 2010 (VZ, 2009). Jednotlivé fakulty organizují spolupráci s konkrétními středními i základními školami. Příklady z roku 2009 (VZ 2009): * Fakulta chemické technologie nabízí několikadenní laboratorní cvičení (tříhodinová) na různých ústavech fakulty a dvou až třítýdenní praxe studentů průmyslových škol. * Nabídky laboratorních cvičení využilo 7 středních škol a celkem se jich zúčastnilo 46 skupin studentů (v průměru má jedna skupina studentů), praxi absolvovalo 10 studentů z Masarykovy střední průmyslové školy chemické v Praze 1. * Fakulta potravinářské a biochemické technologie zabezpečovala praxe pro studenty ze Střední průmyslové školy potravinářských technologií v Praze Závěr Institucionální strategie přístupu ke studiu na vysoké škole A je velmi otevřená, studenti jsou přijímáni bez zkoušky na základě hodnocení prospěchu ze střední školy a nevytvářejíse bariéry pro žádnou skupinu studentů. Počty přijímaných studentů jsou ovlivněny obecně malým zájmem o studium technických a přírodovědných oborů a dále je může v následujících letech výrazně ovlivnit demografický vývoj. Otevřené přijímací řízení je problémové v tom smyslu, že škola je pro řadu studentů druhou (další) volbou. Důsledkem je, že v průměru se do studia zapíše necelá polovina studentů přijatých. Velká náročnost studia a nedostatečná příprava absolventů středních škol na toto studium způsobuje, že neúspěšnost ve studiu dosahuje cca 50%. Strategickým záměrem školy (DZ VŠ_A ) je podpořit zájem o studium chemie pomocí vhodné propagace a marketingua spoluprací se středními školami, která zároveň zajišťuje dostatečnou informovanost o možnostech studia. Záměrem je též snížit neúspěšnost studia. K tomu slouží jak spolupráce se středními školami, tak konkrétní odborná pomoc studentům prvních ročníků (testy, úpravy studijních plánů, diskuse s vedením fakult apod.) i poradenství a záměr rozvíjet všechny jeho formy. Strategie školy (DZ VŠ_A ) se do velké míry shoduje se záměry státu (DZ MŠMT ) a respektuje ji ve formulacích záměrů vlastních. Respondenti se však obecně ke strategii státu vyjadřovali velmi kriticky, nikoliv k dlouhodobým záměrům ministerstva, ale k velkému, chaoticky zpracovávanému a překládanému počtu dalších dokumentů, které si často i odporují a neposkytují vysokým školám některé žádoucí odborné poradenství, jako by mohly být například odborné diskuse o strukturovaném studiu, které stále činí potíže nejen na vysoké škole A. 2. Jaká data o studijní nabídce, přijatých studentech, neúspěšných studentech, absolventech jsou sbírána? Je možné rozlišit data poskytující informaci o různých skupinách studentů (dospěli studenti, studenti se specifickými požadavky, studenti různých etnických skupin)? 2.1 Sběr dat Statistická data o studentech jsou sbírána pro celostátní Matriku studentů (zřízena zákonem o vysokých školách). Tato data popisují celou historii studia každého jednotlivce a dovolují 9

10 tudíž provádět různé typy analýz a interpretací. Matrika musí vyhovět zákonu o ochraně osobních dat, povinností studenta proto není uvádět národnost a studenti různých etnických skupin lze rozlišit pouze v případě, když se sami k nějaké národnosti přihlásí. Obdobně studenty se specifickými potřebami je možné sledovat pouze v případě, že se sami o nějaký druh pomoci přihlásí. Naopak věk studentů lze z Matriky zjistit a tudíž je možné skupinu dospělých studentů odlišit. Za dospělé studenty jsou považováni především studující v kurzech celoživotního vzdělávání. Vysoká škola A sleduje všechna data týkající se přijímacího řízení, tj. uchazeče přihlášené, přijaté a zapsané a výsledky zveřejňuje ve výroční zprávě. Vzhledem k otevřenému přijímacímu řízení a k tomu, že tato škola není pro velkou část uchazečů první volbou (viz odstavec 1.1), činil poměr mezi studenty zapsanými a přijatými v roce 2009 méně než 50%. Velmi pečlivě se sledují data o neúspěšnosti studentů v bakalářských i magisterských studijních programech i o absolventech obou studijních cyklů. Výroční zprávy dále zveřejňují hodnocení nabídky oborů s ohledem na uplatnění absolventů na trhu práce. Předběžný stav v uplatnění nových absolventů navazujících magisterských studijních programů se zjišťuje anketou v závěru druhého ročníku studia. Budoucí absolventi jsou dotazováni na předpokládané uplatnění na trhu práce. Děkan i proděkani fakult uvedli (R3, R4, R5), že od roku 2004, kdy byla zahájena výuka v nově vytvořených bakalářských studijních programech, se sledují prakticky všechna dostupná data. Na jejich základě jsou sledovány různé trendy, korelace a souvislosti, které slouží managementu fakult i vysoké školy. Jako příklad uveďme: * trendy v počtech přihlášených, přijatých, odstoupivších po prvním semestru, po druhém semestru; * úspěšnost a neúspěšnost v korelaci s průchodem studentů turnikety; * korelace úspěchu ve studiu s výsledky maturitní zkoušky; * předpokládaná korelace úspěchu ve studiu se státní maturitou (etalon, který bude platit pro všechny, ať už bude jakýkoliv); * počet mužů a žen, výběr specializace studentek (v současné době si studentky vybírají výrazně mužské specializace jako například likvidace odpadů v průmyslu apod.; * informace o uchazečích o studium včetnějejich studia na střední škole; * příliv studentů z různých regionů. Monitorováním a interpretací dat o studentech se zabýval také rozvojový projekt Vyhodnocení výsledků restrukturalizace studijních plánů na vysoké škole A. Cílem tohoto projektu bylo provést podrobnou analýzu průběhu studia v bakalářských studijních programech a nalézt klíčové faktory vysoké neúspěšnosti studentůbakalářských studijních programů. Na základě shromážděných dat, včetně informací o dalším studiu neúspěšných studentů na jiných vysokých školách (lze získat z Matriky studentů), byly pro vedení školy navrženy postupy, jak zvýšit úspěšnost studia v jeho prvním cyklu. 2.2 Závěr Sběr dat o studentech nepatří mezi problémy vysoké školy A ani ostatních vysokých škol obecně, protože velmi podrobná data poskytuje Matrika studentů (do níž vysoké školy data dodávají a Matrika pak může sloužit i k různým komparativním analýzám). Vysoká škola A kromě toho sbírá i data další (uplatnění absolventů) a vyhodnocuje různé trendy, korelace a souvislosti, které podle vyjádření respondentů slouží managementu jednotlivých fakult. Velmi podrobným monitorováním dat o studentech se zabýval též rozvojový projektu a na základě analýz navrhl postupy, jak zvýšit úspěšnost studentů prvního cyklu studia. 10