Zastupitelstvo statutárního města Jihlava se sídlem Masarykovo náměstí 97 /1, Jihlava 1

Transkript

1 Jl 'Dr. M1d1.1l BORTFI. Naše zn.: Ústavní soud ČR Joštova Brno datovou schránkou Brno, stěžovatel: Zastupitelstvo statutárního města Jihlava se sídlem Masarykovo náměstí 97 /1, Jihlava 1 právně zastoupen: JUDr. Michal BORTEL, advokát Jakubské náměstí 580/4, Brno účastník: Nejvyšší správní soud vedlejší účastníci: 1. Krajský soud v Brně 2. Přípravný výbor pro účely místního referenda ve Statutárním městě Jihlavě, zast. zmocněncem Vítem Prchalem, Lipová 7, Jihlava ústavní stížnost podle ustanovení 72 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu (komunální ústavní stížnost) pro porušení práva územního samosprávného celku na samosprávu, které obcím zaručují čl. 8, čl. 100 odst. 1 a čl. 101 odst. 4 Ústavy České republiky (dále jen 11Ústava11). proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. Ars 3/ ze dne ve spojení s rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. Ars 9/ ze dne a rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. Ars 5/ ze dne spojená s návrhem stěžovatele podle ustanovení 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu na odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí IČ: I DIČ: CZ ČAK: I id DS: v78hxj9 1/16

2 Jl 10r. Mich.11 BORTEL,, ' Přílohy: 1. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. Ars 3/ ze dne usnesení Krajského soudu v Brně č.j. 67 A 6/ ze dne rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. Ars 9/ ze dne rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. Ars 5/ ze dne usnesení Krajského soudu v Brně č.j. 67 A 6/ ze dne usnesení Krajského soudu v Brně č.j. 67 A 5/ ze dne plná moc právního zástupce stěžovatele 8. výpis z usnesení zastupitelstva města Jihlavy č. 351 /15-ZM ze dne I. Časová přípustnost ústavní stížnosti 1) Dne byl stěžovateli doručen rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. Ars 3/ ze dne , kterým byla zamítnuta kasační stížnost proti usnesení Krajského soudu v Brně č.j. 67 A 6/ ze dne Stěžovatel podává tuto ústavní stížnost za splnění podmínky stanovené 72 odst. 3 zákona o Ůstavním soudu, tedy ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. 11. Stručná chronologie předchozích soudních řízení 2) Vedlejší účastník č. 2 (Přípravný výbor pro účely místního referenda ve Statutárním městě Jihlavě) se svým návrhem doručeným Krajskému soudu v Brně dne a doplněním doručeným Krajskému soudu v Brně dne domáhal vyhlášení místního referenda ve statutárním městě Jihlava, a to ve dnech 1 O. a 11. října Na tento návrh vedlejšího účastníka č. 2 reagoval svým usnesením Krajský soud v Brně č.j. 67 A 5/ ze dne , kterým určil, že návrh vedlejšího účastníka č. 2 na vyhlášení místního IČ: I DIČ: CZ I ČAK: I I id OS: v78hxj9 2/16

3 Jl Dr. M1d1.d BOR IT:L 11h o " referenda ve statutárním městě Jihlava ve dnech 1 O. a 11. října 2014 ze dne doplněný dne nemá nedostatky a současně rozhodl, že návrh na vyhlášení místního referenda ve statutárním městě Jihlava, a to ve dnech 1 O. a 11. října 2014, se jako předčasný odmítá. 3) Vedlejší účastník č. 2 podal dne ke Krajskému soudu v Brně opětovný návrh na vyhlášení místního referenda ve statutárním městě Jihlava, a to ve dnech 10. a 11. října Na tento návrh reagoval svým usnesením Krajský soud v Brně č.j. 67 A 6/ ze dne , kterým vyhlásil konání místního referenda na den 13.prosince ) V řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně č.j. 67 A 5/ ze dne rozhodl svým rozsudkem Nejvyšší správní soud č. j. Ars 5/ ze dne tak, že zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Brně a odmítl návrh na určení bezvadnosti návrhu na vyhlášení místního referenda ze dne doplněného podáním vedlejšího účastníka č. 2 ze dne Nejvyšší správní soud opřel své rozhodnutí o zásadní zjištění uvedené v čl. 30 předmětného rozsudku, kde doslova uvedl, cituji: [301 Nejvyšší správní soud konstatuje, že uvedené stěžovatelovo podání ze dne představuje návrh na určení, že návrh na konání místního referenda nemá_ nedostatky. Tento návrh byl však podán až , jelikož nebyl obsahem jeho_ původního návrhu na vyhlášení místního referenda doručeného krajskému soudu dne Návrh na určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky, tak byl, podán opožděně, jelikož je třeba jej podat do 10 dnů od doručení písemné výzvy k_ odstranění vad návrhu na konání místního referenda [ 57 odst. 2 písm. a) zákona o místním referendu/. Poslední výzva k odstranění nedostatků návrhu na vyhlášení referenda, na kterou přípravný výbor nereagoval faktickým odstraňováním vytýkaných_ nedostatků, byla navrhovateli doručena dne a lhůta k podání návrhu na_ IČ: DIČ: CZ IČAK: I id DS: v78hxj9 3/16

4 JUDr. Mkh.,l 130RTEL h ok. určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky, tak marně uplynula. dne " Je tedy z uvedeného zcela jasně patrné, že vedlejší účastník č. 2 se dopustil zásadního procesního pochybení, když nepodal včas návrh na určení bezvadnosti návrhu na vyhlášení místního referenda a tedy stěžovatel zcela správně nemohl o vyhlášení konání místního referenda rozhodnout, neboť neexistoval bezvadný návrh na jeho vyhlášení. 5) Usnesením Krajského soudu v Brně č.j. 67 A 6/ ze dne vyhlásil soud konání místního referenda na den 13. prosince V řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně č.j. 67 A 6/ ze dne rozhodl Nejvyšší správní soud svým rozsudkem č. j. Ars 9/ ze dne tak, že zrušil usnesení Krajského soudu v Brně č.j. 67 A 6/ ze dne a současně odmítl návrh vedlejšího účastníka č. 2 v části, jíž se navrhovatel domáhal, aby Nejvyšší správní soud potvrdil výrok li. usnesení Krajského soudu v Brně ze dne , čj. 67 A 6/ , a aby stanovil, že stěžovatel je oprávněn požádat na základě shromážděných podpisů v předložených podpisových arších ještě jednou o konání místního referenda totožného obsahu až do ". 6) Na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. Ars 9/ ze dne reagoval usnesením Krajský soud v Brně č.j. 67 A 6/ ze dne , kterým vyhlásil konání místního referenda souběžně s volbami do zastupitelstev krajů v roce ) V řízení o kasační stížnosti stěžovatele proti usnesení Krajského soudu v Brně č.j. 67 A 6/ ze dne rozhodl Nejvyšší správní soud svým rozsudkem č. j. Ars 3/ ze dne tak, že kasační stížnost zamítl. IČ: DIČ: CZ I ČAK: I I id DS: v78hxj9 4/16

5 JUDr. Mid1al BORTEL,!,,J;_ 111. Základní právní argumentace přijatelnosti ústavní stížnosti A. Otázka bezvadnosti návrhu na vyhlášení místního referenda 8) Nejvyšší správní soud se dopustil zásadní nekonzistentnosti a nepředvídatelnosti, když nejprve rozsudkem č. j. Ars 5/ ze dne , konstatoval, cituji: [301_ Nejvyšší správní soud konstatuje, že uvedené stěžovatelovo podání ze dne představuje návrh na určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky._ Tento návrh byl však podán až , jelikož nebyl obsahem jeho původního návrhu. na vyhlášení místního referenda doručeného krajskému soudu dne Návrh na. určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky, tak byl podán opožděně, jelikož je třeba jej podat do 10 dnů od doručení písemné výzvy k odstranění. vad návrhu na konání místního referenda [ 57 odst. 2 písm. a) zákona o místním_ referendul. Poslední výzva k odstranění nedostatků návrhu na vyhlášení referenda, na kterou přípravný výbor nereagoval faktickým odstraňováním vytýkaných nedostatků, byla. navrhovateli doručena dne a lhůta k podání návrhu na určení, že návrh na. konání místního referenda nemá nedostatky, tak marně uplynula dne ", tedy nejprve vyložil otázku řízení o bezvadnosti návrhu na vyhlášení referenda upravenou v 52 odst. 2 písm. a) zákona o místním referendu jako samostatné řízení, a to ve spojení s ustanovením 91 a odst. 1 písm. a) s.ř.s., a první usnesení Krajského soudu v Brně č.j. 67 A 5/ ze dne zrušil právě pro skutečnost, že vedlejší účastník č. 2 podal návrh na určení bezvadnosti návrhu opožděně. 9) Následně došlo k zásadnímu obratu v úvaze Nejvyššího správní soudu, neboť ten svým rozsudkem č. j. Ars 9/ ze dne zcela popřel svůj předchozí rozsudek, kdy v rámci úvahy uvedl následující, cituji: [571 Až rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze. dne , čj. Ars (č Sb. NSS) judikoval Nejvyšší správní. soud, že {rlozhoduje-li soud o vyhlášení místního referenda, může si otázku bezvadnosti. IČ: I DIČ: CZ I ČAK: I I id OS: v78hxj9 5/16

6 JUDr. Mi.-hJI BORTFL 1d návrhu na konání místního referenda posoudit jako předběžnou otázku, resp. musí si ji_ takto posoudit, pokud bezvadnost návrhu na konání místního referenda nebyla zákonem předvídaným způsobem deklarována dříve rozhodnutím, z něhož by pak soud vycházel". [581 Právě o takovou situaci jedná se v projednávané věci. Zde sice původně byla_ bezvadnost návrhu na konání místního referenda deklarována, ale oo zrušení usnesení - tuto skutečnost určující nezbývá než posoudit předmětnou otázku jako otázku předběžnou. Protože z důvodů již shora v části VC tohoto rozsudku vyložených bude o. případném vyhlášení místního referenda rozhodovat v dalším řízení krajský soud, posoudí. on sám, zda návrh na konání místního referenda má či nemá nedostatky. Ostatně již fakt,. že o bezvadnosti návrhu dosud relevantně rozhodnuto nebylo, bránil by Nejvyššímu_ správnímu soudu nově tuto otázku otevřít a překvapivě o ni jako o otázce předběžné_ uvážit. I tím je založen důvod pro vrácení věci krajskému soudu k dalšímu řízení a nikoliv. pro postup dle 11 O odst. 2 písm. c) s. ř. s." 10) Mezi oběma rozsudky NSS uvedenými pod čl. 8 a 9 této stížnosti je jasný zcela zásadní názorový obrat, přičemž tento obrat je fakticky dán mezi a (citovaný rozsudek č. j. Ars 4/ v rámci úvahy druhého rozsudku NSS v dané věci). Tento zásadní názorový obrat zcela zřetelně odporuje principům právního státu zakotveného v čl. 1 odst. 1 Ůstavy. Je zcela nepřípustné, aby v rozmezí 43 dnů došel Nejvyšší správní soud ke zcela opačným závěrům, když nejprve zcela správně posoudí ustanovení v 52 odst. 2 písm. a) zákona o místním referendu jako samostatné řízení, a to ve spojení s ustanovením 91 a odst. 1 písm. a) s.ř.s., aby týž soud o 43 dní později označil stejné ustanovení zákona o místním referendu za součást řízení o vyhlášení referenda a pouze jako otázku předběžnou a nikoli samostatnou. 11) Komunální ústavní stížnost se v několika směrech zásadním způsobem odlišuje od úpravy "obecné" ústavní stížnosti podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ůstavy, a to - mimo jiné - i v tom směru, že zatímco v řízení o obecné ústavní stížnosti je příslušnost Ůstavního soudu IČ: 704 SS SS4 I DIČ: CZ I ČAK: I I id OS: v78hxj9 6/16

7 JUDr. Mich,11130R I El. "" l dána toliko v případě porušení ústavně zaručených základních práv nebo svobod stěžovatele, v případě tzv. ústavní stížnosti komunální hodnotí Ústavní soud i zákonnost zásahu státu (viz. nález sp. zn. I. ÚS 471 /2000 ze dne ). O tento již jednou vyslovený právní názor při náhledu na komunální ústavní stížnosti opírá stěžovatel tuto svou ústavní stížnost, neboť je toho názoru, že porušení principů právního státu, zjevně nezákonný postupem Nejvyššího správního soudu v rozsudku č. j. Ars 9/ ze dne a na něj navazujícím konečným rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. Ars 3/ ze dne , došlo k nezákonnému zásahu státu do práva územního samosprávného celku na samosprávu, které obcím zaručují čl. 8, čl. 100 odst. 1 a čl. 1O1 odst. 4 Ústavy. 12) Stěžovatel je toho názoru, že řízení o určení bezvadnosti návrhu na vyhlášení místního referenda je samostatné řízení, které ve svém obsahu zkoumá, zda-li návrh na vyhlášení místního referenda nemá nedostatky a je určujícím pro další samostatné řízení. Dále je třeba připomenout, že vedlejší účastník č. 2 podal návrh na určení bezvadnosti návrhu na vyhlášení místního referenda až a jak sám NSS ve svém prvním rozsudku ze dne jasně konstatoval, tento návrh byl podán opožděně. Je tedy vyloučeno, aby opožděný návrh, jasně ohraničený zákonnou lhůtou pro podání, mohl sloužit pro řízení o předběžné otázce, když vyhlášení místního referenda je řízení návrhové, tedy bez návrhu nelze vydat jakékoli rozhodnutí. Zákon současně neobsahuje žádné ustanovení, že zmeškání lhůty lze prominout, jak tomu je v některých zákonem předvídaných případech v jiných typech řízení napříč právním řádem. V dalším řízení před Nejvyšším správní soudem a Krajským soudem v Brně (tedy rozsudek NSS č. j. Ars 9/ ze dne , usnesení KS v Brně č.j. 67 A 6/ ze dne a rozsudek NSS č. j. Ars 3/ ze dne ) oba soudy tuto zcela zjevnou nezákonnost aprobovaly, čímž nezákonně zasáhly do práva územního samosprávného celku na samosprávu, které obcím zaručují čl. 8, čl. 100 odst. 1 a čl. 101 odst. 4 Ústavy, JUDr. Michal BORTEL. advokát I sídlo: Jakubské náměstí 580/4, Brno; ; advokat@michalbortel.eu IČ: I DIČ: CZ I ČAK: I id DS: v78hxj9 7116

8 Jl 'Dr. M1ch.d BORTEL I neboť stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vvžadu je-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem. V daném případě došlo k zásahu státu (soudní moci) do práva na samosprávu způsobem, který zákon neumožňuje a nestanoví, a proto je zcela zjevné, že do stěžovatelových práv bylo zasaženo nejen nezákonným, ale i neústavním způsobem. Navíc k tomuto zásahu došlo zjevnou nekonzistentností a svévolí Nejvyššího správního soudu, který nejprve jasně uvedl, že řízení o určení bezvadnosti návrhu je samostatné řízení a musí mu předcházet podání takového návrhu, aby poté o 43 dní později sám sebe popřel a vyslovil názor zcela opačný! B. Nezákonné určení termínu konání místního referenda 13) Předně je třeba uvést, že 15 zákona o místním referendu stanoví: Místní referendum se koná nejpozději do 90 dnů po dni jeho vyhlášení, není-li v návrhu přípravného výboru. uvedena doba pozdější." Zákon poskytuje soudní ochranu přípravnému výboru pro jím podaný návrh a garantuje mu, že se soudně domůže konání místního referenda v termínu navrženém přípravným výborem nebo do 90 dnů od vyhlášení místního referenda. V napadeném případě ovšem došlo ke zjevné druhé nezákonnosti a nezákonnému zásahu státu do práva stěžovatele na samosprávu (první nezákonnost - viz. Čl. Ill písm. A této stížnosti - neexistence bezvadnosti návrhu), a to formou usnesení Krajského soudu v Brně č.j. 67 A 6/ ze dne následně potvrzeného rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. Ars 3/ ze dne Obě tato soudní rozhodnutí aprobovala vyhlášení místního referenda v termínu souběžně s volbami do zastupitelstev krajů v roce 2016, a to zcela v rozporu s návrhem vedlejšího účastníka č. 2 ze dne doplněného podáním vedlejšího účastníka č. 2 ze dne , kdy pouze o tomto návrhu byly oba soudy oprávněny rozhodnout. Je třeba připomenout, že řízení, která probíhala před Krajským soudem v Brně, jsou řízení návrhová a současně tato řízení IČ: I DIČ: CZ I ČAK: I I id DS: v78hxj9 8/16

9 JUOr. l\11ch I BOR r FI.. i.. ' mají jasná zákonná pravidla. Vyhlášení místního referenda souběžně s volbami do zastupitelstev krajů v roce 2016 nejen, že nemá oporu v návrhu vedlejšího účastníka č. 2 ze dne doplněného podáním vedlejšího účastníka č. 2 ze dne , ale nemá oporu ani v zákonné právní úpravě 15 zákona o místním referendu ani v 57 téhož zákona, kde se poskytuje zákonná soudní ochrana pro návrh přípravného výboru. Dikce zákona o místním referendu ve spojení s ustanovením 91 a odst. 1 písm. a) s.ř.s. zakotvuje velmi krátké a jasně stanovené procesní lhůty, aby se přípravný výbor domohl vyhlášení referenda v požadovaném termínu. Vyhlášení místního referenda ze strany Krajského soudu v Brně na termín rok a půl od vydání usnesení, nemá žádnou oporu v právní úpravě, kde se poskytuje soudní ochrana návrhu přípravného výboru. Takové rozhodnutí soudu aprobované Nejvyšším správním soudem je zcela mimo zákonnou intenci a jde přímo proti samotné dikci ustanovení čl. 101 odst. 4 Ůstavy, neboť stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem. Tedy při kumulativním splnění obou podmínek. Zákon přitom jasně stanoví, jak se soudní ochrana návrhu přípravnému výboru poskytuje. V daném případě usnesením Krajského soudu v Brně č.j. 67 A 6/ ze dne následně aprobovaného rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. Ars 3/ ze dne , se dopustily obě soudní instance zcela nezákonného zásahu státu do práva na samosprávu, neboť návrh přípravného výboru na konání místního referenda obsahoval termín 1 O. a 11. října 2014, a nikoli termín souběžně s konáním voleb do zastupitelstev krajů v roce Obě soudní instance přiznaly přípravnému výboru více práv, než mu zákon poskytuje, a to při souběžné absenci bezvadného návrhu přípravného výboru. 14) Nezákonnost a neústavnost postupu obou soudních instancí popsaná v předcházejícím odstavci je také podtržena skutečností, že obě soudní instance aprobovaly vyhlášení místního referenda v termínu souběžně s konáním voleb do zastupitelstev krajů IČ: I DIČ: CZ I ČAK: I I id DS: v78hxj9 9/16

10 Jl 'Dr. Mich,il BORTEL,,1 v roce 2016, a to aniž by toto bylo předmětem návrhu přípravného výboru ze dne dne doplněného podáním vedlejšího účastníka č. 2 ze dne Stěžovatel opakovaně zdůrazňuje, že právní konstrukce soudní ochrany vyhlášení místního referenda je pevně spojena s podaným návrhem, který je podpořen peticí občanů ve stanoveném zákonném počtu. Přípravný výbor jednající svým zmocněncem není oprávněn libovolně měnit vůli petentů, kteří připojují své podpisy pod návrh na vyhlášení referenda za jasně definovaných podmínek a ve stanoveném termínu. Proto je také zákonná konstrukce soudní ochrany pevně spojena s textem podaného návrhu přípravného výboru, neboť je obrazem vůle podepsaných voličů. Usnesením Krajského soudu v Brně č.j. 67 A 6/ ze dne následně aprobovaného rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. Ars 3/ ze dne se soudy dopustily zcela nepřípustného soudního aktivismu, a to bez jakékoli zákonné opory. Nelze totiž připustit, aby byla soudní ochrana přiznána něčemu, co není právem definováno. V tomto směru vykazují obě rozhodnutí jasné znaky soudní libovůle při despektu k vůli petentů podepsaných pod podpisovými archy. Soud není v daném případě oprávněn moderovat vůli těch, kdo chtějí vyhlásit referendum o určité otázce či otázkách a v určitém termínu. Je třeba také zásadně polemizovat s úvahou obsaženou v obou posledně zmiňovaných rozhodnutích, která se snaží argumentačně zdůvodnit, proč je lepší vyhlásit referendum společně s volbami a že je za určitých okolností připustit odchylku od zákonného standardu, aby se zvýšila pravděpodobnost na platnost konaného referenda. Taková úvaha soudu vůbec nepřísluší, neboť tato úvaha přísluší pouze a jenom tomu, kdo má ve své dispozici podání návrhu na vyhlášení místního referenda. Zákon předpokládá dvě možnosti - prostřednictvím přípravného výboru či z vůle zastupitelstva. To jsou jediné dva subjekty, které mají ve svém moci ovlivnit termín konání referenda, a to buď vhodným časováním podaní bezvadného návrhu v případě přípravného výboru či vhodným časováním ze strany zastupitelstva obce při úvaze o IČ: I DIČ: CZ I ČAK: I I id DS: v78hxj9 10/16

11 Jl ldr. M1d1al l\or ITL h I zařazení schválení referenda na pořad jednání zastupitelstva, aby byly dodrženy následné lhůty pro jeho konání. Toto jsou jediné dva subjekty, které mají dispoziční oprávnění ovlivnit termín konání referenda. Smyslem zákonné úpravy je potom poskytnout takové vůli soudní ochranu. Podstatně vyšší soudní ochrana je zákonem definována na straně přípravného výboru, a to právě tím, že je ohraničena pevně definovanými lhůtami pro rozhodnutí nalézacího soudu, aby bylo možné vůle voličů dosáhnout. To ovšem pouze za podmínky, že přípravný výbor postupuje v souladu s právní úpravou a předloží bezvadný návrh, který je způsobilý projednání a případně dále soudní ochrany pro případ nečinnosti zastupitelstva. Navíc tato úvaha naprosto neobstojí i ve světle referenda konaného dne v obci Podolí u Brna, kde účast v místní referendu dosáhla mimo souběhu s konáním voleb 68,36% oprávněných voličů. Ve světle této aktuální zkušenosti se úvahu Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Brně o vhodnosti konání referenda souběžně s volbami, aby se zvýšila pravděpodobnost jeho platnosti, zcela rozpadá, krom již zmíněné argumentace, že tato úvaha soudu vůbec nepřísluší. 15) V daném případě došlo zcela evidentně k změně vůle všech osob, které podepsaly petici za vyhlášení místního referenda v termínu 1 O. a 11. října 2014, a to formou soudního rozhodnutí, které nemá vůbec žádnou oporu v platném právu. Obě soudní instance na sebe převzaly úlohu, která jim vůbec z platné právní úpravy nepřísluší, když aprobovali vyhlášení místního referenda v termínu o dva roky později než byla zcela jasná vůle všech, kteří svůj podpis pod vyhlášení místního referenda připojili. Soudy poskytují ochranu podanému návrhu na vyhlášení místního referenda a nejsou oprávněny tuto vůli, jakkoli měnit. Tímto postupem došlo zcela bezpochyby k nezákonnému zásahu do práva na samosprávu a k porušení čl. 101 odst. 4 Ůstavy, protože soud vyhlásil referendum bez existujícího návrhu na konání referenda v takovém termínu, který nebyl navržen, současně tímto postupem zasáhl do hospodaření obce tím, ze stěžovatel musí pro rok 2016 vyčlenit prostředky na konání místního referenda, aniž by IČ: I DIČ: CZ I ČAK: I I id D5: v78hxj9 11/16

12 Jl 'Dr. Michal BORTEL hho' I ovšem v daném případě bylo zřejmé, zda-li vůle těch, co podepsali petici za konání místního referenda v termínu 1 O. a 11. října 2014, bude resp. je shodná i pro konání referenda v termínu voleb do zastupitelstev krajů v roce Takový postup nemůže v podmínkách právního státu v režimu návrhového řízení obstát, protože odporuje všem myslitelným základním standardům kladeným na principy právního státu a vykazuje zjevné znaky soudní libovůle. IV. Shrnutí argumentů pro vyhovění ústavní stížnosti 16) Krajský soud v Brně a Nejvyšší správní soud svým výše popsaným postupem především porušil ustanovení čl. 101 odst. 4 Ústavy, když zasáhl do práva stěžovatele na samosprávu nezákonným postupem a současně dle stejného článku Ústavy neústavním postupem, když nejprve Nejvyšší správní soud rozhodl, že návrh na určení bezvadnosti návrhu na konání místního referenda byl podán opožděně a řízení o bezvadnosti návrhu je řízením samostatným, aby poté v následující rozhodovací praxi fakticky po 43 dnech konstatoval (v případě stěžovatele po cca 7 měsících), že soudy mohou otázku bezvadnosti návrhu na konání místního referenda řešit jako otázku předběžnou bez toho, aniž by byl ze strany přípravného výboru podán samostatný návrh na určení bezvadnosti návrhu na konání místního referenda, což odporuje jasné dikci právní úpravy a současně popsaná rozhodovací praxe zakládá zásadní nejistotu v předvídatelnost soudních rozhodnutí a jde proti základním principům právního státu a zasahuje do práva územního samosprávného celku na samosprávu, které obcím zaručují čl. 8, čl. 100 odst. 1 a čl. 1O1 odst. 4 Ústavy. 17) Krajský soud v Brně a Nejvyšší správní soud se svým výše popsaným postupem dopustily jasné soudní libovůle, když aprobovaly vyhlášení místního referenda v termínu souběžně s konání voleb do zastupitelstvem krajů v roce 2016, aniž by takový návrh ze IČ: I DIČ: CZ I ČAK: I I id DS: v78hxj9 12/16

13 JUDr. lvlid1dl BORTEi. strany přípravného výboru existoval. Tímto svým postupem soudy změnily vůli všech, kteří byli pod peticí za konání místního referenda v termínu 1 O. a 11. října podepsáni, přičemž pro takové rozhodnutí soudní moci neexistuje zákonná opora. Zákonná úprava poskytuje soudní ochranu právu existujícímu (tedy tomu, co jest obsaženo v návrhu přípravného výboru - v daném případě návrhu přípravného výboru ze dne doplněného podáním vedlejšího účastníka č. 2 ze dne L současně ale zákonná úprava neumožňuje svévolnou moderaci vůle voličů obsaženou v návrhu přípravného výboru, a to ani zmocněnci takového přípravného výboru, který není oprávněn měnit vůli těch, kteří připojili svůj podpis za konání místního referenda v daném termínu, ani moci soudní. 18) Ze všech výše popsaných důvodů je stěžovatel přesvědčen, že bylo zasaženo soudní mocí (státem) do práva územního samosprávného celku na samosprávu, které obcím zaručují čl. 8, čl. 100 odst. 1 a čl. 101 odst. 4 Ústavy, a proto považuje rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. Ars 3/ ze dne ve spojení se všemi na něj předchozími navazujícími rozhodnutími Krajského soud v Brně a Nejvyššího správního soudu za nezákonný zásah státu dle čl. 101 odst. 4 Ústavy do práva na samosprávu, a to z důvodů výše popsaných. JUDr. Michal BORTEL, advokát I sídlo: Jakubské náměstí S80/4, Brno; ; advokat@michalbortel.eu IČ: 704 SS SS4 I DIČ: CZ 810S I ČAK: I I id DS: v78hxj9 13/16

14 JUOr. Mkhal BORTEi. Hhu )I v. Vymezení rozsahu ústavní stížnosti 19) Proti rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. Ars 3/ ze dne ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně č.j. 67 A 6/ ze dne a rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. Ars 9/ ze dne a rozsudkem Nejvyššího správního soudu č. j. Ars 5/ ze dne a usnesením Krajského soudu v Brně č.j. 67 A 6/ ze dne a usnesením Krajského soudu v Brně č.j. 67 A 5/ ze dne , podáváme tímto v zákonem stanovené lhůtě ú s t a v n í s t í ž n o s t, ve smyslu ustanovení 72 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu (komunální ústavní stížnost) ze shora uvedených důvodů, jíž tvrdíme, že došlo k porušení práva územního samosprávného celku na samosprávu, které obcím zaručují čl. 8, čl. 100 odst. 1 a čl. 101 odst. 4 Ústavy. VI. Spojení ústavní stížnosti s návrhem podle ustanovení 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu 20) Stěžovatel spojuje ústavní stížnost s návrhem podle ustanovení 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu na odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí, a to rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. Ars 3/ ze dne ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně č.j. 67 A 6/ ze dne a tento návrh odůvodňuje takto: 21) Stěžovatel se v současně době jako všechny veřejné subjekty nachází v období vrcholících přípravy rozpočtu na rok 2016, který musí být schválen do konce letošního IČ: DIČ: CZ ČAK:12809 I I id D5: v78hxj9 14/16

15 JUDr. Mkhal BORTEi.! roku, přičemž je zpravidla z důvodu právní jistoty schvalován nejpozději v první polovině prosince každého kalendářního roku. Současně návrh rozpočtu musí být vyvěšen na úřední desce alespoň 15 dní před jeho schválením v zastupitelstvu. Zasedání zastupitelstva je plánováno na a tedy návrh rozpočtu musí být na úřední desce vyvěšen nejpozději dne Odhadované náklady na konání místního referenda se pohybují v částce cca ,- Kč. S ohledem na skutečnost, že Ústavní soud nemá lhůtu pro rozhodnutí ve věci samé a není tedy vyloučeno, že o samotné ústavní stížnosti rozhodne Ústavní soud až po konání místního referenda, které se za dané právní situace bude konat souběžně s volbami do zastupitelstev krajů v roce 2016, může tak dojít k situaci, kdy stěžovatel vynaloží veřejné prostředky na konání místního referenda, které nakonec ze všech výše uvedených důvodů bude prohlášeno za nezákonné a neústavní. Za těchto okolností cítí stěžovatel povinnost v souladu s veřejným zájmem navrhnout Ústavnímu soudu, aby odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí, aby odvrátil hrozící finanční ztrátu veřejných prostředků. Stěžovatel má zato, že návrh na odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí plně respektuje jeho zákonnou povinnost péče řádného hospodáře s veřejnými prostředky, není v rozporu s veřejným zájmem, ale naopak je s veřejným zájmem v souladu a výkon rozhodnutí by znamenal pro stěžovatele, resp. pro všechny občany města Jihlavy ztrátu finančních prostředků cca ,- Kč z městského rozpočtu, které by výkonem a následně prohlášením napadených rozhodnutí za nezákonný a neústavní zásah do práva na samosprávu, přišly nazmar. Tedy hrozící újma pro stěžovatele (v širším slova smyslu všem občanům Jihlavy) je nepoměrně větší, než kterou mohou utrpět třetí osoby. IČ: I DIČ: CZ I ČAK: I I id DS: v78hxj9 15/16

16 JUDr. Míchal llortf.i. hhol;:u VII. Návrh nálezu Ústavního soudu Na základě všech výše popsaných důvodů navrhuje stěžovatel, aby Ústavní soud přijal nález následujícího znění: Rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. Ars 3/ ze dne a usnesení Krajského soudu v Brně č.j. 67 A 6/ ze dne a rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. Ars 9/ ze dne a rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. Ars 5/ ze dne a usnesení Krajského soudu v Brně č.j. 67 A 6/ ze dne a usnesení Krajského soudu v Brně č.j. 67 A 5/ ze dne , se zrušují. za stěžovatele v plné moci JUDr. Michal BORTEL, advokát Digitálně podepsal JUDr. Michal Bortel ON: c=cz, cn=judr. Michal Bortel, o=judr. Michal Bortel, advokát, JUDr. M1d1 I BOR:I EI. 'l,ct serialnumber=ica Datum: :47:17 +Ol '00' IČ: I DIČ: CZ I ČAK: I I id OS: v78hxj9 16/16