GYMNÁZIUM TEPLICE SESTERSKÁ MĚSTA TEPLICE A ŠANOV

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "GYMNÁZIUM TEPLICE SESTERSKÁ MĚSTA TEPLICE A ŠANOV"

Transkript

1 GYMNÁZIUM TEPLICE SESTERSKÁ MĚSTA TEPLICE A ŠANOV EUSTORY DOMINIK FERI TEPLICE 2013

2 OBSAH 1 ÚVOD 5 2 METODIKA TVORBY PRÁCE ZÍSKÁVÁNÍ MATERIÁLŮ ZPRACOVÁNÍ MATERIÁLŮ 6 3 TEPLICE HISTORIE MĚSTSKÁ SPRÁVA Magistrát Starostové Kolegium obecních starších Obecní volby Odbory Kolegia obecních starších Komise Kolegia obecních starších ZNAK ÚZEMNÍ A POPULAČNÍ VÝVOJ TEPLIC Územní rozsah do roku Územní rozsah po roce Vývoj počtu obyvatel MĚSTSKÝ ŽIVOT Vzhled města Parky Doprava 22 4 ŠANOV HISTORIE Původ názvu Šanov Dějiny Šanova do roku POVÝŠENÍ ŠANOVA NA MĚSTO Okolnosti povýšení Šanova na město Obec a občanská vybavenost Kostel Proces povýšení Šanova na město Význam povýšení Šanova na město MĚSTSKÁ SPRÁVA 30 2

3 4.3.1 Obecní úřad Starostové Kolegium obecních starších Obecní volby Odbory Kolegia obecních starších Komise Kolegia obecních starších ZNAK ÚZEMNÍ A POPULAČNÍ VÝVOJ ŠANOVA Územní rozsah Šanova Vývoj počtu obyvatel MĚSTSKÝ ŽIVOT Vzhled města Šanovský park Doprava 38 5 SPOJENÍ TEPLIC A ŠANOVA VZTAH TEPLIC A ŠANOVA PROCES SPOJENÍ TEPLIC A ŠANOVA Finanční situace Šanova Návrh spojení Teplic a Šanova Referendum v Šanově Referendum v Teplicích Dokončení procesu spojení Teplic a Šanova 56 6 ČÍSLOVÁNÍ DOMŮ TEPLICE Počátky číslování domů Do roku 1842 (okružní systém domovního číslování) Císařské povinné otisky Po roce Odhad přibližného stáří teplických domů ŠANOV Počátky číslování domů Císařské povinné otisky Po roce SPOJENÍ KATASTRŮ TEPLIC A ŠANOVA Okolnosti spojení katastrů Teplic a Šanova Proces spojení katastrů Teplic a Šanova 70 7 ODKAZ SPOJENÍ TEPLIC A ŠANOVA 72 3

4 7.1. C. K. STÁTNÍ REÁLNÁ ŠKOLA ČÍSLOVÁNÍ DOMŮ V ŠANOVĚ 74 8 ZÁVĚR 76 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 77 4

5 1 Úvod Tématem práce je popis historie, vztahů, vzhledu, reálií a vývoje dvou dříve samostatných sousedních lázeňských obcí, Teplic (něm. Teplitz) a Šanova (něm. Schönau), které se spojily roku 1895 v dvojměstí Teplice-Šanov (něm. Teplitz-Schönau). Při popisu bylo využito autentických materiálů převážně z konce 19. století. První kapitola je úvodem celé práce. Obsahem úvodu je zmínění cílů práce a jejího členění Druhá kapitola odkazuje na metody, kterých bylo při získávání materiálů a samotné tvorbě práce využito. Třetí kapitola samotného obsahu je věnována Teplicím. V první části je zpracována historie Teplic do roku Druhá část je věnována detailnímu popisu Teplic (vybavenost atd.). Obě výše zmíněné části slouží k lepšímu uvedení čtenáře do problematiky. Čtvrtá kapitola se zaměřuje Šanov podobným způsobem, jako první kapitola na Teplice. Větší pozornost je věnována historii (povýšení Šanova na město v roce 1884). Pátá kapitola je věnována tématu spojení obou měst ve dvojměstí Teplice-Šanov. Na základě historických materiálů je osvětlen celý akt spojení. Šestá kapitola popisuje číslování domů v Teplicích, Šanově, a posléze v Teplicích- Šanově se spojenými katastry Sedmá kapitola je popisem odkazu spojení Teplic a Šanova. Osmá kapitola je hodnotícím závěrem celé práce Cílem práce je představit část historie města, v němž žiji, která doposud nebyla uspokojivě zpracována. 1 Práce je určena k podpoře zájmu o město Teplice a jeho historii. Vlivem nepříznivých okolností je okruh historie Teplic detailně rozebraný v této práci teplické veřejnosti neznámý a odkazů v městě samotném, upomínající na tuto část historie, je v Teplicích minimum. Pro zachování autenticity jsou některé místní názvy uvedené i ve svém původním znění, tj. v němčině. Rozbor historie obou měst společně se zevrubným popisem částí Teplic i Šanova (veřejné budovy, sady atd.) pomáhá k pochopení a k lepšímu výkladu tématu spojení Teplic a Šanova. 1 Do roku 1945 kdy byly Teplice-Šanov městem německým, nebyl jeven zájem o vydání publikace na toto téma, neboť se jednalo o události poměrně nedávné, jejichž důsledek stále přetrvával v názvu města (Teplice-Šanov, něm. Teplitz-Schönau). Po Odsunu německého obyvatelstva a přejmenování města z Teplic-Šanova na Teplice v roce 1947, byl zájem o tvorbu publikace a historii města překonán potřebami doby a dobovým odporem k Němcům a německé minulosti Teplic-Šanova 5

6 2 Metodika tvorby práce 2.1. Získávání materiálů Získávání archivních materiálů nebylo určeno výhradně pro potřeby tvorby této práce, nýbrž sloužilo jako nástroj k mému dalšímu poznání historie našeho města. Vzhledem k mé dosavadní publikační tvorbě a zájmu o minulost Teplice a Šanova jsem mohl začít s tvorbou práce za dobrých podmínek. Velké množství materiálů užitých v této práci jsem měl již delší dobu k dispozici, bohužel však nebyl pro jejich využití účel. Využití se archivní materiály dočkaly až nyní, při tvorbě této statě. Archivními materiály jsou míněny převážně staré, německy psané dokumenty (adresáře, noviny aj.). Materiály se mi podařilo nashromáždit v posledním roce od soukromých sběratelů, již mi část svých sbírek věnovali. Dalším zdrojem archivních materiálů byl Státní okresní archiv Teplice Zpracování materiálů Důležitým faktorem, bez něhož by nemohlo dojít k tvorbě práce, jsou mé dosavadní znalosti a poznatky o Teplicích a Šanově, díky nimž jsem mohl lépe postupovat v analýze dalších získaných dat. Informace získané detailním průzkumem materiálů využitých při tvorbě práce lze správně interpretovat pouze při znalosti širokého spektra jiných historických a místopisných informací o Teplicích a okolí. Základní přehled těchto informací je obsahem kapitol o Teplicích a o Šanově (kapitola 3 a kapitola 4). Právě povědomí o tehdejším životě v Teplicích a Šanově umožňuje přesnější a podrobnější zařazení událostí konce 19. století do kontextu doby. Teplice a Šanov se nacházely v Sudetech, tedy v německy mluvící lokalitě. Tvorba práce o historii města tedy klade vysoké nároky jen na srovnávací schopnosti jedince, nýbrž i na jazykové dovednosti. Němčina užívaná v tvorbě o Teplicích a Šanově z konce 19. století respektuje rakousko-uherský úzus. Nynější orientace na němčinu používanou v SRN a vývoj jazyka za posledních 100 let interpretaci informací velmi ztěžuje. Velkou překážkou pro budoucí autory podobných prací jistě bude písmo, v němž jsou dokumenty psané. V případě novinových článků se jedná o frakturu (něm. Fraktur), v českém prostředí je zažitý nesprávný název Švabach. V případě ručně psaných dokumentů se jedná o kurent (něm. Kurrentschrift). Různorodost rukopisů kurentu činila z archivních listin 6

7 psaných kurentem dokumenty, které, ač mají vysokou historickou hodnotu, nelze vzhledem k náročnosti přepisu do latinky považovat za efektivní zdroj (přepis kurentu do latinky je činností nikoliv nemožnou, nýbrž časově nesmírně náročnou). Z tohoto důvodu jsem se při tvorbě práce opíral převážně o novinové zápisy psané frakturou, jejíž čtení ovládám. Hlavním krokem při tvorbě práce (zejména kapitol 4, 5 a 6) bylo vyhledání příslušných novinových článků. Listem z něhož jsem při tvorbě této statě čerpal je Teplickošanovský věstník (něm. Teplitz-Schönauer Anzeiger 2,v práci je uváděna tato originální německá podoba názvu novin). Po vyhledání článku na základě indicií (např. přesné datum vztahující se k určité události, či v případě, že dohledání přesného data není možné, pouze rok) došlo k překladu a analýze dat, která byla poté využita v práci. V případě využití česky psaného dokumentu jako zdroje bylo nutné využití menšího úsilí. Vzhledem k míře nepřesností informací s nimiž jsem se doposud v české tvorbě setkal jsem se rozhodl upřednostnit německy psané dokumenty nad českými a české dokumenty pro dosažení naprosté historické přesnosti přezkoumat srovnávací metodou s dokumenty německými (adresáře, noviny). 2 Teplitz-Schönauer Anzeiger (TSA) vycházel v letech 1861 až 1945 a byl hlavními novinami a zdrojem informací pro Teplice a okolí. Vydavatelem byl C. Weigend, Schulplatz (dnešní Benešovo nám.), dům Gutenberghof 7

8 3 Teplice 3.1. Historie Lokalita Teplic jakožto místo vývěru léčivých vod hostí trvalé lidské osídlení již od pravěku. Prvním konkrétním datem uvedeným v kronikách jako datum objevení léčivých pramenů je rok 762: Léta sedmistého šedesátého druhého. Nějací pastýřové pasouce svá stáda polesích nalezli pramen vody horké. I oznámili to nějakému člověku, jenž měl čeledi velmi mnoho a byl nad jiné bohatý, jemuž jméno bylo Kolostuj, ten pojav své přátele a čeleď všecku při teplé vodě se usadil a hrad sobě tu s dvěnásobnou obrubou pevný postaviti rozkázal Uvedená citace pocházející z Kroniky české Václava Hájka z Libočan z roku 1541 je nejstarším pramenem zmiňujícím onen rok 762. Starší prameny se o podobné události objevení léčivých pramenů nezmiňují, zato mladší ano. Vlivem přejímání z kroniky Václava Hájka z Libočan se rok 762 objevuje např. v díle Pavla Stránského O státě českém. 4 Pro letopočet 762 jako rok objevení termálních pramenů a založení Teplic nebyly doposud nalezeny věrohodné důkazy a jedná se tedy pouze o vymyšlený letopočet přiřazený k významné události. Ochota s jakou byl rok 762 přijímán samotnými Tepličany však svědčí o touze občanů města i vedení města 5 o dodání Teplicím nádechu starobylosti. Prvním věrohodným městským datem je tak tedy období mezi lety 1156 až 1167, kdy královna Judita, choť Vladislava II., jak uvádí Vincenciova 6 kronika, založila v Teplicích u vod teplých 7 druhý benediktinský klášter v Čechách. 8 V blízkosti kláštera vznikla osada s názvem Teplice (první zmínka o vsi Teplicz je uvedena v Letopisu Jerlochově z konce 12. st.) 9, která se začala v průběhu 13. století rozvíjet PEER, Přemysl: Dějiny Teplicka do roku vyd. Teplice: Oblastní vlastivědné muzeum Teplice, 1969, s. 5 4 tamtéž,s. 6 5 Ing. Adolf Siegmund ( ), starosta v letech 1896 až 1899, byl autorem návrhu Kolostujovy kašny (něm. Quellenauffindugsdenkmal) v Lázeňském sadu (něm. Kurgarten), odhalené roku 1862, přímo připomínající 1100 let od objevení pramenů (viz německý název kašny, Quellenauffindungsdenkmal, tj. Pomník nalezení pramenů). Odhalení kašny v roce 1862 doprovázely oslavy značící pýchu, s jakou Tepličané přijímali rok 762 jako nalezení pramenů 6 Vincencius (cca ) 7 ad aquas calidas 8 PEER, Přemysl: Dějiny Teplicka do roku vyd. Teplice: Oblastní vlastivědné muzeum Teplice, 1969, s PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Svazek IV. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1957, s SEDLÁČEK, August: Místopisný slovník historický království českého. vyd. Praha: Argo, 1998, ISBN X, s

9 města. 14 Po smrti synovce Radslava Vchynského, Viléma Vchynského, roku 1634, přechází Sesterská města Teplice a Šanov Roku 1421 táhla na kláštery v severozápadních Čechách husitská vojska. Abatyše a jeptišky se rozhodly uchránit klášter od vyplnění nabídkou přijmutí husitského vojska. I přes tento pokus husitská vojska klášter obsadila a dle záznamů z kronik některé jeptišky oloupila o šaty. Klášter nebyl husity zničen a jeptišky se tak mohly do kláštera po odtáhnutí vojsk vrátit. Jejich pobyt však neměl dlouhého trvání, neboť roku 1426 vyplenili klášter Míšňané a po vyhrané bitvě u Ústí nad Labem i husité, čímž došlo k jeho zániku. 11 Opuštěný klášter a dříve klášteru poddané město Teplice získal Jakoubek z Vřesovic a po jeho smrti připadlo město královně Johaně z Rožmitálu, která městu potvrdila privilegia a přeměnila původní klášter na tvrz. 12 Po smrti královny Johany z Rožmitálu v roce 1476 zdědil město její syn Hynek Minstrberský, za nějž město spravoval Jan Illburk z Vřesovic, vnuk Jakoubka z Vřesovic. Právě jemu bylo svoleno králem Vladislavem Jagellonským opevnit Doubravskou horu. V následujících letech docházelo k častému střídání majitelů teplického panství, až do doby, než město získal Volf z Vřesovic, vnuk Jana Illburka z Vřesovic, roku Volf z Vřesovic se zasloužil o rozkvět Teplic. Během jeho vlastnictví teplického panství byly v Teplicích postaveny lázně, pivovar a roku 1568 kostel. 13 Roku 1585 přešlo panství na Radslava Vchynského ze Vchynic, který lpěl na tom, aby pivo mohlo být vařeno pouze vrchností. Po sporu s měšťany o pivo, který vyhrál, roku 1589 potvrdil měšťanům ostatní privilegia a stejně jako Volf z Vřesovic se zasloužil o rozvoj teplické panství na Jana Adringena. V držení rodu Aldringenů, později Clary-Aldringenů je panství až do roku Ze Třicetileté války vyšly Teplice velmi poničené a na konci 17. století postihl město požár a okolí mor. Vrchnost také roku 1668 vypověděla většinu židů z města a zbývající židy internovala do Židovské ulice (něm. Judengasse). 11 SEDLÁČEK, August: Místopisný slovník historický království českého. vyd. Praha: Argo, 1998, ISBN X, s tamtéž, s tamtéž, s ORTH, Jan; SLÁDEK, František: Topograficko-statistický slovník Čech: čili, podrobný popis všech měst, méstysů, vesnic, pak zámků, dvorů, továren, mlýnů, hutí a podobných o samotě ležnicích stavení, jakož i všech zpustlých hradů a zaníklých osad království českeho. vyd. Praha. I. L. Kober, 1870, s SEDLÁČEK, August: Místopisný slovník historický království českého. vyd. Praha: Argo, 1998, ISBN X, s

10 V 18. století nastává rozvoj lázeňství (např. návštěva ruského cara Petra Velikého v roce 1712). Do 18. se také datují počátky těžby uhlí v regionu. Rozvoj prosperujícího města naruší až velký požár roku 1793, při němž shořelo 155 domů a 16 stodol. Obětí požáru byla také jedna ze čtyř městských bran, brána Lázeňská (něm. Kurthor). Vlivem požáru se začalo město rozrůstat i za městské hradby, které však již v předchozím století svoji funkci v podstatě ztratily. Roku 1806 byla vystavěna nová budova radnice, která slouží svému účelu dodnes. Během 19. století se staly Teplice vyhlášenými evropskými lázněmi k jejichž klientele patřilo mnoho slavných osobností. Roku 1811 a 1812 navštívil Teplice L. van Beethoven, roku 1812 se zde setkal s J. W. Goethem. Roku 1813, před bitvou u Chlumce se v Teplicích sešli představitelé mocností bojujících proti Napoleonovi. Zavedení roku 1816 přineslo městské pokladně velké množství příjmů určené převážně k údržbě a rozšiřování lázní. 17 další z městských bran, Bílinská brána (něm. Biliner Thor), byla zbořena roku 1811, zboření Krupské brány (něm. Graupner Thor) následovalo roku 1826 a poslední z městských bran, Lesní brána (něm. Wadthor), byla zbořena až roku Samostatným městem se Teplice staly v roce Ačkoliv díky léčivým pramenům do Teplic přijíždělo mnoho významných hostů a z provozu lázní a díky lázeňské taxe plynulo do rozpočtu města velké množství peněz, nedalo se zabránit rozvoji průmyslu, i když se o to Lázeňská komise (něm. Kur-Commission) snažila. Roku 1858 byly Teplice spojeny železnicí s Ústím nad Labem. Po zrušení Lázeňské komise v roce 1868 již rozvoji průmyslu v Teplicích nic nebránilo. Právě rozvoj průmyslu, konkrétně dolování, si vybral na Teplicích svou daň, když roku 1879 došlo k průvalu na dole Döllinger, kvůli čemuž poklesla hladina termální vody v Teplicích. Z tohoto důvodu již dnes léčivá voda nevyvěrá samovolně na povrch, nýbrž musí být čerpána pumpami. 16 Ulice byla součástí dnes již neexistujícího židovského ghetta v místě dnešního Mírového náměstí 17 SEDLÁČEK, August: Místopisný slovník historický království českého. vyd. Praha: Argo, 1998, ISBN X, s

11 sluhy. 20 V případě počtu představitelů města je nutné zmínit, že se jejich počet vlivem Sesterská města Teplice a Šanov 3.2 Městská správa Magistrát Městská správa v Teplicích prošla mnohými změnami na základě historických zvyklostí. Původní středověký model dvanácti radních, kteří se každý měsíc střídali v křesle purkmistra (tj. starosty, z něm. Bürgermeister ) platil v Teplicích až do roku Téhož roku byl tento starý systém na základě reforem císaře Josefa II. nahrazen modelem, při němž ve městě úřadovali čtyři purkmistři, každý vždy po dobu tří měsíců. Mimo ně spravovali město čtyři radní, z nichž jeden byl syndikem 18, úzce spolupracujícím s úřadujícím purkmistrem. Reformy osvíceného panovníka Josefa II. kladla na členy městské samosprávy velké požadavky a přímo vynucovaly, aby představitelé města dosáhli vyššího (nejčastěji právnického vzdělání). Změna nastává již roku , kdy je v Teplicích ustanoven magistrát, který na podobném principu fungoval až do roku 1848 a jenž postupným rozšiřováním dosahuje podoby magistrátu z konce 19. st. Hlavním představitelem města se stal starosta, s nímž město řídili radní a reprezentanti obce. Tito volili také kancelistu a okolností (růst města, legislativa) měnil. Důsledkem reforem byla i změna, díky níž byli představitelé města ohodnocení. Mzda jako odměna za práci se týkala starosty, zkoušených (něm. geprüft, v dnešních podmínkách uvolněných ) radních a kancelistů. Měšťany, kteří se o místo ve vedení města ucházeli ze zájmu o město či společenské postavení, tak nahradili profesionální úředníci a měšťané tak mohli být voleni dvanácti měšťanskými voliteli 21 pouze do funkcí nezkoušených (něm. ungeprüft, neuvolněných ) radních, jejichž funkce nebyla ohodnocena mzdou a jejichž počet se stále měnil. Roku 1806 tvořili členy magistrátu starosta, syndik, dva nezkoušení radní, dva radní kancelisté a tři zástupci městské obce. K dispozici jim byl obecní sluha. 22 Zajímavostí je, že 18 PEER, Přemysl: Dějiny Teplicka do roku vyd. Teplice: Oblastní vlastivědné muzeum Teplice, 1969, s SEDLÁČEK, August: Místopisný slovník historický království českého. vyd. Praha: Argo, 1998, ISBN X, s PEER, Přemysl: Dějiny Teplicka do roku vyd. Teplice: Oblastní vlastivědné muzeum Teplice, 1969, s tamtéž, s Vzkaz z minulého století ve věži teplické radnice Revue Teplice., 1971, roč. 3, č. 6, s. 11 (autor neznámý) 11

12 starosta ani syndik, jakožto nejvýše postavení členové představitelova města, nebydleli v budově radnice, zatímco kancelisté a sluha v budově radnice bydleli. Otázkou tedy zůstává, rozhodli-li se bydlet v místě výkonu svého zaměstnání z lásky ke svému zaměstnání, či z důvodu, že jim nepříliš vysoký plat nedovoloval vlastní bydlení. Roku 1834 stál v čele města starosta, jeden zkoušený a dva zkoušení radní, zkoušený sekretář a tři kancelisté. Jako pomocníci byli zaměstnáni obecní sluha a praktikant. Pozice syndika byla zrušena stejně jako pozici zástupců městské obce, které byly nahrazeny úřednickou a zkoušenou pozicí sekretáře. V tomto období již starosta, nímž byl významný Tepličan Josef Wolfram 23, využíval služební radniční byt. 24 Roku 1885 bylo radních dohromady šest 25 a roku 1890 již osm 26, kterýžto stav zůstal stejný i v roce Sídlem magistrátu byla budova na dnešním Nám. Svobody (tehdy Tržním náměstí, něm. Marktplatz). Původní budova dodnes stojící radnice z roku 1806 již nepostačovala potřebám Magistrátu, a proto byla budova roku 1865 rozšířena přístavbou. Další rozšíření proběhlo roku 1885 a budova Magistrátu tak dosáhla současných rozměrů. 23 Josef Matyáš Wolfram ( ), skladatel a teplický starosta, který se zasloužil o rozvoj a propagaci Teplic 24 GERZABEK, Johann Nepomuk: Teplitzer Addreß-Buch. vyd. Teplitz: Johann Nepomuk Gerzabek, 1834, s WESTMANN, W. A: Adress-Buch des politischen Bezirkes Teplitz.vyd. Teplitz: W. A. Westmann, 1885, s MENDE, Eduard: Adress-Buch des politischen Bezirkes Teplitz. vyd. Teplitz: Eduard Mende, 1890, s GEBERT, Franz: Adress-Buch für den politischen BezirkTeplitz.vyd. Rochlitz im Riesengebirge: Franz Gebert, 1912, s. 9 12

13 3.2.2 Starostové Tabulka 1: Starostové Teplic v 2. polovině 19. století Josef Spengler Eduard John Franz Stradal Josef Spengler Karl Uherr Karl Stöhr Karl Uherr Karl Stöhr Adolf Siegmund Post starosty znamenal vysoké společenské postavení ve městě. Starosta byl volen každé tři roky. Část starostů nastupovala do funkce s již poměrně vysokým společenským kreditem. Mezi tyto starosty patřil např. Eduard John, člen významné teplické měšťanské rodiny, vlastnící dům Zlatý kříž na Zámeckém náměstí (něm. Schloßplatz). Franz Stradal, přední teplický právník, se významně zasloužil o rozvoj železnice v regionu. Roku 1858 dochází díky jeho podpoře k železničnímu spojení Teplic a Ústí nad Labem (tzv. Ústecko-teplická dráha, něm. Aussig-teplitzer Eisenbahn, zkr. A.T.E) a roku 1871 ke spojení Duchcova s Podmokly (tzv. Duchcovsko-podmokelská dráha, něm. Dux- Bodenbacher Eisenbahn-Gesellschaft, zkr. DBE). V případě ing. Adolfa Siegmunda bylo zvolení starostou spíše projevem uznání, neboť ing. Adolf Siegmund jakožto stavitel 28 a člen Sněmu Království českého byl známý i mimo Teplice. Po Adolfu Siegmundovi byla pojmenována ulice, tzv. Siegmundstraße, dnešní Vrázova ulice. Typické pro Teplice v 2. polovině 19. století je střídání dvou starostů, Karla Uherra a Karla Stöhra. Karel Uherr byl teplickým starostou dohromady 17 let (viz Tabulka 1). Tepličany byl vnímán jako významný muž. Po Karlu Uherrovi byla pojmenována ulice, tzv. Uherrstraße, dnešní Kollárova ulice. 28 Autor přestavby Císařských lázní (něm. Kaiserbad) z let 1870 až 1872, domu Muzikantský dvůr (něm. Musikantenhof, lidově Lověna ) aj. 13

14 Karel Stöhr byl teplickým starostou dohromady 21 let. Karel Stöhr byl původním zaměstnáním poštmistr. Byla po něm pojmenována ulice, tzv. Stöhrstraße, dnešní ulice U Soudu, a náměstí, tzv. Stöhrplatz, dnešní Moskevské náměstí. Bývalo obvyklé, že starostové, pokud nebyli znovu zvoleni, získali díky své oblibě mezi veřejností pozici radního. Nebylo tedy ničím zvláštním, že téměř stejní lidé, pouze v jiných pozicích, řídili město mnohdy i více než 25 let (např. Franz Stradal, Karl Stöhr, Karl Uherr) Kolegium obecních starších Kolegium obecních starších 29 (něm. Stadtverordneten-Collegium, dále Kolegium obecních starších či jen Kolegium ) byl iniciativním a kontrolním orgánem magistrátu Teplic. Předchůdcem označení Kolegium byl tzv. Obecní výbor (něm. Gemeinde-Ausschuss). Varianta Kolegium obecních starších je k označení Obecní výbor synonymní. Kolegium obecních starších zastupovalo dříve Zastupitelství Obecního výboru (něm. Gemeinde-Ausschuss-Stellvertretung), jehož členové byli rovněž voleni. Později se přestává používat termín Zastupitelství Obecního výboru a jsou označováni jen členové, tzv. náhradníci (něm. Ersatzmänner) Obecní volby Členové Kolegia i Zastupitelství Obecního výboru byli voleni každé tři roky (např. v letech 1892, 1895 atd.). Volba probíhala ve třech sborech (něm. Wahlkörper), kdy každý byl určený pro jednu z kurií občanů města. Rozdělení do kurií bylo nastavené podle odvodu daní. Počet členů Kolegia obecních starších, včetně starosty a radních se v Teplicích pohyboval mezi 30 a 35 členy. Počet členů Zastupitelství Obecního výboru, tedy náhradníků, byl přibližně poloviční. Po zvolení členů Kolegia obecních starších následovala volba radních a starosty, která byla v režii samotného Kolegia, při níž byla z členů Kolegia sestavena rada města se starostou Ke zvolení starostou bylo nutné získat nadpoloviční většinu hlasů členů Kolegia obecních starších. Členové Kolegia včetně zvolené rady a starosty se nazývali členové výborů (něm. Ausschussmänner). Členy Kolegia obecních starších byli muži ze středních a vyšších vrstev teplické společnosti. Nejčastěji se jednalo o obchodníky, továrníky, lékaře, advokáty apod. 29 čes. též sbor obecních starších (např. v Praze, něm. název zůstává stále stejný, tj. Stadtverordneten- Collegium) 14

15 Volební účast byla poměrně vysoká: Ve volbách roku 1867 volilo ve 3. kurii 32 %, ve 2. kurii 54 % a v 1. kurii 61 % oprávněných voličů. Ve volbách roku 1870 volilo ve 3. kurii 50 %, ve 2. kurii 81 % a v 1. kurii 89 % oprávněných voličů. Ve volbách roku 1874 volilo ve 3. kurii 62 %, ve 2. kurii 94 % a v 1. kurii 86 % oprávněných voličů Odbory Kolegia obecních starších Kolegium se skládalo z pěti Odborů (tzv. sekcí, něm. Section). Každý Odbor byl zodpovědný za své pole působnosti. Členové Odborů předkládali návrhy k jednání starostovi, radě města, či celému Kolegiu obecních starších. Mezi těchto pět Odborů patřil: 1) Odbor pro nemajetné (něm. Armen-Section) 2) Finanční odbor (něm. Finanz-Section) 3) Stavební odbor (něm. Bausection) 4) Lázeňský odbor (něm. Cursection) 5) Odbor školství (něm. Schulsection) Jednotlivé Odbory tvořili členové Kolegia obecních starších, přičemž byli členy toho odboru, jehož působení rozuměli. Dlouholetý člen Stavebního odboru v 80. a 90. letech 19. století tak byl např. Ing. Adolf Siegmund 31, členy Lázeňského odboru tepličtí lékaři a představitel rodu Clary-Aldringenů a členem Finančního odboru např. Adolf Perutz. 32 Členem Odboru nemohl být úřadující starosta či radní. Každý odbor, kromě Lázeňského odboru, měl svého vedoucího (něm. Obmann) a jeho zástupce (něm. Stellvertreter). Odbory úzce spolupracovaly i s městskými orgány, nejčastěji se stejným polem působnosti. Stavební odbor tak často spolupracoval s Městským stavebním úřadem (něm. 30 Unser neues Stadtverordneten-Colegium. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1874, roč. 14, , s. 1 (autor neznámý) 31 Ing. Adolf Siegmund ( ), teplický stavitel, pozdější starosta ( ) a člen Sněmu Království českého 32 Člen významné teplické bankovnické rodiny Perutzů, jehož předek, Beer Perutz, založil roku 1793 banku Beer Perutz & Söhne 15

16 Städt. Bauamt), Lázeňský odbor s městskými lékaři (něm. Städt. Sanität) a Finanční odbor s Městským finančním úřadem (něm. Städt. Rentamt) Kolegium se scházelo dle nutnosti, nejčastěji každý měsíc, v zasedacím sále Magistrátu na dnešním Nám. Svobody (tehdy Tržním náměstí, něm. Marktplatz) Komise Kolegia obecních starších Komise Kolegia obecních starších byly komise úzce spolupracující s Odbory, radními a starostou. Mezi komise patřily v roce 1890 tyto: 33 Lázeňské kontrolní komise (něm. Bäder-Controlls-Commission) Komise pro odborné školy (něm. Fachschul-Comite) Zahradní komise (něm. Garten-Commission) Komise pramenů (něm. Quellen-Commission) Divadelní komise (něm. Theater-Comite) Členy komisí byli nejen členové Kolegia obecních starších, nýbrž jimi mohli být i radní a starosta. Členství v komisi bylo dle nutnosti, na základě kvalifikace, nabídnuto i veřejnosti (tzv. členové z obyvatelstva, něm. aus der Bevölkerung). Právě zapojení veřejnosti do veřejné správy umožňovalo větší flexibilitu při řešení problémů a při plánování dalšího rozvoje města. 33 MENDE, Eduard: Adress-Buch des politischen Bezirkes Teplitz. vyd. Teplitz: Eduard Mende, 1890, s

17 3.3 Znak Obrázek 1: Znak města Teplic Zdroj: dostupné z WWW 34 Jan Křtitel je patronem vod a na znaku města a institucí Teplic byl vyobrazován již od středověku, kdy byl patronem kostela i kláštera. Postava Jana Křtitele je zobrazena již na listině z roku 1344 uložené v archivu svatovítské katedrály. Na pečeti benediktinského kláštera z roku 1410 uložené v drážďanském archivu je vyobrazen Jan Křtitel en face. 35 Užívání se stalo tradicí a ze znaku vyplynuly i městské barvy. Zlatá (či žlutá), odvozená od misky na níž je položena hlava Jana Křtitele a modrá, tvořící podklad a symbolizující vodu. 34 File:Erb_Teplic_2.png [online]. 2010, 2011 [cit ]. Dostupné z: 35 PEER, Přemysl. Znaky měst: Teplice. Revue Teplice., 1969, roč. 1, č. 2, s. 5 17

18 3.4 Územní a populační vývoj Teplic Územní rozsah do roku 1850 Obrázek 2: Mapa Teplic z počátku 19. století Zdroj: Soukromá sbírka Až do konce 18. století byl celkový tvar města určován původními hradbami. Městské hradby tvořila porfyrová zeď dva až tři metry vysoká a přibližně metr tlustá s půlkruhovými pevnůstkami rozmístěnými v různých vzdálenostech. Ke vstupu do města byly určeny čtyři brány (viz podkapitola 3.1 Historie). Hradby daly městu původní obdélníkový tvar (viz Obrázek 2, hradby jsou na mapě z počátku 19. století stále patrné). Nejstarším a dodnes dochovaným centrem města je Zámecké náměstí (něm. Schloßplatz, viz Obrázek 2 číslice 1 ). Jižní stranu Zámeckého náměstí zabírá teplický 18

19 zámek, naproti němuž (severní a západní strana náměstí) byly budovány výstavné tří i čtyřposchoďové domy teplických měšťanů. Tržní náměstí (něm. Marktplatz, viz Obrázek 2 číslice 2 ), dnes Nám. Svobody, soustřeďovalo obchod a městský život. Jedná se o obdélníkové náměstí, v jehož centru až do roku 1805 stála původní teplická radnice, nahrazená roku 1806 budovou na severní straně náměstí. Spojnicí Tržního a Zámeckého náměstí je Dlouhá ulice (něm. Langegasse). Domy byly původně dvojposchoďové, později tříposchoďové. Mezi oběma náměstími na sever od Zámeckého náměstí leželo židovské ghetto (dříve Židovská ulice, něm. Judengasse), místo internace židovského obyvatelstva až do roku Židovské ghetto tvořily nízké domy tvořící úzké, křivolaké uličky. Do obnovy domů nebylo investováno a vzhledem k nevyhovujícím hygienickým podmínkám bylo ghetto v roce 1945 asanováno. 36 Postupným odstraňováním městských bran (viz podkapitola 3.1 Historie) probíhajícím v letech 1793 až 1846 byl dán prostor k rozšiřování městské zástavby, které až do 60. let 19. století probíhalo velmi pomalu. 36 O nutnosti asanace ghetta se vedou polemiky. Úřady uváděly v roce 1945 jako jeden z důvodů asanace ghetta poničení odhozem sovětských leteckých pum z Asanace ghetta byla pravděpodobně nevyhnutelná, neboť se o jejím provedení zmiňují již urbanistické plány ze 30. let 20. století. 19

20 3.4.2 Územní rozsah po roce 1850 Obrázek 3: Mapa Teplic z roku cca 1885 Zdroj: Soukromá sbírka Teprve až průmyslový rozvoj a nárůst počtu obyvatel v 50. a 60. letech 19. století dal podnět k rozšiřování města. Pro období do konce 19. století je v Teplicích typické rozšiřování zástavby směrem na sever a východ. Mezi lety 1854 až 1859 byla na Školním náměstí (něm. Schulplatz, dříve Koňský trh něm. Rossmarkt), dnešním Benešově nám. (viz Obrázek 3 číslice 1 ), otevřena budova německých škol (dnešní Střední průmyslová škola) a uzavřela tak severozápadní část náměstí a bylo již jasné, jaký tvar nové náměstí získá. Do 70. let 19. století již bylo celé náměstí ohraničené domy s převážně dvouposchoďovými domy a později i tříposchoďovými domy. Výstavba na východ od hradeb města byla vedena v jiném smyslu. Řada domů v ulici U Císařských lázní (něm. Königstraße) sledovala cestu směrem k Šanovu. Jednalo se o 20

21 století. 39 Pomalý nárůst počtu obyvatelstva nastal v Teplicích v první polovině 19. století. Roku Sesterská města Teplice a Šanov poměrně široký bulvár, na jehož druhé straně bylo v letech 1872 až 1874 postaveno teplické divadlo 37. Pozdější výstavba kolem Židovského vrchu (něm. Judenberg, viz Obrázek 3 číslice 2 ) byla vedena dle potřeb bohatších občanů města (průmyslníků, lékařů atd.). V ulici Lípové (něm. Lindenstraße) a Českobratrské (něm. Elisabethstraße, dříve Frauengasse) proto byla do konce 19. století provedena výstavba vil a honosných čtyřposchoďových řadových domů. Výstavba vil jakožto budov k bydlení pro bohatší vrstvu v Teplicích byla prosazována v dalších letech převážně v Šanově Vývoj počtu obyvatel První číslování domů a sčítání obyvatelstva v Teplicích bylo provedeno v roce V Teplicích tehdy žilo 2130 obyvatel. 38 Počet obyvatel zůstal téměř stejný až do konce měly Teplice již 2749 obyvatel. 40 V 50. letech 19. století činil počet obyvatel Teplic přibližně 3000 obyvatel. Největší nárůst počtu obyvatel převážně vlivem přistěhovalectví nastává mezi 50. lety a 80. lety 19. století. Roku 1885 dosahuje počet obyvatel již V roce 1895 kdy došlo ke spojení Teplic a Šanova měly Teplice již obyvatel. 3.5 Městský život Vzhled města Na vzhled města byly nepřímo kladeny poměrně vysoké nároky. Knížecí rodina Clary- Aldringenů, městská správa i měšťané se snažili o to, aby si Teplic udržely výstavný vzhled atraktivní pro lázeňské hosty. Výjimkou bylo židovské město, jemuž se kvůli jeho umístění v centru města nemohli lázeňští hosté vyhnout Budova divadla v roce 1919 vyhořela a v letech 1921 až 1924 byla nahrazena novou budovou dnešního Krušnohorského divadla (něm. Stadtsäle) 38 Historický kaleidoskop. Revue Teplice., 1970, roč. 2, č. 2, s. 28 (autor neznámý) 39 PEER, Přemysl: Dějiny Teplicka do roku vyd. Teplice : Oblastní vlastivědné muzeum Teplice, 1969 s tamtéž, s WESTMANN, W. A: Adress-Buch des politischen Bezirkes Teplitz.vyd. Teplitz: W. A. Westmann, 1885, s WACHSMANN, V: Severní Polabí od Litoměřic až k Hřensku. vyd. Praha : Česká Beseda v Ústí nad Labem, 1888, 119 s. 21

22 3.5.2 Parky Lázeňští hosté trávili mimo lázeňské koupele a návštěvy nočních podniků mnoho času v parcích při procházkách. Městská správa udržovala parky čisté a upravené. V případě Zámecké zahrady (něm. Schloßgarten), největšího teplického parku se dvěma rybníky, zajišťovala údržbu knížecí rodina Clary-Aldringenů skrze vlastní zaměstnance. Častým cílem návštěv lázeňských hostů i Tepličanů byl park na Letné (něm. Königsthöhe, dříve Spitalberg, tj. Špitálský vrch) a Lázeňský sad (něm. Kurgarten, dříve Spitalgarten, tj. Špitálská zahrada, či Frauenbrunngarten, tj. sad U Dámského pramene), v němž každé ráno a dvakrát týdně i odpoledne koncertovala lázeňská kapela. 43 Později, roku 1876, došlo k zřízení sadů na místě bývalého hřbitova v Lípové ulici (něm. Lindenstraße), nevyužívaného od roku 1864, později zvané Seumeho sady (něm. Seumepark). 44 Velké sady se nacházely nad Šanov při vrchu Mont de Ligne. Později dostaly název Payerovy sady (něm. Payersanlagen). 45 Dnes se jedná o Havlíčkovy sady Doprava Dopravu ve městě v 19. století obstarávali koně. Lázeňským hostů i obyvatelům města byly k dispozici fiakry, které si mohl dotyčný najmout na k tomu určených místech ve městě. Zastávka fiakrů byla u míst, kde byl očekávaný největší nápor zákazníků. Jednalo se např. o nádraží, nám. Svobody (něm. Marktplatz, dříve Tržní náměstí) či Laubeho náměstí (něm. Stephansplatz). Změnu v dopravě a obzvlášť v dopravě veřejné přinesl až rok 1895 kdy došlo k zprovoznění tramvajové tratě, tzv. malodráhy (něm. Teplitzer elektrische Kleinbahn) spojující Benešovo nám. (něm. Schulplatz) s nádražím, Trnovany (něm. Turn), Novosedlicemi (něm. Weisskirchlitz) a Dubím (něm. Eichwald). Dráha sloužila mimo dopravu osob také k dopravě uhlí, pošty a jiných nákladů dle potřeby. Během let docházelo k rozšiřováním a zmenšováním tramvajové sítě v Teplicích, než roku 1959 zanikl i poslední úsek. 43 WACHSMANN, V: Severní Polabí od Litoměřic až k Hřensku. vyd. Praha : Česká Beseda v Ústí nad Labem, 1888, 119 s. 44 Na počest básníka Johanna Gottfrieda Seumeho ( ), který zemřel v Teplicích 45 Na počest polárníka a malíře Julia von Payera ( ), narozeného v Šanově 22

23 4 Šanov 4.1 Historie Původ názvu Šanov V historii Šanova neexistuje žádná legenda, která by odkazovala na rok objevení léčivých pramenů, jako tomu je u Teplic. Na rozdíl od Teplic byl Šanov pravděpodobně založen díky své výhodné poloze v údolí potoka Bystřice (něm. Flössbach). 46 Můžeme tak usuzovat na základě původu pojmenování Šanov. Pojmenování tehdejší vesnice Šanova pochází z němčiny. Původní označení lokality znělo krásný luh či krásná mokřina 47, něm. die schöne Au 48. Tento název přesně odpovídá dřívějšímu vzhledu údolí podél Bystřice. Postupným splynutím slov vzniká tradiční německé označení Schönau. V názvu tedy není nijak zmíněna přítomnost teplých léčivých pramenů, tzv. teplic. První zmínka o názvu Šanov pochází z roku 1406 a Šanov je zmiňován jako Schonow 49. Označení Schonow či Ssonow 50 je označení české, používané až do konce 19. století. Tehdy je alternativou k označení Šanov původní Šonov Dějiny Šanova do roku 1895 Ačkoliv první zmínka o Šanovu pochází z roku 1406 (viz Původ názvu Šanov), prostor v dlouhém údolí nedaleko Teplic, v němž se Šanov rozkládá, je osídlen pravděpodobné mnohem déle. Ves je ve zmínce z roku 1406 pojmenována Schonow. Jedná se již o krátkou variantu německého pojmenování die schöne Au (viz.1.1 Původ názvu Šanov). Ke změně z die schöne Au na Schönau, potažmo Schonow tak muselo dojít již ve 14. století, do nějž s největší pravděpodobností spadají počátky vesnice Šanova Dřívější varianty pojmenování Bystřice jsou v 18. století Eichwälder Wasser, varianta odvozená od německého názvu pro Dubí - Eichwald, a na počátku 19. století Turnerbach, tj. varianta odvozená od německého názvu pro Trnovany - Turn, tedy Trnovanský potok, potok přitékající od Trnovan 47 PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Svazek IV. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1957, s Stadtfest in Schönau. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1884, roč. 24, , s. 3 (autor neznámý) 49 PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Svazek IV. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1957, s tamtéž, s SEDLÁČEK, August: Místopisný slovník historický království českého. vyd. Praha: Argo, 1998, ISBN X, s ORTH, Jan; SLÁDEK, František: Topograficko-statistický slovník Čech: čili, podrobný popis všech měst, méstysů, vesnic, pak zámků, dvorů, továren, mlýnů, hutí a podobných o samotě ležnicích stavení, jakož i všech zpustlých hradů a zaníklých osad království českeho. vyd. Praha. I. L. Kober, 1870, s

24 Jak již bylo zmíněno, Šanov nevznikl jako vesnice při teplých pramenech, nýbrž jako vesnice hospodářská. Charakter vsi, kde se většina obyvatelstva živí zemědělstvím vydržel Šanovu až do konce 18. století. Šanov v počátcích své historie stál na pozemcích teplického kláštera. Po vyplenění kláštera míšeňským vojskem roku 1426, připadá klášterní panství Jakoubkovi z Vřesovic. Šanov je v držení Jakoubka z Vřesovic uveden roku Později připadá Šanov k panství Doubravské hory. 53 V polovině 16. století žilo v Šanově jen 8 stálých obyvatel. Do stejného období spadá počátek využívání léčivých termálních pramenů. Na rozdíl od Teplic využívali koupelí v teplé vodě v počátku pouze místní obyvatelé a venkované. 54 I když se s postupem času stal Šanov lázněmi hojně navštěvovanými vyššími společenskými vrstvami, jako místo, kde může koupelí v léčivé vodě využít i prostý venkovan, se Šanov zachoval, což mu bylo k prospěchu, neboť mnozí členové šlechty a měšťanstva chtěli strávit svůj pobyt ve venkovském Šanově, spíše než v městských Teplicích. Od počátku 18. století vchází Šanov ve známost jako lázeňské místo. Na přelomu 17. a 18. století dochází z podnětu vrchnosti, hraběte Františka Karla Clary-Aldringena, k vybudování první kamenné budovy lázní v Šanově, tzv. Sirných lázní (něm. Schwefelbad). Dle pramenů mohlo dojít k postavení této budovy buď roku , nebo až roku Právě v těchto lázních se na podzim roku 1712 koupal ruský car Petr Veliký, jak je uvedeno na pamětní desce Nových lázní, nástupnických lázní po Sirných lázních. Od té doby je věnována lázeňským pramenům v Šanově větší pozornost. Roku 1704 byly založeny Hadí lázně (něm. Schlangenbad) 57, které ovšem tehdy tvořily nekryté ohrazené lázně. Roku 1759 byly z iniciativy šanovských obyvatel ohrazeny, vyčištěny a zastřešeny prameny v blízkosti pozdějších Kamenných lázní (něm. Steinbad), které byly v letech 1769 a 1774 dále rozšiřovány. 58 V letech 1800 až 1802 byla pro zvýšení komfortu vystavěna zděná 53 SEDLÁČEK, August: Místopisný slovník historický království českého. vyd. Praha: Argo, 1998, ISBN X, s tamtéž, s KOCOURKOVÁ, Květoslava; VILÍM, Karel: Zmizelé Čechy Teplice. vyd. Praha: Paseka, 2009, ISBN , s SEDLÁČEK, August: Místopisný slovník historický království českého. vyd. Praha: Argo, 1998, ISBN X, s tamtéž, s KOCOURKOVÁ, Květoslava; VILÍM, Karel: Zmizelé Čechy Teplice. vyd. Praha: Paseka, 2009, ISBN , s

25 budova a později byla v blízkosti vystavěna další budova Chrámových lázní (něm. Tempelbad), později nahrazená budovou Štěpánových lázní (něm. Stephansbad). 59 K léčbě vojáků sloužily od roku 1807 Vojenské lázně (něm. Militärbadehaus). 60 Do těchto dob spadá počátek lázeňské rivality mezi Teplicemi a Šanovem. Rivalita se projevovala rychlým rozvojem Šanova zejména po roce 1849, kdy se ze Šanova stala obec. Nejednalo se však o agresivní rivalitu, nýbrž spíše o vzájemné povzbuzování Teplic a Šanova, z nějž těžili jak lázeňští hosté, tak i obě obce, které jsou v tisku nazývány jako sesterské lázeňské obce. Dne 8. února 1865 byl Šanov povýšen na lázeňské místo (něm. Curort) 1. třídy. 61 Roku 1868 byla zrušena Lázeňská komise (něm. Kur-Commission) a její pravomoce byly svěřeny místním samosprávám, tedy teplickému magistrátu a šanovské radnici. 62 Dlouholetým cílem vedení šanovské obce bylo dosáhnout povýšení Šanova na město. Díky úsilí mnoha představitelů Šanova se tak stalo roku Vlivem nepříznivé finanční situace Šanova došlo roku 1895 referendem ke spojení Teplic a Šanova ve dvojměstí Teplice-Šanov (něm. Teplitz-Schönau). Tento název se zachoval až do roku Povýšení Šanova na město Okolnosti povýšení Šanova na město Ambice představitelů šanovské obce na povýšení na město lze sledovat již na počátku 60. let 19. století. Možnost povýšit obec na město měl mocnář, císař František Josef I., němuž byly žádosti místních samospráv na povýšení adresovány. Pevně stanovená pravidla pro povýšení na město ovšem neexistovala a vždy záviselo na konkrétním případu. Panovník přihlížel při rozhodování o povýšení obce na město nejčastěji na faktory občanské vybavenosti a počtu obyvatel. Obci v procesu povýšení na město pomáhala i regionální důležitost a věhlas. V případě Šanova byly přípravy na podání žádosti o povýšení obce na město celoobecní. Iniciativa přicházela od vedení města starostů a radních, ale do procesu vstupovali jak občané, tak i rod Clary-Aldringenů. 59 KOCOURKOVÁ, Květoslava; VILÍM, Karel: Zmizelé Čechy Teplice. vyd. Praha: Paseka, 2009, ISBN , s tamtéž, s PEER, Přemysl. Znaky měst: Šanov. Revue Teplice., 1969, roč. 1, č. 5, s Stadtfest in Schönau. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1884, roč. 24, , s. 3 (autor neznámý) 25

26 4.2.2 Obec a občanská vybavenost Šanov měl na počátku 80. let 19. století přibližně 2000 obyvatel, kteří žili v 170 domech. 63 Jednalo se o obec velikostně menší, řadovou bez náměstí. Velkou výhodou Šanova v povýšení na město byl status lázeňského místa 1. třídy, který byl Šanovu udělen 8. února a celkově lázně a proslulost s nimi spojená. V Šanově sídlila lidová škola (něm. Volksschule). V roce 1885 ji ve třech třídách navštěvovalo 228 žáků 65, roku 1889 ve čtyřech třídách již 245 žáků. 66 Škola sídlila v budově dnešní ZŠ U Nových lázní, v ulici U Nových lázní 1102/4 (tehdy Neubadalle 2). Škola měla velmi nízký počet zaměstnanců, který se pohyboval od dvou do pěti. C. k. Poštovní a telegrafní úřad (něm. K. k. Post- und Telegraphenamt) měl své sídlo v ulici U Hadích lázní 1135/36 (tehdy Badegasse 35) v domě Jupiter. 67 Policejní stanice byla umístěna v budově školy společně s obecním úřadem v tzv. Obecním domě (něm. Gemeindehaus) v ulici U Nových lázní 1102/4 (Neubadalle 2). Důležitou součástí obecního života byla činnost spolků. Od roku 1874 fungoval v Šanově Sbor dobrovolných hasičů (něm. Freiwilige Feuerwehr-Schönau), založený iniciativou šanovského starosty Franze Waageho. 68 Svoji činnost roku 1875 zahájil v Šanově Spolek válečných veteránů (něm. Schönauer Militär-Veteranenverein). 69 V Šanově byla součástí občanského života kultura, skrze pravidelné koncerty vojenských i civilních orchestrů v parku. Obyvatelům Šanova i lázeňským hostům byla k dispozici i čítárna založená roku 1874 v budově Obecního domu, vybavená mnoha vydáními německých i cizojazyčných časopisů a rovněž i knihami. 70 Šanov byl rodištěm slavného polárníka a malíře Julia Payera (narodil se v Šanově roku 1841). Po svém návratu ze své nejslavnější výpravy v roce 1874 navštívil v říjnu téhož roku Šanov a jeho rodný dům Jitřenka (něm. Morgenstern), kde byl uvítán delegací složenou ze šanovských radních a občanů, kteří polárníkovi, na nějž byli jako na šanovského rodáka 63 WESTMANN, W. A: Adress-Buch des politischen Bezirkes Teplitz.vyd. Teplitz: W. A. Westmann, 1885, s PEER, Přemysl. Znaky měst: Šanov. Revue Teplice., 1969, roč. 1, č. 5, s WESTMANN, W. A: Adress-Buch des politischen Bezirkes Teplitz.vyd. Teplitz: W. A. Westmann, 1885, s MENDE, Eduard: Adress-Buch des politischen Bezirkes Teplitz. vyd. Teplitz: Eduard Mende, 1890, s WESTMANN, W. A: Taschen-Adressbuch und Häuser-Verzeichnis von Teplitz-Schönau-Turn.vyd. Teplitz: W. A. Westmann, 1892, s Bürgermeister Franz Waage. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1891, roč. 31, , s. 5 (autor neznámý) 69 WESTMANN, W. A: Adress-Buch des politischen Bezirkes Teplitz.vyd. Teplitz: W. A. Westmann, 1885, s Lesekabinet in Schönau. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1874, roč. 14, , s. 3 (autor neznámý) 26

27 pyšní, vyjádřili svoji úctu. 71 Julius Payer se také stal čestným občanem Šanova. Na výpravě jíž se Julius Payer účastnil došlo k objevení Země Františka Josefa. Tento objev zvýšil prestiž Rakousko-Uherska, zatímco přítomnost šanovského rodáka prestiž Šanova Kostel Pravděpodobně vlivem příliš rychlého rozvoje obce neměl Šanov ještě ani v polovině 19. století svůj vlastní kostel. V Šanově nedošlo ani k vybudování kaple a obyvatelé obce museli docházet na bohoslužby do Teplic, pod kteroužto farnost Šanov spadal. Založení fondu na výstavbu kostela na počátku 60. let podporovali radní Carl Christ, Josef Simon a starosta Franz Kerl. 72 Výstavbu kostela velmi podporoval i kníže Clary-Aldringen, který mimo obvyklých příspěvků jednorázově nečekaně přispěl na stavbu kostela penězi získanými kuriózním způsobem. Roku 1861 jednala rada Teplic v čele se starostou Karlem Uherrem o odkupu pozemků v místě dnešního Lázeňského sadu (něm. Kurgarten), tehdy Sadu U Dámského pramene (něm. Frauenbrunngarten) od knížete Edmunda Clary-Aldringena. Cílem rady města bylo přeměnit tuto část města blízkou jejímu centru v klidovou zónu s upraveným parkem. Celková kupní částka činila zlatých, z čehož zlatých bylo z fondu do nějž plynuly peníze z teplické lázeňské taxy (něm. Kurtaxfond), zlatých zaplatila ze svého rozpočtu teplická obec a zbytek peněz přispěli dárci (mezi nimi byli i tepličtí radní, členové významných teplických rodin a členové šlechtických rodů). 73 Kníže Edmund Clary-Aldringen se rozhodl 6% z kupní částky zlatých, tj zlatých, věnovat na výstavbu šanovského kostela. V době vzrůstající rivality obou lázeňských měst se jednalo o velmi odvážný akt, kteří ovšem členové teplické městské respektovali, ačkoliv byly využity peníze teplické obce a dárců na stavbu kostela v Šanově. 74 Výstavba lodi kostela začala dne 19. listopadu 1864 a byla dokončena až dne 30. září , kdy byl kostel zvaný Kostel sv. Alžběty (něm. St. Elisabeth-Kirche). Věž kostela byla dokončena až roku (bez nadpisu). Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1874, roč. 14, , s. 1 (autor neznámý) 72 KOCOURKOVÁ, Květoslava; VILÍM, Karel: Zmizelé Čechy Teplice. vyd. Praha: Paseka, 2009, ISBN , s Verzeichniß. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1861, roč. 1, , s. 4 (autor neznámý) 74 (bez nadpisu). Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1861, roč. 1, , s. 3, 4 (autor neznámý) 75 Datum počátku výstavby a vysvěcení je uvedeno v mramorové desce pod schodištěm kostela 27

28 Do 60. let 19. století sloužil k pohřbívání hřbitov mezi Teplicemi a Šanovem v Lípové ulici (něm. Lindenstraße). Po jeho zrušení začaly Teplice využívat vlastní hřbitov ve Hřbitovní ulici (něm. Friedhofstraße). O ustavení šanovského hřbitova se zasloužil starosta Franz Waage v 70. letech 19. století. 76 Nový hřbitov byl umístěn do Pražské ulice (něm. Pragerstraße) za hranici zástavby města. 77 Dnes hřbitov přísluší k Bystřanům (něm. Wisterschan) Proces povýšení Šanova na město Po uvážení šanovské městské rady byla na konci roku 1883 sepsána žádost cíšaři Františku Josefu I. o povýšení Šanova na město. Doručení žádosti Jeho císařskému veličenstvu do Vídně proběhlo osobně. V prvních týdnech roku 1884 se vydal starosta Šanova, August Zabel, do Vídně, aby se zúčastnil audience u císaře Františka Josefa I. K audienci (která podle tehdejšího tisku neměla dlouhého trvání) 78 došlo dne a starosta Zabel při této formální události předal císaři písemnou žádost, tzv. žádost Majestátu (něm. Majestätsgesuch), o povýšení lázeňského místa 1. třídy Šanova na město. 79 Žádost představitelů Šanova byla císařem postoupena Místodržitelství (něm. Statthalterei). Místodržitelství postoupilo žádost k posouzení Zemskému výboru (něm. Landesauschuß). Na zasedání Zemského výboru byl vydán souhlas k povýšení Šanova na město. 80 Správními orgány schválená žádost byla vrácena císaři. Dne povýšil císař František Josef I. Šanov z lázeňského místa 1. třídy na lázeňské město (něm. Curstadt). Informace o výnosu byla předána Místodržitelství a odtud c. k. Okresnímu hejtmanství (něm. k. k. Bezirkshauptmannschaft) v Teplicích, které informovalo vedení Šanova v čele se starostou Augustem Zabelem dne Dne proběhlo zasedání šanovského Obecního výboru, na němž starosta Zabel přečetl všem přítomným obdrženou zprávu od c. k. Okresního hejtmanství: Dle obdrženého výnosu Jeho Excelence pana místodržícího povýšilo nejlaskavěji Jeho císařské a královské apoštolské Veličenstvo nejvyšším rozhodnutím ze dne Šanov na město. Ve zprávě c. k. Okresního hejtmanství byla rovněž zmíněna možnost vystavení 76 Bürgermeister Franz Waage. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1891, roč. 31, , s. 5 (autor neznámý) 77 WESTMANN, W. A: Taschen-Adressbuch und Häuser-Verzeichnis von Teplitz-Schönau-Turn.vyd. Teplitz: W. A. Westmann, 1892, s beim Kaiser Audienz und in kurzer Zeit dürfte die Gewährung des Majestätsgesuch einlaufen. 79 Der Curort Schönau wird Stadt. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1884, roč. 24, , s. 3 (autor neznámý) 80 Der Curort Schönau wird Stadt. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1884, roč. 24, , s. 3 (autor neznámý) 81 Curstadt Schönau. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1884, roč. 24, , s. 3 (autor neznámý) 28

29 diplomu císařem, který by obsahoval návrh šanovského městského znaku. Zhotovovací poplatek za vystavení diplomu činil 83 zlatých. Kníže Clary-Aldringen navrhl pořízení diplomu a jeho návrh byl členy rady i členy Obecního výboru podpořen. Na zasedání byl vznesen dotaz, zdali je Šanov titulován jako město (něm. Stadt), nebo lázeňské město (něm. Curstadt). Po prohledání dodaných dokumentů bylo oznámeno, že Šanov je ode dne lázeňským městem. 82 Diplom byl vydán císařem dne v následujícím znění: My, František Josef I. atd. Shledali jsme na prosby zástupců obce pohnuti, povýšiti naše věrné lázeňské místo Šanov v království českém na město, a to na znamení jeho vzrůstu, pravidelného obecního života a jeho vynikajících ústavů a zároveň mu povoliti užívání následujícího erbu: Význam povýšení Šanova na město Povýšení Šanova na město bylo oslavována obyvateli Šanova již v den předání zprávy c. k. Okresního hejtmanství starostovi Augustu Zabelovi dne Zpráva o povýšení na město se rychle rozšířila a již odpoledne byl koncert vojenské kapely zahájen salvami z moždířů a národní hymnou, po nichž následovalo provolávání slávy císaři a bujaré oslavy. Radě města k dosažení tohoto úspěchu gratulovali jak občané Šanova, tak i čestní občané Šanova. První kdo tak učinil byl místodržitelský rada v Praze, von Smolarz. 84 Na zasedání Obecního výboru dne bylo rozhodnuto o uspořádání oslavy povýšení Šanova na město, na níž by byli pozváni zástupci Teplic, místních společností a další. Pro účel organizování této oslavy byla zvolena tříčlenná komise. Na doporučení knížete Clary-Aldringena byla ale oslava uskutečněna až po získání diplomu od císaře. 85 Připravovaná oslava se konala v posledním prosincovém týdnu roku 1884 a informováno o ní bylo v tisku dne Den byl zahájen salvami z moždířů, po níž následovala promenáda srbské požárnické kapely městem. V 9 hodin se ve vyzdobeném sále Obecního domu v ulici U Nových lázní 1102/4 (Neubadalle 2) sešlo šanovské Kolegium obecních starších a významní hosté z Teplic i z jiných částí Čech. Mezi nimi byl např. starosta Karel Stöhr s několika radními, řídící rada Merbeller, poslanci Tausche a Siegmund, členové teplických a šanovských spolků a další. Členové šanovského hasičského sboru vytvořili špalír 82 Gemeindeauschußsitzung in Schönau. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1884, roč. 24, , s. 3 (autor neznámý) 83 PEER, Přemysl. Znaky měst: Šanov. Revue Teplice., 1969, roč. 1, č. 5, s Curstadt Schönau. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1884, roč. 24, , s. 3 (autor neznámý) 85 Gemeindeauschußsitzung in Schönau. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1884, roč. 24, , s. 3 (autor neznámý) 29

30 ke vchodu do sálu. Mužský pěvecký spolek zazpíval Bundeslied od W. A. Mozarta a následovala slavnostní řeč šanovského starosty Augusta Zabela. Ve slavnostní řeči zmiňuje historii Šanova, význam léčivých pramenů a rozvoj, nímž Šanov od roku 1848 prošel. Svoji řeč zakončuje slovy odkazujícími na nehodu v roce 1879, při níž došlo k poklesu teplických a šanovských pramenů, čímž utrpěla pověst obou obcí: Naše prameny jsou zachráněny a nyní mám prosbu, přání, jež bych vám chtěl adresovat, aby si obě městská zastupitelstva, vedoucí lázní a lékaři podali ruce a společně usilovali o navrácení dřívější pověsti a slávy našich sesterských měst, k dobrotě veškerého obyvatelstva. K dosažení nám dopomáhej Bůh. 86 Události roku 1884 byly pro šanovské radní i obyvatele odměnou za jejich dlouholetou práci a snahu. Více než dvě desetiletí trvající úsilí šanovských představitelů přineslo výsledek, na nějž byli hrdí jak oni, tak i občané nového města. Rokem 1884 a povýšením Šanova na město prakticky končí největší rivalita mezi Teplicemi a Šanovem. Od roku 1884 až do roku 1895, kdy došlo ke spojení obou měst, se vztahy Teplic a Šanov prezentují jako přátelské, sourozenecká ( sesterská města atd.). Povýšení na město bylo pro Šanov pomocí po tragické události roku 1879 kdy poklesly termální prameny a pověst obce byla otřesena. V dalších letech se ukázalo, že vedení města Šanova ztratilo stěžejní cíl, kterým bylo doposud povýšení na město, a začalo podnikat špatné kroky, které finančně zatížily město Šanov tak významně, že o jedenáct let později došlo ke správnímu spojení s městem Teplice, s nímž byl Šanov historicky i vizuálně spojen. 4.3 Městská správa Obecní úřad V rámci reforem, které roku 1849 zrušily dosavadní způsob rozdělení země na panství, se stává v březnu roku 1849 Šanov samostatnou obcí. 87 Správou obce byl pověřen obecní úřad (něm. Gemeindeamt) v čele se starostou a radními. Výkonným orgánem obce byla Městská rada (něm. Stadtrat) a Obecní výbor (něm. Gemeinde-Ausschuss). Synonymním označením k Obecní výbor je Kolegium obecních starších (něm. Stadtverordneten-Collegium) či Kolegium. 86 Stadtfest in Schönau. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1884, roč. 24, , s. 3 (autor neznámý) 87 PEER, Přemysl. Znaky měst: Šanov. Revue Teplice., 1969, roč. 1, č. 5, s

31 infarkt. 94 Od dubna 1883 do roku 1886 byl šanovským starostou August Zabel, během jehož Sesterská města Teplice a Šanov Na obecním úřadě v Šanově pracoval městský sekretář (něm. Stadtsekretär), vykonávající společně se starostou formální úkony, správce Finančního úřadu (něm. Rentamtsverwalter), správce lázní (něm. Badeverwalter) a výběrčí lázeňské taxy (něm. Kurtax-Einheber). 88 Počet radních se zůstaval od povýšení Šanova na město v roce 1884 až do spojení s Teplicemi v roce 1895 stejný. Městskou radu tvořili čtyři radní. Sídlo Obecního úřadu bylo v tzv. Obecním domě (něm. Gemeindehaus) v ulici U Nových lázní 1102/4 (Neubadalle 2), který byl sídlem jak místní samosprávy, tak i mnohých zájmových spolků Starostové Vzhledem k nedostatku dostupných a zpracovaných pramenů týkajících se tématu šanovských starostů nelze uspokojivě sestavit soupis šanovských starostů. V první polovině 60. let byl starostou Šanova Franz Kerrl. 92 starostou se stal Franz Eckert. Dalším šanovským Po něm se starostou stává dosavadní radní Josef Simon, který je šanovským starostou až do roku 1874, kdy se rozhoduje již na post starosty nekandidovat. 93 Dlouholetým šanovským starostou, jenž se zasloužil o rozvoj obce je Franz Waage. Starostou byl v letech 1874 až 1883 a v letech 1886 až 1891, kdy umírá na funkčního období došlo k povýšení Šanova na město. V letech 1891 až 1895 byl starostou města Šanova dosavadní radní Adolf Pauly. Adolf Pauly byl posledním šanovským starostou, který se významně zasloužil za úspěšné spojení Šanova s Teplicemi v roce Na jeho náhrobku je uvedeno německé označení Altbürgermeister von Schönau, tj. čestný starosta Šanova. 88 MENDE, Eduard: Adress-Buch des politischen Bezirkes Teplitz. vyd. Teplitz: Eduard Mende, 1890, s WESTMANN, W. A: Taschen-Adressbuch und Häuser-Verzeichnis von Teplitz-Schönau-Turn.vyd. Teplitz: W. A. Westmann, 1892, s MENDE, Eduard: Adress-Buch des politischen Bezirkes Teplitz. vyd. Teplitz: Eduard Mende, 1890, s WESTMANN, W. A: Adress-Buch des politischen Bezirkes Teplitz.vyd. Teplitz: W. A. Westmann, 1885, s KOCOURKOVÁ, Květoslava; VILÍM, Karel: Zmizelé Čechy Teplice. vyd. Praha: Paseka, 2009, ISBN , s (bez nadpisu). Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1874, roč. 14, , s. 2 (autor neznámý) 94 Bürgermeister Franz Waage. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1891, roč. 31, , s. 5 (autor neznámý) 31

32 4.3.3 Kolegium obecních starších Kolegium obecních starších (něm. Stadtverordneten-Collegium, dále Kolegium obecních starších či jen Kolegium ) byl kontrolním a iniciativním orgánem samosprávy obce a později města Šanov. Předchůdcem označení Kolegium byl tzv. Obecní výbor (něm. Gemeinde-Ausschuss). Varianta Kolegium obecních starších je k označení Obecní výbor synonymní Obecní volby Způsob voleb byl daný nařízením stejně platným pro všechny obce. Členové Kolegia i Zastupitelství Obecního výboru byli voleni každé tři roky (např. v letech 1892, 1895 atd.). Volba probíhala ve třech sborech (něm. Wahlkörper), kdy každý byl určený pro jednu z kurií občanů města. Rozdělení do kurií bylo nastavené podle odvodu daní. Počet členů Kolegia obecních starších, včetně starosty a radních se v Šanově pohyboval mezi 15 a 20 členy. Po zvolení členů Kolegia obecních starších následovala volba radních a starosty, která byla v režii samotného Kolegia, při níž byla z členů Kolegia sestavena rada se starostou. Ke zvolení starostou bylo nutné získat nadpoloviční většinu hlasů členů Kolegia obecních starších. Členové Kolegia včetně starosty a radních mohli být členy Komisí Kolegia obecních starších. Pokud jimi byli, nazývali se členové Komisí Kolegia obecních starších členy výborů (něm. Ausschussmänner). V případě skonu starosty, jako se tomu stalo roku 1891 při úmrtí starosty Franze Waageho, vybralo Kolegium ze svých řad starostu nového, bez konání nových voleb (nově zvoleným starostou byl Adolf Pauly). 95 Členy Kolegia obecních starších byli muži, většinou ze středních a vyšších vrstev (lékaři, obchodníci, vlastníci nemovitostí atd.) Odbory Kolegia obecních starších Kolegium se skládalo roku 1885 ze sedmi Odborů (tzv. sekcí, něm. Section). 96 Každý Odbor byl zodpovědný za své pole působnosti. Členové Odborů předkládali návrhy k jednání starostovi, radě města, či celému Kolegiu obecních starších. Mezi těchto sedm Odborů patřil: 1) Lázeňský odbor (něm. Cursection) 2) Finanční odbor (něm. Finanz-Section) 95 Bürgermeisterwahl. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1891, roč. 31, , s. 4 (autor neznámý) 96 WESTMANN, W. A: Adress-Buch des politischen Bezirkes Teplitz.vyd. Teplitz: W. A. Westmann, 1885, s

33 3) Odbor pro nemajetné (něm. Armen-Section) 4) Ekonomický a stavební odbor (něm. Oeconomie- und Bausection) 5) Policejní odbor (něm. Polizeisection) 6) Soudní odbor (něm. Friedensgericht) 7) Kontrolní orgán Hadích lázní (něm. Schlangenbadkontrolle) Stav Odborů roku 1890 byl následující: 97 1) Lázeňský odbor (něm. Cursection) 2) Finanční odbor (něm. Finanz-Section) 3) Stavební odbor (něm. Bausection) 4) Místní školní rada (něm. Ortsschulrath) 5) Odbor pro nemajetné (něm. Armen-Section) 6) Kontrolní orgán Hadích lázní (něm. Schlangenbadkontrolle) Komise Kolegia obecních starších Názvy a funkce odborů se v případě Šanova velmi často měnily. Vzhledem k menšímu počtu obyvatel města nebylo po povýšení Šanova na město v roce 1884 nutno ihned zřizovat komise. Jejich vznik je uveden k roku 1890 a týká se vzniku velmi malých komisí, jež měly na starost lázeňské záležitosti. Komise Kolegia obecních starších byly komise úzce spolupracující s Odbory, radními a starostou. Mezi komise patřily v roce 1890 tyto: 98 Komise pramenů (něm. Quellen-Commission) Výkoná komise Komise pramenů (něm. Executiv-Comite der Quellenkommission) Komise zásobení pitnou vodou (něm. Trinkwasser-Versorgungs-Comite) 97 MENDE, Eduard: Adress-Buch des politischen Bezirkes Teplitz. vyd. Teplitz: Eduard Mende, 1890, s tamtéž, s

34 4.4 Znak Obrázek 4: Znak města Šanova Zdroj: Vlastní rekonstrukce znaku Právo využívat městský znak dal císař František Josef I. Šanovu skrze diplom vydaný dne : My, František Josef I. atd. Shledali jsme na prosby zástupců obce pohnuti, povýšiti naše věrné lázeňské místo Šanov v království českém na město, a to na znamení jeho vzrůstu, pravidelného obecního života a jeho vynikajících ústavů a zároveň mu povoliti užívání následujícího erbu: Štít zlatý napříč na způsob vlnovky rozdělený, na modrém podkladě. V horním poli štítu vyrůstající černý dvojitý orel s černými jazyky. V dolní polovině na způsob vlny protažena dvě bílá břevna nad sebou, se stříbrným křížkem dole. Štít prstencovitě obepíná zlatý had obklopený kolem dokola ozdobami na způsob arabesek. 99 Vyobrazení znaku bylo na tomto diplomu uvedeno. Ozdoba ve formě zlatého hada, či zlaté plochy s arabeskami se týká pouze ozdobného erbu. Základní forma znaku je uvedena výše a zobrazuje rakousko-uherskou orlici v horní polovině, a symbol lázeňství v dolní polovině. 99 PEER, Přemysl. Znaky měst: Šanov. Revue Teplice., 1969, roč. 1, č. 5, s

35 4.5 Územní a populační vývoj Šanova Územní rozsah Šanova Obrázek 5: Mapa Šanov z roku cca 1885 Zdroj: Soukromá sbírka Vzhledem k malé velikosti, počtu obyvatel a významu nebyl Šanov nikdy opevněn hradbami. Již od svého založení na březích potoka Bystřice si zachoval charakter liniové vesnice podél cesty z Teplic do Prahy a cesty do Trnovan podél Bystřice. Původní liniový charakter dnes již není vzhledem k dalšímu růstu Šanova a k posunu významu pojmenování městské čtvrti Šanov patrný. Nejstarší částí Šanova je území kolem dnešních Nových Lázní (něm. Neubad), viz Obrázek 5 číslice Tato část Šanova je označována na mapách z počátku 19. století jako tzv. Horní Šanov (něm. Oberschönau). Zástavba se v Horním Šanově nacházela po obou stranách údolí Bystřice, v dnešní ulici U Nových lázní (něm. Neubadallee). 100 WACHSMANN, V: Severní Polabí od Litoměřic až k Hřensku. vyd. Praha : Česká Beseda v Ústí nad Labem, 1888, 119 s. 35

36 Zástavba se patrně během poloviny 18. století začal rozšiřovat směrem podél svahů Štěpánovy výšiny (něm. Stephanshöhe) směrem k cestě z Teplic do Prahy. V mapách je uváděna tato lokalita jako Dolní Šanov (něm. Niederschönau), viz Obrázek 5 číslice 2. Horní Šanov byl zemědělsky více zaměřen díky možnosti obdělávání rozsáhlých polí za zástavbou. Dolní Šanov tuto možnost neměl, neboť zadní trakty domů přiléhaly přímo ke skalnaté stěně Štěpánovy výšiny. Název Horní Šanov a Dolní Šanov se přestal používat po větším splynutí zástavby obou částí Šanov v polovině 19. století, avšak došlo k pojmenování jiné části Šanova, která navazovala na Dolní Šanov a která pokračovala směrem na Prahu v dnešní Pražské ulici (něm. Pragerstraße). Tato část se nazývala v češtině rovněž Dolní Šanov (něm. však Unterschönau). Od 80. let 19. století se mění postavení Šanova vzhledem k Teplicím a Šanov se stává rezidenční čtvrtí s vilami. Prudká výstavba na konci 19. a počátku 20. století trvale změnila vzhled Šanova a dodala mu výstavnost Vývoj počtu obyvatel Roku 1848 žilo v Šanově ve 158 domech 1310 obyvatel. 101 Roku 1885 živo v Šanově již 2000 obyvatel. 102 Oproti Teplicím, kde byl růst obyvatel hnán kupředu silným rozvojem průmyslu na konci 19. století a s tím souvisejícím stěhováním obyvatel do města, byl růst počtu obyvatel v Šanově jen velmi střídmý. Vzhledem ke své poloze se nemohla zástavba příliš rychle a levně rozpínat a vzhledem k povaze lokalita, která od konce 19. století sloužila jako rezidenční, honosná čtvrť, byly v Šanově stavěny převážně samostatně stojící vily, namísto v Teplicích obvyklé řadové činžovní zástavby, jež dávala prostor k bydlení více lidem. 101 PALACKÝ, F: Popis království Českého čili podrobné poznamenání wšech dosawadních krajůw, panstwí, statkůw, měst, městeček a wesnic, někdejších hradůw a twrzí, též samot a zpustlých osad mnohých w zemi České, s udáním jejich obywatelstwa dle popisu r. MDCCCXLIII wykonaného. vyd. Praha: J. G. Kalve, 1848, s WESTMANN, W. A: Adress-Buch des politischen Bezirkes Teplitz.vyd. Teplitz: W. A. Westmann, 1885, s

37 4.6 Městský život Vzhled města Poměrně rychlý přerod z malé vsi u Teplice na známé lázeňské místo, oblíbené zejména klientelou vyhledávající klid a blízkost přírody, kladl velké nároky na představitele šanovské obce a obyvatele samotné. Postupnou výstavbou zejména v letech 1850 až 1890 byly učiněny kroky, díky nimž nadobro zmizel vesnický rád Šanova a byl nahrazen výstavností hodnou lázeňské lokalitě. Mezi tyto kroky patřila přestavba hlavní šanovské třídy, ulice U Hadích lázní (něm. Schlangenbadstraße), jež až do spojení s Teplicemi nesla název Lázeňská ulice (něm. Badegasse), avšak duplicita názvů v nově vzniklém dvojměstí vedla k přejmenování nyní již honosné ulice, s vysokými dvou až tříposchoďovými činžovními domy s obchody, které nahradily původní venkovské domy, podle při ní stojících Hadích lázní (něm. Schlangenbad). Byly vydlážděny ulice a udržovány mosty před Bystřici. Díky podpoře rodu Clary-Aldringenů, lázeňských hostí a rivalitě s Teplicemi byl rozvoj města natolik prudký, až k jeho dalšímu podpoření nezbývaly šanovské obci finance. Do nově utvořeného dvojměstí tak Šanov vstupoval nikoliv jako zemědělská obec, nýbrž jako prosperující město, které do svazku s Teplicemi přináší věno v podobě udržovaného veřejného prostoru a lokalit k dalšímu městskému rozvoji Šanovský park Lokalita, jež je dnes centrem odpočinku s velkým množstvím zeleně, byla dříve považována za důležité místo urbanistického rozvoje. Šanovský park dříve nesl označení Císařský park (něm. Kaiserpark) a zaujímal své místo na rozsáhlém území luhů při Sviním potoku (něm. Saubach) a Bystřici a jejích ramenech. V samém centru Šanovského parku stály již od počátku 19. století Kamenné lázně (něm. Steinbad), které byly přístupné přes můstky z různých směrů. Další rozvoj lázeňství i šanovské obce a vzrůstající touha po větším významu lázeňské obce ze strany jejích obyvatel a vedení zapříčinil důležitou přestavbu Šanovského parku, jež byla dokončena na konci 60. let 19. století. Iniciátorem této přestavby byl pozdější starosta Franz Waage. Potoky a jejich ramena byly překlenuty, park by osázen trávou a stromy, byly vysypány cesty. Do projektu přeměny parku zapadala i stavba 37

38 šanovského kostela započatá roku Kostel byl orientován směrem k parku a uzavíral tak jeho severní část. 103 Park dříve sloužící převážně k setkávání místního obyvatelstva ze všech částí Šanova začal sloužit jako místo k procházkám. Vzhledem k liniovému charakteru Šanova a přírodním dispozicím lokality, postrádal Šanov hlavní náměstí. Výstavba mezi lety 1860 až 1910 dává však tušit, že plánem šanovských radních (a později po spojení s Teplicemi i radních teplických) bylo postupnou výstavbou park uzavřít a vytvořit z něj reprezentativní náměstí. Tento plán byl ovšem pouze urbanistickou záležitostí, neboť Šanovský park sloužil a dále slouží jako centrální bod Šanova Doprava Díky malé rozloze šanovské obce a nízkému počtu návštěvníků z lázní nebylo třeba v první polovině 19. století řešit otázku dopravy. Se vzrůstajícím počtem lázeňských hostů, kteří začali navštěvovat region po zavedení železnice do Teplic roku 1858 bylo třeba problém špatné dopravní obslužnosti řešit. Dopravu návštěvníků lázní většinou zajišťovaly individuálně podniky (hotely apod.) za pomoci fiakrů. Zatímco teplická obec od počátku 90. let 19. století podporovala výstavbu tramvajové tratě, šanovská obec k tomuto nezaujala jasný postoj a do projektu se prozatím nezapojila. K zahájení provozu tramvajové tratě v Teplicích došlo roku Do Šanova byla trať přivedena až roku 1913 a jednalo se o průjezdní trať. Spojení bylo rovněž vedeno neefektivně směrem od centra Teplic a nebylo tak přímo pokryto nejdůležitější spojení mezi nádražím a Šanovem. Charakter okrajové části města, která je veřejnou dopravou hůře dostupná tak od té doby zůstal Šanovu až dodnes. Dnes,stejně jako dříve, lidé krátké vzdálenosti v rámci Šanova i celého města raději dojdou. 103 Bürgermeister Franz Waage. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1891, roč. 31, , s. 5 (autor neznámý) 38

39 5 Spojení Teplic a Šanova 5.2 Vztah Teplic a Šanova V případě obyvatel samostatných měst Teplic a Šanova byl vzájemný vztah kladný. Vlivem rozrůstající se zástavby která de facto spojila obě města dříve, než došlo k oficiálnímu spojení, se potlačily rozdíly mezi oběma obcemi. Šanov měl ještě dlouho v 19. století charakter obce, jež si držela původní vesnické rysy. Obyvatelstvo Šanova obchodovalo s obyvateli Teplic a bylo s nimi tak v přímém kontaktu. Tepličané považovali Šanov za místo, které přímo v Teplicích chybí, tj. klidovou lokalitu blízkou přírodě. Vypravovali se tak často do Šanova na procházky a projížďky. Právě fakt, že obyvatelé Teplic a Šanov jsou spolu v kontaktu naprosto přirozeně, aniž by si uvědomovali, že vstupují do druhého města, byl pravděpodobně hlavním důvodem proč bylo obyvatelstvem spojení obou měst podpořeno. 104 Vztah na úrovni samospráv, tj. mezi představiteli Teplic a Šanova, byl proměnlivý a střídala se v něm období spolupráce a soutěživosti. Éra rivality mezi oběma obcemi trvala přibližně od 60. let 19. století do povýšení Šanova na město v roce Během tohoto období došlo mimo stavebního rozkvětu města i k velkému rozvoji na poli společenského a kulturního života. Ambiciózní činy šanovské samosprávy, jež měly obci zajistit dobré podmínky při podávání žádosti o povýšení na město (viz Obec a občanská vybavenost) a které měly v budoucnu pomoci zajistit zachování samostatnosti města a jeho dobré postavení, naopak napomáhaly ke spojení obou měst. 104 Allerei vom Tage. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1894, roč. 34, , s. 4 (autor neznámý) 39

40 5.3 Proces spojení Teplic a Šanova Finanční situace Šanova Výhledový rozpočet Šanovského lázeňského fondu na rok 1890 tvořily následující položky: 105 Příjmy Zisk z pronájmu 80 zlatých Lázeňská taxa 7500 zlatých Zisk z provozu čítárny 11 zlatých Různé 15 zlatých 16 krejcarů Domovní taxa 4 zlaté Celkem 7610 zlatých 16 krejcarů Výdaje Zahradní nájem Vojenských lázní 26 zlatých 25 krejcarů Výběr lázeňské taxy 125 zlatých Udržování promenád 900 zlatých Čítárna 330 zlatých Lázeňská hudba 3500 zlatých Výdaje na propagaci 600 zlatých Lázeňské listy (něm. Kurliste) 190 zlatých Majetková daň 34 zlatých Čištění a kropení ulic 340 zlatých Pískování 400 zlatých Obchodnické práce 150 zlatých Odměny 130 zlatých Úroky z kauce 10 zlatých Příspěvek na osvětlení 400 zlatých Různé 200 zlatých Cestovné a diety 10 zlatých Celkem 7345 zlatých 25 krejcarů 105 Das Curfondspräliminare der Stadtgemeinde Schönau. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1890, roč. 30, , s. 3 (autor neznámý) 40

41 Výhledový rozpočet Šanovského lázeňského fondu na rok 1894 tvořily následující položky: 106 Příjmy Lázeňská a hudební taxa Zisk z lázeňské hudby Zisk z provozu čítárny Různé Celkem 5400 zlatých 1300 zlatých 12 zlatých 22 zlatých 6734 zlatých Výdaje Nájmy 36 zlatých 25 krejcarů C. k. poplatky 9 zlatých 60 krejcarů Výběr lázeňské taxy 125 zlatých Udržování promenád 905 zlatých Čítárna 330 zlatých Lázeňská hudba 5000 zlatých Výdaje na propagaci 700 zlatých Lázeňské listy (něm. Kurliste) 200 zlatých Majetková daň 34 zlatých Čištění a kropení ulic 430 zlatých Pískování 380 zlatých Obchodnické práce 100 zlatých Odměny 75 zlatých Příspěvek na osvětlení 400 zlatých Různé 200 zlatých Celkem 8860 zlatých 85 krejcarů V roce 1890 byl předpokládaný přebytek Lázeňského fondu 264 zlatých 91 krejcarů. V roce 1894 byla předpokládaná ztráta Lázeňského fondu 2126 zlatých a 86 krejcarů 106 Der Voranschlag für den Curfond der Stadtgemeinde Schönau für das Jahr Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1894, roč. 34, , s. 4 (autor neznámý) 41

42 Finanční prostředky získané zejména z lázeňské taxy (něm. Kurtaxe) byly shromažďovány v Lázeňském fondu (něm. Kurfond), někdy též nazývaném Fondem lázeňské taxy (něm. Kurtaxfond). Aktivity, které nejvíce ovlivňovaly vzhled Šanova a život v něm byly financovány z Lázeňského fondu. Jednalo se především o zajištění výplaty lázeňských hudebníků (koncerty lázeňské kapely se konaly také v Teplicích, tudíž část nákladů platila teplická městská obec a část šanovská městská obec), čištění ulic, udržování vzhledu parků a cest, a propagaci. Množství financí získaných z lázeňské taxy se přímo odvíjel od počtu hostů, již navštívil Šanov a využili služeb šanovských lázeňských domů. Vzhledem k relativně krátkému období po nějž byl Šanov známý jako lázeňské místo se představitelé šanovské obce snažili skrze reklamu propagovat město a přilákat tak lázeňské hosty, kteří by zaplatili lázeňskou taxu, jež by sloužila k pokrytí výdajů. Šanovští představitelé se dále snažili zvýšit atraktivitu a prestiž Šanova, čímž se zvyšovaly náklady na lázeňskou hudbu a úpravu veřejných prostranství. Zatímco v roce 1890 bylo v závěru lázeňské sezóny na konci srpna evidováno v Lázeňských listech (něm. Kurliste) celkově 6360 lázeňských hostů 107 (dohromady v Teplicích i Šanově), tak na konci sezóny 1894 celkově pouze 5165 lázeňských hostů. Pokles počtu lázeňských hostů v roce 1894 je ve srovnání s rokem 1890 o 18 %. Přepokládaný výběr lázeňské taxy se v roce 1894 ve srovnání s rokem 1890 snížil o 28%. V roce 1884 kdy byl Šanov povýšen na město navštívilo Šanov 1656 partají. 110 Roku 1894 navštívilo za celou sezónu Šanov pouze 875 partají. Pokles počtu partají za deset činil 47 %. Celkový příjem z lázeňské taxy v roce 1884 byl zlatých 25 krejcarů. Roku 1894 činil reálný příjem z lázeňské taxy 4480 zlatých 25 krejcarů. Za deset let se skutečný příjem z lázeňské tady snížil o 56 % Curliste. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1890, roč. 30, , s. 3 (autor neznámý) 108 Teplitz-Schönauer Curliste. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1894, roč. 34, , s. 4 (autor neznámý) 109 Pokles v návštěvnosti byl jak v Teplicích, tak i v Šanově, avšak v Teplicích byl pokles menší 110 Partaj (něm. Partei) byl subjekt v seznamu lázeňských hostů. Partaj značila skupinu lidí, která k sobě náležela. Bohatší návštěvník který navštívil město se služebnictvem čítajícím např. deset lidí tak byl brán jako jedna partaj (v tomto případě tedy partaj tvořilo jedenáct lázeňských hostů jeden pán a deset sluhů). V případě návštěvy jednotlivce byl jednotlivec považován rovněž za partaj. Celkový počet hostů byl vždy vyšší než celkový počet partají 111 Zur Stadtvereinigung Teplitz-Schönau Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1894, roč. 34, , s. 1 (autor neznámý) 42

43 Reálný příjem z lázeňské taxy v roce 1894, který činil 4480 zlatých 25 krejcarů, byl o 919 zlatých a 75 krejcarů nižší, než byl odhad (odhad činil 5400 zlatých, viz výše). Rozdíl mezi očekávaným příjmem a reálným příjmem z lázeňské taxy v roce 1894 činil -17 %. 112 Příjmy z provozu Hadích lázní (něm. Schlangenbad), které plynuly přímo do rozpočtu města činily v roce zlatých 84 krejcarů. Roku 1894 byl příjem do rozpočtu šanovské městské obce z provozu Hadích lázní pouze 7800 zlatých. Za deset let tedy došlo k propadu příjmů o 55 %. 113 Tento citelný propad příjmů nebyla šanovská městská obec schopna dlouhodobě jakkoliv krýt. Oproti Teplicím, které přímo ve městě i v okolí disponovaly průmyslovým zázemím a v rozpočtu již netvořily hlavní položku příjmy z lázeňství, Šanov na svém území neměl žádnou průmyslovou kapacitu a byl orientován pouze na lázeňství a služby s ním spojené. Ačkoliv byl trend poklesu výběru lázeňské taxy dlouhodobější rázu, neučinili představitelé šanovské obce patřičné kroky, jež by zabránily schodkovým rozpočtům Lázeňského fondu. Výdaje z Lázeňského fondu se zvyšovaly, zatímco příjmy do snižovaly. Kolaps lázeňského fondu byl co nejdéle oddalován, avšak roku 1894 se již stávala situace neúnosnou. Na počátku roku 1894 byl očekáván schodek v Lázeňském fondu ve výši 4 až 5 tisíc zlatých, tedy o více než dva tisíce zlatých více, než by odhad z ledna Celková hodnota aktiv Šanova v roce 1894 činila zlatých 7,5 krejcarů. Aktiva obsahovala celkovou hodnotu pozemků a budov ve vlastnictví městské obce, pohledávky vůči fondům, vklady atd. Pasiva činila zlatých 15 krejcarů. Tato suma v sobě zahrnovala půjčky u Teplické spořitelny (něm. Teplitzer Sparcassa), Zemské banky (něm. Landesbank) a pohledávky vůči rodu Clary-Aldringenů a fondu nemajetných (něm. Armenfond). Čistá aktiva tak činila zlatých 92,5 krejcarů. Z hodnoty aktiv byla ovšem suma zlatých umístěna v Lázeňském fondu a jednalo se o sumu prakticky imaginární. V majetku šanovského Lázeňského fondu se nacházel například Šanovský park (něm. Kaiserpark), hlavní šanovský park, místo setkávání lázeňských hostů i místních, který byl sice veden jako aktivum, nicméně k jeho prodeji by se představitelé Šanova pravděpodobně nikdy neuchýlili. 112 Zur Stadtvereinigung Teplitz-Schönau Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1894, roč. 34, , s. 1 (autor neznámý) 113 tamtéž, s STÖHR, Karl. Liebe Mitbürger!. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1895, roč. 35, , s. 1 43

44 Odhad provedený na konci roku 1894 počítal v témže roce s celkovým městským deficitem ve výši zlatých 39 krejcarů (tj. přibližně stejná hodnota, jakou tvoří rozdíl mezi čistými aktivy Šanova a aktivity v držení šanovského Lázeňského fondu), z kterého bylo zlatých kryto městským poplatkem (něm. Gemeindeumlage), který byl postupně navyšován až v roce % poplatku odváděného občany do státní poklady, a čistý deficit tak činil 4918 zlatých a 39 krejcarů Návrh spojení Teplic a Šanova Zoufalá finanční situace města donutila šanovské radní ke kroku, jenž ve výsledku rychle vyřešil problémy Šanova, ovšem za cenu ztráty místní samosprávy. O návrhu šanovských radních požádat představitele Teplic o zahájení jednání o spojení obou měst bylo hlasováno na zasedání šanovského Kolegia obecních starších dne Návrh byl v hlasování podpořen. Vinou chyb a špatného přístupu radních tak byli tito nuceni předložit radním Teplic návrh, v němž navrhovali přičlenění Šanova k Teplicím. Šanovští radní byli k tomuto kroku donuceni okolnostmi a tudíž byli jednomyslně pro spojení s Teplicemi ve dvojměstí. V návrhu adresovaném teplické radě tak avizovali, že rozhodnutí o zahájení jednání o spojení obou měst je plně na představitelích teplické městské obce. Již v počátku byla zpráva o možnosti spojení Teplic a Šanova přijata tiskem a veřejností příznivě. V Teplitz-Schönauer Anzeigeru jsou dne v glose obě města personifikována a je zmíněno, že se k sobě hodí a tento páreček by vůbec nevypadal společně špatně Teplice jako činný muž a Šanov jako milá a pěkná žena. 117 Podpora tisku mohla být klíčovým faktorem, který ovlivnil obyvatele Teplic a Šanova, stejně tak jako radní, již nebyli o prospěšnosti spojení obou měst doposud rozhodnuti. První oficiální jednání o nabídce šanovských představitelů týkající se spojení obou měst proběhlo na zasedání teplické městské rady. Radní byli návrhu spojení Teplic a Šanova nakloněni. V hlasování bylo rozhodnuto o zahájení příprav referenda, které mělo o připojení Šanova rozhodnout Zur Stadtvereinigung Teplitz-Schönau Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1894, roč. 34, , s. 1 (autor neznámý) 116 Schönauer Stadtverordneten-Collegium. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1894, roč. 34, , s. 5 (autor neznámý) 117 Allerei vom Tage. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1894, roč. 34, , s. 4 (autor neznámý) 118 In Angelegenheit der angestrebten Vereinigung der beiden Städte Teplitz und Schönau. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1894, roč. 34, , s. 4 (autor neznámý) 44

45 Referendum probíhalo jako volba do místních samospráv. Spojení ve dvojměstí bylo podmíněno souhlasem voličů v obou městech, tj. proběhlo oddělené referendum v Teplicích a oddělené referendum v Šanově. Volba probíhala ve třech kuriích, do nichž byli voliči rozděleni podle majetku. Součet sum daňových odvodů (něm. Steuersumme) všech voličů, kteří se vysloví pro připojení k Teplicím musí být vyšší než polovina z zlatých 13 krejcarů, aby bylo referendum považováno za platné (chrání se tak voliči především z 1. kurie, kteří mají daňové odvody nejvyšší, před uspěním pro ně nevýhodných návrhů v referendu). Pro platnost výsledku referenda musí celková volební účast být více než 50% (tj. musí se k volebním urnám dostavit více než polovina oprávněných voličů v každé kurii). Aby došlo ke spojení obou měst, musí se souhlasně pro spojení vyslovit nejméně dvě třetiny oprávněných voličů. Mezi radními jak Teplic tak Šanova panovala v počátku nejistota, zdali se podaří získat pro návrh sjednocení obou měst dostatečně velké množství voličů. Občanům obou měst proto byly v následujících měsících v tisku postupně představovány okolnosti spojení. Největší apel na voliče, aby se k volebním urnám dostavili a hlasovali pro spojení ve dvojměstí, nastal v listopadu a prosinci, před referendem v Šanově, a v lednu a únoru roku 1895, tedy před plánovaných referendem v Teplicích Referendum v Šanově V případě Šanova, jenž byl oproti Teplicím menší, trvala příprava volebních formalit (vytvoření seznamu voličů) kratší dobu. Seznam voličů ze Šanova, kteří mohli volit v referendu, byl umístěn dne na šanovském městském úřadě (též Úřadu starosty, něm. Bürgermeisteramt), tj. v Městském domě (něm. Stadthaus, dříve Obecní dům, něm. Gemeindehaus), v ulici U Nových lázní 1102/4 (Neubadalle 2). Seznam voličů byl na úřadě vystaven po dobu čtyř týdnů, ale pouze do dne mohli občané Šanova předkládat k seznamu své námitky. 119 Starosta Šanova Pauly a radní Christ, Tschinkel, Fischer a Modrey, v prohlášení publikovaném v tisku dne vyhlásili termín šanovské části referenda. Voliči 3. kurie mohli volit 1., 2. a 3. prosince 1894, voliči 2. kurie 4. prosince, a voliči 1. kurie 5. prosince. Volba probíhala vždy od 9 hodin do 12 hodin dopoledne, v zasedacím sále Městského domu (něm. Stadthaus), v ulici U Nových lázní 1102/4 (Neubadalle 2). Hned v úvodu prohlášení bylo vytknuto, že: bylo by zbytečné o důležitosti spojení obou měst, 119 Zur Vereinigung der Städte Teplitz und Schönau. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1894, roč. 34, , s. 8 (autor neznámý) 45

46 zejména pro Šanov, vést další debaty, uvážíme-li podstatné snížení obecních výdajů.. Poprvé tak byl v tisku přímo radními a starostou Šanova představen důvod referenda o spojení s Teplicemi špatný finanční stav šanovských veřejných financí. Starosta a radní v prohlášení k voličům dále pokračují: Počítáme s vámi, v pevném přesvědčení, že v den hlasování, k blahu svému i svých spoluobčanů, splníte plně svou povinnost. Nedostatek souhlasných hlasů by mohl tento tak důležitý úmysl zhatit Hlasování proběhlo formou lístků s možností Ano, tj. podpoření připojení k Teplicím, a Ne, tj. zachování samostatnosti Šanova a odmítnutí návrhu spojení obou měst. Voliči Šanova ve všech třech kuriích vyslyšeli naléhání radních a tisku a vyslovili svůj souhlas s připojením k Teplicím. Účast byla vyšší než 50 % a referendum tedy bylo platné. V 1. kurii hlasovalo celkově 231 voličů, z čehož 209 podpořilo připojení k Teplicím. V 1 kurii byl návrh spojení s Teplicemi podpořen 90 % voličů V 2. kurii hlasovalo celkově 55 voličů, z čehož 51 podpořilo připojení k Teplicím. V 2. kurii byl návrh spojení s Teplicemi podpořen 92 % voličů. V 3. kurii hlasovalo celkově 27 voličů, z čehož 23 podpořilo připojení k Teplicím. V 3. kurii byl návrh spojení s Teplicemi podpořen 85 % voličů. Celkově byl návrh podpořen 90,4 % voličů. Celkový součet daňových odvodů (něm. Steuersumme) činil zlatých 82 krejcarů, tedy více než zákonem požadovaná polovina z zlatých 13 krejcarů, referendum tedy bylo platné. 121 Uspořádání referenda v Šanově před referendem v Teplicích nebylo jen z důvodu nižších nároků na přípravu a organizaci, nýbrž i z důvodu, že v případě souhlasu šanovských voličů s připojením k Teplicím by došlo k značnému ovlivnění veřejného mínění v Teplicích, kde by voliči nekladli přesvědčení rady Teplic, Šanova a obyvatel Šanova odpor. Apel na zejména na voliče Šanova byl ze strany radních a starosty pochopitelný. Pokud by obyvatelstvo Šanova nesouhlasilo se ztrátou své suverenity a připojením k Teplicím, došlo by k diskreditaci představitelů šanovské obce a bylo by nutno podnikat drastická opatření k rychlému snížení schodku v šanovském Lázeňském fondu i v městském rozpočtu (v tisku byl navrhnut např. prodej Šanovského parku, viz Finační situace Šanova, a jeho 120 In Angelegenheit der Vereinigung der Städte Teplitz und Schönau. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1894, roč. 34, , s. 6 (autor neznámý) 121 Zur Vereinigung von Teplitz und Schönau. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1894, roč. 34, , s. 4 (autor neznámý) 46

47 poskytnutí k soukromé výstavbě, avšak případný prodej by byl spojen s velkou nevolí občanů Šanov, neboť do vytvoření Šanovského parku byly v 60. letech 19. století investovány velké finance a z parku se tak stala klidná a krásná lázeňská lokalita). Dalším krokem v celém projektu spojení Šanova s Teplicemi bylo referendum v Teplicích Referendum v Teplicích Na zasedání teplického Kolegia obecních starších (něm. Stadtverordneten-Collegium) dne byla vyhodnocena současná situace jako příznivá k dokončení spojení. Tepličtí radní byli velmi příjemně překvapeni výsledkem šanovského referenda. Na jednání byly představitelům Teplic představeny informace týkající se finančního hospodaření Šanova. 122 Obyvatelstvo Teplic bylo již dříve v tisku informováno, že i když je současná finanční situace Šanova špatná, stále existují k využití zdroje tak, aby pro teplický rozpočet nebyla budoucí správa Šanova žádnou přítěží. Během prosince roku 1894 jsou prováděny přípravy na referendu v Teplicích méně intenzivněji a plně se magistrát Teplic začal zase záležitostí zabývat až po posledních Vánocích, které obě města prožila odděleně. V novoročním sloupci v Teplitz-Schönauer Anzeigeru je spojení obou měst přičítán velký význam a je považováno za nejvýznamnější akt v historii obou obcí a za výchozí bod k nadějnému rozvoji. 123 Od jsou seznamy voličů vystaveny po dobu čtyř týdnů k nahlédnutí Tepličanům v budově Magistrátu na dnešním Náměstí Svobody (tehdy něm. Marktplatz), avšak pouze do mohou voliči vznést k seznamu své námitky. Volba probíhala v zasedacím sále Městského domu (něm. Stadthaus), tj. dnešního magistrátu na Náměstí Svobody (tehdy něm. Marktplatz), stejnou formou jako referendum v Šanově. Oproti Šanovu bylo voličů, zejména ve 3. kurii, mnohem více, a proto musela být volba rozdělena do více dnů a musela probíhat i odpoledne. Voliči 3. kurie (do 3. kurie bylo zařazeno nejvíce voličů, neboť se dle majetku jednalo o kurii pro voliče s nejmenším majetkem) byli rozděleni do čtyř skupin podle pořadí na seznamu voličů. Rozdělení proběhlo na skupinu od č. 1 do č. 500, od č. 501 do č. 1000, od č. 122 Zur geplanten Vereinigung der beiden Städte Teplitz und Schönau zu einer Gemeinde. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1894, roč. 34, , s. 10 (autor neznámý) 123 Allseits ein glückliches neues Jahr! Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1895, roč. 35, , s. 4 (autor neznámý) 47

48 1001 do č. 1500, od č do č Každá ze skupin volila v jiný den, či v jiné období dne (dopoledne a odpoledne). Voliči s číslem od 1 do 500 mohli volit dne od 9 do 12 hodin dopoledne. Voliči s číslem od 501 do 1000 mohli volit dne od 15 do 18 hodin. Voliči s číslem od 1001 do 1500 mohli volit dne od 9 do 12 hodin dopoledne. Voliči s číslem od 1501 do 2017 mohli volit dne od 15 do 18 hodin. Vzhledem k velkému množství voličů ve 3. kurii a k rozřazení do skupin, které mohlo být pro některé voliče nevýhodné (např. volič byl ve skupině od č. 1 do č. 500 a mohl tudíž volit dopoledne, kdy měl pracovní povinnosti), bylo rozhodnuto umožnit voličům 3. kurie dále volit kdykoliv od do , vždy od 9 do 12 hodin dopoledne. Voliči 2. kurie, jichž bylo podstatně méně a již nebyli rozděleni do skupin, mohli volit od 9 do 12 hodin dopoledne a od 15 do 18 hodin. Vzhledem k vyššímu počtu voličů ve 2. kurii oproti Šanovu a k vyššímu majetkovému postavení oproti voličům ve 3. kurii, bylo voličům ve 2. kurii umožněno, v případě že jim nevyhovoval termín , volit i od 9 do 12 hodin dopoledne a od 15 do 18 hodin. Volba v 1. kurii proběhla dne od 9 do 12 hodin dopoledne. Voličů v 1. kurii bylo podstatně méně, než voličů v 3. kurii a v 2. kurii. Všichni voliči, již o volbu projevili zájem, tak stihli volbu vykonat během k tomu vyčleněných tří hodin a nebylo nutno poskytovat jim náhradní termín. 124 Dne večer proběhlo v zasedacím sále Magistrátu mimořádné zasedání představitelů města (radních a členů Kolegia obecních starších), jemuž předsedal samotný starosta Karl Stöhr. Starosta pronesl ke všem přítomným dlouhou řeč, v níž představil výhody spojení obou měst, a která získala příznivou odezvu. Na návrh starosty Stöhra byly vytvořeny tři komise (něm. Comité). Do nově vzniklé Vyvolávací komise (něm. Aufruf-comité) byli zařazeni jako předsedové c. k. řídící rada Schweigert, sanitátní rada Dr. Heller a Dr. Lagler. Členy Zplnomocněné komise (něm. Vollmachts-Comité) se stali sanitátní rada Dr. Heller jako předseda a sanitátní rada Dr. Müller jako zástupce. Členy Agitační komise (něm. Agitations- Comité) se stali Dr. Schiepeck, Dr. Stradal a sanitátní rada Dr. Müller. V závěru mimořádného hlasování bylo přítomnými hlasováno o návrhu Dr. Hellera. Návrh byl přijat a 124 Die Abstimmung über die beabsichtigte Vereinigung der Gemeinden Teplitz und Schönau. 1895, roč. 35, , s. 5 (autor neznámý) 48

49 na čtvrtek, bylo starostou Karlem Stöhrem a městskou radou svoláno všeobecné shromáždění voličů. 125 Agitační komise zahájila nejviditelněji svou činnost a v článku v tisku zmiňovala náročnost dosáhnutí dostatečného počtu hlasů v referendu pro schválení spojení Teplic a Šanova. 126 Snahy Agitační komise byly v závěru ledna roku 1895 podpořeny i prohlášením rady Teplic a starosty Karla Stöhra. Toto prohlášení shrnovalo důvody spojení a ukazovalo voličům, že připojení Šanova je akt pro Šanov nezbytný a pro Teplice přínosný. Prohlášení bylo v tisku několikrát otisknuto na první straně, poprvé : 127 Drazí spoluobčané, spojení obou měst, Teplic a Šanova, v jednu obec, o nějž je opakovaně usilováno, by se mělo stát od nynějška skutečností. Naše sesterské město Šanov již splnilo jemu připadlou část zákonného předpokladu (referendum, pozn. autora) a vyslovilo se, s vzácnou jednomyslností, pro sjednocení. Na nás nyní je zaujmout k této otázce postoj a v několika málo dnech ve všeobecném hlasování rozhodnout. Zdejší městská rada se v opakovaných sezeních tématem zabývala a zejména zjišťovala finanční stránku věci, a došla k jednohlasně k závěru, co nejsrdečněji přistoupit k sjednocení. Ve stejné moudrosti se Kolegium obecních starších, jednohlasně a za hlubokého souhlasu, vyslovilo pro spojení. Drazí spoluobčané! Můžeme doufat, že v jednohlasném rozsudku vámi ustanovených zástupců nacházíte jistou důvěru, přikládáme celé záležitosti a tedy rovněž i referendu velkou důležitost, přece však se zavazujeme dát široké veřejnosti na vědomí jasné důvody. Vidíme dlouhou řadu výhod, které v brzké době a ještě více později poplynou ze splynutí obou obcí a kteréžto potřebné výhody v každém případě ze spojení pro naše město vzejdou. Chtě nechtě je pravdivé, že se finanční poměry Šanova v posledních letech utvářely podstatně nepříznivě. Opakovanými katastrofami zapříčiněný úbytek financí lázeňského města způsobil, při téměř stejných výdajích se snížily příjmy, že se v roce 1895, při téměř 50% 125 In Angelegenheit der Vereinigung der Städte Teplitz und Schönau. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1895, roč. 35, , s. 6 (autor neznámý) 126 Zur Vereinigung von Teplitz und Schönau. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1895, roč. 35, , s. 5 (autor neznámý) 127 STÖHR, Karl. Liebe Mitbürger!. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1895, roč. 35, , s. 1 49

50 poplatku (50% městský poplatek občanů vyměřený ve vztahu ke Státnímu poplatku, pozn. autora), bude v obecní pokladně nacházet schodek ve výši 4 až 5 tisíc zlatých. Tyto nepříznivé poměry, stejně jako nepatrný deficit, by byly nepatrnými náklady společné správy vyřešeny. Není pochyb, že se tomuto nesmí přičítat příliš velká důležitost při rozhodování o tak důležité otázce. Možná existující obava, že spojení obou měst by přineslo vyostření předpisů týkajících se nedělního klidu, je plně neopodstatněná, neboť se blíží uvedení v platnost nového zákona, který již nezohledňuje rozdíly mezi městy nad obyvatel a pod obyvatel. Nedojde-li ke spojení obou měst, je Šanov donucen a rozhodnut provést celou řadu opatření, která nezbytně vystaví v nebezpečí život a pověst lázeňského města, stejně jako jistě nepříznivě ovlivní i všeobecný rozvoj našeho města a jeho svérázného kouzla. Spojením se Šanovem by dosáhly Teplice jedním tahem zvětšení, kterého by přirozeným růstem dosáhly nejdříve v běhu dvou desetiletí, a obraz města by byl obohacen neobvyklou krásou. Je typické pro naši moderní dobu, jak v obchodním tak společenském životě, sjednocováním zvětšovat do působivých rozměrů, a je obzvláště dáno časem, že se dříve dvě sousedící obce nesjednocovaly. Podmínky pro nás nebyly nikdy příznivější. Naše sousední obec, od počátku časů s námi těsně spojená a srostlá, jež se k nám stavěla vždy věrně a sdílela s námi radost i žal, nám nabízí bezvýhradně svou sesterskou ruku neváhejme ji uchopit. Čím více a silněji se naše město rozvijí, tím lépe může vyhovět požadavkům, které na nás tak náročná doba staví. Můžeme pak s o to větším důrazem vstupovat jako politická konkurence do debaty, která se vede v národnostních poměrech naší otčiny. Drazí spoluobčané! Dle našeho nejlepšího pohledu a nejlepšího svědomí vám naléhavě doporučujeme hlasovat pro spojení Teplic a Šanova. Nepatrné a v každém případě nevýrazné finanční břímě bude bohatě vyváženo dlouhou řadou výhod, které nevýznamně projeví v prospěch a rozvoj našeho krásného a milovaného mateřského města. Podle zákonného nařízení, aby návrh spojení uspěl, pro něj musí hlasovat nejméně dvě třetiny voličů. Objevte se proto ve velkém počtu u voleb. Pro každého jednoho voliče je povinností a ctí odevzdat v této obecně prospěšné záležitosti hlas. Pro případné námitky a ústní výměnu názorů a podání všech žádaných objasnění svoláme v následujících dnech shromáždění voličů a zavčas toto dáme ve známost. 50

51 S pozdravem a podáním ruky vám, spoluobčanům. Městská rada Starosta, Karl Stöhr Dne vyšla v Teplitz-Schönauer Anzeigeru na titulní straně pozvánka na všeobecné shromáždění voličů. Toto shromáždění se konalo v 19 hodin v tělocvičně Tělovýchovného spolku (něm. Turnverein) v ulici 28. října (něm. Meißnerstraße). Jednalo se o shromáždění určené pouze pro voliče. Všem, kteří neměli právo volit v referendu byl vstup na shromáždění zakázán. 128 Čím více se blížilo referendum, tím více vycházelo v tisku agitačních článků. Znovu se objevily články rekapitulující finanční situaci Šanova a uklidňující, že deficit ve výši čtyř až pěti tisíc zlatých by nebyl pro společnou městskou pokladnu s rozpočtem ve výši okolo 400 tisíc zlatých žádnou zátěží. 129 Záležitostí, jež by mohla ohrozit hladký průběh referenda, byl nedělní klid (něm. Sonntagsruhe). Vzhledem k velikosti Teplic, jež s počtem obyvatel spadaly do kategorie měst do 20 tisíc obyvatel, platilo v neděli omezení týkající se možnosti prodávat v obchodech. Všechny obchody až na výjimky musely být zavřeny v 15 hodin. Starosta Karl Stöhr ve svém prohlášení uklidňoval, že se blíží přijetí zákona, který záležitost nedělního klidu upravuje již bez ohledu na počet obyvatel. V tisku byla ovšem brána v úvahu i možnost, že by se zákon nepodařilo prosadit či by nebyl prosazen v blízké době. V případě, že by se tak stalo, by po spojení měst Teplic a Šanova ve dvojmostí Teplitce-Šanov, jež by mělo nyní nad 20 tisíc obyvatel všechny obchody musely mít zavřeno již ve 13 hodin. Výhodou oproti předchozímu stavu, kdy musely být zavřené obchody v 15 hodin by bylo to, že by všechny obchody prodávající potraviny a většina obchodů se zbožím, mohly být otevřené v neděli večer. Jednalo by se tak o kompenzaci za ušlý zisk ve dvou hodinách v nichž by mohly být obchody otevřené (od 13 do 15 hodin) a tato varianta byla v tisku vyzdvižena a podpořena. 130 Možnost nepřijetí referenda a neproběhnutí spojení byla v Teplitz-Schönauer Anzeigeru před referendem rovněž zmíněna a společně s ní i následky nepřijetí. Nepřipojení Šanova by pro Šanov znamenalo nutnost podstoupení škrtů výdajů. Tyto škrty které by 128 STÖHR, Karl. Einladung zur Wähler-Versammlung. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1895, roč. 35, , s Zur Städtevereinigung Teplitz-Schönau. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1895, roč. 35, , s. 2 (autor neznámý) 130 tamtéž, s. 2 51

52 škodily pověst nejen Šanova, nýbrž i přilehlých Teplic. Obyvatelé Šanova, stejně tak jako obyvatelé Teplic by přišly o značné příjmy, neboť zrušením nedělních koncertů, konajících se pravidelně v Šanově, by do Teplic a Šanova přestali přijíždět návštěvníci z blízkého okolí. Množství lidí, kteří navštěvovali v neděli koncerty lázeňské kapely musel být velký, jinak by možnost poklesu návštěvnosti nebyla v tisku zmiňována. Ztráta pověsti Teplic a Šanova způsobující pokles návštěvnosti, by se odrazila na ceně nemovitostí, jež by výrazně poklesla. 131 Všeobecného voličského shromáždění konaného dne v tělocvičně Tělovýchovného spolku (něm. Turnverein) v ulici 28. října (něm. Meißnerstraße) se zúčastnilo velké množství voličů (tělocvična byla plně zaplněna). V úvodní řeči pozdravil starosta Karl Stöhr c. k. okresního hejtmana prince Hohenloheho a vyjádřil dále radost na nečekaně velkou účastí na shromáždění, jež je dobrým znamením značícím, že spojení Teplic a Šanova by mohlo úspěšně proběhnout. Karl Stöhr dále zmínil význam celého spojení a žádal voliče aby naplnili svou občanskou povinnost a dorazili k volbám, neboť stále panovaly obavy o možném nezajištění dostatečné, tj. 50%, volební účasti. Stöhr dále pokračoval o historických událostech, jež k současnému stavu vedly. Průval na dole Döllinger v roce 1879, jež způsobil pokles lázeňských pramenů v Teplicích a Šanově, byl impulsem, díky němuž Teplice diversifikovaly svoje zdroje příjmů i do průmyslu, zatímco obyvatelstvo Šanova a šanovská obec se rozhodly pokračovat pouze v lázeňské tradici a zůstaly tak odkázány pouze na příjmy z lázeňského provozu. Karl Stöhr znovu zmiňuje nepatrnost deficitu šanovské městské obce ve výši čtyř až pěti tisíc zlatých a uvádí i fakt, že teplické finance jsou zdravé s rozpočtem ve výši 562 tisíc zlatých a tento výdaj by pro něj nebyl téměř žádnou zátěží. Spojením obou měst a propojením městských pokladen by mohly být výhodněji přerozděleny finance, aby si Šanov zachoval své dosavadní výsady (lázeňské koncerty apod.), ale aby nedocházelo ke zbytečně vysokým finančním výdajům. Vhodně upraveny by byly dle slov starosty Stöhra i příjmy, např. příjem Šanova ve výši 6 tisíc zlatých ročně od Mostecké uhelné společnosti (něm. Brüxer Kohlenbergbau-Gesellschaft) jako odškodnění za ztrátu lázeňské pověsti a úbytek příjmů plynoucí z provozu lázní. V řeči Karl Stöhr mluví i o tom, že v Šanově nyní žije mnoho lidí ve strachu a s obavami z budoucího vývoje. Je tedy povinností 131 Zur Städtevereinigung Teplitz-Schönau. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1895, roč. 35, , s. 2 (autor neznámý) 52

53 teplického magistrátu podat šanovským občanům pomocnou ruku. Pomozte nám, žádám vás jménem městské rady, zakončuje svou řeč starosta apelem na voliče. 132 Po úvodní řeči starosty je dán prostor k dotazům veřejnosti. Pan Anton Köhler pokládá radě města Teplic tři otázky: 1. Může dojít k narušení lázeňského života vlivem spojení Teplic a Šanova? 2. Jak a v jaké výši ovlivní spojení obou měst teplický obecní poplatek? 3. Jakým způsobem bude ovlivněno obchodování vlivem spojení a změny nařízení ve věci nedělního klidu?. Odpovědi se panu Köhlerovi dostalo od městského rady dr. Stradala. Dle něj jsou Teplice a Šanov jako dvojčata a umře-li jedno, zemře i druhé. Mínil tím úpadek šanovského lázeňství, který by vedl k poškození lázeňství teplického. Spojení v jednu obec by tak bylo pouze a jen přínosem. V odpovědi na druhou otázku městský rada Stradal ujišťuje pana Köhlera a společně s ním i všechny obyvatele Teplic, že šanovský deficit ve výši 4 tisíc zlatých je příliš malý na to, aby si vyžádal zvýšení obecního poplatku. Na třetí otázku odpovídá rada Stradal s tím, že pokud by došlo ke spojení obou měst a nově vzniklé dvojmostí by tak mělo více než 20 tisíc obyvatel, by mohly být obchody otevřené sice po kratší dobu během odpoledne (do 13 hodin), avšak mohly by být otevřené i v neděli večer, od 18 do 20 hodin 133. Následuje otázka pana Haupta, jenž se přítomné městské rady dotazuje, zda bude hlasování v blížícím se referendu provedeno formou hlasovacích lístků, či ústně. Starosta Karl Stöhr odpovídá, že hlasování proběhne ústní formou, tj. voličem bude pověřené osobě sděleno zda se spojením souhlasí (v tom případě vysloví ano ), či nesouhlasí (v tom případě vysloví ne ). Sanitátní rada dr. Hirsch znovu ujišťuje přítomné ve věci nedělního klidu. Říká, že města nad 20 tisíc obyvatel jsou dle nového zákona ve výhodě. 134 Pan H. Abler se přítomných představitelů Teplic dotazuje, zdali po spojení obou měst nebude v Šanově potřeba velkých investic, jako dláždění, osvětlení či kanalizace. Sanitátní rada dr. Müller odpovídá, že velké investice v nebudou v nejbližší době potřebné. Menší investice se týká projektu přeložení Sviního potoka, který je však již zčásti přeložen a jedná se tak pouze o malý finanční výdaj. Otázka kanalizace bude řešena nejprve společně s Trnovany. Osvětlení je dle slov dr. Müller v Šanově dokončené a v dobrém stavu a s dlážděním není díky dobrému stavu šanovských ulic v nejbližší době počítáno. Pan Johann Walenta se k celé záležitosti vyjadřuje se slovy, že společné městské pokladně odpadnou náklady na plat 132 Wählerversammlung. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1895, roč. 35, , s. 2 (autor neznámý) 133 tamtéž, s tamtéž, s 2. 53

54 šanovského starosty, městského zahradníka, sníží se výdaje za lázeňskou vojenskou kapelu. Deficit ve výši 4 až 5 tisíc zlatých přijatý od Šanova Teplicemi je proto marginálií. Pan Walenta dále prohlašuje, že všichni voliči tedy mohou jít k volbám a naplno říci ano na připojení Šanova. Po tomto prohlášení řadového voliče následuje bouřlivý potlesk. 135 O slovo se hlásí pan Gellinek, jenž říká, že je politování hodné, že na dnešním shromáždění svolaném proto, aby uklidnilo občany již mají ze spojení obou měst obavy, chybí právě ti, již ony obavy mají. Vyzval přítomné spoluvoliče, aby společnými silami zajistili schválení připojení Šanova, aby se tak všichni vydali směrem k době rozkvětu velkých a krásných Teplic. Následuje bouřlivý potlesk. 136 Dr. Langstein se dotazuje na stav šanovského vodovodu. Starosta Stöhr pana dr. Langsteina ujišťuje, že šanovský vodovod je v tom nejlepším stavu. Dále se starosta ještě vrací k projevu pana Walenty, jenž v ní zmínil, že po spojení již nebudou nadále vynakládány finance na externí vojenskou kapelu hrající v Šanově, kterou by nahradila teplická lázeňská kapela. Podle starosty se výdaje pouze sníží, ale nezaniknou úplně, neboť teplická lázeňská kapela by již jen těžko zvládala další vytížení v podobě koncertů v Šanově nahrazujících hostující vojenskou lázeňskou hudbu. 137 Sanitátní rada dr. Müller na základě průběhu shromáždění soudí, že se v referendu podaří prosadit připojení Šanova. Připomněl však, že je nutný souhlas dvou třetin voličů a je nutné dosažení poloviny celkové sumy daňových odvodů všech voličů (něm. Steuersumme), tj. aby hlasoval pro připojení Šanova dostatečný počet voličů z 2. a 3. kurie, již mají daňové odvody vyšší. Ačkoliv dle sanitátního rady dr. Müllera nebude přesvědčení takového množství voličů k účasti ve volbách a k hlasování pro připojení Šanova ničím lehkým, věří, že se vše podaří. Současně žádá přítomné shromáždění, aby všemi silami agitovalo u svého okolí, není-li ještě spojení obou měst nakloněno. 138 Po zodpovězení všech dotazů předal předseda voličského shromáždění, starosta Kar Stöhr, slovo sanitátnímu radovi dr. Hellerovi, aby pronesl závěrečnou řeč. V závěrečné řeči dr. Heller rekapituluje všechny výhody a nevýhody spojení. Zmiňuje rovněž i význam spojení v rámci státní politiky, kdy by došlo k posílení pozice Teplic. Zajímavé je přirovnání Šanova k nevěstě, jež s sebou do sňatku s Teplicemi přináší rozsáhlé věno. Po řeči přijaté posluchači 135 Wählerversammlung. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1895, roč. 35, , s. 2 (autor neznámý) 136 tamtéž, s. 2, tamtéž, s tamtéž, s. 3 54

55 s mnohými potlesky je předložena následující rezoluce: Tepličtí voliči, již se sešli dne v tělocvičně jsou potěšeni podpořit navrhnuté spojení sesterských měst Teplic a Šanova. Voliči vyjadřují s radostí v srdcích souhlas s tímto návrhem a rovněž i pevné přesvědčení, že toto plánované spojení měst slouží nejen ve městě Šanov, nýbrž i ve městě Teplice k zdárnému a všestrannému rozvoji. Tato rezoluce je přítomnými s nadšením přijata. Všeobecné shromáždění voličů ukončuje předseda shromáždění, starosta Karl Stöhr, se slovy díků. 139 Volební komisi vedl sám starosta Karl Stöhr. Jeho přítomnost byla jasným důkazem důležitosti celého referenda a rovněž vytvářela mírný tlak na voliče, neboť v případě nesouhlasu s připojením Šanova museli vyslovit ne nahlas před celou komisí a tedy i před starostou, jehož si naprostá většina obyvatel Teplic považovala. Totéž platilo i o přítomnosti Jeho Jasnosti prince Hohenloheho, c. k. okresního hejtmana. Členy volební komise byli dále Askonas Dornaus, Fißthum, Eduard Rindskopf. 140 O úspěchu referenda bylo rozhodnuto patrně již dne , kdy skončilo referendum v 3. kurii konané od dne Do dne probíhaly dodatečné volby ve 3. kurii pro ty, již nestihli odvolit v řádném termínu. Právě dne byl již v novinách uveřejněn článek o výsledku voleb 3. kurie. Díky nepodcenění přípravy a agitace radou města Teplice hlasovalo pro spojení se Šanovem 1647 voličů z celkových Již v této první části referenda byly s přehledem překonány zákonem dané podmínky pro platnost referenda, tj. souhlas více než dvou třetin voličů a celkový součet daňových odvodů taktéž překročil nutnou polovinu daňových odvodů všech voličů. 141 Voliči Teplic ve všech třech kuriích vyslyšeli naléhání radních a tisku a vyslovili svůj souhlas s připojením Šanova. Účast byla vyšší než 50 % a referendum tedy bylo platné. V 1. kurii hlasovalo celkově 1670 voličů, z čehož 1668 podpořilo připojení Šanova. V 1 kurii byl návrh spojení s Teplicemi podpořen 99,9 % voličů V 2. kurii hlasovalo celkově 298 voličů, z čehož 32 podpořilo připojení Šanova. V 2. kurii byl návrh spojení s Teplicemi podpořen 100 % voličů. V 3. kurii hlasovalo celkově 32 voličů, z čehož 32 podpořilo připojení Šanova. V 3. kurii byl návrh spojení s Teplicemi podpořen 100 % voličů. 139 Wählerversammlung. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1895, roč. 35, , s. 3 (autor neznámý) 140 Die Abstimmung in Angelegenheit der Vereinigung der Städte Teplitz und Schönau. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1895, roč. 35, , s. 4 (autor neznámý) 141 Zur Vereinigung von Teplitz und Schönau. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1895, roč. 35, , s. 5 (autor neznámý) 55

56 Z 2349 oprávněných voličů hlasovalo 2000 voličů, z čehož 1998 voličů hlasovalo pro připojení Šanova a 2 voliči proti. Celková volební účast činila 85 % a pro připojení Šanova se vyslovilo 99,9 % voličů. Celkový součet daňových odvodů (něm. Steuersumme) činil zlatých 8 krejcarů, tedy více než zákonem požadovaná polovina z zlatých 71 krejcarů, referendum tedy bylo platné. 142 Ačkoli bylo z tisku patrné, že radní Teplic očekávali úspěch referenda, souhlas 99,9 % voličů byl neočekávaný a doposud nevídaný výsledek. Po souhlasu voličů v platném referendu již nic nebránilo spojení obou měst Dokončení procesu spojení Teplic a Šanova Po úspěchu jednání bylo na čtvrtek, svoláno do zasedacího sálu Magistrátu zasedání Kolegia obecních starších, jehož hlavním bodem bylo projednání dalšího postupu v záležitosti připojení Šanova k Teplicím. 143 Zasedání Kolegia obecních starších dne bylo zahájeno projevem předsedajícího radního Adolfa Mitscherlicha 144, který se týkal smutné události ze dne skonu arcivévody Albrechta. V úvodu bylo ujasněno, že významem nové sjednocené městské obce bude zastávat funkci dříve samostatných městských obcí. Se vznikem společné obce tedy dojde k převzetí všech institucí, fondů, a všech aktiv a pasiv Šanova Teplicemi. Provedením spojení jsou pověřeni radní obou městských obcí. Městský starší Dornaus poznamenává, že by mělo být v Kolegiu obecních starších rozhodnuto o názvu nové městské obce. Odpovědi se mu dostává od c. k. komerčního rady Czermacka, který je s poznámkou pana Dornause srozuměn, avšak dodává, že by se toto mělo provést ve spolupráci s představiteli šanovské městské obce. Stejně tak by to mělo být i provedeno s městským znakem, který by měl být upraven a poslat k nahlédnutí představitelům Šanova. Ostatní radní s radním Czermackem souhlasí a tato záležitost je svěřena k řešení teplické městské radě. 145 Zasedání šanovského Kolegia obecních starších se konalo v sobotu, v 11 hodin dopoledne v zasedavím sále Městského domu v Šanově. Předsedající, starosta Adolf 142 Die Abstimmung bezüglich der Vereinigung der Städte Teplitz und Schönau. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1895, roč. 35, , s. 5 (autor neznámý) 143 Das Teplitzer Stadtverordneten-Collegium. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1895, roč. 35, , s. 5 (autor neznámý) 144 Adolf Mitscherlich předsedal zasedání kolegia obecních starších kvůli nepřítomnosti starosty Karla Stöhra 145 Teplitzer Stadtverordneten-Collegium. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1895, roč. 35, , s. 5 (autor neznámý) 56

57 Pauly, v úvodu pronesl řeč o úmrtí arcivévody Albrechta a poté následovalo hlasování o pověření městské rady provedením všech náležitostí týkajících se připojení Šanova k Teplicím. 146 O výsledku referenda a dalším postupu byly informovány vyšší orgány. Dne obdržel Magistrát výnos místního c. k. okresního hejtmanství podepsaný c. k. obecním hejtmanem princem Hohenlohe: C. k. místodržitelství došlo na základě 2 zákona ze dne k závěru, že proti spojení místních obcí Teplic a Šanova nebudou s ohledem na veřejnost vzneseny žádné námitky. C. k. Místodržitelství udělilo c. k. Ministerstvu vnitra plnou moc ke sjednocení Teplic a Šanova v jednu obec. Tímto dávám Úřadu starosty (Magistrátu, pozn. autora) na vědomí výnos c. k. Místodržitelství ze dne č Spojení obou měst (doposud však zatím neoficiální) např. oslavili dne střelci pod vedením nadporučíka Heinze tím, že se při tradičním slavnostním pochodu o Velikonoční neděli k Děkanskému kostelu (něm. Decanalkirche) na Zámeckém náměstí (něm. Schloßplatz) vydali na zpáteční cestě Mlýnskou ulicí (něm. Mühlstraße) i do Šanova. 148 C. k. Místodržitelství postoupilo výnos ze dne , v němž souhlasí se spojením Teplic a Šanova, c. k. Ministerstvu vnitra. Po souhlasném stanovisku občanů obou měst, zastupitelů obou měst, c. k. Okrensího hejtmanství a c. k. Místodržitelství chyběl k oficiálnímu spojení jen souhlas c. k. Ministerstva vnitra. C. k. Ministerstvo vnitra nemělo ke spojení obou měst výhrad a svůj souhlas vydalo dne Po obdržení souhlasu c. k. Ministerstva vnitra bylo na zasedání Okresního zastupitelstva (něm. Bezirksvetretung), za předsednictví teplického starosty Karla Stöhra, dne o celé záležitosti spojení Teplic a Šanova diskutováno. Okresní zastupitelstvo bylo obeznámeno s úspěšným dokončením zákonem vyžadovaného procesu formalit nezbytných ke spojení Teplic a Šanova a vydalo úřední rozhodnutí, v němž souhlasilo se spojením obou měst. C. k. komerční rada Czermack položil otázku v záležitosti názvu spojené obce. Czermack se dotazuje, přišli již zastupitelé Teplic a Šanova s návrhem názvu, případně nařizuje-li ministerský výnos konkrétní pojmenování obce. Předseda Okresního 146 Schönauer Stadtverordneten-Collegium. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1895, roč. 35, , s. 4 (autor neznámý) 147 Zur Vereinigung von Teplitz und Schönau. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1895, roč. 35, , s. 4 (autor neznámý) 148 Die erfolgte Vereinigung von Teplitz und Schönau Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1895, roč. 35, , s. 8 (autor neznámý) 149 Vereinigung von Teplitz und Schönau. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1895, roč. 35, , s. 4 (autor neznámý) 57

58 1895: 154 Voliči 1. kurie byli rozděleni do dvou skupin od čísla 1 do čísla 1057 a od čísla 1058 Sesterská města Teplice a Šanov zastupitelstva, teplický starosta Karl Stöhr, odpovídá, že výnos c. k. Ministerstva vnitra ukládá novému městu, z vlastní iniciativy Ministerstva, název Teplice-Šanov (něm. Teplitz- Schönau). Teplický městský rada dr. Stradal zmiňuje, že c. k. Ministerstvo vnitra klade důraz na zachování názvu města Šanova v názvu nového města. Dle dr. Stradala by protinávrh představitelů Teplic a Šanova určený c. k. Ministerstvu vnitra celý proces spojení Teplic a Šanova spojil, nicméně by nezměnil rozhodnutí c. k. Ministerstva vnitra o spojení v jednu městskou obec. Pokud by si budoucí jednotné městské zastupitelstvo nepřálo změnu názvu města, doporučuje dr. Stradal zachování ministerského návrhu na jméno nového města. Název Teplice-Šanov je dle dr. Stradala výhodný pro všechny a není nutné proti němu vznášet námitky. Po souhlasném stanovisku Okresního zastupitelstva je vydáno úřední rozhodnutí schvalující jako název nového dvojměstí Teplice-Šanov. 150 V nově vzniklé městské obci, dvojměstí Teplice-Šanov, musely být uspořádány nové obecní volby, neboť Šanov nezůstal zachován jako městský obvod, nýbrž byly pravomoce předány nově vzniklému společnému Magistrátu. Seznam voličů oprávněných k hlasování v obecních volbách byl umístěn dne na Městském finančním úřadě (něm. Städt. Rentamt) a obsahoval voliče jak z Teplic, tak i ze Šanova. Od dne do dne mohli voliči podávat námitky k vystavenému seznamu. 151 K oficiálnímu vydání seznamu voličů došlo dne Obvykle nebylo zveřejnění seznamu voličů věnována velká pozornost, avšak v tomto případě byl tento seznam prvním formálním dokumentem, který nesl označení nového města, Teplice-Šanov. V tisku byly přesné termíny voleb do Kolegia obecních starších uveřejněny dne dále. Voliči s číslem 1 až 1057 mohli volit dne od 8.30 do 12 hodin a voliči s číslem 1058 a vyšším od do 18 hodin. Voliči 2. kurie nebyli vzhledem k nižšímu počti voličů rozřazeni do skupin a mohli volit dne od 9 do 11 hodin dopoledne. 150 Teplitzer Bezirksvertretung. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1895, roč. 35, , s. 5 (autor neznámý) 151 Die Wählerliste für die Stadtverordneten-Wahlen. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1895, roč. 35, , s. 7 (autor neznámý) 152 Wählerliste der Stadtgemeinde Teplitz-Schönau. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1895, roč. 35, , s. 4 (autor neznámý) 153 WEIGEND, C.: Teplitz-Schönauer Kalender 1896 und Adreß-Buch. vyd. Teplitz : C. Weigend, 1895, s Für die Teplitz-Schönauer Gemeindewahlen. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1895, roč. 35, , s. 5 (autor neznámý) 58

59 Voliči 3. kurie mohli hlasovat dne od do 11 hodin dopoledne. Voličům, kteří nestihli odvolit nebyl v těchto volbách poskytnut náhradní termín, jako tomu bylo v případě referenda o spojení Teplic a Šanova. Každá kurie v těchto volbách volila 12 členů Kolegia obecních starších a 6 náhradníků, dohromady tedy 3 členů Kolegia obecních starších a 18 náhradníků. V 1. kurii volili rovněž čestní občané Teplic a Šanova. Čestnými občany, již se účastnili těchto voleb do Kolegia obecních starších byli: Karl Ludwig, c. k. místodržitelský rada v Praze ; Karl Stöhr, rytíř Řádu Františka Josefa, okresní vedoucí, vlastník nemovitostí, čestný občan Teplic a Šanova ; Julius von Payer, sekretář Rakouské geografické společnosti, rytíř vyššího Řádu, čestný občan Teplic a Šanova ; Dr. Eduard Sueß, říšský rada a poslanec Zemského sněmu, c. k. profesor geologie na vídeňské univerzitě, čestný občan Teplic ; Dr. Gustav C. Laube, rytíř Řádu Františka Josefa, c. k. rakouský univerzitní profesor geologie a paleontologie, čestný občan Teplic ; Adolf Siegmund, říšský rada a poslanec Zemského sněmu, veřejný inženýr, čestný občan Teplic ; Dr. Hermann Hallwich, c. k. dvorní rada, rytíř Řádu Františka Josefa, říšský rada a poslanec Zemského sněmu, čestný občan Teplic ; Jeho Excelence Ernst Dr. Edler von Plener, c. k. ministr financí, rytíř Řádu železné Koruny, čestný občan Teplic. Josef hrabě Thun-Hohenstein, c. k. komoří, c. k. místodržitelský rada, čestný občan Teplic a Šanova ; Jeho Excelence markýz Bacquehem Olivier, c. k. ministr vnitra, rytíř vyššího Řádu, čestný občan Teplic ; Jeho Excelence hrabě Eduard von Taaffe, bývalý ministerský předseda, čestný občan Šanova ; Med. Dr. Karl Heller, sanitátní rada, čestný občan Šanova ; Adolf Pauly, jubilejní c. k. ředitel pomocných úřadů, vlastník domů, čestný občan Šanova. Vzhledem ke krátké době, jež uběhla od oficiálního potvrzení spojení obou měst ve dvojmostí, nebyla ještě projednána záležitost čestného občanství. Ve volbách tak vystupovali jednotliví čestní občané buď jako čestní občané Teplic, či Šanova, nikoliv však spojených Teplic-Šanova. 155 V pondělí dne se konalo veřejné sezení v záležitosti přípravy voleb, které vedle Dr. Schiepeck. Prvním programovým bodem shromáždění byla volba Výkonného výboru (něm. Vollzugauschuss), jenž by zajistil vypracování výzvy k volbám a kandidátních listin. Dr. Schmelzer navrhuje jako členy Výkonného výboru Dr. Stradala, Dr. Schiepcka, sanitátního radu Dr. Müllera, sanitátního radu Dr. Hellera, pana Gellinka, Dornause a Modreye. Po delší debatě v níž vystoupili pánové A. Pick, Peruz, sanitátní rada Dr. M uller, 155 Ehrenbürger von Teplitz und Schönau. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1895, roč. 35, , s. 5 (autor neznámý) 59

60 pan Astonas a pan Gellinek následovalo hlasování, v němž byl návrh Dr- Schmelzera většinou podpořen. Toto shromáždění lze považovat za první oficiální shromáždění voličstva i představitelů obou dříve samostatných městských obcí. Právě přítomnost nezvykle velkého množství lidí a důležitost voleb vedly k větší neústupnosti jednotlivých kandidátu, která znamenala obtížnější cestu k nalezení kompromisu. Jednání tak trvalo déle a volba Agitační komise musela být odložena do příštího shromáždění. 156 Dne byla vydána následující volební výzva: Spoluobčané!, jsme povoláni znovu zvolit zastupitelstvo našeho mateřského města. Tyto volby jsou pro Teplice-Šanov zcela mimořádného významu. Jste první, kteří ustanoví zastupitelstvo v němž se spojili dvě dříve samostatné obce. Jednomyslnost, s jakou bylo toto rozhodnutí přijato je důkazem toho, že nezbytnost a prospěšnost jednoho zastupitelstva jsou každému známy. Neboť se jedná o první společné volby této spojené obce, zapíšete se zcela mimořádně do historie našeho mateřského města. Ačkoliv nám nedávná doma přinesla mnohé důležité události, ukážou se jejich důsledky až v nadcházejících letech. Už při minulých volbách byli voliči jednotní, bez rozštěpení ve strany, a nechavše tuto jednotnost převládnout, zvolili muže, od nichž mohou očekávat zaručení dalšího rozvoje naší obce dobře prověřenou cestou a usilování o pokrok ve všech směrech za moudrého použití poskytnutých prostředků. Jsouce rozvážní, snaží se o udržení německého charakteru našeho města, stejně tak jako o udržení církevního míru. Sjednoťte všechny hlasy na mužích ve které máte důvěru, které považujete za důstojné, a kteří budou naprosto odpovídat požadavkům. Se souhlasem volební komise složené z členů ze všech skupin obyvatel uveřejňujeme následující seznam kandidátů pro volby ve 3. kurii a jsme přesvědčeni, že všem těmto vám doporučeným mužům dáte svůj hlas. Teplice, (následuje seznam kandidátů pro volby ve 3. kurii) Wahlbesprechung. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1895, roč. 35, , s. 4, 5 (autor neznámý) 157 (bez názvu), Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1895, roč. 35, , s. 1 (autor neznámý) 60

61 Ve stejný den, proběhlo v podvečer další veřejné sezení, jemuž opět předsedal Dr. Schiepeck. Důležitým bodem programu bylo prodiskutovat otázku zastoupení šanovských zastupitelů v Kolegiu obecních starších nové spojené městské obce. Výkonný výbor (něm. něm. Vollzugauschuss) vycházel při tvorbě návrhu počtu zastupitelů ve společném Kolegiu z poměru šanovského obyvatelstva na celkovém počtu obyvatel Teplic- Šanova na základě sčítání lidu z roku Dle propočtů měly být šanovským kandidátům uvolněny tři až čtyři mandáty. Výkonný výbor se shodl na poskytnutí čtyř mandátů pro zástupce Šanova, z toho tři jsou určeny pro obecní starší a jeden pro náhradníka. V zájmu teplický zastupitelů bylo umožnit šanovským zastupitelům rozhodovat o dění ve společné městské obci. Právě jistá míra autonomie po bezprostředně po spojení obou měst byla důležitá, neboť ačkoliv spolu obyvatelstvo obou městských obcí udržovalo těsné kontakty, stále nedošlo k úplnému propojení Teplic a Šanova. Náhlá ztráta možnosti rozhodovat o svém dalším vývoji by byla obyvateli Šanova nesena těžce a jistě by v reakci vznikly protesty proti spojení ve dvojměstí. V Kolegiu obecních starších byla tedy pro kandidáty ze Šanova vyhrazena místa, nicméně jejich počet byl vzhledem k počtu obyvatel Šanova v poměru s počtem obyvatel Teplic nízký. 158 Na tomto volebním sezení oznámil starosta Šanova, Adolf Pauly, svoji neúčast ve volbách. Doposud s ním bylo počítáno jako se silným šanovským kandidátem, jenž by ve společném Kolegiu obecních starších tvořil názorovou protiváhu teplickým zastupitelům. Dle vyjádření tisku bylo odstoupení Adolfa Paulyho z voleb překvapující a bylo pro Šanov velkou ztránou, neboť Pauly byl mužem, jemuž vždy šlo především o rozvoj Šanova ve všech sférách. Přijetím úřadu starosty Šanova v roce 1891 podstoupil velkou oběť, neboť v tu dobu se již začal silně projevovat špatný finanční stav šanovské obce a Paulyho cílem tedy již od svého zvolení bylo řízené připojení k Teplicím, k němuž dal v roce 1894 podnět. Adolf Pauly byl jedním z posledních činných představitelů Šanova tzv. ze staré školy, neboť se veřejného života začal účastnit již v 60. letech 19. století, v období největšího rozkvětu Šanova. Odchod Paulyho z vedení města je v mnohém podobné skonu dlouholetého starosty, předchůdce Paulyho, Franze Waageho v roce V obou případech ztratili šanovští obyvatelé důležité a temperamentní představitele, které vystřídali zastupitelé, již byli již méně ambiciózní a již neprosazovali naplno zájmy šanovské obce. Ztrátu způsobenou stažením 158 Wahlbesprechung. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1895, roč. 35, , s. 6 (autor neznámý) 61

62 kandidatury starosty Šanova, Adolfa Paulyho, nemohly čtyři získané mandáty v nově vzniklém Kolegiu obecních starších vynahradit. 159 Dne se konalo poslední zasedání Kolegia obecních starších samostatné šanovské městské obce. Po schválení posledních formalit následovala závěrečná řeč starosty Adolfa Paulyho, jenž poděkoval šanovským radním a zastupitelům za podporu během výkonu jeho úřadu. Za potlesku ve stoje všech přítomných tak po 11 letech končí epizoda Šanova jako samostatného města. 160 Následující den, se konaly volby ve 2. kurii, v nichž uspěl jako náhradník šanovský kandidát Karl Christ. Ve stejný den, nedlouho po ohlášení výsledků, obdržel Výkonný výbor písemnou zprávu Karla Christa, jenž se vzdává získaného místa. V dopise zároveň děkuje všem šanovským občanům za podporu ve volbách a úspěšné dokončení procesu připojení Šanova k Teplicím. Je otázkou, vzdali-li se Adolf Pauly a Karl Christ kandidatury z důvodu např. věku. Osobně se však domnívám, že k odstoupení došlo z důvodu pocitu jisté zbytečnosti účasti v Kolegiu spojené obce. Paul a Christ pravděpodobně také cítili odpovědnost za neblahý vývoj Šanova a jako kapitáni šli dolů společně s lodí. Jedinými významnými reprezentanty Šanova ve vedení Teplic-Šanov tak jsou pouze Josef Kerl a Adolf Modrey, oba zvoleni ve volbách v 3. kurii. Po řádně zvoleném Kolegiu obecních starších následovala ve středu, , v 11 hodin dopoledne, volba starosty Teplic-Šanova, konající se v zasedacím sále dnešního Magistrátu. Z hlasů přítomných 35 členů Kolegia obecních starších připadlo 34 dosavadního starostovi, Karlu Stöhrovi, a 1 hlas dr. Schipckovi. Po volbě starosty následovala volba radních. 1. radním se stal Ing. Adolf Siegmund s 33 hlasy z 35 možných. Ve volbě 2. radního vyhrál Adolf Mitscherlich s 29 hlasy. 3. radním se stal řídící rada Schweigert s 34 hlasy, 4. radním Dr. Schiepeck rovněž s 34 hlasy, 5. radním sanitátní rada Dr. Heller s 30 hlasy, 6. radním sanitátní rada Hirsch s 21 hlasy, 7. radním Dr. Stradal s 29 hlasy a 8. radním Karl Müller s 29 hlasy z 35 možných. Členové nově zvoleného nejvyššího představenstva Teplic-Šanov byli všichni Tepličané a vzhledem k nízkému poměru mandátů určených Šanovu v Kolegiu obecních starších vzhledem k počtu teplických mandátů tomu nemohlo být jinak. Zvolením ryze teplického Kolegia obecních starších a Rady města Teplic-Šanova a starosty byl 159 Zu den Gemeindewahlen. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1895, roč. 35, , s. 7 (autor neznámý) 160 Schönauer Stadtverordneten-Collegium. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1895, roč. 35, , s. 6 (autor neznámý) 161 Zu den Gemeindewahlen. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1895, roč. 35, , s. 4 (autor neznámý) 162 Zu den Gemeindewahlen. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1895, roč. 35, , s. 5 (autor neznámý) 62

63 dokončen cíl představitelů dřívější teplické obce, tedy spojení se Šanovem a vznikem jednoho společného města, v němž by Šanov představoval pouze čtvrť, nikoliv městský obvod s vlastním zastupitelstvem. 163 Dne je celý proces spojení Teplic a Šanova po více než deseti měsících dokončen. Právě v ten den ukončuje činnost Úřad starosty (něm. Bürgermeisteramt) v Šanově. Tamní sekretář Hagelmüller a pokladní Spitzka byli přiděleni k teplickému Magistrátu. Zaniká tak úřad šanovského starosty, činný v letech 1849 až 1895, a začíná tak nová etapa v dějinách Teplic a Šanova. 163 Wahl des Gemeindevorstandes. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1895, roč. 35, , s. 6 (autor neznámý) 164 WEIGEND, C.: Teplitz-Schönauer Kalender 1896 und Adreß-Buch. vyd. Teplitz : C. Weigend, 1895, s Das Bürgermeisteramt in Schönau. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1895, roč. 35, , s. 5 (autor neznámý) 63

64 6 Číslování domů 6.1 Teplice Počátky číslování domů Číslování domů a vytvoření systému domovních čísel bylo nařízeno výnosem v roce 1770 a v následujícím jednom až dvou letech bylo realizováno v celé Rakouské říši. V Teplicích proběhlo první číslování domů roku Již od středověku bylo ve městech i na vesnicích tradicí dávat jednotlivým domům jména např. podle vlastníků či výrazného prvku na domu. Nejinak tomu bylo v Teplicích a zde znamenalo zavedení domovních čísel vytvoření paralelního systému k domovním názvům (něm. Häuserverzeichnis). Pravděpodobně nejstarší zachovaný adresář se soupisem domů určený pro veřejnost pochází z roku Z období 1771 až 1834 existuje velmi málo informací týkajících se stavu systému domovních čísel. V tomto období došlo nejméně k jednomu přečíslování domů a to po velkém požáru v roce 1793, kdy došlo k velkým stavebním změnám v prakticky celém historickém centru Teplic. Je velmi pravděpodobně, že stejně tak jako v jiných městech, došlo v tomto období ještě k několika přečíslováním (např. pravděpodobně po zboření původní radnice roku 1805). Na mapě z roku 1810 jsou již však domovní čísla v podobě, která zůstává zachována až do Do roku 1842 (okružní systém domovního číslování) Na základě informací z adresáře z roku 1834 lze vyvodit mnoho informací o tehdejším i dřívějším systému domovního číslování. 167 Nejvýznamnějším systémem číslováním domů, který byl užívaný v Teplicích až přibližně do poloviny 19. století je tzv. okružní systém domovního číslování. K jeho zavedení, soudě dle stáří v systému zařazených domů, mohlo dojít někdy v letech 1793 až Byl užívaný pro většinu měšťanských domů v centru města. Katastr Teplic byl v rámci číslování domů rozdělen do tří lokalit a každá z nich měla vlastní číslování. Největší lokalitou bylo původní historické centrum města Tržní náměstí (dnešní nám. Svobody ; něm. Marktplatz), Krupská ulice (něm. Graupnergasse), Papírová ulice (něm. 166 Historický kaleidoskop. Revue Teplice., 1970, roč. 2, č. 2, s. 28 (autor neznámý) 167 GERZABEK, Johann Nepomuk: Teplitzer Addreß-Buch. vyd. Teplitz: Johann Nepomuk Gerzabek, 1834, 57 s. 64

65 Papiergasse), Dlouhá ulice (něm. Langegasse), Lázeňská ulice (něm. Badegasse), Zámecké náměstí (něm. Schloßplatz), Lázeňské náměstí (něm. Badeplatz), část Kostelní ulice (něm. Kirchengasse) a Zelená ulice (něm. Grüne Ringgasse). K těmto ulicím v číslování náležely tehdy ještě izolované domy v Lípové ulici (něm. Lindenstraße), Mlýnské ulici (něm. Mühlstraße), U Kamenných lázní (něm. Steinbadgasse) a v dalších periferních lokalitách. Prvním domem v okružním systému domovního číslování byla radnice. V číslování se pokračovalo systematicky po směru hodinových ručiček a domy dostaly své číslo podle toho, v jakém byly pořadí od radnice. Číslovala se tedy nejdříve část Tržního náměstí, severní strana Krupské ulice, západní strana Tržního náměstí, východní strana Dlouhé ulice, severní strana Zámeckého náměstí, jedna strana Lázeňské ulice, Papírová ulice, druhá strana Lázeňské ulice, Lázeňské náměstí, část Kostelní ulice, západní strana Zámeckého náměstí, západní strana Dlouhé ulice, jižní strana Tržního náměstí, východní strana Zelené ulice, západní strana Zelené ulice, západní strana Tržního náměstí, náměstí U Lesní brány (něm. Waldthorplatz) a dále se pokračovalo do periferních ulic. Roku 1834 bylo v této lokalitě 336 domovních čísel. Druhou lokalitou byla Židovská ulice (něm. Judengasse). Dnes se jedná o Mírové náměstí, jež má parkovou úpravu, neboť Židovská ulice i s okolím byla po 2. sv. válce zbořena. Toto židovské ghetto, ve středověku izolované, později již více otevřené, mělo svůj vlastní systém číslování. Roku 1834 čítala Židovská ulice 48 domovních čísel. Nejmenším systémem domovních čísel v Teplicích byl tzv. zámecký obvod (něm. Schloßbezirk). Systém v této lokalitě zahrnoval převážně budovy patřící vrchnosti (zámek, správní domy atd.) kolem zámku, i izolované budovy mimo území bezprostředně kolem zámku. V roce 1834 zahrnovala tato lokalita 27 domovních čísel. Okružní systém domovního číslování byl logický, nejvíce funkční však byl v době svého vytvoření (tj. pravděpodobně mezi lety 1793 až 1810). Při pozdějším přidávání domů do systému docházelo, vzhledem k současné výstavbě v různých částech městského katastru, k různému rozložení domovních čísel po katastru města a narušení původní celistvé a logické řady domovních čísel (např. dům č. 314 byl v Zelené ulici, zatímco dům č. 315 byl na druhé straně katastru, v ulici U Kamenných lázní) Císařské povinné otisky Roku 1842 došlo na základě celostátního výnosu k vytvoření do té doby nepřesnějších map, zachycujících detailně domy i parcely. V případě Teplic je patrná snaha úředníků 65

66 zodpovědných za mapování území Teplic o aktualizaci a systematizaci dosavadního způsobu řazení domovních čísel. Teplice již nebyly nadále rozděleny na tři lokality s vlastním číslováním a všechny teplické stavby byly seřazeny v jednu ucelenou řadu. Prvním domem v systému domovních čísel v císařských povinných otiscích již nebyla radnice, nýbrž první dům na jižní straně Tržního náměstí. Dále se pokračovalo západní částí Dlouhé ulice, severní částí ulice U Masných krámů (něm. Fleischbankgasse), Zelenou ulicí, západní stranou Tržního náměstí. Své domovní číslo dostaly i doposud nečíslované stodoly stojící za Lesní bránou (něm. Waldtor), čímž došlo ke značnému navýšení domovních čísel. Poté se pokračovalo nahodile dalšími městskými ulicemi. Radnice měla např. domovní číslo 223. Celkový počet domovních čísel na katastru Teplic byl 567. Oproti původnímu okružnímu systému byl systém číslování domů užitý v císařských otiscích nelogický. Číslovaly se stavby (např. stodoly, chlévy), jejichž číslování nebylo nezbytně nutné. Právě snaha zachytit detailně všechny stavby a zařadit je do systému způsobila nesmyslnost celého tohoto způsobu číslování domů. Nefunkčnost tohoto způsobu číslování způsobila návrat k původnímu okružnímu číslování domů Po roce 1853 Na rozdíl od předchozího způsobu číslování v císařských otiscích jsou v novém způsobu číslování přidělena čísla pouze domům. V dokumentech začíná pro tato čísla převládat termín čísla popisná (čp.), něm. Conscriptions-Nummer. K návratu ze systému číslování použitého v císařských otiscích zpět k systému okružního číslování došlo v období mezi lety 1853 až Období v němž proběhlo přečíslování vyvozuji na základě pořadí v obnoveném systému číslování domů. Teplické nádraží nese čp Železnice z Ústí byla do Teplic zprovozněna roku 1858 a v tomto období bylo otevřeno i původní nádraží a ačkoliv byla roku 1871 otevřena nová budova nádraží, zůstalo jí původní číslo popisné. Stejně jako v systému použitém v císařských otiscích, nebyly již Teplice děleny na jednotlivé lokality s vlastním číslováním. Při přečíslování tak byl použit původní systém číslování městských domů (bez Židovské ulice a zámeckého obvodu) z období před vytvořením císařských otisků v roce 1842, doplněný o domy postavené po roce K této číselné řadě byly připojeny domy zámeckého obvodu a Židovské ulice. Toto systematické připojení dvou původně samostatných lokalit je v pozdějších adresářích zjevné, neboť od čp. 517 do čp. 530 jsou vedeny objekty ve vlastnictví rodu Clary-Aldringenů, dříve spadající do zámeckého obvodu, a od čp. 539 do čp. 591 jsou vedeny objekty v původní Židovské ulici, nyní spadající do 66

67 Lázeňské ulice (něm. Badegasse), Široké ulice (něm. Breitegasse), Karlovy ulice (něm. Karlsgasse) a U Divadla (něm. Edmundstraße). Nese-li budova nádraží vybudovaná někdy kolem roku 1858 čp. 599 a končí-li reformou číslování domů přiřazený celek dřívější Židovské ulice čp. 591 je zřejmé, že ke spojení všech tří původních lokalit a změně z číslování užitého v císařských otiscích muselo dojít v letech 1853 až Uvážíme-li pravděpodobnou rychlost růstu Teplic, jeví se jako nejpravděpodobnější rok návratu k upravenému původnímu číslování roku přibližně Právě v tomto období začínaly Teplice růst a rozšiřování zástavby v kombinaci s připojením původně oddělených lokalit s vlastním číslováním, vedlo k nárůstu počtu čísel popisných. Došlo tak k zavedení čísel orientačních (něm. Orientierungsnummer), která značila pořadí domů v ulici. V komunikaci, inzerci apod. se tak nyní mohlo užívat dvou variant označení umístění domu pomocí čísel. Buď uvedením názvu ulice a orientačního čísla, nebo uvedením čísla popisného. Vzhledem ke zvyšujícímu se počtu čísel popisných a praktičnosti čísel orientačních, začala převládat čísla orientační. Jako nejpravděpodobnější rok zavedení orientačních čísel (jež byla neformálně užívána již dříve) se jeví roky 1875 či 1876, neboť na úvodní straně adresáře z roku 1877 je uvedeno, že se jedná o soupis dle nového číslování. Otázkou však zůstává, bylo-li jako nové číslování míněno číslování čísly orientačními, či již byla čísla orientační oficiálně uváděna a kolem roku 1875 tak došlo jen k jejich úpravě. 168 Zatímco v systému čísel popisných k velkým změnám nedocházelo (nanejvýš přiřazování čísel zbořených domů domům nově postaveným, avšak jednalo se spíš o jednotlivé případy, nikoliv hromadné přečíslování), u čísel orientačních ano. Důkazem tomuto tvrzení může mít to, že v adresáři z roku 1885 je orientační číslo každého domu nazýváno jako nové číslo něm. Neue Nummer. 169 Návrat k původnímu systému číslování domů vedl k zachování původních popisných čísel, které měly domy před 200 lety. To umožňuje lepší orientaci při studiu starých dokumentů a usnadňuje porovnávání vývoje zástavby Teplic Odhad přibližného stáří teplických domů Díky relativně stabilnímu nárůstu počtu domů je možné učinit relativně přesný odhad stáří teplických domů, byly-li postavené před rokem Možnost určovat takto stáří teplických 168 SCHORS, J: Neuestes Häuser-Verzeichniß von Teplitz und Schönau nach der neuen Numerierung. vyd. Teplice: J. Schors. 1877, 47 s. 169 WESTMANN, W. A: Adress-Buch des politischen Bezirkes Teplitz.vyd. Teplitz: W. A. Westmann, 1885, s. 5 67

68 domů jsem objevil při dlouhodobém studiu teplických adresářů a velmi často ji při potřebě hrubého odhadu využívám. Tento způsob odhadu je vhodný k praktickému využití při pohybu ve městě apod., k přesnému určení stáří domu (tj. např. do vědeckých prací, detailních popisů atd.) se kvůli nepřesnosti nehodí. V tomto případě je nutné využít nejlépe stavební dokumentace a pokud není dostupná, dobových adresářů. Tempo stavby nových domů a tedy i přibývání nových čísel popisných bylo přibližně 10 až 15 domů, nových čísel popisných ročně. Z toho lze vyjít při hrubém určování stáří domu. Dům čp. 817, tzv. Muzikantský dvůr (lidově též Lověna, něm. Musikantenhof) byl postaven teplickým inženýrem, radním a členem Sněmu Království českého, Adolfem Siegmundem, dle údaje v adresáři, v roce Postup při odhadování stáří domu s čp. do 1000 je přiřazení první dvou číslic čísla popisného za číslice 18. U domu čp. 817 to znamená přiřazení číslic 81 za číslice 18. Odhad roku postavení tohoto domu je tedy Odchylka od skutečného roku postavení, tj. roku 1877, jsou 4 roky. 170 Dům čp. 918 by dle údajů v adresáři postaven roku Pokud dle předchozího příkladu umístíme první dvě číslice z čísla popisného, 91, za číslice 18, vyjde odhadovaný rok Odchylka je nulová. 171 Obecný vzorec je tedy: čp. = xyz ; odhad roku postavení domu = 18xy. Odchylka se pohybuje v rozmezí -5 až + 2 roky (tj. skutečný rok postavení domu je o 5 let nižší než odhad, či o 2 roky vyšší než je odhad). Je dána rozdílným tempem přibývání nových domů. Na základě zkoumání touto metodou a ověřování skrz oficiální podklady jsem zjistil, že tempo růstu domů se v období od roku 1860 do roku 1900 zrychlovalo a tak se zmenšovala odchylka. Zatímco v letech před rokem 1885 vychází za použití výše uvedené metody ve většině případů odhadovaný letopočet postavení domu vyšší, než ve skutečnosti je, později se díky vyššímu přírůstku domů v Teplicích odchylka eliminuje (viz příklad domu čp. 918 výše, u nějž vyšel odhad totožný se skutečností) a v 2. polovině 90. let 19. století se vlivem stále se zrychlující výstavby odchylka pohybuje v hodnotě 2 až 3 let. Tedy čím více se číslo popisné blíží číslu popisnému 1000, tím větší je odchylka (postupně se stává ze záporné nulovou a poté kladnou). 170 SCHORS, J: Neuestes Häuser-Verzeichniß von Teplitz und Schönau nach der neuen Numerierung. vyd. Teplice: J. Schors. 1877, s WESTMANN, W. A: Adress-Buch des politischen Bezirkes Teplitz.vyd. Teplitz: W. A. Westmann, 1885, s

69 Důkazem tohoto tvrzení může být dům čp. 992, postavený dle nápisu na fasádě roku Použijeme-li vzorec čp. = xyz ; odhad roku postavení domu = 18xy, tj čp. = 992 ; odhad roku postavení domu = 1899, bude odchylka od skutečného roku postavení 2 roky. K dosažení čp došlo roku 1898, ne roku 1900, proto činí odchylka dva roky. Tuto metodu hrubého odhadu stáří domu lze použít na všechny domy s čp. 592 až Použití tohoto způsobu na domy s nižším čp. by nebylo u většiny domů přesné, neboť kvůli přechodu ze systému číslování použitého v císařských otiscích na upravený dříve používaný systém číslování bylo mnoho domů přečíslováno (viz Po roce 1853). Ačkoliv se jedná o způsob v němž se pracuje s výraznými odchylkami a výjimkami, je to způsob rychlý dávající přibližný přehled o stáří daného domu. Při větší znalosti rozvoje teplické zástavby lze tento způsob zpřesnit a odchylku eliminovat a výjimky v podobě domů se zpětně přirazeným číslem popisným odhalit a správně určit jejich stáří. 6.2 Šanov Počátky číslování domů Stejně jako v jiných obcích, proběhlo i v Šanově po roce 1770 očíslování jednotlivých domů. Na rozdíl od Teplic neměl Šanov městský charakter. Nebylo tak provedeno číslování po směru hodinových ručiček, ale proběhlo číslování víceméně náhodné a čísla po sobě následující tak mají mnohdy domy na různých částech Šanova. Prvním budovou s číslem byly vzhledem ke své důležitosti Nové lázně (něm. Neubad) a pokračovalo se dále domy v ulici U Nových lázní (něm. Neubadallee), U Hadích lázní a Pražské (něm. Pragerstraße). Kvůli absenci spolehlivého a komplexního zdroje zachycujícího vývoj číslování domů v Šanově mezi lety 1770 až 1810 nemůžeme s jistotou určit, že v těchto 40 letech nedošlo k přečíslování. Od roku 1810 do roku 1842 již k výraznému přečíslování nedošlo, neboť se mapa z roku 1810 přesně shoduje s údaji z adresáře z roku Císařské povinné otisky Se stejnou přesností jako v Teplicích, i v Šanově došlo roku 1842 vlivem tvorby katastrálních map, tzv. císařských otisků, k přečíslování. Oproti původnímu systému číslování bylo nové číslování více systematické. První budovou v systému číslování použitém při tvorbě císařských otisků byly Vojenské lázně (něm. Militär-Badehaus) a číslování pokračovalo po směru hodinových ručiček přes Sládkovu ulici (tehdejší Mlýnské náměstí, něm. Mühlplatz), ulici U Nových lázní, U Hadích lázní a Pražskou. 69

70 6.2.3 Po roce 1849 Pravděpodobným impulsem k návratu zpět k zavedenému číslování domů před vytvořením číslování dle císařských povinných otisků, bylo vytvoření samostatné šanovské obce v březnu roku 1849, na základě správních reforem. Díky návratu k původnímu číslování domů je usnadněn výzkum vývoje šanovské zástavby a domy si až do současnosti, ve většině případů, zachovaly své původní číslo popisné. Oproti Teplicím nebyla v podstatně menším Šanově nikdy plošně zavedena čísla orientační. Šanov měl např. v roce 1892 pouze 187 čísel popisných a zavedení čísel orientačních nebylo nutné. Až teprve někdy kolem roku 1900 byla zavedena čísla orientační. Jejich užívání však bylo omezeno jen pro ulici U Hadích lázní a Pražskou, neboť obě ulice byly dopravní tepny a vzhledem k jejich velké délce byla orientace v nich jen za použití čísel popisných obtížná Spojení katastrů Teplic a Šanova Okolnosti spojení katastrů Teplic a Šanova I když k spojení Teplic a Šanova v dvojměstí Teplice-Šanov došlo již v roce 1895, až do roku 1904 si zachovával Šanov formální odlišnost od Teplic. Stávající zástavba ani zástavba nově vznikající nebyly včleněny do katastru Teplic, nýbrž byly stále vedeny jako součást původního šanovského katastru v hranicích daných katastrální mapou z roku Katastr Teplic a katastr Šanova měly oba svůj vlastní systém čísel popisných. Souběžné používání dvou systémů čísel popisných znamenalo nepříjemnost v podobě duplikace některých čísel popisných v Teplicích a Šanově. Ačkoli bylo šanovských čísel popisných podstatně méně (v roce , oproti více než 1000 teplických čísel popisných), problémy způsobené simultánním používáním obou systémů číslování donutily představitele městské obce k učinění kroků, které povedou ke sjednocení čísel popisných a spojení katastrů Proces spojení katastrů Teplic a Šanova Žádost o spojení systémů čísel popisný a tedy i katastrů, předala teplická městská obec c. k. Okresnímu hejtmanství dne V žádosti byl obsažen i návrh provedení spojení katastrů. Šanovská čísla popisná měla být zařazena do seznamu teplických čísel popisných od 172 WESTMANN, W. A: Taschen-Adressbuch und Häuser-Verzeichnis von Teplitz-Schönau-Turn.vyd. Teplitz: W. A. Westmann, 1892, s

71 čp dále. Důvod k tomuto řešení je nižší finanční náročnost, neboť komplexní přečíslování Teplic a Šanova by znamenalo vysoký finanční náklad. C. k. Okresní hejtmanství svým rozhodnutím ze dne žádost teplické městské obce schvaluje. Dne o celé záležitosti hlasuje Kolegium obecních starších návrh na spojení katastrů obou obcí. Dle původního návrhu mělo být změněno 282 čísel popisných. Přečíslování jednoho domu je jednorázovým výdajem ve výši 3 rakouských korun a 60 haléřů. Stavební odbor (něm. Bausection) schvaluje výdaj na přečíslování, zahrnuje ho do návrhu rozpočtu na příští rok, a dává tak souhlas s přečíslováním šanovských čísel popisných. Návrh přečíslování je dále postoupen c. k. Okresnímu soudu v Teplicích. Dne vydává rozhodnutí v němž schvaluje spojení a připojuje rovněž i seznam všech čísel popisných, jichž se přečíslování týká a také seznam vlastníků nemovitostí, kteří budou o celé záležitosti informováni. Rozhodnutím c. k. Okresního soudu je přečíslováno dohromady 275 šanovských čísel popisných. 173 Všechna šanovská čísla popisná byla připojena k teplickým číslům popisným od čp tak, jak to navrhla v roce 1903 teplická městská obec. Čp. 1 měly v Šanově do roku 1904 Nové lázně. Po spojení obou katastrů dostaly nové číslo popisné, Čísla popisná vzniklá spojením katastrů v roce 1905 se zachovala dodnes. Roku 1904 bylo na původním katastru Teplic 1085 čísel popisných. V následujícím roce se tedy všechny nové domy postavené v celých Teplicích-Šanově očíslovalaydo čp a poté se pokračovalo s číslováním po připojených šanovských číslech popisných, tj. po čp Zrušení šanovských čísel popisných znamenalo zahlazení poslední odlišnosti Šanova v dvojměstí Teplice-Šanov. Zrušením šanovského katastru také došlo k odstranění pevné hranice mezi Teplicemi a Šanovem a od té doby se chápání lokality Šanova velmi změnilo. 173 Stadtverordneten-Kollegium. Teplitz-Schönauer Anzeriger, 1895, roč. 44, , s. 16 (autor neznámý) 71

72 7 Odkaz spojení Teplic a Šanova 7.1. C. k. Státní reálná škola C. k. Státní reálná škola (K. k. Staats-Realschule) byla postavena v letech 1902 až 1904 pro potřeby německé mládeže. Dnes v této budově v ulici Čs. dobrovolců (něm. Forstgasse) sídlí Gymnázium Teplice. Tato neorenesanční budova byla postavena dle vítězného soutěžního návrhu Wenzela Bürger, jenž ji navrhl s heslem Der deutschen Jugend, in der deutscher Stadt, ein deutsches Haus, tedy Německé mládeži, v německém městě, německý dům. Fasáda budovy je nesmírně zdobná. Vedle skulptur a děl vytvořených precizní kamenickou prací, obsahuje také nenápadný symbol, který odkazuje k dřívějšímu uspořádání města jakožto dvojměstí Teplice-Šanov. Nad hlavním vchodem do budovy je umístěna skulptura medvěda, držícího teplický znak a lva držícího šanovský znak. Původní šanovský znak udělený Šanovu roku 1884 obsahoval habsburskou orlici. Habsburská orlice byla po roce 1918 ze znaku odstraněna a dodnes jsou po ní na znaku viditelné stopy. Obrázek 6: Teplický znak (vlevo) a šanovský znak (vpravo) nad hlavním vchodem do Gymnázia Teplice Zdroj: Vlastní fotografie 72

73 Stejné skulptury jsou umístěny i nad vjezdem do školního dvora. I zde byla habsburská orlice na šanovském znaku po roce 1918 odstraněna. Obrázek 7: Teplický znak (vlevo) a šanovský znak (vpravo) nad vjezdem do školního dvora Gymnázia Teplice Zdroj: Vlastní fotografie Stejná dvojice skulptur měla být dle projektové dokumentace původně umístěna i nad druhým vjezdem do dvora, jenž měl být situován do plánované ulice souběžné s bokem budovy Státní reálné školy. K realizaci spojovací ulice mezi ulicí U Zámku (něm. Jägerzeile) a Čs. dobrovolců (něm. Forstgasse) kvůli výstavbě české bytové zástavby ve 30. letech v ulici U Zámku nikdy nedošlo a tudíž nebyl vybudován ani vjezd do dvora s dvojicí skulptur. Vyobrazení šanovského znaku nad hlavním vchodem a nad vjezdem do dvora Gymnázia Teplice je pravděpodobně jediné dochované vyobrazení šanovského znaku (ačkoli bez habsburské orlice) v celých Teplicích. I samotné šanovské znaku na budovu školy je zajímavé, neboť po spojení Teplic a Šanova v roce 1895 byl přijat teplický znak pro celé město a použití šanovského znaku na budově tehdejší Státní reálné školy je unikátním připomenutím šanovské městské obce, kterého si dnes všimne pouze málokdo. 73

74 7.2 Číslování domů v Šanově Sloučením katastru Teplic a Šanova v roce 1905 zaniklo šanovské číslování čísly popisnými. Na mnohých domech připomínky původního samostatného Šanova a šanovského katastru zanikly, díky minimu stavebních úprav a asanací se však na některých domech připomínky šanovských čísel popisných zachovaly. Příkladem zachovaného dědictví šanovské městské obce je např. dům čp v ulici U Hadích lázní (něm. Schlangenbadstraße), na jehož vchodem je stále umístěné jeho původní šanovské číslo popisné. Spojení katastrů v roce 1905 udělalo z domu čp. 136 dům čp ve spojeném katastru města Teplic-Šanova. Obrázek 8: Dům čp v ulici U Hadích lázní se zachovaným šanovským čp. 136 Zdroj: Vlastní fotografie Podobně zachovaných čísel popisných u domů postavených před rokem 1904 je v Šanově více. Každý šanovský dům postavený před spojením katastrů má ovšem ve své pozemkové knize uložené na Katastrálním úřadě ve Sládkově ulici uvedeno i staré šanovské číslo popisné, nad nímž je uvedeno i číslo nové, současné. Díky znalosti o spojení čísel popisných Šanova a Teplic v roce 1905 lze snadno najít při pohybu ve městě přesnou hranici Teplic a Šanova a určit, zda byl dům postaven před či po roce Má-li dům číslo popisné od 1101 do 1385, náleží do původního šanovského 74

75 katastru a byl postaven před spojením obou měst. Právě zachovaná šanovská čísla popisná na fasádách a číslo popisné v rozmezí 1101 až 1385 jsou pravděpodobně posledními připomínkami samostatného šanovského katastru a šanovské městské obce. 75

76 8 Závěr Práce splnila svoje cíle. Jiná obdobně velká a větší města mají svou historii celistvě zpracovanou a strukturovanou tak, aby mohly být poznatky o dějinách daného města dobře dostupné veřejnosti. Teplice takovým městem bohužel nejsou a tím způsobený pocit nedostatku mne motivoval k sepsání této práce. Úkolem bylo představit doposud nezmapovanou část historie Teplic a Šanova. Kvůli chybějící osvětě v tématu historie našeho domovského města je část práce věnována i obecnému popisu přispívajícímu k lepšímu pochopení ze strany čtenáře. Pouze s propracovaným úvodem do konkrétního historického tématu lze dojít pochopení všech souvislostí a vytvořením přesahu do dnešní doby. Studium dobových zdrojů v podobě tisku a oficiálních zápisů vyžaduje nejen schopnost texty číst a přeložit, ale i interpretovat a spojovat v jeden celek. Jedná se o velmi náročný proces, po jehož úspěšném završení však můžeme prohlásit, že byla znovuobjevena část historie města, kde žijeme. Tato práce nejen splnila svůj cíl popisu doposud nezpracovaného historického materiálu, vytvořila však i podklady pro další zkoumání a v budoucnu jistě poslouží jako studijní a motivační materiál pro jiné studenty a badatele. Z mého pohledu má práce Sesterská města Teplice a Šanov velkou hodnotu i proto, že je v ní popsán odkaz minulosti. I naše dnešní každodenní činění tvoří historii Teplic a v budoucnu se bude rovněž na naše doma zkoumána a hodnocena. Je naší povinností činit vše, co je v našich silách, aby byla naše strana v dějinné knize města záznamem nezištné práce k prospěchu našeho města, aby Teplice odkázané dalším generacím byly městem, kde jeho občany baví žít. Rozsáhlost této práce je dána rozsáhlostí dějin našeho města. Německá historie sesterských měst Teplic a Šanova může být opomínána či i tabuizována, nikdy však nemůže a nesmí být zapomenuta. V Teplicích dne

GYMNÁZIUM TEPLICE SESTERSKÁ MĚSTA TEPLICE A ŠANOV

GYMNÁZIUM TEPLICE SESTERSKÁ MĚSTA TEPLICE A ŠANOV GYMNÁZIUM TEPLICE SESTERSKÁ MĚSTA TEPLICE A ŠANOV EUSTORY DOMINIK FERI TEPLICE 2013 OBSAH 1 ÚVOD 5 2 METODIKA TVORBY PRÁCE 6 2.1. ZÍSKÁVÁNÍ MATERIÁLŮ 6 2.2. ZPRACOVÁNÍ MATERIÁLŮ 6 3 TEPLICE 8 3.1. HISTORIE

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

VY_32_INOVACE_D56_VL4-5_NÁŠ_REGION

VY_32_INOVACE_D56_VL4-5_NÁŠ_REGION VY_32_INOVACE_D56_VL4-5_NÁŠ_REGION Název: Náš region Autor: Mgr. Milena Hrabalová Škola: Základní škola a Mateřská škola při lázních, Velké Losiny Předmět/ročník: Vlastivěda /4.-5. ročník Datum vytvoření

Více

Nové Město na Moravě. Historie a současnost část I.

Nové Město na Moravě. Historie a současnost část I. Nové Město na Moravě Historie a současnost část I. VY_32_INOVACE_ZE_ŠT_08 Digitální učební materiál Sada: Evropa Téma: Nové Město na Moravě-Historie a současnost 1 Předmět: Zeměpis Autor: Mgr. Benešová

Více

Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel sv. Jana Nepomuckého

Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel sv. Jana Nepomuckého Kostel Nanebevzetí Panny Marie Staroměstské náměstí, Římskokatolická církev Bohoslužby neděle 9.00, 10.30 (se zaměřením na děti) a 18.00 Kostel, uzavírající svým průčelím Staroměstské náměstí spolu s budovou

Více

HISTORIE LIBERCE. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_452 2. března 2012

HISTORIE LIBERCE. Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná. VY_32_Inovace/8_452 2. března 2012 HISTORIE LIBERCE Vytvořil: Mgr. Renáta Pokorná VY_32_Inovace/8_452 2. března 2012 Anotace: Jazyk: Prezentace seznamuje žáky s historií Liberce Prezentace slouží k názornému výkladu a opakování, žáci si

Více

Pracovní list k exkurzi. Královská cesta + fotodokumentace

Pracovní list k exkurzi. Královská cesta + fotodokumentace Pracovní list k exkurzi Královská cesta + fotodokumentace Čp 07/04 Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Člověk a svět práce Pracovní činnosti

Více

RADNICE. Dne 16.června 1538 však vznikl v mincovně požár, při kterém vyhořela radnice a 15 domů v jejím okolí.

RADNICE. Dne 16.června 1538 však vznikl v mincovně požár, při kterém vyhořela radnice a 15 domů v jejím okolí. RADNICE Radnice v Jáchymově je vynikajícím dokladem pozdně gotického renesančního stavitelství z l. poloviny 16.století. Přes všechny pozdější stavební úpravy si zachovala původní dispozici pozdně gotické

Více

Návrh vlajky města Týniště nad Orlicí (Královéhradecký kraj) Leden 2011

Návrh vlajky města Týniště nad Orlicí (Královéhradecký kraj) Leden 2011 Návrh vlajky města Týniště nad Orlicí (Královéhradecký kraj) Leden 2011 Autor návrhu: Mgr. Tomáš Zdechovský Obsah Obsah... 2 1. Návrh vlajky města Týniště nad Orlicí... 3 1.1 Popis vlajky... 3 1.2 Odůvodnění

Více

ZBRASLAVSKÝ PIVOVAR 250 let historie

ZBRASLAVSKÝ PIVOVAR 250 let historie ZBRASLAVSKÝ PIVOVAR 250 let historie Pivo se na Zbraslavi začalo údajně vařit už na sklonku 13. století, kdy byl založen cisterciácký klášter. V té době byly pivovary běžnou součástí klášterního hospodářského

Více

Seznam map, plánů a vyobrazení HAM 26 Most

Seznam map, plánů a vyobrazení HAM 26 Most Seznam map, plánů a vyobrazení HAM 26 Most Textové listy Mapa č. 1: Krajinný rámec Mostu a okolí v předindustriální době Mapa č. 2: Raně středověké osídlení (6. počátek 13. století) v okolí přechodu řeky

Více

SDH Žamberk. Údaje o stříkačce

SDH Žamberk. Údaje o stříkačce Údaje o stříkačce SDH Žamberk Ani Žamberk nebyl ušetřen zkázy způsobené ohněm, a proto se jeho občané snažili vytvářet ochranu proti tomuto živlu. Staré kroniky zaznamenávají rok 1572, kdy město lehlo

Více

EMISNÍ PLÁN PAMĚTNÍCH MINCÍ NA LÉTA 2016-2020. Doc. Ing. Lubomír Lízal, Ph.D. Člen bankovní rady ČNB 21. října 2014

EMISNÍ PLÁN PAMĚTNÍCH MINCÍ NA LÉTA 2016-2020. Doc. Ing. Lubomír Lízal, Ph.D. Člen bankovní rady ČNB 21. října 2014 Doc. Ing. Lubomír Lízal, Ph.D. Člen bankovní rady ČNB 21. října 2014 Legislativa Na základě zákona má Česká národní banka výhradní právo vydávat bankovky, oběžné mince i mince pamětní. Pamětní mince jsou

Více

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 3. část

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 3. část Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 3. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr.

Více

Č. 10. N á l e z. Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky (pléna) ze dne 17. září 1992 sp. zn. Pl. ÚS 72/92

Č. 10. N á l e z. Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky (pléna) ze dne 17. září 1992 sp. zn. Pl. ÚS 72/92 Č. 10 Ze skutečnosti, že zákonem na nějž odkazuje 242 zák. práce ( zák. č. 65/ 65 Sb. ) ve znění zák. 231/92 Sb., kterým se mění a doplňuje zákoník práce a zákon o zaměstnanosti může být i zákon národní

Více

PLOŠNÝ PRŮZKUM, ZHODNOCENÍ A DOKUMENTACE ARCHITEKTONICKÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ 19. A 20. STOLETÍ

PLOŠNÝ PRŮZKUM, ZHODNOCENÍ A DOKUMENTACE ARCHITEKTONICKÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ 19. A 20. STOLETÍ PLOŠNÝ PRŮZKUM, ZHODNOCENÍ A DOKUMENTACE ARCHITEKTONICKÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ 19. A 20. STOLETÍ ČESKÁ KAMENICE ALENA SELLNEROVÁ ČESKÁ KAMENICE historie Kolem poloviny 13. století byla za velké kolonizace

Více

Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy

Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy Demografická studie obce Světice z pohledu potřebné kapacity základní školy Autor: Ing. Jiří Vomlel, Ph.D. ÚTIA, Akademie věd České Republiky Pod vodárenskou věží 4 Praha 8 Libeň 182 08 email: vomlel@utia.cas.cz

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 7.4.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 7.4. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0301

CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice U Nádraží

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice U Nádraží HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici Ulice U Nádraží Hostivice, prosinec 2010 Ulice U Nádraží 2 UPOZORNĚNÍ Tento dokument je součástí díla Hostivický uličník, které obsahuje úvodní

Více

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr.

Více

Praha je hlavní a současně největší město České republiky. Leží na řece Vltavě. Je sídlem velké části státních institucí a množství dalších

Praha je hlavní a současně největší město České republiky. Leží na řece Vltavě. Je sídlem velké části státních institucí a množství dalších PRAHA Praha je hlavní a současně největší město České republiky. Leží na řece Vltavě. Je sídlem velké části státních institucí a množství dalších organizací a firem. Sídlí zde prezident republiky, vláda,

Více

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496

Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Název projektu: Moderní škola Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kód výstupu:

Více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více

Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Název projektu: Poznáváme sebe a svět, chceme poznat více Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2970 Identifikátor materiálu Název klíčové aktivity Vzdělávací oblast Vzdělávací předmět / obor Tematický

Více

MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ

MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ PAMÁTNÍK TEREZÍN MALÁ PEVNOST A NÁRODNÍ HŘBITOV MUZEUM GHETTA BÝVALÁ MAGDEBURSKÁ KASÁRNA MODLITEBNA Z DOBY GHETTA ŽIDOVSKÝ HŘBITOV S KREMATORIEM RUSKÝ HŘBITOV HŘBITOV SOVĚTSKÝCH VOJÁKŮ PAMĚTNÍ DESKA U

Více

ROZVOJOVÁ STRATEGIE. OBCE Kostomlaty pod Milešovkou (místní část Hlince) pro období 2008 2013

ROZVOJOVÁ STRATEGIE. OBCE Kostomlaty pod Milešovkou (místní část Hlince) pro období 2008 2013 ROZVOJOVÁ STRATEGIE OBCE Kostomlaty pod Milešovkou (místní část Hlince) pro období 2008 2013 Historie Obce Kostomlaty pod Milešovkou Kostomlaty pod Milešovkou leží v neobyčejně malebné krajině západní

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. zpracovaný v rámci projektu. Materiál slouží k seznámení se se současností města Teplice.

VÝUKOVÝ MATERIÁL. zpracovaný v rámci projektu. Materiál slouží k seznámení se se současností města Teplice. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu Číslo projektu Škola CZ.1.07/1.4.00/21.1825 Základní škola s rozšířenou výukou výtvarné výchovy, Teplice, Koperníkova 2592 Šablona klíčové aktivity I/2 Sada

Více

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek

Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_129 Datum: 11.3.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_129 Datum: 11.3. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.1920

CZ.1.07/1.4.00/21.1920 SJEDNOCENÍ NĚMECKA Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_17_06 Tématický celek: Evropa a Evropané Autor: Miroslav Finger

Více

NÁRODNÍ OBROZENÍ. SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st.

NÁRODNÍ OBROZENÍ. SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st. NÁRODNÍ OBROZENÍ = české národní hnutí 18. a 19. století snaha o obnovení potlačené české kultury / jazyka, literatury, divadelního umění / SITUACE V ČESKÉM KRÁLOVSTVÍ v 18.st. součástí Rakouska / habsburská

Více

CZ.1.07/1.4.00/21.3811

CZ.1.07/1.4.00/21.3811 CZ.1.07/1.4.00/21.3811 METODIKA Výkladová prezentace přechod stránky kliknutím, nadpis automatický, informace přicházejí po kliknutí, fotografie nabíhají automaticky Test děti si čtou otázky, odpovídají,

Více

Charakteristika předmětu:

Charakteristika předmětu: Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Volitelné předměty Člověk a společnost Historický seminář Charakteristika předmětu: Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Historický seminář je

Více

Botanický průzkum zaniklých vesnic na Tepelsku

Botanický průzkum zaniklých vesnic na Tepelsku Soukromé reálné gymnázium Přírodní škola, o.p.s. Praha 2004 Expedice Tepelsko 2004 Botanický průzkum zaniklých vesnic na Tepelsku Alena Švarcová, Alexandra Brabcová, Jan Dernovšek, Barbora Jindrová, Kateřina

Více

Zpráva ze zahraniční cesty

Zpráva ze zahraniční cesty Zpráva ze zahraniční cesty Místo: Levoča (Slovensko) Termín: 20. 22. června 2006 Doprava: autobus / vlak Odjezd: 19. 6. 7.00 hod. Praha, ÚAN Florenc 19. 6. 15.40 hod. Poprad, aut. nádraží 19. 6. 16.10

Více

Brno. Liberec. Karlovy Vary

Brno. Liberec. Karlovy Vary Brno Největší moravské město leží na soutoku Svitavy a Svratky. Jeho dominantou je hrad Špilberk. Je významným průmyslovým a kulturním centrem, městem veletrhů. Otázka: Které město leží pod horou Ještěd?

Více

II. HISTORIE VÝVOJE ČESKÉHO PRACOVNÍHO PRÁVA

II. HISTORIE VÝVOJE ČESKÉHO PRACOVNÍHO PRÁVA II. HISTORIE VÝVOJE ČESKÉHO PRACOVNÍHO PRÁVA Obsah 1 Cíle... 2 2 Výklad problematiky... 2 2.1 Vývoj do roku 1918... 2 2.2 V letech 1918 1945... 3 2.3 Vývoj od roku 1945 až dosud... 4 3 Shrnutí poznatků...

Více

Spolek rodičů a přátel školy při Základní škole Příbor Jičínská STANOVY SPOLKU. Čl. I Název, sídlo a charakter spolku

Spolek rodičů a přátel školy při Základní škole Příbor Jičínská STANOVY SPOLKU. Čl. I Název, sídlo a charakter spolku Spolek rodičů a přátel školy při Základní škole Příbor Jičínská STANOVY SPOLKU Čl. I Název, sídlo a charakter spolku Spolek rodičů a přátel školy při Základní škole Příbor Jičínská (dále jen spolek ) je

Více

Církevní památky Regionu Slezská brána

Církevní památky Regionu Slezská brána Církevní památky Regionu Slezská brána Řepiště Šenov Sedliště Paskov Vratimov Václavovice Kaňovice Žabeň Region Slezská brána Úvodní slovo Řepiště Velikost území,01 Počet obyvatel 1 705 Mírová 17 739 31

Více

Znak obce. Vlajka obce

Znak obce. Vlajka obce Znak obce Vlajka obce 1 Dlouhá Ves u Havlíčkova Brodu Založení obce Dlouhá Ves souvisí úzce s objevem stříbrné rudy v okolí Německého Brodu. Obec byla založena při kolonizaci kraje na levém břehu Sázavy

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_131 Datum: 22.3.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_131 Datum: 22.3. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

Adresa školy... Adresa bydliště... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.)

Adresa školy... Adresa bydliště... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Č. Jméno Adresa školy... Adresa bydliště.... (Adresy vyplňte až po ukončení soutěžního kola, zejm. u prací postupujících do vyššího kola.) Národní institut dětí a mládeže MŠMT, zařízení pro další vzdělávání

Více

TR Severozápadní Čechy TO Krušné hory a Podkrušnohoří TO České Švýcarsko. Iveta Hennetmairová

TR Severozápadní Čechy TO Krušné hory a Podkrušnohoří TO České Švýcarsko. Iveta Hennetmairová TR Severozápadní Čechy TO Krušné hory a Podkrušnohoří TO České Švýcarsko Iveta Hennetmairová Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno

Více

Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže

Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže Vánoční Těsnohlídkův strom s tradiční sbírkou Červeného kříže Tento Vánoční strom tu stojí nejen jako symbol nejkrásnějších svátků roku, Vánoc, ale připomíná nám všem také tradici, která se začala odvíjet

Více

Statutární město Karlovy Vary

Statutární město Karlovy Vary Statutární město Karlovy Vary PROGRAM REGENERACE MĚSTSKÉ PAMÁTKOVÉ ZÓNY KARLOVY VARY 2014-2024 ČÁST V. 1 2 I. Historická fotodokumentace města Karlovy Vary 3 Karlovy Vary lázeňské centrum s Kostelním náměstím

Více

Slavní hosté Mariánských Lázní a jejich přínos pro rozvoj města

Slavní hosté Mariánských Lázní a jejich přínos pro rozvoj města VÝZNAMNÉ A POPULÁRNÍ OSOBNOSTI SVÉ DOBY jiné vnímání za života a po smrti proměnné v čase PŘÍMÝ VLIV NEPŘÍMÝ VLIV finanční podpora výstavby objektů inspirace myšlenkami, nové pohledy publicita spojená

Více

VY_32_INOVACE_D5_20_15. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ČEŠI A NĚMCI

VY_32_INOVACE_D5_20_15. Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ČEŠI A NĚMCI VY_32_INOVACE_D5_20_15 Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ČEŠI A NĚMCI VY_32_INOVACE_D5_20_15 Anotace: materiál obsahuje 3 úvodní listy, 11 listů prezentace Šablona: III/2 Název:

Více

SDH LIPŮVKA 1879-2009

SDH LIPŮVKA 1879-2009 OBEC LIPŮVKA Z historie obce První písemnou zmínku o Lipůvce nalézáme roku 1371 v Moravských zemských deskách. Z archeologických nálezů však víme, že zde žili lidé již mnohem dříve. Dá se předpokládat,

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 466 Autor: Jan Smija Datum: 17. 4. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Česká republika Téma:

Více

Problematika venkova v Pardubickém kraji. Ing. Václav Kroutil Radní pro zemědělství a venkov

Problematika venkova v Pardubickém kraji. Ing. Václav Kroutil Radní pro zemědělství a venkov Problematika venkova v Pardubickém kraji Ing. Václav Kroutil Radní pro zemědělství a venkov Rozvoj venkova Pardubického kraje: Pardubický kraj z celkového počtu 453 obcí má 421 s počtem do 2 tis. obyvatel

Více

Židovský špitál v Karlových Varech Mgr. Lukáš Svoboda (Muzeum Karlovy Vary)

Židovský špitál v Karlových Varech Mgr. Lukáš Svoboda (Muzeum Karlovy Vary) Židovský špitál v Karlových Varech Mgr. Lukáš Svoboda (Muzeum Karlovy Vary) Od konce 18. století se do Karlových Varů přijížděli pravidelně léčit také židé. Ve městě se tehdy židům ještě nedovolovalo natrvalo

Více

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14

Naučná stezka - 14 zastavení na Praze 14 Zastavení první... Hloubětín Na místě Hloubětína žili lidé již v 10. století. Jméno obce historické prameny spojují s postavou vladyky Hlupoty. Dnešní podobu získal Hloubětín až v roce 1907. K Praze byl

Více

Anotace: Nové učivo Sbírka pro Národní divadlo- pracovní list k textu. Opakování-křížovka na opakování pojmů k Národnímu divadlu.

Anotace: Nové učivo Sbírka pro Národní divadlo- pracovní list k textu. Opakování-křížovka na opakování pojmů k Národnímu divadlu. Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název šablony klíčové aktivity: I/2-Inovace zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti Název DUM: Sbírka pro Národní divadlo Třída: 8.

Více

FAMILIANTSKÝ ZÁKON. Anotace : diskriminační zákon z počátku 18.stol. omezující počet židovského obyvatelstva na našem území

FAMILIANTSKÝ ZÁKON. Anotace : diskriminační zákon z počátku 18.stol. omezující počet židovského obyvatelstva na našem území FAMILIANTSKÝ ZÁKON Anotace : diskriminační zákon z počátku 18.stol. omezující počet židovského obyvatelstva na našem území Dětský diagnostický ústav, středisko výchovné péče, základní škola, mateřská škola

Více

STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ. Kruh přátel Severáčku

STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ. Kruh přátel Severáčku STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ 1. Název : Kruh přátel Severáčku Kruh přátel Severáčku Článek 1 Název a sídlo 2. Sídlo : Frýdlantská 1359/19, 460 01 Liberec Článek 2 Statut sdružení 1. Sdružení je dobrovolnou,

Více

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE IX 17 12:25 1 Anglická společnost na počátku 17. století - předpoklady pro průmyslovou společnost -vyspělé zemědělství - volná pracovní síla - nové stroje a výrobní postupy

Více

Veřejná zeleň ve městě Liberci

Veřejná zeleň ve městě Liberci Veřejná zeleň ve městě Liberci Město Liberec má, na rozdíl od jiných měst podobné velikosti, atypickou strukturu systému zeleně. Tato skutečnost je dána zejména urbanistickým členěním zástavby, kdy v jiných

Více

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad.

Návod. Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. 1 2 3 1 2 3 4 5 6 4 5 6 7 8 9 7 8 9 10 11 12 10 11 12 Návod Hra je určena pro dvojici žáků. Žáci si při ní opakují a rozšiřují své znalosti z novodobé historie naší vlasti. Mohou využít také odhad. Pravidla

Více

Vyšel II. svazek 25. dílu Monografie

Vyšel II. svazek 25. dílu Monografie Vyšel II. svazek 25. dílu Monografie Poštovní odívání v Českých zemích nová publikace, která chyběla Osmého listopadu vyšel II. svazek 25. dílu Monografie československých a českých známek a poštovní historie,

Více

Archiv obce Březí. EL NAD č.: 20. AP č.: 363

Archiv obce Březí. EL NAD č.: 20. AP č.: 363 Státní okresní archiv Domažlice se sídlem v Horšovském Týně Archiv obce Březí 1931 1944 Inventář EL NAD č.: 20 AP č.: 363 Mgr. Jana Hrušková Horšovský Týn 2012 Obsah Úvod: I. Vývoj původce archivního fondu

Více

Struktura veřejné správy a samosprávy

Struktura veřejné správy a samosprávy Variace 1 Struktura veřejné správy a samosprávy Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Struktura veřejné

Více

07. 04. 2016 06:08 1/13 Sušice

07. 04. 2016 06:08 1/13 Sušice 07. 04. 2016 06:08 1/13 Sušice Sušice Vikariát Sušice-Nepomuk Farnost Sušice Kostel sv. Václava, mučedníka (děkanský) sv. Felixe z Kantalicia (klášterní) Nanebevzetí Panny Marie (hřbitovní) sv. Andělů

Více

Stará štola Antona Paduánského.

Stará štola Antona Paduánského. Stará štola Antona Paduánského. Ústí štoly se nachází v horní části obce Vyhne v blízkosti silnice. Štola otvírala stejně jmenovanou žílu Anton jihozápadním směrem. Ve výklenku nad portálem štoly je umístěna

Více

Odpočívadlo včetně workoutového hřiště ve Vratimově podél páteřní cyklostezky Ostrava - Beskydy

Odpočívadlo včetně workoutového hřiště ve Vratimově podél páteřní cyklostezky Ostrava - Beskydy INFORMACE ZASTUPITELŮ (2015-1) Ve středu 4. 2. 2015 se konalo 4. zasedání Zastupitelstva města Vratimova. Na programu bylo celkem 5 bodů, z nichž se dvěma body bychom Vás rádi seznámili blíže. Odpočívadlo

Více

Obec Lipová vznikla 1. ledna 1992 na základě rozhodnutí Ministerstva vnitra

Obec Lipová vznikla 1. ledna 1992 na základě rozhodnutí Ministerstva vnitra OFICIÁLNÍ NÁZEV DŮVOD A ZPŮSOB ZALOŽENÍ vznikla 1. ledna 1992 na základě rozhodnutí Ministerstva vnitra č. j. VSC-3-4003/91 ze dne 13. prosince 1991, oddělením od města Slavičína. tvoří jeden územně samosprávní

Více

Stanovy. Česká asociace rusistů, z.s. Článek I Postavení, sídlo, působnost

Stanovy. Česká asociace rusistů, z.s. Článek I Postavení, sídlo, působnost Česká asociace rusistů, z.s. Stanovy Článek I Postavení, sídlo, působnost 1. Spolek má název Česká asociace rusistů, z.s., zkratka ČAR. 2. Česká asociace rusistů je dobrovolnou, nezávislou zájmovou organizací

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_02. Úvod do studia předmětu

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_02. Úvod do studia předmětu Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

Vzdělavatelský odbor ČOS. soutěž pro mládež. Naše sokolovna. Rok sokolské architektury. Sokolský hrad. Tělocvičná jednota Sokol Moravské Budějovice

Vzdělavatelský odbor ČOS. soutěž pro mládež. Naše sokolovna. Rok sokolské architektury. Sokolský hrad. Tělocvičná jednota Sokol Moravské Budějovice Vzdělavatelský odbor ČOS soutěž pro mládež Naše sokolovna Rok sokolské architektury Sokolský hrad Tělocvičná jednota Sokol Moravské Budějovice Tovačovského sady 80, 676 02 Moravské Budějovice Sokolská

Více

Fond investic Libereckého kraje Správce resortního programu: ODBOR REGIONÁLNÍHO ROZVOJE A EVROPSKÝCH PROJEKTŮ (ORREP)

Fond investic Libereckého kraje Správce resortního programu: ODBOR REGIONÁLNÍHO ROZVOJE A EVROPSKÝCH PROJEKTŮ (ORREP) Fond investic Libereckého kraje Správce resortního programu: ODBOR REGIONÁLNÍHO ROZVOJE A EVROPSKÝCH PROJEKTŮ (ORREP) Výzva k předkládání žádostí o dotaci z Fondu investic Libereckého kraje s odvoláním

Více

Třicetiletá válka v Evropě

Třicetiletá válka v Evropě Třicetiletá válka v Evropě Třicetiletá válka / 1618 1648 / 1/ válka česká 1618 1620 2/ válka falcká 1621 1624 3/ válka dánská 1624 1630 4/ válka francouzsko švédská 1630 1648 nábožensko politický konflikt

Více

CZ.1.07/1.1.02/03.0064

CZ.1.07/1.1.02/03.0064 Materiál pro domácí VY_06_Vla5E_9 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

TURISTICKÉ CÍLE NA ŽAMPACHU

TURISTICKÉ CÍLE NA ŽAMPACHU TURISTICKÉ CÍLE NA ŽAMPACHU Obec Žampach je malou obcí v regionu Pardubického kraje ve východní části České republiky. Nachází se nachází 12 km severovýchodně od Ústí nad Orlicí mezi hrady Lanšperkem,

Více

REPUBLIKY. 1. dílčí téma : Částečné oslabování absolutistické monarchie v první polovině

REPUBLIKY. 1. dílčí téma : Částečné oslabování absolutistické monarchie v první polovině Metodické listy pro kombinované studium předmětu VÝVOJ VEŘEJNÉ SPRÁVY ČESKOSLOVENSKA A ČESKÉ REPUBLIKY Metodický list č. l Metodický list č. 1 Název tématického celku : Vývoj správy na území dnešní České

Více

STATUT Fondu rozvoje bydlení obce Vydří

STATUT Fondu rozvoje bydlení obce Vydří STATUT Fondu rozvoje bydlení obce Vydří Datum schválení : 19.6.2015 Číslo usnesení : 05/06/2015 Datum platnosti : 19.6.2015 Datum účinnosti : 19.6.2015 Datum pozbytí platnosti : Zrušen : Je měněn : Ruší

Více

KOLONIZACE A STŘEDOVĚKÁ MĚSTA A OBCHOD

KOLONIZACE A STŘEDOVĚKÁ MĚSTA A OBCHOD Číslo a název klíčové aktivity šablony Název DUMu Číslo DUMu Autor: Předmět / ročník Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Klíčová slova III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kolonizace

Více

GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU. Zpracování tohoto DUM bylo financováno z projektu OPVK, výzva 1.5

GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU. Zpracování tohoto DUM bylo financováno z projektu OPVK, výzva 1.5 GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU Autor: Mgr. Lukáš Boček Datum: 10.4.2013 Ročník: kvinta Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Tematický okruh: Literární komunikace

Více

Základní devítiletá škola Terešov (1862) 1867-1961

Základní devítiletá škola Terešov (1862) 1867-1961 Základní devítiletá škola Terešov (1862) 1867-1961 EL NAD 416 209 I. Vývoj původce archivního souboru Před zřízením školy byl Terešov přiškolen k Drahoňově Újezdu, zdejší škola byla založena v roce 1845

Více

SBÍRKA GRAFICKÉHO DESIGNU POHLEDNICE

SBÍRKA GRAFICKÉHO DESIGNU POHLEDNICE SBÍRKA GRAFICKÉHO DESIGNU POHLEDNICE Muzejní sbírka pohlednic patří k nejbohatším, čítá několik tisíc kusů, přičemž její velká část je zatím uložena jako netříděný fond. Vedle místopisných tématik jsou

Více

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice Vodňanského

HOSTIVICKÝ ULIČNÍK. Historický vývoj ulic a domů v Hostivici. Ulice Vodňanského HOSTIVICKÝ ULIČNÍK Historický vývoj ulic a domů v Hostivici Ulice Vodňanského Hostivice, srpen 2010 Ulice Vodňanského 2 UPOZORNĚNÍ Tento dokument je součástí díla Hostivický uličník, které obsahuje úvodní

Více

Vzduch z hlediska ekologie

Vzduch z hlediska ekologie Variace 1 Vzduch z hlediska ekologie Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Vzduch Vzduch je jedním

Více

S e n á t n í n á v r h ZÁKON. ČÁST PRVNÍ Zrušení rozhlasových a televizních poplatků

S e n á t n í n á v r h ZÁKON. ČÁST PRVNÍ Zrušení rozhlasových a televizních poplatků S e n á t n í n á v r h ZÁKON ze dne o zrušení rozhlasových a televizních poplatků a o změně některých zákonů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Zrušení rozhlasových a televizních

Více

Pro lidi, které zajímá historická kontinuita míst, bude jistě překvapením, že péče o nemocné, sociálně slabé a staré lidi má v našem městě, podle

Pro lidi, které zajímá historická kontinuita míst, bude jistě překvapením, že péče o nemocné, sociálně slabé a staré lidi má v našem městě, podle Něco z historie.. Pro lidi, které zajímá historická kontinuita míst, bude jistě překvapením, že péče o nemocné, sociálně slabé a staré lidi má v našem městě, podle dochovaných pramenů, poměrně dlouhou

Více

VY_32_INOVACE_6Kuch. Karel IV.

VY_32_INOVACE_6Kuch. Karel IV. Základní škola Zdounky, okres Kroměříž, příspěvková organizace 768 02 Zdounky 59 tel.: 573 365 130, fax.: 573 365 939, email: skola@zszdounky.cz Označení VY_32_INOVACE_6Kuch Název vzdělávacího materiálu

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 6 Ads 104/2007-72 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila

Více

Historie české správy

Historie české správy Historie české správy OBDOBÍ OD FEUDALISMU KE KAPITALISMU (1740 1848) 1. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr. Daniel Kubát V/2_Inovace a zkvalitnění

Více

Renesanční zámek Boskovštejn

Renesanční zámek Boskovštejn Zámek na prodej v České Republice Renesanční zámek Boskovštejn Komplex nemovitostí v obci Boskovštejn nedaleko Znojma se skládá z renesančního zámku, objektu bývalého mlýna s hospodářským stavením, rybníku

Více

Hrady v našem regionu Hrad Kunětická hora Hrad Lanšperk Hrad Litice Hrad Potštejn Hrad Žampach Zámky v našem regionu Nový zámek Kostelec nad Orlicí

Hrady v našem regionu Hrad Kunětická hora Hrad Lanšperk Hrad Litice Hrad Potštejn Hrad Žampach Zámky v našem regionu Nový zámek Kostelec nad Orlicí Hrady v našem regionu Hrad Kunětická hora Mohutný pozdně gotický hrad na Kunětické hoře tvoří impozantní dominantu a symbol zdejšího kraje.až do husitských válek byla Kunětická hora v majetku blízkého

Více

Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/

Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/ STÁTNÍ OBLASTNÍ ARCHIV V ZÁMRSKU č. ev. listu NAD: 3079 č. archivní pomůcky: 8987 Inspektorát státních škol národních s vyučovacím jazykem československým Trutnov /Hradec Králové/ 1938-1940 inventář Mgr.

Více

OBČANSKO-DĚLNICKÁ BESEDA KOMÁROV

OBČANSKO-DĚLNICKÁ BESEDA KOMÁROV Státní oblastní archiv v Praze Státní okresní archiv Beroun OBČANSKO-DĚLNICKÁ BESEDA KOMÁROV 1870 1909 INVENTÁŘ Číslo listu NAD: 1254 Evidenční číslo pomůcky: 822 Kateřina Fryaufová Beroun 2010 Úvod I.

Více

Prezentace 11-CJL -1-ročník Preromantismus

Prezentace 11-CJL -1-ročník Preromantismus Prezentace 11-CJL -1-ročník Preromantismus Preromantismus = módní směr, který se odvíjí od filozofie dobového osvícenství, je spojnicí mezi racionálním klasicismem a nastávající romantikou 19. století.

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Bc. Miloslav Holub Název materiálu: Historie policie I. Označení materiálu: Datum vytvoření: 5.9.2013

Více

Změnu č. 1 Územního plánu obce Lhotka

Změnu č. 1 Územního plánu obce Lhotka Obec LHOTKA, 739 47, okr. Frýdek-Místek IČ: 00296864, tel. i fax 558661850, e-mail info@obec-lhotka.eu Č.j.: 82/2010 Datum 15. 12. 2010 Záznam o účinnosti Správní orgán, který Změnu č. 1 Územního plánu

Více

Zápis z 1. ustavujícího zasedání nově zvoleného Zastupitelstva MČ Praha 22, které se konalo dne 10. 11. 2014 v zasedací místnosti radnice ve 3.

Zápis z 1. ustavujícího zasedání nově zvoleného Zastupitelstva MČ Praha 22, které se konalo dne 10. 11. 2014 v zasedací místnosti radnice ve 3. Zápis z 1. ustavujícího zasedání nově zvoleného Zastupitelstva MČ Praha 22, které se konalo dne 10. 11. 2014 v zasedací místnosti radnice ve 3. patře Přítomni: Návrhový výbor: Mandátový výbor: Ověřovatelé

Více

HISTORIE OBCÍ MNÍŠEK A FOJTKA

HISTORIE OBCÍ MNÍŠEK A FOJTKA HISTORIE OBCÍ MNÍŠEK A FOJTKA První usedlosti v naší obci vznikaly ještě před husitskými válkami. Byly budovány podél lesní stezky, ze které později vznikla říšská silnice z Liberce do Frýdlantu. Obec

Více

Č. j. VZ/S204/05-154/5819/05-Der V Brně dne 8. prosince 2005

Č. j. VZ/S204/05-154/5819/05-Der V Brně dne 8. prosince 2005 Č. j. VZ/S204/05-154/5819/05-Der V Brně dne 8. prosince 2005 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 15.11.2005 z vlastního podnětu podle 96 odst. 1 zákona č. 40/2004 Sb.,

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

EU PENÍZE ŠKOLÁM Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 e-mail: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

NÁZEV ŠKOLY. ČÍSLO PROJEKTU NÁZEV MATERIÁLU VY_32_INOVACE_6A_12_Ústavní zákon o zániku ČSFR TÉMA SADY Dokumenty k českým dějinám po roce 1989 ROČNÍK

NÁZEV ŠKOLY. ČÍSLO PROJEKTU NÁZEV MATERIÁLU VY_32_INOVACE_6A_12_Ústavní zákon o zániku ČSFR TÉMA SADY Dokumenty k českým dějinám po roce 1989 ROČNÍK NÁZEV ŠKOLY GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA, LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace CZ.1.07/1.5.00/34.1082 ČÍSLO PROJEKTU NÁZEV MATERIÁLU VY_32_INOVACE_6A_12_Ústavní zákon o zániku ČSFR TÉMA SADY

Více

ZÁPIS ZE ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA OBCE HEŘMANOV DNE 3. 2. 2014

ZÁPIS ZE ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA OBCE HEŘMANOV DNE 3. 2. 2014 ZÁPIS ZE ZASEDÁNÍ ZASTUPITELSTVA OBCE HEŘMANOV DNE 3. 2. 2014 Zasedání zahájeno: v 18:00 hodin Místo konání: kancelář obecního úřadu Počet zastupitelů: 9 Přítomni: 6 - Chadimová Pavla, Holánek Josef, Bajerová

Více

VY_32_INOVACE_DEJ_33. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

VY_32_INOVACE_DEJ_33. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. VY_32_INOVACE_DEJ_33 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast:

Více

Aktuální judikatura k obecnímu zřízení

Aktuální judikatura k obecnímu zřízení Aktuální judikatura k obecnímu zřízení Ing. Marie Kostruhová ředitelka odboru dozoru a kontroly Posuzování samostatné působnosti obcí při 310 kontrolách (2006 2012) bylo zjištěno celkem 1 688 případů porušení

Více