ÚVOD bakalářská práce se zabývá Inspirací motivací Cílem formální uspořádání Teoretická část

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ÚVOD bakalářská práce se zabývá Inspirací motivací Cílem formální uspořádání Teoretická část"

Transkript

1 ÚVOD Předkládaná bakalářská práce se zabývá vlivem rodinného prostředí na trávení volného času dětí. Právě v době, kdy děti nejsou vázány žádnými povinnostmi, se často setkáváme s jejich rizikovým chováním. Inspirací pro výběr zvoleného tématu mi byly přednášky a semináře v průběhu studia, ale především zprávy v médiích a informace v odborných periodicích o stavu naší společnosti v souvislosti s negativními jevy v chování dětí a mládeže. Dokládají, že věková hranice dětí a mládeže porušujících zákon má výrazně klesající tendence. Upozorňují na neustále se snižující vliv rodiny v souvislosti se změnou společnosti, spojené s nedostatkem času rodičů, který věnují svým dětem. Naznačují, že se rozpadá klasické pojetí rodiny, která již často neplní své funkce. Obecně se také stále více setkáváme s rasismem, xenofobií, hostilitou a dalšími sociopatologickými jevy. Přímou motivací pro konkrétní projekt pro mě byla praxe absolvovaná na ZŠ Krásného v Brně. Předávané informace o trávení volného času od pedagogů, pozorování dětí, ale především rozhovory s nimi, které byly spontánní a otevřené. Cílem práce bylo poskytnout přehled o způsobu trávení volného času dětí ve věku let, včetně jejich nejbližších členů rodiny. Metodou dotazníkového šetření získat informace, ze kterých by bylo možno vyvodit vztahy mezi subjektivními faktory rodinného prostředí a trávením volného času dětí. Ověřit význam vlivu rodiny v této oblasti na jedince v období dospívání. Základní formální uspořádání práce je provedeno rozdělením na teoretickou a empirickou část. Teoretická část se věnuje charakteristice současné rodiny a zdůrazňuje význam volného času, na který je v bakalářské práci pohlíženo převážně z pedagogického a sociálního hlediska. Prostor je zde věnován vymezení pojmu rodiny, jejímu významu a funkcím. Pro základní orientaci v situaci současných rodin jsou zde popsány typy rodinného soužití. Vzhledem k tématu práce je samostatná kapitola věnována rodině s dospívajícím členem. Následuje problematika volného času, jeho funkcí, klasifikace, 1

2 charakteristika trávení volného času dospívajících, jeho specifik a také informace o některých prováděných výzkumech v této oblasti. Empirická část obsahuje menší výzkumné šetření provedené mezi žáky 8. ročníku ZŠ Krásného v Brně. Výzkum probíhal formou nestandardizovaného dotazníku. Mezi zkoumanými faktory bylo především subjektivní hodnocení kvality rodinného prostředí dítětem, typ rodinného soužití a způsob trávení volného času respondenta a jeho rodiny. Z uvedených zkoumaných položek vyplývá zaměření na neuvědomělé působení rodiny na dítě (nikoliv záměrné tedy výchovu v pravém slova smyslu) a to pouze se subjektivního pohledu dítěte. Získané výsledky jsou podrobeny analýze tak, aby bylo možno vyvodit závěry, které povedou k možnosti aplikace v praxi a to eliminací nebo posílením jednotlivých působících složek rodinného prostředí, případně zajistit, aby funkce, které neplní rodina, převzaly jiné instituce včasnou intervencí. Již analýza zjištěných skutečností může být v praxi velkým přínosem pro stanovení dalšího postupu a návrhům dalšího řešení. Práce tedy nepředkládá přímo návrhy řešení, ale mohla by k nim, alespoň malou měrou, přispět. 2

3 I. TEORETICKÁ ČÁST Následující text se zabývá dvěma klíčovými oblastmi: rodinou a volným časem. Na charakteristiku rodiny je nahlíženo z různých úhlů pohledu. Rodina je definována s ohledem na její různé aspekty i funkce. Pro orientaci v současných podobách rodin je provedena klasifikace typů rodinného soužití. Vzhledem k cíli práce je samostatná kapitola věnována rodině s dospívajícím členem. Druhým základním tématem teoretické části je volný čas. Ten může být vymezen různými způsoby, a proto práce předkládá různé definice, aby byla zachována objektivita a zdůrazněna šíře tématu. Je zde uveden výčet funkcí volného času a možné podoby jeho klasifikace. Samostatnou kapitolu tvoří trávení volného času v rodině, jež je zasazena do kontextu celé společnosti. Poslední dvě kapitoly se věnují specifikům trávení volného času dospívajících a informacemi získanými z dosavadních výzkumů o trávení volného času dětí a mládeže. Hlavním cílem teoretické části práce je pomocí poznatků z odborné literatury charakterizovat fenomén volného času, pojmy související s výchovou ve volném čase a zvolenou problematiku představit v širších souvislostech. Informace jsou čerpány pouze z evropských informačních zdrojů, především jsou vztahovány k situaci přímo v České republice. 3

4 1. RODINA Instituce rodiny je pro dítě primárním prostředím socializace a výrazně jedince determinuje po celý jeho život. Právě pro její nezastupitelný význam věnuji charakteristice rodiny první kapitolu. Pojem rodina nelze definovat či charakterizovat jednoznačně. Rodinou se zabývá mnoho oborů (například sociologie, psychologie, pedagogika, demografie, právo, ekonomie a jiné), přičemž každý z nich užívá jiné terminologie, soustředí se na odlišné znaky a vznikají tedy i různé definice rodiny. Vzhledem k charakteru práce byl zvolen především psychologický a pedagogický přístup k problematice. Je nutno upozornit na skutečnost, že i v rámci užšího vymezení dle vědeckých disciplin se definice různí i podle směru smýšlení autora či jeho zaměření na konkrétní oblast rodinného soužití. Psychologický slovník charakterizuje rodinu jako společenskou skupinu spojenou manželstvím nebo pokrevními vztahy a odpovědností a vzájemnou pomocí (Hartl, Hartlová, 2000, s. 512). S touto charakteristikou lze zajisté souhlasit, ale domnívám se, že se vztahuje spíše k případu funkční rodiny. Nelze tvrdit, že když se v rodině nevyskytuje odpovědnost a vzájemná pomoc, tak to již není rodina. To bychom pak pravděpodobně hovořili o rodině nefunkční. Z výše uvedeného důvodu považuji pro tuto práci za vhodnější formulaci podle Pedagogického slovníku, který uvádí, že rodina je nejstarší společenskou institucí, která vytváří emocionální klima, formuje interpersonální vztahy, hodnoty a postoje, základy etiky a životního stylu (Průcha, Walterová, Mareš, 2003). Můžeme zajisté také souhlasit s tvrzením, že rodina představuje skupinu osob přímo spjatých příbuzenskými vztahy, jejíž dospělí členové jsou odpovědni za výchovu dětí (Giddens, 1999, s. 156). Pro potřeby vymezení rodiny v této práci byla zvolena následující definice: rodina je instituce spojená manželstvím nebo pokrevními vztahy, která svým vlivem jedince od prvopočátku formuje ve všech úrovních jeho života a je zodpovědná za jeho výchovu (přičemž formování jedince zde může znamenat jak pozitivní, tak i negativní vlivy). 4

5 Je také potřeba zdůraznit, že na rodinu je nahlíženo jako na systém, tedy že není tvořena pouze součtem jednotlivých jejích členů, ale pro její plné pochopení je důležité zaměřit se také na vzájemné vztahy mezi nimi a jejich dynamiku (Matějček, 1992). Interakce mezi členy rodiny je nejvýraznějším faktorem, který ovlivňuje psychologické well-being v rodině. Právě každodenní opakující se interakční vzorce utvářejí celkovou, jedinečnou atmosféru rodiny (Sobotková,2001, s. 44). Každodenní dění v rodině je tedy jistým ustáleným systémem interakcí, který je pro každou rodinu jedinečný a také se tedy díky němu vyvíjejí zcela jedinečné osobnosti každého z nás. Helus (2007, s. 15) doslova uvádí, že dítě je výrazným produktem rodiny. V textu jsem se již částečně z obecného pohledu dotkla i problematiky funkcí rodiny (rodina je převážně charakterizována jejími funkcemi), jimiž se podrobněji věnuje následující kapitola Funkce rodiny Funkce rodiny se v průběhu naší historie poměrně výrazně modifikovaly. V současné době rodina již ve velmi málo případech plní funkci výrobní a významně se též proměnila její hospodářská funkce, rodina již není prostorem pro výrobu, ale spíše pro spotřebu (Bakalář, 1978). Většina autorů se nyní shoduje na čtyřech základních funkcích, které by současná rodina měla plnit a které ji činí nepostradatelnou institucí pro naši společnost: Biologicko-reprodukční Důležitá především pro společnost jako celek a to vzhledem k nutnosti zajištění rodu a jeho vlastní budoucí existence. Ekonomicko-zabezpečovací Spočívá v zařazení rodiny do ekonomického systému společnosti. Rodina se stává spotřebitelem, na němž je závislý současný trh a její povinností je po materiální stránce zabezpečit všechny své členy. Emocionální (též sociálně-psychologická) Rodina by měla dítěti umožnit vyrůstat ve vřelém prostředí, kde bude plně akceptováno a bude jej považovat za jisté a bezpečné místo, do něhož bezvýhradně patří. 5

6 Socializačně-výchovná Úkolem rodiny je připravit dítě na život a to prostřednictvím jeho plné socializace, která probíhá především pomocí rodinné výchovy, ale také velmi těsně souvisí s emočním klimatem dané rodiny. S přihlédnutím k charakteru práce jsou důležité především poslední dvě jmenované funkce, tedy socializačně-výchovná a emocionální, které spolu velmi těsně souvisí. Pedagogy rodinné prostředí zajímá především z hlediska podmínek vytvářených pro výchovu dětí i dalších členů rodiny (Knotová, 2002, s. 10) Mnoho autorů (například Pávková, 1999 a Knotová, 2002) se shoduje na tom, že rodinné prostředí je nejvýznamnějším zdrojem vlivů formujících jedince, pomáhá uspokojovat potřeby všech svých členů a v neposlední řadě vytváří předpoklady pro vstup jedince do společnosti. Rodinné prostředí určuje, jaké schopnosti a dovednosti jsou ceněny a naopak, co je považováno za zbytečné (Vágnerová, 2005, s. 18). Bakalář (1978) i Matoušek s Kroftovou (1998) shodně uvádějí, že pokud je v rodině nepříznivé prostředí s množstvím otevřených konfliktů a neporozumění, mají mladí lidé velmi silné tendence uchýlit se k společensky nežádoucím činnostem. Podle nich byla tato informace ověřena četnými výzkumy mládeže. Rodina je tradičně považována za hlavního činitele, jenž svým selháváním dětem umožňuje kriminální chování (Matoušek, Kroftová, 1998, s. 37). Statistiky Ministerstva vnitra zase uvádějí, že značný podíl na celkově páchané trestné činnosti dětí mají již řadu let děti umístěné v zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy (MVČR, 2004), z čehož můžeme usuzovat, že rodina má v prevenci delikventního jednání nezastupitelnou roli. Rodina má tedy velmi výrazný vliv na jedince působí na něj záměrně (výchovou), ale také nezáměrně, neuvědoměle, pouze charakterem každodenního vzájemného soužití a při řešení rodinných problémů. Zmíněný druhý typ působení rodiny na dítě považuji za velmi důležitý, protože ze zkušeností vím, že rodiče mohou dítě vychovávat velmi dobře, ale pokud jim svým vlastním chováním hodnoty, které dětem vštěpují, zároveň popírají, nemá tato výchova žádný účinek, případně je negativní. Děti pak mohou ztratit důvěru jak k rodičům, tak 6

7 i k okolnímu světu. Proto je důležité, aby si rodiče uvědomovali, že osobnost svých dětí je výrazně ovlivněna a formována jejich vlastním chováním. Zmíněnou zkušenost potvrzuje i Sak (2000), který uvádí, že nezáměrné působení má často silnější vliv než výchovné působení záměrné. Tuto informaci pak zdůvodňuje tím, že mladý člověk nechce být vychováván a mentorován. Potřebuje mít pocit svobodné volby a být aktivní. K tématu výchovy a formování dětské osobnosti je samozřejmě nutné uvést, že rodina jistě není jediným činitelem těchto procesů. Svůj podíl má i škola, vrstevníci a jiné instituce či osoby dítěti blízké. Matoušek (1994) však uvádí, že rodina má mezi všemi ostatními faktory působícími na vývoj dítěte jedinečné postavení, protože je primárním a nejpřirozenějším prostředím, které může saturovat psychické potřeby dítěte a zároveň je modelem mezilidských vztahů, který si dítě odnese do budoucího života. Z výše uvedeného by se mohlo zdát, že mladý člověk je absolutně determinován sociálním prostředím a nemá možnost svůj vývoj žádným způsobem sám ovlivnit. Nad touto situací se zamýšlí i Giddens: Kulturní prostředí, do něhož se rodíme a v němž vyrůstáme, má tak velký vliv na naše chování, že bychom si mohli připadat zbaveni jakékoli individuality nebo svobodné volby. Mohlo by se zdát, že se pouze vléváme do předem stanovených forem, které pro nás společnost připravila (1999, s. 60). Autor však poté sám uvádí, že s tímto tvrzením nesouhlasí, protože přesto, že interakce se sociálním prostředím má na naši osobnost prokazatelně výrazný vliv, tak člověk vždy dospěje k procesu sebeuvědomění, tedy i schopnosti samostatně myslet a jednat a stává se tak individualitou. Mladý člověk si tedy neosvojuje hodnotový systém pouze pasivně od okolí, ale také svou vlastní aktivitou Typy rodinných soužití Aby bylo možné problematiku rodiny začlenit do kontextu současné společnosti, považuji za nezbytné uvést formy soužití, jaké se v dnešních rodinách objevují, spolu s tendencemi, které jsou pro současný vývoj rodin charakteristické. Vzhledem k tomu, že se naše společnost v posledních desetiletích velmi výrazně měnila, měly tyto změny samozřejmě vliv i na základní 7

8 společenskou jednotku - rodinu. Následující kapitola je věnována především společenským vývojovým modifikacím ze sociodemografického hlediska. Domnívám se, že výrazným faktorem, jež ovlivňuje současné formy rodinného soužití jsou rozvinuté antikoncepční metody a tedy i možná vysoká kontrola porodnosti. Dalším typickým jevem pro naši společnost je to, že je kladen vysoký důraz na vzdělání. Nastává tedy situace, že ženy odkládají mateřství do pozdějšího věku (nejdříve se vzdělávají a budují svou profesní kariéru) a také mají méně dětí než v minulosti, aby byly schopné spojit roli matky se svou profesí. Naše společnost je také charakteristická vysokým počtem rozvodů, jejichž důsledkem je velké množství neúplných rodin. Goldenberg (in Sobotková, 2001) uvádí, že z toho je přibližně 90% svobodných matek a 10% otců s dítětem nebo dětmi. Již z výše uvedeného vyplývá, že jsou v naší společnosti velmi časté také rodiny nevlastní. Tato forma soužití vzniká po druhém či dalším sňatku alespoň jednoho z rodičů. Dalším typem rodiny je náhradní, ta se utvoří především osvojením dítěte. Co se týče osamělých matek s dětmi, můžeme dle Sobotkové (2001) uvést tři typy takovéhoto rodinného soužití (podle důvodu jeho vzniku): Matky, jimž zemřel manžel Matky, které mají děti z rozpadlého vztahu (rozvodem či rozchodem) K této situaci uvádí, že jsou zde jistá rizika z hlediska psychického vývoje dítěte. Většina odborníků se však shoduje na tom, že děti se lépe vyvíjejí v neúplné funkční rodině než ve vysoce konfliktním prostředí původní rodiny. Matky, které záměrně chtějí být svobodné a dítě mají s mužem, s nímž nikdy nepočítaly pro trvalý vztah (případně si dítě pořídily pomocí asistované reprodukce). V Národní zprávě o rodině (2004) jsou uvedeny následující charakteristické znaky pro vývoj sňatečnosti v 90. letech: 8

9 snížení intenzity sňatečnosti u svobodných odklad prvního sňatku do vyššího věku snížení opakované sňatečnosti růst počtu svobodných jedinců ve věku mladším 30 let růst počtu nesezdaných soužití Odklad sňatku do vyššího věku spojený často s odkladem rodičovství vytváří prostor pro různé, přechodné či dlouhodobé, strategie rodinného života (Národní zpráva o rodině, 2004, s. 36). Dalším typickým demografickým znakem dnešní doby je neustálé klesání porodnosti. Změny sňatečnosti a porodnosti se promítly i do počtu úplných rodin s dětmi při sčítání obyvatelstva v roce Národní zpráva o rodině (2004) informuje, že ve sčítání lidu provedeném v roce 2001 tvořily úplné rodiny přibližně polovinu všech zúčastněných domácností. Přičemž v úplné rodině žilo 71% obyvatel České republiky (zatímco v roce 1961 to bylo 86%). Dalším zajímavým faktem je, že v jedné domácnosti žije nejčastěji pouze nukleární rodina (nikoliv rozšířená, jak tomu bylo dříve). Posledními typy soužití, se kterými se u nás v poslední době můžeme setkat, je domácnost jednotlivce a rodina homosexuálních partnerů. Pro shrnutí tedy uvádím základní typologii rodinných soužití, se kterými se v dnešní době můžeme setkat: úplná, neúplná, vlastní, nevlastní, nukleární, rozšířená, náhradní, nesezdané soužití a domácnost homosexuálních partnerů Rodina s dospívajícím dítětem Vzhledem k tomu, že v empirické části je provedeno výzkumné šetření dětí ve věku let, zařadila jsem do textu i následující kapitolu, abych charakterizovala tuto věkovou skupinu a také změny, kterými mladí lidé v tomto období prochází. Když budeme znát procesy, jež se v dospívajících odehrávají, můžeme také lépe pochopit jejich prožívání a z toho plynoucí vnější projevy příslušné danému věkovému období. 9

10 V základním, biologickém smyslu lze období dospívání vymezit široce jako životní úsek ohraničený na jedné straně prvními známkami pohlavního zrání (zejména objevením prvních sekundárních pohlavních znaků) a znatelnou akcelerací růstu, na druhé straně dovršením plné pohlavní zralosti (plné reprodukční schopnosti) a dokončením tělesného růstu (Langmeier, Krejčířová, 1998, s. 138). Autoři dále upřesňují, že první fáze dospívání se nazývá pubescence a vymezují ji věkem let, fázi druhou označují jako adolescenci, kterou ohraničují věkem 22 let. (Ve vymezení terminologie jsou autoři nejednotní. Někteří zaměňují termín pubescence či puberta pojmenováním starší školní věk či mladší adolescence 1 ) Na fyzický vývoj a změny s ním spojené navazují také změny v oblasti psychiky. Dospívající se pomocí nich snaží adaptovat na zcela nové podmínky. Nejčastěji uváděné (zde podle Langmeiera, Krejčířové, 1998) jsou emoční labilita (časté změny nálad s různou intenzitou), sklony k negativismu a kriticismu, impulsivita (spojená s nepředvídatelností reakcí) a nejistota (o současném a především budoucím postavení mezi lidmi; v tuto chvíli totiž už nepatří mezi děti, ale ještě není ani dospělý). Výrazné je také zaměření se sama na sebe (introspekce; zkoumání sebe sama, přemýšlení o sobě, hledání vlastní identity) což se v praxi projevuje takzvaným denním sněním. Charakteristický je také objevující se zájem o druhé pohlaví. Pro mladého člověka je také velmi důležitý jejich vzhled. Sebevědomí dopívajících je velmi křehké a ovlivnitelné především hodnocením vrstevníků. Jejich názor je pro dospívajícího velmi důležitý a často kvůli mínění ostatních riskuje i konflikty s rodiči či učiteli. Zvláště tam, kde v rodině chybí solidní citové zázemí, podléhá pubescent vrstevníkům až nebezpečně (Říčan, 2004, s. 184). Dalším rizikem také může být fakt, že často nekriticky přijímají nové vzory. Rychlý rozvoj motorických, percepčních i ostatních schopností vede k novým a hlubším zájmům, které často směřují úmyslně jiným směrem, než je například povinná četba, klasická vážná hudba a podobně. Sak (2000) poukazuje na to, že dospívání je obdobím, v němž je jedinec schopen se zajímat o nejširší spektrum zájmových aktivit za celý svůj život. 1 V práci je použito různé terminologie (dospívající, děti, mládež, pubescenti a podobně), ale vždy je vztažena k dětem ve věku let 10

11 Na průběh zmíněných změn (jejich intenzitu a dobu trvání) mají vliv ekonomické, sociální a kulturní faktory, ale i výchovný postoj rodičů, učitelů a dalších osob, které jsou pro dospívajícího jedince důležité. Co se týká fyzické zdatnosti, dospívající rychle získávají dovednosti vyžadující značnou sílu, hbitost, jemnou pohybovou koordinaci i smysl pro rovnováhu (Langmeier, Krejčířová, 1998, s. 144). Autor také vyzdvihuje význam pohybových aktivit pro mladého člověka pomocí sportovních aktivit si může velmi dobře posílit sebehodnocení, které je v tomto období křehké a oslabené. Domnívám se, že tato charakteristika se může použít pro jakýkoliv zájem dospívajícího. Pokud si dokáže najít takovou zálibu, která jej bude bavit a zároveň v ní bude vynikat, pomůže mu tato skutečnost získat zdravé sebevědomí. Nároky na úspěšné zvládnutí období dospívání jsou velmi vysoké. Kožnar (in Labáth, 2001) charakterizuje několik základních úkolů, kterých by v ideální případě měl mladý člověk na konci tohoto období dosáhnout: Rozvinout citovou, postojovou a hodnotovou nezávislost, emancipovat se od rodiny a vytvořit si nový vztah k autoritám. Rozvíjet nové interpersonální vztahy (především s vrstevníky) a orientovat se v nich. Vyrovnat se se silnou eroticko-sexuální potřebou. Rozvinout své životní cíle a pocit vlastní identity. Připravit se na převzetí plné odpovědnosti za svůj život. Nejdůležitějším úkolem období dospívání je emancipace od rodiny. Čím hlubší, jistější, méně konfliktní jsou vztahy, které dítě k rodičům navázalo, tím snáze probíhá i celý proces emancipace nutný pro osobní zrání (Langmeier, Krejčířová, 1998, s. 149). Autoři také poukazují na to, že většinou pokud dítě vyvolá konflikt mezi rodiči (či jinou, pro něj důležitou osobou), je to pouze proto, že touží vyvolat od svého okolí nějakou odezvu a ujistit se o vlastní hodnotě. Macek (2003) zastává názor, že v počátcích dospívání nejde o úplnou nezávislost na rodičích, ale o jejich zájem, respekt, partnerství a emoční podporu. 11

12 Jsem si vědoma, že za hlavní cíle období pubescence jsou zdůrazňovány emancipace od rodičů a zintenzivnění vztahů s vrstevníky. Přesto jsem se rozhodla věnovat vlivu rodiny na trávení volného času dítěte v pubertě, protože mnoho autorů se shoduje v tom, že pubescence sice znamená další krok k samostatnosti, ale přesto jsou vztahy k rodičům, a to nejen existenční závislost, nýbrž i citové vazby, stále ještě na prvním místě (Říčan, 2004, s. 181). Langmeier s Krejčířovou (1998) k tomuto tématu dodávají, že dospívající si i přes svou touhu po emancipaci stále udržují k rodičům pozitivní vztahy, mění jen vnější způsoby svého chování, ale ponechávají si základní hodnoty a morální postoje převzaté ze své rodiny. Macek (2006) uvádí, že vztahy k rodičům se utvářejí kontinuálně. Pokud byly tedy vzájemné vztahy do období puberty v pořádku, nemusí se nyní žádná výrazná negativní změna vůbec odehrát. Také upozorňuje na to, že právě vazba s rodiči velmi často ovlivňuje podobu vrstevnických vztahů. Řadou studií je také doložen fakt, že se adolescenti svou hodnotovou orientací podobají více vlastním rodičům, než přátelům (Macek, 1999). Osobně se domnívám, že právě to, co si pubescent odnáší z rodiny, tedy hodnoty a postoje, nakonec jeho jednání ovlivňují přece jen nejvyšší měrou, a proto jsem se zaměřila právě na oblast rodinného prostředí. 12

13 2. VOLNÝ ČAS Volný čas je důležitý v životě každého z nás. Domnívám se, že v období dospívání je jeho význam ještě silnější, vzhledem k možnosti prevence patologického jednání a získávání návyků zdravého životního stylu, který nám zůstává po celý život. Způsob trávení volného času má tedy vliv na naši celoživotní orientaci. Na volný čas lze pohlížet z mnoha hledisek (ekonomické, pedagogické, psychologické a jiné) a tomu také odpovídá množství jeho možných definic. Z velkého počtu charakteristik jsem zvolila pouze několik a to tak, aby korespondovaly s obsahem práce. Hofbauer (2004) uvádí, že volný čas je doba, která nám zbývá po splnění pracovních i nepracovních povinností, kdy nejednáme pod tlakem závazků, které vyplývají z našich sociálních rolí a nutnosti zachovat a rozvíjet svůj rod. Zahrnuje činnosti, které vykonáváme dobrovolně, rádi, přinášejí nám radost a uspokojení (Pávková et. al., 1999, s. 31). Je však potřeba si uvědomit, že určit hranice mezi volným časem a povinnostmi není jednoduché. Každý z nás je individualitou a tedy i činnost, která pro někoho znamená pouhou povinnost či nezbytnou nutnost může být pro druhého aktivitou, kterou považuje za příjemné trávení svého volného času. Dle Bakaláře (1978) je volný čas dobou, kdy je jedinec nejvíce sám sebou, kdy jedná dle vlastní svobodné volby. S tímto tvrzením se však dá polemizovat. Zajisté jsou lidé, kteří náplň svého volného času volí opravdu svobodně, ale domnívám se, že v dnešní době společnost na jedince vytváří mnoho tlaků a proto se velmi často stává, že svůj volný čas trávíme způsobem, který se od nás očekává, který nám přísluší (vzhledem k našemu sociálnímu statusu, prestiži, příslušnosti k určité sociální skupině a podobně). Další překážkou pro možnost svobodně se rozhodnout, jak s volným časem naložíme, může být také ekonomická či zdravotní situace nebo místo bydliště. V případě dětí a mládeže má velký vliv na způsob trávení volného času rodina (a to jak záměrným působením, tak i nezáměrným). 13

14 Volný čas může jedinec trávit buď formou neorganizovanou a nebo organizovaně v rámci nějaké instituce. Mezi specializované instituce pro náplň volného času dětí patří střediska pro volný čas, domy dětí a mládeže, stanice zájmových činností, školní družiny, kluby a zájmové kroužky v rámci různých výchovných zařízení (Bílá kniha, 2001). Instituce pro trávení volného času můžeme obecně rozdělit na organizace státní (viz výše), neziskové (tedy pod záštitou občanských sdružení či církví) a soukromé (diskotéky, kavárny, fitnesscentra a podobně) Funkce volného času Vzhledem k vývoji naší společnosti je zřejmé, že význam času, u kterého si můžeme svobodně zvolit, jak s ním naložíme, se zvyšuje. Volnočasové aktivity výrazně ovlivňují celoživotní orientaci jedince. Jejich pedagogickým a sociálním aspektem (především u dětí a mladistvých) je možnost prevence patologického jednání. Tato problematika se tedy týká celé společnosti. Sak (2000) uvádí, že aktivity, které vykonáváme ve svém volném čase, jsou jednak výrazem naší osobnosti, ale také tuto osobnost dále formují. Jestliže společnost zabezpečí kvalitní trávení volného času dětí a mládeže, urychlí tím rozvoj obecných i specifických schopností mladé generace a potlačí rozvoj negativních sociálních rysů" (Sak, Saková, 2004, s. 59). Bohatý a smysluplný volnočasový život mladého člověka spoluvytváří hodnotový systém a zvyšuje kvalitu života nejen jeho samého, ale také celé společnosti. Bakalář (1978) například uvádí, že volnočasové aktivity rozvíjejí a obnovují tělesné a duševní schopnosti, případně i tvůrčí síly člověka. Pávková se při charakteristice funkcí volného času zaměřila spíše na emočně-psychologickou stránku, uvádí, že všechny typy zájmových činností umožňují prožívání kladných citů, odreagování citů negativních i kultivaci citů, poznávání vlastních možností na základě svobodné možnosti volby druhu činnosti, dobrovolnosti i individuálních přání (Pávková et al., 1999, s. 103). 14

15 Dle oficiálních vzdělávacích dokumentů (Bílá kniha, 2002) jsou v naší republice jako základní funkce volného času považovány výchovná, vzdělávací, kulturní, zdravotní (regenerační a relaxační), sociální a preventivní. Kvalitně strávený volný čas tedy podporuje mnohostranný rozvoj osobnosti jedince, pozitivně ovlivňuje jeho sociální vztahy a interakci a tím obohacuje i celou společnost. Získané návyky na plnohodnotné trávení volného času jsou také velmi důležité ve fázi životního cyklu rodiny nazvané vylétávání z hnízda. Jedná se o období, kdy manželé zůstávají v domácnosti sami po odchodu svých dětí (mnohdy se pro ně také pojí s přípravami na odchod do důchodu, tedy mezi ekonomicky neaktivní obyvatelstvo). V této fázi si mohou připadat osamělí, zbyteční a nevědí co se sebou. V případě, že si v dětství či mládí osvojili nějaké zájmy, je pro ně toto období většinou mnohem snazší (mnozí z nich si jej pak dokonce radostně užívají, dělají to, na co měli dříve málo času) Klasifikace způsobu trávení volného času Aktivity, které člověk vykonává ve svém volném čase můžeme klasifikovat mnoha způsoby a to podle různých aspektů. Obecně je můžeme rozdělit na činnosti aktivní a pasivní. Z hlediska optimálního využití volného času je důležité, aby aktivní jednání převažovalo nad tím pasivním (především u dětí a mladistvích je aktivní odpočinek základním prvkem zdravého životního stylu a tedy i prevence sociálně patologických jevů). Kraus a Poláčková (2001) například dělí volnočasové aktivity na tvůrčí, kulturní, sportovní (tyto považují za pozitivní činnosti) a konzumní (ty označují jako negativní způsob trávení volného času). Zajímavé klasifikace nabízí též Sak (2000). Volnočasové aktivity rozlišuje dle jejich zaměření na kulturně orientované (například návštěva divadel a koncertů, četba knih či výtvarná činnost), sportovně zaměřené (aktivní a pasivní sport, domácí práce, počítačové hry), extrovertní (návštěva kaváren a restaurací, schůzky s partnerem, diskotéky), manuální (chov zvířat, kutilství) a introvertněkonzumní (poslech hudby, nudění se, sledování televize). Jiným typem je dělení 15

16 dle frekvence aktivit v závislosti na věku. Uvádí, že existují aktivity s věkem rostoucí (četba novin a časopisů, poslech rozhlasu, ruční práce), aktivity s věkem klesající (výtvarné aktivity, turistika, chov zvířat, hry, studium), aktivity a věkem rostoucí do určitého věku a pak klesající (návštěva kin, schůzky s partnerem, poslech hudby, diskotéky, nicnedělání) a aktivity s věkem klesající do určitého věku a pak rostoucí (četba knih, domácí práce) Rodina, společnost a volný čas Aspektů, které ovlivňují naši hodnotovou orientaci a následně i potřeby a zájmy, je mnoho. Vnějším projevem pak je chování, ze kterého lze hierarchii hodnot předpokládat. Naše zájmy, a tedy i způsob trávení volného času, jsou silně determinovány společností a rodinou, v níž vyrůstáme. V současné době, kterou označujeme jako postmoderní, je konzum jedním z faktorů, jež působí na myšlení lidí velice silně. Žijeme ve spotřební společnosti, pro niž je typický neustálý kolotoč peněz a sílící tlak reklamy, která stále rafinovaněji působí na podprahové vnímání jedince a nutí jej potřebovat další produkt. Dospělí se pak snaží zabezpečit rodinu, ale vysoko nad rámec jejích reálných potřeb. Pak nastává situace, že rodiče na své děti nemají čas, protože jej tráví jen v práci. Dítě tedy nemá přehled o možnostech způsobu trávení volného času (protože doma žádný model trávení volného času nemá a ani jej nikdo nezasvětí, jakými činnostmi tuto dobu může vyplnit) a tak se nudí, volno zabíjí pasivními činnostmi, případně se příliš upne na vrstevnickou skupinu a pak je zde velké riziko patologického jednání. Pyramida lidských potřeb A. Maslowa již pomalu ztrácí svůj tvar a stává se pro většinu lidí pouze obdélníkem, v touze po naplňování materiálních potřeb. Rodiče svým dětem pak nabízí to nejlepší a sice hmotné zabezpečení, jež děti po čase přijímají jako samozřejmé a normální. A poté tráví svůj volný čas obklopeni světem počítačových her, drahé elektroniky a jiných technických vymožeností, ne s však rodinou. Chybí jim láska, pocit bezpečí, vzájemná rodinná komunikace a porozumění, jež každý z nás (obzvlášť děti) tolik potřebuje. Je velmi pravděpodobné, že si tento model převezmou i pro své vlastní děti. 16

17 Také ministerstvo školství a tělovýchovy (2002) zdůrazňuje, že vůbec není podmínkou do volnočasových aktivit dětí investovat maximum finančních prostředků. Nejdůležitější je pomocí společně stráveného času posílit rodinné vztahy a naplňovat citové potřeby dětí. Rodinné prostředí dítě pouze neobklopuje, ale také se do něj velmi promítá a ovlivňuje jej. Je zřejmé, že způsob využívání volného času u dětí je ovlivněn sociálním prostředím. Zvlášť silný je vliv rodiny (Pávková et. al., 1999, s. 17). Dodává, že děti napodobují své rodiče, přebírají tak jejich životní styl a tedy i způsob trávení volného času. Hofbauer (2004) shodně uvádí, že rodina je pro většinu dětí a mladých lidí prvotním prostředím volnočasového života a je pro ně tedy rozhodující. Popisuje tři způsoby, jakými se vliv rodiny na způsob trávení volného času uskutečňuje: nápodobou a reprodukcí Dítě by od rodičů mělo přijímat vzorce pozitivního volnočasového chování. Negativním příkladem pro dítě je pak například konzumní způsob života spojen s nudou, či protispolečenské aktivity jeho rodičů. Rodič, který se chová delikventně, nadměrně pije, bere drogy, je často nezaměstnaný nebo má jiné projevy sociální nepřizpůsobivosti, také zvyšuje pravděpodobnost, že dítě bude během dospívání přestupovat meze zákona. (Matoušek, Kroftová, 1998, s. 45) realizací individuálních i společných pravidelných zájmových činností dětí v rodině Matějček (1992) uvádí, že pro rozvoj dítěte je nezbytné, aby rodič neodděloval svůj osobní čas od času dítěte. Zároveň však upozorňuje, že vzájemné společné sdílení času musí být v jisté rovnováze z výchovného hlediska není dobré, když se rodiče dítěti vtírají, vnucují a neuznávají jeho právo na soukromí, avšak platí to i obráceně pokud rodiče dítěti nechávají absolutní volnost a nejeví o společně trávený čas zájem, vede to také k výchovným obtížím. Je tedy důležité, aby jak rodiče, tak i jejich děti trávili čas společně, ale měli také vyhrazen čas a prostor každý sám pro sebe. sledováním a reagováním na potřeby, zájmy a nadání dětí Rodina by měla dítěti napomáhat při hledání jeho životních cest. Vstřícné rodinné prostředí v rozvoji volného času svých dětí tedy hraje a má hrát 17

18 významnou úlohu. Rozvíjí individuální předpoklady dětí a podporuje jejich kontakty s dalšími prostředími, bere v úvahu jejich volnočasové potřeby i zájmy a otevírá se pozitivním vnějším podnětům. Životní styl rodiny jako přirozený stimulátor a regulátor umožňuje tyto vlivy třídit, pozitivní využívat a nežádoucí eliminovat (Hofbauer, 2004, s.64) Sak a Saková (2004) dodávají, že výrazným zdrojem pozitivních i negativních vlivů na volný čas dětí v rodině jsou objektivní podmínky života a výchovy dětí v rodině, tedy její velikost a úplnost Specifika trávení volného času dětí a mládeže Specifickou zvláštností volného času dětí a mládeže je to, že z výchovných důvodů je žádoucí jeho pedagogické ovlivňování (Pávková et. al., 1999, s. 15). Volný čas totiž může být pro tuto skupinu jak rizikem, tak i příležitostí. Hofbauer (2004) uvádí, že způsob trávení volného času se na mladém člověku může projevit jak pozitivně, tak negativně. Proto je důležité, aby se mladí lidé učili svůj volný čas využívat plnohodnotně a přenášeli si jej do svého budoucího života a na své potomky. Musíme si uvědomit, že právě prostřednictvím mládeže se naše společnost neustále vyvíjí a přetváří se její hodnotová orientace. Je tedy potřeba dětem a mladým lidem vytvářet dostatek přitažlivých nabídek a učit je tyto možnosti využívat. Klíčová je především podpora ze strany dospělých, kteří by své děti měli nenásilně povzbuzovat ke kvalitním zájmům a zálibám, ale neklást na ně příliš vysoké nároky. Přiměřený dohled na způsob využívání volného času dětí ze strany rodičů je zajisté také na místě. Matoušek a Kroftová (1998) poukazují na výzkumy, které dokazují, že čím více jsou rodiče informováni o trávení volného času dítěte, tím menší je pravděpodobnost delikventního jednání jejich dětí. Je zřejmé, že výběr aktivit, kterým se dítě věnuje ve svém volném čase, úzce souvisí se vzory chování, které na jedince během výchovy působí, ale 18

19 na druhou stranu z charakteristik dospívajícího jedince vyplývá, že právě v tomto období jsou pro něj důležití hlavně vrstevníci a k rodičům se většinou (alespoň navenek) staví velmi kriticky až vzdorovitě. Je tedy vhodné, aby rodiče (opět nenásilnou formou) zajistili dítěti i vhodnou společnost vrstevníků. V důsledku obecných změn v životním stylu děti a mladistvé dnes ohrožuje celá řada zdravotních rizik typických pro toto životní období, např. drogy, tabák, alkohol, touha po sexuálních zkušenostech narůstá tzv. syndrom rizikového chování v dospívání. Způsobilost ke zdravému životu silně narušuje v ČR ovlivňování dětí a mládeže nevhodnou reklamou (Národní zpráva o rodině, 2004, s. 165). Období dospívání je také typické tím, že jedinci touží po nějakém dobrodružství a adrenalinu. Jedním z rizikových faktorů sociálně patologických jevů je právě tato touha po nebezpečí spojená s nudou. Ministerstvo školství a tělovýchovy doporučuje, aby se zmíněná rizika neutralizovala pomocí zapojení dospívajících do sportovních aktivit, které budou individuálně přizpůsobeny potřebám každého z nich (MŠMT, 2004). Co se týče množství volného času dětí dospívajících, mohou nastat dva extrémy buď jej mají příliš málo a nebo naopak příliš mnoho. Myslím si, že obě tyto situace jsou pro mladého člověka rizikové. Když má volného času přebytek, často jej tráví tím nejdostupnějším a nejjednodušším způsobem a sice pasivně u televize, počítače, nicneděláním V případě nedostatku volného času je pak jedinec často pod tlakem, může být unavený a nekoncentrovaný Dosavadní zjištění z výzkumů o trávení volného času dětí a mládeže Macek (2003) uvádí, že se dá výzkumně doložit, že u mladých lidí vzrostla důležitost zábavy a relaxace. Tento fakt můžeme jistě obecně považovat za příznivý, důležité však je, jakou formu zábavy a relaxace si dospívající zvolí. Ministerstvo školství a tělovýchovy uvádí, že současný vývoj volnočasových aktivit dětí a mládeže není příliš pozitivní. Prohlubuje se spíše pasivita, konzumnost a nenáročnost aktivit. Dalším zjištěným negativním jevem 19

20 je, že frekvence aktivit se snižuje. Jedinou činností, kterou dospívající provozují denně je sledování televize (MŠMT, 2002). Média obecně mají jistě důležitou roli v životě téměř každého dítěte, většina z nich jim věnuje velkou část ze svého volného času, ale je jisté, že nemohou kvalitně nahradit přímý kontakt s lidmi. Pomocí médií je vytěsňováno přirozené prostředí na úkor prostředí mediálního. Reálné vztahy a události nahrazuje televizní a virtuální realita. Primárním prostředím, v němž se dítě s médii setkává, je téměř vždy rodina. Mnoho autorů souhlasí s tím, že rodiče mohou hrát důležitou roli v tom, jak sledování mediálních produktů ovlivní jejich děti. Kromě toho, že jim předávají návyky spojené se sledováním televize, vztahem k četbě případně k počítači, mohou s nimi o jednotlivých mediálních produktech mluvit a diskutovat o postojích, které jejich děti na podkladě mediálních produktů zaujímají (Smékal, 2004, s. 196) Televize Ven s kamarády Kazety, CD Příroda Sport Čtení knih Návštěvy kina Domácí zvíře Videohry Hry a práce na PC Divadla, koncerty, výstavy Návštěvy kostela, modlitebny Tanec, zpěv ve sboru Návštěvy sportovních událostí Hrana hudební nástroj Graf 1 Oblíbenost činností ve volném čase u dětí Zdroj: ČECH, T. Volný čas a způsob jeho trávení školáky v Brně. [online] chlapci celkem % dívky celkem % celkem celkem % Uvedený Graf 1 z výzkumu Čecha o trávení volného času školáků v Brně nám potvrzuje fakt, že sledování televize je u dětí nejoblíbenější činností. Následuje pobyt venku s kamarády a poslech hudby. 20

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Centrum primární prevence, o.s. Prev-Centrum

Centrum primární prevence, o.s. Prev-Centrum Program 9.00 10.15 představení služeb Centra primární prevence, o.s. Prev-Centrum 10.15 10.30 přestávka 10.30 11.00 diskuse všeobecná primární prevence selektivní primární prevence indikovaná primární

Více

Minimální preventivní program

Minimální preventivní program Základní škola a Mateřská škola Dražice, okr. Tábor, 391 31 Dražice Minimální preventivní program 2015/2016 Škola bez drog a šikany Minimální preventivní program 2015/2016 Škola bez drog a šikany Škola:

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III.

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST VÝCHOVA K OBČANSTVÍ 8. BÍRKO OSV-III. Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Uvede seznam institucí a organizací, ke kterým se může člověk

Více

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Eliminace negativních dopadů profesní adjustace Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Labour vincit omnia Práce pomáhá překonávat všechno. Práce = nezbytná potřeba. Etické krédo: Lidé se zdravotním postižením

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8. 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vyučovací předmět: Výchova k občanství Ročník: 8. - uvede příklady nejčastějších porušování základních lidských práv a svobod, zamyslí se nad jejich příčinami a

Více

Svatby v české společnosti

Svatby v české společnosti TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: klara.prochazkova@soc.cas.cz Svatby v české společnosti Technické parametry Výzkum:

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Drogy a volný čas. - porovnání 2007 vs. 2008 vs. 2009 vs. 2010 vs. 2011 vs. 2012 -

Drogy a volný čas. - porovnání 2007 vs. 2008 vs. 2009 vs. 2010 vs. 2011 vs. 2012 - Drogy a volný čas - porovnání vs. vs. vs. vs. vs. - Porovnání výsledků výzkumů provedených na SOŠ a SOU Jičínská 762 Mladá Boleslav ve školních letech 2006/07 až / - Střední odborná škola a Střední odborné

Více

Minimální preventivní program

Minimální preventivní program Minimální preventivní program PLÁN Školní rok: 2014/2015 Ředitelka školy: Mgr. Ilona Vránková Školní metodik prevence sociálně patologických jevů: Mgr. Petra Nováková Termín seznámení pedagogických pracovníků

Více

PROMĚNY DĚTSKÉ HRY. The society defines itself not always and entirely by how it works but also by how it plays. Carl Honoré

PROMĚNY DĚTSKÉ HRY. The society defines itself not always and entirely by how it works but also by how it plays. Carl Honoré The society defines itself not always and entirely by how it works but also by how it plays. Carl Honoré PROMĚNY DĚTSKÉ HRY Mezinárodní studentské psychologické dny 12.03.2015 EVA STUPAVSKÁ K zamyšlení

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EFHO ZŠ, Komenského 163/2 69301 Hustopeče MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2011/12 je určen rodičům

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

Prosociální výchova. je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže.

Prosociální výchova. je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže. Prosociální výchova Prosociální výchova je mezinárodní projekt zaměřený na rozvoj prosociálního chování dětí a mládeže. Prosociální výchova se pod názvem etická výchova vyučuje jako volitelný, ale povinný

Více

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost x odlišnost v poradenství Poradenská služba vytváří koncept rovných příležitostí, vychází ze snahy vyrovnávat podmínky pro vzdělání, s respektem

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP

AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP Projekt základních uměleckých škol (příspěvkových organizací) a HMP, určený pro seniory v oblasti celoživotního uměleckého vzdělávání Osnova: 1. Název projektu

Více

Autodiagnostika učitele

Autodiagnostika učitele Autodiagnostika učitele Přednáška PdF MU Jana Kratochvílová Autodiagnostika učitele Co si představíme pod daným pojmem? Autodiagnostika učitele V nejširším smyslu jako způsob poznávání a hodnocení vlastní

Více

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace Školní vzdělávací program školního klubu ZŠ Bečov Školní vzdělávací program školního klubu je v souladu se zákonem č.561/2004 Sb. 28 ods.1. Formuluje konkrétní cíle vzdělávání i jeho obsah, navrhuje odpovídající

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života

Očekávané výstupy ZV RVP Školní výstupy Konkretizované učivo Průřezová témata, přesahy a vazby. rodina o místo návratů o problémy rodinného života Ročník: Prima RODINNÝ ŽIVOT nahrazuje agresivní a pasivní chování chováním asertivním, neagresivním způsobem s porozuměním pro potřeby druhých a přiměřeně situaci identifikuje se s pozitivními prosociálními

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení 2. st. Charakteristika vzdělávacího oboru na II. stupni navazuje na učivo a očekávané výstupy I. stupně. Prolíná celou škálou vzdělávacích oblastí. Nejvíce koresponduje se vzdělávacími obsahy Člověk a

Více

V l a s t n í p r o g r a m

V l a s t n í p r o g r a m S T Ř E D N Í Š K O L A T E C H N I C K Ý C H O B O R Ů Havířov-Šumbark, Lidická 1a/600, příspěvková organizace Lidická 1a/600, 736 01 Havířov-Šumbark V l a s t n í p r o g r a m 1. Koordinace preventivních

Více

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání

1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 1. Posílení významu a prestiže školy a školního vzdělávání Praha, březen 2013 Úvod V lednu

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EHIO1 ZŠ a MŠ, Čs. armády 1026 73581 Bohumín-Nový Bohumín MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2014 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2013/14 je

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Základní vize Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí,s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního

Více

Základní škola, Praha 10 Hostivař Hornoměcholupská 873 Školní vzdělávací program školní družina

Základní škola, Praha 10 Hostivař Hornoměcholupská 873 Školní vzdělávací program školní družina Základní škola, Praha 10 Hostivař Hornoměcholupská 873 Školní vzdělávací program školní družina Charakteristika školní družiny Školní družina je důležitý výchovný partner rodiny a školy, který plní vzdělávací

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Název školy: ZŠ Liberec, Sokolovská Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68 97 46 39 I. Společná ustanovení Základní charakteristika

Více

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích Předmět: Výchova ke zdraví Ročník: 7. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Září, říjen, listopad respektuje přijatá pravidla soužití mezi vrstevníky a partnery a

Více

Psychologie a sociologie Úvod

Psychologie a sociologie Úvod Psychologie a sociologie Úvod Vlastnosti vrozené a získané. Osobnost, její biologické kořeny. Fyzický a psychický vývoj. Primární socializace. PaS1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu

Více

Základní škola Velký Šenov, okres Děčín. Školní vzdělávací program pro školní družinu. Výňatek (celý dokument je k nahlédnutí ve škole)

Základní škola Velký Šenov, okres Děčín. Školní vzdělávací program pro školní družinu. Výňatek (celý dokument je k nahlédnutí ve škole) Základní škola Velký Šenov, okres Děčín Školní vzdělávací program pro školní družinu Výňatek (celý dokument je k nahlédnutí ve škole) 1. Identifikační údaje 2. Charakteristika zařízení 3. Konkrétní cíle

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola.

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola. 1. Představení programu Zdravá škola 2. Podpora zdraví v kurikulu mateřské školy 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu Lesní školky 1 Zdraví člověka neznamená jen nepřítomnost nemoci,

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

Českomoravský fotbalový svaz Diskařská 100 P.O. Box 11 160 17 Praha 6 - Strahov

Českomoravský fotbalový svaz Diskařská 100 P.O. Box 11 160 17 Praha 6 - Strahov Českomoravský fotbalový svaz Diskařská 100 P.O. Box 11 160 17 Praha 6 - Strahov internet: www.fotbal.cz - sekce Grassroots e-mail: mestek@fotbal.cz, blazej@fotbal.cz tel: 233 029 111 fax: 233 353 107 3.

Více

PROJEKT DOPRAVNÍ VÝCHOVA

PROJEKT DOPRAVNÍ VÝCHOVA Základní škola,dětský domov,školní družina a Školní jídelna,vrbno p.pradědem nám.sv.michala 17, příspěvková organizace,psč: 793 26, tel./fax 554 751 720,fax.ředitel. 554 753 162 IČO:00852619;účet: 4438771/0100

Více

Školní vzdělávací program pro školní klub

Školní vzdělávací program pro školní klub Školní vzdělávací program pro školní klub Ředitel : Mgr. Miloš Sobotka Zástupce ředitele : Mgr. Dana Černíková Vychovatelka školního klubu : Mgr. Petra Plšková Charakteristika, umístění a vybavení školního

Více

ČTĚME DĚTEM 20 MINUT DENNĚ. KAŽDÝ DEN! To není JDI A ČTI SI, ale POJĎ, BUDU TI ČÍST

ČTĚME DĚTEM 20 MINUT DENNĚ. KAŽDÝ DEN! To není JDI A ČTI SI, ale POJĎ, BUDU TI ČÍST ČTĚME DĚTEM 20 MINUT DENNĚ. KAŽDÝ DEN! Naším cílem je prostřednictvím společného čtení budovat pevné vazby v rodině a podporovat širší přístup dětí a mládeže ke kulturním statkům. Předčítání rozvíjí paměť

Více

Základní škola logopedická s. r. o., Paskovská 65/92, 720 00 Ostrava-Hrabová Minimální preventivní program Strana: 1/8

Základní škola logopedická s. r. o., Paskovská 65/92, 720 00 Ostrava-Hrabová Minimální preventivní program Strana: 1/8 Strana: 1/8 1. Základní údaje o škole Název a adresa školy, pro Základní škola logopedická s.r.o., kterou platí tento MPP Jméno a příjmení ředitele Mgr. René Macháč Telefon na ředitele 596 735 470 E-mail

Více

Tématické okruhy k absolutoriu VOŠ PMP

Tématické okruhy k absolutoriu VOŠ PMP Tématické okruhy k absolutoriu VOŠ PMP 1. Osobnost dítěte předškolního a školního věku 2. Rodina a její vliv na vývoj dítěte 3. Osobnost pedagoga předškolního a zájmového vzdělávání 4. Institucionální

Více

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ PROSINEC 2002 Úvodem SVČ a občanská sdružení se ve své

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK

Sociální politika. 1. ročník. Studijní obor: Sociální činnost. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK Sociální politika 1. ročník Studijní obor: Sociální činnost RODINNÁ POLITIKA Rodina je nejstarší a základní jednotka společnosti, nejpřirozenější místo života lidí. FUNKCE RODINY: biologická výchovná citová

Více

Životní perspektivy a směřování

Životní perspektivy a směřování EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Životní perspektivy a směřování Profesní

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

VY_32_INOVACE_D 12 06

VY_32_INOVACE_D 12 06 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

PREZENTACE ZPRACOVANÝCH DAT Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY NA GYMNÁZIU VE ŠKOLNÍM ROCE 2013/2014

PREZENTACE ZPRACOVANÝCH DAT Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY NA GYMNÁZIU VE ŠKOLNÍM ROCE 2013/2014 PREZENTACE ZPRACOVANÝCH DAT Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY NA GYMNÁZIU VE ŠKOLNÍM ROCE 2013/2014 Na co můžeme být hrdí Kde žáci a rodiče vidí naše silné stránky Kde máme prostor na zlepšení Na co nás žáci

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY Základní škola a Mateřská škola Cheznovice, okres Rokycany, příspěvková organizace Cheznovice 136, 338 06 Cheznovice 1. Identifikační údaje Školní družina při Základní

Více

1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE UČEBNÍ OSNOVY

1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE UČEBNÍ OSNOVY 1 JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE UČEBNÍ OSNOVY 1. 4 Konverzace v anglickém jazyce Časová dotace 7. ročník 1 hodina 8. ročník 1 hodina 9. ročník 1 hodina Celková dotace na 2. stupni jsou 3 hodiny. Charakteristika:

Více

O informálním učení v České republice

O informálním učení v České republice O informálním učení v České republice Milada Rabušicov icová & Ladislav Rabušic Filozofická fakulta & Fakulta sociáln lních studií Masarykova univerzita Brno Východiska Celoživotní učení je v ideálním

Více

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace

Týmová (spolu)práce. Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Týmová (spolu)práce Ing. Kamil Matoušek, Ph.D. Návrh a řízení projektu technická komunikace Úvod Tým (staroangl.) spřežení, potah Zde: malá pracovní skupina, jejímž úkolem je komplexně a interdisciplinárně

Více

lškola bez drog a šikany

lškola bez drog a šikany Minimální program prevence sociálně patologických jevů Školní rok 2007-2008 lškola bez drog a šikany Cíl : Informovanost všech žáků v oblasti sociálně patologických jevů. Systematická výuka a výchova ke

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Učitelé matematiky a CLIL

Učitelé matematiky a CLIL ŠULISTA Marek. Učitelé matematiky a CLIL. Učitel matematiky. Jednota českých matematiků a fyziků, 2014, roč. 23, č. 1, s. 45-51. ISSN 1210-9037. Učitelé matematiky a CLIL Úvod V České republice došlo v

Více

Statistika Mládež a drogy 2012

Statistika Mládež a drogy 2012 Statistika Mládež a drogy 2012 Jihomoravský kraj Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s. JMK 2012 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty jihomoravských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání návykových

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. 1 Vývoj jazyka Věk 1 2 měsíce vrnění 4 měsíce

Více

Statistika Mládež a drogy 2013

Statistika Mládež a drogy 2013 Statistika Mládež a drogy 2013 JMK 2013 Vypracovaly A Kluby ČR o.p.s. Statistika Mládež a drogy 2013 dotazníkový průzkum mezi žáky a studenty jihomoravských škol Cílem průzkumu bylo zjistit stav zneužívání

Více

2011/2012. ZŠ dr. Milady Horákové Kopřivnice, Obránců míru 369. ředitel školy: Mgr. Lumír Pospěch reditel@zsmilhor.cz

2011/2012. ZŠ dr. Milady Horákové Kopřivnice, Obránců míru 369. ředitel školy: Mgr. Lumír Pospěch reditel@zsmilhor.cz ZŠ dr. Milady Horákové Kopřivnice, Obránců míru 369 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM 2011/2012 ředitel školy: Mgr. Lumír Pospěch reditel@zsmilhor.cz školní metodik prevence: Mgr. Marcela Morysová prevence@zsmilhor.cz

Více

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení ve vyučovacím předmětu Výchova ke zdraví Vzdělávací obsah předmětu preventivní ochrana a odpovědnost

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. PSS2új 1 Vývojové teorie jazyka Jazyk se vyvíjí

Více

Jednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie

Jednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie Mobilní telefon Jednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie Mobilní telefon v roce 2012 nepoužívaly pouze 4 % osob starších šestnácti V roce 2007, to bylo 14 procent české populace.

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE Školní rok: 2014 2019 ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA DĚTMAROVICE, příspěvková organizace, DĚTMAROVICE 1002, 735 71 PŘEDKLADATEL: Mgr. PAVLA ZELENKOVÁ, ŠMP ZODPOVĚDNÁ OSOBA:

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním znevýhodněním.

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A ZDRAVÍ VÝCHOVA KE ZDRAVÍ 6. PRŮCHOVÁ Mezipředmětové vztahy

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A ZDRAVÍ VÝCHOVA KE ZDRAVÍ 6. PRŮCHOVÁ Mezipředmětové vztahy Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky respektuje přijatá pravidla soužití mezi spolužáky a vrstevníky

Více

Přírodověda, matematika 5. ročník (Volný čas)

Přírodověda, matematika 5. ročník (Volný čas) Přírodověda, matematika 5. ročník (Volný čas) Jméno a příjmení autora e-mail Název práce Lenka Jeřábková Ondřej Černý sipvz@gym-ul.cz Volný čas Zaměření zde uveďte číslo a název části modulu, kam řadíte

Více

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku OBSAH ÚVOD 2 I. Odd. ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ 3 Přehled hlavních výsledků 4 Sociotechnická doporučení 13 Vymezení vybraných pojmů 15 II.

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

M Ě S Í Č N Í P L Á N Č I N N O S T I v oblasti rizikových forem chování 2015/2016

M Ě S Í Č N Í P L Á N Č I N N O S T I v oblasti rizikových forem chování 2015/2016 S T Ř E D N Í Š K O L A T E C H N I C K Ý C H O B O R Ů Havířov-Šumbark, Lidická 1a/600, příspěvková organizace Lidická 1a/600, 736 01 Havířov-Šumbark M Ě S Í Č N Í P L Á N Č I N N O S T I v oblasti rizikových

Více

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí, které je definováno jako škála chování

Více

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015 or151 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 6 40 1 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti

Více