U S N E S E N Í. t a k t o :

Transkript

1 KSLB 76 INS 24132/2014-A-9 U S N E S E N Í Krajský soud v Ústí nad Labem pobočka v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vandou Rozsypalovou v insolvenční věci dlužníka Tomáš Harasim, nar , IČ , bytem Seniorů 1618/9, Liberec Vratislavice nad Nisou, doručovací adresa Ladova 232/33, Jablonec nad Nisou- Rýnovice, o insolvenčním návrhu t a k t o : I. Zjišťuje se úpadek dlužníka Tomáš Harasim, nar bytem Seniorů 1618/9, Liberec Vratislavice nad Nisou, doručovací adresa Ladova 232/33, Jablonec nad Nisou- Rýnovice. II. Z a m í t á s e návrh na povolení oddlužení ze dne III. IV. Na majetek dlužníka se prohlašuje konkurs. Konkurs prohlášený na majetek dlužníka b u d e řešen jako konkurs nepatrný. V. Insolvenčním správcem se ustanovuje INSOL.UTION v.o.s., IČ , se sídlem Koněvova 2660/141, Praha 3, provozovna tř. Generála Svobody 45, Liberec - Nové Pavlovice. VI. VII. Účinky rozhodnutí o úpadku a účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Insolvenční soud vyzývá věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 2 měsíců ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. VIII. Insolvenční soud vyzývá osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, aby napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale insolvenčnímu správci. IX. Insolvenční soud vyzývá věřitele, aby insolvenčnímu správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na dlužníkových věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách. Pokud tak neučiní, mohou odpovídat za škodu nebo jinou újmu vzniklou tím, že do majetkové podstaty nebude včas sepsán majetek dlužníka sloužící k zajištění, nebo tím, že nebudou včas zjištěna zajišťovací práva (to však neplatí, jsou-li tato zajišťovací práva zřejmá z veřejného seznamu). X. Insolvenční soud vyzývá věřitele, aby, hodlají-li popřít pravost, výši a pořadí pohledávky jiného věřitele, tak učinili písemným podáním na formuláři, zveřejněném na internetovém portále Ministerstva spravedlnosti ČR - doručeném insolvenčnímu soudu nejpozději 3 pracovní dny přede dnem konání přezkumného jednání o popřené pohledávce. Po uplynutí této lhůty již nelze měnit uplatněný důvod popření. K popření pohledávky učiněnému ve formě, která v době konání přezkumného jednání o popřené pohledávce vyžaduje jeho písemné doplnění, předložení jeho originálu, případně předložení písemného podání shodného znění, se nepřihlíží.

2 Pokračování KSLB 76 INS 24132/2014 XI. XII. Insolvenční soud nařizuje přezkumné jednání na den 9. ledna 2015 v 10:00 hod. do budovy Krajského soudu v Ústí nad Labem pobočka v Liberci, jednací síň č. 26. Prezence účastníků začíná deset minut před začátkem jednání. Insolvenční soud předvolává dlužníka a insolvenčního správce k přezkumnému jednání s tím, že jejich účast je nezbytná. Insolvenční správce se na své nebezpečí a na své náklady může dát zastoupit při přezkumném jednání jinou osobou zapsanou do seznamu insolvenčních správců. XIII. Insolvenční soud svolává schůzi věřitelů, která se bude konat bezprostředně po skončení přezkumného jednání na stejném místě. Předmětem jednání schůze věřitelů bude: zpráva insolvenčního správce o jeho dosavadní činnosti; rozhodnutí o hlasovacích právech věřitelů, jejichž pohledávka byla na přezkumném jednání popřena, je vázána na podmínku nebo nebyla zjištěna; volba věřitelského orgánu; rozhodnutí věřitelů o případném odvolání dosavadního insolvenčního správce z funkce a ustanovení nového insolvenčního správce; usnesení schůze věřitelů o určení osoby znalce pro účely ocenění majetkové podstaty. XIV. Insolvenční soud ukládá dlužníku, aby do 15 dnů sestavil a odevzdal insolvenčnímu správci seznamy svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků a věřitelů. XV. Insolvenční soud ukládá insolvenčnímu správci, aby nejpozději 15 dnů před konáním nařízeného přezkumného jednání předložil insolvenčnímu soudu zpracovaný seznam přihlášených pohledávek tak, aby jej insolvenční soud mohl zveřejnit v insolvenčním rejstříku. O d ů v o d n ě n í Na základě insolvenčního návrhu dlužníka bylo u Krajského soud v Ústí nad Labem pobočky v Liberci v souladu s ust. 101 odst. 1 zákona č 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona, dále jen i.z. ) zahájeno s účinky ode dne insolvenční řízení dlužníka. Dlužník podal insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Dlužník uvedl, že má 11 závazků v celkové výši Kč u 8 věřitelů. Závazky jsou nezajištěné a 4 jsou vykonatelné. Většina závazků je po splatnosti delší 3 měsíců. Mezi závazky je i závazek věřitele Českomoravská stavební spořitelna a.s. ve výši ,-- Kč, který je zajištěn majetkem třetí osoby. Uvedl, že nevlastní žádný nemovitý majetek. Významná část závazků dlužníka pochází z jeho podnikání. Jeho příjem tvoří pouze mzda od zaměstnavatele Talmon s.r.o. v průměrné výši ,-- Kč. Oddlužení je schopen splnit pouze proto, že má uzavřenou darovací smlouvu se společností Randi Goup s.r.o. IČ Dlužník doložil Smlouvu o vypořádání vzájemných majetkových vztah a práv a povinností společného bydlení ze dne , dle které nemovitost v katastrálním území Bozkov budova č.p. 97 s přilehlými pozemky po rozvodu bude v podílovém spoluvlastnictví dlužníka a jeho manželky Lenky Harasimové. Dlužník se následně znovu oženil dne Dlužník má dvě vyživovací povinnosti, a to k dětem z prvního manželství a celková výše vyživovacích povinností činí dle rozhodnutí soudu ze dne

3 Pokračování KSLB 76 INS 24132/ částku 6.000,-- Kč měsíčně. Dlužník však dokládá příjem pouze ve výši ,-- Kč měsíčně. Zaměstnavatel dlužníka je společnost Talmon s.r.o., ve které jedinou jednatelkou a společnicí je manželka dlužníka. Soud zjistil, že současným vlastníkem nemovitosti v katastrálním území Bozkov jsou dle evidence obyvatel rodiče dlužníka, kteří nemovitost nabyli darovací smlouvou ze dne Z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že vlastníky stejných nemovitostí ke dni byli dlužník s manželkou Lenkou a nemovitost byla v SJM. Dlužník tedy nevypořádal společné jmění manželů tak, jak tvrdil v návrhu, tj. změnou společného jmění manželů v podílové spoluvlastnictví, ale nemovitost byla darována rodičům dlužníka. Poskytovatel důchodu dlužníka je obchodní společnost. Míra dlužníkových závazků pocházející z podnikatelské činnosti je minimálně ,-- Kč což je minimálně 30% všech závazků. Je nesporné, že dlužník je v úpadku. Dlužník toto sám tvrdí a z předložených listin vyplývá, že má majetek v hodnotě 0,-- Kč a závazky v hodnotě ve výši ,-- Kč a tyto své závazky nesplácí po dobu delší 30 dnů. Podle 3 odst. 1 i.z. je dlužník v úpadku, jestliže má (a) více věřitelů a (b) peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a (c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ). Podle odst. 2 tohoto ustanovení se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže (a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo (b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo (c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo (d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v 104 odst. 1 i.z., kterou mu uložil insolvenční soud. Podle ust. 136 odst. 1 i.z. vydá insolvenční soud rozhodnutí o úpadku, Protože dlužník je v platební neschopnosti rozhodl soud o úpadku výrokem č. I. Před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku se soud zabýval tím, zda dlužník jednal v poctivém záměru při podání návrhu na povolení oddlužení. Dlužník daroval svůj jediný nemovitý majetek svým rodičům. Znemožnil tak věřitelům možnost domáhat se uspokojení svých pohledávek prodejem nemovitostí. K darování nemovitostí došlo 3 roky před podáním návrhu na povolení oddlužení, avšak úmyslně zkracující úkon lze odporovat až 5 let před zahájením insolvenčního řízení. Z listin založených ve spise soud zjistil, že již , tj. pouze 4 měsíce po darování nemovitosti byl vydán rozhodčí nález, dle kterého dlužník dlužní částku ,-- Kč s příslušenstvím společnosti Profi Credit Czec a.s. Tento věřitel má neuhrazenou pohledávku doposud, když pod č.j. 24 EXE 1260/2013 byla Okresním soudem v Jablonci nařízena exekuce. Je tedy zřejmé, že dlužník již v době darování nemovitostí rodičům si musel být vědom svých závazků, které nesplácel a je nepochybné, že úmyslem dlužníka bylo zmařit budoucí uspokojení věřitelů exekucí. Tento úmysl dokládá rovněž skutečnost, že dne , tj. před darováním nemovitosti, vydal Okresní soud v Jablonci nad Nisou platební rozkaz 20 C 288/2011, kterým stanovil dlužníkovi povinnost zaplatit žalobci Vasylu Urstovi částku 61 tis. Kč s příslušenstvím. V okolnosti, že dlužník daroval nemovitost svým rodičům, aby zamezil možnost uspokojení věřitelů výkonem rozhodnutí a zpeněžením v rámci oddlužení, soud spatřuje nepoctivý záměr dlužníka při podání návrhu na povolení oddlužení. Rovněž pak nepoctivý záměr vyplývá z toho, že dlužník neposkytl svým věřitelům veškeré své příjmy a majetek po účely uspokojení jejich pohledávek. Dle návrhu na povolení oddlužení lze oddlužení dosáhnout pouze pomocí důchodu od obchodní společnosti. Obchodní společnost je založena k podnikání za účelem dosažení zisku. Taková společnost nikdy nevyplácí bez dalšího důchod fyzické osobě v celkové výši ,-- Kč. Je tedy

4 Pokračování KSLB 76 INS 24132/2014 zřejmé, že dlužník činil úkony s cílem vyvedení majetku z dosahu věřitelů, tak aby jim nabídl v oddlužení pomocí nastrčené právnické osobě pouze tolik, kolik je nezbytné k dosažení účelu oddlužení. Přičemž závazky dlužníka jsou bezúspěšně vymáhány již déle než tři roky. Takové jednání je nepoctivým záměrem a nelze mu poskytnout právní ochranu. Dle 395 odst. 1 písm. a) i.z. insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že jím je sledován nepoctivý záměr. Protože dlužník podáním návrhu na povolení oddlužení sledoval nepoctivý záměr, soud návrh na povolení oddlužení zamítl. Dle 396 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem. Protože insolvenční soud výrokem II. zamítl návrh na povolení oddlužení, rozhodl současně o způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem výrokem III. Dle 314 i.z. o nepatrný konkurs jde, jestliže a) dlužníkem je fyzická osoba, která není podnikatelem, nebo b) nebyl zjištěn celkový obrat dlužníka podle zvláštního právního předpisu za poslední účetní období předcházející prohlášení konkursu přesahující Kč a dlužník nemá více než 50 věřitelů. Rozhodnutí o tom, že jde o nepatrný konkurs, může insolvenční soud vydat i bez návrhu a spojit je s prohlášením konkursu nebo je vydat kdykoli v průběhu insolvenčního řízení po prohlášení konkursu. Vyjde-li dodatečně najevo, že konkurs neměl být považován za nepatrný, insolvenční soud přijaté rozhodnutí bez zbytečného odkladu zruší. Proti rozhodnutí není odvolání přípustné, musí však být vždy odůvodněno. Dlužník tvrdí, že není podnikatelem a je zaměstnán v pracovním poměru. Jsou splněny podmínky pro řešení úpadku jako nepatrný konkurs. Poučení o opravných prostředcích: Proti bodu I. výroku tohoto usnesení lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne v Ústí nad Labem pobočky v Liberci. Odvolání může podat pouze dlužník. V odvolání lze namítat pouze to, že rozhodnutí o úpadku nemělo být vydáno proto, že úpadek není osvědčen, nebo proto, že tomu brání překážka stanovená v tomto zákoně. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží. Proti bodu II. výroku tohoto usnesení lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne v Ústí nad Labem pobočky v Liberci. Odvolání může podat pouze osoba, která návrh na povolení oddlužení podala. Proti bodu III. výroku tohoto usnesení lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne v Ústí nad Labem pobočky v Liberci. Proti bodu IV. tohoto usnesení není odvolání přípustné.

5 Pokračování KSLB 76 INS 24132/2014 Proti bodu V. výroku tohoto usnesení lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne v Ústí nad Labem pobočky v Liberci. V odvolání lze namítat pouze to, že ustanovený insolvenční správce nesplňuje podmínky pro ustanovení nebo není nepodjatý. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží. Proti bodům VI. XV. výroku tohoto usnesení není odvolání přípustné. Poučení pro věřitele: Přihláška pohledávky a její přílohy se podávají dvojmo u insolvenčního soudu na předepsaném formuláři zveřejněném na internetovém portále Ministerstva spravedlnosti ČR - Za správnost údajů uvedených v přihlášce jeho pohledávky odpovídá věřitel. ( 173 odst. 1 a 176 insolvenčního zákona) K přihlášce pohledávky je nutné připojit listiny, kterých se přihláška dovolává. Vykonatelnost pohledávky se prokazuje veřejnou listinou. ( 177 insolvenčního zákona) Přihláška musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. ( 174 odst. 2 insolvenčního zákona) Jde-li o pohledávku zajištěnou, musí věřitel v přihlášce uvést, zda uplatňuje právo na její uspokojení ze zajištění a označit druh zjištění a dobu jeho vzniku; nestane-li se tak, má se za to, že právo na uspokojení přihlašované pohledávky ze zajištění v insolvenčním řízení uplatněno nebylo. ( 174 odst. 3 insolvenčního zákona) Jde-li o pohledávku vykonatelnou, musí věřitel v přihlášce uvést i skutečnosti, o které vykonatelnost opírá. ( 174 odst. 4 insolvenčního zákona) Přihlašují se i pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, jakož i pohledávky vykonatelné včetně těch, které jsou vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucí. ( 173 odst. 2 insolvenčního zákona) Přihlásit lze i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku. Pohledávky věřitelů vázané na splnění rozvazovací podmínky se považují v insolvenčním řízení za nepodmíněné, dokud rozvazovací podmínka není splněna. Na pohledávky věřitelů vázané na splnění odkládací podmínky nemá zahájení insolvenčního řízení vliv. ( 173 odst. 3 insolvenčního zákona) Přihláška pohledávky má pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloby nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. ( 173 odst. 4 insolvenčního zákona) K popření pohledávky přihlášeným věřitelem se přihlíží, jen obsahuje-li podání všechny náležitosti a je-li doručeno insolvenčnímu soudu nejpozději 3 pracovní dny přede dnem konání přezkumného jednání o popřené pohledávce; 43 občanského soudního řádu se nepoužije. Po uplynutí této lhůty již nelze měnit uplatněný důvod popření. K popření pohledávky učiněnému ve formě, která v době konání přezkumného jednání o popřené pohledávce vyžaduje jeho písemné doplnění, předložení jeho originálu, případně předložení písemného podání shodného znění, se nepřihlíží. ( 200 odst. 2 insolvenčního zákona) Jestliže insolvenční soud popření pohledávky neodmítne, považuje se podání, jímž přihlášený věřitel popřel pohledávku, od rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, nejdříve však po uplynutí 10 dnů od skončení přezkumného jednání, za žalobu, kterou tento věřitel uplatnil

6 Pokračování KSLB 76 INS 24132/2014 u insolvenčního soudu své popření vůči věřiteli, který pohledávku přihlásil. ( 200 odst. 5 insolvenčního zákona) Jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci. ( 200 odst. 6 insolvenčního zákona) Přihlášený věřitel, který popřel pohledávku, je povinen složit do 15 dnů po skončení přezkumného jednání o popřené pohledávce u insolvenčního soudu jistotu na náklady řízení incidenčního sporu ve výši Kč. Nebylo-li v době konání přezkumného jednání o popřené pohledávce ještě rozhodnuto o způsobu řešení úpadku, neskončí tato lhůta dříve než uplynutím 10 dnů od rozhodnutí o způsobu řešení úpadku. ( 202 odst. 3 insolvenčního zákona) Insolvenční soud může uložit přihlášenému věřiteli, který popřel pohledávku, aby v incidenčním sporu složil i jistotu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla věřiteli popřené pohledávky nedůvodným popřením pohledávky. Učiní tak jen na návrh věřitele popřené pohledávky, který doloží, že mu vznik takové škody nebo jiné újmy zjevně hrozí. Jestliže však podle dosavadních výsledků insolvenčního řízení lze očekávat, že popření pohledávky bude důvodné, insolvenční soud návrh věřitele popřené pohledávky na složení této jistoty zamítne. Přiměřeně se dále použijí ustanovení občanského soudního řádu o jistotě u předběžného opatření. Nebude-li tato jistota složena, nebo nedoloží-li přihlášený věřitel insolvenčnímu soudu, že povinnost složit jistotu podle zákona nemá, insolvenční soud žalobu, kterou přihlášený věřitel uplatnil popření pohledávky, odmítne. Povinnost složit tuto jistotu nemá přihlášený věřitel, který ve lhůtě stanovené ke složení jistoty osvědčí, že jistotu bez své viny nemohl složit a že je tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by mu mohla vzniknout újma. Přihlášený věřitel dále nemá povinnost složit jistotu po dobu, po kterou jeho popření nemá vliv na zjištění popřené pohledávky. ( 202 odst. 4, 5 a 6 insolvenčního zákona) Poučení pro účastníky řízení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku, dlužníkovi, insolvenčnímu správci a navrhovateli se však doručuje i zvlášť. Lhůta k podání odvolání však začíná běžet ode dne, kdy bylo toto usnesení doručeno účastníkovi zvláštním způsobem ( 74 odst. 2 insolvenčního zákona) Dlužník je povinen poskytnout insolvenčnímu správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost a dbát jeho pokynů. ( 210 odst. 1 insolvenčního zákona) za správnost vyhotovení: Adriana Vojtěchová V Liberci dne 13. října 2014 Mgr. Vanda Rozsypalová v. r. soudkyně