KLATOVY MĚSTO. HISTORICKO-TURISTICKÝ PRŮVODCE č. 14 KLATOVY STADT. HISTORISCH-TOURISTISCHER FÜHRER Nr. 14 KLATOVY TOWN HISTORICAL-TOURIST GUIDE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "KLATOVY MĚSTO. HISTORICKO-TURISTICKÝ PRŮVODCE č. 14 KLATOVY STADT. HISTORISCH-TOURISTISCHER FÜHRER Nr. 14 KLATOVY TOWN HISTORICAL-TOURIST GUIDE"

Transkript

1 Na pøední stranì obálky jsou otištìny fotografie: Námìstí v Klatovech, barokní lékárna, klenba lodi arcidìkanského chrámu, pohled z Èerné vìže Na zadní stranì Klatovy od severu KLATOVY MĚSTO HISTORICKO-TURISTICKÝ PRŮVODCE č. 14 KLATOVY STADT HISTORISCH-TOURISTISCHER FÜHRER Nr. 14 KLATOVY TOWN HISTORICAL-TOURIST GUIDE Èerná vìž s jezuitským kostelem na konci 19. stol. Vyobrazení K. Liebschera Vydalo Nakladatelství Èeského lesa v Domažlicích r Text: historie mìsta Mgr. Ladislava Váòová str , Text: popis mìsta a jeho památek Zdenìk Procházka str Na textové èásti se dále podíleli Mgr. J. Hùrková, kapitola o pravìkém osídlení; J. Jirák, kapitola o historii vojenských posádek do r a o nìmecké okupaci; J. Fiedler, informace ke kapitole židovské osídlení mìsta a jeho památky; J. Hùrka, doplòující informace k historii mìsta; Mgr. M. Beránková, doplòující informace k historii mìsta Pøeklad do nìmeckého jazyka: Mgr. Alena Vondrušová, str Übersetzung ins Deutsche: Mgr. Alena Vondrušová, Seite Pøeklad do anglického jazyka: Mgr. Hana Kreuzmannová, str Translation into English: Mgr. Hana Kreuzmannová, pages Barevné fotografie a grafická úprava: Zdenìk Procházka Podstatnou èást historického obrazového materiálu ochotnì zapùjèilo Okresní muzeum v Klatovech, v jehož knihovnì a archivu naèerpali autoøi další informace. Doplòující fotografie a informace pocházejí z archivu Památkového ústavu v Plzni, Státního okresního archivu v Klatovech, Státního oblastního archivu v Plzni. Zbývající obrazový materiál je pøevzat z regionální literatury. Editor a nakladatel: Zdenìk Procházka Verleger und Herausgeber Zdenìk Procházka Z. Procházka, L. Váòová 2000 ISBN OBSAH HISTORIE MÌSTA Úvod Archeologické doklady pravìkého a ranì støedovìkého osídlení v Klatovech a okolí Klatovy za vlády Pøemyslovcù a poèátky královského mìsta Lucemburské období Mìsto oporou táborsko-sirotèího svazu Renesanèní Klatovy Klatovy a tøicetiletá válka Societas Jesu - Tovaryšstvo Ježíšovo Nedobrovolné vyhnanství Bohuslava Balbína Tereziánské reformy a obraz mìsta v polovinì 18. století Vstup do prùmyslového vìku Historie klatovských novodobých vojenských posádek do roku Klatovy ve 20. století Z návštìv panovníkù, hlav státu a jiných významných osob v Klatovech Poèty obyvatel v letech Klatovské hotely, hostince, kavárny, pivnice, restaurace, vinárny v letech POPIS MÌSTA A JEHO PAMÁTEK Znak mìsta Klatov Historické veduty a vyobrazení mìsta Klatov Mìstské opevnìní Hradby s baštami a vìžemi, brány a branky, pøedsunutá opevnìní Strážní vìže Vodárenská vìž Královský hrad Nejdùležitìjší veøejné stavby Èerná vìž Radnice Mìstská zástavba a turisticky významné budovy

2 Kostely, kaple, zvonice a høbitov Arcidìkanský chrám Narození Panny Marie Kaple sv. Michala pøi mìstském høbitovì (zanikla) Bílá vìž Kostel sv. Jiøí, pozdìji Beránka Božího, sv. Vojtìcha (zanikl) Kostel sv. Michala Kostel sv. Jakuba (zanikl) Kostelík sv. Petra a archeologické nálezy z pøedmìstí Høbitov sv. Jakuba Kaple Zjevení Panny Marie (Chaloupka) Kaple Umuèení Pánì na Køes anovském vršku Kostel sv. Martina na úboèí Hùrky Kostel sv. Anny na Hùrce Špitál a špitální kostelík sv. Ducha, pozdìji sv. Rocha (zanikl) Kláštery Starý klášteøec dominikánù a poèátky øádu ve mìstì Dominikánský klášter na pøedmìstí s kostelem sv. Vavøince (zanikl) Dominikánský klášter s kostelem sv. Vavøince ve mìstì Bývalá kolej jezuitù a kostel Neposkvrnìného Poèetí Panny Marie a sv. Ignáce Klatovské katakomby Židovské osídlení mìsta a jeho památky Sochy a drobné kamenné památky ve mìstì a v okolí Mìstské popravištì Zkratky použité v textu Literatura a prameny Pøíloha historických fotografií Barevná pøíloha Nìmecky psaná èást prùvodce (Der deutsche Textteil des Reiseführers) Anglicky psaná èást prùvodce (English Written part of the guide) Turistiku nìkdo chápe jen jako èinnost povýtce vnìjškovou: turista pøijde, obhlédne, odejde - a zanedlouho zapomene. Prùvodce, který se Vám dostává do rukou, se vzpírá takto pojatému cestování. Kromì rozmìru horizontálního obsahuje výrazné smìøování vertikální. Vede pod povrch, vypráví o pøíèinách, o utváøení jevù, které nás dnes obklopují a kterým vìnujeme svou pozornost. Neslouží tedy jen k orientaci v místì, ale hlavnì v èase. Není proto urèen jenom pøíchozím do našeho mìsta, ale velmi dobøe poslouží i Klatovanùm, aby jim obohatil pohled na vìci jen zdánlivì známé. Jednìm i druhým pøejeme pøíjemné poètení. Karel Mráz starosta mìsta Historie je svìdectvím èasu, svìtlo pravdy, život pamìti, uèitelka života, zvìstovatelka dávných dob (Cicero). Je na nás, abychom se v dnešním uspìchaném svìtì ještì dokázali zastavit a v hluku moderní doby naslouchat ozvìnì takøka neslyšitelné. Pøes dálavy staletí k nám totiž stále ještì tiše promlouvají památky po pøedcích, jejich mìsta i chrámy a z mlhavých dálek vìkù k nám doléhají hlasy vybízející nás k pokoøe a apelující na naše svìdomí. Pøispìje-li k tomu zrnkem poznání tato drobná knížka, bude to pro její autory tím nejvìtším podìkováním. Ladislava Váòová Zdenìk Procházka 7 Nejstarší archeologické nálezy z Klatov - Die ältesten archäologischen Funde von Klattau The oldest archeological discoveries from Klatovy Archeologické doklady pravìkého a ranì støedovìkého osídlení v Klatovech a okolí. Mìsto Klatovy se rozkládá na mírném návrší v nadmoøské výšce kolem 400 m n. m. nedaleko soutoku Úhlavy a Drnového potoka. Pomìrnì pøíznivá poloha byla využívána k osídlení již v pravìku. O tom svìdèí èetné archeologické nálezy, objevované od konce 19. století pøi stavebních aktivitách ve mìstì a pøedávané do sbírkového fondu muzea. Dokladem pøítomnosti sbìraèù a lovcù støední doby kamenné ( /3000 pø. Kr.) je drobná pazourková èepelka, nalezená v roce 1941 na zahradì domu èp. 80/IV, která je zatím jediným dùkazem osídlení z tohoto èasového období, k dalším podobným nálezùm dosud nedošlo. Daleko vìtší množství památek pochází z doby bronzové. Pøi stavbì tzv. Petrlákovy vily na Vídeòském pøedmìstí byla v roce 1894 objevena hlinìná amforka (støední doba bronzová, století pø. Kr.), pocházející pravdìpodobnì z mohylového pohøebištì, z vìtší èásti znièeného mìstskou zástavbou. Z areálu továrny Kozak máme hlinìné závaží, náhodnì nalezené v roce Podobná závaží se používala ve všech pravìkých kulturách jako zátìž svislé osnovy tkalcovského stavu a jsou jasným dùkazem existence pravìkého osídlení. Rozsáhlé sídlištì z mladší doby bronzové ( stol. pø. Kr.) bylo zjištìno v roce 1905 paradoxnì právì pøi výstavbì budovy dnešního muzea. Z èetných keramických zlomkù se podaøilo slepit dvì velké nádoby - zásobnice, které zapuštìné v zemi a naplnìné obilím tvoøily nedílnou souèást vìtšiny pravìkých osad. Stopy stejnì starého osídlení byly zachyceny i v roce 1993 pøi záchranném archeologickém výzkumu na místì dnešní budovy Èeské spoøitelny. Pozùstatky pravìkého osídlení na místì dnešního mìsta byly z vìtší èásti znièeny støedovìkou i novovìkou mìstskou zástavbou. Jedinými doklady jsou nálezy uložené ve starém sbírkovém fondu muzea èi ojedinìlé zlomky pravìké keramiky, nalézající se dnes v èasto mohutných kulturních vrstvách vytváøených po staletí obyvateli mìsta. V okolí Klatov najdeme památek mnohem více. Na polích v blízkosti Úhlavy a jejích pøítokù pod vrstvou ornice dodnes spoèívají zbytky èetných rovinných pravìkých osad, jejichž existenci dokazují keramické zlomky každoroènì nalézané po hluboké orbì. Nejvíce nálezù pochází z mladší doby bronzové ( století pø. Kr.), objevují se i lokality ze starší doby železné (8.-5. století pø. Kr.). Zajímavou, dodnes v terénu patrnou památkou jsou známé mohyly v lese Husín nad Tajanovem. Vìtšinu z nich, celkem 42, prozkoumal na pøelomu 19. a 20. století JUDr. Karel Hostaš, starosta mìsta a zakladatel muzea. Pohøebištì 8 9

3 Renesanèní Klatovy V roce 1526 padl poslední èeský král Ludvík Jagellonský v bitvì proti Turkùm u Moháèe a Ferdinand zdìdil prostøednictvím své manželky království èeské a uherské i s vedlejšími zemìmi. Nástup Habsburkù znamenal pro mìsta a celou zemi návrat k bezpeènosti, øádu, právní jistotì a celkové stabilitì. Ustaly intriky vyšších stavù i loupeže a mìsto pomalu bohatlo. Klatovy tak byly k roku 1540 svým bohatstvím na sedmém místì po Praze, Hradci Králové, Žatci, Plzni, Litomìøicích a Lounech. V roce 1568 stálo ve mìstì a na jeho pøedmìstích 532 domù. V roce 1523 se znovu zakládají trhové mìstské knihy, pùvodní shoøely pøi požáru v roce Krátce poté na Budínì osvobozuje král Ludvík Jagellonský mìsto na deset let od placení berní, ponìvadž škody ohnìm vzali. Po šmalkaldských válkách mezi protestantskými stavy a katolickým táborem, jež skonèily v roce 1547 porážkou protestantù v bitvì u Mühlberka, byly Klatovy stejnì jako ostatní zatvrzelá mìsta postiženy pokutou. V létì roku 1547 se konal proces se zástupci mìst Žatce, Litomìøic, Tábora, Hradec Králové a Klatov, odkud se muselo postavit pøed královský tribunál kromì konšelù a obecních starších i po padesáti mìš anech. Obžalovaná mìsta ztrácela privilegia, zbranì a majetek a byla odsouzena k zaplacení vysokých penìžitých pokut. Klatovùm bylo konfiskováno 8 vsí a 15 rybníkù. O poètech domù se dovídáme v souvislosti s vymìøováním berní. Žatec, Tábor a Hradec Králové mìly složit po kopách míš., Klatovy a Litomìøice po kopách. Právì v pøípadì Klatov nebylo bez zajímavosti, že mìstu byla snížena pokuta z pùvodních na tolarù. Klatovy díky pomoci zámožných mìš anù investovaly do nákupu zabavených statkù témìø zlatých už roku Z prostých Klatovanù byl za pobízení k odboji potrestán bakaláø Ondøej Klatovský z Dalmanhorstu vyhnanstvím. Do královských mìst pak byli dosazeni královští rychtáøi, aby dohlíželi na jednání rady a na cechy a støežili královy finanèní zájmy. V Klatovech byl jmenován prvním královským rychtáøem Matyáš Kaffunk z Poborovic. V polovinì 16. století se zámožnost mìsta projevila opuštìním dosavadní radnice na severní stranì námìstí (èp. 154/I) a výstavbou honosné nové radnice mistrem Antonínem na západním konci jižní strany námìstí, zdùraznìné 81 m vysokou mìstskou vìží a zvonicí - Èernou vìží. V roce 1559 byl vršek vìže znièen požárem, dnešní tvar je novogotickou úpravou z roku 1872, provedenou po poškození vichøicí. Radnice byla dokonèena jako dvoupatrová budova se štítem roku 1559, v letech 1689, 1758 byla èásteènì upravována a v letech Výøez z Willenbergovy kresby Klatov z r Klattau auf einer Zeichnung von Willenberg, 1602 Ausschnitt A slot of Willenberg s painting of Klatovy from k ní byl pøipojen sousední dùm a celek byl klasicistnì upraven. Po požáru v roce 1918 byla radnice v letech upravena v dekorativním novorenesanèním slohu a zvýšena o tøetí patro. V téže dobì dochází pod vedením mistra Antonína k pøestavbì dìkanského chrámu Narození Panny Marie. Zavedení reformace pøispìlo významnì i k rozvoji kulturního života. Na místní latinské škole získali humanitní vzdìlání mj. M. Jakub Strabo, univerzitní profesor Pavel Kristián z Koldína (* ), staromìstský kancléø a autor Práv mìstských Království èeského, pøijatých snìmem v roce 1579 a vydaných tiskem. Koldín spojil principy práva norimberského, øímského, zemské zákony i snìmovní usnesení a dobrou èeštinou podal jejich podrobný výklad. Mezi dalšími jmenujme Šimona Skálu z Kolince, profesora Karlovy univerzity, a Jana Klatovského, mìš ana Nového Mìsta pražského, který se pokusil o sepsání historie Klatov (Fundace neboli Kniha o založení a vystavìní slavného mìsta Klatov, 1599). Klatovský je znám v Praze od roku 1574, pøedtím pùsobil na klatovské mìstské škole a v Klatovech se snad i narodil. V letech zde pùsobí jako mìstský písaø profesor pražské univerzity Mistr Jan Záhrobský z Tìšína. Úroveò knižní kultury 16. století reprezentují kancionály, mimo jiné Latinský graduál a Èeský kancionál (tzv. klatovský), poøízené pro klatovský literátský sbor. Øádìní èerveného kohouta postihlo Klatovy opìt v roce 1579, kdy požár znièil na 300 domù, a o devìt let pozdìji bylo mìsto zasaženo èernou smrtí, morem. Misál pražský z roku 1503 obsahuje rukopisné poznámky klatovského dìkana Jana Jelenského z Jelení (druhá polovina 16. století) a zachycuje požár v Klatovech roku 1579 slovy: Za mnì knìze Jana Jelenského z Jelení, když jsem byl toho èasu i pøed tím i potom dìkanem v tomto mìstì Klatovech, zapálilo se Vítka pekaøe dvoøe Kydlinùm jdouce na rohu v outerý po nedìli Jubilate 1579, shoøelo toho díl pøedmìstí špitálské, všeckno i pod Hùrkou, mìsto všeckno krom tøinácti domùv i kostel poèal se zapalovati i fara, ale to je vobhájeno, rathouz nový zùstal, šatlava, škola, vìž u rathouzu shoøela i zvon, hodiny vše k zkáze pøišlo, zvony u kostela též a ty jistì, že pan buoh pro pejchu a neupøímnost lidskou dopustil.... Klatovy a tøicetiletá válka Výrazný pøedìl ve vývoji mìsta pøinesla tøicetiletá válka, po níž došlo v rámci rekatolizace k novému rozkvìtu øádového života. V roce 1622 bylo z rozhodnutí mìstské rady navráceno dominikánskému øádu mìstištì zhruba v místech, kde dnes stojí kostel sv. Vavøince a pøilehlá budova konventu dominikánù. Prvním zdejším pobìlohorským faráøem se stal Polák Severin Witkowski, z jehož popudu došlo k obnovení dominikánského kláštera. V letech tøicetileté války byl stav pøímo žalostný a jedna jeho èást musela být podepøena kùly. Po nastøádání potøebných finanèních prostøedkù se dominikáni odhodlali ke stavbì nového konventu a kostela u mìstské zdi, do níž probourali okno pro osvìtlení kostela. Stavby byly znièeny pøi ohromném požáru mìsta v èervenci 1689 a dominikáni museli do podzimu bydlet ve stanech. V roce 1620 mìsto kapituluje pøed vojskem císaøského generálního komisaøe Baltazara Marradase. Po bìlohorské porážce bylo mìsto zatíženo rozsáhlými konfiskacemi a kontribucemi a ztrátou všech privilegií. Konfiskované statky, odhadnuté na kop grošù míš., byly postoupeny císaøskému plukovníkovi Martinovi de Hoeff-Huerta. Za tøicetileté války trpìly Klatovy nìkolikerým vpádem švédských vojsk. Roku 1641 vojska mìsto vydrancovala a pobila mnoho jeho obyvatel. Rovnìž tak v letech 1645 a Na sklonku vlády císaøe Ferdinanda III. (mìsto navštívil v roce 1647) si podle zprávy vizitaèní komise z roku 1655 mùžeme utvoøit celkovou pøedstavu o pobìlohorském mìstì. V Klatovech stálo celkem 259 domù (v roce 1568 jich bylo 640), 52 pustých, 24 šosovních panských, 3 šosovní mlýny, dohromady 338. Ve ètyøech vesnicích náležejících mìstu bylo 21 sedlákù, 1 pustý, 13 chalupníkù, 3 zahradníci. V Klatovech žilo po tøicetileté válce jen nìco málo pøes obyvatel. V roce 1658 tu bylo patnáct sladoven oproti døívìjším padesáti osmi, dvì sladovny na pøedmìstích oproti døívìjším jedenácti, ve mìstì nyní žádný pivovar oproti døívìjším dvìma, na pøedmìstí nyní jeden oproti døívìjším tøem, tøi mlýny pøíslušející k obci oproti døívìjším šesti, jedna šlajfírna a kotláøský hamr - nyní žádný, nyní dva dvoøáci k obci náležející, døíve deset, tøi poplužní dvory nyní oproti døívìjším ètyøem, jedna tvrz oproti døívìjším dvìma a ta jedna je teï spálena, špitál ve mìstì jeden i dosud, ze ètyø pùvodních ovèáøù nyní dva a z deseti vsí nyní jen tøi. Ze soupisu vizitaèních komisaøù sledujeme i zastoupení jednotlivých øemesel. Nejvíce bylo sladovníkù (22), osmnáct ševcù, po ètrnácti koželuzi a øezníci, po šesti pekaøi, pìt kramáøù, pìt kováøù, pìt klobouèníkù, ètyøi mydláøi, tøi hrnèíøi, tøi mlynáøi, tøi tesaøi, tøi perníkáøi, tøi kožešníci, tøi truhláøi, tøi zámeèníci, tøi handlíøi, po dvou punèocháøi, uzdáøi, jircháøi, povozníci, bednáøi, zedníci, po jednom sedláø, soustružník, malíø, zlatník, soukeník, meèíø, nožíø, ruèníkáø, kotláø, øešetáø, lazebník a železník. Nejvíce rolí mìli sladovníci, øezníci, koželuzi. (Vanèura, II/1., s )

4 Societas Jesu - Tovaryšstvo Je íšovo A my jim dáme víru. Víru a zlepšení církve v téhle nevdìèné a divné zemi. Jiøí Šotola, Tovaryšstvo Ježíšovo, s. 143 Bývalý jezuitský kostel, loï s boèními emporami - Ehemalige Jesuitenkirche, Schiff mit Seitenemporen The former Jesuit church, the naval part with the side empors Øád øeholních klerikù byl založen roku 1534 sv. Ignácem z Loyoly a v roce 1540 byl stvrzen papežem. Do Prahy pøišlo prvních 12 jezuitù na pozvání císaøe Ferdinanda I., který byl bezpochyby jedním z nejschopnìjších panovníkù na èeském trùnu a vždy si uvìdomoval hranice možného. Vstoupil do našich dìjin jako øádnì zvolený král a usiloval o politickou a duchovní integraci vznikajícího støedoevropského impéria. Jezuité, o nichž jen málokdo ví nìco podstatnìjšího, než jsou odsudky, snùšky pomluv, invektivy a køivé soudy, vyètené ze stránek uèebnic, vypracovali na základì dokonale propracované vnitøní struktury i jasnou koncepci rekatolizace zemì a mají zásluhu na rychlém a trvalém obrácení vìtšiny obyvatel na katolickou víru a na znovuzaèlenìní zemì do evropských kulturních proudù. Pøi realizaci svého zámìru vyvíjeli intenzivní misijní a kazatelskou èinnost a vybudovali zejména vyšší katolické školství jako nejúèinnìjší výchovný prostøedek pùsobení na mládež. Široké vrstvy obyvatel pak chtìli jezuité získat poøádáním velkolepých divadelních pøedstavení, procesí, náboženských slavností (mariánský zázrak 1685 v domì jednoho z obyvatel pøedmìstí), pompézních mší doplnìných hudební vložkou i celkovou famózností svých chrámù. Výpravné divadelní hry se odehrávaly na klatovském námìstí (napø. v roce zázraèné rozmnožení chlebù). Na založení jezuitské koleje v Klatovech jako støediska náboženské osvìty, ale i vzdìlanosti (gymnázium), a na rekatolizaci této oblasti vùbec má hlavní podíl nejznámìjší misionáø 17. století Albert (Vojtìch) Chanovský (* ). Narodil se v rodinì rytíøù Chanovských z Dlouhé Vsi ve Svéradicích u Horažïovic. Vìnoval se misijní èinnosti v jižních a jihozápadních Èechách a inspiroval i Jiøího Šotolu pøi ztvárnìní postavy známého otce Køižulky v jeho knize Tovaryšstvo Ježíšovo. Za zmínku stojí, že pøi opravì kaple sv. Bartolomìje ve Svéradicích v roce 1985 byly objeveny vlastnoruèní Chanovského záznamy z let o konání poutí do kaple, psané èervenou hrudkou na zadní stìnu oltáøe. O ustavení jezuitské koleje se uvažovalo už v roce 1622, kdy Chanovský navrhl císaøskému plukovníku donu Martinovi de Hoeff-Huerta, který nabyl konfiskovaný majetek po nìkdejším klatovském rychtáøi Danielu Korálkovi z Tìšína, aby daroval na úèely zøízení koleje dva výstavné domy na západní stranì klatovského námìstí V bøeznu 1636 pøišli do Klatov první tøi jezuité, jejichž sídlem se stal jeden z darovaných domù na námìstí, kde byla v témže roce otevøena první tøída latinské školy, základ budoucího gymnázia, a rovnìž semináøe pro chudé studenty. Za fundátorku koleje byla považována Lucie Otilie Libštejnská z Kolovrat, roz. hrabìnka z Martinic, která v roce 1651 odkázala koleji zl. a krátce nato vìnoval její bratr Jiøí Adam Boøita z Martinic dalších zl. Jezuité byli pøíkladnými a prozíravými hospodáøi a vìnovali veškeré pøíjmy a dary na koupi statkù v kraji. V roce 1637 odkoupili od Huerty zbytek korálkovského konfiskátu, po roce pak statky Svrèoves a Štìpánovice od podkomoøího Pøibíka Jeníška z Újezda. V roce 1661 získali ještì statky Støelu a Hoštice u Horažïovic, k nimž pøikoupili v roce 1713 lesnatý Zuklín. V roce 1655 zaèali podél horní èásti Balbínovy ulice stavìt kolej, jež byla dostavìna nìkdy v polovinì šedesátých let. O rok pozdìji byl položen základní kámen k vlastnímu chrámu. V roce 1684 byla v kolejní zahradì pøi dolním konci Balbínovy ulice zahájena stavba samostatné budovy semináøe. Všechny tyto novì dokonèené stavby však již v létì 1689 padly za obì požáru a jezuité se uchýlili na svùj statek v Hošticích. Stavební rekonstrukce koleje byly dokonèeny kolem roku 1695 a obnova kostela až v roce 1717 (podrobnì viz kapitoly o tìchto stavbách). Ještì pøed požárem vznikly pod kostelem rozsáhlé krypty, kam byla ukládána tìla zesnulých èlenù Tovaryšstva a jejich pøíznivcù. Z pùvodní provizorní kaple sem byly pøevezeny i pozùstatky Alberta Chanovského. V dobì zrušení øádu tu bylo díky dùmyslnému vìtracímu systému, uchováno na 200 mumifikovaných tìl, z nichž dodnes zùstala zachována jen malá èást. Zámìrem jezuitù bylo vedle obrácení obyvatelstva mìsta a okolí na katolickou víru i jeho vyvedení z všelijakých povìr a bludù a mravního úpadku. Pøi jednotlivých kolejích byla zakládána latinská gymnázia, na nichž vyuèovali èlenové øádu. V Klatovech bylo roku 1647 otevøeno všech šest tøíd, vyuèovalo se zdarma a vedle synù klatovských mìš anù tu studovali i chlapci z Bavorska. Pro chudé studenty byly založeny rùzné nadace. Na zdejším jezuitském gymnáziu uèil mj. r Matìj Václav Štajer (* ), pozdìji v letech matematik Stanislav Vydra (* ) èi r osvícenský historik Ignác Cornova (* ) a studoval nakladatel Václav Matìj Kramerius (* ). Pøi vìtšinì jezuitských kolejí byla i lékárna. Lékárníkem byl jmenován nìkterý z bratrù - laikù vyuèených v oboru. V Klatovech je jezuitská lékárna doložena od roku 1660 a její unikátní zaøízení je dodnes dochováno. Asi v roce 1769, když jezuitská lékárna svou èinost ukonèila, odkoupil její zaøízení klatovský apatykáø Procházka a umístil je do své lékárny v domì na námìstí (èp. 149), kde je mùžeme vidìt dodnes. Kolejní knihovna byla silnì poškozena požárem Sloužila jen pro potøebu koleje a gymnázia a staral se o ni vždy jmenovaný prefekt knihovny, jímž byl napø. v roce 1765 historik František Pubièka (* ). Po zrušení koleje byla èást knihovny spolu s ostatními jezuitskými knihovnami pøevezena do pražské univerzitní knihovny (dnešní Národní knihovna v Praze). Z dalších osobností spjatých s klatovskou kolejí zmíníme napø. básníka Felixe Kadlinského (* ), spisovatele a pøekladatele Jiøího Konstance (* ) a Jana Floriana Hammerschmidta (* ), který pùsobil v Klatovech jako dìkan v letech a kromì jiného byl autorem Historie Klatovské, pøièemž vycházel z kroniky Jana Klatovského, kterou pøepracoval a rozšíøil. Samostatný díl vìnoval vyprávìní o mariánském obraze Panny Marie Klatovské. Jezuité odešli z Klatov po zrušení øádu v létì roku Kolej byla promìnìna v konírnu a semináø v pivovar. Budova zdejšího gymnázia sloužila i pozdìji škol- Bývalá jezuitská kolej Ehemaliger Jesuitenkolleg The former Jesuit college 28 29

5 ním úèelùm (do poè. 20. století). Byla tu nìmecká hlavní škola a pak obecní a mìš anská škola. Gymnázium zùstalo v Klatovech po zrušení øádu ještì pìt let, ale roku 1778 bylo pøeloženo do Písku. V epoše vrcholného rozkvìtu barokní kultury spojené se jménem císaøe Karla VI. (èeský král Karel II.) pøibyly vedle zmínìné jezuitské koleje, semináøe a gymnázia Klatovùm další stavby jako jezuitský kostel s katakombami a dominikánský kostel sv. Vavøince, k nìmuž byly položeny základy v roce 1694 a stavbu vedl italský stavitel Marco Antonio Gilmetti de Gawersak. Jak svìdèí zápis v matrice zemøelých, zemøel murariorum magister postižen mrtvicí bez zaopatøení ve vìku 68 let v roce 1730 na nedalekém Èachrovì, kde byl i pochován. Nad oknem prolomeným v prùèelí je øádový znak - pes s hoøící pochodní v tlamì. Èinnost klatovských dominikánù v 17. a 18. století byla ponìkud ve stínu tamní jezuitské koleje. Klatovští dominikáni byli èinní zejména v duchovní sféøe (bohoslužby, sòatky, køtiny, zádušní mše atd.). Dominikáni podporovali šíøení pobožnosti sv. rùžence a pøi klášteøe bylo èinné rùžencové bratrstvo z øad klatovských mìš anù. V roce 1670 zahájil nový pražský arcibiskup Matouš Ferdinand Sobek z Bilenberka vyjednávání s Klatovskými ohlednì zøízení nového biskupství. Kandidátem na biskupský stolec byl hrabì Jaroslav ze Šternberka. Klatovští, na rozdíl od Plzeòských, se kterými jednal døíve, souhlasili, 3. èervence 1671 napsal arcibiskup Plzeòským, že název Plzeòský kraj bude zrušen a nahrazen Klatovským, avšak následujícího roku Klatovští poslali místodržitelství pamìtní spis, v nìmž vypoèítávali nevýhody zøízení nového biskupství pro mìsto i pro císaøe. Arcibiskup dùvody následnì vyvrátil a od tohoto okamžiku zaèal dlouholetý spor, který skonèil úmrtím Sobka z Bilenberka. Jmenovaný biskup Jaroslav ze Šternberka se stal nástupcem prvního litomìøického biskupa Schleinitze, nový arcibiskup Jan Bedøich z Valdštejna pustil klatovské biskupství ze zøetele, a tak vzala za své i myšlenka biskupství v Klatovech. Jan Florian Hammerschmidt, tvùrce klatovské kroniky - Klattauer Chronikschreiber Jan Florian Hammerschmidt - The creator of Klatovy s chronicle Jan Frorian Hammerschmidt Nedobrovolné vyhnanství Bohuslava Balbína Jako nejmladší ze sedmi dìtí královského purkrabího Lukáše Balbína se narodil v roce 1621 v Hradci Králové. Do Klatov se odebral na sklonku roku 1663 z oblíbeného Jièína, když mìl být pùvodnì pøeložen do slezského Hlohova. Patøil tu mezi tøi rektorovy poradce koleje a v kolejním katalogu je uvádìn jeko dìjepisec èeské jezuitské provincie. Do Klatov to Balbína vùbec nelákalo, nebo v Jièínì mìl vedle pøátelství s tamním rektorem klid a hlavnì výteènou knihovnu, jíž se kochá duch, a pak bohatou nadaci, v níž se má i tìlo dobøe, což zcela neasketicky uznával. Všechny tyto pøednosti ponìkud kontrastovaly s depresivními pocity jeho klatovského pobytu, umocnìnými ještì tamním pivem, o nìmž se vyjádøil jako o nejslabším ze všech piv v Èechách. Navázal tu ale pøátelské kontakty mj. s Wolfem Maxmiliánem Lamingenem z Albernreuthu, známým Lomikarem z Jiráskových Psohlavcù, a pracoval tu na genealogii rodu Gutštejnù. Jsme zpraveni o tìchto stycích mj. jedním dopisem adresovaným regentu hrabìte Adama z Trauttmansdorffu do Horšovského Týna ve vìci Trèkù, kterou si pøál hrabì zpracovat. Cenné byly i jeho styky s øeholníky premonstrátského kláštera v Teplé, zejména s tamìjším opatem Raimundem Wilfertem a profesorem teologie Aloisem Hackenschmidtem. Dostával pozdravy od okolních šlechticù, hrabìte Matyáše z Trauttmansdorffu, pána na Horšovském Týnì, stýkal se mj. s pány z Nalžova i s Jaroslavem Švihovským z Rýzmberka. V Klatovech mìl pro svou práci èas, ale na dìjinách provincie nepracoval rád - práce ho dokonce pøivádìla k zoufalství, a také ji nikdy nedokonèil. Koncem roku 1671 byl Balbín poslán za trest do Klatov podruhé, kdy sem byl pøesunut z Prahy, poté co si na nìj stìžoval u generála øádu nejvyšší purkrabí Bernard Ignác z Martinic, jehož popudily nìkteré pasáže v rukopisu Balbínova díla Epitome Historica rerum Bohemicarum, jež se mu zdály protidynastické a nacionalistické. V Klatovech byl zamìstnán jako jeden z chrámových zpovìdníkù a docházel i do blízkých Habartic. V roce 1673 je uvádìn jako jeden z poradcù rektora. Balbín tehdy napsal v Klatovech své nejslavnìjší dílo, známé pod pozdìjším názvem Dissertatio apologetica pro lingua Slavonica praecipue Bohemica (Rozprava na obranu jazyka slovanského zvláštì èeského). Souèasnì tu sbíral materiál pro svá pozdìjší Miscellanea Regni Bohemiae. Druhým dílem Balbínova klatovského pobytu je nedávno objevené rukopisné dílo Trophaeum (Pamìtní nápis), sepsané latinsky v roce Balbín tu podrobuje literární formou náhrobního elogia ostré kritice životní pou a pùsobení nejvyššího purkmistra pražského Bernarda Ignáce z Martinic, a to ještì za jeho života. Klatovy opustil Balbín na podzim roku 1674, byl odtud pøeložen do opavské koleje

6 Mìstská zástavba a turisticky významné budovy Støedovìké mìsto bylo založeno na mírnì se sklánìjícím svahu nad údolím Drnového potoka. Pùdorys pøedstavuje ètyøúhelník se tøemi výraznì zaokrouhlenými nárožími o ploše 18 ha. Ve støedu šachovnicové dispozice vnitøního dìlení mìsta bylo vymìøeno pravidelné ètvercové námìstí o stranì 100 m. Od nìho se odvíjel pravidelný rastr domovních blokù, oddìlených ulicemi. Nepravidelné parcely pøi obvodových hradbách byly postupnì vyplnìny drobnìjší zástavbou. Staveništì domù obracejících se prùèelím do námìstí byla oproti jiným mìstùm nápadnì veliká. Rozborem mìstského pùdorysu dospìl V. Wagner k pøesvìdèení, že domy na námìstí byly pùvodnì opatøeny loubím. Západní a východní mìstský blok pøedstupuje výraznì do námìstí a brání tak plynulé komunikaci z ulic vedených do støedu mìsta. Napø. v Èeských Budìjovicích je právì v tìchto pøedstupujících èástech domovních parcel umístìno loubí, které v Klatovech zaniklo a bylo nahrazeno uzavøenou frontou domovních fasád. Není v možnostech tohoto prùvodce alespoò v krátkých zmínkách postihnout historický a stavební vývoj jednotlivých domù. Historii domù ve mìstì i na pøedmìstí sepsal ve svém monumentálním díle Dìjiny nìkdejšího královského mìsta Klatov již profesor Jindøich Vanèura. Pøipomeòme jen, že nejstarší èásti mìstské zástavby pocházejí podle souèasného stupnì vìdomostí z období pozdní gotiky. Renesanèní podobu mìstských domù dokládá nìkolik zachovaných fasád. Nejnároènìjší a nejlépe zachovanou fasádou s figurálním sgrafitem je opatøen dùm èp. 70 na rohu Krameriovy ulice. Klatovy nepatøí k mìstùm s výraznì zachovaným fondem domovní zástavby. Na první pohled je zøejmé, že pøedevším námìstí je tìžce poznamenáno neuváženými stavebními zásahy. Teprve od poèátku 90. let 20. stol. mùžeme zaznamenat urèitý pokrok v opravách mìstských domù, které získávají v rámci politických a hospodáøských zmìn i vyšší cenu a nové využití. V dùsledku probíhajících oprav mùžeme pøedpokládat èetné nálezy, které postupnì doplní a obohatí naše vìdomosti o domovní zástavbì mìsta Klatov. Z turisticky atraktivních míst a staveb mìsta stojí za samostatnou zmínku dùm s lékárnou U bílého jednorožce v severozápadní èásti námìstí. Zde je zachováno originální zaøízení jezuitské barokní lékárny, které po zrušení øádu r odkoupil a zde umístil klatovský lékárník Jan Michael Firbas. Bìžný provoz lékárny byl ukonèen teprve v r V první, krámské místnosti, upoutá pozornost socha archandìla Michaela, u jehož nohou se svíjí pokoøený ïábel - symbol zákeøné nemoci. Nechybí zde ani zub narvala, jež zde pøedstavoval roh bájného jednorožce, který kdysi dal lékárnì jméno. Pøi zdech stojí bohatì zdobené police a regály s lékovkami. Za lékárnou se nachází pøípravna s množstvím pozoruhodných nástrojù a lékárenských pomùcek. Èetné lékovky obsahují zbytky kuriózních preparátù Interiéry barokní lékárny, pracovna a krám v r Innenraum der Barockapotheke, Arbeitsraum und Laden im Jahre 2000 The interiors of the Baroque Pharmacy, the workroom and the shop in užívaných kdysi k léèení. Klatovská barokní lékárna je dnes ojedinìlou farmaceutickou památkou známou po celých Èechách. Pøi jihovýchodním okraji mìstského jádra zve k návštìvì okresní muzeum, založené již v r vlastivìdným nadšencem dr. K. Hostašem. Okázalou budovu muzea, vystavìnou v letech , projektoval ve stylu historizující renesance R. Štech. Muzeum, které prošlo v letech nákladnou rekonstrukcí, nabízí návštìvníkùm bohatì vypravenou expozici, týkající se historie mìsta i pøilehlého okolí. V tìsné blízkosti muzea stojí v Komenského ulici další objekt s historizující fasádou tzv. okresní dùm vystavìný v r. 1905, dnes využívaný základní školou. Mezi mladší, architektonicky pùsobivé stavby patøí též budova sokolovny, vystavìná na opaèné stranì mìstského jádra. Budova postavená v r podle plánu ing. V. Nekvasila je vystavìna ve stylu tzv. vídeòské školy Otto Wagnera. Podobizna stavitele Antonína v arcidìkanském chrámu - Portrait von Baumeister Anton in der Erzdechanteikirche The portrait of builder Anthony in the Archdean s temple Kostely, kaple, zvonice a høbitov Arcidìkanský chrám Panny Marie Nepostradatelnou souèástí støedovìkých Klatov byla od poèátku stavba dìkanského chrámu Panny Marie. Její mohutná silueta, zvýraznìná pùvodnì minimálnì jednou hranolovou vìží, ènìla vysoko nad støechy kdysi døevìných mìstských domù a do 15. stol. tvoøila nejvýraznìjší dominantu Klatov. Stavba, provedená ve stylu trojlodní baziliky a obklopená høbitovem, vyplnila jeden z blokù šachovnicové dispozice novì založeného mìsta, položený pøi jeho východním okraji. Bazilika s výraznì pøevýšenou støední lodí, dìlenou ètyømi klenebními poli, se blížila pùvodnímu mìstskému kostelu v nedalekých Domažlicích. Obdobnì jako u domažlického kostela byla kostelní vìž zasazena ve styku lodi s presbytáøem. Nejstarší podobì klatovského kostela se dnes nejvíce pøibližuje kostel sv. Petra a Pavla v nedalekých Horažïovicích. Stejnì jako u vìtšiny historických staveb jsou také nejstarší dìjiny chrámu Panny Marie zcela neznámé. Poslední zbytky informací v sobì uchovává pouze stavba sama, pøedevším její archeologicky dosud nezkoumané podzemí. Pøi opravách kostela v letech byly sice objeveny pùdorysné stopy vnitøního uspoøádání kostela, nebyla jim však vìnována patøièná pozornost. K dùležitým dokladùm architektonického vybavení kostela náleželo nìkolik kamenicky opracovaných èlánkù, vykopaných pøi opravì a následnì uložených v lapidáriu klatovského muzea. Jednalo se o válcové pøípory zaniklého presbytáøe s kalichovitými hlavicemi a svazkovou pøíporu vítìzného oblouku. Další kamenické èlánky nalezl F. Vanìk, který byl pøítomen historizujícím úpravám kostela pøímo v jeho zdivu, kde byly použity jako stavební materiál. K nejzajímavìjším z tìchto artefaktù náleží hlavice válcových pøípor s listovým a bobulovitým dekorem. Tento výzdobný prvek byl použit i na portálech mìstského kostela v pøemyslovských Domažlicích. Již kolem r si kostel vyžádal první výraznìjší opravy, o jejichž pøíèinách ani výsledcích nejsme informováni. V roce 1403 a znovu 1407 je výslovnì uvádìna kostelní vìž, která v pøízemí obsahovala kapli sv. Háty. V r dal v této kapli Bøenìk z Dolan se svými bratry založit oltáø. O vìži se mluví i ve spojitosti s dalšími oltáøi a kaplí sv. Michala s kostnicí, která stála za kostelem blízko vìže. Vìž byla pøístupná schodištìm v síle zdiva, jehož zbytky byly objeveny pøi opravì kostela. V roce 1540 byla tato vìž v dùsledku špatného stavebního stavu snížena a v pozdìjších letech nahrazena samostatnou zvonicí, dnešní Bílou vìží. Kostelní zvony zaujaly nejprve místo ve ètyøhranné mìstské baštì za kostelem, která byla využívána jako zvonice. Tato bašta se po požáru mìsta r zøítila, ale již r bylo zapoèato se stavbou Bílé vìže

7 Interiér arcidìkanského chrámu Erzdechanteikirche, der Innenraum - The interior of the Archdean s temple Torzo staré kostelní vìže s armovaným nárožím je obsaženo ve zdivu pravé boèní kaple a nad ní situované empory. Vnìjší zeï bývalé vìže si dosud uchovala svoji pùvodní sílu a je dnes nejsilnìjším zdivem stavby. Lákavá je pøedstava spatøovat druhou kostelní vìž v protìjším symetricky umístìném a shodnì øešeném prostoru. Tato domnìnka se však nedala povrchovým prùzkumem stavby ovìøit. Špatný stavební stav klatovského kostela, stejnì jako jeho stísnìný prostor, který již nepostaèoval rozvíjejícímu se mìstu, vedl klatovského dìkana k žádosti o udìlení odpustkù, z jejichž výnosu chtìl kostel opravit. Papež Bonifác IX. prosbám vyhovìl a v letech vyzval vìøící pražské, pasovské a øezenské diecéze, aby ve tøech uvedených dnech navštívili klatovský farní kostel, zde se vyzpovídali a získali tak ètyøicetidenní odpustky. Z prostøedkù, které kostel získal, byl v letech vybudován nový prostorný chór a opravena zchátralá loï. Stavba nového chóru je spojována s jihoèeskou stavební hutí, jejíž nejstarší dochovanou stavbou je obnovený kostel sv. Jiøí v Milevsku. Mezi významné postavy jihoèeské gotiky patøil tehdy rožmberský stavitel Linhart z Aldenbergu (Aldenburgu), pod jehož dozorem byl zaklenut i kostel sv. Víta v Èeském Krumlovì. Právì tomuto významnému architektu a kameníkovi svìøili klatovští mìš ané práci na farním chrámu. Mistr Linhart vystavìl v místech zboøeného chóru nové pìtiboce uzavøené knìžištì, propojené se stejnì vysokou pøíènou lodí, a oba prostory pøeklenul pùsobivou sí ovou klenbou. Strmý krov nového závìru výraznì pøevyšoval støechy staré lodi s dosud stojící vìží. Jistì se tehdy uvažovalo i o zásadní pøestavbì staré chrámové lodi, realizaci projektu však pøerušily husitské války. Zanedbaný stav lodi byl v roce 1550 pøíèinou katastrofy, pøi níž se v dùsledku blíže nespecifikované živelné pohromy - patrnì vichøice, zøítila klenba kostelní lodi. Naštìstí nebyl nikdo zranìn, ale z lodi zùstala jen štítová zeï a trosky obvodového zdiva. Následná výstavba nové lodi je dobøe datovaná prameny i letopoèty na stavbì samé. Její výstavba zapoèala ihned po katastrofì a již v r byl osazen jižní boèní portál. O rok pozdìji pracovali kameníci, jak dokládá letopoèet na døíku jednoho ze sloupù, již v prostoru kruchty. Ukonèení stavby klade dobový nápis na kùru kostela do r Ale drobné dokonèovací práce zde probíhaly ještì r Znám je rovnìž stavitel chrámu, mistr Antonín, jehož pozoruhodný portrét je také vytesán na poprsni kùru (viz obr.). J. Vanèura považuje klatovského baumaistra Antonína, na základì hodnovìrných pramenù, za bratra italského architekta a stavitele Jana Baptisty de Salla. Stavba nebyla provedena v duchu vrcholící renesance, ale zùstala u projevù pozdní gotiky. S tímto èasovým posunem se ale setkáváme i u jiných církevních staveb tohoto období. Nová loï byla oproti pùvodní mnohem svìtlejší a prostornìjší. Nízké boèní lodi byly zboøeny a jejich novì vybudované klenby výškovì sjednoceny s klenbou hlavní lodi, která je jen nevýraznì pøevyšuje. Pùvodní rozvržení lodi na ètyøi pøíèná klenební pole bylo sice ponecháno, ale tìžkopádné pilíøe boèních arkád nahradily štíhlé válcové sloupy, podpírající smìle rozepjaté klenby, ozdobené hvìzdicovým žebrovím. Prosvìtlený a vzdušný prostor nové lodi se tak po letech stal odpovídajícím protìjškem vznosného presbytáøe mistra Linharta a splynul s ním v jeden mysl povznášející celek. V prùbìhu výstavby chrámu, která trvala minimálnì 10 let, vedl mistr Antonín v letech i stavbu Èerné vìže a další stavební podniky v okolí. Se zajímavým zápisem se setkáváme r. 1562, kdy Klatovští prosí plzeòskou obec, aby jejich mistru Antoòovi nechali v mìstských lomech nalámat pískovec na okenní kružby. Jednalo se zøejmì o poslední úpravy na kostelní stavbì. Pomìrnì velké množství kvádrù z plzeòského pískovce obsahují také opìráky na vnìjší stranì lodi. V r byla pøi kostele vystavìna samostatnì umístìná zvonice, která nahradila kostelní vìž, zboøenou v r (viz Bílá vìž). Podobu chrámu i zvonice pøináší Willenbergova kresba z r Stavebnì zajištìný kostel pøestál bez vìtších problémù požár v r i útrapy tøicetileté války. K výraznìjším úpravám kostela dochází teprve v poslední ètvrtinì 17. století. Tehdy ožil chrám významnou událostí. Roku 1685 byl do kostela pøemístìn zázraèný obraz Panny Marie Klatovské (viz kaple Zjevení Panny Marie). Z Klatov se velice rychle stává významné poutní místo. Období barokní zbožnosti pøivádí do mìsta procesí poutníkù, která mají velký význam nejen pro chrám samotný, ale i pro ekonomický vzestup mìsta. Pøi té pøíležitosti získává kostel v r nový hlavní portál s chronogramem, mìstským znakem a mariánskou soškou. Dnes je tento portál zasazen v prùjezdu Bílé vìže, kam byl z kostela pøemístìn pøi opravách na poèátku 20. století. Projekt na kamenickou výzdobu nákladného hlavního portálu, doplnìného soškou Panny Marie Klatovské, který nebyl realizován, je uložen v SÚA Praha (viz vyobrazení). R byl krov znièen pøi požáru, který v Klatovech založili francouzští žháøi. Následující úpravy chrámu provedl kolem r. 1692, kdy byl architekt italského pùvodu M. A. Gilmetti. Pøi opravách, které nesla s nelibostí èást klatovské veøejnosti, bylo zbarokizováno prùèelí chrámu, pøistavìna jižní olivetská kaple a dostavì- Plán arcidìkanského chrámu podle F. Vaòka. Èernì vyznaèeny nejstarší dochované èásti stavby. Èíslem 1 oznaèen prostor bývalé vìže - Bauplan von Erzdechanteikirche nach F. Vanìk. Schwarz die ältesten erhaltenen Teile. 1 - Stelle des ehemaligen Turms. The plan of the Archdean s temple according to F. Vanìk. The oldest preserved parts are marked black. Number 1 is teh place of the former tower

8 Arcidìkanský chrám, podélný øez stavbou z r (PÚ Plzeò) - Dechanteikirche, Längsschnitt, 1733 The Archdean s temple, the lengthways cut from 1733 Arcidìkanský chrám, ranì gotické stavební prvky nalezené pøi opravách v letech Erzdechanteikirche, frühgotische Bauelemente, bei Renovierung gefunden The Archdean s temple, the early Gothic building elements found during the renovation between 1899 and 1908 na sakristie s pokladnicí. Vnitøní opravy se soustøedily na zbarokizování boèních kobek, pøemìnìných v pøízemí na kaple a v patøe upravených na empory. Nejstarší dochovaná stavební dokumentace chrámu byla vypracována r (viz vyobrazení) a dokládá, že se stavba kostela do dnešních dnù prakticky nezmìnila. Velkému požáru mìsta v r padla za obì støecha kostela. Po dobu oprav sloužil klatovský dìkan mše v kostele sv. Martina na úboèí Hùrky, kam byl pøenesen také obraz klatovské Panny Marie. V r zaniká stará hradba, ohranièující bývalý høbitov, rozkládající se okolo kostela. K poslední podrobnì popsané a z památkáøského hlediska již èásteènì kontrolované pøestavì kostela dochází v letech Podnìt k ní dal opìt havarijní stav objektu, pøedevším presbytáøe, v jehož klenbì se objevila povážlivá trhlina. Rozsáhlá asanace se týkala zpevnìní a èásteèné výmìny klenebních polí, pøichycení žebroví, obnovy a opravy kružbových oken i restaurování dalších kamenických detailù. Sedlá klenba byla zvednuta hevery a za pomoci kovových úchytù pevnì zafixována. Kostel získal novou dlažbu i barevné okenní výplnì, navržené Karlem Klusáèkem. Pozdnì gotické malby, objevené v presbytáøi, zrestauroval malíø M. Matouš. V duchu neogotické úpravy byla z fasády kostela odstranìna nejen omítka, ale i nìkteré drobné barokní pøístavby vystavìné pøi jejím obvodu. Na základì podoby kostela známé z Willenbergovy kresby byl vyprojektován nový vysoký krov, pokrytý bøidlicí. Nejvýraznìji se neogotická úprava projevila na prùèelí svatynì, oživeném sochami Èeòka Vosmíka a plastickou výzdobou, navrženou architektem Josefem Fantou, který byl zároveò projektantem a umìleckým garantem celé stavby. Pøi tìchto opravách byla též otevøena stará krypta, která vyplòovala celé podzemí pøíèného prostoru presbytáøe. Hrobka se skládala ze dvou obdélných prostor, v nichž se nalézalo kolem jednoho sta vìtšinou znaènì ponièených rakví. Vìtší èást z nich doplòovaly identifikaèní destièky, které podle novinových zpráv pøipomínaly mezi jinými klatovského dìkana z rodu Bìšínù z Bìšin, èlena klatovské zvonaøské rodiny Václava Priqeye a další významné osobnosti mìsta. Magistrát sice uvažoval o úpravì hrobky i vyhodnocení jejího obsahu, ale nakonec, jak sdìluje Šumavan, byla hrobka v prosinci 1898 v tichosti vyvezena a její obsah zakopán na høbitovì naproti márnici. Nìkolik zachránìných identifikaèních štítkù získalo klatovské muzeum Originalita stavby, vybudované ve tøech samostatných stavebních etapách (viz analytický plán kostela), vynikne pøedevším v prùhledech z boèních empor. Odtud je nejlépe vidìt kamenické detaily i techniku prací obou stavebních hutí, které se podílely na stavbì kostela v rozmezí více než jednoho století. Z mobiliáøe upoutá pozornost mohutný hlavní oltáø, ohranièený šroubovitými sloupy z r. 1700, do nìhož je vsazen milostný obraz Panny Marie Klatovské. Náhrobníky významných klatovských mìš anù, zasazené pøi boèních zdech pøíèného prostoru presbytáøe, jsou pouze zlomkem pùvodního poètu. Souèasné umístìní získaly desky pøi poslední velké opravì kostela. Na pravé stranì je zasazeno 6 náhrobních desek. Dvì první, nejlépe zachované a doplnìné znakem Kristiánù Koldínù z Koldína, patøí Bartolomìji Matyášovi Koldínovi ( 1572) a Jeronymovi Koldínovi ( 15..). Následují dva setøelé náhrobníky a žulová deska se znakem dvou zkøížených sladovnických prkének. Øadu uzavírá pískovcová deska s kalichem, která byla zasazena nad hrobem jednoho z klatovských knìží. Na protìjší stranì stojí u zdi pìt ošlapaných kamenných desek s heraldickou výzdobou. Zmínky zasluhuje i žulová deska Anny Maxmiliány, øíšské hrabìnky z Horrichu ( okolo 1780) s alianèním znakem a latinským nápisem. Arcidìkanský chrám, náhrobek Jeronyma Kristiana z Koldína - Erzdechanteikirche, Grabstein des Jeronym Kristian von Koldín The Archdean s temple, the tombstone of Jeronym Kristian of Koldín Pùda arcidìkanského chrámu s arkádami vynášejícími krov - Dachboden der Erzdechanteikirche mit Arkaden, die den Dachstuhl tragen The loft of the Archdean s temple with the arcades holding up the roof timbres Monumentální prostor je vytváøen též krovem kostela. Aèkoliv byl sestaven teprve pøi opravì svatynì na pøelomu 19. a 20. století, patøí již dnes mezi významné tesaøské památky mìsta. Krov lodi podpírají dvì øady cihelných arkád s hrotitými záklenky. Jejich pilíøe nasedají na štíhlé válcové sloupy lodi a pøedstavují èásti originální konstrukce mohutného pùvodnì renesanèního krovu. Kaple sv. Michala pøi mìstském høbitovì (zanikla) Velké oblibì mìš anù se ve støedovìku tìšila kaple sv. Michala, stojící na høbitovì pøi východní stranì kostela blízko vìže. Název capella ossarii, kterým byla nìkdy oznaèována, je vysvìtlován blízkostí kostnice, která byla pøi ní vybudována. Název cappela ossario byl však také užíván pro støedovìký karner - dvoupodlažní kapli, jejíž pøízemí obsahovalo kostnici a patro vlastní kapli. Tyto stavby bývaly s oblibou zasvìcovány právì sv. Michalovi

07. 04. 2016 06:08 1/13 Sušice

07. 04. 2016 06:08 1/13 Sušice 07. 04. 2016 06:08 1/13 Sušice Sušice Vikariát Sušice-Nepomuk Farnost Sušice Kostel sv. Václava, mučedníka (děkanský) sv. Felixe z Kantalicia (klášterní) Nanebevzetí Panny Marie (hřbitovní) sv. Andělů

Více

Přehled nemovitých kulturních památek v Tišnově

Přehled nemovitých kulturních památek v Tišnově Přehled nemovitých kulturních památek v Tišnově Strana seznamu Název Číslo popisné Rejstříkové číslo ÚSKP Datum prohlášení za KP 2 Radnice 111 19615/7-1033 3. 5. 1958 3 Hotel Květnice 120 36161/7-8091

Více

Svìtové dìdictví UNESCO LORSCH

Svìtové dìdictví UNESCO LORSCH Svìtové dìdictví UNESCO LORSCH Lumír Pecold, Vladimír Tkáè Internet Geographic Magazine www.ingema.net Ppress ve keré texty, fotografie, obrázky, mapy a pod. jsou chránìny autorskými právy jednotlivých

Více

Svìtové dìdictví UNESCO QUEDLINBURG

Svìtové dìdictví UNESCO QUEDLINBURG Svìtové dìdictví UNESCO QUEDLINBURG Lumír Pecold, Vladimír Tkáè Internet Geographic Magazine www.ingema.net Nìmecko QUEDLINBURG 14 D SACHSEN-ANHALT SASKO-ANHALTSKO Staré mìsto Quedlinburg bylo spolu se

Více

Svìtové dìdictví UNESCO VÖLKLINGEN

Svìtové dìdictví UNESCO VÖLKLINGEN Svìtové dìdictví UNESCO VÖLKLINGEN Lumír Pecold, Vladimír Tkáè Internet Geographic Magazine www.ingema.net Nìmecko VÖLKLINGEN 15 D SAARLAND SÁRSKO Hutì ve Völklingenu byly zahrnuty do seznamu UNESCO jako

Více

Renesance a Jindřichův Hradec

Renesance a Jindřichův Hradec Renesance a Jindřichův Hradec ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121 Zaostřeno na historii a Jindřichův Hradec Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044 Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

Rožmberkové, řád sv. Jana Jeruzalémského a Strakonicko

Rožmberkové, řád sv. Jana Jeruzalémského a Strakonicko Rožmberkové, řád sv. Jana Jeruzalémského a Strakonicko Sv. Jakub a Filip (nástěnné malby) kapitulní síň strakonického hradu Díky svému rozsáhlému majetku, hospodářskému zázemí a přízni dárců mohli johanité

Více

Muzeum vltavínù v Èeském Krumlovì

Muzeum vltavínù v Èeském Krumlovì Muzeum vltavínù v Èeském Krumlovì Základní informace o projektu Víte, e......vltavíny vznikly díky dopadu vesmírného tìlesa na Zemi?...vltavíny znali a pou ívali lidé ji v dobì kamenné?...vltavíny pøiletìly

Více

ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY V PRAZE PREZENTOVANÉ NA MÍSTĚ (IN SITU) I. ČÁST

ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY V PRAZE PREZENTOVANÉ NA MÍSTĚ (IN SITU) I. ČÁST ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY V PRAZE PREZENTOVANÉ NA MÍSTĚ (IN SITU) I. ČÁST Úvod Pražský hrad Obrazová příloha k článku na str. 25 : ZA STAROU PRAHU : 4. Trojlodní krypta sv. Kosmy a Damiána s dochovanými částmi

Více

06382 KARVINÁ - Fryštát 15-44

06382 KARVINÁ - Fryštát 15-44 06382 KARVINÁ - Fryštát 15-44 Město Fryštát, t.j. historické jádro Karviné, bylo založeno v 1. polovině 14. století na mírném návrší nad potokem Mlýnkou. V jižní části jeho oválné půdorysné dispozice je

Více

Evangelický kostel se mìl stát dominantou projektovaného, ale nikdy nedokonèeného, trnovanského námìstí. Okolní domy na rohu Scheinerovy a Nedbalovy

Evangelický kostel se mìl stát dominantou projektovaného, ale nikdy nedokonèeného, trnovanského námìstí. Okolní domy na rohu Scheinerovy a Nedbalovy èást tøetí èást/str. obsah 1/2 Fy. Schilling& Graebner 1/3 radnice Dresden Pieschen 1/4 nìkdejí kostel Chabaøovice 1/5 nìkdejí kostel Teplice Trnovany 1/6-7 kostel Hrob u Duchcova 1/8-10 kostel Duchcov

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Pořadové číslo projektu: CZ.1. 07/1. 4. 00/21.2712 Šablona: VY_32_INOVACE_1_09_Vv Ročník: 3., 4. a 5. Datum vytvoření: 11. 4. 2013 Datum ověření ve výuce: 24.

Více

RADNICE. Dne 16.června 1538 však vznikl v mincovně požár, při kterém vyhořela radnice a 15 domů v jejím okolí.

RADNICE. Dne 16.června 1538 však vznikl v mincovně požár, při kterém vyhořela radnice a 15 domů v jejím okolí. RADNICE Radnice v Jáchymově je vynikajícím dokladem pozdně gotického renesančního stavitelství z l. poloviny 16.století. Přes všechny pozdější stavební úpravy si zachovala původní dispozici pozdně gotické

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_128 Datum: 7.3.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_128 Datum: 7.3. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

Svìtové dìdictví UNESCO

Svìtové dìdictví UNESCO Svìtové dìdictví UNESCO SPEYER (ŠPÝR) Lumír Pecold, Vladimír Tkáè Internet Geographic Magazine Ppress veškeré texty, fotografie, obrázky, mapy a pod. jsou chránìny autorskými právy jednotlivých autorù

Více

Klasické námìty ve výtvarném umìní

Klasické námìty ve výtvarném umìní Narození Ježíše Krista VV-1 Námìty DUM è. 4 tercie osmiletého studia Tento materiál byl vytvoøen v rámci projektu Gymnázium Sušice - Brána vzdìlávání II Mgr. B. Skrbková Gymnázium Sušice 1- Kde a kdy se

Více

MESTO PAM. NAZEV VE DNECH EHD OTEVRENA PAM. POPIS

MESTO PAM. NAZEV VE DNECH EHD OTEVRENA PAM. POPIS MESTO PAM. NAZEV VE DNECH EHD OTEVRENA PAM. POPIS Zámek netradiční dispozice tvaru kruhové výseče s renesančním arkádovým nádvořím a věží. Nejhodnotnější interiéry zámku s rokokovými nástěnnými malbami

Více

HLINÌNÁ ARCHITEKTURA - BUDOUCNOST TISÍCILETÉ TRADICE

HLINÌNÁ ARCHITEKTURA - BUDOUCNOST TISÍCILETÉ TRADICE HLINÌNÁ ARCHITEKTURA - BUDOUCNOST TISÍCILETÉ TRADICE Výstava v Pøíkazích v èp. 54 - Kameníèkovì gruntì Velký nauèný okruh po 12 hanáckých obcích v okolí XII / 1997 - X / 1998 10 11 12 09 08 07 06 03 04

Více

ČESKÁ GOTIKA Raná gotika přemyslovská Vrcholná gotika = lucemburská Matyáš z Arrasu Petr Parléř Pozdní gotika - vladislavská gotika

ČESKÁ GOTIKA Raná gotika přemyslovská Vrcholná gotika = lucemburská Matyáš z Arrasu Petr Parléř Pozdní gotika - vladislavská gotika ČESKÁ GOTIKA 1 ČESKÁ GOTIKA Raná gotika = přemyslovská (13.století) vláda Přemysla Otakara II. a Václava II. - zakládaní měst, hradů a velkých klášterů, kamenný most v Písku Vrcholná gotika = lucemburská

Více

Úøad prùmyslového vlastnictví. s e ž á d o s t í o z á p i s d o r e j s ø í k u. Údaje o ochranné známce - oznaète køížkem

Úøad prùmyslového vlastnictví. s e ž á d o s t í o z á p i s d o r e j s ø í k u. Údaje o ochranné známce - oznaète køížkem Úøad prùmyslového vlastnictví Antonína Èermáka 2a, 160 68 Praha 6 : (02) 203 83 111, 24 31 15 55 : (02) 24 32 47 18 PØIHLÁŠKA OCHRANNÉ ZNÁMKY s e ž á d o s t í o z á p i s d o r e j s ø í k u è. jednací,

Více

Obèanské sdružení Vesmír VÝROÈNÍ ZPRÁVA 2008. Obsah výroèní zprávy

Obèanské sdružení Vesmír VÝROÈNÍ ZPRÁVA 2008. Obsah výroèní zprávy Obèanské sdružení Vesmír VÝROÈNÍ ZPRÁVA 2008 Obsah výroèní zprávy 1. Úvodem k èinnosti OS 2. Vznik a poslání OS 3. Rada OS 4. Aktivity v roce 2008 5. Podìkování dárcùm 6. Kontaktní údaje 7. Závìr 1. Slovo

Více

Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel sv. Jana Nepomuckého

Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kostel sv. Jana Nepomuckého Kostel Nanebevzetí Panny Marie Staroměstské náměstí, Římskokatolická církev Bohoslužby neděle 9.00, 10.30 (se zaměřením na děti) a 18.00 Kostel, uzavírající svým průčelím Staroměstské náměstí spolu s budovou

Více

Svìtové dìdictví UNESCO

Svìtové dìdictví UNESCO Svìtové dìdictví UNESCO HILDESHEIM Lumír Pecold, Vladimír Tkáè Internet Geographic Magazine www.ingema.net Nìmecko HILDESHEIM D NIEDERSACHSEN DOLNÍ SASKO V Hildesheimu byly zapsány v roce 1985 do seznamu

Více

VÝTVARNÁ KULTURA. 9. Gotický sloh v českých zemích. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz

VÝTVARNÁ KULTURA. 9. Gotický sloh v českých zemích. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz VÝTVARNÁ KULTURA 9. www.isspolygr.cz Vytvořil: Lenka Tichá Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM 1. ročník (SOŠ, SOU) Interaktivní

Více

Svìtové dìdictví UNESCO

Svìtové dìdictví UNESCO Svìtové dìdictví UNESCO VLKOLÍNEC Lumír Pecold, Vladimír Tkáè Internet Geographic Magazine www.ingema.net Slovensko VLKOLÍNEC 3 SK STØEDNÍ SLOVENSKO Památková rezervace lidové architektury Vlkolínec byla

Více

skupina PASPORTAPROJEKT OBECPLANÁ

skupina PASPORTAPROJEKT OBECPLANÁ PASPORTAPROJEKT DOPRAVNÍHOZNAČ ENÍ ISO 9001:2009 ISO 14001:2005 OHSAS 18001:2008 OBECPLANÁ Vypracoval: Michal Šustek Datum: Srpen 2011 Pasport a projekt dopravního znaèení obce Planá 1. ÚVOD K PASPORTU

Více

L I B Č A N Y ROMÁNSKÝ KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE

L I B Č A N Y ROMÁNSKÝ KOSTEL NANEBEVZETÍ PANNY MARIE S-2 S-5 PŘÍLOHA: C / I / 1 ŠIRŠÍ VZTAHY 1 : 250 (A3) TISK: 11. 10. 2011 S-3 S-1 S-4 PŘÍLOHA: C / II / 1 PŮDORYS V ÚROVNI PŘÍZEMÍ PŘÍLOHA: C / II / 2 PŮDORYS V ÚROVNI EMPORY PŘÍLOHA: C / II / 3 PŮDORYS

Více

Úvodní slovo pøedsedy

Úvodní slovo pøedsedy Výroèní zpráva Obèanské sdružení K srdci klíè Úvodní slovo pøedsedy Vážení pøátelé, kolegové, ètenáøi této výroèní zprávy Dokument, který právì držíte v rukou, popisuje události, které ovlivnily èinnost

Více

městskou památkovou zónu Gabrielův dům /1/ rodný dům Theresy Kronesové morový sloup se sousoším sv. Trojice

městskou památkovou zónu Gabrielův dům /1/ rodný dům Theresy Kronesové morový sloup se sousoším sv. Trojice BRUNT Á L Bruntál Na území České republiky je Bruntál pravděpodobně nejstarším městem z hlediska institucionálního. Z tzv. Uničovské listiny krále Přemysla I. Otakara z r. 1223 lze usoudit, že Bruntál

Více

Hrady v našem regionu Hrad Kunětická hora Hrad Lanšperk Hrad Litice Hrad Potštejn Hrad Žampach Zámky v našem regionu Nový zámek Kostelec nad Orlicí

Hrady v našem regionu Hrad Kunětická hora Hrad Lanšperk Hrad Litice Hrad Potštejn Hrad Žampach Zámky v našem regionu Nový zámek Kostelec nad Orlicí Hrady v našem regionu Hrad Kunětická hora Mohutný pozdně gotický hrad na Kunětické hoře tvoří impozantní dominantu a symbol zdejšího kraje.až do husitských válek byla Kunětická hora v majetku blízkého

Více

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst úvodní seminář Znojmo, 21. října 2015 www.zdravamesta.cz/ps2015 Akce byla podpořena z Programu švýcarsko-české spolupráce. Supported by a grant from Switzerland through the

Více

Očekávaný výstup: Žáci si uvědomí, že člověk během staletí vybudoval množství krásných architektonických objektů. Zopakují si a doplní hlavní znaky

Očekávaný výstup: Žáci si uvědomí, že člověk během staletí vybudoval množství krásných architektonických objektů. Zopakují si a doplní hlavní znaky České památky v UNESCU Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice Projekt č. CZ. 1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. Dumu: VY_32_INOVACE_15_18 Tematický celek: Umění a kultura Autor: PaedDr.

Více

Nové Město na Moravě. Historie a současnost část I.

Nové Město na Moravě. Historie a současnost část I. Nové Město na Moravě Historie a současnost část I. VY_32_INOVACE_ZE_ŠT_08 Digitální učební materiál Sada: Evropa Téma: Nové Město na Moravě-Historie a současnost 1 Předmět: Zeměpis Autor: Mgr. Benešová

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3707 Šablona: III/2 Č. materiálu: VY_32_INOVACE_478 Jméno autora: Mgr. Blanka Fajkisová Datum

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 7.4.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 7.4. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

Zajímavá místa Obsah Obsah 2 Velké Losiny 3 Javorník 6 Šternberk 8 Javoříčko 10 Bouzov 13 Olomouc 15 2 Velké Losiny Zámek 4 Papírna 5 3 Velké Losiny - zámek Jedna z nejznámějších dominant obce Velké Losiny

Více

skupina PASPORTAPROJEKT OBECSTVOLÍNKY

skupina PASPORTAPROJEKT OBECSTVOLÍNKY skupina PASPORTAPROJEKT DOPRAVNÍHOZNAČ ENÍ ISO 9001:2009 ISO 14001:2005 OHSAS 18001:2008 OBESTVOLÍNKY Vypracoval: Michal Šustek Datum: Øíjen 2011 Pasport a projekt dopravního znaèení obce Stvolínky 1.

Více

Mladé nápady pro Èeský Západ SPOV PK / 13. 2. 2007

Mladé nápady pro Èeský Západ SPOV PK / 13. 2. 2007 Mladé nápady pro Èeský Západ SPOV PK / 13. 2. 2007 místní akèní skupina - MAS vznikala v letech 2003-2004 - Mikroregion Konstantinolázeòsko, Støíbrský region, mìsto Planá a obec Hnìvnice - snaží se o maximální

Více

LU!EBNÍ ZÁVODY DRASLOVKA a.s., KOLÍN

LU!EBNÍ ZÁVODY DRASLOVKA a.s., KOLÍN LU!EBNÍ ZÁVODY DRASLOVKA a.s., KOLÍN V rámci pøípravy projektu byla provedena analýza budov rozsáhlého areálu chemického závodu a na základì výbìrových kritérií vyhodnoceno 5 objektù jako nejvhodnìjší

Více

Svìtové dìdictví UNESCO KUTNÁ HORA

Svìtové dìdictví UNESCO KUTNÁ HORA Svìtové dìdictví UNESCO KUTNÁ HORA Lumír Pecold, Vladimír Tkáè 1997 Internet Geographic Magazine www.ingema.net Internet Geographic Magazine www.ingema.net str. 3 HISTORIE VE ZKRATCE str. 4 CHRÁM SV. BARBORY

Více

Zámecký areál ve Svojšíně Aktualizace projektu záchrany

Zámecký areál ve Svojšíně Aktualizace projektu záchrany Zámecký areál ve Svojšíně Aktualizace projektu záchrany Objednatel: Obec Svojšín Zpracoval: Zdeněk Knoflíček Ing.arch. Jitka Pohořalá Památkový atelier Plzeň červen 2010 Identifikační údaje Návrh stavby:

Více

Rezidence Na hradì, Tøebíè. Pojïte s námi oživit Borovinu

Rezidence Na hradì, Tøebíè. Pojïte s námi oživit Borovinu Rezidence Na hradì, Tøebíè Pojïte s námi oživit Borovinu LOKACE SOHO Tøebíè Zámìrem projektu SOHO Tøebíè je pøebudování celého území bývalé továrny BOPO na bydlení s obèanskou vybaveností. Borovina tím

Více

N a b í d k a. Brožura Radnice v Karviné Karviná. Zámecký porcelán

N a b í d k a. Brožura Radnice v Karviné Karviná. Zámecký porcelán N a b í d k a Karviná. Město v kráse památek Zaniklý zámek Ráj v osudech staletí Lottyhaus. Vedlejší křídlo zámku Fryštát v Karviné Příběh manželství Larisch-Mönnichů Minulostí zámeckých parků v Karviné

Více

Úøad mìstské èásti - odbor správy majetku a investic Libušská 35 14200 PRAHA - LIBUŠ

Úøad mìstské èásti - odbor správy majetku a investic Libušská 35 14200 PRAHA - LIBUŠ Úøad mìstské èásti - odbor správy majetku a investic 14200 PRAHA - LIBUŠ INFORMACE Q ZÁMÌRU DLE ZÁKONA È. 100/2001 Sb. NÁZEV ZÁMÌRU: Nekryté víceúèelové sportovištì Kokotská, parc.è. 557/1, k.ú. Libuš.

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_132 Datum: 2.4.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_132 Datum: 2.4. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

Název školy Název materiálu Autor Tematický okruh Ročník. Datum tvorby Srpen 13 Anotace. Zdroje

Název školy Název materiálu Autor Tematický okruh Ročník. Datum tvorby Srpen 13 Anotace. Zdroje Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0499 Název školy Název materiálu Autor Tematický okruh Ročník Soukromá střední odborná škola Frýdek-Místek, s.r.o. VY_32_INOVACE_375_VES_15 Mgr. Jana Nachmilnerová Veřejná

Více

Renesanční zámek Boskovštejn

Renesanční zámek Boskovštejn Zámek na prodej v České Republice Renesanční zámek Boskovštejn Komplex nemovitostí v obci Boskovštejn nedaleko Znojma se skládá z renesančního zámku, objektu bývalého mlýna s hospodářským stavením, rybníku

Více

Svìtové dìdictví UNESCO WIES

Svìtové dìdictví UNESCO WIES Svìtové dìdictví UNESCO WIES Lumír Pecold, Vladimír Tkáè Internet Geographic Magazine www.ingema.net Interiér kostela Nìmecko WIES 4 D BAYERN BAVORSKO Do seznamu UNESCO byl v roce 1983 zahrnut rokokový

Více

Turnaj HALAS ligy v logických úlohách Brno

Turnaj HALAS ligy v logických úlohách Brno ŠRešitel Šas ody celkem Turnaj HLS ligy v logických úlohách rno Èas øešení ) Iso tykadla ) Iso tykadla ) Iso tykadla SUOKUUP.OM ) omina ) omina ) omina ) Pyramida 8) Pyramida ) Pyramida ) asy as ) asy

Více

Základ grafického manuálu Pirátské strany autor: Eva Tylšarová

Základ grafického manuálu Pirátské strany autor: Eva Tylšarová Základ grafického manuálu Pirátské strany autor: Eva Tylšarová PIRÁTSKÁ STRANA LOGO CZECH PIRATES PIRÁTSKÁ STRANA Logo, které jsem navrhla je zjednodušený clipart laptopu, na jehož displeji je zobrazena

Více

skupina PASPORTAPROJEKT Vypracoval:Neckář Pavel Datum:Listopad201

skupina PASPORTAPROJEKT Vypracoval:Neckář Pavel Datum:Listopad201 skupina PASPORTAPROJEKT DOPRAVNÍHOZNAČ ENÍ ISO901:209 ISO1401:205 OHSAS1801:208 OBECBĚ LEČ Vypracoval:Neckář Pavel Datum:Listopad201 Pasport a projekt dopravního znaèení obec Bìleè 1. ÚVOD K PASPORTU A

Více

RENESANCE V ČECHÁCH. mecenáš umění rudolfínská doba

RENESANCE V ČECHÁCH. mecenáš umění rudolfínská doba RENESANCE V ČECHÁCH U nás tento sloh nebyl nadlouho, pouze v 16.st za vlády Ferdinanda Habsburského, který povolal na přestavbu Pražského hradu italské umělce a pak především za Rudolfa II. mecenáš umění

Více

CO JEŠTÌ NEVÍŠ O BLATNÉ? v rámci kampanì S OÈIMA NAVRCH HLAVY

CO JEŠTÌ NEVÍŠ O BLATNÉ? v rámci kampanì S OÈIMA NAVRCH HLAVY CO JEŠTÌ NEVÍŠ O BLATNÉ? v rámci kampanì S OÈIMA NAVRCH HLAVY Každé mìsto má svou historii a své zajímavosti. Vydej se s námi nyní na procházku po Blatné. Na trase budeš plnit úkoly v pracovních listech

Více

Hejkal. prosinec 2005 cena 5 Kè. Obecní noviny vydává OÚ Vítìzná. Hejkala? Nový Hejkal. Nového Hejkala

Hejkal. prosinec 2005 cena 5 Kè. Obecní noviny vydává OÚ Vítìzná. Hejkala? Nový Hejkal. Nového Hejkala nový nový Hejkal 3. roèník Obecní noviny vydává OÚ Vítìzná prosinec 2005 cena 5 Kè INFORMACE PRO OBÈANY Nový Hejkal Nového Hejkala Starosta CHCETE PSÁT DO Hejkala? Máte-li zájem podìlit se s ostatními

Více

Úvodní slovo po celou dobu dodržovali podmínky B. Charakteristika Spoleèného regionálního operaèního programu C. Pravidla pro užívání loga SROP

Úvodní slovo po celou dobu dodržovali podmínky B. Charakteristika Spoleèného regionálního operaèního programu C. Pravidla pro užívání loga SROP Evropská unie Úvodní slovo Tento manuál slouží jako dùležitý dokument a zároveò pomùcka, která by jasnì a pøehlednì informovovala a pøitom se stala srozumitelným prùvodcem pøi používání a využívání loga

Více

GENvia, s.r.o. ZÁKLADNÍ VYUÈENA STØEDNÍ S MATURITOU VOŠ

GENvia, s.r.o. ZÁKLADNÍ VYUÈENA STØEDNÍ S MATURITOU VOŠ DOTAZNÍK KE GENETICKÉMU VYŠETØENÍ (pro ženy) ŽENA OSOBNÍ DATA KLIENTKY PØÍJMENÍ DATUM NAROZENÍ RODNÉ ÈÍSLO TELEFON (MOBIL) ADRESA UKONÈENÉ ŠKOLNÍ VZDÌLÁNÍ ZAMÌSTNÁNÍ NÁRODNOST DATUM SÒATKU JMÉNO MÍSTO

Více

www.zlinskedumy.cz 1

www.zlinskedumy.cz 1 www.zlinskedumy.cz 1 GOTIKA ÚVOD KATEDRÁLA středověk je doba stavebního rozvoje staví se klasické hrady, kláštery, mosty a silnice hlavní dominantou stavební činnosti je budování kostelů důvodem je silný

Více

Zámecký areál ve Svojšíně. Aktualizace projektu záchrany Etapa pro roky 2015-2020. Památkový atelier v Plzni

Zámecký areál ve Svojšíně. Aktualizace projektu záchrany Etapa pro roky 2015-2020. Památkový atelier v Plzni Zámecký areál ve Svojšíně Aktualizace projektu záchrany Etapa pro roky 2015-2020 Objednatel: Zpracoval: Obec Svojšín Památkový atelier v Plzni Plzeň červen 2015 Identifikační údaje Návrh stavby: Zámecký

Více

Kostel sv. Jakuba u Bochova

Kostel sv. Jakuba u Bochova Kostel sv. Jakuba u Bochova Nálezová zpráva z archeologického výzkumu Karlovy Vary KMKK, Muzeum Karlovy Vary 15. března 2008 Mgr. Jiří Klsák, Bc. Jan Tajer Lokalizace a historie kostela Kostel sv. Jakuba

Více

14.1. Dùm s peèovatelskou službou Vltavínská, Tøebíè

14.1. Dùm s peèovatelskou službou Vltavínská, Tøebíè 14. Praktická èást 14.1. Dùm s peèovatelskou službou Vltavínská, Tøebíè bjekt se nachází na samém okraji mìsta Tøebíè, v tìsném sousedství mìstské polikliniky a jednou z èástí nemocnice. S objektem sousedí

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_126 Datum: 28.2.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_126 Datum: 28.2. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

Svìtové dìdictví UNESCO TRIER (TREVÍR)

Svìtové dìdictví UNESCO TRIER (TREVÍR) Svìtové dìdictví UNESCO TRIER (TREVÍR) Lumír Pecold, Vladimír Tkáè Internet Geographic Magazine www.ingema.net Nìmecko TRIER (TREVÍR) D RHEINLAND-PFALZ PORÝNÍ-FALCKO Trevírské øímské památky, spoleènì

Více

17. Za památnými stromy Nového Mìsta

17. Za památnými stromy Nového Mìsta Celková délka trasy: 2,6 km Poèet stromù: 2 Poèet informaèních tabulí: 1 17. Za památnými stromy Nového Mìsta Vycházka nás povede z Václavského námìstí k univerzitní botanické zahradì. Vhodným východiskem

Více

Rekonstrukce Bílé věže v Hradci Králové

Rekonstrukce Bílé věže v Hradci Králové Rekonstrukce Bílé věže v Hradci Králové Statutární město Hradec Králové 10/2013-12/2014 Kralovehradecký kraj Společnost BAK stavební společnost, a.s. jako vedoucí sdružení se společností RenoArt s.r.o.

Více

Svìtové dìdictví UNESCO MESSEL

Svìtové dìdictví UNESCO MESSEL Svìtové dìdictví UNESCO MESSEL Lumír Pecold, Vladimír Tkáè Internet Geographic Magazine www.ingema.net Ppress ve keré texty, fotografie, obrázky, mapy a pod. jsou chránìny autorskými právy jednotlivých

Více

skupina PASPORTAPROJEKT OBECBOROVÁ

skupina PASPORTAPROJEKT OBECBOROVÁ skupina PASPORTAPROJEKT DOPRAVNÍHOZNAČ ENÍ ISO901:209 ISO1401:205 OHSAS1801:208 OBEC Vypracoval:MichalŠ ustek Datum:ř íjen2012 Pasport a projekt dopravního znaèení - obec Borová 1. ÚVOD K PASPORTU A PROJEKTU

Více

město s historií průvodce památkami

město s historií průvodce památkami město s historií průvodce památkami Bazilika sv. Prokopa Se stavbou románské baziliky se začalo ve 30. letech 13. století a bazilika byla zasvěcena Panně Marii. Stavba byla během staletí několikrát poškozena,

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 466 Autor: Jan Smija Datum: 17. 4. 2013 Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Česká republika Téma:

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice NEJČASTĚJI POUŽÍVANÉ MATERIÁLY DRUHY STAVEB Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

září 2013 Světová a česká literatura od starověku po 18. století 4. ročník gymnázia (vyšší stupeň)

září 2013 Světová a česká literatura od starověku po 18. století 4. ročník gymnázia (vyšší stupeň) Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_129 Datum: 11.3.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_129 Datum: 11.3. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

Adršpach. V Adršpašských skalách zřícenina Starý hrad (Althaus) založen ve 13. století, zanikl v 15. století.

Adršpach. V Adršpašských skalách zřícenina Starý hrad (Althaus) založen ve 13. století, zanikl v 15. století. Adršpach - obec horského rázu rozložená podél silnice má dvě části: Horní a Dolní. Od založení byli původními obyvateli vždy Němci. Jméno znamená vesnice kance. Kolem roku 1250 kraj kolem horního toku

Více

Bezpeènostní dveøe NEXT SD 102, 121 (F) Instalaèní manuál 1.12.2006

Bezpeènostní dveøe NEXT SD 102, 121 (F) Instalaèní manuál 1.12.2006 Bezpeènostní dveøe SD 102, 121 (F) Instalaèní manuál 1.12.2006 spol. s r.o. Pobøežní 8, Praha 8, 186 00 Tel: 224 816 458 Fax: 224 816 459 Nonstop infolinka: 602 335 878, 777 335 878 e-mail: next@next.cz

Více

Kostelec nad Orlicí, Nový zámek Rekonstrukce malovaných šablonových dekorů na stropech sálů č. 114, 115, 116 Spolupráce: Aleš Kacetl 2 3/2015

Kostelec nad Orlicí, Nový zámek Rekonstrukce malovaných šablonových dekorů na stropech sálů č. 114, 115, 116 Spolupráce: Aleš Kacetl 2 3/2015 NÁSTĚNNÉ MALBY Šternberk, bývalý augustiniánský klášter Odkryv a restaurování barokních maleb ve špaletách a v nástropním zrcadle ve 2. nadzemním podlaží 3 4/2015 Hořovice, zámek Zajištění nástropní malby

Více

kat. è. 9 èp. 33 (býv. è. 8) (pè. 56/1) èp. 60 (pè. 56/2)

kat. è. 9 èp. 33 (býv. è. 8) (pè. 56/1) èp. 60 (pè. 56/2) kat. è. 9 èp. 33 (býv. è. 8) (pè. 56/1) èp. 60 (pè. 56/2) zan.usedlost domem byla vynášena podstávkou tvoøenou štenýøi se dvìma šikmými pásky. Štít do návsi s podlomenicí a obdélným kabøincem byl støechovitì

Více

Integrované projekty - význam spolupráce. Konstantinovy Láznì I 5.

Integrované projekty - význam spolupráce. Konstantinovy Láznì I 5. Integrované projekty - význam spolupráce Konstantinovy Láznì I 5. 11. 2009 Mikroregion Konstantinolázeòsko BEZDRUŽICE - dobrovolný svazek obcí - vznikl v roce 2000 - nyní jej tvoøí 9 obcí (z toho 2 mìsta)

Více

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie Kostel Nanebevzetí Panny Marie První písemná zmínka Doba vzniku Skutče není přesně známa, dle písemných pramenů však existovala již před vznikem hradu Rychmburk; roku 1289 ji postoupil král Václav II.

Více

Kostel sv. Petra a Pavla na Horní Bobrové

Kostel sv. Petra a Pavla na Horní Bobrové Kostel sv. Petra a Pavla na Horní Bobrové HISTORIE Nejstarší písemná památka uvádí, že kostel sv. Petra a Pavla patřil na klášterním panství žďárského kláštera cisterciáků k nejstarším. Kostel měl mít

Více

Kulturní dědictví Hmotné kulturní dědictví UNESCO v ČR

Kulturní dědictví Hmotné kulturní dědictví UNESCO v ČR 06. 02. 2012, Brno Připravil: PhDr. Jitka Brešová, CSc. Tento projekt byl podpořen finančními prostředky z EU Kulturní dědictví Hmotné kulturní dědictví UNESCO v ČR Tato prezentace vznikla jako výstup

Více

www.praguecityline.cz Série - Bezbariérové trasy Českou republikou Plzeň město piva

www.praguecityline.cz Série - Bezbariérové trasy Českou republikou Plzeň město piva Série - Bezbariérové trasy Českou republikou Plzeň město piva Tato trasa je publikována jako součást série bezbariérových tras Českou republikou, které jsou vhodné pro bezbariérové cestování Všechny publikované

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 5.4.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_135 Datum: 5.4. Anotace: Valticko lednický areál a Pálava jako turistický region specifika, kulturní památky, využitelnost z hlediska turistického ruchu Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou

Více

Ú p i c e. Pohled na kostel s věží od Velbaby - 1 -

Ú p i c e. Pohled na kostel s věží od Velbaby - 1 - Ú p i c e - město, které se rozkládá po obou březích řeky Úpy. Vznikla v 11. století na obchodní stezce v téže době jako Trutnov. Původně obec při vtoku potoka téhož jména do Úpy. Na ostrohu nad ní později

Více

DUM č. 17 v sadě. 21. Ze-3 Kraje ČR

DUM č. 17 v sadě. 21. Ze-3 Kraje ČR projekt GML Brno Docens DUM č. 17 v sadě 21. Ze-3 Kraje ČR Autor: Drahomír Hlaváč Datum: 05.03.2014 Ročník: 3. ročníky Anotace DUMu: Kraje České republiky, památky UNESCO v krajích ČR Materiály jsou určeny

Více

Doba husitská a obraz husitství v české literatuře

Doba husitská a obraz husitství v české literatuře Maturitní otázka č. 4, E4 Zdeněk Tobolík Doba husitská a obraz husitství v české literatuře Osnova: 1. Charakteristika politických a společenských poměrů za vlády Václava IV. 2. Kritici církve, Jan Hus

Více

kat. è. 1 èp. 63 (pè. 3) (pè.4, 5) škola bývalá

kat. è. 1 èp. 63 (pè. 3) (pè.4, 5) škola bývalá Katalog objektù kat. è. 1 èp. 63 (pè. 3) (pè.4, 5) škola bývalá Bývalá škola situovaná na sz stranì popické návsi severnì od kostela. Objekt v souèasné dobì opuštìn; bez využití. Pøízemní zdìný objekt.

Více

EU Legal Update EVROPSKÝ SYSTÉM OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ. Èervenec 2003 VYBRANÉ OKRUHY OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ

EU Legal Update EVROPSKÝ SYSTÉM OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ. Èervenec 2003 VYBRANÉ OKRUHY OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ Èervenec 2003 David Emr david.emr@wl.ey.cz Weinhold Legal, v.o.s. Charles Square Center Karlovo námìstí 0 20 00 Praha 2 Èeská republika Tel.: (420) 225 335 333 Fax: (420) 225 335 444 Weinhold Legal, v.o.s.

Více

GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU

GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU GYMNÁZIUM TÝN NAD VLTAVOU Autor: Mgr. Lukáš Boček Datum: 27.1.2013 Ročník: kvinta Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura Tematický okruh: Literární komunikace

Více

5.1 Øízení o žádostech týkajících se mezinárodních ochranných známek pøihlašovatelù z Èeské republiky

5.1 Øízení o žádostech týkajících se mezinárodních ochranných známek pøihlašovatelù z Èeské republiky 30 5.1 Øízení o žádostech týkajících se mezinárodních ochranných známek pøihlašovatelù z Èeské republiky Prùzkumový pracovník vyøizuje žádosti o mezinárodní zápis ochranných známek pøihlašovatelù, pro

Více

KRONIKA JIMRAMOVA 1996. Obrazová dokumentace

KRONIKA JIMRAMOVA 1996. Obrazová dokumentace KRONIKA JIMRAMOVA 1996 Obrazová dokumentace Výstavba nové haly a.s. GAMA Oprava fasády č.p. 41 Nová prodejna v Dolní ulici Čistička odpadních vod Kabelizace telefonní sítě Kabelizace telefonní sítě Žabárna

Více

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_137 Datum: 11.4.

Předmět: Regionální turistické služby. Ročník: IV. Téma: Regiony ČR. Vypracoval: Mgr. Jaromír Šebek Materiál: VY_32_INOVACE_137 Datum: 11.4. Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 65-42-M/02 Cestovní ruch Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Regionální turistické služby Ročník: IV.

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Pořadové číslo projektu: CZ.1. 07/1. 4. 00/21.2712 Šablona: VY_32_INOVACE_1_08_Vv Ročník: 3., 4. a 5. Datum vytvoření: 10. 4. 2013 Datum ověření ve výuce: 17.

Více

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI

PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI Odkaz J. A. Komenského. Tradice a výzvy české vzdělanosti Evropě PRACOVNÍ LIST KE STÁLÉ EXPOZICI STŘEDNÍ ŠKOLY Pokyny ke zpracování: Jednotlivé tematické celky jsou v expozici rozlišeny barevně. Na otázku

Více

UNESCO ČESKÉ DIVY SVĚTA

UNESCO ČESKÉ DIVY SVĚTA Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 UNESCO

Více

RENESANČNÍ ARCHITEKTURA V ČESKÝCH ZEMÍCH

RENESANČNÍ ARCHITEKTURA V ČESKÝCH ZEMÍCH RENESANČNÍ ARCHITEKTURA V ČESKÝCH ZEMÍCH Karel Švuger DVK/ 3. ročník Červen 2012 VY_32_INOVACE_DVK22/14 Obrazová dokumentace, základní charakterizace CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY RENESANČNÍ ARCHITEKTURY Zdivo

Více

Dosud vyšlo: 100 + 1 Sudoku pro každého 2

Dosud vyšlo: 100 + 1 Sudoku pro každého 2 Úvod Dosud vyšlo: 100 + 1 Sudoku pro každého 100 + 1 Sudoku pro každého 2 200 + 1 Sudoku pro každého 3 100 + 1 Sudoku junior 200 + 1 Sudoku pro každého Uvedené soubory hádanek si mùžete objednat i v našem

Více

6. Z Chodova do Kunratic

6. Z Chodova do Kunratic 6. Z Chodova do Kunratic Celková délka trasy: 8,2 km Poèet stromù: 8 Poèet informaèních tabulí: 1 Vycházka má jako výchozí bod zastávku autobusù MHD Chodovská tvrz, kde je možné vystoupit z linek è. 125,

Více

Tipy na výlety POZNEJTE MĚSTO DOBŘÍŠ

Tipy na výlety POZNEJTE MĚSTO DOBŘÍŠ POZNEJTE MĚSTO DOBŘÍŠ Při návštěvě téměř devítitisícové Dobříše, rozkládající se v úpatí brdského pohoří a vzdálené zhruba 40 km od Prahy, se jistě nebudete nudit. Díky krásným lesům je okolí města lákavou

Více

Třicetiletá válka v Evropě

Třicetiletá válka v Evropě Třicetiletá válka v Evropě Třicetiletá válka / 1618 1648 / 1/ válka česká 1618 1620 2/ válka falcká 1621 1624 3/ válka dánská 1624 1630 4/ válka francouzsko švédská 1630 1648 nábožensko politický konflikt

Více