Vlivy působící na ceny ropných produktů v České republice

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Vlivy působící na ceny ropných produktů v České republice Diplomová práce Vedoucí práce: Doc. Ing. Václav Adamec, Ph.D. Bc. Josef Zemánek Brno 2013

2

3 Děkuji Doc. Ing. Václavu Adamcovi, Ph.D. za trpělivost, ochotu, pomoc a cenné rady poskytnuté při vypracovávání této diplomové práce.

4 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Vlivy působící na ceny ropných produktů v České republice vypracoval samostatně a veškerou použitou literaturu jsem uvedl v seznamu použitých zdrojů na konci této práce. V Brně dne

5 Abstract ZEMÁNEK, J. Influences on the prices of oil products in the Czech Republic. Diploma thesis. Brno: Mendel University in Brno, This thesis is concerned with the identification and characterization of the influences acting on the prices of selected oil products in the Czech Republic using econometric methods. Among the selected oil products were chosen automobile Natural 95 gasoline and diesel and were monitored the factors affecting their prices for the period First, oil and oil products prices were characterized and then the methods of regression analysis and time series analysis. After that, were quantified mainly influences on the oil prices, economic growth, exchange rate USD/CZK and taxes. Relations between the identified variables were modeled by the vector autoregression model (VAR). The VAR models are related to Granger causality analysis which is verifying causal relations between different variables. In thesis was also made an analysis of impulse and response. Then follows validation of prognostic capabilities of particular models for static simulation. Conclusion is made by the forecast prices of oil products in Czech Republic in The estimation outputs are interpreted and forecasts are implemented. Keywords VAR model, Granger causality, impulse response functions, prediction Abstrakt ZEMÁNEK, J. Vlivy působící na ceny ropných produktů v České republice. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, Tato diplomová práce se zabývá identifikací a charakteristikou vlivů působících na ceny vybraných ropných produktů pomocí ekonometrických metod v České republice. Mezi vybrané ropné produkty byly zvoleny automobilový benzín Natural 95 a motorová nafta a sledovaly se faktory působící na jejich ceny za období 2001 až Nejprve je charakterizována problematika týkající se ceny ropy a ropných produktů a dále jsou popsány metody regresní analýzy a analýzy časových řad. V práci jsou dále především kvantifikovány vlivy ceny ropy, ekonomického růstu, směnného kurzu k USD a sazby spotřební daně. Vztahy mezi jednotlivými identifikovanými veličinami jsou modelovaný prostřednictvím vektorového autoregresního modelu (VAR). S modely VAR úzce souvisí analýza Grangerovy kauzality ověřující jednotlivé kauzální vztahy mezi veličinami a dále je provedena rovněž i analýza impulzů a odezvy. Poté dochází k ověřování prognostické schopnosti modelu statickou simulací. Na závěr je vypracována prognóza cen vybraných ropných produktů v České republice pro rok Klíčová slova: VAR model, analýza Grangerovy kauzality, analýza impulzů a odezvy, predikce

6 6 Obsah Obsah 1 Úvod a cíl práce Úvod Cíl práce Literární přehled Ropa a ropné produkty Ropné produkty Tvorba cen Vývoj cen ropy Spotřeba ropy a ropných produktů Ropa a ropné produkty v České republice Materiál a metodika Lineární regresní model Předpoklady lineárního regresního modelu Metoda nejmenších čtverců Posouzení regrese Parametry shody modelu Základní testy v lineárním regresním modelu Analýza časových řad Box-Jenkinsova metodologie Regresní (příčinné) modely, lineární dynamické modely Vektorový autoregresní model (VAR) Analýza impulzu a odezvy Testování Grangerovy kauzality Extrapolace Zkoumaná data Ceny benzínu a nafty na českých čerpacích stanicích Výsledky a diskuze 51

7 Obsah Sezónnost Testování stacionarity a kointegtrační analýza Odhad VAR modelu Specifikace VAR modelu Analýza Grangerovy kauzality Analýza funkce impulzu a odezvy Predikční schopnost VAR modelu Predikce dle VAR modelu Předpověď rozkladu rozptylu Závěr 73 6 Literatura 76 7 PŘÍLOHY 80

8 8 Seznam obrázků Seznam obrázků Obr. 1 Náklady a daně v ceny ropy v zemích G7 v roce Obr. 2 Produkce a spotřeba ropy dle jednotlivých regionů v miliónech barelů za den 22 Obr. 3 Spotřeba ropných produktů ve světě 24 Obr. 4 Vývoj spotřeby a cen vybraných ropných produktů v ČR v letech 2000 až Obr. 5 Faktory vývoje cen nafty v Kč/litr. 42 Obr. 6 Původní a vyhlazená řada a cyklická komponenta HDP České republiky vykreslené pomocí HP filtru 49 Obr. 7 Graf průběhu časových řad 50 Obr. 8 Srovnání jednotlivých typů cen ropy 57 Obr. 9 Reakční funkce d_benzin_sa na jednotkové šoky zvolených proměnných 62 Obr. 10 Reakční funkce d_nafta na jednotkové šoky zvolených proměnných 63 Obr. 11 Grafické výsledky statické simulace proměnných d_benzin_sa a d_nafta modelu VAR(1) 64 Obr. 12 Bodová a intervalová předpověď proměnných d_benzin_sa a d_nafta ve VAR(1) modelu v případě recesního scénáře proměnné HDPcr pro období I./2013 až XII./ Obr. 13 Bodová a intervalová předpověď proměnných d_benzin_sa a d_nafta ve VAR(1) modelu v případě růstového scénáře proměnné HDPcr pro období I./2013 až XII./ Obr. 14 Bodová a intervalová předpověď proměnných d_benzin_sa a d_nafta ve VAR(1) modelu v případě kolísajícího scénáře proměnné HDPcr pro období I./2013 až XII./ Obr. 15 Předpověď rozkladu rozptylu chyby předpovědí proměnné d_benzin_sa 71

9 Seznam obrázků 9 Obr. 16 Předpověď rozkladu rozptylu chyby předpovědí proměnné d_nafta. 72 Obr. 17 Produkce ropy v tis. barelů za den 80 Obr. 18 Spotřeba ropy v tis. barelů za den 81 Obr. 19 Ověřené rezervy ropy v mld. barelů a poměr R/P v letech 82 Obr. 20 Původní a vyhlazená řada a cyklická komponenta HDP 27 členských států Evropské unie vykreslené pomocí HP filtru 83 Obr. 21 Původní a sezóně adjustovaná časová řada ceny benzínu (naturalu 95) 83 Obr. 22 Původní a sezóně adjustovaná časová řada ceny koše OPEC 84 Obr. 23 ACF a PACF pro Benzin_sa 84 Obr. 24 ACF a PACF pro Nafta 85 Obr. 25 ACF a PACF pro Brent 85 Obr. 26 ACF a PACF pro WTI 85 Obr. 27 ACF a PACF pro OPEC_sa 86 Obr. 28 ACF a PACF pro Kurz 86 Obr. 29 Vzájemné reakční funkce prokázaných proměnných modelu VAR(1) na jednotkové šoky jednotlivých proměnných 89

10 10 Seznam tabulek Seznam tabulek Tab. 1 Výtěžnost produktů při zpracování ropy 16 Tab. 2 Příklad jednotlivých složek ceny benzínu a jejich podíl 20 Tab. 3 Spotřeba ropy v České republice 25 Tab. 4 Vývoj sazby daně z přidané hodnoty 46 Tab. 5 Engle-Grangerův test kointegrace 52 Tab. 6 Výsledky ADF testů proměnných s konstantou 53 Tab. 7 Informační kritéria pro model VAR(p) pro jednotlivé řády zpoždění 54 Tab. 8 Srovnání VAR(1) modelů pro jednotlivé proměnné cen ropy 55 Tab. 9 P-hodnoty testu Grangerovy kauzality pro jednotlivé proměnné 61 Tab. 10 Předpověď hodnot proměnné d_benzin_sa na základě statické simulace ex-post 65 Tab. 11 Předpověď hodnot proměnné d_nafta na základě statické simulace ex-post 65 Tab. 12 Předpověď hodnot proměnných d_benzin_sa a výsledné ceny benzínu bez sezónních vlivů dle jednotlivých scénářů pro období I./2013 XII Tab. 13 Předpověď hodnot proměnných d_nafta a výsledné ceny nafty dle jednotlivých scénářů pro období I./2013 XII Tab. 14 Informační kritéria pro model VAR(p) zahrnující endogenní proměnnou d_opec_sa 86 Tab. 15 Odhad VAR(1) modelu 87 Tab. 16 Výsledky testů autokorelace a podmíněné heteroskedasticity rezidují u VAR(1) modelu s endogenní proměnnou d_opec_sa a exogenní proměnou HDPcr 88

11 Úvod a cíl práce 11 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Ropa hraje roli jedné z nejdůležitějších komodit na světě a díky neexistenci odpovídajících substitutů ve světovém hospodářství a omezené světové těžbě představuje i významnou strategickou surovinu ovlivňující geopolitickou situaci ve světě. Význam ropy pro světovou ekonomiku byl prokázán v minulosti již několikrát, například již v roce 1973 kdy bylo uvaleno embargo na export ropy do západních zemí na popud arabských států. Z důvodů záměrného omezení v obchodování s ropou došlo během několika týdnů, dokonce již několika dní ke vzrůstu ceny až o 400 %, což mělo za následek počátek recese ve vyspělých na ropě závislých zemích. Navazující vysoké hodnoty hladiny inflace a nezaměstnanosti pokračovaly ještě několik let. Ropné šoky potvrdily nenahraditelnost a důležitost ropy pro světovou ekonomiku. Vstup ropy do ekonomiky je proto prakticky neodmyslitelný u každé masové výroby, přepravy, pěstování zemědělské produkce aj. Například bez herbicidů, pesticidů, motorových paliv a hnojiv transformovaných z ropy dnes není absolutně možné si představit moderní zemědělství a pěstování potravin, jak je v současnosti známo. Ropa v podobě velmi levného zdroje energie se od počátku 20. století zásadně podílela na architektuře měst a dopravní infrastruktuře zemí Prvního světa, kdy typická rozsáhlá obytná předměstí byla navrhována především díky levné transportní energie v podobě ropy. Nepřetržitá pozornost většiny malých otevřených ekonomik je zaměřována nejen na vývoj na finančních trzích (ceny obligací, akcií a měnových kurzů), cen nemovitostí, ale především i na vývoj cen komodit, zejména strategické suroviny ropy a z ní vyrobených produktů. Mnoho odborných literatur se snaží přinést komplexní pohled na význam, který ropa hrála a hraje ve světovém ekonomickém systému a rovněž i identifikovat a kvantifikovat vlivy, které na cenu ropy nejen ve světovém měřítku působí. Ačkoli moderní ekonomiky přemístily jádro svých činností z průmyslové výroby do služeb a vlivem rozmachu technologií není již potřeba tolik vstupů pro fungování ekonomiky, přesto má cena ropy a následně i pohonných hmot důležitý účinek na ekonomiku, např. na zmíněný ekonomický růst a inflaci. Negativní dopad se výrazněji projevuje na ekonomickém růstu, kdy roste podíl HDP na výdajích na energetické náklady než na ostatní druhy nákladů. Vysoké ceny ropy přispívají k růstu inflace v celosvětovém měřítku. Důkazem negativního vlivu na ekonomický růst je i rychlejší růst ceny ropy ve srovnání s ekonomickým růstem od konce 90. let. Vysoká cena ropy se projevuje i na mikroekonomické úrovni, kdy se podniky s energeticky náročnou výrobou mohou při vzrůstající ceně ropy a energií dostat do svízelné situace. K nejvíce na ropě citlivým podnikům patří ty ze sektoru dopravy (např. letecké společnosti, společnosti na přepravu osob,

12 12 Úvod a cíl práce materiálu a zboží atd.). Při zvyšování cen ropy lze na akciových trzích předpokládat naopak růst hodnoty společností ze sektoru energetiky, především u těch firem, které se zabývají těžbou ropy a mají přímý přístup k ropným ložiskům. Méně poroste hodnota společností, které vlastní rafinérie nebo se nacházejí na určité pozici v distribučním žebříčku. Ceny energetických surovin na světových trzích výrazně působí na změny domácí cenové hladiny v České republice a dále i na vývoj zahraničních obchodních vztahů. Cena ropy a spolu s cenou zemního plynu se v české ekonomice, která závisí na dovozu energetických surovin, řadí k podstatným vlivům vývoje obchodní bilance a návazně i běžného účtu. Ceny importované ropy do České republiky korespondují s vývojem světových cen této komodity na burzách a ze zvyšující se variabilitou cen se zvyšuje význam sledování cen ropy i pro saldo obchodní bilance. Ropa ovlivňuje nejen světovou ekonomiku svojí cenou, ale i prostřednictvím cen ropných produktů, které se z ropy vyrábějí. Vzhledem k tendenci snižování závislosti států na ropě se předpokládá, že v budoucnosti bude na trhu s palivy k dispozici celá řada alternativních paliv s inovačními výrobními technologiemi. Vhodná otázka je, kde se tyto alternativy uplatní a kde naopak z ekonomických důvodů bude pracováno se směsí klasických a alternativních paliv. Je logické, že se cena ropy podílí na výsledné ceně ropných produktů, jelikož právě z ropy se vyrábějí. Nicméně cena ropy a ropných produktů vykazuje mimořádně volatilní vývoj, což i z komentářů uvedených výše vyplývá, že se nejedná o dobrý stav pro ekonomiku zemí nejen na ropě závislých. Z dlouhodobého pohledu je pro ceny ropy a ropné produkty charakteristické až na výjimky dlouhodobě rostoucí trend a mnoho odborníků očekává, že se tento růst cen nezastaví a bude se obdobně vyvíjet i v následujících letech. Nicméně je v této problematice pokládána řada otázek a je otevíráno mnoho diskuzí o možném budoucím vývoji nejen cen ropy, ale i ropných produktů. 1.2 Cíl práce Cílem diplomové práce je pomocí zvolených ekonometrických metod identifikovat a charakterizovat vlivy působící na ceny vybraných ropných produktů obchodovaných na území České republiky. Vzhledem k objemu spotřeby byly mezi sledované ropné produkty v této práci zvoleny automobilový benzín Natural 95 a motorová nafta, které byly prodávány na čerpacích stanicích v České republice v časovém horizontu od ledna roku 2001 až do prosince roku Diplomová práce je zaměřena na identifikaci jednotlivých faktorů a jejich vzájemných vztahů mající vliv především na ceny pohonných hmot obchodovaných na čerpacích stanicích v České republice. Především zkoumání možných vlivů na ceny pohonných hmot bude věnována největší pozornost. Odhad faktorů působících na sledované ceny musí být v souladu především s ekonomickou praxí tvorby těchto cen. Identifikované účinky veličin musí odpovídat ekonomické realitě. Po charakteristice a identifikaci faktorů bude pomocí ekonomet-

13 Úvod a cíl práce 13 rických metod provedena jejich kvantifikace a posouzení jednotlivých vztahů. Část práce bude věnována popisu zvoleným ekonometrickým metodám. V práci nebude chybět i ekonomická interpretace dosažených výsledků. Výstupem této práce tedy bude možné určit do jaké míry se dané veličiny podílejí na výsledné ceně pohonných hmot na čerpacích stanicích v České republice a jaké vztahy mezi sebou dané veličiny mají. Z podstaty řešené problematiky lze za zmíněné faktory předpokládat především cenu ropy, z které jsou ropné produkty vyráběny, směnný kurz české koruny k americkému dolaru, dále daňové zatížení v České republice a také vliv ekonomické situace nejen v České republice. Vzhledem k očekávanému vlivu právě ceny ropy bude věnována pozornost v počátku práce charakteristice ropy a ropných produktů. Se související problematikou vyvstává řada výzkumných otázek a hypotéz, které by měly být v práci ze zjištěných výsledků zodpovězeny a objasněny. Pomocí výsledků tak bude možné posoudit vzájemné vlivy jednotlivý cen ropných produktů, zda ceny motorové nafty v České republice mají vliv na ceny benzínu a naopak. Dále ověřit hypotézu, zda ceny motorové nafty a benzínu jsou ovlivněny hospodářským cyklem. Diplomová práce si klade za cíl modelovat s využitím dostupných dat co nejlépe vztahy mezi ekonomickými veličinami mající vliv na ceny motorových paliv v České republice a na základě získaných modelů provést simulační předpověď sledovaných veličin. V případě pozitivního vyjádření k použitelnosti vzniklých modelů pro účely prognózování budou na závěr pro odhadnuté modely konstruovány predikce vývoje cen ropných produktů v České republice pro rok Dané konstrukce se tak mohou stát užitečným pomocným nástrojem pro subjekty mající co dočinění s rozhodováním se o vývoji cen ropných produktů v České republice.

14 14 Literární přehled 2 Literární přehled 2.1 Ropa a ropné produkty Ropa je tekutá směs plynných, kapalných a pevných látek s uhlovodíkovým základem a řadou dalších sloučenin skládajících se především z vodíku, síry, dusíku nebo z kyslíku. Jedná se o světle žlutou až tmavě černou, olejovou, přírodní hořlavou kapalinu, která má menší hustotu než voda a charakteristický zápach. Vyskytuje se společně v nalezištích se zemním plynem (Natural Gas). Původně se tato surovina označovala jako nafta (z perštiny nafátá znamenající vytékat, nebo prosakovat ), ale protože docházelo k záměně určité její frakce za původní surovinu ( nafta motorová, zkráceně nafta ), bylo vhodné zvolit pro surovinu příznačnější název 1. Bylo zvoleno označení ropa. V němčině se setkáme s názvem Erdöl a v angličtině petroleum, nebo Crude Oil, který se častěji vyskytuje v odborných článcích. Ropa má kromě svých ojedinělých vlastností i specifickou měrnou jednotku. Měří se na sudy neboli barely. Barel obsahuje 42 galonů, což je 158,76 litrů a v praxi se v současnosti setkáme se zkratkou bbl (blue barrel). Jsou známy dva názory, proč se zachoval název modrý barel. Jedna strana autorů zastává přesvědčení, že modře značené barely původně odlišovali z rafinérií ropu zpracovanou od nezpracované, a druhá strana autorů tvrdí, že modré barely byly majetkem společnosti Standart Oil, která získala na počátku období těžby ropy monopolní postavení 2. Dále se v této práci můžeme setkat se zkratkami bd, která znamená produkci za den (barrel per day), nebo by představující produkci roční (barrel per year). Dále bývá v odborné literatuře zmíněna jedna tuna ropy, pod ní si můžeme představit 7-8 barelů (1 barel je 0, m 3 ). Jak již bylo zmíněno dříve, ropa je složitá látka skládající se z desítek tisíc uhlovodíkových sloučenin parafinického, naftenického a aromatického charakteru, kterou doposud neumíme v laboratorních podmínkách vyrobit. K základním vlastnostem ropy patří její hustota, která je menší než hustota vody a vyjadřuje se ve stupních API (American Petroleum Institute). Stupně API se měří dle hustoty ropy při 60 F (15,6 C) a jsou nepřímo úměrné běžně používané hustotě (v kg/m 3 ). Dle API se setkáváme s následujícím dělením 3 : 10 API voda, 1 ROUBÍČEK, V., RÁBL, V. Technologie ropy: alternativní paliva. 1. vyd. Ostrava: VŠB- Technická univerzita, s. ISBN GALSKÝ, D. Miliónové objevy: zlato, diamanty, kaučuk, ropa. 1. vyd. Praha: Albatros, s. ISBN CÍLEK, V., KAŠÍK, M., RULLER, T. Nejistý plamen: průvodce ropným světem. 1. vyd. Praha: Dokořán, s. ISBN

15 Literární přehled 15 do 20 API těžká ropa (Heavy). Tato těžká ropa není považována za příliš cennou, jelikož poskytuje malé množství benzínu ale mnoho asfaltu či využitelných uhlovodíků podobných asfaltu API běžná, středně těžká ropa (Intermediate), více než 35 API lehká ropa (Light) považována za nejcennější tekutý typ světlé ropy, jelikož z ní lze získat velké množství benzínu. Další základní vlastností ropy je její sirnatost, tedy kolik síry je obsaženo v měrné jednotce. Rozlišují se ropy sladké (sweet) obsahující méně než 1% hmotnostního procenta síry a ropy kyselé (sour), u kterých se nabývá hodnot až 3-4 hmot.% síry. Dnes se dokonce v rafinériích setkáváme s prémií až 3 dolary za barel lehké ropy, která je sladká a obsahuje tedy méně nežádoucí síry. Klasifikovat ropu lze i pomocí regionálních srovnávacích měřítek, díky kterým se vytěžená ropa porovnává a stanovuje se výše ceny. Mezi hlavní standardy (měřítka) na trhu s ropou uvádí odborná literatura tyto 4 : West Texas Intermediate (WTI standard) jedná se v USA o tzv. západotexaský průměr s API a 0,3 hmot. % síry. Tuto ropu spotřebovávají Spojené Státy Americké a její cena je ovlivňována spotřebou domácností a firem v USA. Brent ropa ze Severního moře (v letech pod názvem Forties), kde se těží okolo 15 druhů ropy. Cena je směrodatná pro obchodní transakce mezi Evropou, Afrikou a Blízkým Východem. Cena ropy Brent je kótovaná a obchodovaná na Mezinárodní burze v Londýně. Dubai ropa z oblasti Blízkého východu (Perský záliv), která je tekutější i přesto, že je těžší (31 API) a obsahuje více síry (2 hmot. % síry). Mezi další standardy jsou v literatuře uváděny také: Bonny Light a Brass River (Nigérie), Arab Light (Saudská Arábie), Bacherquero (Venezuela), Ekofisk (Norsko), Minas (Indonésie), a mnoho dalších. Kromě konvenční ropy se těží tzv. nekonvenční ropa, která se získává z jiných typů surovin a nalezišť, např. z černých břidlic nebo ropných písků v Kanadě a Venezuele. Nekonvečně se vytěží pouze asi 5 % celkové světové produkce. Ropné produkty Ropa se zpracovává v rafinériích frakční destilací, při které se separují skupiny uhlovodíků. Nejprve se oddělí metan a etan (palivo LPG), poté petrolej (rozpouštědlo), benzín, kerosin (letecký petrolej) a plynový olej. Z toho se destiluje nafta a topný olej. Poslední frakcí je mazut, z něhož se separují mazací oleje a asfalt. Zpracovaná ropa, ropné produkty, se využívají v moderním zemědělství a při produkci potravin, bez ropy se neobejde doprava (pozemní, letecká, lodní) 4 CÍLEK, V., KAŠÍK, M., RULLER, T. Nejistý plamen: průvodce ropným světem. 1. vyd. Praha: Dokořán, s. ISBN

16 16 Literární přehled a většina průmyslu (výroba plastů, léčiv, hnojiv pesticidů, atd.). Využití ropy lze rozdělit do následujících skupin 5 : Pohonné hmoty, mezi které se řadí automobilový benzín, motorová nafta, LPG a pohonné hmoty pro leteckou dopravu (letecký petrolej). Mazací oleje, do nichž se zahrnují motorové oleje, převodové oleje, průmyslové oleje a maziva, obráběcí technologické a konzervační prostředky a parafíny (druh vosku). Petrochemické výrobky, ethylen, propylen, butadien, aromáty, atd. Chemické látky a výrobky na bázi petrochemie, syntetický ethanol (líh), MTBE (okysličovadlo do benzínu), amoniak, močovina, hnojiva, barvy, léčiva, pryskyřice, umělá vlákna, pneumatiky a ostatní produkty v gumárenství. Ostatní ropné produkty, kterými jsou zkapalněné ropné plyny, topné oleje, asfalty a asfaltové výrobky, uhlovodíková rozpouštědla a síra. V následující Tab. 1 je sestaven přehled jednotlivých frakcí ropy, výtěžnost produktů při jejím zpracování a jejich použití. Jednotlivé podíly výtěžnosti ropných produktů se mohou lišit od typů ropy a jejich kvality, avšak uvedené podíly v tabulce se týkají ropy běžně standardní kvality 6. Tab. 1 Výtěžnost produktů při zpracování ropy frakce podíl produkt použití plyny lehké frakce střední destiláty reziduální těžké frakce 10 % 35 % 35 % 20 % methan, ethan propan, butan lehký benzín těžký benzín petrolej nafta lehký topný olej (LTO) mazut, topný olej asfalt ropný koks síra vytápění, vaření chemický průmysl, pohonné hmoty, vytápění petrochemický průmysl motorová paliva letecké palivo motorové palivo (diesel) vytápění domácností palivo v elektrárnách, na lodích silnice, stavebnictví výroba oceli chemický průmysl 5 MATYÁŠEK, J. Zdroje energie. Antropogeneze v geologii [online] [cit ]. Dostupné z: 6 BLAŽEK, J., RÁBL, V. Základy zpracování a využití ropy. 2 vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, s. ISBN

17 Literární přehled 17 Mezi nejvýznamnější a nejvíce spotřebovávané produkty se řadí motorová paliva. V České republice je poptávka po ropě tažena motorovými palivy, především následujícími 7 : Automobilový benzín se vyrábí z frakcí zvaných střední a těžký benzín. Ty se upravují k tzv. antidetonační (samozhášecí) odolnosti dané hodnotou oktanového čísla. Oktanové číslo určuje míru antidetonačních vlastností motorových benzínů. Čím vyšší je tato hodnota (max. 100), tím je benzín kvalitnější a dochází k jeho dokonalejšímu spalování a tím i omezení tzv. detonací (klepání) motoru a zvýšení jeho životnosti. Benzín obsahuje většinou alifatické uhlovodíky doplněné iso-oktany nebo aromatickými uhlovodíky za cílem zvýšení jeho oktanového čísla. Mimo těchto přísad obsahuje benzín i menší množství různých dalších aditiv vedoucích k lepšímu výkonu motoru a snížení emisí. Na trzích se objevuje celá řada směsí benzínu, které do určité míry obsahují i množství etanolu jako částečně alternativního paliva. Motorová nafta je vyráběna ze směsi primární petrolejové frakce a plynového oleje. Nafta je charakteristická schopností samovznícení se při teplotě dosažené kompresí (stlačením) vzduchu v motorovém válci. Motorová nafta určená pro letní období může obsahovat i jisté množství vyšších parafinů, které v naftě určené na zimu být nesmějí. Tyto parafíny při nízkých teplotách krystalizují a mohou zanést přívod paliva do motoru. Kvalita nafty je hodnocena tzv. cetanovým číslem, které charakterizuje zážehovou hodnotu motorové nafty. Motorová nafta je nejčastěji dodávána na trh s hodnotou cetanového čísla v rozmezí Na českém trhu je u čerpacích stanic obvykle nabízeno několik druhů automobilového benzínu a jeden druh motorové nafty. U čerpacích pump je k dispozici vždy bezolovnatý automobilový benzín Natural 95. Dříve byly nabízeny produkty Normal 91 a Speciál 91, ale vzhledem k zásadnímu poklesu poptávky byly postupně staženy z trhu. U některých čerpacích stanic se setkáme i s typem Super- Plus 98, ale poptávka po tomto druhu benzínu je relativně nízká a postupně se z trhu vytrácí. Některé především značkové čerpací stanice a společnosti nabízejí jeden nebo více druhů motorových paliv speciálně aditivované a pod originálními názvy. Spotřebitel se však i u těchto typů může informovat na výdejním stojanu, kterému normovanému typu prodávané palivo odpovídá. 2.2 Tvorba cen Cena ropy je nejsledovanějším ukazatelem z celého trhu s ropou, jelikož se v ní promítají veškeré změny produkce a spotřeby. Faktory ovlivňující cenu ropy je celá řada a jejich identifikace je někdy velmi složitá. Cena ropy se mění podle nabídky a poptávky, avšak působí na ni i různé politické vlivy, události a celá 7 BLAŽEK, J., RÁBL, V. Základy zpracování a využití ropy. 2 vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, s. ISBN

18 18 Literární přehled řada dalších vlivů. Nabídku ovlivňuje geopolitika, rozmary počasí, havárie, vojenské konflikty, teroristické útoky, produkce ropy, zásoby, atd. Poptávku ovlivňují především hlavní spotřebitelé, jejich ekonomický vývoj, spekulace subjektů vstupujících na trh, apod. S ropou se obvykle obchoduje v amerických dolarech (USD), proto se cena ropy ve většině případů uvádí v USD/bbl. Cena ropy se odvíjí od druhu a typu ropy (Brent, WTI, Dubai, atd.), kvality, dostupnosti, místě těžby a závisí rovněž na jejich vlastnostech, zejména hustotě a obsahu síry. Čím má ropa menší hustotu, tím více obsahuje množství destilátů vhodných k výrobě pohonných hmot, a tím je také dražší. Čím více nežádoucích složek, které je nutné při zpracování odstranit, obsahuje, tím je její cena nižší. Cena se odvíjí rovněž i od tranzitních nákladů. Cena ropy, kam se ropa dováží ve velkém množství, je vyšší, než cena v místech odkud je ropa exportována. Cena WTI je proto větší než cena mnohem lehčí ropy Saharan Blend, jejíž cena se pro spotřebitele v USA zvýší o tranzitní náklady. 8 Mezi nejobchodovanější ropné komoditní nástroje se řadí ropa West Texas Intermediate (WTI), která se obchoduje v USA, a ropa Brent obchodována na komoditním trhu v Evropě. Nejvýznamnějšími ropnými burzami současnosti jsou americká NYMEX (New York Mercantile Exchange, nově součást CME Group) a evropská ICE (Intercontinental Exchange, původně IPE). Na mezinárodních komoditních burzách s ropou se obchoduje především s těmito cenami: Spotové ceny (Spot prices) spot prices představují cenu pro jednorázovou transakci s bezprostředním dodáním určité kvantity produktu do určitého umístění, kde se komodita koupí na spot za současné tržní míry (Market rates). NYMEX Future Prices uváděny jsou 4 typy kontraktů na lehkou sladkou ropu (Light Sweat Crude Oil). U Kontraktu typu 1 se jedna o futures 9 kontrakt pro nejčastější dodávku suroviny, kdy pro ropu vyprší vždy třetí pracovní den před 25. kalendářním dnem v měsíci předcházejícím dodávkový měsíc. Pokud je 25. den v měsíci je nepracovní, pak přestane tři dny před posledním pracovním dnem před 25. v daném měsíci. Zbylé Kontrakty 2, 3 a 4 představují navazující měsíce dodávky po Kontraktu 1. World Crude Oil Prices ceny jsou členěny a tříděny podle konkrétních značek a typů ropy jednotlivých států rozdělené na OPEC a ostatní (non- OPEC). 8 BLAŽEK, J., RÁBL, V. Základy zpracování a využití ropy. 2 vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT, s. ISBN Futures je speciální typ forwardového kontraktu. Forwardový kontrakt je smlouva uzavřená v jednom časovém okamžiku o dodání zboží k určitému budoucímu datu za cenu stanovenou v době uzavření smlouvy. FABOZZI, F. J. Short Selling: Strategies, Risks, and Rewards. John Wiley & Sons, ISBN

19 Literární přehled 19 V následujícím Obr. 1 je znázorněno rozdělení ceny ropy u států G7 v roce Hnědá barva zobrazuje náklady ropných společností, žlutě jsou označeny ostatní náklady spojené s ropou a červená barva znamená velikost daně související s ropou. Horizontální osa zobrazuje hodnoty v dolarech za litr. Obr. 1 Náklady a daně v ceny ropy v zemích G7 v roce 2011 Zdroj: OPEC 10 Náklady ropných společností jsou ve zmíněných státech přibližně na stejné úrovni. Nejvyšší zdanění je ve Velké Británii, které tvoří přes 59 % ceny ropy. Vysoké zdanění má také Německo, Itálie a Francie. Z uvedeného obrázku je zřejmé, že na vysoké ceně se obohacují nejen ropné společnosti, ale i velká část států prostřednictvím vysokých daní. Na ceny pohonných hmot působí mnoho faktorů, především ceny ropy, ropných produktů, kurz dolaru vůči české koruně, při kterém je ropa pořizována, konkurence mezi jednotlivými distributory, státní politice, apod. Ceny rafinérií jsou v rámci dohody v celé Evropské unii, podobně jako u dalších produktů, které vyrábějí, stejné. Jednotně je upravována cenou, která je kotována na komoditní burze v Rotterdamu. Finální cena na trhu, za kterou zákazník přistupuje k obchodu, je ovlivňována kromě rafinérských cen i daňovým zatížením státu a marží distributorů a prodejců. Distributoři a prodejci si k ceně, za kterou je kupují od rafinérií, připočtou marži podle svého podnikatelského úsudku 11. Ve většině států se na konečné ceně pohonných hmot podílejí hlavně daně, především daň spotřební a daň z přidané hodnoty. V Tab. 2 je uveden příklad ceny benzínu v roce 2011 a jednotlivé složky, které se na výsledné ceně podílejí. 10 Who gets what from imported oil?. OPEC: Taxes on oil [online] [cit ]. Dostupné z: 11 MRÁZ, V. Čerpací stanice pohonných hmot (a problematiky s nimi souvisejících): ve vybraných právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 1. vyd. Rožnov pod Radhoštěm: Rožnovský vzdělávací servis, s.

20 20 Literární přehled Tab. 2 Příklad jednotlivých složek ceny benzínu a jejich podíl 1 litr Naturalu 95 Kč Podíl Dopravený benzín (distributor) 14,96 41,8 % Spotřební daň (pevná sazba) 12,84 35,9 % Marže čerpací stanice 2,00 5,6 % Daň z přidané hodnoty (20 %) 5,96 16,7 % Součet (finální cena) 35, % Zdroj: Vlastní výpočet a propočty Měšec.cz 12. Z dané tabulky je zřejmé, že finální cena pohonných hmot se skládá ze 4 položek. První položkou je cena dopraveného paliva stanovená na komoditním trhu doplněná distributorskou marží, které tvoří přibližně 41 %. Dále se na ceně podílí spotřební daň. Motorová paliva patří do skupiny minerálních olejů zatížených spotřební daní dle zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve zněni pozdějších předpisů. Pro pohonné hmoty s obsahem olova do 0,013 g/l byla v roce 2011 stanovena pevná sazba daně 12,84 Kč a nad stanovený obsah olova pak sazba 13,71 Kč. Další položku v ceně paliva tvoří marže čerpací stanice, která je ovlivněna cenovou politikou subjektu nebo řetězce a konkurencí. Před uvedením konečné ceny na trh je nutné přičíst i daň z přidané hodnoty. Celkové daňové zatížení z ceny pohonných hmot pro spotřebitele dle uvedené tabulky se pohybuje kolem 58 %. Vysoké zdanění a celková cena vede spotřebitele k tankování paliv mimo území České republiky, kde je cena pro ně příznivější. Daň spotřební a z přidané hodnoty jsou pevně stanoveny státem a jsou stabilní, tedy nemění se neočekávaně a náhle. Volatilita cen pohonných hmot na trhu může být tedy způsobena marží prodejců a distributorů a cenou dopraveného paliva. Vývoj cen ropy Cena ropy, jak již bylo zmíněno výše, má nesporný vliv na cenu ropných produktů, jelikož základ těchto produktů je vyráběn právě z ropy. Výrazné zvýšení ceny ropy se musí zákonitě projevit v ceně finálních ropných produktů. Odhadovat vývoj cen ropy je velmi složité, jelikož se na ceně ropy podílí řada faktorů, některé z nich byly již představeny výše. Kolem roku 2000 se cena ropy pohybovala mezi 20 a 30 dolary za barel. V roce 2005 to bylo již zhruba 50 dolarů za barel. Od počátku roku 2007 až do poloviny roku 2008 doznala cena ropy mohutný růst a v polovině roku 2008 dosáhla cena ropy svého vrcholu téměř 150 dolarů za barel. Poté co ropa v roce 2008 dosáhla své rekordní hranice, odborníci po celém světě varovali a předpokládali, že cena se brzy vyšplhá i na více než 200 dolarů za barel. Realita byla však zcela odlišná. Cena po roce 2008 vlivem celosvětové recese (pokles globálního HDP) spadla i pod 50 dolarů za barel. Je patrné, že cena ropy je mimořádně volatilní záležitost, což není dobrý stav pro 12 LAZAREVIČ, A. Proč pohonné hmoty stále zdražují? A jak na palivech ušetřit? Měšěc.cz [online] [cit ]. Dostupné z:

21 Literární přehled 21 hospodářství zemí, které jsou na ropě jakkoli závislé. A dále, dlouhodobý trend má především rostoucí charakter a lze očekávat, že se tento dlouhodobý jev růstu cen nezastaví a bude se obdobně vyvíjet i v následujících letech. Naleziště levné ropy nejsou neomezené a obzvláště země Blízkého východu nemohou očekávat, že budou těžit ropu v nákladech několika dolarů za barel. V zemích Blízkého Východu dochází k nárůstu životní úrovně a i nárůstu dalších nákladů ve spojitosti s těžbou ropy. Jedinou zemí, která má přínosy z ropného zápolení na globální scéně, se zdá Rusko, které těží 10,28 milionů barelu ropy za den. Rusko se pyšní hojnými prokázanými zásobami ropy, které při současném stavu produkce ropy vydrží na přibližně 23 let, a tato země je ochotna dále těžit v případě dalšího zvyšování cen. Analytici předpovídají, že na území Ruska nebyly zdaleka veškeré naleziště odhalena. Nicméně i Rusko je značným spotřebitelem ropy v celosvětovém měřítku a aby si tato ropná velmoc zajistila energetickou a ropnou soběstačnost do dalších let, bude nucena zvolna snižovat produkci a to na úkor exportu. Přesto všechno je nadále počítáno, že Ruská ropa bude tvořit dominantní část obchodní směny na ropném trhu. Ve vyspělých zemích se objevuje směr snižování, omezování spotřeby a závislosti na ropě. Naopak v rozvíjejících se zemích a především v Číně se očekává růst spotřeby ropy ve vztahu k ekonomickému růstu dané země. V Číně, Evropě a Spojených státech bude podle Mezinárodní energetické agentury v roce 2013 ekonomický růst pomalejší, než se dosud očekávalo. Dle analytiků za důvodem stojí horší ekonomický výhled. Mezi významné příčiny růstu cen ropy patří i spekulace investorů, které se týkají možného zásahu centrálních bank a v neposlední řadě jsou to pak odstávky ropovodů. V roce 2013 se předpokládají odstávky ropovodů v Severním moři a spekuluje se v Evropské unii o zrušení hloubkové těžby, která by ceny ropy rovněž vystřelila vzhůru. Argument, který hovoří pro snížení cen ropy, hovoří, že ve světě jsou každoročně objevena ložiska ropy o celkovém objemu okolo deseti miliard barelů. Roky 2010 a 2011 byly výjimečné tím, že se během nich našlo ještě o dalších 10, respektive 15 miliard barelů více a v následujících letech má dle analytiků tento trend pokračovat. Přehled týkající se světové spotřeby, produkce a prokázaných rezerv ropy dle jednotlivých regionů a států je uveden Tab. 17, 18 a 19 v příloze této práce. 2.3 Spotřeba ropy a ropných produktů Spotřeba ropy je v současné době jedním z hlavních světových problémů. Rychlý ekonomický růst doplněn zvyšujícím se stupněm průmyslového rozvoje a zvyšujícím se počtem obyvatelstva je hlavním hybatelem exponenciálně rostoucí spotřeby energií a především ropy. Vyspělé ekonomiky ve světě se snaží omezovat spotřebu ropy, ale rozvíjející se státy směřují naopak k vyšší spotřebě. Objevují se v současnosti dva hlavní směry jak snižovat závislost po ropě. Na jedné straně stojí trend redukce poptávky po ropě, tedy snižování podílu v palivově-energetické bilanci využíváním alternativních zdrojů. Na straně druhé pak stoji tendence efektivnějšího využívání ropy.

22 22 Literární přehled V následujícím Obr. 2 je znázorněn vývoj produkce a spotřeby ropy jednotlivých světových regionů od roku 1986 do roku Vývoj produkce a spotřeby je udáván v miliónech barelů za den. Nejprve bude pozornost věnována grafu spotřeby ropy. Obr. 2 Produkce a spotřeba ropy dle jednotlivých regionů v miliónech barelů za den Zdroj: Statistical review of world energy 2012 Dle Obr. 2 se globální produkce ropy snaží držet krok s rostoucí poptávkou v posledních letech, zejména s Asií. V Číně se zvýšila spotřeba ropy během posledního desetiletí o více než 4 milióny barelů ropy denně, což představuje dvě pětiny globálního růstu. V roce 2010 spotřeba ropy v Číně vzrostla o více než 5 miliónů barelů ropy od počátku milénia, proto je tato země v současnosti největším hybatelem růstu spotřeby v globálním ropném světě. Z obrázku lze pozorovat rostoucí tendenci jednak produkce, tak i spotřeby ropy. Po detailnějším pozorování vyplývá z obrázku, že je spotřeba vyšší než produkce. První krátkodobé porušení rovnice produkce = spotřeba nastalo v roce Další převýšení spotřeby nad produkcí je zřetelnější v roce Od tohoto roku se převis spotřeby nad produkcí stává dlouhodobým jevem a trvá až dodnes. V roce 2011 činil tento rozdíl kolem 4,5 miliónu barelů denně. Není reálné, aby spotřeba dlouhodobě přesáhla produkci, jak je uvedeno ve zmíněné ročence. Ani z krátkodobého hlediska není možné, aby k danému jevu docházelo, pokud však neexistuje dostatečné množství produkce ve skladu. Nicméně takové rezervy v současnosti nejsou, a proto je nutné nalézt další vysvětlení v nadměrné spotřebě, či nedostatečné produkci. Jedním z vysvětlení může být skutečnost, že společnost OPEC nehlásí faktická čísla o produkci za jednotlivá období. Nebo spotřeba ropy v Číně či jiných zemích je ve skutečnosti nižší, než jsou uváděna, což může být způsobeno nepřesnou metodikou sledování spotřeby. Dalším vysvětlením mohou být i neuveřejněné zdroje produkce v ročence. Společnost BP ve statistické ročence

23 Literární přehled 23 v produkci neuveřejňuje a tedy nezapočítává biopaliva a zkapalněné uhlí, avšak ve spotřebě již zohledněny jsou. Jakékoli zvýšení výroby biopaliv se projeví jako snížení běžné produkce těžby ropy ve srovnání se spotřebou 13. Rozdíl mezi poptávkou a produkcí pokrývá spotřeba biopaliv a zkapalněného uhlí, národní zásoby ropy a započítání neropných přísad do spotřeby. V roce 1986 byla denní spotřeba ropy téměř 61 miliónů barelů a v roce 2011 se počet barelů spotřebovaných za den vyšplhal až na číslo kolem 88 miliónů. Růst spotřeby je nejvýraznější v Asii, která zvýšila svoji poptávku po ropě téměř 2,5 násobně od roku 1986 a očekává se i její další růst díky potenciálu a ekonomickému růstu Číny 14. Asie s podílem 32,4 % a Severní Amerika s 25,3 % na celkové světové spotřebě se řadí k největším odběratelům této suroviny. Evropa se podílí 22,1 %, Jižní a Střední Amerika spolu s Blízkým Východem a Afrikou pokrývají 20,2 % světové spotřeby černého zlata. V rámci jednotlivých států na prvním místě ve spotřebě stále stojí Spojené státy Americké s 20,5 % světové spotřeby ropy, v závěsu s neustále rostoucím podílem 11,4 % je Čína, třetí místo tradičně patří Japonsku s 5 %, dále stojí Indie a Rusko s 3,3 % celosvětové spotřeby ropy. V Evropě se k největším spotřebitelům řadí Německo s 2,7 % a Francie s 2 % celosvětové spotřeby. Česká republika spotřebovává přibližně 193 tisíc barelů ropy denně, což tvoří přibližně 0,2 % celosvětové spotřeby. Klesající tendence ve spotřebě ropy lze pozorovat především v zemích eurozóny a v USA. Naopak růst spotřeby je nejzřetelnější v rozvíjejících se státech a především v Asii. Vysvětlením je prudký ekonomický rozvoj původně málo rozvinutých a v současnosti konvergujících regionů, zatímco Evropa a Severní Amerika se po ropných šocích a světové hypoteční a finanční krize poučily a začaly snižovat svoji energetickou náročnost a závislost. Celosvětová spotřeba ropy neustále roste, zejména v důsledku rostoucí poptávky po benzínu a středních destilátech, které se používají převážně jako pohonné hmoty. Tato poptávka po benzínu a motorové naftě je podněcována především rozmachem osobní a nákladní přepravy. V automobilové, lodní, železniční a letecké dopravě se k pohonům motorů požívají především paliva vyrobená z ropy. Obr. 3 znázorňuje spotřebu ropných produktů ve světě v tis. barelů za den od roku 1965 až do roku Z daného grafu je zřejmá rostoucí tendence celosvětové spotřeby benzínů, středních destilátů a ostatních ropných produktů. Naopak klesající trend lze v současnosti sledovat ve spotřebě topných olejů. Dle společnosti BP se pro účely statistické ročenky do lehkých destilátů řadí letecké a motorové benzíny, do středních destilátů petrolej, plynové oleje, lehké topné oleje a naftu, do topného oleje ropa spotřebována přímo jako palivo a ostatní 13 SHELDON, M. Head of Saudi Electric Company Says "Oil Runs Out in 2030 if Current Consumption Maintained". MISH'S Global Economic Trend Analysis [online] [cit ]. Dostupné z: 14 HANÁKOVÁ, R. Analýza růstu cen potravin - růst cen ropy a rostoucí poptávka po biopalivech. In Firma a konkurenční prostředí část. 1. vyd. Brno: MSD, spol. s r. o., s. ISBN

24 24 Literární přehled topné oleje. Do ostatních produktů zařazuje společnost BP rafinérský plyn, rozpouštědla, ropný koks, vosk, maziva, bitumen (asfalt, dehet), ostatní rafinérské produkty, rafinérské paliva a ztráty. 15 Obr. 3 Spotřeba ropných produktů ve světě Zdroj: Statistical review of world energy 2012 Celosvětová spotřeba ropy činila v roce 2011 přes 88 miliónů barelů za den, z toho 32,1 % bylo spotřebováno na lehké destiláty (benzíny), 36,5 % na střední destiláty, 9,8 % na topný olej a 21,6 % bylo spotřebováno na ostatní ropné produkty. Spotřeba středních destilátů ropy převyšuje ve většině regionů ve světě spotřebu lehkých frakcí. Výjimkou jsou Spojené státy Americké a Japonsko, ve kterých převládá spotřeba benzínů nad středními destiláty ropy. V USA se na celkové spotřebě ropných produktů podílí 47,8 % lehké frakce (benzíny), střední destiláty 29 %. V Japonsku připadá 37,5 % na lehké frakce a 30,2 % na střední destiláty ropy z celkové poptávky po ropných produktech. V Číně dochází neustále k růstu poptávky po ropě a s ní spojených ropných produktech. Spotřeba ropných produktů v Číně je tažena 29,5 % benzíny, 37,7 % středními destiláty, 7 % topným olejem a 25,8 % ostatními ropnými produkty. Více než polovinu celkové spotřeby ropných produktů v Evropské unii činí spotřeba středních destilátů ropy, dále 21,7 % se podílí lehké frakce, 8,7 % pak topný olej a 19,3 % ostatní ropné produkty. Nicméně tyto podíly pozvolna klesají, jelikož se v eurozóně objevuje klesající tendence v celkové spotřebě ropy. 15 Oil product consumption. Bp [online] [cit ]. Dostupné z:

25 Literární přehled 25 Ropa a ropné produkty v České republice Ropa a její produkty jsou strategickou surovinou rovněž i pro Českou republiku a zajišťování ropy pro český trh je její prioritou. V České republice nakupují rafinérie ropu a její produkty od těžebních společností v místě těžby a dopravují ji na místo zpracování. Doprava je zprostředkována ropovody, případně i lodními tankery. Přepravu zajišťují specializované přepravní firmy, kterým ropovody patří. V České republice se jedná o společnost MERO, která ropu také skladuje i pro strategické zásoby Správy hmotných rezerv (SSHR). Česká republika po vstupu do Evropské unie je povinna udržovat dle Směrnice 2006/67/EU zásoby vybraných ropných produktů na úrovni, která v každé kategorii vyjmenovaných ropných produktů odpovídá alespoň průměrné denní spotřebě ve výši 90 dnů. Celkové zásoby v roce 2011 činily 1742 tis. tun ropných produktů, které by dle průměrné denní spotřeby 2010 (16 tis. tun denně) pokryly spotřebu na 108 dní. Těžba ropy na našem území tvoří i přes dynamický nárůst v poslední době pouze cca 2 % celkové domácí spotřeby. Z toho vyplývá, že Česká republika bude vždy závislá na importu této suroviny. Využívání ropy na území České republiky bylo již na počátku 20. století, kdy proběhla nejstarší těžba na Moravě. Ropa těžená v jihomoravském regionu je velmi kvalitní a blíží se typu Brent. Používá se především v chemickém a farmaceutickém průmyslu. V současné době se těží ropa hlavně na Jižní Moravě, kde působí tři hlavní těžební společnosti. Mezi ně patří Moravské naftové doly, Česká naftařská společnost a firma MND Production. V roce 2011 bylo vytěženo na českém území přibližně 145,6 tis. tun ropy. V následující Tab. 3 je znázorněn vývoj spotřeby ropy v České republice od roku 1965 až do roku 2011 v tis. barelů za den a v mil. tun za rok. Tab. 3 Spotřeba ropy v České republice v tis. barelů za den v mil. tun 3,997 6,984 11,600 10,623 8,447 8,005 7,937 9,935 9,670 9,143 9,098 Zdroj: Statistical review of world energy 2012 Vývoj spotřeby ropy během sledovaného období kolísá kolem hodnoty 200 tis. barelů za den. V počátku lze sledovat značné růstové tendence až do roku 1979, kde se projevila světová ropná krize spojená s výrazným zdražením ropy. Poté následoval klesající trend, který vyvrcholil v roce 1988 při přechodu ekonomiky na tržní hospodářství. Tento přechod byl doprovázen útlumem průmyslu. V 90. letech došlo ke snížení dovozu ropy do ČR, ale ke zvýšení dovozu ropných produktů (převážně nafty a benzínu). Spotřeba ropy měla v České republice rostoucí tendenci až do roku 2008, kdy měla hodnotu 209 tisíc barelů ropy denně, od této doby denní spotřeba neustále klesá. Jak již bylo zmíněno výše, země v eurozóně po celosvětové krizi začaly snižovat energetickou náročnost a tím i závislost na ropě.

26 26 Literární přehled Česká republika spotřebovává přibližně 193 tis. barelů ropy denně, což odpovídá zhruba 9,098 mil. tun ropy ročně. V roce 2011 se dovoz ropy do ČR uskutečnil v celkovém množství 6925,5 tis. tun za celkovou hodnotu 99,3 mld. Kč. Uvedený objem byl přepraven do ČR prostřednictvím čtyř společností: Agip ČR, Shell CR, Unipetrol RPA a Paramo a.s. Doprava ropy byla uskutečněna ropovody Družba (56,5 %) a IKL (43,5 %). Podíl přepravy jednotlivými ropovody každoročně kolísá a odvíjí se od sjednaných dodávek v množství a způsobu přepravy zúčastněných stran. Objem dodávané ropy je transportován 59,3 % (4,1 mil. tun) z Ruska, 30 % (2 mil. tun) z Ázerbájdžánu, 8,6 % z Kazachstánu, dále Íránu, Alžírska a Polska. Ruská ropa s vysokým podílem síry na české území teče z Ruska jižní větví ropovodu Družba přes Bělorusko, Ukrajinu a Slovensko. Ropy z ostatních ropných ložisek se dodávají prostřednictvím ropovodu IKL (Ingolstadt Kralupy nad Vltavou Litvínov). Ten začíná v bavorském Vohburgu poblíž Ingolstadtu, kde je připojen k ropovodu TAL, dopravující ropu přes Alpy z terminálu v italském Terstu na pobřeží Jaderského moře 16. Vyjma dovozu ropy se dovážejí do ČR i rafinérské produkty, které v roce 2011 činily tis. tun. Dovezené ropné produkty pocházejí převážně ze zemí EU, ze Slovenska (41,6 %), Německa (29 %), Rakouska (12,8 %), Polska (9,3 %) dále i ze třetích zemí Běloruska, Kazachstánu, Ruska, apod. Významný nárůst dovozu oproti roku 2010 byl u petroleje (o 49,6 %), primárních benzínů (o 55 %), maziv a asfaltu. Stoupl i dovoz klasických pohonných hmot oproti předchozímu roku o 19,9 %, z toho nafty o 29,4 % a motorových benzínů o 0,3 % 17. Česká republika dováží zdaleka největší podíl svého ropného dovozu z Ruska a stav ropných rezerv v Rusku a výhled do budoucna představuje pro Českou republiku klíčovou otázku. Rusku prokázané rezervy vystačí při současné konstantní intenzitě těžby na 23 let. Aby si tato ropná velmoc zajistila energetickou a ropnou soběstačnost do dalších let, bude nucena pozvolna snižovat a omezovat produkci a to na úkor exportu. Vlivem pravděpodobného omezení exportu Ruska zde přibývají obavy z dalšího výrazného růstu cen ropy, jelikož se dovozci ruské ropy budou muset přeorientovat na jiné obchodníky s ropou, především na země Blízkého Východu. Tyto státy by si tímto krokem nejen posílily pozici a vliv na evropskou politiku, ale i zmíněný růst cen ropy. Spotřeba paliv v dopravě nejen v ČR, ale i ve světě, neustále stoupá. Doprava se v průběhu let stala hlavním spotřebitelem ropných produktů, ve které stále převládají a pravděpodobně ještě delší dobu převládat budou dva základní druhy motorových paliv automobilový benzín a motorová nafta. Vytváří se ohromný tlak na přírodní zdroje a povzbuzuje hledání alternativ pro éru, kdy ropa bude nedostatkové zboží a její cena bude velmi vysoká. Vývoj spotřeby vybraných ropných produktů a cen hlavních pohonných hmot v České republice v období let 2000 až 2011 je vyobrazen na následujícím grafu. Na Obr. 4 lze sle- 16 ZAPLATÍLEK, J. Zásobování České republiky ropou. MPO [online] [cit ]. Dostupné z: 17 Ropa a ropné produkty. MPO [online] [cit ]. Dostupné z: