Úloha hydrogeologů v procesu využívání zdrojů podzemní vody

Transkript

1 Úloha hydrogeologů v procesu využívání zdrojů podzemní vody RNDr. Svatopluk Šeda OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí

2 Pozice ČR na geologické mapě střední Evropy

3 Každá geologická jednotka představuje jiné podmínky pro vznik oběh a akumulaci podzemní vody a geologická stavba je proto základem hydrogeologické rajonizace.

4 Svůj obraz má geologická a potažmo hydrogeologická stavba území svůj odraz v krajině.

5 Pro vodárenskou praxi je však nezbytné znát i podrobnosti o dané struktuře. I to je úloha hydrogeologů.

6 Geologická mapa Králického Sněžníku

7 Proto se pojem hydrogeologie a hydrogeolog postupně dostávají i do právních předpisů a bez jejich práce a odborných výstupů je dnes v podstatě vyloučena jakákoliv aktivita spojená s nakládání s podzemními vodami, s vypouštěním odpadních vod do vod podzemních, s budováním jímacích objektů podzemní vody, s jejich ochranou, s hodnocením vlivu nakládání s vodou na vodní a na vodu vázané ekosystémy, apod.

8 Proč to tak dlouho trvalo a pojem hydrogeologie se v našem právním systému objevil až v prvním vydání zákona č.254/2001 Sb., byť pouze v jednom odstavci jediného paragrafu? Možná i proto, že přestože první studny hluboké přes 100 m byly hloubeny nejen v Mezopotámii a Egyptě, ale v období již několika tisíc let před naším letopočtem i u nás, o podzemní vodě a zákonitostech jejího oběhu se toho moc nevědělo. Vždyť ještě v 19. století se m.j. hlásala tzv. kondenzační teorie hovořící o tom, že podzemní vody vznikají kondenzací vodních par, které se do podzemí dostávají s atmosférickým vzduchem.

9 Dnes už i školáci znají tento obrázek

10 Hydrogeolog však toho musí znát mnohem více. Vodárenská praxe od něho žádá odpovědi na řadu otázek, například: kde a kolik se v dané struktuře vytváří podzemní vody; kam podzemní voda a v jaké hloubce odtéká a kde se v jímatelném akumuluje; zda a případně jak voda na své cestě podzemím komunikuje s jinými útvary podzemní nebo povrchové vody; kde a v jakém množství lze tuto vodu jímat a jaká je prognóza vývoje tohoto množství v čase; jaká je současná jakost vody a jaké je prognóza jejího vývoje; jaké stavby, díla či činností ohrožují množství a jakost podzemní vody a jak vodu vůči těmto rizikům chránit; jaký vliv má a do budoucna bude mít odběr vody na místní vodní režim a na suchozemské ekosystémy vázané na podzemní vodu, aj.;

11 V praxi zpravidla nastávají dva možné případy. Buď má hydrogeolog ke své práci data o režimu podzemních vod s potřebnou mírou spolehlivosti, pak může projektovat, prognózovat a v praxi své poznatky verifikovat, anebo spolehlivá data nemá, a pak pro svou projekci a zpracování prognóz musí provést hydrogeologický průzkum. To je důvod proččást hydrogeologických prací probíhá v režimu stavebních předpisů a část prací v režimu geologických předpisů. Co je kritériem pro jednu nebo druhou variantu? Tímto kritériem je schopnost hydrogeologa sestavit věrohodný KONCEPČNÍ HYDROGEOLOGICKÝ MODEL. Je to většinou geograficky, geometricky a slovně vyjádřený popis místa tvorby, oběhu, akumulace a drenáže podzemní vody a její interakce s okolním přírodním prostředím či reakce vody na činnosti přírodní režim ovlivňujících.

12 Příklad jednoduchého vyjádření koncepčního hydrogeologického modelu - formou geologického řezu.

13 Sice složitější struktura, ale stále vyjádřená jednoduchým způsobem - formou geologického řezu.

14 Složitější případ, kdy koncepční hydrogeologický model řeší vliv plánovaných štěrkoven na tlakové pole kvartérní zvodně.

15 Při změně hladiny podzemní vody vlivem vodárenského odběru se plánované štěrkovny dostanou do míst depresního účinku čerpání a na místě je přijetí ochranných opatření

16 Koncepční hydrogeologický model se stává základem i pro řešení úloh typu výpočtu zásob podzemních vod celých hydrogeologických rajónů. Příkladem jsou úlohy řešené v moravských úvalech.

17 Takto lze například vyjádřit přítok cizích vod do zájmového území z jiných hydrogeologických struktur.

18 Ale jsou i jiné úkoly, kdy je sestavení koncepčního hydrogeologického modelu nezbytné. Příkladem, je hodnocení rizika ekologických zátěží pro vodní ekosystém.

19 A stojíme tedy před v úvodu položenou otázkou: jaká je úloha hydrogeologů v procesu využívání podzemní vody? Domyslet co předpokládaný záměr s vodním režimem udělá; demonstrovat to na koncepčním hydrogeologickém modelu; přesvědčit investora o tomto našem poznání a vysvětlit mu, že jednoduchá a lacinářešení mohou být proti jeho zájmům, tj. udržet množství a jakost vody v limitech dlouhodobé udržitelnosti nabádat ho k tomu podívat se i přes plot, protože podzemní voda hranice parcel nezná a při nepříliš dobře fungující kontrolníčinností státní správy ho to nutí posuzovat i práce jiných, kteří v jejich rajónech působí, neboť jim ničí předmět jejich obživy, tedy podzemní vodu.

20 Děkuji Vám za pozornost a věřím, že jste ideu mého vystoupení pochopili. Tu lze vyjádřit touto radou: Najděte si dobrého hydrogeologa a střezte se poloodborníků. Svatopluk Šeda OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí seda@ohgs.cz