Studujete na dobré adrese

Transkript

1 ekonomické vzdělání na dobré adrese I. ČÍSLO, ŘÍJEN ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA Studujete na dobré adrese Rozhovor s děkankou Vybíráme z obsahu Proděkani, jak je neznáte EURO. Přijmout či nepřijmout? Jak se studuje Slovákům? Pohlednice z Finska

2 1316 Historicky nejvyšší počet zapsaných studentů do 1. ročníku Bc studia na Ekonomické fakultě VŠB-TUO.

3 Editorial Obsah 4 Rozhovor s děkankou 8 Proděkani, jak je neznáte 10 Jak se studuje Slovákům? 14 Stručný přehled událostí na fakultě 15 Čísla hovoří 16 Pohlednice z Finska 18 7 statečných 21 EURO. Přijmout či nepřijmout? 26 Studijní oddělení 27 Kariéra po studiu 28 Tržiště 29 Ostrava!!! 30 Na návštěvě Jsou ulice slavné, často zmiňované, všední i takřka bezejmenné. Existují ulice nesoucí jména politiků, významných vědců či spisovatelů, ulice odkazující na jiná města či státy. Kdo by neznal Národní třídu, Nerudovu, Celetnou či Na Příkopech. Který muž by si nevzpomněl na Foglarovu Rozdělovací ulici. V Ostravě zatím téměř nepozorovatelně vyrostl fenomén Stodolní ulice. Kdysi šedá, naprosto nedůležitá ulice svou ospalostí vedla k naprostému přehlédnutí. Dnes se stala centrem soustřeďujícím desítky barů, hospod, restaurací, diskoték či kaváren a přitahující nejen obyvatele Ostravy, ale i návštěvníky z celé republiky, včetně politiků, umělců a sportovců. Dokonce i Praha zaregistrovala existenci této ulice. Točí se zde filmy hrané i dokumentární. Zatím nezaslouženě ve stínu Stodolní žije ulice Sokolská třída, na jejímž území lze najít radnici a na popisném čísle třiatřicet budovu Ekonomické fakulty. Panuje zde obrácený denní rytmus než na Stodolní. Přes den proudící davy studentů, kteří se přesunují mezi přednáškovým sálem Vesmír, Sokolskou a novou budovou na Havlíčkově nábřeží. A když se zešeří a pomalu se vyprázdní budova na Sokolské 33, můžete hádat, kam vedou kroky studentů. Sokolská sice nemůže konkurovat v objemu zkonzumovaných litrů (sám Parník všechno nezachrání), přesto její přidaná hodnota převyšuje veškerou marži zaplacenou na Stodolní ulici. Startuje kariéru potenciálních hejtmanů, členů bankovní rady, ředitelů firem, akademiků, tiskových mluvčích či podnikatelů. Budoucí elity města, kraje i státu. Více než třicetiletá existence fakulty prokázala, že Sokolská 33 je dobrou adresou. A přejme si, aby jí zůstala. Vojtěch Spáčil Sokolská 33 Zpravodaj EkF VŠB TUO sokolska33.ekf@vsb.cz Vydavatel Ekonomická fakulta VŠB TUO Sokolská třída Ostrava Editor Vojtěch Spáčil Redakce Lukáš Bencalík Petr Jonák Martin Konušík Petra Krbová Aleš Lokaj Helena Marková Eva Mináriková Eliška Prátová Tereza Pudlová Hana Šůstková Martin Tulinger Jan Valošek Foto Jiří Zerzoň Grafický design, produkce Radoslav Duračka MD Communications, s.r.o. Uzávěrka 24. října 2008 Příští číslo vyjde 28. listopadu 2008 Copyright

4 Rozhovor Hana Šůstková, Petr Jonák prof. Dr. Ing. Dana Dluhošová děkanka Ekonomické fakulty VŠB-TU Ostrava Jste první ženou ve funkci děkana v celé téměř stošedesátileté historii univerzity. Proč si myslíte, že to trvalo tak dlouho? Jedním z důvodů je skutečnost, že na univerzitě převládají technicky zaměřené fakulty a obory, kde se uplatňují převážně muži. Na Ekonomické fakultě je sice mezi pedagogy převaha žen, ale fakulta je relativně mladá a asi to vyžadovalo čas, než se více začaly uplatňovat ženy. Nesmíme opomenout, že ženy mají nezastupitelnou roli v rodině. Nejprve bylo poměrně vzácné, aby byla žena docentkou nebo profesorkou. Postupem času ženy získávaly pedagogické i manažerské zkušenosti a dovednosti. Dnes už je mezi ženami na fakultě řada osobností, které mají schopnosti a ambice, ale možná to funguje podobně jako v politice a ženy dávají přednost jiným aktivitám. Přestože jsem si to zpočátku neuvědomovala, žena v čele fakulty je novinkou, na kterou si bude muset akademická obec nějaký čas zvykat. Na druhou stranu jsem se po svém zvolení setkala na fakultě s pozitivními odezvou a projevy podpory, které oceňovaly prosazení žen do vedoucích pozic. Pokud se vrátíme k volbám děkana, u části pedagogů výsledky voleb vyvolaly negativní reakci, kterou prezentovali i mediálně. Mohu přiznat, že tak silnou a rozsáhlou medializací voleb jsem byla a jsem dosud překvapena. Je známo a opakovaně to bylo prokázáno, že volba děkana proběhla podle stanovených pravidel, legislativně naprosto v pořádku, což potvrdili svým podpisem a hlasováním i všichni členové volební komise a senátu. Domnívám se, že každý člen akademické obce může mít svůj názor, a je přirozené, že nemohou být všichni spokojeni s výsledky voleb. To je dáno různými názory, pohledy na svět, postoji, životními zkušenostmi, ambicemi a vyplývá to i z psychologických odlišností lidí. Přesto znakem vyspělosti je schopnost akceptovat výsledky. Jsme všichni na jedné lodi a poškozování dobrého jména fakulty není v zájmu nikoho. Zdá se mi, že útoky měly spíše osobní motivy, ačkoliv byly někdy maskovány procedurálními otázkami. Ráda bych zdůraznila, že následná volba a složení pedagogické komory akademického senátu, která byla volena celou akademickou obcí fakulty, prokázala, že postoje a názory většiny pedagogů nebyly takové, jak bylo zmiňováno v médiích. Jakých bylo Vašich prvních sto dní ve funkci? ~ Ambicí není být pouze fakultou, která se zaměřuje na vzdělávání kvalitních bakalářů a inženýrů, ale je třeba usilovat o zvýšení prestiže doktorského studia. ~ Řekla bych, že velmi překotných a hektických. Najednou jsem byla v nové roli, musela jsem si zvykat, že řídím mnohem více lidí, vytvářet nový tým, seznamovat se s novými lidmi, analyzovat systém řízení fakulty, vytvářet strategii a koncepci. To vše se dělo za plného chodu fakulty. Nové funkční období začalo 1. května v době příprav a realizace státních zkoušek, promocí, přijímacího řízení a zpracování projektů. A proto mi nezbýval velký prostor Dana Dluhošová ~ profesorka v oboru Finance (2008) ~ habilitovala se na EkF VŠB-TU v oboru Finance (2002) ~ absolventka doktorského studia na EkF VŠB-TU, obor Podnikatelství a management (1998) ~ absolventka EkF VŠB, obor Ekonomika průmyslu (1982) ~ autorka a spoluautorka 5 monografií ~ autorka více než 40 článků v časo pisech a sbornících, včetně s impakt faktorem ~ členka tří vědeckých rad ~ členka tří oborových rad doktorských studií ~ členka redakčních rad tří odborných časopisů ~ řešitelka nebo spoluřešitelka 3 projektů GAČR ~ řešitelka projektů ESF, projektů mezinárodní spolupráce institucionálního výzkumu pro řešení mnoha důležitých otázek, včetně komunikace se studenty. Která z dovedností je podle Vás důležitá pro pozici děkana? Být více stratégem, personalistou nebo fi nančním manažerem? Řekla bych všechno, co bylo zmíněno. Snad bych ještě přidala, že by měl mít také schopnost komunikovat s lidmi, rozumět jim a pozitivně na ně působit. Děkan by měl vědět, čeho chce dosáhnout, být nositelem jasné vize a být schopen defi - novat dlouhodobou strategii. Klíčovým úkolem děkana je péče o personální rozvoj akademické obce, neboť kvalitní pedagogický sbor je zárukou úrovně vzdělání. 4 ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA

5 Rozhovor Dana Dluhošová Po svém zvolení jsem se setkala na fakultě s pozitivními odezvou a projevy podpory, které oceňovaly prosazení žen do vedoucích pozic. Co považujete za nejdůležitější úkoly svého čtyřletého období? Především je nutné se intenzivněji zapojit do mezinárodního vzdělávacího a výzkumného prostoru. Ambicí není být pouze fakultou, která se zaměřuje na vzdělávání kvalitních bakalářů a inženýrů, ale je třeba usilovat o zvýšení prestiže doktorského studia. Neboť tímto způsobem je možné zvýšit úroveň vědecko-výzkumné práce a připravovat si tak mladé pedagogy, schopné pokračovat při generační výměně na fakultě. Proto budeme podporovat výjezdy talentovaných doktorandů na zahraniční stáže a konference a umožníme jim zapojení do evropské výzkumné komunity. Dále bychom chtěli realizovat studium vybraných oborů v anglickém jazyce pro zájemce z celého světa. S tím souvisí i frekventovanější využívání zahraničních profesorů, kteří by mohli přednášet i českým studentům. Dále je třeba pokračovat v inovaci výuky a využívat nové pedagogické a didaktické prostředky. Rovněž je nutné udělat kroky ke zvýšení kvality vědeckých časopisů vydávaných na fakultě. V neposlední řadě bychom rádi podpořili kulturní a sportovní zájmy studentů a pedagogů. V posledních letech zaznamenala Ekonomická fakulta bouřlivý rozvoj, co se týče počtu studentů. V současnosti jich na fakultě studuje ve všech formách studia přes Je možný ještě další rozvoj z hlediska studijních kapacit? Počet studentů se už zřejmě blíží maximální hranici. Vždy, když se diskutuje o počtu přijímaných studentů, je třeba vzít v úvahu pozitiva i negativa. Rozpočet vysokých škol závisí na počtu studentů, protože se odvíjí od normativu na jednoho studenta, takže větší počet studentů se odráží ve vyšším rozpočtu pro fakultu. Na druhé straně příliš vysoký počet studentů klade nároky jak na kapacity pedagogů, tak učeben. V současné době studuje na fakultě poměrně vysoký počet studentů, který by nebylo rozumné zvyšovat. Očekávaný populační vývoj se však pravděpodobně v budoucnu může projevit ve snížení počtu zájemců o studium. Jde jen o to, aby pokles nebyl příliš výrazný a aby se jej podařilo kompenzovat dalšími aktivitami. Jak hodnotíte postavení EkF v konkurenčním srovnání s ostatními českými ekonomickými fakultami? Myslím, že Ekonomická fakulta má své dobré jméno a prokázala, že umí poskytovat dobré vzdělání. Máme řadu absolventů na vysokých pozicích ve výrobních a obchodních podnicích, státní správě a dalších institucích jak v tuzemsku, tak v rámci celé Evropy. Je vidět, že pojetí a zaměření výuky je zvoleno správně a že studenty vybavujeme opravdu dobrými znalostmi a vědomostmi, které uplatní v praktickém životě. Prostě se domnívám, že Ekonomická fakulta je dobrou adresou a přeji si, aby byla takto vnímána i v budoucnu. ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA 5

6 Rozhovor Dana Dluhošová Jaké je uplatnění absolventů EkF v praxi? Na fakultě se vždy sledovalo uplatnění absolventů na trhu práce. Zaměření studia a požadavky podniků byly a jsou konzultovány s představiteli podniků a někteří z nich jsou i členy Vědecké rady Ekonomické fakulty, kde jsou tyto otázky často diskutovány. Uplatnitelnost absolventů je dle mého názoru poměrně vysoká. Určitě je to dáno mimo jiné i tím, že struktura nabízených oborů je opravdu široká. Studenti jsou připraveni tak, že jsou schopni se pružně přizpůsobit požadavkům trhu práce. Na druhou stranu absolvování fakulty pouze vytváří předpoklady pro úspěšné uplatnění v praxi, je konkurenční výhodou, ale není jistotou, to by byla iluze. To, jak každý absolvent nakonec uspěje, závisí na dalších faktorech, jako jsou motivace, ambice, schopnost na sobě dále pracovat, empatie, adaptabilita apod. Před pěti lety se na základě boloňských dohod změnil systém vysokoškolského studia. Jak hodnotíte zpětně tuto změnu? Přinesl nový systém výhody, které slibovalo rozdělení studia na bakalářskou a magisterskou úroveň? Jako každý systém má i strukturované studium svá pozitiva i negativa. Systém strukturovaného studia odpovídá anglosaskému pojetí vzdělávání od široké základny s postupnou graduací k úzké špičce. V našich zeměpisných šířkách byl historicky více rozvinut model vyznačující se velkou specializací a náročností od zahájení studia. Za výhodu boloňské koncepce lze považovat nepochybně velkou prostupnost mezi obory a stupni studia. Studenti Ekonomické fakulty mají stejně jako studenti na evropských univerzitách možnost studovat bakalářský stupeň na jedné univerzitě, magisterský na druhé univerzitě a doktorát na třetí univerzitě. Další výhodou systému strukturovaného studia je možnost uznávání vysokoškolských titulů v celé Evropě. Z toho vyplývá i příležitost realizovat tzv. dvojí diplom (double degree). Tuto možnost má naše ~ Mým oblíbeným místem jsou Dolomity a rakouské Alpy ~ fakulta smluvně zajištěnou s univerzitou v Huddersfi eldu ve Velké Británii. Výhodou nové koncepce je i vyšší mobilita studentů z různých zemí v rámci projektu ERASMUS. Samozřejmě, přechod na nový systém nebyl snadný a byl poměrně zdlouhavý. Před pěti lety jsme měli dobře propracován pětiletý magisterský studijní program a museli jsme začít znovu. Rozdělením na dva stupně jsme přišli v posledních semestrech o čas, který se věnuje přípravě bakalářské a magisterské práce. V magisterském studiu jsou tak pro prezenční výuku k dispozici pouze 3 semestry, čímž se zkrátila nabídka předmětů. Celkově však vnímám strukturované studium jako pozitivní věc, která studentům umožní prosadit se lépe v rámci Evropské unie. Novinkou akademického roku je zavádění informačního systému EDISON, co se ještě plánuje v akademickém roce 08/09? Na fakultní úrovni bych chtěla lépe komunikovat se studenty a zástupci studentů ve studentské komoře akademického senátu fakulty. Chtěla bych pořádat pravidelné dny otevřených dveří děkanky, ve kterých by studenti mohli bez ohlášení přijít a zeptat se na jakýkoliv problém. Rozhodla jsem se rovněž zvýšit motivaci výborným studentům jak formou zvýšení výše odměny, tak rozšířením hranice pro odměňování z průměru 1,2 až do průměru 1,5. Studenti, kteří absolvují s červeným diplomem, obdrží odměnu Kč, včetně mého osobního dopisu. Jsem také ráda, že vznikl fakultní časopis, který může pomáhat lepší informovanosti, účinnější komunikaci a může přispívat k větší sounáležitosti. Při Ekonomické fakultě bude rovněž působit pěvecký sbor. Jaká jste byla studentka? Fungovaly i v době Vašeho studia tzv. výcucy? Musím se přiznat, že jsem byla spíše dobrá, pečlivá a svědomitá studentka, ale určitě jsem to nikdy nepřeháněla. Pokud si vzpomínám, tak jsem byla převážně zvyklá používat své materiály a poznámky. Na zkoušky jsem se nepřipravovala z cizích materiálů, neboť v nich bylo mnohdy plno nepřesností a nejasností a podstatu věci to spíše zamlžovalo. Takže elaboráty, které jsou dnes k dispozici na internetu, jsem nepoužívala. Jak se odreagujete, když přijdete domů a máte volný čas? Teď se musím zamyslet, jestli mám volný čas. Bydlím v domku se zahradou, která je mou radostí. Přestože mám kolem domu hodně práce, věnuji se především 6 ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA

7 Rozhovor Dana Dluhošová Čísla mého života dcera a manžel km z fakulty do místa trvalého bydliště let vedoucí katedry financí km/hod. - nejvyšší dosažená rychlost (bez pokuty) m nejvyšší dosažený vrchol Passo Delle Farangole kytkám. Také podnikám občas výlety na kole, samozřejmě s jasným cílem. Každé léto jezdíme s manželem provozovat horskou turistiku. To jsou chvilky odpočinku, relaxace a klidu. Mým oblíbeným místem jsou italské Dolomity a rakouské Alpy. Rovněž jsem vášnivým čtenářem. Vzpomenete si na poslední zajímavou knihu, která Vás zaujala? Je toho více, ale mohu uvést například knihu Benjamina Kurase Jak přežít padouchy a knihu Cyrila Höschla Kde bydlí lidské duše. Ráda se ovšem vracím ke knihám, které jsem četla již několikrát. Když mám chvilku, tak si vezmu knihy od Hrabala, Pagnola nebo Ruarka. Oblíbila jsem si rovněž knihy z univerzitního prostředí od Davida Lodge. Sbírám řady detektivek vybraných autorů, mám snad všechny knihy Dicka Francise a Jefferyho Deavera. Kdybyste nyní byla v pozici uchazeče o studium, jakou vysokou školu byste vybrala? I když se lze obtížně vžít do takové situace, myslím si, že bych zůstala pravděpodobně u podobné volby. V době, kdy byla tato otázka pro mne aktuální, byla úplně jiná situace. Kdybych si mohla dnes vybrat, tak by to byl asi znovu některý z ekonomických oborů v kombinaci s nějakým oborem ze společenských věd. Chtěla bych pořádat pravidelné dny otevřených dveří děkanky, ve kterých by studenti mohli bez ohlášení přijít a zeptat se na jakýkoliv problém. Promoce 2008 Děkujeme za rozhovor. Děkanka Dana Dluhošová v rozhovoru s prorektorem Petrem Noskievičem ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA 7

8 Anketa Vojtěch Spáčil Proděkani, jak je neznáte Každému z našich proděkanů jsme položili 10 stejných otázek. Věříme, že Vám odpovědi pomohou k jejich lepšímu poznání. Prof. Dr. Ing. Zdeněk Zmeškal Proděkan pro strategii, vědu a výzkum, působí na katedře fi nancí, přednáší předměty Finanční modely, Finanční rozhodování za rizika a Pojišťovnictví v magisterském studiu. 1. Na brigádě sběr rybízu. Jinak nástup po vysoké škole do výzkumného ústavu. 2. Cizí jazyk se musí vysedět. Držet se jednoho odborného tématu bez ohledu na instituci, ve které budu. Vyvarovat se závisti, bere energii a sílu. 3. Mám jedinečnou možnost mluvit ke studentům, ovlivňovat a formovat kritické myšlení mladých nadaných lidí. 4. Zásadovost, houževnatost, pevnost postojů, tichý humor. 5. Vlastní děti a nákup kvalitních odborných knih a literatury. 6. Na horách a kdekoliv s otevřenými, přímými a nesobeckými lidmi. 7. Putování po horách, ať již v zimě na běžkách nebo v létě pěšky. 8. Turistické značky v lese a na horách, které vždy vedou k příjemnému cíli. 9. Mít čas jen tak nezávazně jít, kam se mi zachce. 10. Poslech kvalitní hudby (klasické, jazzové, lidové) a čtení dramatické literatury. Doc. Ing. Martin Macháček, PhD. Proděkan pro zahraniční vztahy, rozvoj a legislativu, působí na katedře ekonomie, přednáší předměty Makroekonomie a Fiskální teorie a politika pro magisterské studenty. 1. Možná skládání plechů s bratrancem v garáži rodičů, po němž mi zůstala dodnes na holeni jizva. 2. Nežehrej, kopou-li Tě do pozadí, znamená to, že jsi vpředu! 3. Jsem nucen se vnitřně ukáznit a koncentrovat, co nejpřesněji formulovat myšlenky. Vždy učím sám sebe a tím i ostatní posluchače. 4. Čestnost, odvaha, soucitnost jedním slovem rytířskost. 5. Zní to jako klišé, ale syn a pár věrných přátel. 6. Klášterní knihovna. 7. Jachta na klidném moři s pobřežím na dohled, parforsní hon na Pardubicku, sám se synem v krosně na horských cestách. Je toho více. 8. Jaguar, Channel, Blancpain, Moet et Chandon Brut Imperial 9. Champagne ve Francii. 10. Trysk na rychlém koni. 8 ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA

9 Proděkani, jak je neznáte 1. Moje první práce 2. Rada, na kterou si často vzpomenu 3. Proč mě baví přednášet 4. Vlastnosti, kterých si vážím na lidech 5. Nejlepší investice mého života 6. Místo, kde se cítím dobře 7. Ideálně strávený víkend 8. Oblíbené značky 9. Vysněné místo 10. Tip pro zlepšení nálady Doc. Ing. Naděžda Klabusayová, CSc. Proděkanka pro kombinované studium a externí pracoviště, působí na katedře podnikohospodářské, přednáší předměty Logistika, Logistický management a řízení jakosti. 1. Chmelová brigáda. 2. Není všechno zlato, co se třpytí. 3. Ráda předávám své znalosti ostatním, pokud ovšem mají zájem. 4. Upřímnost a otevřenost. 5. Moje rodina. 6. Hory v zimě. 7. Ve společnosti svých blízkých a přátel. 8. Konec omezené rychlosti. 9. Maledivy. 10. Hudba. Doc. Ing. Lenka Kauerová, CSc. Proděkanka pro prezenční studium, působí na katedře marketingu a obchodu, přednáší předměty Mezinárodní marketing a Obchodní operace se zahraničím. 1. Pokud se jedná o písemnou práci, pak to bylo 150 stran práce na gymnáziu na téma výskyt rakoviny kůže v SM kraji pro soutěž SOČ. 2. Drž se při zemi. 3. Setkávání se s mladými lidmi a seberealizace. 4. Čestnost, upřímnost a zodpovědnost. 5. Vše, co se týká mých dětí a jejich vzdělávání. 6. Kdekoli, kde jsem se svými blízkými. 7. V současné době na golfovém hřišti. 8. Guess-oblečky, Mercedes-auta a jinak je jich více v jiných oblastech. 9. Jakýkoli ostrov v Karibiku. 10. Něco pěkného si pořídit na sebe nebo pro sebe. ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA 9

10 Petra Krbová Jak se studuje Slovákům? Sonda do minoritní skupiny, která zvyšuje pestrost fakulty. Slováci študujúci v Českej republike už nikoho neprekvapia. Slovenčina je často počuť na uliciach, v MHD, na školách a stáva sa bežnou súčasťou života. Alebo nie? Slovákov nijako lákať do Ostravy, myslím, netreba. Je nás tam naozaj dosť a aj stále bude. Nie je na nás nič iné, len trošku iná reč. V podstate študujeme po slovensky v zahraničí. A som vďačná, že je nám to umožnené To je len jeden z názorov, ktoré majú slovenskí študenti študujúci v Ostrave. Život v Ostrave je pre človeka z menšieho mesta a ešte k tomu zo Slovenska možno trochu náročný, ale väčšinou je to len počiatočný pocit. Postupne je nielen potrebné, ale priam nutné zvyknúť si a aspoň čiastočne sa prispôsobiť. Prečo prispôsobiť? Preto, lebo my Slováci sme prišli študovať do Českej republiky. Raz darmo sme dva štáty, ktoré fungujú samostatne, aj keď ako súčasť spoločnej Európy. Táto samostatnosť však podľa mňa priniesla jeden negatívny element. Je ním čoraz menšia schopnosť detí a mladých ľudí porozumieť slovenčine, resp. češtine. Je to na škodu, pretože sa tým stráca blízkosť našich dvoch národov, v minulosti tak samozrejmá. Osobne som sa počas svojho štúdia nestretla s akoukoľvek výraznou antipatiou voči mne ako Slovenke. Podobne ako u študentov, ktorých som sa pýtala, sa iba sem-tam vyskytli nejaké menšie narážky alebo komentáre, často úsmevné a málokedy sa nad nimi bolo potrebné zamyslieť a akýmkoľvek spôsobom ich analyzovať. Čo sa týka môjho štúdia a vlastne aj života na Ekonomickej fakulte v Ostrave, ja sama som bola spokojná. Nielen s prostredím na škole, ale aj na internáte, kde sa život len tak jednoducho nezastaví a vtiahne vás do víru udalostí najrôznejších osláv (pretože vždy je čo oslavovať), ~ Slovákov nijako lákať do Ostravy, myslím, netreba. Je nás tam naozaj dosť a aj stále bude. Nie je na nás nič iné, len trošku iná reč. V podstate študujeme po slovensky v zahraničí. A som vďačná, že je nám to umožnené. hrania minigolfu, cvičenia aerobiku, či tancovania na majálese, na slávnej starej známej Stodolnej (len tá dlhá cesta naspäť na internát) alebo jednoduchého ničnerobenia pred bufetom. Bola som, myslím, typickým príkladom slovenského študenta, ktorý to má blízko domov, preto každý víkend cestuje, ale zároveň sa nevyčleňuje do nejakej slovenskej komunity. Pardon, musím sa priznať, predsa len sme mávali tzv. slovenské zrazy. Stretnutia, na ktorých bolo často viac Čechov ako Slovákov. A nikto s tým nemal problém, všetci sme si pekne rozumeli. Doba pokročila a Ostrava láka čoraz viac zahraničných študentov nielen Slovákov. Českú republiku už takmer nevnímam ako zahraničie. Výnimkou sú samozrejme rôzne športové sviatky typu majstrovstiev sveta v ľadovom hokeji apod. Vtedy sa zo mňa stáva prototyp vlastenca brániaceho česť svojho národa hlasným pokrikovaním a povzbudzovaním tých svojich. Podobne ako ja sú na tom pravdepodobne mnohí Slováci študujúci v Ostrave. Vyplynulo to z mojich rozhovorov so študentmi a absolventmi Ekonomickej fakulty. Niektorí z nich sú moji známi, či kamaráti. Dozvedela som sa, že život v Ostrave je fajn, štúdium sa im páči a sú tu spokojní. Bývajú na privátoch alebo na internáte v Porube (podľa toho, či majú alebo nemajú nárok na internát). Prevažná väčšina pravidelne chodieva na víkendy domov, čo vyplýva najmä z malej dochádzkovej vzdialenosti medzi Ostravou a ich domovom. Čo sa týka plánov do budúcnosti, existujú rôzne názory. Prevažná väčšina sa po skončení štúdia chce vrátiť na Slovensko, niektorí chcú zakotviť v Ostrave a niekoľko študentov plánuje odísť za prácou do Prahy. Vzhľadom k tomu, že verejné dianie v súčasnosti plynie v každej krajine svojim vlastným tempom a spôsobom, slovenskí študenti v Ostrave musia vyvinúť o trochu viac úsilia, aby zostali v obraze a stíhali sledovať dianie v oboch krajinách. V Českej republike preto, lebo tu študujú (poniektorí chcú aj zostať žiť a pracovať) a samozrejme niektoré predmety v rámci štúdia si to priam bytostne vyžadujú. No a Slovensko je predsa len ich rodná krajina, takže tam je dôvod sledovania verejného diania zrejmý byť v obraze. A ako svoje štúdium a život v Ostrave vidia samotní študenti a absolventi? Tu sú ich odpovede, názory, komentáre a pocity: Bratislavský hrad, dominanta hlavního města Slovenska, Bratislavy 10 ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA

11 Jak se studuje Slovákům? Profi ly oslovených študentov a absolventov Martina Mihoková, absolvent 2005, katedra marketingu a obchodu, Prešov Ľubomír Špilko, absolvent 2007, katedra marketingu a obchodu, Čadca Branislav Majerík, absolvent 2006, katedra fi nancií, Čadca Lucia Baculáková, 5.ročník, katedra podnikovohospodárska, Čadca Katarína Padyšáková, 5.ročník, katedra podnikovohospodárska, Čadca Lenka Konečná, 5. ročník, katedra marketingu a obchodu, Žilina Michal Kriváček, 5. ročník katedra marketingu a obchodu, Kysucké Nové Mesto Eva Gavlasová, 5. ročník, katedra marketingu a obchodu, Čadca Marika Belková, 5. ročník, katedra marketingu a obchodu, Vysoká nad Kysucou Matej Sumka, 5. ročník, katedra marketingu a obchodu, Martin Radka Mihoková, 2. ročník, katedra marketingu a obchodu, Prešov Prečo ste sa rozhodli študovať v Českej republike a nie na Slovensku? Lucia: Asi najväčší dôvod bol ten, že v dobe, keď som sa hlásila na vysokú školu, sa rozmýšľalo na Slovensku o spoplatnení vysokých škôl. A v ČR zatiaľ o tom neuvažovali. Takže to zavážilo najviac predpoklad zvládnutia mojej/našej fi nančnej situácie. Ďalej rozhodujúci pre mňa bol aj názor kamarátov a známych, ktorí chodili alebo ukončili Ekonomickú fakultu v Ostrave. Väčšina, ba dovolím si povedať, že takmer všetci, si štúdium na tejto fakulte pochvaľovali. Ďalší dôvod je vzdialenosť. Z Ostravy domov to mám cca 1,5 hodiny vlakom, čo je super. Braňo: Najbližšia vysoká škola s ekonomickým zameraním a dobrým menom. Jednoducho to bolo pre mňa bližšie. Martina: Kvôli dobrej povesti a hlavne kvôli veľkému množstvu odborov. Keď som nastupovala, tak som si nebola istá, ktorý odbor budem chcieť študovať po spoločnom základe štúdia a vedela som, že mám dosť času a možností vybrať si potom ten, ktorý bude pre mňa najvhodnejší. Matej: Dostal som sa do Ostravy, tak som do Ostravy išiel. Na Slovensku som v podstate ani veľa prihlášok nemal, okrem Bratislavy. Lenka: Mne v podstate ani tak nešlo o to, študovať v ČR. Išlo o Ostravu, kde bol dobrý výber odborov, keďže som sa už predtým rozhodla pre ekonomický smer. Ostrava má pre mňa dobrú polohu, je oveľa bližšie ako Bratislava a teda výhodnejšia, čo sa týka dochádzania. A to sú moje dva hlavné dôvody. Ľubo: Vtedy to bola pre mňa najbližšia možnosť študovať niekde na ekonomickej fakulte (som z Čadce, cca 80 km). V tej dobe ma ovplyvnil aj fakt, že nás, Slovákov, brali ako zahraničných študentov a tak nám automaticky pridelili internát bez ohľadu na to, koľko kilometrov musíme dochádzať. Michal: Chcel som študovať marketing a ten sa dal na Slovensku študovať tuším len v Bratislave, ku ktorej nemám veľmi dobrý vzťah. V ČR bolo možností viac. Ako hodnotíte štúdium v Ostrave? Braňo: Štúdium na EkF nebolo najľahšie, ale ani príliš ťažké. Keby som mal celkovo hodnotiť štúdium známkou, dal by som dvojku a to preto, že síce sú tam nejaké nedostatky, čo sa týka predmetov alebo vyučujúcich, ale je to kompenzované príjemným prostredím, novými technológiami a veľmi dobrým kolektívom študentov, ktorí v deväťdesiatich percentách pomôžu a poradia svojim spolužiakom. Lucia: Nepáči sa mi, keď v nejakom predmete máme mnoho seminárok a úloh, ktoré nám zaberú viac času ako samotné učenie na skúšku. Častokrát máme za úlohu také témy, ktoré sú pre študentov nudné, nezáživné a spočívajú len v ctrl+c a ctrl+v. Ja som na odbore Ekonomika podniku a k niektorým predmetom máme povinné anotácie. Nikdy som nechápala a asi ani nepochopím význam týchto anotácií. Je to podľa mňa zbytočná a veľká strata času. Eva: Zatiaľ ho hodnotím veľmi dobre, čiže som spokojná. Páči sa mi systém na škole. Tiež mi vyhovuje možnosť upravenia si rozvrhu, dohodnutia konzultácií aj v nekonzultačných hodinách. Keď porovnám 1. a 2. ročník s 3. a 4. ročníkom, určite sa zlepšuje úroveň cvičení a prednášok. Príde mi to také, že sa trochu zvyšujú nároky na študentov, ale na druhej strane je to prínosné. Vyhovuje mi to. Lenka: Štúdium hodnotím kladne. Som veľmi spokojná s úrovňou štúdia, s pedagógmi, aj so systémom školy. Urobila by som len dve zmeny. Zaviedla by som do výučby určite viac hodín jazykov a jednoznačne viac predmetov, kde by sme sa mohli naučiť, ako to chodí v praxi. Matej: Niekedy mi pripadá, že máme ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA 11

12 Jak se studuje Slovákům? Vysoké Tatry jsou pýchou Slovenska. Najdeme zde 26 vrcholů převyšující výšku 2500 metrů. Celkem 8 vrcholů ve slovenských Vysokých Tatrách je turistům přístupných po značených stezkách se sezónními uzávěry od Naproti tomu třeba vrcholy Gerlachovský štít, Vysoká, Ganek, Bradavica, Prostredný hrot, Ľadový štít, Baranie rohy, Lomnický štít, Kežmarský štít aj. jsou pro turisty dostupné pouze v doprovodu horského vůdce. Rozhovor málo predmetov, ktoré by sa priamo týkali nášho odboru a keď nejaký máme, tak je to tak, len aby bolo. Iné odbory majú rovnaké predmety ako my, aj čo sa týka marketingových. Hlavne výber voliteľných predmetov je veľmi zložitý. Michal: Podľa môjho názoru je štúdium na VŠB - TU v Ostrave na celkom dobrej úrovni. Myslím si, že podmienky v škole, ako aj na internáte sú dostačujúce na to, aby človek s trochou snahy štúdium zvládol. Náročnosť štúdia je primeraná, takže sa popri ňom dá stíhať prakticky čokoľvek, či už je to práca na čiastočný úväzok alebo šport či iné záujmy. Pozitívne hodnotím aj študijný systém. S naším kreditným systémom som nemal žiadne problémy ani na výmennom študijnom pobyte v Portugalsku. Mám pár kamarátov študujúcich ekonomiku v Prahe aj Brne a tí majú s ich systémami väčšie problémy. Majú síce viac voľnosti, napríklad pri výbere predmetov a časovom rozvrhovaní štúdia, ale na druhej strane majú aj viac problémov, keď niečo z toho nezvládnu, čo sa stáva dosť často. Celková úroveň kvality štúdia je podľa mňa porovnateľná. Mali ste niekedy problém s češtinou? PRI ŠTÚDIU Lenka: Ako Slovenka, ktorá od malička pozerala po česky nadabované fi lmy a seriály, som si myslela, že problém mať nebudem ani najmenší. Lenže nebolo to úplne tak. V škole, s hovorenou češtinou, bolo všetko v poriadku. Ale prišli prvé skúšky, české materiály a české skriptá. Kým si človek privykne čítať a zároveň sa učiť cudzojazyčne, tak to nejakú tú chvíľku trvá. Teda aspoň mne. Ale po prvom skúškovom období bolo všetko v úplnom poriadku. Už len bolo treba zvyknúť si na nabídku a poptávku namiesto našej ponuky a dopytu. Ľubo: V globále nie. Možno sa mi párkrát stalo, že som narazil na český výraz, ktorý som nepoznal, resp. nevedel jeho presný význam, ale kamaráti či spolužiaci mi ho hneď bez problémov vysvetlili. Jednoducho sa to dalo prežiť. Martina: Nie, nikdy. Čeština je krásny jazyk, s ktorým som sa stretávala odmalička, či už v televízii alebo pri čítaní kníh. ~ Ostrava je vyslovene študentské mesto, a presne tak vyzerá aj život tu. Všade kopa mladých ľudí, veľké možnosti zábavy, kultúry aj športu. Každý si tu nájde to, čo ho baví. ~ PRI KOMUNIKÁCII SO SPOLUŽIAKMI Ľubo: To už vôbec nie. Všetci sme si nádherne rozumeli... Lucia: Pri komunikácií sa niekedy stane, že dotyčný mi nerozumie. Ale pokiaľ sa nehanbí a povie mi to, tak mu to poviem v česko-slovenčine a nie je problém. Ale to je tiež len občas. Lenka: Tak v tejto oblasti to bolo z mojej strany (a takisto zo strany mojich slovenských spolužiakov) bezproblémové. Rozumeli sme všetko. Naši českí spolužiaci boli skvelí, všetci sa s nami rozprávali, veľmi sa im páčila slovenčina. Len sme nemohli na nich hovoriť príliš rýchlo, lebo tak nerozumeli ani slovo. PRI BEŽNÝCH ŽIVOTNÝCH SITUÁCIACH (NÁKUP APOD.) Lenka: Málokedy, ale predsa. Stačí si však len uvedomiť, že som v ČR, niektoré výrobky (napr. rohlík, houska a pod.) si radšej vypýtať po česky a aj tento problém je vyriešený. Ľubo: Vôbec nie (chlieb, pivo, párky máme u nás, ako aj u vás). Martina: Ani tu nie, myslím, že Slováci a Česi sa dohodnú vždy, ak sa snažia. Mali ste niekedy problém s tým, že ste Slováci/Slovenky? Braňo: Boli, ale len na začiatku, nejaké narážky od študentov a dokonca aj od vyučujúcich, ale bolo to fakt len na začiatku. Keď som nastupoval na VŠ (rok 2000), tak som bol jediný Slovák v skupine, tak možno preto, fakt doteraz neviem. Katarína: Nestretla som sa s tým, asi mám dobrý kolektív. Možno tak počas majstrovstiev sveta v ľadovom hokeji. Marika: S tým som nemala problém. Niekedy to bolo skôr naopak, že slovenčina sa ostatným veľmi páčila, takže to bola často malá výhoda. Radka: Stalo sa že niektorí ľudia majú vyhranené názory a postoje voči slovenskej národnosti a prejavujú sa potom ako niekto nadradený. Martina: Väčšinou sa stretávam s pozitívnymi reakciami. Problém som mala len raz, pri brigáde, kde ma jedna dôchodkyňa obvinila, že beriem prácu Čechom. S tým však rozhodne nesúhlasím, kto pracovať chce, ten si prácu nájde bez ohľadu na národnosť. Mierne narážky na to, komu zaberám miesto na škole alebo komu beriem prácu neriešim. Predsa v dobe EÚ je jasné, že každý môže pracovať a študovať, kde chce. Mali ste niekedy pocit, že k Vám pedagógovia pristupujú inak? Eva: Ako ktorí pedagógovia. Niektorí vôbec. Našli sa ale takí, ktorí boli veľmi milí, páčila sa im ľúbozvučná slovenčina a snažili sa po slovensky rozprávať, ale čo sa týka prístupu, nespozorovala som významné rozdiely. Lenka: Niekoľkokrát sa mi to stalo. Ale inak len v tom lepšom zmysle slova, niekedy na mňa možno brali ohľad, že 12 ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA

13 Jak se studuje Slovákům? Praktická príručka alebo ako porozumieť Slovákovi» Drevokocúr skutočne NIE JE veverka. Správne je to veverička.» Čučoriedka je borůvka.» Žuvačka je žvýkačka.» Cencúľ je rampouch.» Rožok je rohlík (nie rožek něčeho ).» Ťava je velbloud.» Kapusta je zelí. Kel je kapusta.» Ceruzka je tužka.» Cintorín je hřbitov.» Ponuka je nabídka. Dopyt je poptávka (priznávam, slovo dopytujúci neznie tak dobre ako poptávající).» Guľôčka v jamôčke je kulička v jamce.» Strýko Držgroš je strýček Skrblík. ako Slovenka nemám taký prehľad o situácii v ČR. Takže len pozitívny prístup. Lucia: Často sa stáva, že pedagógovia po mne opakujú po slovensky. Väčšinou sa ku mne stavajú pozitívne. Najčastejšie komentujú našu slovenčinu. Pri ústnych skúškach sa často objavujú otázky týkajúce sa situácie na Slovensku k tej danej téme, z ktorej odpovedám. Pedagógovia majú ku mne prevažne pozitívny prístup. Ako hodnotíte život v Ostrave? Zábava, kultúra, šport? Braňo: Celkom fajn. Je tu všetko, čo človek potrebuje. Zabaviť sa tu dá veľmi dobre, do divadla síce nechodím, ale je ich tu tiež dosť. No a šport? Bývam pod Bazalmi, tak si užívam každý zápas Baníku. Lenka: No zábava má u mňa určite jednotku s hviezdičkou. Keď človek chce a má chuť sa zabávať, je to možné každý deň. Či už na intrákoch, alebo v centre mesta. Na Stodolnej ulici to žije asi stále, no najviac študentov tam chodí určite v stredu večer. Ľubo: Šport výborný. Mám na mysli aktívny, ale aj pasívny prístup. Na Porube bolo veľa možností, ako sa spotiť, čo som rád využíval. Čo sa týka pasívneho prístupu, tak s futbalovým Baníkom, či hokejovými Vítkovicami som zažil tiež svoje. Martina: Ostrava je vyslovene študentské mesto, a presne tak vyzerá aj život tu. Všade kopa mladých ľudí, veľké možnosti zábavy, kultúry aj športu. Každý si tu nájde to, čo ho baví. Matej: Úžasná úroveň športu, areál internátu je geniálny, až na to, že je to do školy ďaleko a 20 plná, ale čo sa príležitostí športu týka, tak si to lepšie snáď ani neviem predstaviť. Existujú, podľa vás, rozdiely v životnom štýle, v životnej úrovni, v kultúre Ceny potravín Tovar Čadca (Sk) Prepočet SKK na CZK* Ostrava (Kč) Rohlík 1,90 1,60 2,50 Mlieko 1,5% tuku, 1l 17,90 14,70 9,90 Zelený čaj Teekanne 39,90 32,70 32,90 Magnesia 1,5l neochutená 16,90 13,80 12,90 Maslo 250g 49,90 40,80 19,90 Rama 400g 33,90 27,70 31,10 Kuracie prsia 1kg 134,90 110,40 149,00 Cestoviny 500g 11,90 9,70 6,90 Pivo 0,5l fľaša** 13,90 11,40 10,50 Ceny študentského bývania Typ ubytovania Žilina (Sk) Prepočet SKK na Ostrava (Kč) CZK* Internát 2 lôžka Kč 1640 Internát 3 lôžka Kč 1495 Byt garsónka** popl Kč + popl energie Byt 2+1** Kč 8000 oproti SR? Braňo: Životná úroveň je tu trochu vyššia a asi preto sa tu chystám asi zostať. Aj životný štýl je tu iný. Veľkou mierou pôsobí asi aj to, že Česi sú ateistický národ, tzn. majú iný pohľad na svet a úplne iný rebríček hodnôt a potrieb. Lucia: Myslím, že v životnom štýle nie sú veľké rozdiely. Aj keď jeden rozdiel by som podotkla. Česi menej pracujú a doprajú si viac voľna, vedia oddychovať. To u nás na Slovensku veľa ľudí nevie alebo si nemôže dovoliť. A to z dôvodu životnej úrovne. Takže áno, rozdiely v životnej úrovni medzi nami sú. A citeľné. Kultúru by som hodnotila vyvážene. Eva: Myslím si, že rozdiely sú, ale nie sú markantné. Ostrava je veľká, preto je tu množstvo príležitostí, viac kultúrneho vyžitia. Ja pochádzam z mesta, ktoré má * kurz NBS zo dňa (1 CZK/1,222 SKK) ** Zlatý Bažant (SK) a Gambrinus (CZ) * kurz NBS zo dňa (1 CZK/1,222 SKK) ** priemerná cena (internetový prieskum realitných kancelárií) obyvateľov, a to sa nedá porovnávať. Ale keby som už mala porovnať Žilinu a Ostravu, tie rozdiely sú už veľmi malé. Katarína: No v životnej úrovni rozdiel bude, stačí sa pozrieť na ceny. Uvidíme, čo nám prinesie EURO. Lenka: Kedysi sme síce boli jeden štát, ale sme dva rozličné národy s rozličnou mentalitou. Životný štýl a kultúru vo výraznej miere ovplyvňuje náboženstvo a v ňom je asi najväčší rozdiel medzi nami. Úroveň života zase situácia a ekonomika krajiny, kde stále majú navrch Česi. Takže rozdiely existujú. Ľubo: Určite áno. V dobe štúdia som mal pocit, že životná úroveň v Čechách je vyššia. Dnes sme vás možno aj dobehli. Každopádne sa mi to teraz zle hodnotí, keď nie som v priamej konfrontácii s českým prostredím. ~ ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA 13

14 Rozhovor Diář Stručný přehled událostí na fakultě KVĚTEN seminář s předsedou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Václavem Žákem na téma Proč novinářská etika? odborný seminář na téma Cooperative Learning and B-learning: Option or Necessity přednáška s poslancem Evropského parlamentu Ivo Strejčkem na téma Lisabonská smlouva a její důsledky na hospodářskou politiku ČR seminář katedry 157 na téma EUNIS (Evropské univerzitní systémy) přednáška předsedy senátu ČR MUDr. Přemysla Sobotky na téma Ústavní systém České republiky setkání u příležitosti oslav druhého výročí založení Centra pro znevýhodněné studenty SLUNEČNICE přednášky profesorů Olega Barabanova a Nikolaye Kaveshnikova z Institutu evropských studií Moskevského státního institutu pro mezinárodní vztahy na témata Pro blémy a perspektivy vztahů Ruska a Evropské unie a Problematika evropské bezpečnosti státní zkoušky magisterského a navazujícího magisterského studia konference katedry 157 Tvorba softwaru Konference Ústavu oceňování majetku na téma Aktuální vývoj v oblasti soudního znalectví a oceňování majetku ČERVEN státní zkoušky bakalářského studia promoce 420 absolventů magisterského studia a 317 absolventů navazujícího magisterského studia přijímací zkoušky do doktorandského studia promoce 602 absolventů bakalářského studia ČERVENEC 1.7. přijímací zkoušky do navazujícího magisterského studia, podáno bylo 1086 přihlášek, přijato bylo 1016 studentů a k se zapsalo 689 studentů ZÁŘÍ reprobační zkoušky bakalářského i navazujícího magisterského studia konference katedry financí Řízení a modelování finančních rizik 15.9 imatrikulace prvního ročníku bakalářského studia Ekonomické fakulty odborný seminář na téma Česko-kanadská spolupráce a příležitosti pro české firmy na kanadském trhu za účasti vedoucího obchodně ekon. úseku ZÚ ČR v Kanadě Ing. Beneše, obchodního konzula GK ČR Ing. Slance a ředitele zahraniční kanceláře agentury CzechTrade v Torontu Ing. Řechtáčka ŘÍJEN konference katedry systémového inženýrství (157) na téma Informační technologie pro praxi promoce 151 absolventů bakalářského studia, 57 absolventů magisterského studia a 64 absolventů navazujícího magisterského studia, imatrikulace studentů univerzity třetího věku přednáška Ing. Jahody na téma Daňové zatížení práce v rámci semináře regionální pobočky České ekonomické společnosti seminář Postavení Nejvyššího kontrolního úřadu v rámci systému státní správy státu, vystoupil Ing. František Dohnal, prezident NKÚ přednáška Raphaela Anzenbergera na téma Etika podnikání názorové směry současnosti odborný seminář na téma Ekonomická výkonnost krajů s Ing. Chladem z Českého statistického úřadu v rámci Klubu regionalistů , 5. ročník mezinárodní konference Silesian Moodle Moot 2008 a 2. ročník mezinárodní konference Slunečnice 2008 hotel Prosper Čeladná LISTOPAD seminář konaný u příležitosti 100. výročí narození J. K. Galbraitha ( ) Institucionální ekonomie a její pedagogizace odborný seminář na téma Sociální exkluze v prostoru s prof. Marešem z Masarykovy univerzity v rámci Klubu regionalistů přednáška izraelského velvyslance Jaakova Levyho na téma Ekonomický systém Palestiny mezinárodní vědecký seminář Regionální disparity jejich pojetí, klasifikace a měření 14 ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA

15 Čísla hovoří Tab. 1 Počet studentů v prezenční formě studia v jednotlivých ročnících v Ostravě Tab. 2 Struktura studentů EkF podle absolvované střední školy Zdroj: studijní oddělení EkF, Zdroj: studijní oddělení EkF, Tab. 3 Nejvýznamnější kritéria při výběru VŠ Tab. 4 Zájem o jiné VŠ mezi zapsanými studenty nepřijati přijati Zdroj: šetření mezi zapsanými studenty 1. ročníku Bc studia na EkF (705 studentů). Čím vyšší je hodnota, tím je kritérium významnější. Zdroj: šetření mezi zapsanými studenty 1. ročníku Bc studia na EkF (705 studentů) ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA 15

16 Na cestách Petr Jonák Pohlednice z Finska Jyväskylä očima ERASMUS studentů Ekonomická fakulta vysílá od roku 1999 studenty na půlroční (případně roční) stáž na partnerské univerzity do členských zemí EU v rámci projektu ERASMUS. Ročně vyjíždí na tyto pobyty kolem 60 studentů. S jejich zkušenostmi a zážitky ze zahraničních pobytů se můžete seznámit na internetových stránkách V tomto čísle přinášíme pohled na jednu z velmi frekventovaných destinací studentů. O městě Jyväskylä je město ležící ve středním Finsku, 140 km severovýchodně od Tampere a 270 km severně od Helsinek. Bylo založeno roku 1837 carem Mikulášem I. a postaveno na zelené louce. Mnoho budov v Jyväskylä bylo navrženo světoznámým architektem Alvarem Altem. S téměř obyvateli je to deváté největší město Finska. Díky velkému počtu škol a počtu studentů (35 000) je město známo jako fi nské Atény. Město každoročně hostí Ralley tisíce jezer (závod seriálu WRC). Jak se tam dostat Nejspíše letecky, neboť vzdálenost a moře moc jiných alternativ nenabízí. Také je možné letět z Prahy nebo Vídně do Helsinek a pak dojet vlakem nebo autobusem. Existuje také možnost letět z Prahy do Londýna a potom do Tampere. Vše závisí na časových dispozicích a ceně letenek. Ubytování Ubytování je na místních kolejích, jejichž nevýhodou je pětikilometrová vzdálenost od školy. Nicméně je možné využít dopravu autobusem (40 Euro měsíčně), případně si koupit kolo za cca 50 Euro, které je možné před odjezdem prodat. Bydlí se v bytech o třech samostatných pokojích, společném sociálním zařízení a velké kuchyni se sporákem, linkou, stolem a lednicí. Studium Ve studiu převládají aktivní formy výuky. Studenti často pracují v týmech, řeší případové studie a vypracovávají seminární práce. Se studijními povinnostmi pomáhá přidělený tutor, který rovněž informuje o různých akcích pořádaných pro studenty. Oslovování ve škole je prostřednictvím ~ Ve škole se oslovujeme prostřednictvím křestních jmen, nepoužívá se titulování docent nebo profesor ~ křestních jmen, nepoužívá se titulování docent nebo profesor - učitelé jsou tak mnohem blíže ke studentům a panuje zde neformálnější atmosféra. Zkoušky jsou pouze písemné, formou otevřených otázek či testů. Jazyk Ačkoliv je možné se s téměř všemi Finy domluvit anglicky, znalost alespoň několika slov a frází ve fi nštině může pomoci k rychlejší orientaci v prostředí. Základy fi nštiny je možné získat v jazykovém kursu, který probíhá před zahájením výuky. Kurs pořádá Univesity of Jyväskylä, což není tatáž univerzita jako je Jyväskylä University of Applied Sciences, která je partnerskou univerzitou EkF a na které studenti studují v rámci programu ERASMUS. Měsíční jazykový kurz je vyučován velice účinnou interaktivní a současně zábavnou formou. Finština zní sice absolutně odlišně, ostatně je součástí ugrofi nských jazyků, do kterých patří maďarština, estonština a fi nština, ale po prvním týdnu kurzu se tento mýtus začne postupně rozplývat. Výslovnost ve fi nštině není navzdory hrozivě vypadajícím slovům příliš obtížná. Po naučení několika základních pravidel by ani skladba slov ve větě a gramatika neměla činit výrazné problémy. Plusem je i to, že ve fi nštině neexistuje skloňování. Jediným problémem při komunikaci je poněkud rychlá a ne příliš výrazná výslovnost Finů. Pokud se chcete opravdu naučit fi nsky, je třeba trénovat občasnými hovory s domácími studenty a rozšiřovat slovní zásobu. Je ale potřeba notná dávka trpělivosti, neboť fi nská slovíčka jsou ve většině případů naprosto odlišná a nelze použít představivosti nebo je odvodit pomocí podobnosti s jinými jazyky. Studium fi nštiny trochu komplikuje i to, že v ČR není k dispozici česko-fi nský slovník, je však možné si ve 16 ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA

17 Pohlednice z Finska Finové působí chladným dojmem, nedávají najevo své emoce, ale když se napijí, je to přesný opak. supermarketech pořídit anglicko-fi nský slovník. Na závěr jazykového kursu je možné složit zkoušku z fi nštiny, která se skládá z poslechové části, interview a testu, který zahrnuje gramatiku a čtení textu. Přesto, že test není vůbec jednoduchý a zejména část zaměřená na čtení a porozumění textu je poměrně obtížná, zkouška se dá zvládnout a za absolvování kurzu lze získat certifi kát a 6 kreditů ECTS. nezajímavé, Helsinky jsou hlavním městem, které lze projít za 3-4 hodiny. Je ovšem možné navštívit pobaltské státy. Sportovní možnosti Možností, jak a kde sportovat, je opravdu mnoho. V areálu univerzity se nachází tzv. Sport L building, kde jsou tři tělocvičny, posilovna, squash, a tenisový kurt mohou jej využívat studenti zdarma a navštěvovat i organizované sportovní kurzy v zimním a můžete spěchat do vyhřáté sauny. Kromě toho je v okolí množství běžeckých tras jak pro klasické lyžování, tak pro bruslení. Samozřejmostí je jejich osvětlení. Kulturní rozdíly» Finové působí chladným dojmem, nedávají najevo své emoce, ale když se napijí, je to přesný opak prostě dva extrémy.» Když si zapomenete něco cenného, je velká pravděpodobnost, že to na druhý den najdete na tomtéž místě, Finové neberou, co jim nepatří.» Pokud přijíždí autobus a čekající na zastávce nezvedne ruku jako pokyn řidiči, tak autobus nezastaví.» Chodci na přechodu bez semaforů nemají absolutně žádnou přednost před auty, není zde zvykem, aby řidiči aut sami od sebe zastavili.» Finové jezdí na kole i při teplotě 30 stupňů a po ledových zasněžených cestách.» Mobilní služby jsou velmi levné, vše je skoro zdarma.» V bankách se neplatí bankovní poplatky, bankomaty jsou všude a kartou je možné platit i v autobuse. Střípky ze studijních pobytů Ondřeje Dedka, Roberta Galuszky Vladimíra Zadiny, Davida Škorňy, Jiřího Bargla, Dagmar Palzerové, Zuzany Hovadíkové. Cestování Určitě je třeba doporučit výlet do Laponska nebo alespoň do chaty s partou, příroda je naprosto úchvatná a projít se po obrovském zamrzlém jezeru nebo vidět polární záři je zážitkem na celý život. Architektonicky či historicky je Finsko docela období. V Jyväskylä je velké množství ledových ploch. Většinou není problém sehnat partu lidí a jít si zahrát hokejový zápas. Ten, kdo neovládá koordinaci bruslí a hokejové hole, může využít čtyřkilometrové bruslařské dráhy na jezeře Jyvas, která je pravidelně upravována. Stačí dva okruhy ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA 17

18 7 statečných Všední dny nevšedních studentů Studují jako jiní studenti, navštěvují přednášky a cvičení, potkáváte je na školních chodbách (tedy až na Lucii S.), ale přesto každý z nich musel prokázat jistou dávku odvahy. Pavlína se snaží skloubit studium s vrcholovým sportem, Petr studuje současně dvě vysoké školy, Lucie H. má drobný hendikep, který jí pomáhá řešit centrum Slunečnice, a Lucie S., Anastasia, Marek a Thi musí překonávat jazykovou bariéru. Zejména je třeba ocenit Thi, jejíž autentickou češtinu můžete posoudit. A kdo se někdy učil cizímu jazyku, musí smeknout Pavlína Žižková Thi Thu Hien Bui Petr Jonák, student dvou vysokých škol Důvodem, proč jsem byl vybrán pro tuto rubriku, je to, že studuji dva obory Právo na Univerzitě Palackého v Olomouci a Marketing a obchod na Ekonomické fakultě. Díky tomu, že akademický rok začal na EkF VŠB už 15. září, o týden dříve než v Olomouci, měl jsem jedinečnou možnost navštívit všechny přednášky a udělat si žebříček užitečnosti jednotlivých předmětů. Jedna z prvních věcí, kterou se naučíte, když musíte za semestr sesbírat 60 kreditů (30+30) je skutečnost, že některé vyučující ani neuvidíte. Jediným štěstím je, že na EkF cvičení probíhají ve více termínech a vstřícní cvičící přivřou oko, pokud přijdete s jinou skupinou. Druhým rysem studia dvou VŠ je akutní nedostatek času. Můj běžný den tak standardně zahrnuje ranní cestu vlakem do Olomouce, dopoledne přednášky na právech, následuje sprint na nádraží, hodinová cesta zpátky do Ostravy a odpoledne ještě nějaké to cvičení na EkF. Když jste takový blázen jako já a při dvou školách si ještě seženete brigádu, už se ten den domů nedostanete. Spánková deprivace se druhý den projeví, když se vzbudíte ráno ve vlaku a doufáte, že příští stanice nebude moc daleko za vaší cílovou. A jak se vyrovnávám s překážkami, které mi studium dvou vysokých škol staví do cesty? Především velkou spotřebou energetických nápojů, bez kterých bych často neměl ani tušení, co je za den. Zatím si nestěžuji a jsem rád, že mám možnost poznat dva nesmírně zajímavé obory studia. Uvidíme příště, teď už jdu spát, jsou dvě ráno a za chvíli mi jede vlak Pavlína Žižková, reprezentantka ČR ve veslování Letošní školní rok začal o 14 dní dříve, což mi však nijak výrazně nenarušilo plány. Sice jsem se zrovna vrátila ze závodů v Rakousku, ale první týden nikdy nebývá tak náročný, aby mě znepokojovalo, že díky únavě nebudu tušit, jaké přednášky se vlastně alespoň fyzicky účastním. V pondělí jsem už důkladně nachlazená absolvovala slavnostní zahájení akademického roku 2008/2009, kde jsem z rukou pana rektora obdržela poděkování za vzornou sportovní reprezentaci univerzity. Takové ocenění vždy potěší, a nejen proto budu dále pracovat na tom, abych se třeba za rok s panem rektorem setkala znovu. Další dny se odehrávaly v rytmu zhoršující se nemoci. Vyřešila jsem ještě pohledávky na studijním a dodělala první seminárku. Do školy jsem se už ale nedostala, nebyl ten správný čas na hrdinství. Odjela jsem domů, vyzvedla si u doktora antibiotika a konečně se začala pořádně léčit. Přece jen, zimní sezóna se blíží a na tu musím být stoprocentní. Už se budu muset rovněž zabývat bakalářkou. Vzhledem k tomu, že to není moje první bakalářka, věřím, že mi to půjde, jak se říká, od ruky. Proč jsem se rozhodla pro studium na EkF? Protože jsem měla pocit, že nejsem tak stará, abych musela už jen pracovat Lákalo mě rozšířit si obzory něčím, co by mohlo být přínosem k mému již vystudovanému oboru fyzioterapie na FTK UP v Olomouci. Hledala jsem také něco, co by mělo spojení se sportem a Sportovní management mi přišel jako nejlepší volba. Můj běžný studijní den není ničím zajímavý. Podle rozvrhu jdu do školy, přiznávám, že neabsolvuji úplně všechno. Pomáhá mi individuální studijní plán. Vzhledem k tomu, že dělám individuální sport, není problém přizpůsobit trénink výuce. Ve čtvrtek jezdím domů do Olomouce, kde stíhám klasické tréninky. V pátek chodím do práce, nejen proto, abych neztratila kontakt se svým původním oborem, ale také přijdu na jiné myšlenky. Není to denně, tak si to i užívám ;-) Na studium mám času tolik, kolik si ho udělám. Ale už taky vím, že nejlíp pracuji pod tlakem. Bič jsou pro mě termíny. Jak se vyrovnávám s bariérou? Nemám pocit žádné bariéry. Časová tíseň mě netrápí. Teda co se týká školy. Trochu zabere dojíždění, ale hodina cesty taky není taková hrůza, protože nejezdím denně. Tréninky se se školou dají krásně zvládat, přizpůsobila jsem tréninkový plán rozvrhu. Hodně profi tuji z toho, že pro mě studentský život není otázka čtyř ukončených semestrů na EKF, ale k tomu celých šesti let na fyzioterapii. A tyto zkušenosti dokážu zužitkovat dokonale. Anastasia Spiridonova, ruská studentka Studuji ve třeťáku. Je mi 20 let. Pocházím z Ruska. Ještě ze školy mam ráda matematiku a různé ekonomické analýzy. Podle mě takovým zájmům vyhovuje obor Marke- 18 ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA

19 ~ Jesenné a zimné podvečery na koleji nebývajú také veselé, ako letné, ale štandardne si každý večer oddýchneme pri nejakom tom pivku, v kine, v čajovni, vo hvezdárni. Možností poskytuje Ostrava skutočne úžasné spektrum. ~ Marek Stranavský, slovenský student Marek Stranavský Anastasia Spiridonova Lucie Hilscherová Lucie Sobková Petr Jonák ting a obchod. Můj běžný studijný den jde podle mého rozvrhu. Snažím se stihnout splnit všechny zadané úkoly hned večer. V prváku jsem měla moc velkou jazykovou bariéru. Nerozuměla jsem cvičících a přednášejících. Ale nejvíc bylo těžké v prvém semestru. Pak jsem už zvykla na jazyk, na zvláštnosti češtiny v Ostravě. Teď už nemám moc problémy, ale stejně mám poprvé zvyknout na řeč učitele. Písemné práci píšu samozřejmě sama, ale potřebuji kontrolu své češtiny. Mam moc ráda studovat na VŠB, líbí se mi to. Doufám, že půjdu dál do navazujícího studia oboru marketing a obchod v příštím studijním roku. Lucie Hilscherová, studentka a klientka centra pro znevýhodněné studenty Slunečnice Studuji třetí ročník EkF, takže mě čeká ukončení studia - snad úspěšné. Jak jsem se dostala právě na tuhle školu? Když jsem se rozhodovala po střední škole, kam půjdu, s výběrem mi pomohl veletrh vysokých škol Gaudeamus. Protože mě zajímaly ekonomické obory, vybrala jsem si obor Veřejná ekonomika a správa. První dny na ekonomce pro mě byly dost náročné. Zejména v tom, jak se zorientovat v rozložení budov. Neminulo mě tak neustálé hledání učeben, jak se dostat z budovy A na budovu C a tak podobně. Jsem fakt ráda, že je to za mnou. Teď mohu v klidu studovat. Moje dny na fakultě jdou jak přes kopírák. Přijdu do školy, udělám si poznámky na přednášce, splním nějaké ty úkoly na cvičeních, popovídám si s přáteli a pak jdu domů. Prostě běžný den studenta. Ale jedna věc je trochu jiná. Po příchodu domů mě čeká ještě přepisování na počítači všeho, co jsem si za den zapsala ve škole. Dělám studijního asistenta ve Slunečnici. Tuto práci dělám, protože jsem cítila potřebu nějak oplatit to, jak mi Slunečnice pomohla. Ano, i já jsem klientem této organizace. Mám handicap, který ale nechci rozebírat. Pomáhají mi překonat bariéry a já na oplátku mohu pomoci někomu jinému. Díky Slunečnici se dostávám do zajímavých situací. U příležitosti dvouletého výročí založení Slunečnice jsem byla požádána o rozhovor do rádia, pak i do televize. Marek Stranavský, slovenský student Tretí rok na škole začal celkom hekticky, koniec koncov ako každý. Nastali nejaké tie bežné zmätky okolo cvičení a nepríjemné ranné vstávanie sa po niekoľkých ničím nerušených mesiacoch opäť stalo súčasťou každodennej reality. Ráno vstať, nejaká tá káva, ktorá aj tak vychladne, kým sa osprchujem, potom na mňa čaká natrieskaná dvacka bus z kolejí, zopár hodín v škole. Jesenné a zimné podvečery na koleji nebývajú také veselé, ako letné, ale štandardne si každý večer oddýchneme pri nejakom tom pivku, v kine, v čajovni, vo hvezdárni. Možností poskytuje Ostrava skutočne úžasné spektrum. Zaujímavým osviežením hneď na začiatku roka bol planý poplach, pri ktorom bola budova školy vyľudnená. Nikto nevedel, čo sa deje, ale málokto bol nespokojný s takým počínaním. Medzi ľuďmi sa rýchlo rozkríkla správa, že škola údajne horí, a väčšina teda šla obetavo hasiť smäd do svojho obľúbeného lokálu. Je tu otázka, ako sa vyrovnávam s akousi bariérou voči študentom, ale ja si nejako neuvedomujem, žeby vôbec nejaká bariéra existovala. Väčšina česky hovoriacich študentov si síce uvedomí, že som zo Slovenska, ale tam to začína aj končí. Myslím, že v tomto smere neexistujú na škole nejaké problémy, skôr naopak. A keďže som vyrástol na česky písaných knihách, odpadol u mňa aj problém, s ktorým sa stretávajú niektorí slovenskí študenti, a to štúdium z česky písaných skrípt. Lucie Sobková, studentka na výměnném pobytu ERASMUS v Belgii Samy dvě, cizí země, tma, nikde nikdo, kufry, únava, hlad. Tato slova vystihují první okamžiky po příjezdu do Gentu, když nás autobus zanechal kvůli stavebním pracím pod mostem, daleko od nádraží, kde nás podle plánu měl vysadit. To byly první dojmy z mého zahraničního studijního pobytu v rámci programu Erasmus. A proč jsem se rozhodla právě pro Gent v Belgii? Jelikož součástí Hogeschool Gent je i Faculty of Fine Arts, Gent pro mě znamenal teď už bohužel asi nenaplněnou příležitost se znovu vrátit ke grafi ce a kresbě, které jsem studovala na střední škole. Paradoxně jsem si však Ekonomickou fakultu VŠB- ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA 19

20 7 statečných TUO vybrala mimo jiné právě proto, abych utekla grafi ce přesněji práci řádového grafi ka v reklamní agentuře, každodenní otrocké a nevděčné práci na počítači v komerčním světě, kde jde především o peníze. Dnes už je to měsíc od mého příjezdu, pomalu ze mě spadl všechen prvotní stres a já jsem šťastná, že jsem tady. Každý den dobrovolně vstávám hodně brzo ráno, abych jako první obsadila jedinou sprchu na patře pro 33 studentů a další ilegální nocležníky a stihla všechny své ranní procedury včetně snídaně. Studuji na dvou fakultách. Jednu mám přímo za rohem a na druhé jsem na kole asi za 10 minut. Na oběd chodím do studentské restaurace na kolejích, po obědě si dám malého šlofíka, kafe a pak skočím na kolo a upaluji zpátky do školy. K večeru si chodíme zaběhat k vodnímu kanálu jako všichni místní tady, nebo jdeme na procházku do historického centra města či na kolech prozkoumáváme malebný Gent. Volné dny využíváme k cestování po Belgii a sousedních zemích. A samozřejmě nechybí ani zábava. Overpoortstraat zdejší verze Stodolní má navíc jeden bonus vedle občasných projevů žaludečních nevolností na chodníku se tady setkáte i s proudící močí po ulici, kterou nestačí absorbovat zdejší veřejný pánský záchodek pod těžkým náporem konzumentů nesčetného množství různých druhů belgického piva. Život tady je poněkud rozdílný od toho, na co jsem byla zvyklá. Poprvé bydlím na kolejích, učím se skromnosti a starat se sama o sebe. Vše mi však usnadňují velmi přátelští lidé, které mám kolem sebe, a především pak naše česko-polská skupinka Janča, Anička, Andrejka, Dominika, Anita, Emilia a já. Thi Thu Hien Bui, vietnamská studentka Jsem vietnamské národnosti a studuji na EkF. Chtěla jsem jet do České republiky pouze na studium, a jsem vůbec nevěděla, co bude na mě očekávat. Měla jsem na mysli jedinou věc, že pojedu do nového prostředí, do EU, do světa a tam budu se učit mnoho nových i zajímavých věcích. Tak jsem tu. V tom seznamu, který jsem do ruky z prostředníka dostala, jsou jenom dvě školy, které nabízí studijní ekonomické programy, jedna je VŠE z Prahy, a jedna je VŠB z Ostravy. Nakonec jsem si tu VŠB vybrala proto, že jsem chtěla ekonomii studovat a další důležitý důvod je, zda mám tam známého. Udělala jsem matematickou písemku ve Vietnamu, a prý (přes prostředníkem) jsem se tam dostala. Až jsem tu přijela, tak jsem věděla, jak důležité je dobrá znalost češtiny. Myslela jsem si, že bych se časem během studia česky zdokonalila. A byl to velký omyl. Jak bych dokazovala, že jen za 6 měsíců českého kurzu budu upravená na vysokou školu, jak jsem mohla mít schopnost ten náročný studijní program zvládnout. Někdo mi řekne, ale jo, nějak to vyjde??? Ale jakým způsobem? Taháky či jakýmkoliv triky? Tak to teda nechci! Pokud chce ode mě někdo vědět, jaký pocit jsem měla na prvních dnech na VŠB. Tak dostane jednoduchou odpověď, že byly hrozné dny, které jsem si zažila. Bohužel bylo to pravda. Chodila jsem pravidelně do školy, byla jsem ve všech hodinách cvičení i přednášek. Ale jsem vůbec nic nerozuměla, i když jsem se na to až 200% snažila soustředit, taková byla ve mně tíseň. To byl asi svůj největší rozdíl s ostatním studenty ve škole. Řekla jsem si, že to nemám šanci, a stejně to nedám. Měla jsem vážnou nemoc, byla jsem ostýchavá a se bála komunikovat. To byla moje největší chyba! Najednou jsem si řekla, už dost! Nikdo ti nepomůže, udělej si to sám. Musím být jinou, nejde hned ale časem to půjde, protože sebevědomí se dá se naučit. Dělejte si něco, ať ve škole na nás nezapomínají naši učitelé. Buďte stateční! Hlavně to vydržte! ~ 20 ČASOPIS EKONOMICKÉ FAKULTY VŠB-TU OSTRAVA