Rozpočtový výhled města UHERSKÝ BROD s analýzou financí města

Transkript

1 22. května 2011 Zpracováno dne Rozpočtový města UHERSKÝ BROD s analýzou financí města na roky 2014 až 2017 při schválení platný do konce roku 2014 Obsahuje: analýzu financí města uvedení silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení financí (SWOT analýza financí) posouzení finančního zdraví města stanovení finančních možností města doporučený strop bezpečné zadluženosti návrh pravidel pro sestavení rozpočtů města posouzení reálnosti investičního záměru rekonstrukce radnice doporučení Ing. Luděk Tesař, mobil: , ludek.tesar@cityfinance.cz

2 OBSAH ÚVOD... 1 ANALÝZA FINANCÍ... 2 TEORETICKÝ ÚVOD... 2 ANALÝZA... 4 ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY DOPORUČENÍ A PRAVIDLA PRO TVORBU ROZPOČTŮ MĚSTA DOPORUČENÍ PRAVIDLA PRO SESTAVENÍ ROZPOČTŮ DOPADY ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU DO FINANCÍ MĚSTA ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST A KOMENTÁŘ KOMENTÁŘ K TABULKÁM VÝHLEDU PŘÍLOHA1: ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA - TABULKA PŘÍLOHA 2: KUMULOVANÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED SEZNAM TABULEK A GRAFŮ OBRÁZKY TABULKY GRAFY ZPRACOVATEL ŽIVOTOPIS KONTAKT... 31

3 ÚVOD Město Uherský Brod (dále jen město nebo Uherský Brod) tímto dokumentem naplňuje povinnosti dané mu zákonem č. 250/2000 Sb., o Rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Obsahem jde dokument nad rámec zákonem daných náležitostí rozpočtového u uváděných v 3 uváděného zákona. Zejména analyzuje vývoj financí, trendy a stanovuje strop bezpečného úvěrového zatížení města k financování cílů a uvádí možné hrozby s vlivem na finance, včetně opatření a zabývá se také příležitostmi v oblasti financí. Výhled je důležitým pomocným nástrojem financování. Smyslem rozpočtového u je nastavit dlouhodobou udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti města, podpořit zdravý vývoj financí a schopnost města dostát svým závazkům. Pro správnou funkci u je třeba, aby byl plněn a ročně aktualizován. Nutné je průběžně reagovat na aktuální ekonomickou situaci, hrozby a rekapitulovat pravidelně hospodaření samosprávy, právě zejména s ohledem na rizika a příležitosti financí. Výhodou rozpočtového u je velká možnost manévrování do středně blízké budoucnosti 1. Na základě u je možné připravit včas strategii hospodaření a financí. Výhled se využívá zejména při sestavování rozpočtů a jako příloha k případným žádostem o úvěry a některé dotace. Rozpočtový se vytváří na období dvou až pěti let následujících po roce, na který se sestavuje roční. Obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích a o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovatelných záměrů. Ke zpracování rozpočtového u města bylo použito zejména těchto zdrojů: skutečnost roku 2012 města na rok 2013 s em interní finanční rozvahy města a harmonogram splácení úvěru výkazy plnění rozpočtu FIN 2-12M systém ARIS Web MF ČR (zejména ARIS 60M) systém ÚFIS prezentace údajů ÚSC Web MF ČR (zejména ÚFIS 01M) upravená predikce výnosů daní na roky 2014 až 2017 = snížená predikce výnosů daní státního rozpočtu 2013 zpráva o finanční stabilitě z ČNB vývoj makroekonomických indikátorů Českého statistického úřadu aktuální makroekonomické prognózy MF ČR, ČNB, KB a.s. a ČSÚ Město může díky plánování lépe zvládnout hrozby financí a využít příležitosti. Aby plnil svou roli, měl by být rozpočtový každý rok aktualizován. 1 2 až 5 let 1

4 ANALÝZA FINANCÍ Předpokladem pro řízení financí města s citem 2 a stavu financí. je znalost vývoje, trendu Stanovit správně finanční koncepci a znamená především znát trendy a stav financí, příležitosti a ohrožení. Samospráva může získat ucelený pohled na finance města pouze tehdy, má li souhrnné informace v časové řadě a v souvislostech. Bez těchto svodných údajů se může stát, že se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí města. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry. Následně ve u navrhneme doporučení, která může samospráva města využít dle svého uvážení. TEORETICKÝ ÚVOD Při posuzování finanční kondice obce, městyse nebo města je nutné si uvědomit, že je složen z příjmů a výdajů. Příjmy se dělí na ty, které se každoročně opakují (tzv. běžné příjmy), to jsou veškeré příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Výdaje je možné dělit podobně. Výdaje, které obec/městys/město musí každý rok vynaložit na provoz (běžné nebo též provozní výdaje, paralela ke státnímu rozpočtu, kde se nazývají mandatorními a quasimandatorními výdaji). Tyto výdaje musí samospráva vydat ze zákona nebo jimi financuje své provozní aktivity (údržba města nebo obce, příspěvkové organizace, organizační složky, úřad apod.). Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji nazýváme provozní saldo (to jsou prostředky, které zbývají samosprávě po úhradě provozu z běžných příjmů k volnému rozhodování). Vedle běžných výdajů existují také investice (kapitálové výdaje). Kapitálové výdaje jsou výdaje většinou na rozvoj. Rozdíl mezi veškerými příjmy a veškerými výdaji uskutečněnými od 1. ledna do 31. prosince daného roku (tzv. rozpočtového roku) se nazývá saldo rozpočtu. Provozní saldo rozpočtu je ale jiný a mnohem důležitější údaj než samotné saldo rozpočtu. Když totiž existuje deficitní, znamená to, že obec/městys/město realizovalo daný rok více výdajů než příjmů, ale deficit může být pokryt z úspor z předchozích let, z dotací které dorazí až následující rok, úvěrem apod. Avšak záporné provozní saldo může znamenat vážnou situaci, kdy obec/městys/město již nemá dostatek pravidelných příjmů na úhradu samotného provozu (běžných výdajů). To je obdobné, jako kdyby lidem doma nezbývalo daný rok dost peněz z výplaty na nájem a jiné výdaje chodu domácnosti. Vážnější úvaha se však týká delší budoucnosti fungování samosprávy a správy veřejného majetku. Města a obce v běžných výdajích většinou nemají 2 2

5 zahrnuty výdaje na odpisy 3 a nevytváří na ně ani rezervy, a to je opravdu velmi vážný problém 4. Města, městyse a obce financují opravy a havárie, ale nevytváří většinou odpovídající finanční zdroje (rezervy) na obnovu svého majetku, včetně technologických celků. Přesto často budují nový majetek, který opět vyvolá potřebu vytvářet zdroje na další odpisy. Výsledkem je zanedbaný obecní majetek. Ideální stav by byl, kdyby byly v rozpočtu samosprávy pokryty z běžných příjmů základní provozní výdaje 5 a obnova majetku byla řešena tvorbou finančních zdrojů na odpisy majetku, obdobně jako je tomu v podnikatelském sektoru. Obrázek 1. Na čem závisí příjmy a výdaje samosprávy PŘÍJMY Počet obyvatel Podnikatelé (fyzické osoby) Výše daně z příjmů z podnikatelů v katastru obce Velikost katastru Daň z nemovitostí Vlastní činnost Podniky, pronájmy majetku atd. Dotace Na výkon státní správy Na provoz zařízení samosprávy Investiční dotace Počet zaměstnanců pracujících v katastru Prodeje majetku Zdroj: VÝDAJE Provoz Objem a stav majetku 6 - údržba Ceny nakupovaných služeb a kvalita Efektivita organizací a společností Smlouvy ceny vs. dodávky Zaměstnanci kvalita a produktivita Výše a ceny dluhů Úřad lidé a efektivita jeho chodu Investice Politika rozvoje a řízení projektů Odpisy Politika udržitelnosti - potřebné výdaje na obnovu majetku Zřejmé je, že samospráva může řídit finance především skrze výdaje. Proto stav a vývoj financí bude vždy záviset především na stavu příjmů daného vnější ekonomikou, počtu obyvatel a podnikatelů a hlavně na politice samosprávy na straně výdajů. 3 Odpisy = zjednodušeně finance potřebné na obnovu dosavadního majetku. 4 Stejný problém řeší stát ve svých financích. 5 Tzn. tzv. kladné provozní saldo. 6 Majetek typu budov, lidského kapitálu a infrastruktury vyžaduje nejvíce zdrojů. 3

6 ANALÝZA Počet obyvatel města, na kterém závisí daňové příjmy, byl klesající. Počet obyvatel byl v roce 2011 celkem po posledním sčítání lidu. Od roku 1997 ubylo ve městě 1042 obyvatel. To znamená aktuálně na daňových příjmech ročně o cca 11 až 12 mil. Kč méně, než kdyby mělo město původní počet obyvatel. Co obyvatel, to řádově 10 až 11 tis. Kč, po novele RUD od 2013 to bude částka blízká 12 tis. Kč/obyvatel, ale pozor, součástí daňových příjmů budou dosavadní dotace na děti a žáky a také městu zřejmě ubudou příspěvky od ostatních obcí na děti a žáky a hrozí krácení jiných běžných dotací a příspěvků státu. Změnou počtu obyvatel město průměrně přicházelo o 75 obyvatel a cca o 700 tis. Kč ročně na daňových příjmech. Počet zaměstnanců, kteří mají na katastru Uherského Brodu místo výkonu práce také stagnoval a v roce 2011 mělo místo výkonu práce na katastru města 8789 zaměstnanců. Tento údaj má na příjmy města minimální vliv a je významný ze sociálního hlediska. Graf 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících na katastru Uherského Brodu Vývoj počtu obyvatel a počtu zaměstnanců pracujících v místě Počet obyvatel Počet zaměstnanců rok Zdroj: MFČR, ČSÚ a 7 Podle údajů ČSÚ. 4

7 Tabulka 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Uherského Brodu Počet obyvatel Počet zaměstnanců INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 10 let průměr od 2006 Počet obyvatel 99,5 99,8 99,8 98,9 100,0 99,1 100,3 99,5 99,9 99,5 100,0 99,2 99,7 99,6 98,8 99,6 Počet zaměstnanců 99,8 97,6 101,3 97,6 102,3 101,1 107,1 99,2 91,1 101,7 98,9 100,0 DOPAD ZMĚNY POČTU OBYVATEL NA DAŇOVÉ PŘÍJMY V tis. Kč roční průměr za 14 let Změna počtu -74, obyvatel Změna daňových příjmů v tis. Kč -701, změnou Zdroj: ČSÚ, počtu MFČR ARIS WEB, Vývoj celkové bilance obce ukazuje, že město ročně hospodařilo s příjmy nebo výdaji v objemu řádově od 200 do 670 mil. Kč. Za posledních 5 let se výdaje zvýšily více než celkové příjmy. Tabulka 2. Vývoj vybraných ukazatelů příjmů a výdajů Uherského Brodu tis.kč tis. Kč Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Běžné výdaje Kapitálové výdaje Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 10 let průměr za posledních 5 let 1. Daňové příjmy 105,7 108,2 107,8 98,6 129,0 119,8 102,4 118,2 101,5 99,6 108,0 110,0 85,4 108,2 103,7 94,0 103,1 2. Nedaňové příjmy 101,9 69,7 109,8 88,6 76,1 76,6 140,5 69,6 123,1 100,4 86,1 109,2 82,9 118,5 111,8 103,3 101,7 3. Kapitálové příjmy 96,1 78,8 83,3 78,9 84,9 114,1 74,2 97,8 89,0 243,8 66,3 104,6 6,8 1131,4 102,1 4. Přijaté dotace 119,3 145,5 112,7 133,7 101,9 159,9 165,6 100,7 73,8 101,0 165,6 105,8 117,5 102,9 100,3 21,1 118,4 Příjmy celkem 109,0 96,6 129,3 89,8 104,4 121,7 130,5 103,9 88,6 100,2 128,9 110,5 100,6 105,5 99,4 54,4 109,0 5. Běžné výdaje 110,4 92,0 115,7 99,1 102,4 134,5 133,5 105,5 85,3 107,1 129,1 113,2 99,0 101,0 95,8 56,2 107,6 6. Kapitálové výdaje 112,1 108,6 138,3 123,2 110,0 114,4 115,6 77,1 114,6 85,2 102,4 105,3 142,7 131,8 131,7 33,3 122,8 Výdaje celkem 110,2 95,6 121,3 105,9 104,9 127,6 128,0 97,6 91,8 101,0 122,9 111,7 107,0 108,5 106,5 47,8 111,3 POZ: 2005 změna financování školství, 2003 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/2002 Sb.; 2012 změna v oblasti sociálních transferů Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, V roce 2009 proběhla Světová finanční krize. Tento rok přinesl negativní dopad do příjmů města v řádu 50 mil. Kč oproti původnímu očekávání ekonomického vývoje a novela RUD od roku 2013 nebude ani řádově satisfakcí, protože zvýší daňové příjmy města cca o 10 mil. Kč, ale též klade vyšší nároky na výdaje zejména v oblasti školství. 5

8 Graf 2. Vývoj salda rozpočtu Uherského Brodu Vývoj salda příjmů a výdajů v tis. Kč Saldo příjmů a výdajů Zdroj: MFČR, Uherský Brod, Rozpočty města byly z dlouhodobého hlediska deficitní. Největší deficity vznikly v období od roku Deficitní tlaky jsou umocňovány především kofinancováním dotací a investicemi. Období deficitů bude muset být vyváženo obdobími přebytků. Graf 3. Vývoj příjmů a výdajů Uherského Brodu Vývoj příjmů a výdajů v tis. Kč Výdaje celkem Příjmy celkem rok Zdroj: MFČR, Uherský Brod, Od změny financování školství v roce 2005 byly celkové příjmy a výdaje progresivní se znatelnou stagnací příjmů v roce Výkyvy způsobovaly především dotace. Tedy nejen transfery, které rozpočtem města pouze protečou, jako jsou sociální transfery. Vysoké požadavky na investice a dotace působí městu komplikace projevující se ve značné nestabilitě financí a růstu nekrytých výdajů. 6

9 ROZPOČTOVÝ VÝHLED UHERSKÝ BROD BŘEZEN 2013 Graf 4. Vývoj a struktura příjmů Uherského Brodu Vývoj a struktura příjmů v tis. Kč 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Vývoj struktury příjmů v % 4. Přijaté dotace 3. Kapitálové příjmy 2. Nedaňové příjmy 1. Daňové příjmy rok rok Zdroj: MFČR, Uherský Brod, Struktura příjmů města byla do roku 2012 nestabilní především vysokým vlivem dotací. Od roku 2012 vzrostl podíl daňových příjmů města na struktuře příjmů z necelých 35% až na 60%. Snížil se význam transferů a ostatních příjmů města. Pokles dotací byl způsoben zejména odlivem sociálních transferů, které již od roku 2012 nejsou součástí rozpočtu města. Lze očekávat trvale nižší význam také investičních dotací a město bude postupně více závislé na vlastních finančních příjmech. Stabilní a téměř jistá základna příjmů města je někde na úrovni 250 mil. Kč až 270 mil. Kč ročně (vycházíme z daňových příjmů, snížených nedaňových příjmů a stagnujících běžných dotací), což je za normálních okolností naprostá většina příjmů města. Nedaňové příjmy města ve výši cca 35 až 42 mil. Kč pocházely především z pronájmu bytů a nebytových prostor, vodního hospodářství (čistička), automatů, pokut apod. Ve většině oblastí, zejména bytového a nebytového hospodářství musíme zohledňovat také značné požadavky na výdaje města, většinou však nerovnoměrně rozprostřené. Daňové příjmy sice představovaly dosud cca 40 %, ale nadále jejich váha vzrostla na 60 % příjmů města. Podle novely RUD závisí daňové příjmy města na ukazatelích a dle poměrů vyjádřených následujícím grafem. Vedle počtu obyvatel je tu také nový a značný vliv počtu dětí a žáků. Město sice obdrží novelou RUD cca 8 tis. Kč na žáka, ale nejedná se o nové zdroje, ale o podíl města dle nového kriteria z dosavadního, malinko navýšeného podílu na sdílených daní pro obce. Městu však novelou RUD současně dosti klesl velikostní koeficient, který zvýhodňoval velikost města. 7

10 tis. Kč ROZPOČTOVÝ VÝHLED UHERSKÝ BROD BŘEZEN 2013 Graf 5: Váha ukazatelů, podle kterých se Uherský Brod novelou RUD podílí na daňových příjmech od % 80% 60% 40% 20% Započtené výměře katastrálního území Počtu dětí a žáků navštěvujících školy Počtu obyvatel přepočteného koeficientem 0% Zdroj: Prostého počtu obyvatel Daňové příjmy města měly do roku 2008 rostoucí trend, ale v roce 2009 zaznamenaly újmu světovou finanční krizí a dále stagnovaly. Obrat má přinést až novela RUD účinná od , ale poté nastane zřejmě opět stagnace daná nepříznivým vývojem ekonomiky ČR v případě Uherského Brodu posílená úbytkem počtu obyvatel. Město bude více než dosud podléhat makroekonomickému vývoji v ČR a změně počtu svých obyvatel, a to proto, že poklesl význam dotací a vzrostl význam daňových příjmů. Mezi daňovými příjmy převažují ty sdílené se státním rozpočtem, tedy závislé na změnách daných Parlamentem a ekonomickými trendy. Lze proto uvést riziko poklesu výnosů daňových příjmů po roce Graf 6: Vývoj celkových daňových příjmů Uherského Brodu včetně u Zdroj:MF ČR, Uherský Brod, 8

11 Samotná struktura daňových příjmů byla velmi stabilní. Dominantní byl vliv výnosů DPH a daní z příjmů ne nevýznamný byl také vliv poplatků, který vzrostl. Vliv daně z nemovitostí byl malý. Graf 7. Struktura daňových příjmů Uherského Brodu Vývoj struktury a výše daňových příjmů v tis. Kč Vývoj struktury daňových příjmů v % % DZN % 60% 40% 20% POPLATKY DPH DPPO % DPFO Zdroj:MF ČR, Graf 8: Vývoj mimořádných příjmů Uherského Brodu MIMOŘÁDNÉ PŘÍJMY V tis. Kč Kapitálové příjmy: Investiční přijaté dotace (transfery): Zdroj: MFČR, Uherský Brod, Město získávalo mimořádné příjmy především z investičních dotací, které činily cca 4/5 veškerých mimořádných příjmů. Celkem od roku 2003 do roku 2012 získalo město 458 mil. Kč investičních dotací a 138 mil. Kč kapitálových příjmů. Celkem tedy 596 mil. Kč mimořádných příjmů, což je 35 tis. Kč na obyvatele. Značné je v budoucnu riziko finančně obtížně kryté investiční aktivity města. To způsobilo zadlužení a zhoršení financí, ovšem město také vyřešilo řadu přetrvávajících problémů. 9

12 ROZPOČTOVÝ VÝHLED UHERSKÝ BROD BŘEZEN 2013 Město bylo investičně značně aktivní. Zvýšená investiční aktivita byla spojená s vazbou na dotace, jinak ve výdajích města převažovaly provozní výdaje. Provozní výdaje vykázaly od roku 2005 do roku 2008 dynamický vývoj, poté nastal jejich pokles a trend roku 2009 až 2012 byl pro finance města ve znamení úspor, což bylo dobré. Výrazné snížení běžných výdajů v roce 2012 způsobil však bez vlivu města již zmiňovaný odliv sociálních dávek. Graf 9. Vývoj struktury výdajů Uherského Brodu Vývoj a struktura výdajů v tis. Kč Vývoj struktury výdajů v % % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 6. Kapitálové výdaje 5. Běžné výdaje rok rok Zdroj: MFČR, Uherský Brod, Město za posledních 10 let investovalo 1,3 mld. Kč, tedy celkem 74 tis. Kč na každého obyvatele. Za stejné období získalo město na své investice přibližně 1/3 z dotací. Váha investic by měla pro nedostatek zdrojů nadále klesat. Pro finance měst a obcí je obecně riskantní strategie budování nového majetku, který vyvolává tlak na výdaje 8 a zejména potřebu financí na jeho obnovu (odpisy). Zvýšená investiční aktivita se může někdy projevit zhoršením ekonomiky provozu, tedy zejména neúměrným růstem běžných výdajů a odpisů. Mnohá města i obce si neuvědomují, nebo nechtějí připustit, kolik prostředků je třeba vytvářet na údržbu a obnovu svého dosavadního majetku. Platí přitom, že čím více majetku město nebo obec má, tím více prostředků je třeba na jeho údržbu a obnovu (týká se infrastruktury, nemovitostí a netýká se pozemků, cenných papírů apod.). Zapomíná se často na obnovu technologických celků a místo toho, aby obce a města vytvářela odpovídající zdroje na odpisy, spravují pouze fondy na nezbytné opravy a řešení havárií. Modernizace a obnova velkých investičních celků je často v pozadí. Nejen malé obce a města však musí investovat do infrastruktury a jsou svým způsobem ve finanční pasti a často závisí na dotacích a dluzích. 8 Výjimku tvoří infrastruktura typu vodovody a kanalizace, která je nezbytná. 10

13 Graf 10. Vývoj krytí běžných výdajů běžnými příjmy Uherského Brodu BĚŽNÉ PŘÍJMY A BĚŽNÉ VÝDAJE V tis. Kč Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) Zdroj: MFČR, Uherský Brod, Na předchozím grafu je vidět, jak město do roku 2008 vydávalo stále více prostředků na běžné výdaje a zažilo v roce 2009 stagnaci běžných příjmů (dopady světové finanční krize). Běžné výdaje zkreslovaly podle našeho názoru dotace, kdy mnoho výdajů souvisejících s dotací může mít charakter běžných výdajů. Výpadek běžných příjmů v roce 2009 nebyl doprovázen adekvátním snížením běžných výdajů. Existuje reálné riziko stagnace běžných příjmů města po roce Graf 11. Roční změny běžných výdajů a běžných příjmů Uherského Brodu ROČNÍ ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ A BĚŽNÝCH VÝDAJŮ v tis.kč Změna běžných příjmů Změna běžných výdajů Zdroj: MFČR, Uherský Brod, 11

14 rozpo ROZPOČTOVÝ VÝHLED UHERSKÝ BROD BŘEZEN 2013 Městu se nedařilo od roku 2012 naplnit pravidlo, že běžné příjmy by se měly vyvíjet lépe než běžné výdaje. Bohužel vnější tlaky na snižování běžných příjmů převážily nad snahou města redukovat stejným způsobem běžné výdaje a riziko poklesu běžných příjmů města s tlakem na růst běžných výdajů jsou největším rizikem financí města i do budoucnosti. Je třeba nadále obezřetně sledovat vývoj běžných výdajů. Pro finance města je zbytečně oslabující každá situace, kdy běžné výdaje rostly více než běžné příjmy, vyjma větších oprav majetku města. Rozpočet roku 2013 vykazuje opět horší vývoj běžných příjmů, které klesají a běžné výdaje rostou. Je to především důsledek vyšších investic a oprav, s nimiž jsou spojené také běžné výdaje. Graf 12. Podrobnější vývoj běžných výdajů Uherského Brodu NEINVESTIČNÍ NÁKUPY v tis. Kč PLATY, POJISTNÉ A VÝDAJE ZA PRÁCI v tis. Kč rok NEINVESTIČNÍ TRANSFERY VEŘEJNOPRÁVNÍM SUBJEKTŮM v tis. Kč rok NEINVESTIČNÍ TRANSFERY OBYVATELSTVU v tis. Kč rok rok Zdroj: MFČR, Uherský Brod, V roce 2005 stát změnil financování školství, proto zde klesly transfery veřejnoprávním subjektům. Městu se v letech 2009 až 2012 dařilo redukovat celkové běžné výdaje, především platy a neinvestiční nákupy. Růst běžných výdajů a riziko znamenají aktuálně z výsledků roku 2012 a rozpočtu na 2013 transfery veřejnoprávním subjektům a nákupy. Už z principu není udržitelná situace, kdy městu ubývá počet obyvatel, ale rostou transfery veřejnoprávním subjektům a náklady na provoz a obnovu majetku a služeb. Klíčovým údajem pro sledování finančního zdraví obce nebo města je za normálních okolností ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běžnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běžnými výdaji. Za běžné příjmy obce označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů 12

15 tis. Kč ROZPOČTOVÝ VÝHLED UHERSKÝ BROD BŘEZEN 2013 (prodejů majetku obce) a investičních dotací. Běžné výdaje jsou výdaje na běžný provoz a údržbu obce, včetně obnovy majetku (neinvestiční). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance (bez úvěrů), které obci ročně zbývají na volnou útratu, tedy na investice, ale také na budoucí obnovu majetku obce, na splátky dluhů či na úspory a tvorbu rezerv. Proto banky při žádostech o úvěr stav a vývoj ukazatele provozního salda velmi bedlivě posuzují a sledují ho také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Ovšem banky zajímá hlavně to, zda bude mít obec na splátky, ale už se nezajímají o stav majetku obce, pokud jím obec neručí za úvěr. Provozní saldo vyjadřuje jakousi roční finanční sílu obce a tedy ročně generovaný potenciál pro investice, ale také pro obnovu majetku obce (města), splácení dluhů na tvorbu finančních rezerv apod. Graf 13. Vývoj provozního salda Uherského Brodu % 18% 16% 14% PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 16% 15% 17% 16% 13% 12% 6% 12% 12% 18% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% Zdroj: MFČR, Provozní saldo města je poměrně dobré, ale značně ohrožené vysokou potřebou splátek dluhů a růstem běžných výdajů. Od roku 2009 však město dokázalo úžasné posílení provozního salda. Výsledek provozního salda roku 2012 byl 51 mil. Kč (18 % z celkových běžných příjmů), což byl ve vazbě na dosavadní stav velmi dobrý výsledek. Město docílilo v roce 2012 nejlepšího provozního salda za uplynulých 10 let měřeno podílem na běžných příjmech. Přesto je ideální výše provozního salda u měst cca 25 % na běžných příjmech, tedy cca 71 mil. Kč namísto 51 mil. Kč. Z provozního salda město bude potřebovat od roku 2016 splácet ročně cca 25 mil. Kč dluhy a potřebuje cca 30 mil. Kč ročně na obnovu 1,5 mld. Kč majetku typu budov. Celkem tedy město potřebuje disponovat z běžných příjmů po úhradě provozu částkou alespoň 50 mil. Kč ročně, což výsledek roku 2012 splnil. Ovšem roku 2013 již tak optimistický není. Předpokládáme však, že může obsahovat některé rezervy a skeptickou opatrnou prognózu krytí výdajů. 13

16 tis. Kč ROZPOČTOVÝ VÝHLED UHERSKÝ BROD BŘEZEN 2013 Tabulka 3. Vývoj provozního salda hospodaření Uherského Brodu tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) a PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 15% 17% 16% 13% 12% 6% 12% 12% 18% 14% b Uhrazené splátky půjček c=a-b Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) d Stav na bankovních účtech (tis. Kč) e=c+d Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech (tis. Kč) f Stavby (tis. Kč) ANO= když Dostačuje potenciál provozního salda po úhradě f/50 > c splátek dluhů na krytí obnovy staveb - - ANO ANO ANO NE NE ANO - - % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ 4% -13% 5% 25% 12% -7% 7% -4% -40% -6% % ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ 5% -15% 7% 29% 13% -1% 1% -4% -44% -1% ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) Zdroj: Graf 14: Vývoj běžných příjmů, provozního salda a staveb Uherského Brodu Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Stavby (tis. Kč) Zdroj: MFČR, Majetek Uherského Brodu, přesněji jen stavby, lze hrubě odhadovat na 1,5 mld. Kč (data rozvahy). Velmi orientačně potřebuje město obnovovat v 50 letech cca 1,5 mld. Kč staveb. To znamená, že město potřebuje ročně vyhranit na obnovu staveb cca 30 mil. Kč a je dobré, že město by bez dluhů mělo finanční potenciál obnovovat svůj majetek. 14

17 Graf 15. Vývoj běžných příjmů, běžných výdajů a investic Uherského Brodu Běžné příjmy v tis. Kč Investice a běžné výdaje v tis. Kč Běžné výdaje Investice Zdroj: Uherský Brod, Město disponuje finanční rezervou. Ke konci roku 2012 bylo na účtech, termínovaných vkladech a fondech města rezerva cca 46 mil. Kč 9 byl běžný účet a účty fondů a cca 18 mil. Kč termínovaný vklad. Celkem tedy činila rezerva cca 64 mil. Kč. Velkou část rezervy město zapojuje do realizovaných projektů a investic. Finančním potenciálem města lze vnímat hodnoty zůstatku na účtech, finanční aktiva jako cenné papíry, zůstatky fondů k danému datu spolu s provozním saldem po odpočtu splátek dluhů. Je to zjednodušeně jakási finanční akceschopnost města bez využití případných nových dluhů. Graf 16. Vývoj finančního potenciálu Uherského Brodu OKAMŽITÝ FINANČNÍ POTENCIÁL SAMOSPRÁVY (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav běžného účtu v tis. Kč) Zdroj:MF ČR, Uherský Brod, 9 ARIS WEB 60M řádek 96, od roku 2010 ÚFIS 01M řádky 87 a 88 rozvahy. 15

18 Finanční potenciál města od roku 2016 značně srazí potřeba splácet dluhy (cca 25 mil. Kč ročně). Město generuje finance na splátky dluhů s možností dalších financí. Přesto je finanční potenciál města dobrý. Město má značné dluhy. Město mělo k zůstatek 217 mil. Kč dluhů 10, k je plánováno po úpravě rozpočtu 2013 a realizaci dalších investic navýšení dluhu někam blízko 245 mil. Kč. Město se teprve na splátky dluhů připravuje a bude oslabeno počátkem roku Bezpečná výše dluhů, je někde na úrovni 250 až 300 mil. Kč. Graf 17. Zůstatky dlouhodobých závazků a splátky Uherského Brodu Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč Zdroj: Uherský Brod, Dlouhodobé pohledávky 11 představují částku cca 500 tis. Kč a nehrají proto dosud významnější roli ve finančním plánování města, ale je třeba sledovat úroveň placení nájmů, protože pokud se zhorší ekonomická situace obyvatel vlivem politiky státu, mohlo by se zvýšit riziko výskytu neplatičů. 10 ARIS WEB 60M řádek 190 rozvahy, od roku 2010 ÚFIS 01M řádek ARIS WEB 60M řádek 75, od roku 2010 ÚFIS 01M řádky 53 a 34 rozvahy. 16

19 ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY Finanční kondice města je dobrá, avšak s vysokými riziky. Silnou stránkou financí města je především dobré provozní saldo a dobrý trend let 2010 až 2012 ve snaze redukovat běžné výdaje. Důsledkem této snahy má město potenciál obnovovat své stavby, na které je schopné vyčlenit cca 25 až 30 mil. Kč ročně a zároveň splácet cca 25 mil. Kč ročně svůj dluh. Slabiny a ohrožení financí města jsou ve vysokém dluhu v kombinaci s úbytkem obyvatel a rizikem růstu běžných výdajů, potřebou vysokých investic a existují též rizika spojená s dotacemi (vracení dotace apod.). Město bude potřebovat od roku 2016 ročně cca 25 až 30 mil. Kč na splátky dluhů (plán je splácet až od roku 2016) a dalších 25 až 30 mil. Kč ročně potřebuje město na obnovu staveb (cca 1,5 mld. Kč). Město potřebuje tedy 50 až 60 mil. Kč, aby mělo zdravě pokrytý provoz a zajištěny splátky dluhů. Provozní saldo roku 2012 bylo 51 mil. Kč. Dále uvádíme SWOT analýzu financí (řazeno dle významu). Tabulka 4. SWOT analýza financí města (řazeno dle významu) Silné stránky Dobrý trend let 2010 až Zlepšení provozního salda, redukce běžných výdajů. Poměrně dobré provozní saldo cca 50 mil. Kč, ideál by byl 60 až 70 mil. Kč. Slabé stránky Dluh města. Bezpečný strop je 250 až 300 mil. Kč. Úbytek obyvatel a tlaky na růst objemu nákupů a transferů veřejnoprávním subjektům. Úbytkem obyvatel město průměrně přicházelo o 700 tis. Kč ročně na daňových příjmech. Město má dostatek zdrojů na obnovu svých staveb. Příležitosti Ohrožení (rizika) Udržení a posílení finanční kondice redukcí majetku a provozních výdajů (projekty zateplení, rekonstrukce apod.) Další úbytek obyvatel a růst běžných výdajů hrozba stagnace některých běžných příjmů, zejména daňových a běžných přijatých dotací po roce Oddlužení. Růst dluhu. Redukce majetku a provozních výdajů. 17

20 Novela RUD 12 by mohla v roce 2013 městu přinést podle aktuální snížené predikce změnou systému rozdělování daní řádově o 7,5 mil. Kč více (původně bylo očekáváno více, ale jsou zde dopady zrušení státních dotací na školství z kapitoly VPS a dotací od ostatních obcí na žáky a děti v zařízeních města, k čemuž dochází novelou školského zákona). Dopad počítáme již po očištění, resp. po započítání zrušení státní dotace na žáky z kapitoly VPS 13, ale bez zohlednění zrušení příspěvků na školství od ostatních obcí. Město Uherský Brod má ve svých školských zařízeních řádově 1817 dětí a žáků 14 a oblast školství finance města po novele RUD výrazně ovlivňuje, ovšem nikoliv pozitivně. Smutné je, že čím více žáků a dětí město má ve svých zařízeních z okolních obcí, tím více na to bude finančně doplácet. Zároveň zdůrazňujeme, že očekáváme mnohem horší vývoj ekonomiky než MF ČR v návrhu SR na rok 2013 i roky další, proto dopady novely RUD stanovujeme velmi opatrně bez proklamovaného nadhodnocování. 12 Zákon č. 243/2000 Sb., rozpočtové určení daní, ve znění pozdějších předpisů. 13 Veřejná pokladní správa. 14 Počet dětí MŠ a žáků ZŠ k z dat MŠMT. 18

21 DOPORUČENÍ A PRAVIDLA PRO TVORBU ROZPOČTŮ MĚSTA Po posouzení finanční situace města a při zohlednění připravovaných úprav schváleného rozpočtu 2013 se má mít výchozí finanční úvaha následující: dluh se ustálí na cca 245 mil. Kč (přesněji 243 mil. Kč) finanční potenciál města má být do roku 2017 cca 135 mil. Kč: o finanční rezervy města 2013 cca 30 mil. Kč (přesněji 31 mil. Kč) o od roku 2014 až 2017 město vygeneruje celkem 160 mil. Kč vlastních zdrojů, z toho zaplatí cca 55 mil. Kč splátek dluhů, zbude tedy 105 mil. Kč nároky na zdroje: o město by potřebovalo cca 56 mil. Kč na rekonstrukci objektu radnice (53 mil. Kč stavba + 3 mil. Kč projekt) DOPORUČENÍ 1. Provést rekonstrukci objektu radnice do rozpočtované výše 56 mil. Kč (soutěží může být docíleno až o 10 mil. Kč méně) a to tímto způsobem: 1.1. získat zdroje prodejem objektu, ve kterém sídlí odbor ŽP (hrubý odhad + 3 až 4 mil. Kč na příjmech) 1.2. získat úsporu zrušením nájmu sídla odboru dopravy (500 tis. Kč/rok * 10 let = úspora alespoň 5 mil. Kč) 1.3. získat významné úspory provozních výdajů rekonstrukcí zateplením, technologií vytápění, osvětlení apod. (úspora cca 500 tis. Kč až 1 mil. Kč/rok *10 let = až 10 mil. Kč) 1.4. získat lepší pracovní prostředí a podmínky pro zákazníky úřadu města 1.5. získat zlevněním dosavadního dluhu až 25 mil. Kč úrok dosavadního dluhu má být zafixován od roku 2016 na 3,8 % p.a. Město má do roku 2025 zaplatit na úrocích 81 mil. Kč. Doporučuji soutěžit nový úvěrový rámec s následujícími a nahradit jej dosavadním, případně změnou smlouvy docílit úpravy podmínek takto: úvěrový limit s čerpáním až 300 mil. Kč na 15 let úrok plovoucí, vázaný na 3 M PRIBOR s možností fixace a opačně v úvodu nefixovat, čímž město získá po dobu splácení úporu na úrocích až 2 mil. Kč ročně (celkem cca 25 mil. Kč) možnost čerpat i nečerpat možnost splácet předčasně bez sankčních poplatků (penále) krýt úvěr pouze příjmy města splatit dluh do 10 let (nutností je udržet provozní saldo alespoň nad 40 mil. Kč 19

22 Z výše uvedeného jasně vyplývá, že rekonstrukce budovy a změny navržené město přivedou k cca 44 mil. Kč v deseti letech a tudíž otázka investovat vymezené prostředky do rekonstrukce budovy objektu radnice je kladně ložená. Naopak nedoporučujeme realizaci cestou nazvanou PPP. Pravé PPP znamená, že plná rizika nese podnikatelský sektor, který má dominantní zájem na výnosech záměru a veřejný sektor na výnosech participuje. Zde by se jednalo spíše o dodavatelský úvěr, který by město muselo splácet a který nikdy není levnější než úvěr přímý. 2. Privatizovat byty a redukovat majetek náročný na zdroje a nepřinášející adekvátní užitek občanům města. Zejména se to týká majetku, který město nepotřebuje k uspokojování cílů vytváření podmínek pro podnikání a služby občanům. U bytů s plombou z dotace požádat o zmírnění doby udržitelnosti. Prostředky z prodejů použít na obnovu majetku a splátky dluhů. 3. Redukovat nadále provozní výdaje a zároveň podporovat opravy a obnovu majetku s dopadem do redukce provozních výdajů. Nutné bude udržet provozní saldo alespoň nad 40 mil. Kč, jinak by byla ohrožena budoucnost města. 4. Zavést dále definovaná pravidla sestavování rozpočtů a vyžadovat je po organizacích a společnostech napojených na finance města. Rozpočtový je postaven zejména na těchto faktech Pokud se podaří dodržet rozpočtový Uherského Brodu, město od roku 2014 do roku 2017: Vygeneruje cca 160 mil. Kč vlastních zdrojů, z čehož zaplatí cca 20 mil. Kč na úhradu dluhů; Městu klesnou běžné příjmy o 7 mil. Kč a běžné výdaje o 9 mil. Kč; Město bude generovat ročně minimálně 40 mil. Kč provozního salda. Na splátky dluhů bude využívat cca 25 mil. Kč, zbytek je kumulován do investic a rezerv. Město tedy, pokud bude dodržen a přijata navržená opatření bezpečně dostojí svým závazkům. 20

23 PRAVIDLA PRO SESTAVENÍ ROZPOČTŮ Rozpočty obce by měly být zpracovávány s následujícími pravidly: 1. PRAVIDLO: STABILNĚ DOBRÝ TREND FINANCOVÁNÍ PROVOZU - Běžné příjmy každého rozpočtu by se vždy měly vyvíjet lépe než běžné výdaje (nebo stejně). Všechny organizace a odbory města by měly předkládat rozpočty ve vazbě na toto pravidlo. Město nemůže výrazně hýbat příjmy, ale může ovlivnit výdaje. 2. PRAVIDLO: DOBRÝ PROVOZNÍ VÝSLEDEK za minimální hranici považujeme kladné provozní saldo alespoň 40 mil. Kč 15, ideální je 60 mil. Kč či 20 % běžných příjmů. Běžné příjmy musí vždy převyšovat běžné výdaje 16, s jistotou je třeba v krizi mít vždy finance alespoň na splátky dluhů. Ovšem není zde myšleno na rezervy a obnovu majetku v budoucnu. 3. PRAVIDLO: DLUHY POD KONTROLOU - bezpečný strop zůstatku dlouhodobých úvěrů je pro město aktuálně 300 mil. Kč. Vyšší zůstatek dlouhodobého dluhu znamená zvýšené riziko, kdyby se naplnila hrozba stagnace příjmů města a vzrostly úroky z úvěrů. Podrobný rozpočtový uvádí tabulky (viz. Tabulka 6. Rozpočtový, Tabulka 8. Kumulovaný rozpočtový ). 15 Jde o minimum. 16 Výjimku mohou tvořit rozsáhlé mimořádné opravy a rekonstrukce. Tyto mimořádné výdaje je však lépe, pokud to lze, evidovat jako investice. 21

24 DOPADY ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU DO FINANCÍ MĚSTA Dodržení u by mělo následující dopad do financí města. Graf 18. Zobrazení vybraných ukazatelů rozpočtového u Uherského Brodu Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v tis. Kč Základní běžný účet v tis. Kč Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč Běžné příjmy v tis. Kč Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje rozpo čet 2014 výhle d 2015 výhle d 2016 výhle d 2017 výhle d Zdroj: 22

25 tis. Kč tis. Kč ROZPOČTOVÝ VÝHLED UHERSKÝ BROD BŘEZEN 2013 Tabulka 5. Výhled provozního salda Uherského Brodu Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) tis. Kč CELKEM 2014 až Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) a PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 6% 12% 12% 18% 14% 15% 15% 15% 15% b Uhrazené splátky půjček c=a-b Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) d Stav na bankovních účtech (tis. Kč) e=c+d Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech (tis. Kč) f Stavby (tis. Kč) ANO= když Dostačuje potenciál provozního salda po úhradě f/50 > c splátek dluhů na krytí obnovy staveb NE NE ANO % ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ -7% 7% -4% -40% -6% 0,5% -1,6% -1,1% -0,4% % ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ -1% 1% -4% -44% -1% 0,0% -1,9% -1,3% -0,5% ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) Zdroj: Graf 19: Výhled - provozního salda Uherského Brodu Zdroj: PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) % Podíl provozního salda na běžných příjmech 6% 12% 12% 18% 14% 15% 15% 15% 15% 20% 18% 16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0% Graf 20. Výhled finančního krytí běžného provozu Uherského Brodu Výhled finančního krytí běžného provozu Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) Zdroj: 23

26 Graf 21. Výhled okamžitého finančního potenciálu Uherského Brodu OKAMŽITÝ FINANČNÍ POTENCIÁL SAMOSPRÁVY (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav běžného účtu a fondů v tis. Kč bez termínovaného vkladu) Podrobné informace rozpočtového u uvádí dále tabulky. 24

27 ROZPOČTOVÝ VÝHLED - TABULKOVÁ ČÁST A KOMENTÁŘ KOMENTÁŘ K TABULKÁM VÝHLEDU Pro rozpočtový je výchozím rokem rok Tabulky obsahují pro srovnání skutečnosti předchozích let. Důležité upozornění! Objem investic bude každý rok vyšší o přijaté investiční dotace. Ve u je úmyslně s investičními dotacemi počítáno mimo saldo! Jinak řečeno do výdajů je zahrnuta jen výše investičních výdajů hrazená z vlastních zdrojů. Dotace budou na straně příjmů a výdajů působit neutrálně na saldo, ale budou zvedat obrat prostředků přijatých a vydaných. Je to proto, že dotace zdaleka netečou tak, jak se plánovalo a jejich finanční toky jsou velice těžko předpověditelné. Celkové saldo hospodaření by se vlivem přijatých investičních dotací měnit nemělo. Každý prodej majetku promítnutý do kapitálových příjmů navýší oproti u příjmy. Zpracovatel neplánoval kapitálové příjmy. 17 Dle zákona rok následující po roce, na který se sestavuje 25

28 PŘÍLOHA1: ROZPOČTOVÝ VÝHLED MĚSTA - TABULKA Tabulka 6. Rozpočtový Uherského Brodu ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Rozpočtový Uherský Brod Údaje tis.kč INDEXY 2017 průměr 2000 až / Daňové příjmy ,8 102, DPFO ze závislé činnosti , DPFO OSVČ , DPFO zvláštní sazba (srážková) , DPPO , DPPO za obce , DPH , až 135 Místní poplatky , Správní poplatky , Daň z nemovitostí , Nedaňové příjmy ,5 81, Příjmy z vlastní činnosti a odvody , Přijaté sankční platby a vratky ,0 14 Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní 23 nedaň. příjmy Přijaté splátky půjček Kapitálové příjmy , Přijaté dotace (transfery) ,7 49, Neinvestiční přijaté dotace (transfery) , Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu PŘÍJMY CELKEM ,6 83, Běžné výdaje ,7 94, Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné , Neinvestiční nákupy a související výdaje** , Neinvestiční trans. soukr. subj , Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům ,2 27 Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org. a 54 až 56 půjčky obyv , Ostatní neinvestiční výdaje Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) ,9 12, VÝDAJE CELKEM ,7 73,8 31 ř.21 - ř.30 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ , Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) ,4 91, Běžné výdaje (provozní) ,7 94,9 34 ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO ,1 77, Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček ,0 37 ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku , FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) ,5 39 ř.21+ř.35 PŘÍJMY VŠECHNY (včetně dluhů) ,3 72,6 40 ř.30+ř.36 VÝDAJE VŠECHNY (včetně splátek a úspor) ,3 72,6 41 ř.38-ř.39 KONTROLNÍ SALDO ÚPLNÉ (včetně financování) Základní běžný účet a účty fondů (položka 96 ARIS- 60M, od 2010 ř. 84 až 88 ÚFIS 01M) ,6 43 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek ř.34-ř.36 úvěrů ,9 38,2 44 ř.1+ř.11+ř.17 Dluhová základna ,6 98,0 45 ř.36+leasing Dluhová služba pol ,0 46 ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby 10,50% 9,86% 4,51% 1,02% 0,41% 0,41% 9,91% 9,57% 212,3 47 Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 190 ARIS - 60M, rozvaha od 2010 ř ÚFIS 01M) Pohledávky dlouhodobé (položka 75 ARIS - 60M, od rozvaha ř. 34 ÚFIS 01M) není návaznost 2010 tis. Kč 49 rozvaha Stavby (položka 18 ARIS - 60M, od 2010 ř. 16 ÚFIS 01M) Suma 2013 až ř.43 SCHOPNOST KUMULACE KAPITÁLU Vysvětlivky: DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ *2003 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/2002 Sb.,*2005 změna financování školství, *2012 přesun agendy sociální na úřady práce Zdroj: 26

29 Tabulka 7. Rozpočtový Uherského Brodu s pohledem na finance od roku 2006 ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Rozpočtový Uherský Brod Údaje tis.kč INDEXY 2017 průměr 2000 až 2017/ Daňové příjmy ,8 102, DPFO ze závislé činnosti , DPFO OSVČ , DPFO zvláštní sazba (srážková) , DPPO , DPPO za obce , DPH , až 135 Místní poplatky , Správní poplatky , Daň z nemovitostí , Nedaňové příjmy ,5 81, Příjmy z vlastní činnosti a odvody , Přijaté sankční platby a vratky ,0 14 Příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní 23 nedaň. příjmy Přijaté splátky půjček Kapitálové příjmy , Přijaté dotace (transfery) ,7 49, Neinvestiční přijaté dotace (transfery) , Investiční přijaté dotace (transfery) z toho: 4112 a neinvestiční a investiční dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu PŘÍJMY CELKEM ,6 83, Běžné výdaje ,7 94, Výdaje na platy, ostatní platby za práci a pojistné , Neinvestiční nákupy a související výdaje** , Neinvestiční trans. soukr. subj , Neinvestiční transfery veřejnoprávním subjektům ,2 27 Neinvestiční transfery obyvatelstvu a mezin. org. a 54 až 56 půjčky obyv , Ostatní neinvestiční výdaje Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) ,9 12, VÝDAJE CELKEM ,7 73,8 31 ř.21 - ř.30 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ , Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) ,4 91, Běžné výdaje (provozní) ,7 94,9 34 ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO ,1 77, Přijaté dlouhodobé půjčky Uhrazené splátky dlouhodobých půjček ,0 37 ř.31+ř.35-ř.36 Změna stavu na účtech a finančního majetku , FINANCOVÁNÍ ("+" je další "dluh", "-" opak) ,5 39 ř.21+ř.35 PŘÍJMY VŠECHNY (včetně dluhů) ,3 72,6 40 ř.30+ř.36 VÝDAJE VŠECHNY (včetně splátek a úspor) ,3 72,6 41 ř.38-ř.39 KONTROLNÍ SALDO ÚPLNÉ (včetně financování) Základní běžný účet a účty fondů (položka 96 ARIS- 60M, od 2010 ř. 84 až 88 ÚFIS 01M) ,6 43 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek ř.34-ř.36 úvěrů ,9 38,2 44 ř.1+ř.11+ř.17 Dluhová základna ,6 98,0 45 ř.36+leasing Dluhová služba pol ,0 46 ř.45/ř.44 *% Ukazatel dluhové služby 5,27% 6,84% 4,94% 11,28% 10,50% 9,86% 4,51% 1,02% 0,41% 0,41% 9,91% 9,57% 212,3 47 Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 190 ARIS - 60M, rozvaha od 2010 ř ÚFIS 01M) Pohledávky dlouhodobé (položka 75 ARIS - 60M, od rozvaha ř. 34 ÚFIS 01M) není návaznost 2010 tis. Kč 49 rozvaha Stavby (položka 18 ARIS - 60M, od 2010 ř. 16 ÚFIS 01M) Suma 2013 až ř.43 SCHOPNOST KUMULACE KAPITÁLU Vysvětlivky: DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ *2003 vznik ORP obcí s rozšířenou působností podle zákona č. 314/2002 Sb.,*2005 změna financování školství, *2012 přesun agendy sociální na úřady práce Zdroj: 27

30 PŘÍLOHA 2: KUMULOVANÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED Tabulka 8. Kumulovaný rozpočtový Uherského Brodu ř. Druhové třídění dle rozp. skladby Zdroj: Rozpočtový Uherský Brod Údaje tis.kč INDEXY 1 1 Daňové příjmy ,8 102, Nedaňové příjmy ,5 81, Kapitálové příjmy ,0 0, Přijaté dotace (transfery) ,7 49, Neinvestiční přijaté dotace (transfery) ,0 63, Investiční přijaté dotace (transfery) ,0 0,0 0 z toho: 4112 a neinvestiční a investiční 0 dotace ze SR - souhrnného dotačního vztahu ,0 0, PŘÍJMY CELKEM ,6 83, Běžné výdaje ,7 94,9 29 Kapitálové výdaje ( je BEZ INVESTIČNÍCH 6 DOTACÍ!) ,9 12, VÝDAJE CELKEM ,7 73,8 31 ř.21 - ř.30 SALDO PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ ,0-2819, Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) ,4 91, Běžné výdaje (provozní) ,7 94,9 34 ř.32-ř.33 PROVOZNÍ SALDO ,1 77, Přijaté dlouhodobé půjčky ,0 0, Uhrazené splátky dlouhodobých půjček ,0 208,0 42 Základní běžný účet a účty fondů (položka 96 ARIS- 0 60M, od 2010 ř. 84 až 88 ÚFIS 01M) ,0 96,6 43 Zbývá z provozního salda po uhrazení splátek ř.34-ř.36 úvěrů ,9 38,2 47 Dlouhodobé bankovní úvěry (položka 190 ARIS - 60M, rozvaha od 2010 ř ÚFIS 01M) Pohledávky dlouhodobé (položka 75 ARIS - 60M, od rozvaha ř. 34 ÚFIS 01M) není návaznost 2010 tis. Kč 49 Stavby (položka 18 ARIS - 60M, od 2010 ř. 16 ÚFIS rozvaha 01M) Suma 2013 až ř.43 SCHOPNOST KUMULACE KAPITÁLU Vysvětlivky: DOPORUČENÝ ÚDAJ tis. Kč POZ. Rozpis tříd, případně seskupení položek je ekvivalentem "Z toho:" STROP ZŮSTATKU DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ průměr 2000 až /

31 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ OBRÁZKY OBRÁZEK 1. NA ČEM ZÁVISÍ PŘÍJMY A VÝDAJE SAMOSPRÁVY... 3 TABULKY TABULKA 1. VÝVOJ POČTU OBYVATEL A ZAMĚSTNANCŮ PRACUJÍCÍCH V KATASTRU UHERSKÉHO BRODU... 5 TABULKA 2. VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ UHERSKÉHO BRODU... 5 TABULKA 3. VÝVOJ PROVOZNÍHO SALDA HOSPODAŘENÍ UHERSKÉHO BRODU TABULKA 4. SWOT ANALÝZA FINANCÍ MĚSTA (ŘAZENO DLE VÝZNAMU) TABULKA 5. VÝHLED PROVOZNÍHO SALDA UHERSKÉHO BRODU TABULKA 6. ROZPOČTOVÝ VÝHLED UHERSKÉHO BRODU TABULKA 7. ROZPOČTOVÝ VÝHLED UHERSKÉHO BRODU S POHLEDEM NA FINANCE OD ROKU TABULKA 8. KUMULOVANÝ ROZPOČTOVÝ VÝHLED UHERSKÉHO BRODU GRAFY GRAF 1. VÝVOJ POČTU OBYVATEL A ZAMĚSTNANCŮ PRACUJÍCÍCH NA KATASTRU UHERSKÉHO BRODU... 4 GRAF 2. VÝVOJ SALDA ROZPOČTU UHERSKÉHO BRODU... 6 GRAF 3. VÝVOJ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ UHERSKÉHO BRODU... 6 GRAF 4. VÝVOJ A STRUKTURA PŘÍJMŮ UHERSKÉHO BRODU... 7 GRAF 5: VÁHA UKAZATELŮ, PODLE KTERÝCH SE UHERSKÝ BROD NOVELOU RUD PODÍLÍ NA DAŇOVÝCH PŘÍJMECH OD GRAF 6: VÝVOJ CELKOVÝCH DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ UHERSKÉHO BRODU VČETNĚ VÝHLEDU... 8 GRAF 7. STRUKTURA DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ UHERSKÉHO BRODU... 9 GRAF 8: VÝVOJ MIMOŘÁDNÝCH PŘÍJMŮ UHERSKÉHO BRODU... 9 GRAF 9. VÝVOJ STRUKTURY VÝDAJŮ UHERSKÉHO BRODU GRAF 10. VÝVOJ KRYTÍ BĚŽNÝCH VÝDAJŮ BĚŽNÝMI PŘÍJMY UHERSKÉHO BRODU GRAF 11. ROČNÍ ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ A BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ UHERSKÉHO BRODU GRAF 12. PODROBNĚJŠÍ VÝVOJ BĚŽNÝCH VÝDAJŮ UHERSKÉHO BRODU GRAF 13. VÝVOJ PROVOZNÍHO SALDA UHERSKÉHO BRODU GRAF 14: VÝVOJ BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ, PROVOZNÍHO SALDA A STAVEB UHERSKÉHO BRODU GRAF 15. VÝVOJ BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ, BĚŽNÝCH VÝDAJŮ A INVESTIC UHERSKÉHO BRODU GRAF 16. VÝVOJ FINANČNÍHO POTENCIÁLU UHERSKÉHO BRODU GRAF 17. ZŮSTATKY DLOUHODOBÝCH ZÁVAZKŮ A SPLÁTKY UHERSKÉHO BRODU GRAF 18. ZOBRAZENÍ VYBRANÝCH UKAZATELŮ ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU UHERSKÉHO BRODU GRAF 19: VÝHLED - PROVOZNÍHO SALDA UHERSKÉHO BRODU GRAF 20. VÝHLED FINANČNÍHO KRYTÍ BĚŽNÉHO PROVOZU UHERSKÉHO BRODU GRAF 21. VÝHLED OKAMŽITÉHO FINANČNÍHO POTENCIÁLU UHERSKÉHO BRODU

32 ZPRACOVATEL ŽIVOTOPIS 30

33 KONTAKT Ing. Luděk Tesař M: F: T: E: IČO: DIČ: CZ ČÚ: /0100 Živnost vedena u MČ Praha 5 Adresa: Neumannova 1470/ Praha 5 Zbraslav 31