VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE. Fakulta mezinárodních vztahů. Hlavní specializace: Mezinárodní obchod Vedlejší specializace: Informatika v podnikání

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahů Hlavní specializace: Mezinárodní obchod Vedlejší specializace: Informatika v podnikání Název diplomové práce: VÝKAZNICTVÍ DPH VE VNITROUNIJNÍM OBCHODĚ Vypracovala: Lucie Koldcsiterová Vedoucí práce: doc. Ing. Alexej Sato, CSc.

2 P r o h l á š e n í Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Výkaznictví DPH ve vnitrounijním obchodě vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Praze, dne Lucie Koldcsiterová - 2 -

3 P o d ě k o v á n í Chtěla bych poděkovat panu doc. Ing. Alexeji Satovi, CSc. a Mgr. Dušanovi Sedláčkovi za cenné připomínky a odborné vedení při zpracování této diplomové práce

4 Úvod Vnitrounijní obchod a výkaznictví DPH Význam vnitrounijního obchodu Zjednodušené výkaznictví DPH Výkaznictví před vstupem do EU Zjednodušení výkaznictví vstupem do EU DPH ve vnitrounijním obchodě Právní úprava Použité zkratky Základní pojmy Předmět daně Místo plnění Pořízení zboží z jiného členského státu Zasílání zboží Dodání zboží do jiného členského státu Třístranný obchod Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň Daňové doklady Základ daně a výpočet daně Sazby daně Osvobození od daně bez nároku na odpočet daně Osvobození od daně s nárokem na odpočet daně Odpočet daně Plátce daně Osoba identifikovaná k dani Souhrnné hlášení Intrastat Účel Intrastatu Kdo vykazuje údaje do Intrastatu Předmět vykazování VIES Harmonizace DPH v Evropské unii Harmonizace nepřímých daní

5 3.2. Postup harmonizace DPH Zavedení jednotného systému DPH (strukturální harmonizace) Harmonizace daňových sazeb Právní úprava DPH v EU Smlouva o založení Evropského společenství Šestá směrnice Daňové systémy v členských státech EU Příklady vykazování DPH ve vnitrounijním obchodě Pořízení zboží z jiného členského státu Pořízení zboží přes konsignační sklad Pořízení zboží přes call-off sklad Pořízení zobží od neplátce Bezúplatné pořízení vzorků z jiného členského státu Přemístění vlastního obchodního majetku Přemístění vlastního obchodního majetku s následným dodáním do jiného členského státu Dodání zboží do jiného členského státu Dodání zboží přes konsignační sklad Dodání zboží pře call-off sklad Dodání zboží osobě z jiného členského státu v rámci České republiky Dodání zboží pro osobu z jednoho členského státu do druhého členského státu Přeprava obchodního majetku za účelem zpracovatelských operací Přeprava obchodního majetku za účelem zpracování s následným dodáním do jiného členského státu Třístranné obchody Česká osoba jako konečný zákazník Česká osoba jako prostřední osoba...64 Závěr Použitá literatura

6 ÚVOD Daň z přidané hodnoty patří svou právní úpravou k nejsložitějším daním. Systém daně z přidané hodnoty byl přijat členskými státy Evropské unie v 70. letech a nahradil tak systém daně z obratu. Cílem přijetí tohoto společného systému a následné harmonizace DPH v rámci Evropské unie je odstranění překážek pro fungování jednotného vnitřního trhu. Harmonizace DPH je dlouhodobým procesem, a jelikož je pro členské státy citlivým tématem, nedošlo k úplné harmonizaci právních úprav jednotlivých členských států. Stávající právní úprava stanoví pouze hranice, pod které by neměly klesnout standardní a snížená daňová sazba. Členské státy si jejich konkrétní výši určují podle svých potřeb. Společný systém daně z přidané hodnoty dále zjednodušil vykazování DPH při obchodování mezi členskými státy. Vnitřní výměna v rámci Evropské unie představuje vysoký podíl na celkovém obchodu členských států, dlouhodobě dochází k růstu tohoto podílu a zvyšuje se závislost členských států na vnitrounijním obchodě. K této skutečnosti přispívá i postupné rozšiřování základny Evropské unie. Z výše uvedených důvodů, kterými jsou složitost systému DPH a vysoký význam vnitrounijního obchodu, jsem se rozhodla pro zpracování problematiky výkaznictví DPH ve vnitrounijním obchodě. Tato práce z důvodu rozsahu nezahrnuje problematiku služeb a koncentruje se pouze na vnitrounijní obchod se zbožím. Cílem práce je poskytnout ucelený přehled problematiky DPH v rámci Evropské unie, který zahrnuje proces harmonizace DPH v EU, právní úpravu DPH se zaměřením na vnitrounijní výměnu a praktické příklady vykazování DPH. Autorka práce věří, že informace obsažené v této diplomové práci usnadní čtenáři orientaci v systému DPH a pomohou mu lépe pochopit problematiku daně z přidané hodnoty

7 1. VNITROUNIJNÍ OBCHOD A VÝKAZNICTVÍ DPH 1.1. VÝZNAM VNITROUNIJNÍHO OBCHODU Vnitrounijní obchod představuje obchodní výměnu mezi členskými státy Evropské unie a s postupným uvolňováním obchodních překážek a omezení nabývá na významu. Konkrétní objem vnitrounijního obchodu dosáhl v roce 2006 hodnoty 4 249,4 mld. Kč, což znamená přibližně 15 % nárůst oproti roku Podíl vnitrounijního obchodu na zahraničním obchodu České republiky dosáhl v tomto roce 77,1 %. Největší část zahraničního obchodu států Evropské unie se koncentruje na Německo. V roce 2006 dosahoval vývoz států Evropské unie do Německa 24,5 % celkového vývozu a dovoz 20 % celkového dovozu. Na druhém místě ve vnitrounijním obchodě v oblasti vývozu je Francie (10,8 %), kterou následuje Nizozemsko (10,2 %), Velká Británie (9,8 %), Itálie (9,1 %) a Belgie (8,1 %). V celkovém dovozu států Evropské unie připadá druhé místo na Velkou Británii (13,1 %), za kterou následuje Francie (11,5 %), Itálie (9,4 %), Nizozemsko (9,0 %) a Belgie (7,6 %). Na Českou republiku připadal 2,1 % podíl na celkovém vývozu států Evropské unie a 2,0 % na celkovém dovozu. Obrat zahraničního obchodu České republiky se státy Evropské unie vykazoval v roce 2006 dvouciferný růst 2. Oproti předchozímu roku vzrostl o 14,2 %. Do států EU směřovalo 84 % vývozu a pocházelo 70 % dovozu. I v roce 2007 pokračoval zahraniční obchod České republiky ve vysokém růstu podílu členských států Evropské unie. Pozice zahraničního obchodu s těmito státy, která je 1 Převzato z publikace Českého statistického úřadu 1. část: 2 Převzato z publikace Českého statistického úřadu 2. část:

8 dlouhodobě dominantní, se v roce 2007 ještě posílila, a to díky rozšíření k 1. lednu Vnitrounijní obchod má velmi vysoký podíl na celkovém dovozu i vývozu členských států Evropské unie, přičemž tento trend dlouhodobě posiluje a zvyšuje se závislost členských států na obchodní výměně uvnitř Evropské unie. Oblast vnitrounijního obchodu má velký význam i pro Českou republiku ZJEDNODUŠENÉ VÝKAZNICTVÍ DPH Výkaznictví před vstupem do EU Před vstupem České republiky do Evropské unie 1. května 2004 byla daň z přidané hodnoty založena na principu daně na vstupu a výstupu 4. Podnikatelský subjekt, který prodal zboží, měl povinnost přiznat a odvést z tohoto zboží daň na výstupu. Na druhé straně tento subjekt také nakupoval zboží, u kterého měl nárok na odpočet daně na vstupu. Jeho celková daňová povinnost se tak stanovila jako rozdíl mezi daní na výstupu a daní na vstupu Zjednodušení výkaznictví vstupem do EU V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie byl zaveden systém samovymeření daně, který se uplatňuje u vnitrounijního obchodu. Hlavní rozdíl oproti předchozímu systému spočívá v tom, že podnikatelský subjekt, který prodává zboží, nebude odvádět daň na výstupu. Tuto daň odvede a zaplatí příjemce zboží. To znamená, že český subjekt kupující zboží od německého subjektu, bude povinen zaplatit z tohoto zboží českou daň z přidané hodnoty. Zároveň si český subjekt uplatní nárok na odpočet daně zaplacené na vstupu. 3 Převzato z publikace Českého statistického úřadu Závěrečná část: 4 Tomáš Jílek: DPH po vstupu do Evropské unie, článek ze serveru měšec.cz:

9 2. DPH VE VNITROUNIJNÍM OBCHODĚ Oblast vnitrounijního obchodu je samostatně upravena v Šesté směrnici Rady č. 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dani z obratu Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně. Ustanovení obsažená v Šesté směrnici jsou závazná pro všechny členské státy. V České republice byla tato směrnice implementována zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty PRÁVNÍ ÚPRAVA Použité zkratky DPH nebo daň daň z přidané hodnoty ZDPH zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty DIČ daňové identifikační číslo Základní pojmy Úplata = zaplacení v penězích nebo platebními prostředky nahrazujícími peníze nebo poskytnutí nepeněžitého plnění Osoba povinná k dani = fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomickou činnost; mezi ekonomické činnosti přitom náleží veškerá činnost producentů, obchodníků a poskytovatelů služeb a činnosti při výkonu svobodných a jiných obdobných povolání. Osoba osvobozená od uplatňování DPH = osoba povinná k DPH, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, a jejíž obrat nepřesáhl za nejbližších 12 předcházejících po sobě jdoucích měsíců částku Kč

10 Zdaňovací období = kalendářní čtvrtletí, pokud obrat plátce nepřesáhne za předcházející kalendářní rok Kč. V opačném případě je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc Předmět daně Předmětem DPH je pořízení zboží z jiného členského státu, pokud je uskutečněno: v tuzemsku; osobou povinnou k DPH v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou, která nebyla založena a zřízena za účelem podnikání; za úplatu. Předmětem DPH není zboží pořízené z členského státu pokud: dodání tohoto zboží bylo v tuzemsku osvobozeno od daně podle 68 odst. 1-9 ZDPH; je pořizováno osobou osvobozenou od uplatňování DPH nebo právnickou osobou, která není založena za účelem podnikání, jestliže se nejedná o osvobození podle 68 odst. 1-9 ZDPH a celková hodnota pořízeného zboží bez DPH nepřekročila v běžném kalendářním roce částku Kč 6. Předmětem DPH je také dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku Místo plnění a) Pořízení zboží z jiného členského státu Za místo plnění při pořízení zboží z jiného členského státu se považuje místo, kde se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy pořizovateli. Toto pravidlo je zásadní a jednoznačně určuje, že místo plnění se nachází v členském státě, ve kterém je přeprava ukončena. Má přednost i v situaci, kdy je pořizovatel registrován k DPH v jiném členském státě ZDPH 6 Do této částky s nezapočítává hodnota nového dopravního prostředku a hodnota zboží, které podléhá spotřební dani v tuzemsku

11 Pokud je přeprava ukončena v jiném členském státě než v členském státě, ve kterém je pořizovatel registrován k DPH, je místem plnění tuzemsko, a to za předpokladu, že pořizovatel neprokáže, že pořízení zboží z jiného členského státu bylo předmětem daně v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží. Jestliže dojde k situaci, že přeprava pořizovaného zboží byla ukončena v jiném členském státě než v tuzemsku a v členském státě ukončení přepravy došlo k přiznání DPH, protože je to vyžadováno místními právními předpisy, a to až následně po přiznání DPH v tuzemsku, je pořizovatel oprávněn snížit si v tuzemsku základ daně o základ daně, z kterého byla odvedena DPH v členském státě ukončení přepravy. b) Dodání zboží do jiného členského státu Místem plnění při dodání zboží, které je přepravováno dodavatelem, třetí osobou nebo osobou, které je dodáváno, je místo, kde se zboží nachází v době, kdy odeslání nebo přeprava zboží začíná. Pokud není zboží odesíláno ani přepravováno, je místem plnění místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje. 7 Při dodání zboží do jiného členského státu, pokud přeprava zboží začíná v tuzemsku, je místem plnění tuzemsko. Plátce je povinen přiznat daň na výstupu, případně může uplatnit osvobození od daně s nárokem na odpočet DPH. 8 c) Třístranný obchod 9 V případě třístranného obchodu se za pořizovatele považuje prostřední osoba (pokud je plátcem DPH), ale místo plnění je určeno podle posledního kupujícího v členském státě, kde je přeprava ukončena. Prostřední kupující přizná a zaplatí DPH a podává souhrnné hlášení, do kterého uvádí DIČ posledního kupujícího. d) Dovoz zboží Místem dovozu zboží je členský stát, na jehož území se zboží nachází při vstupu do Evropské unie. 7 7 odst. 1 a 2 ZDPH 8 64 odst. 1 ZDPH 9 podrobněji viz Třístranný obchod

12 Pokud je zboží při vstupu do Společenství propuštěno do některého z celních režimů 10 nebo do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od DPH při dovozu anebo do režimu vnějšího tranzitu, 11 je místem dovozu členský stát, na jehož území se na toto zboží přestanou vztahovat uvedené režimy a zboží je propuštěno do volného oběhu Pořízení zboží z jiného členského státu Pořízení zboží do tuzemska je v ZDPH definováno jako nabytí práva nakládat jako vlastník se zbožím od osoby registrované k dani v jiném členském státě, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno z jiného členského státu do tuzemska osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která uskutečňuje dodání zboží, nebo pořizovatelem nebo třetí osobou. 12 Definice obsahuje dvě základní charakteristiky pořízení zboží z jiného členského státu, a sice převod práva nakládat se zbožím jako vlastník a přepravu zboží od dodavatele k pořizovateli, přičemž dodavatel musí být registrován k DPH v jiném členském státě než pořizovatel a tato přeprava musí směřovat do jiného členského státu, než ze kterého bylo zboží dodáno. 13 Za pořízení zboží z jiného členského státu se také považuje přemístění zboží z jiného členského státu do tuzemska osobou registrovanou k DPH v jiném členském státě, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání ani provozovnu a není tedy plátcem DPH. V praxi se jedná o pořízení zboží, které musí být v tuzemsku k dispozici (např. 10 Tímto režimem se rozumí umístění do dočasného skladiště, do svobodného celního pásma, svobodného celního skladu, propuštěno do režimu uskladnění v celním skladu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku. 11 Režim vnějšího tranzitu umožňuje přepravu mezi dvěma místy v rámci celního území Společenství zboží, které není zbožím Společenství, aniž by toto zboží podléhalo dovozním clům a dalším poplatkům nebo obchodněpolitickým opatřením (Nařízení Rady č.2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství - 8B9834F62805/0/31992R2913_ pdf) ZDPH 13 Za pořízení zboží z jiného členského státu se nepovažuje dodání zboží s instalací nebo montáží, což se považuje za poskytování služeb, a také zasílání zboží, které je v zákoně upraveno samostatně

13 náhradní díly). Povinnost přiznat DPH v tomto případě má buď plátce, na kterého je převáděno právo nakládání se zbožím a který může zboží následně prodat konečnému odběrateli, nebo plátce, který je v době dodání známý jako konečný odběratel a pro něhož je zboží určeno, ale v době přemístění ještě není schopen zboží využít. V obou případech se DPH přiznává v okamžiku přemístění zboží, není tedy rozhodující změna vlastnického vztahu. Dalším případem pořízení zboží je situace, kdy dodavatelem i pořizovatelem je jedna osoba, a to plátce DPH. Jedná se o situace, kdy plátce daně zboží v jiném členském státě nakoupí nebo vyrobí, nebo doveze zboží ze třetí země a dovoz je ukončen v jiném členském státě, případně kdy bylo zboží plátcem pořízeno v jednom členském státě, následně přemístěno do jiného členského státu a teprve pak přepraveno do tuzemska. Účelem tohoto ustanovení je předejít nákupům zboží za účelem případně nižší sazby DPH v jiných členských státech. Ve všech případech má plátce povinnost přiznat v tuzemsku DPH, jako by se jednalo o pořízení zboží z jiného členského státu. V ZDPH je stanoven limit, při jehož nepřekročení nevzniká povinnost přiznat a zaplatit daň v tuzemsku 14. Je určen pro osoby povinné k dani, které nejsou plátcem DPH nebo právnické osoby, které nebyly založeny za účelem podnikání. Pokud takové osoby nepřekročí u pořízeného zboží celkovou částku Kč za běžný kalendářní rok, nejsou povinny přiznat daň v tuzemsku. Nejedná o pořízení zboží, které je předmětem DPH. 15 V Šesté směrnici je tato hranice nastavena na EUR odst. 3 ZDPH 15 2 odst. 2 písm. b) ZDPH

14 Limity pro registraci k DPH v jednotlivých členských státech 16 Limit pro pořízení zboží Stát v národní měně EUR Itálie EUR Rumunsko RON Švédsko SEK Lotyšsko LVL Řecko EUR Španělsko EUR Francie EUR Lucembursko EUR Malta EUR Nizozemsko EUR Portugalsko EUR Slovinsko EUR Finsko EUR Litva LTL Bulharsko BGN Estonsko EEK Kypr EUR Maďarsko HUF Dánsko DKK Rakousko EUR Belgie EUR Německo EUR Česká republika CZK Slovensko SKK Polsko PLN Irsko EUR Velká Británie GBP přepočítáno kurzy platnými k 24. červnu

15 Zasílání zboží Zvláštním druhem dodání do jiného členského státu je zasílání zboží. Jedná se o dodání zboží do jiného členského státu pro osoby, které zde nemají povinnost přiznat při pořízení zboží DPH, tj. jedná se především o osoby, které nejsou v této zemi osobami registrovanými k DPH. Při zasílání zboží do jiného členského státu z tuzemska je plátce povinen se registrovat k DPH v členském státě, do kterého zboží zasílá, pokud hodnota dodaného zboží do jiného členského státu z tuzemska překročí částku stanovenou tímto členským státem. Při zasílání zboží do tuzemska je stanoven limit Kč. Podle Šesté směrnice činí tento limit EUR. Limity pro zasílání zboží v jednotlivých členských státech 17 Stát v národní měně EUR Itálie EUR Rumunsko RON Švédsko SEK Lotyšsko LVL Belgie EUR Řecko EUR Španělsko EUR Irsko EUR Kypr EUR Malta EUR Portugalsko EUR Slovinsko EUR Finsko EUR Estonsko EEK Bulharsko BGN Litva LTL Maďarsko HUF Dánsko DKK Česká republika CZK přepočteno kurzem platným k 24. červnu

16 Polsko PLN Slovensko SKK Velká Británie GBP Německo EUR Francie EUR Lucembursko EUR Nizozemsko EUR Rakousko EUR Dodání zboží do jiného členského státu Dodáním zboží se podle 13 ZDPH rozumí převod práva nakládat se zbožím jako vlastník. Dodáním zboží do jiného členského státu je potom dodání zboží, které je skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu. Za dodání zboží za úplatu se považuje i přemístění obchodního majetku plátcem DPH do jiného členského státu Třístranný obchod Třístranným obchodem se rozumí obchod, který uzavřou tři osoby registrované k DPH ve třech různých členských státech a předmětem obchodu je dodání téhož zboží mezi těmito třemi osobami s tím, že zboží je přímo odesláno z členského státu prodávajícího do členského státu kupujícího. Subjekty třístranného obchodu: prodávající - osoba registrovaná k DPH v členském státě, z něhož je zboží odesláno nebo přepraveno přímo ke kupujícímu do členského státu, ve kterém je ukončeno odeslání nebo přeprava zboží; kupující osoba registrovaná k DPH v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží, která kupuje zboží od prostřední osoby; odst. 6 ZDPH Přemístěním obchodního majetku se pro účely tohoto zákona rozumí odeslání nebo přeprava majetku plátcem nebo jím zmocněnou třetí osobou z tuzemska do jiného členského státu pro účely uskutečňování jeho ekonomických činností v jiném členském státě

17 prostřední osoba osoba registrovaná k DPH v jiném členském státě, než ve kterém je registrován k DPH prodávající a kupující, která pořizuje zboží od prodávajícího v členském státě kupujícího s cílem následného dodání zboží kupujícímu v tomto členském státě. Jedná se tedy o obchod, do něhož vstupuje třetí osoba, která zboží od prodávajícího nakupuje a následně ho prodává kupujícímu, aniž by zboží fyzicky obdržela. Podmínkou je, aby všechny tři osoby byly registrovány k DPH ve svých členských státech, a prostřední osoba nesmí být registrována k DPH v členském státě prodávajícího ani kupujícího. Pořízení zboží za užití zjednodušeného postupu třístranného obchodu je osvobozeno od DPH za těchto podmínek 19 : prostřední osoba je osobou registrovanou k DPH v jiném členském státě; prostřední osoba uskutečňuje pořízení zboží za účelem následného dodání zboží v tuzemsku; zboží je odesláno přímo z členského státu prodávajícího do členského státu kupujícího; kupující je plátce nebo osoba identifikovaná k dani; kupující je povinen přiznat a zaplatit DPH ze zboží pořízeného od prostřední osoby, jako by pořizoval zboží z jiného členského státu. Prostřední osoba je povinna oznámit své DIČ prodávajícímu a totéž DIČ musí uvést na daňovém dokladu vystavovaném kupujícímu s vyznačením, že se jedná o třístranný obchod. Kupující je povinen sdělit prostřední osobě své DIČ a na základě daňového dokladu, který je vystaven prostřední osobou, přiznat a zaplatit DPH Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnost přiznat daň Uskutečněním zdanitelného plnění se rozumí situace, při níž se naplňují právem stanovené podmínky pro vznik daňové povinnosti. Daňovou povinností je povinnost odvést daň ZDPH

18 Šestá směrnice umožňuje, aby členské státy v případě určitých plnění stanovily, že daňová povinnost vznikne: o nejpozději vystavením faktury; o nejpozději přijetím platby; o není-li vystavena faktura nebo je-li vystavena pozdě, v určité době ode dne uskutečnění zdanitelného plnění. a) při dodání zboží do jiného členského státu V případě přiznání DPH na výstupu při dodání zboží do jiného členského státu je třeba rozlišit dvě situace: na daň se nevztahuje osvobození od daně (z důvodu nemožnosti přesunu daňové povinnosti na osobu, pro kterou se dodání uskutečňuje 20 a osobou povinnou přiznat a odvést DPH je plátce, který uskutečnil dodání zboží): plátce je povinen přiznat DPH ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí platby, podle toho, který den nastal dříve. Dnem zdanitelného plnění je v případě zboží den dodání, resp. převzetí zboží; na daň se vztahuje osvobození od daně (daňová povinnost se přesouvá z dodavatele na odběratele): vzniká povinnost přiznat uskutečnění tohoto dodání: o dnem vystavení daňového dokladu, pokud je daňový doklad vystaven před 15. dnem následujícího měsíce po měsíci, v němž bylo zboží přepraveno nebo odesláno; o k patnáctému dni měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží odesláno nebo přepraveno. 21 o Plátce je povinen uvést do daňového přiznání dodání zboží do jiného členského státu s osvobozením od daně za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost dodání zboží přiznat. 20 V tomto případě je odběratelem buď tuzemská osoba registrovaná k dani pouze v tuzemsku, osoby se sídlem v jiných členských státech, které nejsou registrovány k dani v jiných členských státech nebo osoby ze třetích zemí. 21 Pokud nebyl daňový doklad vystaven před 15. dnem následujícího měsíce po měsíci, v němž bylo zboží přepraveno nebo odesláno

19 b) při pořízení zboží z jiného členského státu Při pořízení zboží z jiného členského státu vzniká plátci nebo osobě identifikované k dani povinnost přiznat DPH. Tato povinnost vzniká: ke dni vystavení daňového dokladu osobou registrovanou k DPH v jiném členském státě, pokud je daňový doklad vystaven před 15. dnem následujícího měsíce po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno; není-li tento doklad do této doby vystaven, potom povinnost přiznat DPH vzniká 15. den v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží z jiného členského státu pořízeno. Plátce a osoba identifikovaná k dani jsou povinni uvést DPH do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém jim vznikla povinnost přiznat DPH. c) při dovozu zboží V případě dovozu zboží se zdanitelné plnění uskuteční a daňová povinnost vzniká v okamžiku dovozu zboží. Pokud je zboží propuštěno do některého z celních režimů, uskuteční se zdanitelné plnění a nastane vznik daňové povinnosti až tehdy, když zboží tyto režimy opustí Daňové doklady Daňový doklad při dodání zboží do jiného členského státu Plátce, který dodává zboží do jiného členského státu, na které se vztahuje osvobození od DPH s nárokem na odpočet DPH, je povinen vystavit za každé dodání zboží pro jinou osobu, která je registrována k DPH v jiném členském státě, daňový doklad. Daňový doklad musí být vystaven nejpozději do 15 dnů od data uskutečnění dodání zboží a musí obsahovat tyto náležitosti: a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení a sídlo nebo místo podnikání plátce; b) DIČ plátce; c) název, sídlo nebo místo podnikání pořizovatele; d) evidenční číslo daňového dokladu; e) DIČ pořizovatele a kód země; f) rozsah a předmět plnění; g) datum vystavení daňového dokladu;

20 h) datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí platby 22 ; i) jednotkovou cenu bez DPH; j) základ DPH; k) sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od DPH a odkaz na příslušné ustanovení zákona 23. Plátce je povinen vystavit daňový doklad i při zasílání zboží, a to do 15 dnů ode dne uskutečnění dodání zboží do jiného členského státu nebo přijetí platby, pokud platba předchází dodání zboží. Daňový doklad při pořízení zboží z jiného členského státu Daňový doklad při pořízení zboží z jiného členského státu musí obsahovat 24 : a) název, sídlo nebo místo podnikání a DIČ osoby registrované k DPH v jiném členském státě, která zboží dodává a kód země; b) obchodní firmu nebo jméno a příjmení a sídlo nebo místo podnikání a DIČ pořizovatele; c) evidenční číslo daňového dokladu; d) rozsah a předmět pořízení; e) datum vystavení daňového dokladu; f) datum uskutečnění pořízení; g) jednotkovou cenu bez DPH; h) základ DPH; i) základní nebo sníženou sazbu DPH; j) výši DPH uvedenou v korunách a haléřích; Základ daně a výpočet daně Základem DPH je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, vyjma daně za toto plnění. Zahrnuje především: 22 Podle toho, který den nastane dříve, pokud se liší od data vystavení daňového dokladu. 23 Pro českou právní úpravu: Zboží je osvobozeno podle 64 ZDPH ZDPH

21 clo, dávky nebo poplatky; spotřební daň; dotace k ceně; vedlejší výdaje, které jsou účtovány osobě, pro kterou je uskutečňováno zdanitelné plnění, při jeho uskutečnění (jedná se zejména o náklady na balení, přepravu, pojištění a provize). Základ DPH se sníží o slevu z ceny, pokud je poskytnuta k datu uskutečnění zdanitelného plnění. Pokud vzniká povinnost přiznání DPH plátci, je povinen si daň sám vypočítat. ZDPH stanovuje postup výpočtu daně jako součinu částky za zdanitelné plnění bez DPH a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je číslo 19 v případě základní sazby a 9 v případě snížení sazby a ve jmenovateli číslo 100. Vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa, vypočtená daň se zaokrouhlí na desetihaléře, popřípadě padesáti haléře nebo se uvede v haléřích. Cena včetně DPH se dopočte jako součet základu daně a vypočtené daně po případném zaokrouhlení Sazby daně a) Šestá směrnice Základní sazbu stanoví každý členský stát jako procentní podíl ze základu DPH, přičemž od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2010 nesmí být základní sazba nižší než 15%. Dále mohou členské státy uplatňovat jednu nebo dvě snížené sazby. Tyto sazby se určí jako procentní podíl, který nesmí být nižší než 5% a vztahují se pouze na dodání zboží a poskytnutí služeb v kategoriích, které jsou uvedeny v příloze H Šesté směrnice. Na zdanitelná plnění se vztahuje sazba DPH platná v okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění

22 Členské státy mohou uplatňovat sníženou sazbu na dodání zemního plynu, elektřiny a dálkového vytápění, nevznikne-li tím nebezpečí narušení hospodářské soutěže. 25 b) česká právní úprava U zdanitelného plnění se uplatňuje základní sazba ve výši 19 % nebo snížená sazba ve výši 9 %. Obecně je u zboží uplatňována základní sazba, snížená sazba se použije pro: zboží uvedené v příloze 1 ZDPH: o potraviny včetně nápojů (s výjimkou alkoholických nápojů), živá zvířata, semena a rostliny, voda; o radiofarmaka, sorbit, aspartam, antibiotika, farmaceutické výrobky; o dětské pleny; o knihy, brožury, noviny a časopisy; o zboží určené pro zdravotně postižené (Braille papír, bílé hole, psací stroje, počítače speciálně upravené pro zdravotně postižené, apod.); o dětské autosedačky; o stromy, keře a keříky, které rodí jedlé ovoce a ořechy; o palivové dřevo. dovoz zboží vyjmenovaného v příloze 4 ZDPH (jedná se o umělecká díla, sběratelské předměty a starožitnosti 26 ), pokud se jedná o dovoz ze států mimo EU. Kterákoliv osoba může požádat Ministerstvo financí o závazné posouzení, zda je zdanitelné plnění z hlediska sazby správně zařazeno do základní nebo snížené sazby Osvobození od daně bez nároku na odpočet daně Osvobození určitých činností ve veřejném zájmu 25 O tom, zda hrozí narušení hospodářské soutěže, rozhoduje Komise. 26 Při dodání těchto předmětů v tuzemsku nebo při jejich pořízení z jiného členského státu se uplatní základní sazba daně a odst. 1 ZDPH

23 V Šesté směrnici jsou definována plnění, která jsou osvobozena od DPH. Jedná se například o: poštovní služby, nemocniční a lékařskou péči, služby související se sociální péčí, školské a vysokoškolské vzdělávání nebo poskytování určitých kulturních služeb. Ostatní případy osvobození Mezi ostatní případy plnění, která mohou členské státy osvobodit od DPH, patří např.: pojišťovací a zajišťovací operace, pacht nebo nájem majetku, sázky, loterie a další formy her nebo převody budov a pozemků Osvobození od daně s nárokem na odpočet daně Od DPH s nárokem na odpočet DPH jsou mimo jiné osvobozena tato plnění za podmínek stanovených ZDPH 28 : dodání zboží do jiného členského státu: Pokud je zboží dodáno do jiného členského státu plátcem osobě registrované k DPH v jiném členském státě a je přepraveno nebo odesláno z tuzemska, potom je osvobozeno od DPH s nárokem na odpočet DPH. Výjimkou je dodání zboží osobě, pro kterou pořízení tohoto zboží není předmětem daně v jiném členském státě. 29 Dále je od DPH osvobozeno s nárokem na odpočet DPH přemístění obchodního majetku plátce z tuzemska do jiného členského státu pro účely jeho podnikání, pokud plátce prokáže, že zboží bylo přemístěno do jiného členského státu a bylo předmětem DPH při pořízení zboží v tomto členském státě. 30 pořízení zboží z jiného členského státu: Pořízení zboží z jiného členského státu je osvobozeno od DPH, jestliže by toto zboží bylo osvobozeno při běžném dodání v rámci tuzemska. Při pořízení zboží z jiného členského státu může dojít k osvobození od daně pouze v případech, kdy dochází ZDPH odst. 1 ZDPH odst. 4 ZDPH

24 k osvobození od daně v tuzemsku, a to v každém případě. Pokud by záviselo osvobození od daně při pořízen v tuzemsku na nějakých dalších podmínkách, nelze při pořízení zboží z jiného členského státu přiznat osvobození od daně. Pořízení zboží z jiného členského státu je osvobozeno od DPH i v případě, že dovoz takového zboží je osvobozen od DPH. osvobození ve zvláštních případech: ZDPH definuje v 68 zvláštní případy, kdy dochází k osvobození od DPH s nárokem na odpočet DPH. Jedná se například o dodání paliva a potravin lodím nebo letadlům, dodání zboží nebo poskytnutí služby diplomatické misi, zastupitelství mezinárodní organizace či orgánu Evropského společenství, dodání zboží pro ozbrojené síly, humanitární organizace nebo dodání zlata centrálním bankám Odpočet daně Nárok na odpočet 31 má plátce, pokud přijatá zdanitelná plnění použije pro uskutečnění své ekonomické činnosti. Nárok na odpočet u přijatých zdanitelných plnění vzniká dnem, ke kterému vznikla povinnost přiznat daň na výstupu. Zákon taxativně vyjmenovává, u kterých přijatelných zdanitelných plnění může plátce uplatnit nárok na odpočet DPH v plné výši, pokud je použije pro účely uskutečnění: zdanitelných plnění, u kterých vzniká povinnost přiznat daň na výstupu; plnění osvobozených od DPH s nárokem na odpočet DPH; plnění v rámci své ekonomické činnosti s místem plnění mimo tuzemsko (povinnost přiznat DPH vzniká v jiném členském státě), pokud by u těchto přijatých zdanitelných plnění měl plátce nárok na odpočet DPH, kdyby se jednalo o zdanitelná plnění uskutečněná v rámci tuzemska. Pokud plátce přijatá zdanitelná plnění použije jak pro uskutečnění své ekonomické činnosti, tak pro účely s ní nesouvisející, má nárok na odpočet DPH pouze v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro ekonomickou činnost ZDPH

25 Plátce daně Plátci DPH jsou následující osoby 32 : osoba povinná k DPH, která má místo, sídlo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku a jejíž obrat za nejvýše 12 kalendářních měsíců přesáhne částku Kč, se stává plátcem od prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat; Tato osoba je povinna podat přihlášku k registraci do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém překročila stanovený limit. osoba povinná k DPH se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která uskutečňuje pořízení zboží z jiného členského státu, se stává plátcem dnem, kdy hodnota pořízeného zboží bez daně v běžném kalendářním roce převýší částku Kč. Přihlášku k registraci podá nejpozději do dne, kdy tuto částku překročila; osoba povinná k DPH se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, které je dodáno zboží osobou registrovanou k DPH v jiném členském státě, se stává plátcem dnem dodání zboží a podává přihlášku k registraci do dne, kdy ji bylo zboží dodáno; osoba registrovaná k DPH v jiném členském státě, která nemá sídlo, místo podnikání ani provozovnu v tuzemsku, která uskuteční plnění s místem plnění v tuzemsku a je osobou povinnou přiznat a zaplatit DPH, se sává plátcem dnem uskutečnění tohoto plnění. Podává přihlášku k registraci k Finančnímu úřadu pro Prahu1 nejpozději k datu uskutečnění plnění odst. 1,6,9,11 ZDPH

26 Osoba identifikovaná k dani Osobou identifikovanou k dani je 33 : právnická osoba, která nebyla založena za účelem podnikání a která neuskutečňuje ekonomické činnosti v tuzemsku; osoba povinná k dani, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, pokud pořizují zboží z jiného členského státu a hodnota pořízeného zboží bez DPH v běžném kalendářním roce převýší částku Kč. Osoba se stává osobou identifikovanou k dani dnem překročení této částky a podává přihlášku k registraci nejpozději do dne, kdy hodnota pořízeného zboží překročí částku Kč Souhrnné hlášení Plátce, který uskutečnil dodání zboží do jiného členského státu osobě registrované k DPH v jiném členském státě, je povinen podat souhrnné hlášení o dodání zboží do jiného členského státu, a to na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí 34. Standardní dodání zboží do jiného členského státu se uvádí s kódem plnění 0. V souhrnném hlášení se vykazuje také přemístění obchodního majetku do jiného členského státu (s kódem 1) a pokud je plátce prostřední osobou v třístranném obchodu při zjednodušeném postupu v třístranném obchodu vykazuje také dodání zboží kupujícímu (s kódem 2). Údaje o hodnotě dodaného zboží se uvádějí vždy v české měně v členění po jednotlivých subjektech s uvedením jejich DIČ, pod kterým jsou ve své zemi registrováni k DPH odst. 1 ZDPH odst. 1 ZDPH 35 Převzato z

27 2.2. INTRASTAT Intrastat 36 je systém sběru dat pro statistiku obchodu se zbožím mezi členskými státy. Do Intrastatu se zahrnují údaje o zboží, které má status Společenství a nepodléhá tak celnímu dohledu ani nevzniká povinnost předkládat ho celním orgánům k provedení celního řízení s podáním celního prohlášení. Systém Intrastat je povinný pro všechny státy Evropské unie Účel Intrastatu Údaje z Intrastatu slouží k sestavení měsíčních statistik zahraničního obchodu. Tyto údaje pak využívají zejména: podnikatelské subjekty (sledování trhu); Evropská Komise (studie o integraci vnitřního trhu); Mezinárodní organizace (vyhodnocení hospodářské situace); Statistické úřady (sestavení národních účtů); Ministerstva průmyslu a obchodu (k provádění hospodářské politiky); Centrální banky (sestavování platební bilance); každý, kdo potřebuje znát vývoj zahraničního obchodu Kdo vykazuje údaje do Intrastatu Povinnost vykazovat údaje do Intrastatu mají osoby registrované nebo identifikované v ČR k DPH. Kromě podnikatelských subjektů registrovaných k DPH jsou povinny vykazovat údaje do Intrastatu veřejnoprávní instituce, státní orgány a právnické osoby, které jsou podle ZDPH osobami identifikovanými k dani. Uvedené osoby mají povinnost vykazovat data pro Intrastat, pokud překročí osvobozující hodnotový práh, a to zvlášť při přijetí a zvlášť při odeslání zboží. Tento práh činí pro odeslání zboží 4 mil. Kč a pro přijetí zboží 2 mil Kč. Při překročení tohoto prahu je daná osoba povinna začít vykazovat příslušné údaje do Intrastatu 36 definice převzata z

28 zvlášť za odeslané a zvlášť za přijaté zboží, a to poprvé za měsíc, kdy k překročení došlo. Povinnost trvá do konce kalendářního roku a ještě celý následující rok Předmět vykazování Předmětem vykazování je zboží Společenství, čímž se rozumí zboží: 37 úplně získané nebo vyrobené na území Společenství; zboží ze zemí, která nejsou součástí celního území, propuštěné do volného oběhu; zboží vyrobené nebo získané ze zboží uvedeného výše VIES V souvislosti se spuštěním Jednotného vnitřního trhu 1. ledna 1993 došlo ke zrušení národních hranic, kde docházelo ke kontrole uplatněného osvobození od DPH. Vznikla nutnost zavést nový postup, který by umožňoval kontrolu uplatňování tohoto nároku na osvobození při dodání zboží do jiného členského státu. Za tímto účelem byl zaveden systém VIES (VAT Information Exchange System) prostřednictvím kterého je možné ověřit, zda byl dodavatel oprávněn osvobodit zdanitelné plnění nebo zda pořizovatel nabyté zboží řádně přiznal a zdanil. VIES 38 je elektronický systém, který umožňuje přenos informací týkajících se registrace k DPH v rámci Evropské unie (tzv. ověřování platnosti DIČ k DPH). Prostřednictvím systému VIES jsou zároveň mezi daňovými správami jednotlivých členských zemí elektronicky přenášeny informace o intrakomunitárních dodání zboží. Služba je dostupná na stránkách Evropské Komise, kde je možné ověřit platnost DIČ osob registrovaných k DPH Definice převzata z internetových stránek daňové a celní unie

29 Hlavním účelem systému VIES je umožnit osobám, které jsou zapojeny do oblasti vnitro-komunitárních dodávek, zkontrolovat správnost DIČ svého obchodního partnera a předejít tak případným problémům. Tento systém je provázán s článkem 27 Nařízení Rady 1798/2003/Es ze dne 7. října 2003, který stanoví, že: každý členský stát provozuje elektronickou databázi se seznamem osob, kterým bylo přiděleno DIČ v daném členském státě; příslušný orgán každého členského státu může kdykoli přímo získat nebo obdržet potvrzení platnosti DIČ, pod nímž určitá osoba uvnitř Společenství uskutečnila dodání zboží nebo poskytování služeb nebo je obdržela. Elektronický systém VIES tedy propojuje databáze jednotlivých členských států a odpovědnost za správnost údajů nesou jednotlivé členské státy. Ze strany Evropské unie nejsou tato data nijak kontrolována. Důsledkem toho je, že informace nemohou být samy o sobě využity jako důkazní prostředek pro nárok na osvobození od DPH při intrakomunitárních plnění. 39 Služba kontroly správnosti DIČ je k dispozici na internetových stránkách Daňové a celní unie a probíhá prostřednictvím formuláře, kam je zadáván příslušný členský stát a konkrétní DIČ. Ověřování je založeno na generování dat z jednotlivých členských databází. Podle zvoleného členského státu je dotaz odeslán do příslušné národní databáze. Jednotlivé systémy jsou propojeny prostřednictvím zabezpečeného intranetu

30 Příklad ověření konkrétního DIČ a) Výstup v případě správného DIČ VAT Validation Response Yes, valid VAT numer VAT number CZ Member State CZ Name Čedok a.s. Address Date when request received 06/06/2008 (dd/mm/yyyy) b) Výstup v případě chybného DIČ VAT Validation Response No, invalid VAT number (please refer to FAQ, questions 7, 11, 12, 13 and 20 for more information). VAT number CZ Member State CZ Name Address Date when request received 06/06/2008 (dd/mm/yyyy) Předpokladem pro správné využití služby ověření DIČ je jeho správné zadání. Každý členský stát má předepsanou strukturu DIČ. Liší se jednak národním kódem členského státu a dále počtem číslic nebo písmen, které za národním kódem následují. V tabulce jsou uvedeny základní tvary DIČ pro státy Evropské unie: Členský stát Struktura DIČ Formát AT-Rakousko ATU blok 9 číslic BE-Belgie BE blok 10 číslic BG-Bulharsko BG nebo BG blok 9 číslic nebo 1 blok 10 číslic CY-Kypr CY L 1 blok 9 znaků

31 CZ nebo CZ-Česká CZ republika nebo 1 blok 8, 9 nebo 10 číslic CZ DE-Německo DE blok 9 číslic DK-Dánsko DK bloky po dvou číslicích EE-Estonsko EE blok 9 číslic EL-Řecko EL blok 9 číslic ES-Španělsko ESX X 1 blok 9 znaků FI-Finsko FI blok 8 číslic FR-Francie FRXX blok dvou znaků, 1 blok devíti číslic GB nebo GB blok 3 číslic, 1 blok 4 číslic + 1 blok GB-Velká nebo 2 číslic (případně + ještě blok 3 Británie GBGD999 číslic) nebo 1 blok 5 znaků nebo GBHA999 HU-Maďarsko HU blok 8 číslic IE-Irsko IE9S99999L 1 blok 8 znaků IT-Itálie IT blok 11 číslic LT-Lotyšsko LT nebo 1 blok 9 číslic nebo 1 blok 12 číslic LT LU-Lucembursko LU blok 8 číslic LV-Litva LV blok 11 číslic MT-Malta MT blok 8 číslic NL-Nizozemsko NL B99 1 blok 12 znaků PL-Polsko PL blok 10 číslic PT-Portugalsko PT blok 9 číslic RO-Rumunsko RO blok minimálně 2 a maximálně

32 číslic SE-Švédsko SE blok 12 číslic SI-Slovinsko SI blok 8 číslic SK-Slovensko SK blok 10 číslic 9: číslice X: písmeno nebo číslice S: písmeno, číslice nebo "*" L: písmeno Zdroj: Elektronický systém je dostupný téměř nepřetržitě. Provozní doba opět vzhledem k tomu, že neexistuje žádná centrální databáze, závisí na jednotlivých členských státech, které se v míře dostupnosti liší. Belgie, Kypr, Estonsko, Řecko, Maďarsko, Litva, Lucembursko, Lotyšsko, Polsko a Švédsko uvádějí dostupnost svých databází 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Databáze ostatních členských státy jsou z důvodu údržby systému v pravidelných intervalech nedostupné. Jedná se o intervaly v řádech desítek minut a zpravidla v nočních hodinách

33 3. HARMONIZACE DPH V EVROPSKÉ UNII 3.1. HARMONIZACE NEPŘÍMÝCH DANÍ Harmonizace daňových soustav jednotlivých členských států nabyla na významu v souvislosti se záměrem vytvoření jednotného vnitřního trhu. Rozdílné systémy nepřímého zdanění, které v té době existovaly, a značně rozdílné daňové sazby by bránily realizaci volného obchodu. Proto stála Evropská unie před nutností sjednotit systémy nepřímého zdanění. V 60. letech byl ve většině zemí uplatňován systém kumulativního kaskádového systému daně z obratu 40 (s výjimkou Francie, kde byl aplikován systém daně z přidané hodnoty). Pro kaskádový systém daně z obratu jsou charakteristické následující vlastnosti: 41 přináší státu vyšší daňový výnos; daňové sazby jsou výrazně nižší, neboť jsou uvalovány na hrubou hodnotu produkce; problematické zdaňování služeb; systém je méně administrativně náročný jak pro poplatníky, tak pro stát; systém nezaručuje soutěžní neutralitu; nelze určit skutečnou výšku daně při dovozu, proto nelze zaručit vnější neutralitu. Zvláště poslední dvě charakteristiky systému vylučovaly využití kaskádového systému daně z obratu jako společného daňového systému pro státy Evropské unie. o Vzhledem k tomu, že daňové zatížení roste přímo úměrně s délkou výrobního či distribučního řetězce, by docházelo k narušování struktury hospodářské soutěže mezi výrobci a distributory by 40 Při kaskádovém systému daně z obratu je daň uvalována na hrubou hodnotu produkce, přičemž počet produkčních stupňů ovlivňuje velikost výsledné daně 41 Nerudová, D.: Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie, Aspi, a.s., Praha 2005, s

34 docházelo k vytváření integrací a nebyla by zaručena soutěžní neutralita. o Vnější neutralita by nebyla zajištěna z toho důvodu, že nelze určit skutečnou výšku daně při dovozu. Mohlo by tedy docházet k situaci, kdy by při vývozu byla vrácena částka vyšší, než by byla částka uvalené daně a byl by zvýhodňován producent s delším výrobním řetězcem. Ve Francii byl uplatňován systém daně z přidané hodnoty, který má tyto vlastnosti: 42 v systému lze zaručit daňovou neutralitu; daňové sazby jsou výrazně vyšší, neboť jsou uvalovány pouze na přidanou hodnotu; systém je administrativně náročnější jak pro poplatníky, tak pro stát; bezproblémové zdaňování služeb; lze přesně určit výšku daně. K harmonizaci nepřímých daní byl z výše uvedených důvodů zvolen systém daně z přidané hodnoty a nahradil tak kumulativní kaskádový systém daně z obratu POSTUP HARMONIZACE DPH Zavedení jednotného systému DPH (strukturální harmonizace) Jednotný systém daně z přidané hodnoty byl zaveden na základě těchto šesti směrnic: První směrnice č. 67/227/EHS Směrnice o harmonizaci legislativy členských států týkající se daně z obratu byla přijata 11. dubna 1967 a zavázala členské státy k přijetí odpovídající právní úpravy 1. ledna Nerudová, D.: Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie, Aspi, a.s., Praha 2005, s

35 Společný systém DPH je založen na zásadě, že na zboží a služby se uplatňuje všeobecná daň ze spotřeby přesně poměrně k ceně zboží a služeb, bez ohledu na počet plnění uskutečněných ve výrobním a distribučním procesu před stupněm, který je daní zatížen. 43 Druhá směrnice č. 67/228/EHS Ve druhé směrnici je definován předmět daně. Předmětem daně je prodej zboží a poskytování služeb na územní členské země uskutečněné plátcem daně za úplatu a dále dovoz zboží. Směrnice definuje také místo plnění, plátce daně, prodej zboží a poskytování služeb. Dále dovoluje pro sektor zemědělství zavést speciální režim. Výše standardní sazby a případné použití sazeb snížených bylo ponecháno v kompetenci členských států 44. Třetí směrnice č. 69/463/EHS Směrnice o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu zavedení daně z přidané hodnoty v členských státech byla přijata 9. prosince 1969 a jejím hlavním účelem bylo prodlužit dobu povinnosti implementace, a to pro Belgii a Itálii, které nebyly schopny dodržet původní termín: Datum 1. ledna 1970 stanovené v článku 1 první směrnice ze dne 11. dubna 1967 se nahrazuje datem 1. ledna Čtvrtá směrnice č. 71/401/EHS a Pátá směrnice č. 72/250/EHS Směrnice o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daně z obratu zavedení daně z přidané hodnoty v Itálii byla přijata 20. prosince 1971 a opět prodlužují časový limit pro Itálii nejprve do 1. července 1972 a poté až do konce roku Šestá směrnice č. 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně Nerudová, D.: Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie, Aspi, a.s., Praha 2005, s

36 Šestá směrnice je hlavním dokumentem harmonizace DPH v Evropské unii. Jejím hlavním cílem je co nejvíce sjednotit právní úpravu jednotlivých členských států Harmonizace daňových sazeb Harmonizace daňových sazeb naráží zejména na tyto problémy: 46 harmonizace sazeb je členskými zeměmi chápána jako zasahování do národní suverenity; daňové sazby mohou být nástrojem fiskální politiky a jejich harmonizace tedy nenechává prostor pro ovlivňování agregátní poptávky a nabídky; harmonizace sazeb může výrazně ohrozit příjmové stránky rozpočtů v zemích, ve kterých výběr nepřímých daní tvoří podstatnou část příjmů státního rozpočtu; neochota Evropské unie právně vymáhat a zajistit implementaci směrnic do národních daňových systémů; národní tradice, kterých se členské země vzdávají jen těžko. Z těchto důvodů nakonec Evropská unie začala uvažovat o daňové aproximaci, což je sblížení daňových sazeb. V roce 1989 Evropská Komise navrhla sníženou sazbu 4-9% pro tzv. základní životní potřeby potraviny, dodávky vody, farmaceutické výroby, knihy, noviny, časopisy a hromadnou přepravu osob a standardní sazbu 14-20%. 47 Rozhodující směrnicí pro sblížení daňových sazeb je Směrnice č. 92/77/EHS, kterou se doplňuje společný systém daně z přidané hodnoty a mění směrnice 77/388/EHS (sblížení sazeb DPH). Na jejím základě dochází ke stanovení minimálních hranic pro sazby DPH, a sice 15% pro standardní sazbu a 5% pro sazbu sníženou. Členské státy měly uplatňovat tyto sazby od 1. ledna Nerudová, D.: Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie, Aspi, a.s., Praha 2005, s Nerudová, D.: Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie, Aspi, a.s., Praha 2005, s