Bakalářská práce. Vliv rodiny na trávení volného času dětí

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Bakalářská práce. Vliv rodiny na trávení volného času dětí"

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav pedagogiky a sociálních studií Bakalářská práce Iva Horychová Vliv rodiny na trávení volného času dětí Olomouc 2013 Vedoucí práce: Mgr. Pavla Vyhnálková, Ph.D.

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a že jsem použila jen uvedenou literaturu a prameny. V Olomouci dne 15. dubna

3 Děkuji Mgr. Pavle Vyhnálkové, Ph.D. za cenné připomínky a odborné vedení mé bakalářské práce. Velké poděkování patří i mé rodině za podporu při studiu.

4 OBSAH ÚVOD VOLNÝ ČAS Pojem volný čas Funkce volného času Pohledy na volný čas VÝCHOVA MIMO VYUČOVÁNÍ Vymezení pojmu výchova mimo vyučování Požadavky na výchovu mimo vyučování Pedagogika volného času a její přístupy Instituce pro výchovu a vzdělávání mimo vyučování Školní družiny Školní kluby Střediska pro volný čas dětí a mládeže Domovy mládeže Sdružení dětí a mládeže RODINA Definice rodiny Funkce rodiny a jejich poruchy Rodina a socializace Výchovné styly v rodině Vliv rodiny na volný čas dětí VLIV RODINY NA TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU DĚTÍ VÝSLEDKY VÝZKUMNÉHO ŠEŘENÍ Cíle výzkumu Výzkumné otázky a stanovené hypotézy Metoda sběru a zpracování dat Popis výzkumného vzorku Analýza dat Vyhodnocení hypotéz Závěrečné shrnutí výsledků ZÁVĚR... 49

5 SEZNAM LITERATURY SEZNAM PŘÍLOH... 54

6 ÚVOD Ve svém profesním životě bych jednou ráda přispěla k tomu, aby ani dnešní děti nepřišly o kvalitní trávení volného času v průběhu dětství a dospívání. I to byl jeden z důvodů, proč jsem si jako ústřední téma mé bakalářské práce zvolila trávení volného času dětí, přičemž konkrétně se chci zaměřit na to, jak (a zda vůbec) je volný čas ovlivňován jejich rodinou. Neuplynulo tolik času od dob, kdy jsem jako menší trávila svůj volný čas s vrstevníky na čerstvém vzduchu. A přesto se toho tolik změnilo. Hřiště, parky a ostatní veřejná prostranství zejí i po skončení vyučování prázdnotou, stejně tak o prázdninách. Potkat skupinky dětí, které se rozhodly vyplnit svůj volný čas s kamarády hrou venku, to se dnes rovná téměř zázraku. Pocházím z menší vesničky a ráda bych řekla, že alespoň zde je stále vše při starém. Bohužel, i sem již dorazil onen trend volného času, stráveného mezi čtyřmi stěnami. V dnešní době už není příliš časté sednout si večer s dětmi ke stolu a zhodnotit uplynulý den. Přitom přicházíme o příležitost dozvědět se o vlastních dětech spoustu informací. Společné trávení času dětí s rodiči je příležitostí k prohloubení citového vztahu mezi nimi, k vzájemnému pochopení, ale v neposlední řadě také pomáhá získat rodičům přehled o tom, kde a jak jejich dítě tráví volný čas. V okamžiku, kdy se do rodiny narodí dítě, by se celý jeho budoucí život měl stát součástí života rodičů. Čím dál častěji však pozoruji jen jakési soužití dětí a rodičů vedle sebe, bez jakýchkoliv společných aktivit. Cílem bakalářské práce je popsat vliv rodičů na to, jak jejich děti tráví volný čas. Bakalářská práce bude rozdělena na teoretickou a praktickou část. Cílem teoretické části je charakterizovat stěžejní pojmy, které souvisí se zkoumaným tématem, jako je například volný čas, rodina, výchova mimo vyučování a stručně si představíme i některé z institucí pro volnočasové aktivity. V praktické části se seznámíme s výzkumným šetřením, jehož cílem bude zjistit vliv rodičů na trávení volného času dětí. Výzkum bude realizován prostřednictvím dotazníků, určených jak dětem, tak jejich rodičům. 6

7 Pokusíme se mimo jiné zjistit, zda mají děti možnost vybrat si zájmové kroužky podle vlastních přání, jakými kritérii se rodiče a děti řídí při výběru zájmových kroužků a zda má aktivita samotných rodičů vliv na počet zájmových kroužků jejich dětí. 7

8 1 VOLNÝ ČAS Co přesně si máme představit pod pojmem volný čas, jaké funkce plní a různé pohledy na něj si uvedeme v 1. kapitole. 1.1 Pojem volný čas Co je to vlastně volný čas? Na tuto otázku by nejspíš většina z nás odpověděla dost podobně, ne-li stejně. Je to čas, kdy nemusíme nic dělat, nečekají nás žádné povinnosti, naopak si můžeme užít volna a klidu. Uveďme si ale přesnější definici tohoto stěžejního pojmu bakalářské práce. Volný čas je čas, kdy člověk nevykonává činnosti pod tlakem závazků, jež vyplývají z jeho sociálních rolí, zvláště z dělby práce a nutnosti zachovat a rozvíjet svůj život. (...) Přesnější a úplnější je však jeho charakteristika jako činnosti, do níž člověk vstupuje s očekáváními, účastní se jí na základě svého svobodného rozhodnutí a která mu přináší příjemné zážitky a uspokojení. (Hofbauer, 2004, s. 13) Volný čas lze vymezit také rozdělením dne na několik úseků, jak to můžeme vidět u Hájka a kolektivu (2008, s. 10). U nich najdeme dělení na: čas pracovní tzn. čas strávený v práci, příp. ve škole, přičemž sem řadíme i čas strávený přípravou na vyučování, čas vázaný ten zahrnuje dobu, která je určena např. k uspokojování základních potřeb (spánek, hygiena atd.) a péči o děti, čas volný je vymezen jako čas, který zbývá po splnění povinností a uspokojení potřeb. Jinak zní definice od Průchy, Walterové a Mareše, podle kterých je volný čas čas, s kterým člověk může nakládat podle svého uvážení a na základě svých zájmů. Volný čas je doba, která zůstane z 24 hodin běžného dne po odečtení času věnovaného práci, péči o rodinu a domácnost, péči o vlastní fyzické potřeby (včetně spánku). (Průcha, Walterová, Mareš, 2003, s. 274) 8

9 Volný čas lze podle Vážanského (2001, s. 30) vymezit dvěma způsoby. V případě pozitivního vymezení můžeme říct, že jde o časový prostor, kdy volný čas znamená pro jedince svobodu. Je to doba, v níž se může jedinec seberealizovat, věnovat se činnostem, které ho baví. Negativní vymezení naopak charakterizuje volný čas jako dobu, která zůstane po úkolech v domácnosti, splnění školních či pracovních povinností a po uspokojení základních biologických potřeb. Toto vymezení nám tedy říká, co volný čas není. Volný čas v našich životech hraje velice významnou roli a neměli bychom ho proto podceňovat. Zejména v dnešní, uspěchané době, kdy jsou lidé v práci přetěžováni, bychom problémy z profesních a studijních životů měli občas nechat za dveřmi a užít si klidu, přítomnosti našich nejbližších a radostí, které nám život nabízí. Většinu volného času bychom se však měli snažit využít tak, aby nás nějakým způsobem obohatil. Specifikem volného času u dětí a mládeže je, že z hlediska výchovy je důležité a žádoucí to, aby byl pedagogicky ovlivňován. Podle Úmluvy o právech dítěte rozumíme dítětem jedince, který má méně než 18 let a o mládeži hovoříme v případě věkové skupiny let. Děti se jednoduše v tomto období života neorientují ve všech oblastech zájmového vzdělávání, a tak je potřeba jejich vedení. To však musí být citlivé a nenásilné. Děti si musí samy a dobrovolně vybrat z pestré škály nabízených aktivit. To, do jaké míry by se dítě mělo ovlivňovat, je samozřejmě závislé především na jeho věku a vyspělosti (mentální i sociální). V neposlední řadě je zde důležitý i charakter rodiny dítěte. (Pávková a kol., 2008, s ) Problém, se kterým se dnes setkáváme poměrně často, a který výrazně zasahuje do volného času dospělých osob, je nezaměstnanost. Chybí-li práce, která by se doplňovala s volným časem, stane se volný čas zátěží. Člověk si nemá od čeho odpočinout a nemá dostatek finančních prostředků, díky kterým by se mohl ve volném čase věnovat oblíbeným činnostem. (Vyhnálková in Kantorová a kol., 2010, s. 162) Ačkoliv si to mnozí z nás nejspíše ani neuvědomují, je absence volného času škodlivá. Příčin by se dalo najít mnoho, nejčastěji to však bývá neschopnost správně si zorganizovat denní režim. Situaci, kdy jedinec není schopen odpočívat, řadíme do patologie volného času. Do stejné kategorie lze zařadit například také známý psychický fenomén, zvaný nuda. (Řehulka in Spousta a kol., 1996a, s. 14) 9

10 Spolu s dospíváním a vyhraňováním našich zájmů nabývá volný čas na významu. Volný čas je aktuálním tématem i ve stáří a v průběhu posledních let dostávají prostor i programy, které pomáhají lidem v poproduktivním věku (a ve stáří) vhodně trávit volný čas. Aktivita člověka je z gerontologického hlediska důležitým faktorem, který pozitivně působí na zdravotní stav člověka. V současnosti společnost usiluje o začlenění nejstarší generace do společenského života například pomocí vzdělávacích aktivit (univerzity třetího věku atd.). (Řehořková in Spousta a kol., 1996b, s. 12, 14) Volný čas tedy významně přispívá ke kvalitě života a každý z nás na něj má právo bez ohledu na pohlaví, sexuální orientaci, věk, rasu, náboženství, ekonomické postavení apod. (Kominarec, 2003, s. 28) 1.2 Funkce volného času Volný čas si samozřejmě nevyplňujeme bezúčelně, plní tedy tyto hlavní funkce: odpočinek (regenerace pracovní síly), zábava (regenerace duševních sil), rozvoj osobnosti (spoluúčast na vytváření kultury). (Hofbauer, 2004, s. 13) Různí autoři však uvádí různé funkce volného času. Slovenská autorka Kratochvílová (2004, s ) je rozdělila následujícím způsobem: zdravotně-hygienická funkce jejím cílem je odpočinek, kompenzování zátěže, seberealizační funkce volný čas umožňuje uspokojovat naše specifické potřeby, rozvíjet zájmy apod., formativně-výchovná funkce volnočasové aktivity poskytují prostor pro formování osobnosti jedince, socializační funkce tato funkce volného času napomáhá socializaci člověka, vytváří podmínky pro získávání nových zkušeností v oblasti sociálních kontaktů, preventivní funkce efektivní trávení volného času je dobrou prevencí vzniku sociálně patologických jevů. 10

11 1.3 Pohledy na volný čas Na problematiku volného času lze podle Pávkové a kolektivu (2008, s ) pohlížet z několika různých hledisek. Z ekonomického hlediska je hlavní to, kolik prostředků je ochotna společnost investovat do volnočasových zařízení, ale i to, jakým způsobem (a zda vůbec) se alespoň část nákladů vrátí. Z volného času se stalo odvětví, které je kromě výchovy a vzdělávání využíváno také komerčně. V tržních ekonomikách je průmysl volného času samostatně stojícím (a také dobře prosperujícím) odvětvím. Často se však odchyluje od toho nejdůležitějšího, tzn. vzdělávacích cílů a kultivace osobnosti. Ze sociologického a sociálně-psychologického hlediska je důležité, jak volnočasové aktivity pomáhají utvářet mezilidské vztahy, zda přispívají ke kultivaci těchto vztahů. Způsob, jakým děti nakládají se svým volným časem je ovlivněn mj. i sociálním prostředím, přičemž velmi silný je vliv rodiny, která dětem slouží jako vzor (pozitivní či negativní). Případný nedostatek ve výchovné funkci rodiny může kompenzovat škola a další výchovná zařízení prostřednictvím kvalifikovaných pedagogických pracovníků, ovšem pouze do jisté míry. V případě nezdaru je zde vysoké riziko, že dítě bude ovlivněno nežádoucí vrstevnickou skupinou, která ohrozí jeho vývoj. Situace se komplikuje další skutečností, že v období dospívání, kdy roste význam vrstevnických skupin pro jedince, není nabídka ze strany různých zařízení pro volný čas dostatečná i pro děti z méně podnětných (příp. sociálně slabších) rodin, ani pro děti s průměrnými, či dokonce podprůměrnými schopnostmi. U politického hlediska musíme uvážit, zda (a do jaké míry) bude stát pomocí svých orgánů zasahovat do volného času obyvatel, jaká bude školská politika a zda bude v rámci školské soustavy věnována pozornost i zařízením pro volný čas. Zdravotně-hygienický pohled pozoruje především to, jak je možné ve volném čase podporovat tělesný i duševní vývoj. Zdravotníci se zajímají především o uspořádání režimu dne, hygienu prostředí a sociálních vztahů, respektování křivky výkonnosti a hygienu duševního života. Na našem zdravotním stavu se totiž může projevit to, jakým způsobem trávíme volný čas. 11

12 Věkové i individuální zvláštnosti berou v úvahu pedagogická a psychologická hlediska, která se snaží o jejich respektování ve volném čase. Zabývají se i tím, jakým způsobem a do jaké míry přispívají činnosti ve volném čase k uspokojení biologických i psychických potřeb člověka. Správné pedagogické ovlivňování ve volném čase by mělo podporovat u dětí a mládeže aktivitu, poskytovat dostatek prostoru pro jejich spontaneitu, uspokojit potřebu seberealizace, sociálních kontaktů, kladné citové odezvy a v neposlední řadě poskytovat pocit bezpečí a jistoty. Volnočasové aktivity, konané dobrovolně a vhodným způsobem motivované a usměrňované, poskytují příležitost k rozvoji všech stránek osobnosti, sociálních vztahů a tělesných i duševních vlastností. Z výše uvedeného tedy jasně vyplývá, že volný čas je poměrně úzce svázán s mnoha dalšími vědními disciplínami. Jedině v případě souhry všech těchto hledisek je možno vytvořit ideální prostředí pro trávení našeho volného času. 12

13 2 VÝCHOVA MIMO VYUČOVÁNÍ Vymezení pojmu výchova mimo vyučování, její odlišení od výchovy ve volném čase, ale i požadavky, které jsou na ni kladeny, najdeme v kapitole č. 2. Zmíníme také některé instituce, které zajišťují výchovu mimo vyučování. 2.1 Vymezení pojmu výchova mimo vyučování Pojem výchova mimo vyučování bývá občas ztotožňována s výchovou ve volném čase. Tyto pojmy jsou si sice blízké, avšak neměli bychom je zaměňovat. Výchova ve volném čase je širším pojmem, než výchova mimo vyučování, co se věku týče. Kromě výchovy dětí a mládeže totiž zahrnuje i výchovu dospělých (včetně seniorů). Naopak výchova mimo vyučování je širším pojmem vzhledem k činnostem, které jsou v tuto dobu vykonávány. Zahrnuje jak odpočinek, zábavu a zájmové činnosti, tak i povinnosti dětí, jako je například příprava na další vyučování. (Hájek a kol., 2008, s. 67) Výchovu mimo vyučování lze vymezit v několika bodech: probíhá mimo povinné vyučování, probíhá mimo bezprostřední vliv rodiny, je institucionálně zajištěná, uskutečňuje se převážně ve volném čase. (Pávková a kol., 2008, s. 37) Pedagogické ovlivňování volného času je důležitou součástí výchovného působení na jedince. Dává nám možnost vést děti k racionálnímu trávení volného času, rozvíjet schopnosti, formovat zájmy, upevňovat morálku aj. Výchova mimo vyučování taktéž rozvíjí potřebu celoživotního vzdělávání. Rozlišujeme čtyři funkce, které tato oblast plní: výchovnou, vzdělávací, zdravotní a sociální. V době, kdy je problém narůstající kriminalita, je nutné zmínit, že přispívá k prevenci společensky nevhodného chování. (Pávková a kol., 2008, s ). 13

14 2.2 Požadavky na výchovu mimo vyučování Aby pedagogické působení mělo úspěch, je třeba dodržovat některé pedagogické zásady a požadavky: Zásada soustavnosti, cílevědomosti znamená několik dílčích kroků, které na sebe navazují a směřují k cíli, tzn. vytvoření dovedností, návyků atd. Realizaci této zásady může napomoci plán, který bude vytvořen na základě zkušeností a odborných poznatků. Zásada posloupnosti požaduje, aby pedagog postupoval od známého k neznámému, od jednoduchého ke složitému apod. Zásada aktivnosti při výběru činností je žádoucí, aby bylo možné zapojit všechny přítomné, ať už v jakékoliv míře. Zásada přiměřenosti připomíná pedagogovi, že při výběru aktivit je nutné zohlednit věk a vyspělost dětí. Příliš vysoké nároky budou děti vyčerpávat, v opačném případě bude děti aktivita brzy nudit. Je nutné brát v úvahu také např. denní rytmus, rytmus dní v týdnu atd. Zásada vyzdvihování kladných rysů osobnosti zahrnuje nejrůznější pochvaly a ocenění, které děti motivují a zvyšují jejich sebevědomí. Požadavek pedagogického ovlivňování volného času jde o jakousi nutnost citlivého vedení dětí odborníkem k užitečnému trávení volného času. Požadavek jednoty a specifičnosti vyučování a výchovy mimo vyučování tento požadavek můžeme chápat jako plnění výchovného cíle, mj. prostřednictvím spolupráce pedagogů. Požadavek dobrovolnosti znamená dobrovolnou účast dítěte na činnosti, mnohdy je to však dobrovolnost relativní, kdy pedagog dětem vytvoří takové podmínky a motivuje je tak, že jej přijmou dobrovolně. Požadavek aktivity požaduje aktivní zapojení dětí ve všech fázích, tedy při plánování, přípravě, realizaci a následném hodnocení činnosti. 14

15 Požadavek seberealizace činnost by měla být taková, aby každý jedinec mohl přispět svými specifickými dovednostmi, mohou se uplatnit tedy i děti, které nejsou tolik úspěšné ve škole. Požadavek pestrosti a přitažlivosti obsah, metody i formy práce je nutno střídat. Požaduje zařazování činností, které odstraňují únavu a regenerují organismus a kompenzují tak vyučování. Požadavek zajímavosti a zájmovosti zdůrazňuje zájmové činnosti jako nejdůležitější součást výchovy mimo vyučování. Jejich podstatou je podněcování, rozvíjení a prohlubování zájmů dítěte. Požadavek citlivosti a citovosti pedagog při vedení a motivování musí dbát zvýšené citlivosti, jelikož působí nejen na rozumovou, ale i na citovou stránku osobnosti. Lze sem zahrnout i požadavek, aby mělo dítě z činností pozitivní emocionální zážitek. Požadavek orientace na sociální kontakt důraz se klade na to, aby se volný čas trávil ve vzájemném působení s ostatními lidmi a člověk si našel v dané skupině své místo. Požadavek efektivity zde se jedná o to, aby bylo cílů dosaženo těmi správnými prostředky, racionálně a hospodárně. Požadavek kvality a evaluace každé zařízení pro volný čas by se mělo průběžně zamyslet, zda a do jaké míry plní své cíle tzv. vnitřní evaluace, případně výsledky svého úsilí také veřejně prokázat (vnější evaluace). (Pávková a kol., 2008, s ) 2.3 Pedagogika volného času a její přístupy Výchovou i vzděláváním ve volném čase se zabývá pedagogika volného času, která je definována jako disciplína pedagogiky, zaměřená na výchovné a vzdělávací prostředky, napomáhající autonomnímu a smysluplnému využívání volného času dětí, dospívajících i dospělých; v mnoha zemích zároveň studijní obor. (Průcha, Walterová, Mareš, 2003, s ) 15

16 Dle Hájka a kol. (2008, s. 12) se pedagogika volného času zabývá pojetím, cíli, obsahem a způsoby, kterými se zhodnocuje volný čas, ale také organizacemi a institucemi, které takové aktivity uskutečňují (nebo pro ně alespoň uskutečňují podmínky). Níže představíme některé z metod, které se využívají v pedagogice volného času. Animací rozumíme výchovnou metodu, která je užívaná zejm. při práci s dospívajícími a v pedagogice volného času. Je založena hlavně na nedirektivních metodách povzbuzování mladých lidí k hledání vlastní cesty životem a schopnosti realizovat svou svobodu a autonomii, přičemž se jim zároveň předkládá velké množství přiměřených, zajímavě strukturovaných pozitivních možností seberealizace (sport a akce s intenzivním rekreačním režimem, kultura, zejm. aktivně provozovaná, společensky prospěšná činnost aj.). (Průcha, Walterová, Mareš, 2003, s. 17) Je tedy možné říct, že pod slovem animace se ukrývá vytváření tak zajímavých aktivit pro mladé lidi, že aniž bychom museli použít zákazů a moralizování, tak chování, které je pro společnost nežádoucí, ztratí svou atraktivitu. Díky těmto aktivitám vzniknou skupiny vrstevníků, kteří budou navzájem poznávat jak sami sebe, tak i ostatní. V animačních skupinách lze také zaznamenat snahy o přenesení co největší míry odpovědnosti a rozhodování na jejich členy, přičemž vedoucí (animátor) je jim k dispozici při řešení problémů. (Pávková a kol., 2008, s ) Další možností je výchova prožitkem, někde uváděná také jako výchova zážitkem či výchova dobrodružstvím. Tato forma výchovy zahrnuje programy, které jsou organizované zprav. formou fyzicky náročné činnosti spojené s určitou mírou rizika ve vnějším, přírodním i městském prostředí, popř. v tělocvičných zařízeních (strukturované hry, výpravy do obtížně přístupného terénu, trénink přežívání v přírodě, náročné vodácké akce). Jsou zaměřeny na rozvoj sebepojetí, sociálních vztahů a vztahů k životnímu prostředí, proto kromě fyzického výkonu zahrnují obvykle sebereflexi, reflexi sociální interakce a pozorování prostředí. (Průcha, Walterová, Mareš, 2003, s ) 16

17 2.4 Instituce pro výchovu a vzdělávání mimo vyučování Existuje mnoho institucí, které zajišťují výchovu ve volném čase. Kromě jistých nezbytných podmínek, zejména materiálních, jsou důležitým prvkem těchto institucí bezpochyby také lidé, kteří mají patřičné vzdělání. V této podkapitole si zmíníme a stručně představíme pouze některé z nich, se kterými se setkáváme nejčastěji. Většina z nás má minimálně s jednou z těchto institucí jistě vlastní zkušenosti, ať už jsou jakékoliv Školní družiny Nejspíš nejbližší nám bude školní družina. Místo, kde většina z nás trávila po skončení vyučování volné chvíle se spolužáky a kamarády, některými dětmi milované, jinými zavrhované. Družina by neměla být jen jakousi čekárnou na rodiče. Její účel je samozřejmě nabídnout efektivní trávení volného času dětem, jejichž rodiče jsou v zaměstnání. Návštěva školní družiny není povinná, záleží tedy pouze na rodičích, zda budou chtít sem své dítě umístit. Pokud ano, nevyhne se jim příspěvek, který se od nich vybírá na provoz družiny. Školní družiny jsou zaměřeny na děti prvního stupně základních škol. Vzhledem k tomu, že děti mladšího školního věku mají obvykle velký rozsah zájmů, které ke všemu nejsou příliš stálé, se družiny snaží o co nejpestřejší výplň času, který zde děti stráví. Důležité je do aktivit zahrnout i pohyb, který je nedílnou součástí života u dětí této věkové kategorie. (Pávková a kol., 2008, s ) Školní kluby Školní kluby se zaměřují na starší děti, a to děti středního školního věku, žáky druhého stupně. Zde jsou již děti vyhraněnější a samostatnější. Zájmy, které dítě tolik nenaplňovaly, ustoupily, a naopak je již viditelnější směr, kterým se dítě bude ubírat. Sociální funkce zde na rozdíl od družiny taktéž ustupuje. Těžiště je v samotné činnosti, tedy v kroužcích, souborech a podobně. (Pávková a kol., 2008, s. 44) 17

18 2.4.3 Střediska pro volný čas dětí a mládeže Tato střediska v sobě zahrnují domy dětí a mládeže a stanice zájmových činností. Realizují se zde především specializované činnosti za přítomnosti odborného vedení. Zájmová činnost zde probíhá jak pravidelně, tak příležitostně. Aktivit se mohou účastnit děti, mládež, ale také rodiče s dětmi, případně další zájemci. (Pávková a kol., 2008, s. 44) Domovy mládeže Domovy mládeže zajišťují kromě výchovy mimo vyučování také stravu a ubytování pro starší děti a mládež. Domovů využívají především žáci středních škol, kterým vzdálenost bydliště od školy nedovoluje denně dojíždět. Vzhledem k věku těch, kteří využívají služeb domovů mládeže, je zde důležitý princip dobrovolnosti. Měla by se zde uplatňovat motivace spolu s nabídkou zájmové činnosti, která se zde realizuje spolu s činnostmi souvisejícími s režimem dne. Důležitá je zde také příprava na vyučování. (Pávková a kol., 2008, s. 44) Sdružení dětí a mládeže Volným časem dětí a mládeže se zabývají také nejrůznější sdružení, která mohou mít lokální, regionální, celostátní, ale i mezinárodní dosah. Postupem času však bohužel klesá zájem mladých lidí o členství v těchto sdruženích. Jako příklad uveďme například skautskou organizaci Junák, Pionýr, Českou tábornickou unii, Hnutí Brontosaurus, křesťansky orientované sdružení YMCA atd. (Pávková a kol., 2008, s ) 18

19 3 RODINA Jak někteří autoři definují rodinu, jaké funkce by měla plnit, jakou roli hraje rodina v socializaci, ale i jaké výchovné styly v rodině existují tím vším se budeme zabývat v kapitole č Definice rodiny Helus (2007, s. 135) uvádí, že rodina je jednou ze základních strukturálních složek společnosti a složkou zcela základní, pokud jde o zajišťování péče o děti a mládež, zejména pak o vytváření prvopočátečních předpokladů rozvoje osobnosti v socializačním procesu. Rodinu také výstižně charakterizuje Matějček (2005, s. 167), který uvádí, že rodina je zajisté společenský jev pro lidstvo specifický. Trvá od úsvitu lidské historie na této zemi a je univerzálně přítomna ve všech jejích kulturách. V Pedagogickém slovníku je rodina popisována jako nejstarší společenská instituce. Plní socializační, ekonomické, sexuálně-regulační, reprodukční a další funkce. Vytváří určité emocionální klima, formuje interpersonální vztahy, hodnoty a postoje, základy etiky a životního stylu. Z hlediska sociologického je formou začlenění jedince do sociální struktury. (Průcha, Walterová, Mareš, 2003, s. 202) Helus (2007, s. 135) také správně poznamenává, že rodina je základním životním prostředím dítěte. Nejen že dítě obklopuje, ale také se do něho promítá. Odráží se v jeho vlastnostech, vtiskuje svou pečeť jeho jednání. Dítě je výrazným produktem rodiny. Během posledních desetiletí se model rodiny významně proměňuje. Do rodinných typů zahrnujeme nejen rodinu vlastní a úplnou, ale také rodinu neúplnou, nevlastní a náhradní. V současnosti se rodina chápe jako sociální skupina, která žije ve vlastním prostoru, uspokojuje potřeby a poskytuje péči a základní jistoty dětem. (Průcha, Walterová, Mareš, 2003, s. 202) 19

20 Uvedeme několik pojmů, kterými může být dnešní rodina charakterizována. Jsou to pojmy následující: nukleární, neboli jádrová, manželská, dvougenerační, intimně vztahová, nebo též rodina centrální vztahové zóny, privátní individualizace. (Helus, 2007, s. 137) Pro jasnost a srozumitelnost si nyní tyto pojmy stručně vysvětlíme. Nukleární (jádrovou) rodinou rozumíme to, že se skládá z malého počtu lidí, které tvoří jakési jádro rodiny. Toto jádro je tvořeno manželskou, případně partnerskou dvojicí, přičemž nezáleží na tom, zda jsou partneři již sezdaní či nikoliv. Zde tedy hovoříme o rodině manželské. Tím, že je rodina dvougenerační, poukazujeme na to, že tito manželé jsou zároveň rodiči dětí, nebo se starají o děti přisvojené či o děti, které vznikly z předchozích vztahů těchto lidí. Je zde tedy zastoupena generace rodičů a generace jejich dětí. Rodina, kde byla u manželů (ještě v období před uzavřením manželství) přítomna jakási citová blízkost, se označuje jako intimně vztahová. Dnešní nukleární rodiny se vyznačují mnohem větší citovostí, než tradiční rodiny. Poslední pojem, privátní individualizace, nám říká, že se jedinec vymanil z pout, která mu kdysi jasně předurčovala, v jakých majetkových a profesních podmínkách bude žít. Tradiční předávání zvyků a závazků již dnes v podstatě nefunguje. Dnešní jedinec může o svém životě rozhodovat zcela svobodně, avšak za tato rozhodnutí nese také odpovědnost. (Helus, 2007, s. 137, 139) Přechod od tradiční (široké) rodiny k již zmíněné nukleární (užší), je fakt, který nelze popřít. Podle Émila Durkheima je toto důsledkem ekonomického rozvoje a industrializace. Americký sociolog Talcott Parsons však považuje za rozhodující prvek přechodu individualismus. Podle něj se v době, kdy je vyžadována poměrně velká mobilita rodiny, dokáže nukleární rodina lépe adaptovat na takový životní styl. (Montoussé, Renouard, 2005, s. 283) V současnosti se můžeme setkat také s pojmem krize rodiny. Mladí lidé odkládají manželství a upřednostňují budování kariéry před rodinným životem. Narození dítěte v takovém případě představuje spíše překážku v dosahování cílů, než radost. (Šmelová, 2004, s. 88) 20

21 3.2 Funkce rodiny a jejich poruchy Rodina samozřejmě plní i několik funkcí. Názvy se mohou u různých autorů mírně lišit, jejich podstata je však vždy stejná. Jsou to funkce následující: biologicko-erotická (reprodukční) funkce jedná se o zajištění reprodukce lidského rodu, ale i zajištění podmínek pro zdravý biologický vývoj členů rodiny, ekonomicko-zabezpečovací funkce zajištění hmotných podmínek a potřeb rodiny, v této funkci může některým rodičům pomáhat stát (prostřednictvím dávek), emocionální funkce zakládá se na citových vazbách v rodině, pokud funguje správně, má dítě pocit jistoty, bezpečí, lásky atd., výchovná funkce rodina by se měla snažit o záměrné, cílevědomé a dlouhodobé působení na členy rodiny, zejména na děti. Cílem by měl být všestranný a harmonický vývoj vychovávaného. (Grecmanová in Grecmanová a kol., 1998, s ) Jak to vypadá, když je narušena jedna z funkcí rodiny, uvádí Dunovský (1986, s , 20): Porucha biologicko-reprodukční funkce nastává tehdy, kdy se v rodině nerodí děti, protože rodiče nemohou, případně nechtějí počít potomka. Tato porucha zahrnuje ale i situaci, kdy se rodí děti nějakým způsobem poškozené. V neposlední řadě se tato porucha týká rodin, kde se rodí děti do neadekvátních podmínek, nebo kde rodičům jejich zdravotní stav nedovolí se o dítě náležitě starat. Biologickoreprodukční funkce úzce souvisí s funkcí ekonomicko-zabezpečovací, tedy se standardem rodiny. Čím vyšší je totiž počet dětí, tím se samozřejmě snižuje onen standard. Porucha ekonomicko-zabezpečovací funkce pokud se rodiče nechtějí nebo nemohou zapojit do pracovního procesu, a nemohou tak zabezpečit dostatek prostředků pro svou rodinu, můžeme mluvit o poruše ekonomickozabezpečovací funkce. Porucha může být spojena s alkoholismem, delikvencí, či podobným problémem v rodině. 21

22 Porucha emocionální funkce již samotná významnost této funkce nám napovídá, že její porucha má velké dopady na všechny ostatní funkce, tedy na fungování celé rodiny. Dítě je připraveno o pohodovou rodinnou atmosféru, trpí nedostatkem zájmu ze strany rodičů, rozchodem rodičů, opuštěním, někdy dokonce až týráním a zneužíváním. Porucha socializačně-výchovné funkce příčiny poruchy této funkce můžeme rozdělit následovně: a) Rodiče se nemohou starat o dítě důvodů můžeme najít mnoho, ať už jde o přírodní podmínky, války, hladomory, nezaměstnanost, smrt jednoho, případně obou rodičů aj. Tato porucha však bývá provázena velkým zájmem o dítě. b) Rodiče se nedovedou starat o dítě toto může být způsobeno například nezralostí rodičů, narozením handicapovaného dítěte, přijetím dítěte do náhradní rodinné péče a lze najít mnoho dalších důvodů. Zájem rodičů o dítě zde může, ale také nemusí být. c) Rodiče se nechtějí starat o dítě v takovém případě je příčinou porucha v osobnostech rodičů. Zájem rodičů bývá minimální, či úplně chybí. Intenzita nezájmu ze strany rodičů může vygradovat až v odebrání dítěte, aby nebyl nadále ohrožen jeho vývoj. Takovým dětem je nutné v jejich zájmu zajistit rodinu náhradní. Zamyslíme-li se nad již zmíněnými funkcemi rodiny, nejspíš každého z nás napadne, že jen málokterá současná rodina splňuje všechny požadované funkce. V téměř každé rodině se čas od času vyskytnou nejrůznější problémy. Uvedeme si zde tedy dělení rodiny podle její funkčnosti. Rodiny stabilizovaně funkční jedná se o rodiny, kde vše funguje bez problému a všechny funkce jsou spolehlivě zabezpečeny. 22

23 Funkční rodiny s přechodnými, více či méně vážnými problémy rodiny, které dokážou problémy vyřešit, případně se díky nim i rozvíjet a upevnit. Ohrožení si členové rodiny plně uvědomují a usilují o to, aby se daly věci opět do pořádku. Problémy posilují členy rodiny pro budoucí život. Rodiny problémové rodiny, kde problém způsobuje zproblematizování plnění funkcí. Členové čelí možnému rozpadu rodiny, avšak snaží se o nápravu. Často však dochází k rozpadu rodiny a snaze, aby tímto dítě trpělo co nejméně. Rodiny dysfunkční zde jsou vážně a dlouhodobě narušeny některé z funkcí a dítě je ohroženo na vývoji. Je nutný zásah ze strany odborníků. Jako příklad je možno uvést rodinu, kde je rodič závislý na alkoholu. Rodiny afunkční situace, kdy rodina již neplní svůj základní účel vůči dítěti, hromadí se patologické jevy, objevuje se nevraživost, případně nenávist k dítěti, a tím jej přímo ohrožuje. Nutná intervence ze strany odborníků. Často dochází také k rozhodnutí soudu o odebrání dítěte. (Helus, 2007, s ) 3.3 Rodina a socializace Předtím, než si popíšeme úlohu rodiny v procesu socializace, definujme si nejprve samotný pojem socializace. Psychologický slovník vysvětluje tento pojem jako začleňování člověka do společnosti prostřednictvím nápodoby a identifikace; zprvu v nukleární rodině, pak v malých společenských skupinách ( ), až po zapojení se do nejširších celospolečenských vztahů. (Hartl, Hartlová, 2010, s. 537) Socializaci je možno dělit na primární a sekundární. Níže si oba typy stručně popíšeme. V průběhu primární socializace, která probíhá právě v rodině, se realizuje první kontakt dítěte s kulturou a danou společností. Tím, jak s dítětem rodina jedná, jaké k němu má postoje, jakou vytváří oporu pro jeho vývoj a i tím, jakou citovostí jej zahrnuje, mu pomáhá zvládat základní vzorce chování a myšlení v našich sociokulturních podmínkách. Díky nim může dítě rozvíjet jak vztahy k druhým lidem, tak k sobě samému, ale i k širšímu sociálnímu okolí, k věcem a úkolům. 23

24 Po primární nastupuje socializace sekundární. V té má hlavní úlohu škola. Promítají se do ní však efekty rodinného působení, a to jak pozitivní, tak negativní. Obojí s dalekosáhlými důsledky. (Helus, 2007, s. 135) Vzhledem k výše uvedenému je tedy důležité, aby se učitel snažil žáka vidět v rodinném kontextu, protože se často ukazuje, že za nekvalitní postoje, návyky a vlastnosti mohou především nedostatky v rodinném prostředí žáka. (Helus, 2007, s. 136) Rodina může k socializaci a předávání hodnot využívat dva základní nástroje. Mluvíme o socializaci: nevědomé, která je založena na implicitním učení, vědomé, kterou je možno definovat jako výchovu a explicitní (tzn. přímé) vysvětlování norem a pravidel. (Montoussé, Renouard, 2005, s. 286) 3.4 Výchovné styly v rodině Abychom se mohli pustit do rozebírání výchovných stylů, je třeba si nejprve definovat samotný pojem výchova. Jak píše Jůva (1999, s. 8), stručně lze výchovu označit za předmět pedagogiky. To s sebou však nese řadu dílčích otázek, týkajících se šíře a obsahu tohoto pojmu. Konkrétněji pojali pojem výchova například Průcha, Walterová a Mareš (2003, s. 277), kteří definují výchovu jako proces záměrného působení na osobnost člověka s cílem dosáhnout pozitivních změn v jejím vývoji. Rozvoj jedince je determinován hned několika činiteli. Je to dědičnost, prostředí a velkou úlohu má i ona záměrná snaha utvářet jedince s kvalitami, které budou odpovídat historicky podmíněnému ideálu člověka. Právě toto záměrné působení se tedy označuje jako výchova, která je protikladem k prostředí, jež na nás působí bezděčně a které si mnohdy vůbec neuvědomujeme. (Jůva sen. & jun., 1999, s. 8) Výchova je samozřejmě různými autory různě chápána, a proto se v literatuře můžeme setkat s mnoha definicemi, které se od sebe mírně liší. 24

25 Nutno ještě podotknout, že výchova je chápána jako specificky lidská činnost, která má permanentní, adaptační a anticipační charakter. Pod slovem permanentní rozumíme to, že výchova působí na člověka nepřetržitě, celý život. Adaptační charakter výchovy pomáhá člověku uplatnit se za současných podmínek. Anticipační charakter potom spočívá v předvídání toho, jaké kvality je potřeba rozvíjet, aby člověk obstál i v budoucnosti. (Kantorová in Kantorová a kol., 2008, s ) Jak už bylo napsáno, celou naši osobnost však neformuje pouze výchova. Každý z nás je do jisté míry ovlivněn i tím, v jakém prostředí a s jakými dispozicemi se narodí. Prostředím nemyslíme pouze to, ve kterém žijeme, ale také to, ve kterém jsme vychováváni a vzděláváni. Je to složitě strukturovaný systém, který má svou vnitřní organizaci, na základě které funguje. (Knotová in Přadka a kol., 2004, s ) Jako jeden z činitelů výchovy jsme zmínili i dědičnost. Různorodost lidí je možné postřehnout, podíváme-li se na jakoukoliv rodinu či třídu dětí. A nemyslí se tím pouze rozdílnost fyzického charakteru (různá barva vlasů, očí, výška), ale také se lišíme našimi schopnostmi a v neposlední řadě i chováním. Některé pětileté děti dokonale ovládají ruce, umí krásně kreslit nejrůznější tvary. Jiné jsou naopak v tom samém věku stále nešikovné a úrovně ostatních nedosahují ani zdaleka. Stejně tak jsou některé děti ustrašené, jiné naopak odvážné. U starších dětí, které například učitel již stačil poznat, je mu už jasné, jaký přístup které dítě potřebuje. Jedno potřebuje pobízet, druhé ne. (Brierley, 1996, s. 94) Každý z nás tedy potřebuje různý přístup jak při výchově, tak při vzdělávání. Právě tak vznikají a rozvíjejí se jedinečné osobnosti každého z nás. Jedno má však výchova nás všech společné vždy by měl být jejím cílem harmonický rozvoj naší osobnosti a utvoření člověka, který bude pouze přínosem pro lidskou společnost a nebude narušovat její fungování. Dostáváme se k hlavnímu tématu této podkapitoly. Nejprve definujme pojem výchovný styl. Nahlédneme-li do Pedagogického slovníku, dozvíme se, že je to souhrn záměrných i spontánních způsobů chování vychovatele k vychovávanému. Tradičně se uvádějí: autoritativní výchova, liberální výchova, demokratická výchova. (Průcha, Walterová, Mareš, 2003, s. 279) 25

26 Tak, jako jsou od sebe odlišní lidé, musí být v důsledku toho odlišné i přístupy těchto lidí k výchově jejich dětí. Někteří z nás jsou spíše zastánci přísného dodržování stanovených pravidel, jiní dovolují dětem, aby se rozhodovali sami a nesli za svá rozhodnutí odpovědnost. To, jaký výchovný styl budeme uplatňovat vůči našim dětem, je do velké míry ovlivněno tím, jaký výchovný styl zvolili rodiče pro nás. Níže uvádíme jedno z možných dělení výchovných stylů. Autoritářský styl pro autoritářský styl je charakteristický vysoký stupeň direktivnosti a rigidnosti (nepružnosti) při prosazování požadavků na poslušnost dítěte. Rodiče s dítětem příliš nekomunikují, spíše se uplatňuje přístup mlč a dělej, co ti říkám. Své místo zde má i trestání, a to i fyzické. Povolující styl povolující styl klade důraz na maximální volnost dítěti. Omezující požadavky se objevují minimálně, trestání je eliminováno. Významnou roli má předpoklad, že dítě nakonec samo přijde k rozumu. Styl opřený o autoritu styl, který je charakteristický jasným stanovením zásad a principů. Je vymezeno i to, co je správné a co ne. Oproti prvnímu (autoritářskému) stylu ale rodiče s dítětem komunikují a chtějí, aby požadavkům rozumělo a vědělo, k čemu slouží a proč platí nekompromisně (ovšem nikoliv rigidně). Rodiče, kteří své požadavky takto uplatňují, jsou pro dítě vzor, autoritou hodnou následování. Odtud i název stylu. (Helus, 2007, s. 169) 3.5 Vliv rodiny na volný čas dětí Rodina je první sociální skupinou, ve které trávíme náš volný čas. Poskytuje nám zázemí, vytváří podmínky pro obohacující trávení volného času, motivuje a podporuje nás při činnostech, kterým se rádi věnujeme. Mělo by být zájmem každého rodiče, aby své dítě naučil smysluplně a aktivně trávit volný čas. Přispěje tak k rozvoji osobnosti a také dovedností dítěte. Společným trávením volného času se navíc upevní vztah mezi dítětem a rodičem. Toto je však v dnešní době u mnoha rodin spíše ideálem, kterého ani zdaleka nedosahují. Spousta rodičů se příliš nezajímá o to, jakým způsobem si jejich děti vyplňují chvíle volna. Stačí jim, že se jednoduše nějak zabaví a oni tak mají čas sami pro sebe. 26

27 Zapomínají ale nejspíš, že v okamžiku narození dítěte za něj přebírají plnou odpovědnost. A to jak za jeho bezpečí, tak za jeho výchovu, která probíhá také skrze volný čas. Nemůžeme však předpokládat, že rodina samotná dokáže vyplnit všechen volný čas dítěte. Zejména u dospívajících toto platí dvojnásob. Rodina jako taková pro to nemá dostatek času, ale především nemá tolik potřebné zázemí a materiální vybavení. Drtivá většina rodičů také nemá odborné vzdělání, které je v tomto ohledu také potřeba. Je proto vhodné, aby na řadu přišla i některá z institucí, která tohle vše nabízí. U dospívajících lze najít další věc, kterou rodina nemůže sama zařídit. V období dospívání má totiž každý z nás především potřebu scházet se s vrstevníky a rodina se částečně odsouvá na vedlejší kolej. Je tedy nepromyšlené pokoušet se rušit některé z institucí pro volný čas, neboť i historické zkušenosti jasně ukazují, že prevence je oproti nápravě výhodnější (i z hlediska financí). A tuto prevenci právě zajišťuje kvalitní výchova ve volném čase. (Pávková a kol., 2008, s. 14) Názory na rodinu, na její význam a výchovné působení, se u nás ale v průběhu času vyvíjely a měnily spolu s tím, jak se vyvíjela společnost. Srovnáme-li tedy pohledy na rodinnou výchovu v minulosti s tím, jak je na ni pohlíženo dnes, najdeme mnoho rozdílů. Již Platon se ve spise Ústava zabývá myšlenkou, že výchovu dětí by měl mít plně pod kontrolou stát. Na počátku 2. poloviny 20. století byl jeden ze záměrů socialistického stylu života prosadit zaměstnanost obou rodičů, a přenechat tak značnou část výchovy rozsáhlé síti institucí pro výchovu dětí, která v tehdejší době vznikala. Tento postoj se začíná pozvolna měnit zhruba v 60. letech, kdy se stále častěji začaly objevovat názory odborníků, že rodina má při výchově dětí nezastupitelné místo. Čím harmoničtější a stabilnější je kultura rodiny a jejího okolí, se kterým jsou děti v kontaktu, tím méně je nutné děti přímo vychovávat. Výchova je totiž z velké části ovlivněna podmínkami, ve kterých děti žijí, ale také způsoby, jakými se s dětmi jedná. V neposlední řadě je kvalita výchovy také postavena na příkladech, které dětem okolí poskytuje. Ve způsobu života rodiny se odráží hodnoty a postoje rodičů k nejrůznějším skutečnostem. Bylo prokázáno, že hodnotová orientace a aktivity rodičů ovlivňují hodnotovou orientaci a činnosti jejich dětí. (Střelec in Spousta a kol., 1994, s , ) 27

28 Rodina (kromě mnoha dalších oblastí) formuje tedy člověka i v oblasti volného času. Právě v ní získáváme první zkušenosti s nakládáním a využíváním volného času. Rodiče jsou pro nás prvními vzory. Při formování vztahu k volnému času mají velký význam některé skutečnosti: velikost rodiny, způsob rodinného soužití, věk jednotlivých členů rodiny apod., zájmy rodičů, vzájemná tolerance zájmů mezi rodiči, význam zájmů pro členy rodiny, ale i vynaložené finanční prostředky. (Pávková a kol., 2008, s. 30) Rodinné působení je však ovlivněno hned několika faktory: materiální (ekonomické) faktory zařazení rodiny do ekonomického systému společnosti, zaměstnanost rodičů, vliv techniky na život rodiny psychologické podmínky rodinného prostředí např. vnitřní stabilita rodiny, kulturní stránka rodinného prostředí hodnotová orientace rodičů, vzdělání rodičů, připravenost na výchovu dětí, využívání pedagogických prostředků atd. (Střelec in Spousta a kol., 1994, s ) Výchova ze strany rodiny se tedy z velké části odvíjí od toho, jaký prostor jí k tomu dává společnost. Počátek 50. let minulého století rodinné výchově příliš nepřál. Dnes je již toto přezíravé stanovisko naštěstí minulostí a na výchovu v rodině je kladen velký důraz. Existuje však zároveň dost institucí, jejichž hlavní náplní je výchova dětí mimo rodinné prostředí, a tak není celá výchova ponechána pouze na rodině. To je podle mého názoru nejlepší variantou, která by se mohla nazvat zlatou střední cestou. 28

29 4 VLIV RODINY NA TRÁVENÍ VOLNÉHO ČASU DĚTÍ - VÝSLEDKY VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ V praktické části bakalářské práce se zaměříme na provedené výzkumné šetření, konkrétně na jeho popis, průběh a především výsledky. 4.1 Cíle výzkumu Cílem výzkumného šetření, které bylo realizováno v rámci bakalářské práce, je popsat některé aspekty vlivu rodičů na trávení volného času jejich dětí. Z hlavního cíle vychází cíle dílčí: posoudit, zda mají děti možnost vybrat si způsob trávení volného času podle sebe, rozhodnout, zda děti aktivních rodičů navštěvují více zájmových kroužků, než děti pasivních rodičů, prověřit, zda děti, se kterými rodiče tráví velmi málo času nebo s nimi netráví volný čas vůbec, více vyjadřují potřebu trávit čas s rodiči, než děti, s nimiž rodiče čas tráví, určit kritéria, která jsou pro děti nejdůležitější při výběru zájmového kroužku, určit kritéria, která jsou důležitá pro rodiče při výběru zájmového kroužku dítěti. 4.2 Výzkumné otázky a stanovené hypotézy Z cílů výzkumného šetření vyplývají následující výzkumné otázky: 1. Navštěvují děti aktivních rodičů více zájmových kroužků, než děti pasivních rodičů? 2. Jsou děti spokojené s tím, kolik času s nimi rodiče tráví? 3. Jaká kritéria jsou pro rodiče a děti při volbě zájmových kroužků nejdůležitější? 4. Jak velká část rodičů zasahuje dítěti do výběru zájmového kroužku? 5. Existuje souvislost mezi množstvím společně tráveného času (dětí s rodiči) a tím, zda děti více vyjadřují potřebu trávit s rodiči volné chvilky? 29

30 K uvedeným otázkám jsme formulovali následující hypotézy: Hypotéza č. 1: Děti aktivních rodičů navštěvují více zájmových kroužků, než děti pasivních rodičů. Hypotéza č. 2: Děti, se kterými rodiče tráví velmi málo času nebo s nimi netráví volný čas vůbec, vyjadřují potřebu trávit s rodiči čas více, než děti, s nimiž rodiče čas tráví často nebo alespoň občas. Hypotéza č. 3: Kritérium kroužek navštěvuje spolu se mnou i někdo z mých kamarádů budou děti při výběru zájmového kroužku častěji řadit na první či druhé místo, než na místa ostatní. Hypotéza č. 4: Kritérium finance budou rodiče při výběru zájmového kroužku dítěti častěji řadit na první či druhé místo, než na místa ostatní 4.3 Metoda sběru a zpracování dat Jako metodu sběru dat jsme zvolili dotazník. Dotazníky byly vyhotoveny ve dvou formách, z nichž jedna byla určena dětem a druhá jejich rodičům. Dotazník určený dětem byl přizpůsobený jejich věku. V obou formách dotazníku byla jako motivace k upřímnému vyplnění uvedena informace o naprosté anonymitě. Aby bylo možné provést plánované výzkumné šetření, bylo nutné dotazníky spárovat. Každý rodič tedy dostal dotazník, který byl označený stejným číslem, jako dotazník jejich dítěte. Dotazník obsahoval jak otevřené, tak uzavřené položky. V případě uzavřených položek byly zastoupeny dichotomické (odpovědi ano ne) i polytomické (více možností odpovědí) položky. Při zjišťování důležitosti kritérií byly použity stupnicové položky. Při samotném vyplňování dotazníků dětmi jsem byla přítomna a děti se na mě tedy mohly v případě jakéhokoliv problému obrátit. Vzor dotazníků je k nahlédnutí v příloze práce. Při zpracovávání dat a ověřování hypotéz jsme zjišťovali absolutní a relativní četnosti, použili jsme výpočet aritmetického průměru a test chí-kvadrát. 30

31 4.4 Popis výzkumného vzorku Dotazníky byly rozdány žákům 3. a 4. ročníku na jedné ze základních škol v Olomouci v první polovině listopadu Celkem bylo rozdáno 72 dotazníků pro děti. Z tohoto počtu musely být tři vyřazeny, protože tyto děti nenavštěvovaly žádný zájmový kroužek. Zbylých 69 dětí dostalo dotazníky i pro rodiče. Z těch se navrátilo rovných 57. Celkem tedy bylo k dispozici 57 párů dotazníků a 12 samostatných dotazníků od dětí, jejichž rodiče dotazník nevrátili (tzn. 126 řádně vyplněných dotazníků). Ve zkoumaných oblastech, kde není třeba srovnání s rodiči, jsme použili data ze všech 69 dotazníků od dětí. Graf č. 1: Zastoupení jednotlivých pohlaví v dotazníkovém šetření V zastoupení jednotlivých pohlaví ve výzkumném šetření měly dívky mírnou převahu, i tak ale rozdíl není nijak markantní. Tabulka č. 1: Návratnost dotazníků od rodičů Dotazníky Počet dotazníků Relativní četnost (v %) n i f i navrácené 57 82,61 nenavrácené 12 17,

32 Graf č. 2: Návratnost dotazníků od rodičů Dotazník navrátilo více než 80 % rodičů. Návratnost byla tedy poměrně vysoká. 4.5 Analýza dat V jedné ze zkoumaných oblastí jsme se zaměřili na to, jaký je průměrný počet zájmových kroužků u dívek i u chlapců. Graf č. 3: Průměrný počet zájmových kroužků dle pohlaví Graf č. 3 ukazuje průměrný počet zájmových kroužků u dívek i chlapců. Při zaokrouhlení na jedno desetinné místo nám vyjdou naprosto stejné hodnoty. 32

33 Z námi získaných dat není tedy možné učinit závěry, že by děti jednoho pohlaví navštěvovaly více zájmových kroužků než děti opačného pohlaví. Graf č. 3 byl sestaven z údajů od dětí, kdy měly do dotazníku uvést počet zájmových kroužků, které navštěvují. Ze získaných čísel jsme následně vypočítali aritmetický průměr. V bakalářské práci jsme také chtěli zjistit, zda mají děti možnost vybrat si zájmový kroužek dle vlastních přání, nebo zda jim do výběru zasahují i rodiče. Graf č. 4: Výběr zájmových kroužků dítěte (dotazníky rodičů) Graf č. 4 znázorňuje, v kolika případech nechali rodiče výběr zájmového kroužku na dítěti a v kolika se do výběru kroužku angažovali také oni sami. Graf byl vytvořen z dat získaných z dotazníků od rodičů. Celých 70 % rodičů nechává výběr čistě na dítěti a výplň volného času (co se volby zájmových kroužků týče) tedy příliš neovlivňuje. 33

34 Vzhledem ke spárování dotazníků se můžeme podívat, jak odpověděly na stejnou otázku děti těchto rodičů. Graf č. 5: Výběr zájmových kroužků dítěte (dotazníky dětí) Podle grafu č. 5, který ukazuje odpovědi dětí na stejnou otázku, jaká byla položena rodičům, se pohled dětí na volnou ruku při výběru kroužku lehce liší. U dětí se, a to hned třikrát, objevila i odpověď, že všechny zájmové kroužky jim vybrali rodiče. Nicméně i z odpovědí dětí je patrné, že více než polovině z nich byla ponechána volnost při výběru zájmového kroužku. Aby bylo možné provést toto srovnání, do grafu č. 5 byly zahrnuty pouze odpovědi dětí těch rodičů, kteří vrátili dotazník. 34

35 Postoj dětí k těm kroužkům, do jejichž výběru zasahovali i rodiče, ukazuje následující graf. Graf č. 6: Postoj dětí ke kroužkům, které vybrali rodiče Graf je sestaven z dat od dětí, které uvedly, že jim rodiče vybrali buď některé, nebo všechny zájmové kroužky. Ze všech dětí, kterým byl dotazník rozdán, odpovědělo takto 28 z nich. Do grafu byla zahrnuta i data od dětí, jejichž rodiče dotazníky nenavrátili. Jak můžeme vidět, pouze čtyři děti chodí do jednoho či více kroužků, které jim rodiče vybrali, nerady. 35

36 V praktické části bakalářské práce jsme se zaměřili i na to, zda by děti chtěly trávit s rodiči více času. Grafy č. 7, 8 a 9 ukazují podíl jednotlivých odpovědí na otázku Přál/a by sis, aby s Tebou rodiče trávili více času?. Pro účely grafů (č. 7 a 8) jsme si děti rozdělili na dvě skupiny: 1. děti, se kterými rodiče čas netráví u otázky, zda tráví s rodiči volný čas, zvolily odpověď c (velmi málo) nebo d (s rodiči netráví volný čas vůbec), 2. děti, se kterými rodiče čas tráví tyto děti zvolily odpověď a (často) nebo b (občas). Graf č. 7: Podíl jednotlivých odpovědí u dětí, se kterými rodiče čas netráví Až na jedinou výjimku si všechny děti, se kterými rodiče netráví volný čas vůbec, nebo jen velmi málo, přejí být s rodiči ve volném čase častěji. Absence zájmu rodičů ve volném čase dítěte může vést k narušení vztahu mezi nimi, proto by se každý rodič měl snažit věnovat se dětem dostatečně. 36

37 Graf č. 8: Podíl jednotlivých odpovědí u dětí, se kterými rodiče čas tráví Není příliš překvapující, že četnost odpovědí ne je vyšší u dětí, s nimiž rodiče čas tráví často nebo alespoň občas. I tak by ale značná část dětí uvítala ještě více společných chvil s rodiči. To je však u mnoha rodin znemožněno již zmíněnou pracovní vytížeností, případně financemi, zdravotním stavem apod. Tuto oblast budeme ještě blíže zkoumat v průběhu ověřování jedné z hypotéz. Graf č. 9: Celkový podíl odpovědí ano ne Celkový podíl odpovědí ano ne (tzn. odpovědi všech dětí, které se zúčastnily dotazníkového šetření) ukazuje graf č. 9. Rovných 52 dětí si přeje trávit s rodiči více času. 37

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

Volnočasové aktivity dospělých

Volnočasové aktivity dospělých Volnočasové aktivity dospělých Zájmové vzdělávání (sociokulturní vzdělávání) je řazeno do tzv. Dalšího vzdělávání dospělých tvoří širší předpoklady pro kultivaci osobnosti na základě jejích zájmů, uspokojuje

Více

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám. doc. Michal Kaplánek

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám. doc. Michal Kaplánek SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám doc. Michal Kaplánek Místo sociální pedagogiky v kontextu vědy i praxe Terminologický problém (teorie praxe) Používání stejného pojmu pro vědu i praxi,

Více

Sociální pedagogika Smysl, obsah a přesahy

Sociální pedagogika Smysl, obsah a přesahy Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická Sociální pedagogika Smysl, obsah a přesahy P. Kuchař, M. Kaplánek, M. Pařízek Proč sociální pedagogika Cílem je pomoc lidem: v socializaci (jako

Více

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace Školní vzdělávací program školního klubu ZŠ Bečov Školní vzdělávací program školního klubu je v souladu se zákonem č.561/2004 Sb. 28 ods.1. Formuluje konkrétní cíle vzdělávání i jeho obsah, navrhuje odpovídající

Více

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA VĚDA A PRAXE RŮZNÁ POJETÍ PŘEDMĚT A METODY

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA VĚDA A PRAXE RŮZNÁ POJETÍ PŘEDMĚT A METODY SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA VĚDA A PRAXE RŮZNÁ POJETÍ PŘEDMĚT A METODY Soc. ped. nauka o vztazích prostředí a výchovy Ústřední pojem: socializace (zavedl Durkheim) Východiska: sociální psychologie, sociologie

Více

Pedagogická psychologie - vědní disciplína, vznikla v 80. letech 19. století, zabývá se chováním, prožíváním člověka v procesu vzdělávání

Pedagogická psychologie - vědní disciplína, vznikla v 80. letech 19. století, zabývá se chováním, prožíváním člověka v procesu vzdělávání ŠKOLNÍ PSYCHOLOGIE PEDAGOGICKÁ X ŠKOLNÍ PSYCHOLOGIE Pedagogická psychologie - vědní disciplína, vznikla v 80. letech 19. století, zabývá se chováním, prožíváním člověka v procesu vzdělávání Školní psychologie

Více

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ

VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vzdělávací oblasti Tato vzdělávací oblast zaujímá významné místo mezi naukovými a estetickými předměty, jelikož se orientuje na komplexní pojetí lidského zdraví. Vytváří

Více

Školní vzdělávací program pro školní klub

Školní vzdělávací program pro školní klub Školní vzdělávací program pro školní klub Ředitel : Mgr. Miloš Sobotka Zástupce ředitele : Mgr. Dana Černíková Vychovatelka školního klubu : Mgr. Petra Plšková Charakteristika, umístění a vybavení školního

Více

Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ

Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb. Samota 224, Jesenice, IČ Domov Krajánek, poskytovatel sociálních služeb Samota 224, 270 33 Jesenice, IČ 71209867 Tel.: 313 599 219, e-mail: sunkovsky@domovjesenice.cz, www.domovjesenice.cz -------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Eliminace negativních dopadů profesní adjustace Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Labour vincit omnia Práce pomáhá překonávat všechno. Práce = nezbytná potřeba. Etické krédo: Lidé se zdravotním postižením

Více

- rozvíjet u žáků schopnosti spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých

- rozvíjet u žáků schopnosti spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých 1. Identifikační údaje Školní družina tvoří se školou jednu právnickou osobu, proto jsou tyto údaje součástí školního vzdělávacího programu pro základní vzdělávání Škola neomezených možností. 2. Konkrétní

Více

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA

Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Charakteristika předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět TĚLESNÁ VÝCHOVA je součástí vědního oboru kinantropologie a zabývá se pohybovým učením, vyučováním a výchovou.

Více

s rozšířenou výukou jazyků při PedF UK Praha 5 - Smíchov, Drtinova 1/1861 Školní vzdělávací program ŠK Drtinka 4 Life

s rozšířenou výukou jazyků při PedF UK Praha 5 - Smíchov, Drtinova 1/1861 Školní vzdělávací program ŠK Drtinka 4 Life s rozšířenou výukou jazyků při PedF UK Praha 5 - Smíchov, Drtinova 1/1861 Školní vzdělávací program ŠK Drtinka 4 Life Verze platná od 1. 9. 2010 Obsah 1. CÍLE VZDĚLÁVÁNÍ...2 2. DÉLKA A ČASOVÝ PLÁN VZDĚLÁVÁNÍ...3

Více

Školní vzdělávací program pro školní klub (Příloha ŠVP č. 3)

Školní vzdělávací program pro školní klub (Příloha ŠVP č. 3) Školní vzdělávací program pro školní klub (Příloha ŠVP č. 3) Č. j.: ZŠH/471/2018 Spisový znak: 1-2 Skartační znak: A10 Vypracoval: Schválil: Mgr. Luděk Balcařík, ředitel školy Mgr. Luděk Balcařík, ředitel

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Projekty formování pozitivního postoje dětí a dospívajících k četbě v podmínkách rodinné edukace

Projekty formování pozitivního postoje dětí a dospívajících k četbě v podmínkách rodinné edukace Projekty formování pozitivního postoje dětí a dospívajících k četbě v podmínkách rodinné edukace Markéta Švamberk Šauerová PROJEKTY FORMOVÁNÍ POZITIVNÍHO POSTOJE DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH K ČETBĚ V PODMÍNKÁCH

Více

Návrhy možných témat závěrečných prací

Návrhy možných témat závěrečných prací Návrhy možných témat závěrečných prací PEDAGOGICKÉ STUDIUM UČITELŮ PV a OV, OV, VV, HV, ZDRAV, VYCH, PVČ Student je povinen si zvolit v rámci svého studia téma své závěrečné práce. K tomu má možnost využít

Více

(lat. socialis = společný)

(lat. socialis = společný) SOCIALIZACE & Sociální učení Socializace (lat. socialis = společný) = proces, během kterého se jedinec začleňuje do společnosti socializace nebývá nikdy ukončena jedná se o vývoj lidské osobnosti lidský

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace. Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby rodina

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace. Očekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby rodina Výchova ke zdraví 6. ročník rodina Výchova k občanství - postavení jedince v rodině (využití učebnice) - role členů rodiny - vztahy v rodině OSV osobnostní rozvoj při - náhradní rodinná péče působení rodiny

Více

Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky. Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s.

Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky. Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s. Jak mohou Nestátní neziskové organizace pomáhat obcím při realizaci rodinné politiky Ing. Slavka Dokulilová Centrum pro rodinu Vysočina, o.s. Centrum pro rodinu a sociální péči Vysočina Služby CRSP: 1)

Více

Životní perspektivy a směřování. Profesní orientace dospívajících

Životní perspektivy a směřování. Profesní orientace dospívajících Životní perspektivy a směřování Profesní orientace dospívajících Vývoj identity Zopakujeme, jakým způsobem dochází k vývoji identity dospívající postupně odpovídají na otázky: Jaký jsem Kdo jsem Kam patřím

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

1. Člověk a zdraví. 1.1 Výchova ke zdraví. Charakteristika vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

1. Člověk a zdraví. 1.1 Výchova ke zdraví. Charakteristika vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu 1. Člověk a zdraví 1.1 Výchova ke zdraví Charakteristika vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Předmět Výchova ke zdraví bezprostředně navazuje na vzdělávací

Více

PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ DĚTÍ

PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ DĚTÍ MATEŘSKÁ ŠKOLA RADVANICE, okres KUTNÁ HORA Radvanice 49, 285 06 Sázava, tel: 327 321 303, e-mail: Materska_skola_Radvanice@seznam.cz PREVENCE RIZIKOVÉHO CHOVÁNÍ DĚTÍ Zpracovala: Mgr. Helena Soustružníková,

Více

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví 2 Vzdělávací obor: Výchova ke zdraví 3 Ročník: 8. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence)

A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví 2 Vzdělávací obor: Výchova ke zdraví 3 Ročník: 8. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a zdraví 2 Vzdělávací obor: Výchova ke zdraví 3 Ročník: 8. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) Výstupy 5 viz charakteristika ví, jaké faktory ovlivňují stabilitu

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Nikolić Aleksandra Matěj Martin

Nikolić Aleksandra Matěj Martin POSTAVENÍ Í PEDAGOGIKY MEZI VĚDAMI Nikolić Aleksandra Matěj Martin PŮVOD NÁZVU Paidagogos = pais + agein Pais = dítě Agein = vést průvodce dětí, často vzdělaný otrok pečoval o výchovu dětí ze zámožných

Více

Střední Průmyslová Škola na Proseku 190 00 Praha 9 Prosek, Novoborská 2. Školní vzdělávací program DOMOV MLÁDEŽE. platný od: 1.9.

Střední Průmyslová Škola na Proseku 190 00 Praha 9 Prosek, Novoborská 2. Školní vzdělávací program DOMOV MLÁDEŽE. platný od: 1.9. Střední Průmyslová Škola na Proseku 190 00 Praha 9 Prosek, Novoborská 2 Školní vzdělávací program DOMOV MLÁDEŽE platný od: 1.9.2015 Mgr. Jiří Bernát ředitel školy Identifikační údaje Název školy: Střední

Více

Základní škola a Mateřská škola Těškovice, příspěvková organizace, Těškovice 92. Školní vzdělávací program školní družiny

Základní škola a Mateřská škola Těškovice, příspěvková organizace, Těškovice 92. Školní vzdělávací program školní družiny Základní škola a Mateřská škola Těškovice, příspěvková organizace, Těškovice 92 Školní vzdělávací program školní družiny Platnost od 1.9.2016 Obsah Základní charakteristika školy... 3 Konkrétní cíle vzdělávání...

Více

s rozšířenou výukou jazyků při PedF UK Praha 5 - Smíchov, Drtinova 1/1861 Školní vzdělávací program pro školní družinu Drtinka 4 Life

s rozšířenou výukou jazyků při PedF UK Praha 5 - Smíchov, Drtinova 1/1861 Školní vzdělávací program pro školní družinu Drtinka 4 Life s rozšířenou výukou jazyků při PedF UK Praha 5 - Smíchov, Drtinova 1/1861 Školní vzdělávací program pro školní družinu Drtinka 4 Life Verze platná od 1. 9. 2008 OBSAH 1. CHARAKTERISTIKA ŠD...2 2. EKONOMICKÉ,

Více

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE. Mgr. Zuzana Svobodová

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE. Mgr. Zuzana Svobodová SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE Mgr. Zuzana Svobodová FAKTA K SEXUÁLNÍ VÝCHOVĚ Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a to především oblasti Člověk a jeho svět Člověk

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Co je sociální politika

Co je sociální politika 1 Co je sociální politika 1. Základní charakteristika základní pojmy 1.1 Sociální politika jako vědní (teoretická) disciplína Analýza procesů tvorby a realizace politik týkajících se vztahů občanů a sociálněekonomických

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují text, který

Více

Školní preventivní strategie rizikového chování pro období 2016/2021

Školní preventivní strategie rizikového chování pro období 2016/2021 ZŠ Protivanov Školní 292 798 48 Protivanov tel: 582399219 zspro@pvskoly.cz www.zsprotivanov.cz Školní preventivní strategie rizikového chování pro období 2016/2021 Strategie vychází z metodického doporučení

Více

PROGRAM KONFERENCE RŮZNÉ ROLE ZÁSTUPCE ŘEDITELE ŠKOLY

PROGRAM KONFERENCE RŮZNÉ ROLE ZÁSTUPCE ŘEDITELE ŠKOLY PROGRAM KONFERENCE RŮZNÉ ROLE ZÁSTUPCE ŘEDITELE ŠKOLY 1) Slavnostní zahájení 2) Václav Trojan Vrána s pozlacenýma nohama Zástupce ředitele je dosud teoreticky neuchopená funkce v české škole. Na jedné

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Obsah 1. Charakteristika zařízení... 2 2. Stanovení cílů minimální prevence... 2 2.1. Vytyčení cílů... 2 2.2 Cíle primární prevence... 3 3 Aktivity MPP pro jednotlivé cílové

Více

Základní škola Velký Šenov, okres Děčín. Školní vzdělávací program pro školní družinu. Výňatek (celý dokument je k nahlédnutí ve škole)

Základní škola Velký Šenov, okres Děčín. Školní vzdělávací program pro školní družinu. Výňatek (celý dokument je k nahlédnutí ve škole) Základní škola Velký Šenov, okres Děčín Školní vzdělávací program pro školní družinu Výňatek (celý dokument je k nahlédnutí ve škole) 1. Identifikační údaje 2. Charakteristika zařízení 3. Konkrétní cíle

Více

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská

Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Intervenční dimenze dramatické výchovy Dramatická výchova/ve speciální pedagogice dramika je pedagogickou disciplínou, která - využívá metody dramatického

Více

Koncepce rozvoje školy

Koncepce rozvoje školy Střední škola technická a ekonomická, Brno, Olomoucká 61 Příručka kvality - příloha č. 7.51 ON_35/01022014 Verze: 2.0 Počet stran: 4 Počet příloh: 0 Koncepce rozvoje školy Dokument v listinné podobě je

Více

Vnitřní hodnocení a evaluace Mateřské školy Dr. E. Beneše Respondenti

Vnitřní hodnocení a evaluace Mateřské školy Dr. E. Beneše Respondenti Vnitřní hodnocení a evaluace Mateřské školy Dr. E. Beneše 2017. Počet pedagogů MŠ celkem: 19 Počet respondentů: 18 Respondenti 1; 3% 19; 50% 18; 47% 1 2 3 1. Naplňování cílů ŠVP Základní cíl mateřské školy

Více

OBEC DOLNÍ ŽANDOV. Strategický plán rozvoje sportu v Dolním Žandově do roku článek I. Úvodní ustanovení

OBEC DOLNÍ ŽANDOV. Strategický plán rozvoje sportu v Dolním Žandově do roku článek I. Úvodní ustanovení OBEC DOLNÍ ŽANDOV Strategický plán rozvoje sportu v Dolním Žandově do roku 2020 článek I. Úvodní ustanovení 1. Strategický plán rozvoje sportu v Dolním Žandově je zpracován ve smyslu 6 odst. 2 zákona č.

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EFHO ZŠ, Komenského 163/2 69301 Hustopeče MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2011/12 je určen rodičům

Více

Sociální pedagogika. Úvod

Sociální pedagogika. Úvod Sociální pedagogika Úvod Mladý vědní obor, definice je stále nejednotná U nás je považován za zakladatele Gustav Adolf Lindner (1828 1987) Vyzvedal společenské poslání výchovy výchova pro život společenský,

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Koncepce rozvoje školy

Koncepce rozvoje školy Střední škola technická a ekonomická Brno, Olomoucká, příspěvková organizace Příručka kvality - příloha č. 7.51 ON_35/01092016 Verze: 1.0 Počet stran: 4 Počet příloh: 0 Koncepce rozvoje školy Dokument

Více

Institucionální péče vs. náhradní rodinná péče

Institucionální péče vs. náhradní rodinná péče Institucionální péče vs. náhradní rodinná péče Rodiče a rodina v životě dítěte MUDr. Petra Uhlíková Centrum dorostové a vývojové psychiatrie Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN 26. 6. 2012 Rodina a její

Více

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství

Mgr. Petra Kadlecová. Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Mgr. Petra Kadlecová Reflexe primární protidrogové prevence v oblasti středního školství Kapitola 1 strana 2 Prevence rizik návykových látek Prevence (dle WHO): soubor intervencí s cílem zamezit a snížit

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE Název dokumentu: Změna situace Druh dokumentu: Základní dokument revidovaný Identifikační znak: PPR/SQ12 Datum vypracování: Vypracoval: 31. 12. 2014, revize:

Více

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ

INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ INSTITUT DĚTÍ A MLÁDEŽE Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy PROFIL A MOTIVACE DOBROVOLNÝCH PRACOVNÍKŮ VĚNUJÍCÍCH SE PRÁCI S DĚTMI A MLÁDEŽÍ PROSINEC 2002 Úvodem SVČ a občanská sdružení se ve své

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje

Více

Spokojenost s péčí v DS

Spokojenost s péčí v DS Denní stacionář Kopretina, Vlčovice, Kopřivnice Hodnocení kvality služby a spokojenosti u rodinných příslušníků/opatrovníků a dalších osob v DS Kopretina (rok ) Počet odevzdaných dotazníků: 9 Období sběru

Více

Systém psychologických věd

Systém psychologických věd Systém psychologických věd Psychologické vědy = vědy o duševním životě, duševnu, které specifickým způsobem odráží skutečnost ve formě počitků, vjemů, představ, paměti, myšlení, citů atp. DUŠEVNO (psychika)

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A ZDRAVÍ VÝCHOVA KE ZDRAVÍ 6. PRŮCHOVÁ Mezipředmětové vztahy

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A ZDRAVÍ VÝCHOVA KE ZDRAVÍ 6. PRŮCHOVÁ Mezipředmětové vztahy Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky respektuje přijatá pravidla soužití mezi spolužáky a vrstevníky

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE. na období

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE. na období Základní škola a Mateřská škola Horní Moštěnice, příspěvková organizace ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE na období 2012 2017 Základním principem primární prevence rizikového chování u žáků je výchova k předcházení

Více

INFORMACE K VYHODNOCENÍ SITUACE DÍTĚTE A JEHO RODINY

INFORMACE K VYHODNOCENÍ SITUACE DÍTĚTE A JEHO RODINY INFORMACE K VYHODNOCENÍ SITUACE DÍTĚTE A JEHO RODINY Datum přijetí do péče Om/Nom Datum hodnocení Datum změny Pohlaví Adresa faktického pobytu Datum narození, rodné číslo Mateřský jazyk rodičů Mateřský

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Zpráva o výsledcích dotazníkového šetření Škola a já

Zpráva o výsledcích dotazníkového šetření Škola a já Zpráva o výsledcích dotazníkového šetření Škola a já Mateřská škola Klubíčko Grusova 448, Pardubice školní rok 2017/2018 (zpracoval Kalibro Projekt, s.r.o.) 1 1. Úvod Kalibro je dlouhodobý projekt, určený

Více

Školní vzdělávací program pro zájmové vzdělávání

Školní vzdělávací program pro zájmové vzdělávání Školní vzdělávací program pro zájmové vzdělávání Základní škola Rajhradice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Školní družina Obsah I. Identifikační údaje.. 3 II. Charakteristika ŠVP.. 4 Konkrétní

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Svatby v české společnosti

Svatby v české společnosti TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: klara.prochazkova@soc.cas.cz Svatby v české společnosti Technické parametry Výzkum:

Více

Modely inkluzivní praxe v základní škole

Modely inkluzivní praxe v základní škole Modely inkluzivní praxe v základní škole Metodický materiál projektu Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 Základní škola Staňkova 14, Brno 12.11.2012 Integrace Rozdílnost ve

Více

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný?

1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? 1 OTÁZKY OBSAHOVÉHO RÁMCE (W) Oblast A: Čemu ve výuce věřím, jaká mám východiska? Podoblast A1: Individualizace výuky A1/1 Jak se ve výuce odráží skutečnost, že je každý žák jiný? A1/2 Představme si úsečku.

Více

I. Potřeba pedagogické diagnostiky

I. Potřeba pedagogické diagnostiky I. Potřeba pedagogické diagnostiky S platností RVP ZV od roku 2007/2008 se začíná vzdělávání a výchova v základní škole realizovat prostřednictvím kurikulárního dokumentu, jehož cílem je vybavit žáka potřebnými

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Tématické okruhy k absolutoriu VOŠ PMP

Tématické okruhy k absolutoriu VOŠ PMP Tématické okruhy k absolutoriu VOŠ PMP 1. Osobnost dítěte předškolního a školního věku 2. Rodina a její vliv na vývoj dítěte 3. Osobnost pedagoga předškolního a zájmového vzdělávání 4. Institucionální

Více

Otázky kvality a kvantity pohybových aktivit v kontextu sociálně patologických jevů Mgr. Hana Bednářová

Otázky kvality a kvantity pohybových aktivit v kontextu sociálně patologických jevů Mgr. Hana Bednářová Otázky kvality a kvantity pohybových aktivit v kontextu sociálně patologických jevů Mgr. Hana Bednářová Anotace: Dětem a mládeži se sociálně patologickými projevy chování, bývá soudně nařízena ústavní

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Z PŘEDMĚTU STATISTIKY

SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Z PŘEDMĚTU STATISTIKY ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ FAKULTA DOPRAVNÍ SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Z PŘEDMĚTU STATISTIKY Facebook vs. studium Vypracovali: Martina Grivalská Nikola Karkošiaková Barbora Brůhová Obsah 1. Úvod 2. Dotazník 3.

Více

ANALÝZA VÝSLEDKŮ MAPY ŠKOLY. Individuální zpráva. Základní škola (xxxx)

ANALÝZA VÝSLEDKŮ MAPY ŠKOLY. Individuální zpráva. Základní škola (xxxx) ANALÝZA VÝSLEDKŮ MAPY ŠKOLY Individuální zpráva Základní škola (xxxx) Informace o projektu INFORMACE O PROJEKTU INFORMACE O PROJEKTU 1072 Počet dotazníků zpracovaných za vaši školu 161 Počet škol, s nimiž

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Kde se dobře vaří, tam se dobře daří. Mgr. Martina Voznicová, KHS Jihomoravský kraj (LF MU)

Kde se dobře vaří, tam se dobře daří. Mgr. Martina Voznicová, KHS Jihomoravský kraj (LF MU) Kde se dobře vaří, tam se dobře daří Mgr. Martina Voznicová, KHS Jihomoravský kraj (LF MU) Výzkum byl realizován jako diplomová práce pod vedením PhDr. Mgr. Leony Mužíkové, Ph.D. Úvod výživa - značný vliv

Více

VÝSTUPNÍ ZPRÁVA. Zdroje stresu

VÝSTUPNÍ ZPRÁVA. Zdroje stresu VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Zdroje stresu John Doe john.doe@example.com 18. září 2018 Dostává se Vám do rukou výstup z dotazníku Zdroje stresu. Dotazník se zaměřuje na zmapování možných zdrojů zátěže (stresory) a

Více

l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí.

l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí. l. Téma: VÍM, KDO JSEM Prostřednictvím situací a plánovaných činností se děti učí poznávat samo sebe a připravovat se na role budoucí. - (1/1) má základní poznatky o lidském těle a jeho hlavních funkcích

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Školní preventivní strategie

Školní preventivní strategie Školní preventivní strategie 2016-2020 Škola vytváří tuto školní preventivní strategii jako základní nástroj prevence. Jde o komplexní systémový prvek v realizaci preventivních aktivit. Pro školu je závazný

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Základní vize Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí,s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního

Více

Životní perspektivy a směřování

Životní perspektivy a směřování EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Životní perspektivy a směřování Profesní

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Školní klub LAUDEROVA MATEŘSKÁ ŠKOLA, ZÁKLADNÍ ŠKOLA A GYMNÁZIUM PŘI ŽIDOVSKÉ OBCI V PRAZE Belgická 25, Praha 2, 120 00, tel. 246 080 784 5, www.lauder.cz, skola@lauder.cz ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Školní klub IČ:

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

A B C D E F. Člověk v rytmu času - cyklus přírody ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI. Rodina, typy rodiny, příbuzenské vztahy rovné postavení mužů a žen

A B C D E F. Člověk v rytmu času - cyklus přírody ČLOVĚK VE SPOLEČNOSTI. Rodina, typy rodiny, příbuzenské vztahy rovné postavení mužů a žen A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost 2 Vzdělávací obor: Výchova k občanství 3 Ročník: 6. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) Výstupy Učivo Průřezová témata mezipředmětové vztahy Evaluace

Více

Obec Žleby Strategický plán rozvoje sportu v obci do roku 2025

Obec Žleby Strategický plán rozvoje sportu v obci do roku 2025 Obec Žleby Strategický plán rozvoje sportu v obci do roku 2025 Obsah I. Úvod II. Základní pojmy III. Úloha obce v zajištění sportu IV. Oblasti podpory sportu V. Formy podpory sportu VI. Závěr I. Úvod Strategický

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

EVALUACE KIMATU ŠKOLY

EVALUACE KIMATU ŠKOLY EVALUACE KIMATU ŠKOLY 1 Cíle evaluačního šetření C 1: Zjistit, zda na základě vyhodnocených dat škola splňuje charakteristiku příjemného klimatu školy. C 2: Zjistit, jak charakterizují školní klima ţáci

Více

Klima školy - varianta pro rodiče

Klima školy - varianta pro rodiče Základní škola a Mateřská škola Neznašov Klima školy - varianta pro rodiče výsledek dotazníkového šetření Název dotazníku: Klima školy - 2015/2016 (červen) Datum: 26. 05. 2016 Graf 1: Celkový přehled školy

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

ÚLOHA SPIRITUALITY V KVALITĚ ŽIVOTA A ŽIVOTNÍ SPOKOJENOSTI U MLADÝCH LIDÍ

ÚLOHA SPIRITUALITY V KVALITĚ ŽIVOTA A ŽIVOTNÍ SPOKOJENOSTI U MLADÝCH LIDÍ ÚLOHA SPIRITUALITY V KVALITĚ ŽIVOTA A ŽIVOTNÍ SPOKOJENOSTI U MLADÝCH LIDÍ Irena OCETKOVÁ Hlavní výzkumné otázky 1. Existuje souvislost úrovně spirituality a kvality života, projevované v pocitu subjektivní

Více

Výsledky dotazníkového šetření 2013 dotazník pro rodiče

Výsledky dotazníkového šetření 2013 dotazník pro rodiče Výsledky dotazníkového šetření 2013 dotazník pro rodiče Zákonní zástupci žáků naší školy byli vyzváni k vyplnění anonymních dotazníků, týkajících se vztahů (v souvislosti se školou), výchovy a vzdělání,

Více

Základní škola, Trutnov, V Domcích 488. Školní vzdělávací program pro školní klub

Základní škola, Trutnov, V Domcích 488. Školní vzdělávací program pro školní klub Základní škola, Trutnov, V Domcích 488 Školní vzdělávací program pro školní klub Ředitelka školy: Ing. Zuzana Horáková Radová Zástupce ředitelky pro I. stupeň : Mgr. Eva Junová Vychovatel školního klubu

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková)

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) EDUKACE Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) = výchova - v širším slova smyslu (výchova + vzdělávání), častěji používaný termín, ale nejednoznačný

Více