STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD ZÁPADOMORAVSKÉ VYSOKÉ ŠKOLY TŘEBÍČ, O. P. S.

Transkript

1 STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD ZÁPADOMORAVSKÉ VYSOKÉ ŠKOLY TŘEBÍČ, O. P. S. ČÁST I Úvodní ustanovení Článek 1 1. Studium v bakalářských studijních programech je uskutečňováno v souladu se zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, (dále jen zákon ). 2. Západomoravská vysoká škola Třebíč, o. p. s. (dále jen škola ) je oprávněna uskutečňovat studium v akreditovaných studijních programech. Seznam těchto studijních programů je uveden v příloze č. 1 Statutu Západomoravské vysoké školy Třebíč, o. p. s. 3. Absolventům studia v bakalářských studijních programech uděluje škola akademický titul bakalář (ve zkratce Bc. uváděné před jménem). ČÁST II Organizace studia Organizace akademického roku Článek 2 1. Akademický rok trvá 12 kalendářních měsíců. Jeho začátek stanoví rektor. Po projednání v kolegiu rektora stanoví také začátek organizované výuky a závazný harmonogram akademického roku. 2. Harmonogram akademického roku školy stanovuje zejména začátek a konec období výuky, období zkoušek, období prázdnin, praxí a dalších akademických aktivit. 3. Akademický rok se dělí zejména na zimní semestr, letní semestr, období zkoušek zimního semestru, období zkoušek letního semestru a období prázdnin. 4. Rozsah výuky a zkouškového období odpovídá aktuálnímu harmonogramu akademického roku a platným akreditačním spisům. Výuka je organizována podle týdenních rozvrhů. Vyučovací hodina má nejméně 45 minut. Organizace studia Článek 3 1. Studium na škole je organizováno v prezenční a kombinované formě. V prezenční formě studia je studijní program uskutečňován za přítomnosti studenta v prostorách školy. Je-li akreditovaná kombinovaná forma studia, platí, že program je uskutečňován

2 za částečné přítomnosti studenta v prostorách školy. Časový rozsah přítomnosti studenta kombinované formy studia musí být uveden ve studijním plánu. Při změně studijních plánů studia může rektor předepsat rozdílové zkoušky a přiměřenou lhůtu k jejich vykonání. Studium na škole se uskutečňuje v bakalářských studijních programech. Standardní doba studia je uvedena v příloze č. 1 Statutu Západomoravské vysoké školy Třebíč, o. p. s. 2. Studijní programy se člení na studijní obory, které sestávají ze systémově uspořádaných studijních předmětů. 3. Maximální doba studia od prvního zápisu do studia ve studijním programu do jeho ukončení je v bakalářském studijním programu šest akademických roků. Do této doby se započítávají i jednotlivá přerušení studia. 4. Studentovi, který řádně neukončí studium v maximální době studia, bude studium ukončeno podle 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění a dle čl. 26 odst. 4 písm. b) Studijního a zkušebního řádu ZMVŠ Třebíč, o. p. s. Na rozhodnutí se vztahuje 68 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění. Přijímání ke studiu, zápis imatrikulace Článek 4 1. Přijímaní studentů se řídí Statutem Západomoravské vysoké školy Třebíč, o. p. s., Studijním a zkušebním řádem ZMVŠ Třebíč, o. p. s. a tímto vnitřním předpisem. Podmínky přijímacího řízení jsou každoročně vyhlašovány rektorem, a to nejpozději čtyři měsíce před stanoveným termínem pro jejich konání. 2. Uchazeč přijatý ke studiu se stává studentem Západomoravské vysoké školy Třebíč, o. p. s., provedením zápisu do ročníku, kterým zahajuje studium; zápis je spojen s vydáním průkazu studenta. 3. Imatrikulace je slavnostní akt, při kterém student složí akademický slib a stane se tím členem akademické obce. Účast studentů prvních ročníků je povinná. Studijní plány Článek 5 1. Studijní plány vymezují obsah a rozsah studia ve studijním programu uskutečňovaném školou. Obsahují studijní předměty (dále jen předmět ) podle ročníků a semestrů, počet hodin výuky daného předmětu a stanoví, ze kterých předmětů a ve kterých semestrech jsou předepsány zápočty, klasifikované zápočty a zkoušky.

3 2. Studijní plány všech studijních programů jsou zpracovány pro každý akademický rok pro standardní dobu studia. Studijní plán kromě dalších informací určuje i organizaci jednotlivých forem studia a doporučený časový plán studia. 3. Předmět je vymezen jako povinný, povinně volitelný nebo volitelný. Povinné předměty jsou předměty, které student musí absolvovat. Povinně volitelné jsou předměty, které mají určitou vazbu ke studovanému oboru. Student si z nabídky těchto předmětů musí podle stanovených podmínek několik vybrat. Volitelné předměty si student zapíše z okruhu předmětů stanovených ve studijním programu tak, aby splnil podmínky dané studijním a zkušebním řádem školy. Studium podle individuálního studijního plánu Článek 6 1. Individuálním studiem se rozumí studium, kdy student studuje podle individuálního studijního plánu. Individuální studijní plán určuje zvláštní organizaci studia a jeho časové rozložení. 2. Individuální studijní plán povoluje a určuje rektor na základě písemné žádosti studenta, a to zpravidla na jeden akademický rok. 3. Rektor může povolit individuální studium pouze studentovi, který prokazuje nadání a talent vynikajícími studijními výsledky nebo studentovi, kterému závažné důvody, zejména zdravotní, znemožňují obecně platný režim studia. Studentovi zahajovacího ročníku studia může rektor povolit individuální studium zcela výjimečně z mimořádně závažných důvodů. 4. Při stanovení individuálního studijního plánu rektor vychází z vyjádření vedoucích kateder. V případě, že student obdrží souhlas s individuálním studiem, vypracuje ve spolupráci s vyučujícím rozpis individuálního studijního plánu na příslušný rok (příp. semestr) s uvedením termínů kontroly plnění studijních povinností; termíny a podmínky individuálního plánu určují vyučující, příp. vedoucí kateder. Kopii tohoto plánu s uvedením všech předmětů předepsaných učebním plánem opatřenou podpisy všech vyučujících a vedoucích kateder předá student studijnímu oddělení nejpozději do jednoho měsíce po obdržení souhlasu s individuálním studiem. Pokud tak student neučiní, bude mu individuální studium zrušeno. 5. Rektor může zrušit individuální studium studentovi, který nesplní studijní povinnosti v souladu s individuálním studijním plánem. Je-li studentovi individuální studium zrušeno, plní povinnosti podle platného učebního plánu.

4 Kreditový systém Článek 7 1. Pro kvantifikované hodnocení průběhu studia v bakalářských studijních programech uskutečňovaných školou se užívá jednotný kreditový systém, 1 jehož znaky jsou: a) jeden kredit představuje 1/60 průměrné roční zátěže studenta při standardní době studia, b) každému předmětu je přiřazen počet kreditů vyjadřující relativní míru zátěže studenta nutnou pro úspěšné ukončení daného předmětu, c) zakončením předmětu předepsaným podle čl. 8 získá student počet kreditů přiřazený danému předmětu, d) kredity získané v rámci jednoho studijního programu se sčítají, e) počet získaných kreditů je nástrojem pro kontrolu studia. Způsob zakončení předmětu Článek 8 1. Předměty jsou zakončeny buď: a) udělením zápočtu, nebo b) udělením klasifikovaného zápočtu, nebo c) vykonáním zkoušky, nebo d) vykonáním zkoušky po předchozím udělení zápočtu. 2. Zakončením předmětu podle odst. 1 tohoto článku student získá předmětu přiřazený počet kreditů. 3. Předmět, jehož absolvování je pro daný studijní program povinné a který student nezakončil, si musí zapsat znovu, nejvýše však jednou. Předmět, který student již zakončil, si nesmí znovu zapsat. Zabezpečení vzdělávací činnosti a její organizace Článek 9 1. Studijní činnost studenta spočívá především v zadávané a pedagogy kontrolované vlastní samostatné práci. 2. Formami organizované výuky jsou zejména přednášky, semináře, různé typy cvičení, řízené konzultace, odborné praxe a exkurze. 1 Kompatibilní s ECTS umožňující mobilitu studentů v rámci evropských vzdělávacích programů jejich vzorových řešení.

5 3. Přednášky mají charakter výkladu základních principů, metodologie dané disciplíny, problémů a Kompatibilní s ECTS umožňující mobilitu studentů v rámci evropských vzdělávacích programů jejich vzorových řešení. 4. Semináře jsou formy výuky, při nichž je akcentována aplikace poznatků z přednášek a samostatná práce studentů za přítomnosti pedagoga. Významnou součástí této formy výuky je prezentace výsledků vlastní práce a diskuse. 5. Cvičení podporují zejména praktické ovládnutí látky vyložené na přednáškách nebo zadané k samostatnému nastudování při aktivní účasti studentů. Specifickým typem cvičení jsou práce na počítačích. Absolvování cvičení může být podmíněno kontrolovanou domácí přípravou. 6. Řízené konzultace jsou věnovány zejména konzultaci a kontrole úkolů zadaných k samostatnému zpracování. Mohou nahrazovat cvičení popřípadě i jiné formy výuky. 7. Odborné praxe slouží k upevňování a rozšiřování vědomostí a dovedností získaných studiem na základě práce studenta na odpovídajícím pracovišti. Jsou součástí studijních programů a pokynem rektora či pokynem učitele garantující katedry je dán způsob jejich organizace, zajištění a provádění. 8. Exkurze slouží zejména k tomu, aby si studenti na reálných objektech ověřovali teoretické vědomosti získané výukou některých předmětů a seznamovali se s metodami práce v praktickém životě. Jsou organizovány v rámci výuky příslušných předmětů nebo blokově. 9. Organizovanou výuku doplňují individuální konzultace, které vycházejí z požadavků studentů. 10. Účast na přednáškách je doporučená. Účast na ostatních formách organizované výuky, za jejichž absolvování je udělován zápočet, je povinná v rozsahu stanoveném vedoucím katedry. 11. Přednášky vedou zejména profesoři a docenti příslušného odborného zaměření a se souhlasem rektora i odborní asistenti a významní odborníci z vědeckých pracovišť a praxe. Obsah přednášek odpovídá studijním plánům a programům předmětů. Studijní skupiny Článek Studenti jsou pro studium zpravidla rozděleni do studijních skupin. Rozdělení studentů do studijních skupin určuje škola. 2. Student má ve zdůvodněných případech právo požádat studijní oddělení školy o změnu zařazení do studijní skupiny. Toto právo může uplatnit do dvou týdnů od

6 zahájení výuky v semestru prostřednictvím studijního oddělení školy. Ve věci rozhoduje prorektor pro studium. Dokumentace předmětu Článek Dokumentace předmětu obsahuje zejména: a) název předmětu, b) rozsah předmětu (počet hodin v týdnu nebo semestru s rozdělením podle způsobu výuky), c) kreditové hodnocení předmětu v daném studijním programu, d) způsob zakončení předmětu, e) garanta předmětu, který je zodpovědný za naplnění základních cílů předmětu a koordinaci jeho výuky, f) obsahovou anotaci a cíle předmětu a charakteristiku získaných vědomostí a dovedností, g) osnovu předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky, h) literaturu, na níž je předmět vystavěn (povinnou a doporučenou). ČÁST III Ověřování a hodnocení studijních výsledků Ověřování studijních výsledků Článek Studijní výsledky se ověřují průběžnou kontrolou studia a při zakončení studia předmětu zápočtem, klasifikovaným zápočtem, zkouškou nebo zápočtem a následně vykonanou zkouškou. 2. Zvládnutí látky obsažené v souboru předmětů v souvislostech a vazbách se prověřuje zkouškou, pokud je po definované studijní etapě ve studijním programu stanovena. 3. Konečné termíny, do nichž lze získat zápočet ze zapsaných předmětů v příslušném semestru nebo akademickém roce a konat zkoušky, stanovuje Směrnice pro zkoušení na ZMVŠ Třebíč, o. p. s. 4. Centrální evidenci o studijních výsledcích studentů školy vede a její správnost kontroluje studijní oddělení školy. Na požádání vydá studentovi doklad o absolvovaných předmětech, v případě potřeby i v přepisu podle standardu ECTS. Zápočet a klasifikovaný zápočet Článek Zápočet nebo klasifikovaný zápočet se uděluje za splnění podmínek stanovených programem předmětu pro jejich udělení.

7 2. Klasifikovaný zápočet je zápočet, při kterém se úroveň požadovaných aktivit hodnotí klasifikačním stupněm. 3. Zápočtem potvrzuje vyučující, pověřený vedením příslušné formy výuky, pro kterou je zápočet předepsán, že student splnil požadavky stanovené pro příslušný předmět. Podmínky pro udělení zápočtu stanoví vyučující a na začátku výuky v příslušném semestru s nimi seznámí studenty. Podmínkou pro udělení zápočtu mohou být: aktivní účast ve výuce, úspěšné absolvování ústních nebo písemných kontrol a testů, vypracování seminárních a semestrálních úloh, absolvování praxe nebo exkurze a splnění dalších úkolů v termínech, které určí vyučující. 4. Zápočet se uděluje nejdříve v posledním týdnu výuky v příslušném semestru (dále zápočtový týden ). 5. Student, který nesplnil podmínky pro udělení zápočtu v zápočtovém týdnu příslušného semestru, může splnit podmínky pro jeho udělení nejvýše ve dvou náhradních termínech určených vyučujícím, nejpozději však do konce zkouškového období v příslušném semestru. 6. Klasifikovaný zápočet je zápočet, při kterém se úroveň splnění požadavků klasifikuje známkou, přičemž u takového předmětu není předepsaná zkouška. Pro klasifikované zápočty platí odst. 2., 3., 4., 5., 6., 7., 8., 9., 10., 11. článku 14 jako pro zkoušky. 7. Klasifikovaný zápočet se uděluje v zápočtovém týdnu nebo ve zkouškovém období semestru, ve kterém byl předmět vyučován. 8. Zápočet nebo klasifikovaný zápočet je nutné získat nejpozději do konce zkouškového období semestru, ve kterém byl předmět vyučován. 9. Student, kterému nebyl udělen zápočet nebo klasifikovaný zápočet může požádat vedoucího katedry, která předmět zajišťuje o přezkoumání. Jeho rozhodnutí je konečné. 10. Student má právo nahlížet do všech písemných materiálů jim vypracovaných, souvisejících se zápočtem nebo klasifikovaným zápočtem, které byly hodnoceny učitelem. Učitel je povinen sdělit důvody hodnocení pokud je o ně studentem požádán. 11. Námitky k hodnocení veškerých písemných materiálů souvisejících se zápočtem nebo klasifikovaným zápočtem může student vznést nejpozději do jednoho měsíce po zveřejnění hodnocení učitelem. 12. Zápočet nebo klasifikovaný zápočet je nutné získat nejpozději do konce zkouškového období semestru, v němž byl předmět vyučován. Ve výjimečných případech může tuto lhůtu na žádost studenta doporučenou příslušným vyučujícím prodloužit prorektor pro studium. Uděluje-li zápočet prorektor, rozhodne s konečnou platností rektor.

8 13. Pokud student nezíská zápočet nebo klasifikovaný zápočet z předmětu, jehož absolvování je pro daný studijní program povinné a který má student zapsán podruhé, je mu studium ukončeno podle 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje 68 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění. Článek 14 Zkouška 1. Zkouškou se prověřují znalosti studenta z látky vymezené v dokumentaci předmětu, prezentované ve výuce na úrovni odpovídající absolvované části studia a schopnost získané poznatky tvůrčím způsobem aplikovat. Míru ovládnutí problematiky hodnotí učitel klasifikačním stupněm. 2. Zkouška může být písemná, ústní nebo písemná a ústní (kombinovaná). Zkoušky jsou neveřejné, mohou být i komisionální. 3. Termíny a místo zkoušek, jakož i způsob přihlašování ke zkoušce a forma zkoušek musí být s dostatečným předstihem zveřejněny. Podrobnosti o organizaci zkoušek a lhůty pro jejich vykonání stanoví Směrnice pro zkoušení na ZMVŠ Třebíč, o. p. s. 4. Ke zkoušce lze připustit studenta, kterému byl udělen zápočet z příslušného předmětu (pokud je předepsán). 5. Pokud student u zkoušky nevyhověl, má právo vykonat opravnou zkoušku. Zkoušku z jednoho předmětu lze opakovat maximálně dvakrát (první opravná zkouška, druhá opravná zkouška). Záznamy o výsledcích zkoušky zkoušející vždy zapíše do výkazu o studiu. Podrobnosti o opakování zkoušek stanoví Směrnice pro zkoušení na ZMVŠ Třebíč, o. p. s. 6. Zkoušky a opravné zkoušky konají studenti u učitelů, kteří předmět přednášeli, ve výjimečných případech i u jiných učitelů garantující katedry (dále jen zkoušející ) určených vedoucím katedry. Podle podmínek na katedře může vedoucí katedry pověřit zkoušením téhož předmětu více zkoušejících. Na žádost studenta nebo zkoušejícího může vedoucí katedry určit konání opravné zkoušky před komisí, kterou jmenuje. 7. Student splňující podmínku uvedenou v odst. 1 tohoto článku má právo konat zkoušku v řádném termínu. Je-li u řádného termínu klasifikován známkou nedostatečně, má právo opakovat zkoušku v 1. opravném termínu. Je-li u 1. opravného termínu klasifikován známkou nedostatečně, má právo opakovat zkoušku ve 2. opravném termínu. V mimořádných případech a se souhlasem rektora může student na vlastní žádost konat zkoušku před komisí. Žádost podává k vedoucímu příslušné katedry, který ji s doporučujícím/nedoporučujícím stanoviskem postoupí rektorovi. V případě souhlasu rektora vedoucí katedry nejpozději do týdne jmenuje nejméně tříčlennou

9 komisi a stanoví termín konání zkoušky. Zkoušející musí být členem, nemůže však být jejím předsedou. 8. Pokud student nevykoná zkoušku z předmětu, jehož absolvování je pro daný studijní program povinné a který má student zapsán podruhé, je mu studium ukončeno podle 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje 68 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění. 9. Klasifikace zkoušky se zapisuje do dokumentace o studiu. Ve výkazu o studiu zkoušející uvede slovní vyjádření klasifikačního stupně, datum konání zkoušky, nebo datum konání její poslední části a připojí svůj podpis. Klasifikační stupeň nedostatečně se do výkazu o studiu rovněž uvádí. Do výkazu o studiu se uvede rovněž hodnocení ECTS (čl. 15, odst. 2 viz dále), pokud tak stanoví směrnice školy. 10. Pokud se student bez omluvy ke zkoušce nedostaví, nebo jeho omluva není přijata, hodnotí se známkou nedostatečně. O přijetí omluvy rozhoduje s konečnou platností vedoucí katedry. Je-li zkoušejícím vedoucí katedry, rozhodne s konečnou platností rektor. Zkoušející je oprávněn klasifikovat studenta u zkoušky známkou nedostatečně, jestliže student po převzetí zkušebních otázek od zkoušky před jejím dokončením z vlastního rozhodnutí odstoupil nebo se v průběhu zkoušky dopustil jednání, které je zkoušejícím klasifikováno jako podvod. 11. Pokud student u zkoušky porušil závažným způsobem její řádný průběh, je klasifikován stupněm nedostatečně. Hrubé porušení pravidel může být považováno za disciplinární přestupek. Klasifikační stupnice Článek Při hodnocení státní závěrečné zkoušky se používá klasifikační stupnice, která je v souladu s klasifikační stupnicí ECTS, přičemž platí: výborně velmi dobře dobře uspokojivě dostatečně nedostatečně A B C D E F 2. Při hodnocení studia a pro zpřesněné hodnocení studia se užívá 100 bodové stupnice, anebo klasifikační stupnice ECTS, přičemž platí: body klasifikace ECTS výborně A (1,0) velmi dobře B (1,5) dobře C (2,0) uspokojivě D (2,5) dostatečně E (3,0) 49-0 nedostatečně F (4,0)

10 Průměrná klasifikace studenta Článek Průměrná klasifikace studenta ve studiu v daném celku studia je vyjádřena váženým studijním průměrem definovaným vztahem: Σ Kp. Zp VP = Σ Kp kde Kp je počet kreditů za předmět p zakončený zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem, Zp je klasifikace zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem zakončeného předmětu p, a kde se sčítá přes všechny předměty absolvované studentem v daném celku studia zakončené zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem. 2. Vážený studijní průměr se užívá zejména pro stanovení celkového výsledku studia (čl. 31). ČÁST IV Zápis do studia Článek Uchazeč přijatý ke studiu se stává studentem dnem zápisu do studia, a to po podpisu Smlouvy o studiu. 2. Slavnostní imatrikulaci studentů organizuje škola po zahájení výuky v prvním semestru. Součástí imatrikulace je imatrikulační slib. Pro studenty zahajovacích ročníků je účast na imatrikulaci povinná. 3. Zápisem vzniká studentovi v rámci studijního plánu příslušného studijního programu (resp. oboru) právo účastnit se přednášek, cvičení, seminářů, kurzů, praxí, exkurzí, konzultací a dalších forem výuky, získávat zápočty a konat zkoušky. Kontrola studia a podmínky pro pokračování ve studiu Článek V každém akademickém roce je ve stanovených termínech kontrolováno, zda student získal v dané části studia počet kreditů v předepsané struktuře stanovený studijním programem. Pokud tuto podmínku nesplní, je mu studium ukončeno podle 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje 68 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění.

11 2. Ve výjimečných a odůvodněných případech, zejména z důvodu zdravotních, může rektor studentovi na jeho písemnou žádost splnění některé z podmínek stanovených pro pokračování ve studiu prominout. Současně stanoví podmínky pro další průběh studia. 3. Splnění podmínek pro pokračování ve studiu se provádí bezprostředně po ukončení zkouškového období; termíny kontroly studia jsou stanoveny závazným harmonogramem akademického roku. 4. Termíny zápisu, které stanoví rektor, jsou uvedeny v závazném časovém plánu akademického roku. Zápisem získává student právo účastnit se výuky a hlásit se v určených termínech k předepsaným formám kontroly studia (zápočtům, klasifikovaným zápočtům, zkouškám). Pokud student neprovede bez omluvy zápis, nebo není-li jeho omluva podaná písemně do 5 pracovních dnů po stanoveném termínu rektorovi přijata, je mu podle 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění, ukončeno studium. 5. Při zápisu je student povinen zapsat do výkazu o studiu a předepsané dokumentace studijního oddělení všechny povinné a povinně volitelné předměty předepsané studijním plánem dalšího ročníku studia (pokud není studentem závěrečného ročníku) a dále všechny nezakončené povinné a povinně volitelné předměty, které měl zapsány v předchozím akademickém roce. Je-li předmět, který je zakončen zkouškou po předchozím udělení zápočtu zapisován podruhé, je příslušný zápočet uznán, pokud byl již předtím získán. V případě, že zápočet nebyl získán, bere na sebe student plně břemeno vyplývající z možných rozvrhových komplikací. 6. Student splňuje podmínky pro zápis do dalšího roku studia jestliže: a) získal alespoň 45 kreditů z předmětů zapsaných v předcházejícím akademickém roce (u zkráceného studia alespoň 23 kreditů/semestr) a současně b) žádný z nezakončených předmětů zapsaných v předchozím akademickém roce nebyl již zapsán podruhé a současně c) nezakončil některý z povinných nebo povinně volitelných předmětů předepsaných studijním programem příslušného oboru. 7. Každý z nezakončených povinných nebo povinně volitelných předmětů student zakončuje v režimu příslušného ročníku, pro který je předmět zapsán. Totéž platí pro volitelný předmět cizí jazyk. Student závěrečného ročníku pak v důsledku toho koná státní závěrečnou zkoušku v bezprostředně následujícím dalším vypsaném termínu jako v povinném termínu řádném; v takovém případě může rektor studentovi přerušit studium do termínu konání státní závěrečné zkoušky. Pokud student podmínky a), b), c) článku 18, odst. 6 nesplní, je mu studium ukončeno. 8. Student, který splňuje podmínku pro zápis do dalšího roku studia, je zapsán do dalšího roku studia současně s postupem do dalšího ročníku studia podle studijního plánu

12 příslušného oboru studijního programu s výjimkou studentů závěrečného ročníku studia. 9. Studenti závěrečných ročníků, kteří nezakončili všechny povinné a povinně volitelné předměty předepsané studijním programem příslušného oboru, konají zápis do dalšího roku studia v termínech stanovených pro závěrečný ročník studia. 10. Student, který má povoleno individuální studium dle čl. 6, provádí zápis podle schváleného individuálního studijního plánu. Zápis do dalšího roku studia Článek Student, který splnil podmínky pro pokračování ve studiu, nebo mu byla povolena výjimka podle čl. 18 odst. 2 Studijního a zkušebního řádu ZMVŠ Třebíč, o. p. s., má právo zapsat se do dalšího roku studia. 2. Při zápisu si student zapisuje předměty daného studijního programu v souladu s pravidly příslušného studijního programu. 3. Zápisy se konají v termínech stanovených rektorem. 4. Pokud se student bez omluvy nezapíše ve stanoveném termínu, nebo není-li jeho omluva přijata, jeho studium je ukončeno podle 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění. Omluva se podává rektorovi výhradně písemnou formou. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje 68 zákona č. 111/1998 Sb., zákon o vysokých školách v platném znění. Zápis předmětů Článek Studenti si zapisují do výkazu o studiu předměty v pořadí povinné, povinně volitelné a volitelné. Předměty zapsané ve výkazu o studiu tvoří pro studenta závazný studijní plán. 2. Minimální počet studentů v povinně volitelných a volitelných předmětech stanoví rektor. 3. Zapsaný povinně volitelný a volitelný předmět může student změnit jen tehdy, nebyl-li daný předmět otevřen vzhledem k nižšímu počtu studentů stanovených rektorem nebo nebyl-li student ke studiu předmětu vybrán pro nadměrný počet zájemců anebo nesplnění vstupních podmínek. Změny je student povinen nahlásit na studijní oddělení školy do konce druhého týdne výuky v každém semestru.

13 Absolvování předmětů Článek Předměty jsou zakončeny udělením zápočtu, klasifikovaného zápočtu nebo kombinací zápočtu a zkoušky. 2. Zakončením předmětu podle odst. 1 čl. 21 student řádně ukončil předmět. Předměty, které student již zakončil, si nesmí znovu zapsat. Přerušení studia Článek Studium ve studijním programu může být i opakovaně přerušeno. Přerušení studia povoluje rektor na základě písemné žádosti. V žádosti musí uvést důvod a dobu přerušení. Jestliže rektor žádosti vyhoví, stanoví současně začátek a konec přerušení tak, aby byl dodržen studijní a zkušební řád a návaznosti v učebním plánu. Minimální doba přerušení je jeden semestr, maximální doba souvislého přerušení jsou dva roky. Přerušení studia se zaznamenává do výkazu o studiu. Po dobu přerušení studia přestává být občan studentem. V průběhu období zkoušek může být studium přerušeno jen ze zvláště závažných důvodů. 2. S výjimkou závažných, zejména zdravotních důvodů, lze studium přerušit nejdříve po úspěšném ukončení prvního akademického roku. 3. Přerušení studia lze dovolit pouze studentovi, který současně splňuje tyto podmínky: a) v okamžiku podání žádosti je zapsán, b) do okamžiku podání žádosti plní adekvátně všechny studijní povinnosti stanovené učebním plánem. Požádá-li student o přerušení studia během letního semestru, je povolení přerušení vázáno podmínkou získání alespoň 20 kreditů za zimní semestr. Výjimku z podmínky b) může jen z prokazatelně mimořádně závažných, zejména zdravotních, důvodů udělit rektor. 4. Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká osobě, které bylo studium přerušeno, právo na opětovný zápis do studijního programu. Pokud se v daném termínu osoba nezapíše a do pěti dnů se písemně neomluví, posuzuje se to jako nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění a čl. 26 odst. 4 písm. b) Studijního a zkušebního řádu ZMVŠ Třebíč, o. p. s. Zmeškání lhůty může rektor v odůvodněných případech prominout. Pominou-li důvody pro přerušení studia, může rektor na písemnou žádost toho, jemuž bylo studium přerušeno, ukončit přerušení studia i před uplynutím stanovené doby přerušení studia. Studium lze přerušit i opakovaně, přičemž maximální doba studia od prvního zápisu do studia ve studijním programu do jeho ukončení je v bakalářském studijním programu šest akademických roků. V případě, že student provádí zápis po přerušení, jehož doba je kratší než jeden rok, zapisuje se do ročníku, ve kterém by se nacházel, kdyby mu studium nebylo přerušeno.

14 5. Při změně studijních plánů v době přerušení studia může rektor předepsat rozdílové zkoušky a přiměřenou lhůtu k jejich vykonání. 6. Na začátku přerušení studia se musí student neprodleně dostavit na studijní oddělení s výkazem o studiu a průkazem studenta, které budou během přerušení studia uloženy v jeho osobním spise. Student má povinnost informovat o přerušení studia všechny instituce a orgány, kterých se tato skutečnost týká. 7. Jestliže v době přerušení studia student studoval na jiné vysoké škole a konal tam zkoušky, může mu na jeho žádost, doporučenou vedoucím katedry, zajišťující odpovídající předmět, rektor uznat tyto zkoušky (odpovídající zkoušku vykonanou na jiné vysoké škole) se stanovením kreditového ohodnocení. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje 68 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění. 8. Studium může být přerušeno studentovi, který nevykonal státní závěrečnou zkoušku, až do doby jejího opakování. Zanechání studia Článek Pokud se student rozhodl zanechat studia, oznámí tuto skutečnost písemně rektorovi. 2. Dnem ukončení studia je v souladu s ustanovením 56 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění, den, kdy bylo škole, na které je student zapsán, doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia. 3. Osoba, která zanechala studia, se musí nejpozději do 5 pracovních dnů od podání svého oznámení dostavit na studijní oddělení školy. Zde odevzdá průkaz studenta a předloží doklad o vypořádání všech závazků vůči škole. Poté jí bude uzavřen výkaz o studiu a obdrží doklad o absolvovaném studiu. Uznávání části studia Článek O uznání předmětů může požádat student, který byl přijat ke studiu na ZMVŠ Třebíč, o. p. s. prostřednictvím řádného přijetí v přijímacích zkouškách či mu byl rektorem ZMVŠ na základě žádosti povolen přestup z jiného studijního oboru realizovaného na ZMVŠ či jiné vysoké škole v ČR, popřípadě v zahraničí. Při rozhodování se přihlíží k obsahu absolvovaného studia. 2. Předměty, u nichž student žádá o uznání, musí být v daném akademickém roce na ZMVŠ a v daném studijním oboru realizovány. Uznání studia lze dle rozhodnutí prorektora pro studium podmínit vykonáním rozdílových zkoušek.

15 Postup při uznávání studia podrobně upravuje Směrnice pro uznávání předmětů na ZMVŠ Třebíč, o. p. s. Přestupy Článek Přestup lze povolit po úspěšném ukončení prvního semestru studentovi z jiné vysoké školy v České republice nebo ze zahraniční vysoké školy. Podmínky přestupu a rozhodování o něm stanoví Studijní a zkušební řád ZMVŠ Třebíč, o. p. s., která uskutečňuje příslušný studijní program. O přijetí do studia a o zařazení studenta do konkrétního úseku studia rozhoduje rektor. 2. Studentovi, který absolvoval studium ve studijním programu nebo jeho část na jiné vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, může rektor v souladu s čl. 24 Studijního a zkušebního řádu ZMVŠ Třebíč, o. p. s. na základě jeho žádosti uznat absolvované části studia, pokud od jejich absolvování neuplynulo více než pět let. Při rozhodování se přihlíží k obsahu absolvovaného studia. 3. Uznání části studia lze podmínit vykonáním rozdílových zkoušek. 4. Uznané části studia nebo jednotlivým uznaným předmětům se přiřadí kreditové hodnocení odpovídající danému studijnímu programu. 5. Studentovi, kterému byla uznána část studia, se do maximální doby studia započte počet akademických roků odpovídající celkovému kreditovému hodnocení uznané části studia. Přitom se vychází z tempa studia předpokládající jeho ukončení ve studijním programu za dobu rovnou standardní době studia. 6. Studentovi, kterého škola vysílá ke studiu na zahraniční vysokou školu, se uznávají předměty a kredity získané na této zahraniční vysoké škole. 7. Student ZMVŠ Třebíč, který přestoupí na jinou vysokou školu do řádného studia, přestává být studentem ZMVŠ Třebíč, o. p. s. Ukončení studia Článek Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu. Student studium absolvuje, pokud získá počet kreditů v předepsané skladbě rovný šedesátinásobku počtu roků standardní doby studia a vykoná státní závěrečnou zkoušku, jejíž součástí je obhajoba bakalářské práce. Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní závěrečná zkouška. 2. Dokladem o řádném ukončení studia a o získání příslušného akademického titulu je vysokoškolský diplom, který absolventům s uvedením studijního programu a oboru studia vydává škola spolu s dodatkem k diplomu diploma supplement.

16 3. Absolventovi studia ve studijním programu škola vydá na základě jeho žádosti doklad o vykonaných zkouškách nebo doklad o studiu. 4. Studium se dále ukončuje: a) zanecháním studia podle čl. 23, b) nesplněním požadavků vyplývajících ze studijního programu a tohoto předpisu, c) odnětím akreditace studijního programu, d) zánikem akreditace studijního programu podle 80 odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění, e) vyloučením ze studia podle 65 odst. 1 písm. c) nebo podle 67 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění. 5. Dnem ukončení studia podle: a) Odst. 4 písm. a) je den, kdy bylo škole, na které je student zapsán, doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia, b) Odst. 4 písm. b) je den, kdy rozhodnutí o ukončení studia bylo studentovi doručeno, c) Odst. 4 písm. c) je den, kdy uplynula lhůta stanovená v rozhodnutí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "MŠMT"), d) Odst. 4 písm. d) je den, ke kterému škola oznámila zrušení studijního programu, e) Odst. 4 písm. e) je den, kdy rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci. 6. Studentovi, který studium ukončil z důvodů uvedených v odst. 4 čl. 26, vydá škola na žádost doklad o vykonaných zkouškách nebo doklad o studiu. ČÁST V Řádné ukončení studia Státní závěrečné zkoušky Článek Studium v bakalářských studijních programech se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou. V bakalářských studijních programech je součástí státní závěrečné zkoušky obhajoba bakalářské práce. Státní závěrečná zkouška v bakalářském studijním programu se skládá ze dvou částí, tj. obhajoby bakalářské práce a ústní odborné zkoušky. 2. Student má právo konat státní závěrečnou zkoušku v bakalářském studijním programu, jestliže: a) splnil všechny studijní povinnosti dané studijní plánem příslušného oboru a současně b) jeho bakalářská práce je přijata k obhajobě a současně c) se předepsaným způsobem do stanoveného data ke státní závěrečné zkoušce přihlásil a d) uhradil veškerých poplatků spojených se studiem.

17 3. Ke státní závěrečné zkoušce se student hlásí v prvním možném termínu. Nevykoná-li student splňující podmínky a), b) odst. 2. tohoto článku státní závěrečnou zkoušku ve vyhlášeném řádném termínu nebo jeho žádosti o odklad řádného termínu rektor nevyhověl, je u státní závěrečné zkoušky v řádném termínu klasifikován neprospěl. 4. Jednotlivé části státní závěrečné zkoušky jsou definovány příslušným studijním programem a nemají trvat déle než jednu hodinu. 5. Student se ke státní závěrečné zkoušce (dále jen SZZ ) hlásí písemnou formou. Organizační zabezpečení SZZ stanoví rektor. Její průběh a vyhlášení výsledků jsou veřejné. 6. Pokud se student ke státní závěrečné zkoušce nedostaví v určeném termínu a do pěti dnů od tohoto termínu se s uvedením důvodu písemně neomluví, je klasifikován neprospěl. Zmeškání lhůty může rektor ze zvlášť závažných důvodů, zejména zdravotních, prominout. 7. Studentovi, který v daném akademickém roce splnil podmínky podle odst. 2 čl. 27, ale nevykonal státní závěrečnou zkoušku nebo její poslední část, může být z rozhodnutí rektora počínaje následujícím akademickým rokem přerušeno studium až do termínu konání státní závěrečné zkoušky, případně do termínu nezbytně nutného pro činnost na škole související s dokončením bakalářské práce. Státní závěrečná zkouška musí být vykonána nejpozději do dvou let od prvého dne kalendářního měsíce následujícího po prvním možném termínu SZZ (viz čl. 27, odst. 2), přičemž nesmí překročit celkovou maximální délku studia. 8. Státní závěrečnou zkoušku nebo její poslední část musí student absolvovat nejpozději v termínu daném maximální dobou studia uvedenou v čl. 3 odst. 4 Studijního a zkušebního řádu ZMVŠ Třebíč, o. p. s. Pokud student takto státní závěrečnou zkoušku nevykoná, studium se mu ukončí podle 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění a čl. 26 odst. 4 písm. b) Studijního a zkušebního řádu ZMVŠ Třebíč, o. p. s. 9. Státní závěrečnou zkoušku nebo její část lze jedenkrát opakovat. Při opakování státní závěrečné zkoušky student opakuje tu její část, ze které byl klasifikován známkou nedostatečně. 10. Státní zkoušky se konají v termínech, které vyhlašuje rektor v rámci časových a studijních plánů příslušných studijních programů. Současně je stanoveno datum, do kterého se musí student písemně přihlásit ke SZZ, a též datum odevzdání bakalářské práce. Pro každý obor je vyhlášen řádný termín konání státní závěrečné zkoušky, který bezprostředně navazuje na konec výuky v posledním semestru studia. Konání státní závěrečné zkoušky v řádném termínu je povinné. Nemůže-li student konat ze zdravotních nebo jiných vážných důvodů státní závěrečnou zkoušku ve vyhlášeném

18 řádném termínu, může mu rektor na základě jeho žádosti povolit odklad řádného termínu státní závěrečné zkoušky současně se stanovením data jejího konání. 11. V průběhu státní závěrečné zkoušky je veden protokol, do kterého se uvádí průběh a hodnocení obhajoby bakalářské práce a ostatních částí státní závěrečné zkoušky a celková klasifikace státní závěrečné zkoušky podle čl. 29. Tento podepíše předseda komise a všichni ostatní členové komise. Přílohou zápisu je posudek oponentů a hodnocení vedoucího diplomové práce. 12. Témata bakalářských prací, tj. vypisování, schvalovací proces a další postupy při tvorbě bakalářské práce, konkretizuje Směrnice pro zpracování bakalářských prací na ZMVŠ Třebíč, o. p. s. 13. Bakalářskou práci musí student odevzdat nejpozději do stanoveného termínu na studijní oddělení ve trojím vyhotovení v předepsané úpravě, jejíž součástí je originál a kopie formuláře zadání a čestné prohlášení studenta, že práci vypracoval samostatně a uvedl v seznamu veškerou použitou literaturu (kompletní postup při tvorbě bakalářských prací upravuje Směrnice pro zpracování bakalářských prací na ZMVŠ Třebíč, o. p. s.). Neodevzdá-li student bakalářskou práci právě uvedeným způsobem, považuje se bakalářská práce za nepřijatou k obhajobě. V důsledku toho nezíská zápočet za povinný předmět Bakalářská práce, a tudíž nemá splněny studijní povinnosti a státních závěrečných zkoušek se neúčastní. Nepřichází tak ovšem ani o jednu ze dvou možností státní závěrečnou zkoušku vykonat. 14. Pro každou odevzdanou bakalářskou práci zajistí vedoucí katedry vypracování dvou posudků. Jeden z posudků vypracuje vedoucí diplomové práce, druhý oponent. Každý z posudků musí obsahovat jednoznačný závěr, zda je bakalářská práce doporučena nebo nedoporučena k obhajobě. Jestliže je oběma posudky bakalářská práce nedoporučena k obhajobě, považuje se bakalářská práce za nepřijatou k obhajobě a v důsledku toho je klasifikována stupněm nedostatečně. O této skutečnosti je povinen vedoucí katedry neprodleně písemně informovat studenta. Vedoucí katedry umožní studentovi nejpozději 5 dnů před dnem státní zkoušky seznámit se zněním obou posudků. 15. U státní závěrečné zkoušky koná student nejprve obhajobu bakalářské práce a následně ústní odbornou zkoušku. Obě části se klasifikují zvlášť známkami podle stupnice uvedené v čl. 29 Studijního a zkušebního řádu ZMVŠ, o. p. s. Ústní odborná zkouška se pak hodnotí jako celek takto: a) Klasifikací A - výborně, právě když všechny zkoušky jsou klasifikovány A - výborně, b) klasifikací F - nedostatečně, jestliže alespoň jedna ze zkoušek je klasifikována F - nedostatečně. Pokud je ústní odborná zkouška klasifikována F - nedostatečně, musí student při jejím opakování konat všechny zkoušky, ze kterých se ústní odborná zkouška skládá.

19 c) V ostatních případech se klasifikace stanoví hlasováním komise; v nerozhodném případě rozhoduje o klasifikaci předseda komise. V případě, že bakalářská práce vykazuje formální nedostatečnost v podobě nekvalitního cizojazyčného resumé, je hodnotící komise oprávněna rozhodnout o snížení klasifikačního stupně při celkovém hodnocení obhajoby bakalářské práce. Pokud je však obsahová část obhajoby bakalářské práce hodnocena známkou C - dobře, může komise při zjištění závažných formálních nedostatečností obhajobu bakalářské práce klasifikovat jako F - nedostatečně. O výše uvedeném postupu provede tajemník hodnotící komise zápis do protokolu. 16. Je-li obhajoba bakalářské práce klasifikována F - nedostatečně, může student pokračovat v ústní odborné zkoušce. V takovém případě komise současně rozhodne, zda má být bakalářská práce doplněna, přepracována nebo vypracována nová s jiným zadáním. Zdůvodnění svého rozhodnutí uvede komise do protokolu. 17. O klasifikaci státní závěrečné zkoušky rozhoduje komise na neveřejném zasedání v den jejího konání. Týž den vyhlásí výsledek. 18. Je-li student u řádného termínu státní závěrečné zkoušky klasifikován neprospěl, má právo ji jednou opakovat v některém z dalších vypsaných termínů státních závěrečných zkoušek. Další opakování státní závěrečné zkoušky se nepovoluje. 19. Studentovi splňujícímu podmínky odst. 2. tohoto článku, který nevykonal z jakýchkoliv důvodů úspěšně státní závěrečnou zkoušku v řádném termínu vyhlášeném pro jeho obor, může rektor přerušit studium až do doby jejího konání. Zkušební komise pro státní závěrečnou zkoušku Článek Státní závěrečná zkouška se koná před zkušební komisí. Zkušební komise pro státní závěrečnou zkoušku je nejméně tříčlenná a je složena z předsedy, místopředsedy a ostatních členů. Pro jeden studijní program (obor) lze jmenovat více zkušebních komisí. 2. Předsedu, místopředsedu a ostatní členy zkušební komise jmenuje a odvolává Akademická rada složená z profesorů nebo docentů. Členy zkušební komise jsou též významní odborníci v daném oboru jmenovaní MŠMT. Členy zkušební komise mohou být dále odborníci schválení akademickou radou. 3. Jednání zkušební komise řídí její předseda nebo místopředseda, pokud není přítomen předseda. Zkušební komise je usnášeníschopná, jsou-li přítomni nejméně tři členové a předseda nebo místopředseda. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy nebo místopředsedy, pokud není předseda přítomen.

20 Klasifikace státní závěrečné zkoušky Článek 29 Hodnocení státní závěrečné zkoušky 1. Jednotlivé části státní závěrečné zkoušky se klasifikují známkami: A - výborně, B - velmi dobře, C - dobře, D - uspokojivě, E - dostatečně a F - nedostatečně. Státní závěrečná zkouška jako celek se klasifikuje prospěl nebo neprospěl. O klasifikaci státní závěrečné zkoušky a jejich částí se zkušební komise usnáší na neveřejném zasedání. 2. Výslednou známku státní závěrečné zkoušky stanoví zkušební komise na základě hodnocení jejich částí včetně obhajoby bakalářské práce. 3. Celkový výsledek státní závěrečné zkoušky je hodnocen stupněm A - výborně, právě když jsou všechny její části klasifikovány stupněm A - výborně. 4. Pokud byla kterákoli dílčí část státní závěrečné zkoušky hodnocena stupněm F - nedostatečně, je celkový výsledek státní závěrečné zkoušky hodnocen neprospěl. Komise se usnese na odůvodnění, které uvede do protokolu o státní závěrečné zkoušce a se kterým je student seznámen. 5. Pokud se student bez omluvy ke státní závěrečné zkoušce nedostaví nebo jeho omluva není uznána, posuzuje se, jako by u státní závěrečné zkoušky neprospěl. Omluva se podává rektorovi, který o její důvodnosti s konečnou platností rozhoduje. 6. Studentovi určí rektor náhradní konání státní závěrečné zkoušky, jestliže: a) neodevzdal bakalářskou práci včas, tuto skutečnost písemně zdůvodnil a omluva byla rektorem akceptována, b) jeho neúčast byla do pěti dnů písemně řádně omluvena a omluva byla rektorem akceptována, c) jeho obhajoba bakalářské práce nebo jiná část SZZ byla hodnocena známkou nedostatečně. 7. Studentovi, který i při opakování státní závěrečné zkoušky bakalářskou práci: a) neodevzdal v termínu, nebo b) se nedostavil bez omluvy ke státní závěrečné zkoušce, nebo c) obhajoba bakalářské práce nebo i jiná část státní závěrečné zkoušky byla hodnocena stupněm nedostatečně, se ukončuje studium podle 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1998 Sb., zákon o vysokých školách v platném znění a čl. 26 Studijního a zkušebního řádu ZMVŠ Třebíč, o. p. s. Na rozhodnutí se vztahuje 68 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v platném znění.