POČÍTAČ A VOLNÝ ČAS DĚTÍ

Transkript

1 POČÍTAČ A VOLNÝ ČAS DĚTÍ Kateřina Šrahůlková Abstrakt: Příspěvek se zabývá vztahem dětí k počítači a aktivitám na něm realizovaným, především k hraní počítačových her, včetně her na internetu, a surfovaní na internetu. V teoretické části se autorka věnuje jednotlivým specifikům, která se k výše uvedeným aktivitám váží. Článek zmiňuje výsledky výzkumu, který byl realizován z důvodu prozkoumání postavení počítače v rámci volnočasových aktivit dětí a ke zjištění obliby počítačových her a jiných aktivit na internetu. K průzkumu byl vytvořen dotazník, který byl následně kvantitativně zpracován. Zkoumaný soubor tvořily děti ročníku základní školy v Praze. Výsledky dotazování podaly obraz o postavení počítače ve volnočasových aktivitách dětí a o konkrétní činnosti na něm realizované. Klíčová slova: počítačové hry, internet, závislost, děti školního věku. Úvod Počítačům a především jejich problematickému užívání je v posledních letech v odborných kruzích věnována velká pozornost. Tato práce se zabývá sledováním rozložení volnočasových aktivit u dětí školního véku od 7 do 15 let (2.-9. třída), zejména mírou zastoupení zábavy na počítačích mezi volnočasovými aktivitami těchto dětí. Závislostním chováním ve vztahu k počítači se zaobírá řada výzkumů, které dále zkoumají např. rozdíly v trávení času na počítači mezi pohlavími, míru rodičovského dohledu při volnočasových aktivitách či souvislost mezi hraním počítačových her a prospěchem ve škole (Giles, Price, 2008; Aslanidou, Menexes, 2008). Skořic se svými kolegy (2009) považují videohry v rámci elektronické a na počítačích se odehrávající zábavy po celém světě za jednu z dominantních forem aktivit realizovaných na počítači. Výzkum zaměřený specificky na rozšíření hraní počítačových her u dětí byl proveden v roce 2006 lékaři Nešporem a Csémym, a to mezi dětmi 9. tříd. Ukázal, že hraní počítačových her je zejména mezi chlapci této věkové skupiny velmi rozšířeno. 52% z nich uvedlo, že ve všední den hraje počítačové hry alespoň 2 hodiny, o víkendu je to až 62 % chlapců. U dívek bylo procento se stejnou dobou trávenou u počítače mnohem nižší: 15% dívek hraje počítačové hry minimálně 2 hodiny ve všední den, 17% o víkendu. Autoři dali tyto zjištěné údaje do korelace s konzumací alkoholických nápojů, užíváním marihuany, výskytem rvaček, šikany a se sníženou známkou z chování. Výsledky naznačily, že mezi těmito formami

2 chování a hraním PC her se korelace prokázala, i když ne vysoká. Autoři to interpretují tak, že děti, které nadměrné hrají počítačové hry, mají horší kontrolu regulace chování (Nešpor, Csémy, 2007). Závislosti vztahující se k osobním počítačům K vymezení závislosti vztahující se k osobním počítačům se používá několik pojmů. Pojem computer addiction" (počítačová závislost) byl poprvé užit v roce 1989 americkou autorkou Margaret A. Shotton (Shotton, 1989). Z dalších názvů popisujících toto závislé chování se používá internetová závislost, patologické užívání internetu či problematické užívání internetu aj. Suler (2004) pak užívá pojem computer and cyberspace addiction" (závislost vztahující se k počítačům a kybernetickému prostředí), který podle něj zahrnuje širokou oblast závislostí vztahující se k počítačům a aktivitám na počítači. V souvislosti s hraním her na počítači vytvořili autoři Grusser a spol. diagnostickou kategorii excesivní hraní počítačových her a videoher" (Grusser et al., 2005). V českém prostředí hovoří Nešpor a Csémy (2007) o patologickém vztahu k počítačům, internetu a videohrám a označují jej za návykovou a impulzivní poruchu (stejné jako např. patologické hráčství). Pokorný s kolegy (2002) řadí mezi závislosti založené na činnostech, při kterých jedinci užívají počítač, netomanii a netholismus - závislost na internetu a závislost vztahující se k hraní počítačových her. Obě tyto závislosti se mohou vzájemně překrývat vzhledem k tomu, že řada počítačových her se hraje a je dostupná skrze internet. Počítač a zdraví V odborné literatuře se uvádí řada fyzických obtíží, které se mohou při nadměrném používání počítače vyskytovat. Jsou to především potíže související s nesprávným držením těla. V této souvislosti mohou vznikat poškození různých částí zad, dále se může vyskytovat pálení a necitlivost v rukou, mravenčení v nohou a sedacích svalech, poškozování očí (pálení, slzení, výskyt tiků, skvrny před očima) aj. Dlouhé sezení u počítače může znamenat také nedostatečný pohyb, tedy z dlouhodobého hlediska větší neohrabanost a s tím spojenou nadváhu, které jsou v období staršího školního věku, v období preference fyzických dovedností jako měřítka oblíbenosti, dalším faktorem znevýhodňujícím tyto děti v sociálních kontaktech (Pokorný et al., 2002; Nešpor, 2000). ^Dále se může objevit i dehydratace a vynechávání jídla u jedinců sedících hodiny bez přestávky u počítače, nebo naopak přejídání, kdy jedinec nekontroluje množství přijímané potravy, neboť jeho pozornost je upřena k počítači. Obecné se zde dá hovořit o nezdravých stravovacích návycích. 196

3 Netomanie a netholismus - - závislost na internetu a závislost na počítačových hrách I nternet může sloužit jako prostředek pro získávání informací, jako pracovní nástroj nebo jako náplň volného času. Ve smyslu závislosti na internetu nás bude zajímat užívání internetu pro zábavu, tady jako náplň volného času jedince. Patologický vztah k internetu se projevuje tím, že takto postižený jedinec tráví bezcílným blouděním po internetu dlouhé hodiny. V jeho prožívání se objevují vtíravé myšlenky o internetu i ve chvílích, kdy se zabývá jinými aktivitami. Důsledkem může být ztráta zájmu o okolí a činnosti, které ho dříve uspokojovaly, a také izolace od okolí. Rovněž vyhledávání neustále nových informací může vést k zahlcování organismu informacemi, z nichž některé mohou být pro děti značně nevhodné (Pokorný et al 2002; Turček, 2003). Na internetu či mimo něj se lze v současné době setkat s velkým množstvím různých druhů počítačových her. Pro jejich úspěšné dokončení je zpravidla třeba, aby hráč pochopil jejich podstatu a pravidla. V případě neustále se opakujících her" prohra pro hráče příliš neznamená, hru může kdykoli ukončit a začít hrát znovu. Existují však také hry, kdy hráč svou postavu na počítači vytvoří a tak konstruuje novou realitu. Ta po určité době hraní (může to být rok i déle) vstoupí hlouběji do jeho existence. U tohoto typu hry lze předpokládat, že pocity hráče při prohře se budou od pocitů vyvolaných v neustále se opakujících hrách" velmi lišit. Může jít o pocity zklamání, vzteku, ale i pocity blízké zoufalství (Pokorný et al., 2002). V odborné literatuře (Nešpor, Csémy, 2007; Hrubišková, Veselský, 2006; Pokorný et al., 2002 aj.) lze v souvislosti s hraním počítačových her najít rozvíjení různých, hrou trénovaných dovedností, ale především také řadu hrozících rizik. Rozvoj dovedností při hraní počítačových her Pozitivně vidí působení počítačových her na osobnost dítěte psycholog David Šmahel (2007), který vyzdvihuje především jejich přínos ve formování kognitivních schopností hráčů, zmiňuje také možnost rozvoje sociálních dovedností. V rovině kognitivní zdůrazňuje trénování odhadu vzdálenosti, rychlosti, promýšlení strategie, čtení anglických textů apod. V rámci sociální roviny pak setkávání se hráčů i v realitě. Zmiňuje také možnost vzniku závislosti, stejně jako u kterékoli jiné činnosti však v případě, že to člověk s touto činností přehání. Hrubišková a Veselský (2006) uvádějí výsledky svého výzkumu mezi žáky základní školy na Slovensku v letech 2003 a 2004, kde žáci hodnotili účinky hraní počítačových her, které sami u sebe pociťují. Odpovědi žáků svědčí o jejich převažujícím přesvědčení o pozitivních účincích hraní her. Jako nejvyšší přínos hodnotili možnost cvičit postřeh, dále rozvoj logického myšlení, prostorové orientace a paměti.

4 Rizika, která s sebou nese hraní počítačových her Rizikům v souvislosti s hraním počítačových her je v odborné literatuře věnována velká pozornost. Výrazná je především značná časová náročnost těchto aktivit. Dále zde existují četná rizika negativního vlivu na sociální vývoj a zrání jedince. Jednostranná zájmová aktivita u počítače může ovlivňovat schopnost navazovat, udržovat a rozvíjet vztahy s vrstevníky, také komunikace a společný zájem se mohou omezit na počítačové hry. Hra se může stát pro jedince prostředím, do kterého uniká před problémy v reálném životě (Pokorný et al., 2002; Nešpor, 2000; Nešpor, Csémy, 2007). Dalším diskutovaným tématem v rámci negativních vlivů počítačových her na děti je agresivita a násilí, které se v počítačových hrách často vyskytují. Hráč ve hře násilí nejen sleduje, ale prostřednictvím své postavy často přímo produkuje. Násilí v počítačových hrách je často synonymem úspěchu v nich, neboť v řadě her jde především o zničení protivníka či protivníků. Ztotožnit se s těmito prostředky k dosažení cílů může být pro děti nebezpečné. Děti také při hře nevidí následky svého násilného chování. Nemusí si tedy vytvořit vazbu mezi násilným aktem a jeho důsledkem, tj. zraněním či úmrtím jako nevratným procesem. Z vývojové psychologie víme, že dítě, v tomto případě dětský hráč, nemusí toiusít fvkti a skutečnost. Stírání reahťy obťm l\ také proto, ie zpracování her je stá\e kvalitnější a lákavější. Zejména dětmi mladšího školního věku je prezentovaný příběh často brán jako reálný a jako takový je i vnímán. Tento fakt představuje nebezpečí pro zdravý vývoj jedince, zaujetím počítačovými hrami mohou vzniknout návykové problémy, které se v dětství a dospívání rozvíjejí rychleji (Vágnerová, 1997; Hrubišková, Veselský, 2006; Nešpor, Csémy, 2007). Průzkum Ve své poradenské praxi se autorka často setkávala s dětmi, které svůj volný čas trávily u počítače (v textu dále také PC), nejčastěji hraním počítačových her nebo jinými aktivitami na internetu či mimo něj. Také někteří rodiče preferovali tento způsob trávení volného času svých dětí, často z toho důvodu, že tak mají své dítě doma, pod dozorem, při pro ně relativné bezpečné aktivitě. Tato zkušenost vedla k hlubší úvaze o roli počítače ve volném čase dětí školního věku. Cíle průzkumu. Průzkum se pokusil postihnout míru rozšíření obliby v hraní počítačových her a v trávení volného času na internetu u dětí školou povinných a specifikovat aspekty tohoto zájmu. Další oblastí zájmu byl volný čas dětí a jeho strukturovanost organizovanými aktivitami či případným příklonem k trávení volného času na počítači. Popis metody. V průzkumu je použita rfietoda dotazníkového šetření. Dotazník byl vytvořen na základě výzkumného zájmu. ByV laměten především na vo\ný čas dětí, na to, \akým způsobem ho tráí (vvz. otázky týkající se oblíbených činnosti ve vo\ném čase a zda navštěvují nějaké organizované kroužky). V závěru dotazníku byly uvedeny položky zaměřené konkrétně na počítače, 198

5 tedy dotazy, zda děti doma počítač mají, zda u něj tráví volný čas rády, zda je baví počítačové hry, co je na nich baví atd. (Plné znění dotazníku viz Příloha č. 1.) Vyplnění dotazníku bylo anonymní. Popis souboru. Dotazník byl zadán dětem běžné základní školy v Praze, na níž autorka působila jako psycholožka. Šlo o 2., 3. a 4. třídu, dvě 5. třídy, jednu 6. třídu, dvě 7., 8. a 9. třídy. Průzkumu se celkem zúčastnilo 224 dětí, z toho 96 (43%) dívek a 128 (57%) chlapců. Sběr dat. Sběr dat proběhl v měsících září a říjnu Dotazník ve třídách zadávala autorka, jen v jedné třídě zadával dotazník třídní učitel dané třídy. K vyplnění dotazníku přistupovaly děti zpravidla pozitivně a aktivně, vyplnily ho všechny oslovené děti, odmítl pouze jeden chlapec z 8. třídy. Zpracování a validizace dat. Při zpracování dat bylo zjišťováno především procentní zastoupení jednotlivých odpovědí, ale daleko zajímavější se jevilo jejich důkladné pročítání a především zkoumání odpovědí na otevřené otázky, kde se respondenti více rozepsali. Vzhledem k faktu, že mnohé děti byly autorce známy z bližší spolupráce, řada z nich byla, i přes anonymní vyplňování dotazníků, rozpoznatelná". Za jistou prúkaznost dat lze považovat, že některé informace, které děti do dotazníku napsaly (týkaly se například trávení volného času, hledání toho, co je na PC hrách baví), byly v souladu se zkušenostmi, které s nimi autorka za dobu svého působení na škole získala. Výsledky Zájem o počítače obecně V grafu 1 jsou ukázány výsledky šetření zaznamenávající výskyt odpovědi ? ~ 90 tn 0 c 85 o č 1 80 cc o II 79 i i 2. tř. 3.tř. 4. tř tř. 6. tř. 7.tř. 8. tř. 9. tř Celken Postupný rotnlk Graf 1. Relativní četnost odpovědi ANO" na otázku, zda děti baví být na PC"

6 Tab. 1. Absolutní a relativní četnost odpovédi ANO" na otázku, zda děti baví být na PC" PC - ano Třída Dětí celkem N (počet dětí) Relativní četnost (%) 2. třída třída třída třída třída třída třída třída Celkem ANO" na otázku, zda děti baví být na PC". Pro každý postupný ročník je uveden procentuální výskyt této odpovědi (relativní četnost), položka celkem" zaznamenává relativní četnost této odpovědi u celého vzorku dětí. Přesné počty dětí s uvedením relativní četnosti výskytu této odpovědi jsou zaznamenány v tabulce 1. Zájem o počítačové hry Graf 2 ukazuje výskyt odpovědi ANO" na otázku, zda děti baví hrát počítačové hry. Pro každý postupný ročník je uveden procentuální výskyt této odpovědi (relativní četnost), položka celkem" zaznamenává relativní četnost této odpovědi u celého vzorku dětí. Přesné Graf 2. Relativní četnost odpovědi ANO" na otázku, zda děti baví hrát počítačové hry 200

7 Tab. 2. Absolutní a relativní četnost odpovědi ANO" na otázku, zda děti baví hrát počítačové hry PC hry-ano Třída Dětí celkem N (počet dětí) Relativní četnost (%) 2. třída ,5 3. třída třída třída ,5 6. třída třída třída třída Celkem počty dětí s uvedením relativní četnosti výskytu této odpovědi jsou zaznamenány v tabulce 2. Zájem o počítač obecně versus zájem o PC hry Graf 3 ukazuje výskyt odpovědí svědčících pro zájem o aktivity na počítači obecně a zájem o počítačové hry. Pro každý postupný ročník a u obou z aktivit (zájem o počítače obecně a zájem o počítačové hry) je uveden procentuální výskyt odpovědí (relativní četnost), položka celkem" zaznamenává relativní četnost těchto odpovědí u celého vzorku dětí. Při srovnání tohoto zájmu zjišťujeme, že 197 dětí z celkového počtu 224 dotazova H tř. 3. tř. 4. tř. 5. tř. 6. tř. 7. tř. 8. tř. 9. tř. Celkem Postupný ročník B Zájem o PC obecně Hraní PC her Graf 3. Relativní počet dětí, které baví pobývání na počítači obecné, a dětí, které baví počítačové hry

8 Tab. 3. Absolútni a relativní četnost dětí, které bavl pobývání na počítači obecně, a děti, které bavl počítačové hry Třída Dětí celkem N (počet dětí) PC - ano Relativní četnost (%) N (počet dětí) PC hry-ano Relativní četnost (%) 2. třída ,5 3. třída třída třída ,5 6. třída třída třída třída Celkem ných dětí (což činí 88%) baví být na počítači" a o něco méně dětí, konkrétně 162 (72 %), pak uvedlo zájem specificky o počítačové hry. Grafické zpracování ukazuje graf 3, přesné počty dětí s uvedením relativní četnosti výskytu těchto odpovědí jsou zaznamenány v tabulce 3. Specifika jednotlivých tříd v rozlišení zájmu o počítače obecně a při zaměření na zájem o počítačové hry: Ve třídě a dále pak v 7. třídě se zájem o počítače obecně a o počítačové hry takřka rovnal (nepřevyšoval rozdíl 1 či 2 žáků). Co se týče specifikace aktivit na počítačích obecné, ve 3. třídě byl zmíněn internet, ve 4. třídě pak kromě internetu ještě kreslení na počítačích a v 7. třídě internet, poslech hudby a především chatování a komunikace skrze komunikační servery a sociální sítě. V 5. třídě již zájem o počítače obecně výrazněji převažoval nad zájmem o počítačové hry; děti se zálibou v počítačích obecné uvádějí chatování a surfování na internetu a začíná se objevovat kritičnost k některým hrám (o tom svědčí odpovědi typu: hry mě baví jen někdy", jen některé", trochu"). V 6. třídě bylo procentuální zastoupení dětí uvádějících zálibu v počítačových hrách a dětí uvádějících zájem o počítače obecně shodné; u počítačů obecně byl zájem dále specifikován na internet. V 8. třídě zájem o počítače obecné výrazné převažoval nad zálibou v počítačových hrách; zájem o počítače obecně byl specifikován na surfování, chatování a komunikaci přes sociální sítě, poslech hudby, stahování obrázků a programování; některé děti zde uváděly odmítání počítačových her. V 9. třídě záliba v počítačích obecné výrazně převažovala nad zájmem o počítačové hry; děti uváděly surfování na internetu, chatování, stahování z internetu, poslech hudby, sledování porna a erotických stránek; opět se objevilo úplné odmítání počítačových her u některých dětí. 202

9 2. tř. 3. tř. 5. tř. 6.tř. 7. tř. 9. tř. Celkem Postupný ročník Graf 4. Relativní četnost samovolného uvedení počítačů jako náplně volného času u dětí PC jako samovolně uváděná náplň volného času dětí Graf 4 ukazuje výskyt samovolného uvedení počítače jako oblíbené náplně volného času dětí. Pro každý postupný ročník je uveden procentuální výskyt této odpovědi (relativní četnost), položka celkem" zaznamenává relativní četnost této odpovědi u celého vzorku dětí. Přesné počty dětí s uvedením relativní četnosti s výskytem této odpovědi jsou zaznamenány v tabulce 4. Tab. 4. Absolutní a relativní četnost samovolného uvedení počítačů jako náplně volného času u děti PC jako náplň volného času Třída Dětí celkem N (počet dětí) Relativní četnost (%) 2. třída třída třída třída třída třída třída třída Celkem

10 o 2. tř. 3. tř. 4. tř. 5. tř. 6. tř. 7. tř. Postupný ročník 8. tř. 9. tř. Celkem Graf 5. Relativní četnost dětí, které navštěvuji nějaký organizovaný odpolední kroužek Děti navštěvující odpolední kroužky Graf 5 ukazuje, kolik dětí navštěvuje nějaký organizovaný odpolední kroužek. Pro každý postupný ročník je uveden procentuální výskyt této odpovědi (relativní četnost), položka celkem" zaznamenává relativní četnost této odpovědi u celého vzorku dětí. Přesné počty dětí s uvedením relativní četnosti s výskytem této odpovědi jsou zaznamenány v tabulce 5. Tab. 5. Absolutní a relativní četnost dětí, které navštěvují nějaký organizovaný odpolední kroužek Odpolední kroužky - ano Třída Dětí celkem N (počet dětí) Relativní četnost (%) 2. třída třída třída třída třída třída třída třída ,5 Celkem

11 Další důležitou sledovanou informací bylo popsání toho, co děti baví na hraní počítačových her. Odpovědi jsou rozděleny do několika kategorií: kategorie 1: odpovědi, které se vztahují k formě her - zvuk, hudba, grafika; kategorie 2: odpovědi, které se vtahují k obsahu her - zde podle toho, o jakou hru jde: skákačky, závodění a ježdění, budování a stavění, zabíjení, logika a strategie, starání se o rodinu, vytváření fantasy světa, ponoření se do jiného světa, můžu si dělat co chci, můžu dělat, co v běžném světě nemůžu, stylizace postavy, její rozvíjení; kategorie 3: odpovědi vztahující se k tomu, co dětem hry přinášejí - odpočinek, relaxace a odreagování, zabíjení nudy, zábava, fantazie, napětí; kategorie 4: odpovědi vztahující se k tomu, co dětem hry nabízejí - prožitek, možnost se zlepšovat, volnost, možnost plnit úkoly, jednoduchost, realističnost, akčnost, příběh. V popsaných kategoriích nalezneme výpovědi, které se shodují s informacemi podávanými různými autory při popisu počítačových her, čím jsou počítačové hry specifické a pro hráče zajímavé (Pokorný et al, 2002; Nešpor, 2000). Veškeré výsledky šetření jsou zaznamenány souhrnně v příloze 2. Diskuse nad výsledky průzkumu Z průzkumu vyplývá, že ptáme-li se dětí na zálibu v počítačích, takřka 90% dětí odpoví, že je počítače zajímají a baví (z 224 dotázaných dětí tak odpovědělo 197 dětí, což činí 88 %). Vymezíme-li aktivity na počítači zaměřením se na počítačové hry, pak jejich množství převyšuje 70% (z 224 dotázaných dětí tak odpovědělo 162 dětí, což činí 72 %). Mají-li děti samy uvést své oblíbené volnočasové aktivity, počítač se ve výčtu také objevuje (z celkového počtu 224 dětí jej uvedlo 83 dětí, což činí 37 %), ne však v tak velké míře, jak by nasvědčovaly odpovědi na konkrétní dotaz na zálibu v počítačích. Více než 1/3 dětí však uvádí sama od sebe různé aktivity na počítači ve svém volném čase. Je možné, že menší výskyt počítače v odpovědi na otázku: Co tě baví dělat ve volném čase (po škole, o víkendu)?" je dán formulací této otázky nebo větší intenzitou zájmu o jiné aktivity. Tuto intenzitu zájmu, tedy např. seřazení oblíbenosti jednotlivých volnočasových aktivit détí, nebyla do výzkumu zahrnuta. Srovnáme-li výsledky této práce s výzkumem Petry Vítkové, která zjišťovala obecně způsoby trávení volného času u dětí tříd základních škol v České Třebové, její data ukazují mnohem větší výskyt činnosti na počítači jako volnočasové aktivity (a to u 87% dětí 6. a 7. třídy). Odlišnost může být dána způsobem formulace výzkumných otázek, ale především společnou kategorií PC a televize ve výzkumu P. Vítkové. Kolegyně položila dětem otázku: Čemu se nejraději ve svém volném čase věnuješ?". Děti měly uvést tři nejoblíbenější činnosti. Počítače pak

12 byly sloučeny do společné kategorie s televizí a s 87% byly na 2. místě ihned za sportem (88 %). I tak lze příklon dětí k aktivitám na počítači ve výši 37% považovat za alarmující hodnotu. Mohl by souviset s širokou nabídkou aktivit, které počítač nabízí. Kromě herních aktivit jde také o různé virtuálně-vztahové aktivity na sociálních sítích apod. I pouze u herních aktivit popisovaly děti lákadla ve formě grafického zpracování, požitku ze závodění, možnosti prožitku zabíjení, možnosti uplatnění logiky a strategie, starání se o rodinu, vytváření fantasy světa, zabíjení nudy, zábavy atd. Dá se uvažovat nad tím, jaké potřeby dětí tyto prožitky sytí a zda dětem chybí sycení těchto potřeb jinými prostředky. Děti potřebují poznávat, vnímat podněty, potřebují mít vzory chování a především také kontakt a sociální vztahy, které by se s těmito lákadly na počítačových hrách a jiných aktivitách na počítači mohly pojit, především u sociálních sítí je sycení potřeby kontaktu a sociálních vztahů nasnadě. Prožitek závodů by mohly nabízet také sporty, logika a strategie by mohla být uplatňovaná v deskových hrách, péči o rodinu lze zažívat také ve skutečné rodině, vytváření fantasy světa lze zažít např. při četbě určitého druhu literatury, zahnat nudu a prožívat zábavu lze při různých jiných aktivitách. Ovšem zdá se, že kvalitu grafického zpracování a prožitek zabíjení mohou nabídnout velmi dobře právě jen aktivity na počítači. Celkově se však ukazuje, že častý příklon dětí k nabídce počítačů je důsledkem jejich dnes velmi snadné dostupnosti a menší atraktivity jiných činností či aktivit. Při řešení zájmu o počítače obecné a zájmu o počítačové hry se ukazuje, že zájem o počítačové hry je silnější v mladším školním věku, kde také převládalo zaujetí obrazy bitvy, boje a uplatnění strategie spolu s efektem zábavy, ve středním školním věku (od 4. třídy) se láme oblíbenost počítačových her a jiných aktivit na počítači spojených se surfováním po internetu, ve starším školním věku pak již výrazné dominují jiné aktivity na počítači než hraní počítačových her. Tento posun by se mohl opírat o vývojové aspekty zrání dětí, se vzrůstajícím věkem se objevovala především rostoucí kritičnost k počítačovým hrám a zájem o sociální aktivity na počítači. Počítačové hry převládaly tedy pouze na počátku 1. stupně, od 4. třídy výše děti začínají lákat spíše jiné aktivity na počítači. Výjimku v průzkumu tvořily děti 6. třídy, kde bylo zastoupení hraní počítačových her a jiných aktivit na počítači shodné a v obou případech velmi vysoké (94% dětí). Tato hodnota byla celkově nejvyšší ze všech tříd u obou položek, pouze ve 4. třídě zájem o počítače projevovalo stejné procentuální zastoupení dětí, zájem o počítačové hry zde byl však nižší. Tento výsledek je poněkud překvapující. Souvislost můžeme hledat ve specifiku 6. třídy. Jde o první ročník druhého stupně základní školy, přičemž přestup z prvního stupně do druhého s sebou nese řadu změn, které děti mohou vnímat jako stresující a zátěžové. 206

13 Především se dětem velmi mění denní školní realita. Děti začínají učit různí učitelé, ztrácejí takřka neustálou přítomnost třídní učitelky, která je zpravidla na prvním stupni jedinou vyučující, děti k ní mají vztah a může být jejich vzorem. Na druhém stupni se pozornost začíná tříštit mezi řadu učitelů. Dětem také přibývá řada nových předmětů, navyšuje se počet hodin, které tráví ve škole, a začínají se objevovat i výraznější vývojové změny související s nástupem dospívání. To vše může působit zátěžově a děti mohou raději unikat do virtuálního světa. Z průzkumu dále vyplývá, že necelá polovina dětí navštěvujících základní školu (48%) se dále věnuje odpoledním koníčkům a kroužkům, v nichž počítače nefigurují. Zde by se dala hledat souvislost mezi absencí koníčků a tím pádem vyšším výskytem prožívané nudy a následně zájmem o aktivity na počítačích, které by nudu mohly zahánět. Významnější souvislost se však nenašla. Děti, které navštěvovaly odpolední kroužky, uváděly také zálibu v počítačích a naopak děti, které kroužky nenavštěvovaly, nejmenovaly počítače a aktivity na nich ve větší míře než děti navštěvující zájmové kroužky. I přes malou vazbu mezi uvedenými koníčky, kterým se děti ve volném čase věnují, a absencí preference počítačů lze vnímat jako potěšující informaci, že u takřka poloviny dětí školou povinných se objevuje trávení volného času v odpoledních kroužcích. Tato otázka se zároveň jeví jako problematická. Nabízí se připomínka, že děti mohly mít na mysli při souhlasné odpovědi i kroužek počítačový. Zkreslení dat touto cestou se však autorka i přes nepřesnost otázky vyhnula, protože všechny děti specifikovaly navštěvované kroužky, zpravidla i s údaji, kdy je navštěvují. Počítačové kroužky se v jejich výpovědích nevyskytly. Skutečnost, že řada dětí byla i při anonymním vyplňování dotazníků autorkou rozpoznatelná", je logická vzhledem k tomu, že s nimi dlouhodobě pracovala jako školní psycholožka. Výše uvedená informace v sobě obsahuje etický rozpor, vzhledem k úzké spolupráci s některými dětmi však bylo rozpoznání jejich odpovědí nevyhnutelné. Nabízí se možnost vyloučení těchto dětí z dotazování, ale jejich vynecháním by získané údaje nebyly vzorkem populace dětí základní školy, nehledě na to, že právě ony autorku k myšlence tohoto zkoumání přivedly. V textu došlo také k významové nepřesnosti, kdy nebylo u zájmu o počítačové aktivity obecně specifikováno či vymezeno, že jde o aktivity mimo počítačové hry (existuje řada počítačových on-line her). Zkreslení dat se autorka vyhnula pomocí další otázky, kde byla v odpovědi žádost o specifikaci toho, co konkrétně na počítači děti rády dělají. Děti tak oblíbené aktivity na počítači rozvedly (např. poslech hudby, chatování, komunikace přes sociální sítě), počítačové on-line hry se v jejich výčtu neobjevovaly. Jako největší nedostatek průzkumu lze vnímat skutečnost, že autorka

14 v dotazníku nepoložila otázku na to, kolik hodin denně děti na počítači tráví. Také to by otevíralo řadu dalších možných perspektiv, např. zda děti, které spontánně uvádějí počítače jako náplň volného času, na něm tráví více času než děti, které je spontánně neuvádějí, apod. Vzhledem k širokému věkovému spektru a nižší schopnosti odhadu u malých dětí autorka tuto otázku v textu nepoložila. Lékaři Nešpor a Csémy se ve svém výzkumu zaměřili právě na tuto oblast, přičemž oslovenou skupinou zde byly děti 9. tříd, u nichž lze předpokládat dobrou schopnost odhadu doby, kterou na počítači trávily. Pro praxi se z daného průzkumu nabízí důležitost zaměření se na zvýšení atraktivity jiných aktivit, než jsou aktivity počítačové, také možný důraz na zapojení rodin a především rodičů do volnočasových aktivit dětí. LITERATURA ASLANIDOU, S MENEXES, G. Youth and Internet: Uses and Practises in the home. Computer and Education. 2008, vol. 51, no. 3, s GILES, G., PRICE, R.I. Adolescent computer use: approach, avoidance, and parental control. Australian Journal of Psychology. 2008, vol. 60, no. 2, s GRUSSER, S.M., THALEMANN, R ALBRECHT, U., THALEMANN, C.N. Exessive Computernutzung im Kindesalter - Ergebnise einer psychometrischen Erhebung. Wiener klinische Wochenschrift. 2005, vol. 117, no. 5-6, s HRUBIŠKOVA, H VESELSKÝ, M. Účinky hrania počítačových hier na úroveň pozornosti žiakov základnej školy. Psychológia a patopsychológia dieťaťa. 2006, roč. 41, č. 3, s NEŠPOR, K. Návykové chovám a závislost. Praha : Portál, ISBN NEŠPOR, K, CSÉMY, L. Zdravotní rizika počítačových her a videoher. Česká a slovenská psychiatrie. 2007, roč. 103, s POKORNÝ, V., TELCOVA, J TOMKO, A. Patologické závislosti. Brno : Ustav psychologického poradenství a diagnostiky, ISBN SHOTTON, M. Computer Addiction? A Study of Computer Dependency. London : Tylor and Francis, ISBN SKOŘIC, M.M., CHING TEO, L.L., NEO, R.L. Children and Video Games: Addiction, Engagement and Scholastic Achievment. Cyberpsychology and Behavior. 2009, vol. 12, no. 5, s SULER, J. Computer and Cyberspace Addiction. International Journal of Applied Psychoanalytic Studies. 2004, vol. 1, no. 4, s ŠMAHEL, D. Pozitiva převažují. Psychologie dnes. 2007, roč. 13, č. 7-8, s. 40. TURČEK, K. Psychopatologické a sociálno-patologické prejavy detí a mládeže. Bratislava : IRIS, ISBN VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie I. Praha : Karolinum, ISBN

15 Príloha 1. Dotazník distribuovaný mezi dětmi (pro potřeby článku je v dotazníku zkrácen prostor na odpovědi respondentů) DOTAZNÍK Pohlaví: holka-kluk Věk: Co tě baví dělat ve volném čase (po škole, o víkendu)? Chodíš do nějakého zájmového kroužku či na trénink? Pokud ano, o jaké kroužky či tréninky jde a kolikrát týdně tam docházíš? Jakým způsobem Tě rodiče nejčastěji trestají za nějaký prohřešek? Co dostáváš od rodičů za odměnu? Máš doma počítač? Baví tě být na PC? Co na něm rád děláš? Baví tě hraní počítačových her? Pokud jsi odpověděl na předchozí otázku ANO, pokračuj prosím dále. Pokud ne, dékuju Ti za věnovaný čas. Napiš, co tě nejvíc baví na hraní počítačových her, pokud je rád hraješ (pokud chceš napsat víc, můžeš pokračovat na zadní straně ). Děkuji za vyplnění dotazníku. Kateřina Srahůlková Příloha 2. Přehled výsledků dotazníkového šetření. Rozložení počtu dětí v jednotlivých třídách, početní i procentuální zastoupení dětí v jednotlivých sledovaných položkách Dětí celkem N (počet dětí) PC - ano Relativní četnost (%) PC hry - ano N (počet dětí) Relativní četnost (%) PC jako náplň volného času N (počet dětí) Relativní četnost (%) Odpolední kroužky - ano N (počet dětí) Relativní četnost (%) 2. třída , třída třída třída , třída třída třída třída ,5 Celkem Vysvětlení položek tabulky: Položka PC - ano" se vztahuje k dotazníkové otázce: Baví tě být na PC? Položka PC hry - ano" se vztahuje k dotazníkové otázce: Baví tě hraní počítačových her? Položka PC jako náplň volného času" se vztahuje k dotazníkové otázce: Co té baví dělat ve volném čase (po škole, o víkendu)? Položka Odpolední kroužky - ano" se vztahuje k otázce: Chodíš do nějakého zájmového kroužku či na trénink?