umístění stát 1 Dánsko 1 Finsko 1 Nový Zéland

Transkript

1 Demokracie a korupce Oskar Krejčí Když nedávno šéf kremelské kanceláře Sergej Ivanov komentoval nejnovější velké korupční skandály v Rusku, začal citací Nikolaje Karamzina, historika z přelomu 18. a 19. století. Ten na otázku Jak na Rusi? lakonicky odpověděl: Kradou. Karamzinův dvě století starý výrok naznačuje, že korupce je věčná. Také vynikající seriál Řím, který podle přísloví i slepé kuře občas trefí na zrno vysílala Česká televize, naznačuje, že už v antice politickou moc doprovázel sex a korupce. Zpráva z posledního zkoumání korupce v Evropské unii, které bylo provedeno na objednávku sekce Analýz veřejného mínění Evropské komise a jehož výsledky byly zveřejněny v únoru 2012, uvádí hned v úvodu, že ekonomické ztráty vdůsledku korupce dosahují v Unii úrovně 120 miliard Eur ročně. Zároveň sděluje, že 74 % obyvatel států Evropské unie pokládá korupci za největší problém ve své zemi; v Česku je to ovšem 90 % a na Slovensku 95 % dokázaných. V rámci celé EU za neodstranitelnou pokládá korupci 70 %, na Slovensku dokonce 74 % respondentů. Pouze v jediné zemi Unie se většina lidí, konkrétně 51 %, domnívá, že korupce je odstranitelná a že neexistovala vždy. Onou zemí je Česko. 1 Transparency International: Ti nejlepší Každý, kdo se zabývá korupcí, se dříve nebo později seznámí s indexem vnímání korupce (CPI), který zpracovává nevládní organizace Transparency International. CPI není výsledkem standardního výzkumu veřejného mínění, který se opírá o reprezentativní vzorek napodobující sociální složení celé společnosti. Index vnímání korupce je neváženým průměrem výsledů zkoumání, která provádějí takové organizace jako Světová banka, Asijská rozvojová banka a Africká rozvojová banka, ale i liberální instituce jako Freedom House a další organizace. Ty se dotazují mezi zástupci podnikatelské sféry a dalšími v byznysu či zadávání zakázek zaangažovanými subjekty. Není to zrovna nejpřesnější metodika, ale jiná obdobně populární není zatím k dispozici. Tabulka č. 1: CPI index vnímání korupce, deset nejlepších umístění stát 1 Dánsko 1 Finsko 1 Nový Zéland 1 Corruption. Special Eurobarometer 374. Publication: February 2012, s. 4, 11-12, 75 a 77 Předcházející výzkumy na toto téma byly prováděny v letech 2005, 2007 a

2 4 Švédsko 5 Singapur 6 Švýcarsko 7 Austrálie 7 Norsko 9 Kanada 9 Nizozemí Pramen: Transparency Interantional: Corruption Perceptions Index 2012 Podle poslední škály CPI se mezi pěti zeměmi s nejnižší korupcí umístily tři severské státy, a to v pořadí Dánsko, Finsko, Švédsko. V první desítce jsou i Norsko, Nizozemí a Švýcarsko. 2 Protože se jedná o liberální země s mimořádně rozsáhlým veřejným sektorem, lze z tohoto údaje odvodit závěr, že velikost korupce není závislá na šíři a hloubce státních zásahů do ekonomického a sociálního života společnosti. Transparency International: Ti v jedné třetině Česko se podle indexu vnímání korupce umístilo na 54. místě, Slovensko je 62. Pozoruhodné je, že se Česko o svou pozici dělí s takovými státy, jako je Lotyšsko, Malajsie či Turecko. Tento bezesporu prazvláštní výsledek vybízí k hledání, co tyto státy odlišuje. A rozdíl se snadno najde: všechny ti zmíněné státy ratifikovaly Úmluvu proti korupci, kterou připravilo OSN, Česko nikoliv. 3 Tabulka č. 2: CPI index vnímání korupce, Česko, Slovensko a okolí umístění stát 50 Rwanda 51 Gruzie 51 Seychely 53 Bahrajn 54 Česká republika 54 Lotyšsko 54 Malajsie 54 Turecko 58 Kuba 58 Jordánsko 58 Namibie 61 Oman 62 Chorvatsko 62 Slovensko 64 Ghana 64 Lesotho 2 Transparency Interantional: Corruption Perceptions Index UN: United Nations Convention against Corruption 2

3 Pramen: Transparency Interantional: Corruption Perceptions Index 2012 Úmluva proti korupci je bezesporu významná norma mezinárodního práva. Přijata byla v roce 2003 a v platnost vstoupila o dva roky později; má, i bez Česka, 164 účastnických stran. V této rozsáhlé Úmluvě rozdělené na 8 kapitola a 71 článků lze nalézt spoustu zajímavých definic takových pojmů, jako je veřejný činitel, zahraniční veřejný činitel, činitel veřejné mezinárodní organizace, ale i vlastnictví, konfiskace a podobně. Marně tam ale čtenář hledá definici korupce. Důvod je prostý: téměř všichni vědí, že korunce je špatná věc, ale málokterý státník se shodne s jiným státníkem na vymezení, co korupce je. Ne každý vnímá stejně, co je to zneužití pozice v politice, veřejné správě či hospodářství k osobnímu prospěchu. Transparency International: Ti nejhorší Na samém dně poslední škály vytvořené podle CPI, tedy na 174. místě, se umístily tři státy: Afghánistán, Severní Korea a Somálsko. V případě KLDR se jedná o zřejmý ideologický předsudek. Těžko si lze představit, že by v této zemi někdo prováděl průzkum; naopak každý si snadno představí asijské drakonické tresty za korupci. Podstatné je ale něco jiného: plnila či plní korupce v zemích byrokratického socialismu stejnou sociální roli jako v liberálně kapitalistických státech? Tabulka č. 3: CPI index vnímání korupce, deset nejhorších umístění stát 165 Haiti 165 Venezuela 169 Irák 170 Turkmenistán 170 Uzbekistán 172 Myanmar 173 Súdán 174 Afghánistán 174 Severní Korea 174 Somálsko Pramen: Transparency Interantional: Corruption Perceptions Index 2012 Při vzpomínce na středoevropskou atmosféru před třemi dekádami lze jednoznačně říci, že korupce byla jiná už proto, že odlišnou funkci měly peníze. Především nesloužily jako kapitál, nemohly se pro jedince stát zdrojem nadhodnoty, tedy zdrojem zisku. Navíc sebevětší množství peněz nemohlo jedince osvobodit o pracovní povinnost. Obtížně také mohly peníze nabyté korupcí sloužit jako poklad, protože to by při malé platové diferenciaci zaznamenala pozorná domovnice nebo jiné všímavé instituce. Předtím než v 80. letech nastoupili veksláci 3

4 jako předobraz nového řádu věcí, týkala se korupce především nedostatkového zboží a služeb. Ať byla jakkoli masová, byla to takzvaná malá korupce. Ta velká přišla se svobodou podnikání. Velká korupce Z hlediska státu se rakovinná velká korupce oprávněně jeví jako ohrožení bezpečnosti země. V transformačním období, které změnilo státy byrokratického socialismu v liberálně kapitalistické státy, měla ale ještě jednu závažnou sociální funkci: urychlovala rozhodování. Kdyby privatizace probíhala v právním prostředí, které korupci trestá, neskončila by dodnes. Ti, kdo rozhodli, že v postsocialistických zemích proběhne divoká privatizace, přisoudili korupci vědomě či nevědomě, ale mnohem pravděpodobněji cílevědomě roli urychlovače. Tehdy se na úřadech schvalovaly privatizační projekty, které novému vlastníkovi a jeho rodině měly zajistit nadstandardní sociální status na několik generací dopředu. Je zcela naivní myslet si, že každý politik či úředník, který rozhodoval o takovém projektu, činil tak za svůj hubený plat. Takto se formovala politická kultura, v níž službu veřejnosti nahradilo podnikání. Obsazení pozice ve státním aparátu se stalo konkurenční výhodou. Korupce z dob byrokratického socialismu se navíc rozštěpila na korupci, legální lobby a provizi. Podle zmíněného výzkumu korupčního prostředí v Evropské unii pokládá 88 % Čechů korupci za součást podnikatelské kultury (v rámci celé Unie je to 67 % dotázaných, na Slovensku 84 %). Češi zaujímají první místo v Unii mezi těmi, kdo jsou přesvědčeni, že je korupce plně spojená s organizovaným zločinem (82 % v Česku, na Slovensku 71 %, zatímco v rámci celé EU 57 %). Také pokud jde o názor, že za korupci jsou mírné tresty, jsou Češi nejméně spokojení 92 % dotázaných Čechů pokládá tresty za malé, přičemž v rámci celé Unie je to 77 % respondentů. Pouze 12 % Čechů se domnívá, že protikorupční kontrola politických stran je dostatečná (v EU je to 22 %). 4 Tabulka č. 4: Vnímání korupce veřejností v Česku, na Slovensku a Evropské unii otázka Česko Slovensko celá EU Je korupce neodstranitelná, je věčná? ano 46 % ano 74 % ano 70 % Je korupce největším problémem ve vaší zemi? ano 90 % ano 95 % ano 74 % Je korupce součástí podnikatelské kultury ve vaší zemi? ano 88 % ano 84 % ano 67 % Je korupce ve vaší zemi spojená s organizovaným ano 82 % ano 71 % ano 57 % zločinem? Jsou tresty za korupci ve vaší zemi mírné? ano 92 % ano 82 % ano 77 % Je vládní boj s korupcí ve vaší zemi efektivní? ano 11 % ano 16 % ano 22% Je protikorupční kontrola poltických stran ve vaší zemi ano 12 % ano12 % ano 22 % 4 Corruption. Special Eurobarometer 374. Citované vydání, s. 32, 90-91, a

5 dostatečná? Zhoršila se za poslední tři roky situace s korupcí ve vaši zemi? ano 70 % ano 47 % ano 47% Pramen: Corruption. Special Eurobarometer 374. Publication: February Korupce nově Výzkum pro Evropskou komisi hlásí, že se podle 87 % respondentů v Česku je vládní boj neefektivní (na Slovensku je to 79 %, v rámci EU 68 %), přičemž podle 70 % dotázaných Čechů situace s korupcí za poslední tři roky zhoršila (na Slovensku je to 47 %, v rámci Evropské unie je to 47 % respondentů). 5 Také Centrum pro výzkum veřejného mínění, které v červnu 2012 provedlo výzkum spokojenosti občanů ve 29 oblastech společenského života, hlásilo, že nejméně lidí v Česku je spokojeno se stavem korupce 92 % dotázaných bylo velmi či spíše nespokojených a jen 1 % respondentů bylo se stavem korupce v zemi spokojeno. 6 Přesto poslední měsíce ukazují v Česku nebývale velké množství policií odhalených a státním zastupitelstvím stíhaných korupčních skandálů. Stejně jako v Rusku. Nabízí se otázka, co má celý postsocialistický prostor od Aše po Vladivostok společného, že se zvedla taková antikorupční vlna. Zdá se, že se začaly měnit sociální podmínky korupce. Především skončila hromadná privatizace. Zároveň se zformovaly vlivné skupiny nových bohatých, a to i oligarchů, kteří mají zájem na stabilizaci poměrů vpostsocialistických zemích, především proběhnuvších majetkových změn a korupce je destabilizující. Je to obdobné jako při dobývání Západu: jak napsal historik Arthur Ekrich vknize Ideje, ideály a americká diplomacie, americká sympatie s rudým mužem se stala efektivní až tehdy, když indiáni již neměli žádné další území, které by mohli ztratit. 7 V neposlední řadě je důležitým prvkem změny účinnosti boje proti korupci skutečnost, že se mezi politiky a do státní správy dere nová generace. Její politická kultura sice navazuje na generaci předcházející, ale je nositelem jiného právního povědomí a má mnohem menší příležitost ke korupci. Dnes už není na pořadu dne korupce při plošné privatizaci, ale jen výběrové zbytkové plány vyžadující větší fantazii jako například otrokářsky pojatý druhý pilíř penzijní reformy či privatizační projekt, kterému se s notnou dávkou propagandistického cynismu říká církevní restituce. 5 Tamtéž, s. 81, 79, 39 a CVVM: Spokojenost se stavem ve vybraných oblastech veřejného života červen Tisková zpráva ps120709, s EKRICH, Arthur A. Jr.: Ideas, Ideals, and American Diplomacy: A History of Their Growth and Interaction. New York: Meredith Publishing Co., 1966, s

6 Ve společnosti, která jako posvátnou hodnotu vyhlásila zisk, je korupce nesmrtelná. To ale neznamená, že by se bojovníci proti ní měli vzdát. A už vůbec ne v Česku, kde výzkumy ukazují nesmlouvavě antikorupčně naladěnou veřejnost. Stále platí slavné heslo studentských bouří 60. let, které zdobilo zdi Latinské čtvrti v Paříži: Buďme realisté, žádejme nemožné! 6