TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU

Transkript

1 TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu: Podpora rybničního perifytonu s cílem využít trofii rybníků k produkci plůdku candáta obecného Registrační číslo pilotního projektu: CZ.1.25/3.4.00/

2 Příjemce dotace: Název nebo obchodní jméno: Klatovské rybářství a.s. Adresa: K Letišti 442, Klatovy IČ: Registrační číslo pp: Název pilotního projektu: CZ.1.25/3.4.00/ Podpora rybničního perifytonu s cílem využít trofii rybníků k produkci plůdku candáta obecného Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna příjemce dotace zastupovat: Ing. Václav Voráček Vědecký subjekt: Název nebo obchodní jméno: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod Adresa: IČ: Zátiší 728/II, Vodňany Místo a datum zpracování technické zprávy: Vodňany, Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna vědecký subjekt zastupovat: prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. Zpracovatel technické zprávy pilotního projektu: Název nebo obchodní jméno: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod Adresa: IČ: Zátiší 728/II, Vodňany Místo a datum zpracování technické zprávy: Vodňany, Jména a příjmení osob, které zpracovaly technickou zprávu: doc. Ing. Tomáš Policar, Ph.D., Ing. Petr Svačina, Ing. Martin Bláha, Ph.D., RNDr. Irena Šetlíková, Ph.D. Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna zpracovatele technické zprávy zastupovat: prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. 2

3 Souhlas s publikací technické zprávy: Souhlasím se zveřejněním této technické zprávy pilotního projektu v rámci opatření 3.4. Pilotní projekty z Operačního programu Rybářství na internetových stránkách Ministerstva zemědělství a s využíváním výsledků této technické zprávy všemi subjekty z odvětví rybářství. Podpis osoby oprávněné zastupovat: 1. Příjemce dotace: Ing. Václav Voráček 2. Partnera projektu (vědecký subjekt): prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. 3. Zpracovatele technické zprávy: prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc. 3

4 1 CÍL CO JE CÍLEM PILOTNÍHO PROJEKTU V ČEM TKVÍ INOVATIVNOST TESTOVANÉ TECHNOLOGIE PROČ JE NUTNÁ INOVACE, KTERÁ JE PŘEDMĚTEM TESTOVÁNÍ ÚVOD MATERIÁL A METODIKA EXPERIMENT 1 ODCHOV CANDÁTA DO KATEGORIE RYCHLENÉHO PLŮDKU S RŮZNOU PODPOROU PERIFYTONU A JINÝCH POTRAVNÍCH ORGANISMŮ Cíl experimentu Uspořádání experimentu Nasazení ryb Monitoring kvality vody v průběhu odchovu Odběry perifytonu, zoo- a fytoplanktonu Zpracování vzorků fytoplanktonu Zpracování vzorků perifytonu a jeho kvantifikace Zpracování vzorků zooplanktonu a jeho kvantifikace Sledování růstu odchovávaných ryb Potrava odchovávaných ryb Výlov rybníků na konci odchovu stanovení přežití, míry kanibalismu a celkové produkce ryb Statistické hodnocení dat Použitá literatura EXPERIMENT 2 ODCHOV CANDÁTA DO KATEGORIE RYCHLENÉHO PLŮDKU S RŮZNOU PODPOROU PERIFYTONU A JINÝCH POTRAVNÍCH ORGANISMŮ Cíl experimentu Uspořádání experimentu Monitoring fyzikální a chemické kvality vody v průběhu odchovu Odběry a zpracování vzorků perifytonu, fytobentosu, zoo- a fytoplanktonu Odběry a zpracování vzorků dnového zoobentosu Sledování růstu odchovávaných ryb Potrava odchovávaných ryb Výlov rybníků na konci odchovu stanovení přežití, míry kanibalismu a celkové produkce ryb Statistické hodnocení dat Použitá literatura VÝSLEDKY EXPERIMENT 1 ODCHOV CANDÁTA DO KATEGORIE RYCHLENÉHO PLŮDKU S RŮZNOU PODPOROU PERIFYTONU A JINÝCH POTRAVNÍCH ORGANISMŮ Fyzikální a chemická kvalita vody Perifyton Zooplankton Fytoplankton Růst, přežití, procentuální podíl kanibalů a celková produkce odchovávaných ryb Potrava u odchovávaných ryb Závěry a doporučení z prvního experimentu EXPERIMENT 2 ODCHOV CANDÁTA DO KATEGORIE PODZIMNÍHO PLŮDKU CANDÁTA OBECNÉHO S RŮZNOU PODPOROU PERIFYTONU A JINÝCH POTRAVNÍCH ORGANISMŮ Fyzikální a chemická kvalita vody Perifyton Fytoplankton Zooplankton Dnový bentos Fytofilní bentos Růst, přežití, procentuální podíl kanibalů a celková produkce odchovávaných ryb

5 4.2.8 Potrava u odchovávaných ryb Závěry a doporučení z druhého experimentu FOTOPŘÍLOHA

6 1 Cíl 1.1 Co je cílem pilotního projektu Cílem první fáze řešeného projektu bylo provozně otestovat a ověřit technologii vyrovnané a kvalitní produkce rychleného plůdku candáta obecného (Sander lucioperca L.) v malých produkčních rybnících s různým stupněm umělé podpory perifytonu (trvale ponořených různých substrátů, které byly osidlovány různými vodními organismy souhrnně označovanými jako perifyton). Cílem projektu bylo na začátku odchovu (ještě před nasazením larev candáta obecného) do rybníků nainstalovat různé substráty podporující perifyton v podobě: 1) přírodních rohoží z vřesovce a 2) rohoží z geotextílie, které v průběhu odchovu larev a juvenilních ryb do kategorie rychleného plůdku candáta obecného tvořily podporu pro osídlení a následný rozvoj organismů perifytonu. Vytvořené podmínky obou variant s umělou podporou perifytonu byly porovnány s podmínkami rybníků, u kterých perifyton nebyl nijak podporován. U všech variant použitých rybníků byly sledovány následující podmínky chovu larev a juvenilních ryb candáta obecného, které měly být významně ovlivňovány jednotlivými použitými variantami podpory perifytonu v rybnících: chemická kvalita vody; složení a početnost zooplanktonu, fytoplanktonu a perifytonu; potrava, růst a přežití odchovávaných juvenilních ryb candáta obecného. Na závěr odchovu byl vyhodnocen také produkční a ekonomický efekt jednotlivých variant podpory perifytonu v rybnících ve vztahu k produkci plůdku candáta obecného v kategorii rychleného plůdku. Cílem druhé fáze řešeného projektu, která se týkala odchovu půlročního (podzimního) plůdku candáta obecného, bylo využít nejefektivnější a nejperspektivnější variantu podpory perifytonu pro produkci rychleného plůdku candáta obecného (byla zjištěna v první fázi projektu) a porovnat její efektivitu s podporou odchovu podzimního plůdku pomocí vysazení larev krmných ryb a variantou odchovu bez jakékoliv podpory odchovu zmíněného plůdku candáta obecného do podzimního období. V rámci zmíněné fáze projektu byly sledovány podmínky chovu juvenilních ryb candáta obecného, které měly být významně ovlivňovány jednotlivými použitými variantami podpory chovu juvenilních ryb candáta v rybnících jako byly: chemická kvalita vody; složení a početnost zooplanktonu, fytoplanktonu, perifytonu a zoobentosu; potrava, růst a přežití odchovávaných juvenilních ryb candáta obecného. Cílem obou zmíněných fází odchovu podpořených různým melioračním zásahem v rybnících bylo využít maximální trofický potenciál využitých rybníků, podpořit kvalitu vody a také růst, přežití a celkovou produkci odchovávaných juvenilních ryb candáta obecného, která by v budoucnosti mohla výrazným způsobem podpořit diverzifikaci a ekonomickou efektivitu produkce násadových ryb v rámci českého rybářství. Na závěr obou odchovů byl vyhodnocen produkční a ekonomický efekt jednotlivých variant podpory perifytonu potažmo produkce juvenilních ryb candáta obecného v rybnících. 1.2 V čem tkví inovativnost testované technologie Podle našich znalostí a zkušeností nebyl v českém produkčním rybářství realizován podobný projekt testující zmíněnou ověřovanou technologii produkující kvalitní a dostatečné množství juvenilních ryb candáta obecného v rybnících pomocí různé podpory potravních organismů odchovávaných ryb candáta obecného. Největší inovativností ověřované technologie je popis principu podpory potravních organizmů vyskytujících se v rybnících a sloužící jako potrava pro odchovávané larvy či juvenilní ryby candáta obecného do kategorie rychleného plůdku s cílem maximálně využít trofický potenciál rybníků bez nutnosti používat statková či průmyslová hnojiva. Dále technologie přináší inovativní poznatky týkající se podpory odchovu 6

7 staršího plůdku candáta obecného do pozimního období z hlediska podpory potravních organismů odchovávaného candáta v podobě perifytonu, zooplanktonu či potravních ryb. Obecně projekt přináší nové poznatky týkající se: 1) potravních nároků jednotlivých odchovávaných věkových kategorií candáta obecného a dále 2) jednotlivých technologických kroků výrobního postupu, který zajišťuje vyrovnanou a kvalitní produkci rychleného či půlročního (podzimního) plůdku candáta obecného v rybnících. Tyto biologické a technologické poznatky mohou být v budoucnosti v rámci českého rybářství velmi efektivně využívány v rybničním chovu a produkci násadových ryb candáta obecného. Následně takovéto ryby mohou být nasazovány do další rybniční či intenzivní akvakultury, která na konci produkčního cyklu může produkovat tržní ryby velmi ceněného candáta obecného. 1.3 Proč je nutná inovace, která je předmětem testování V současné době je v rámci českého rybářství hojně využíván rybniční odchov larev a juvenilních ryb candáta obecného do kategorie rychleného plůdku (Policar a kol., 2011). Avšak úspěšnost tohoto chovu je poměrně velmi produkčně nestálá a proměnlivá především z důvodu různého průběhu počasí v rámci jednotlivých let, které výrazně ovlivňují vývoj a složení potravní nabídky daných použitých rybníků. Velmi často se v průběhu zmíněného rybničního chovu setkáváme s nedostatečnou přípravou rybníků na vysazení larev, s nedostatečným monitoringem odchovu ryb z hlediska aktuální potravní nabídky v rybnících, s jejich nedostatečnou podporou, s monitoringem přijímané potravy, růstu a hustoty odchovávaných ryb. Díky těmto velmi často nedostatečným nebo neodborně realizovaným chovatelským zásahům je dosahováno velmi nízké produkce ryb, která může dosahovat produkce rozdílných velikostí z důvodu kanibalismu, hladových či jinak poškozených ryb a to jen na úrovni několika procent (5-9 %) z celkového počtu nasazených larev. Naopak jestliže jsou zmíněné chovatelské úkony realizovány pečlivě a odborně, s dostatečným předstihem popřípadě opakovaně lze dosáhnout produkce kvalitních, velikostně vyrovnaných, dostatečně vyvinutých ryb na úrovni několika desítek procent (25 30%) z nasazeného počtu larev. Z uvedených informací vyplývá, že výsledky projektu prezentující kvalitní přípravu rybníků, podporu potravních organismů a kvalitní vody v rybnících, pravidelný monitoring výskytu potravních organismů, růstu, hustoty a potravy ryb při odchovu larev a juvenilních ryb candáta obecného jsou velmi důležité a klíčové pro úspěšnost zmíněného odchovu. Z tohoto důvodu je tato inovace považována za důležitou či nutnou a byla realizována s cílem produkčním podnikům ukázat, jak je možné dosáhnout zvýšené a kvalitní produkce juvenilních ryb candáta obecného. 7

8 2 Úvod Candát obecný je v současnosti jedním z nejperspektivnějších druhů ryb, které jsou chovány v rámci sladkovodní evropské akvakultury (Müller-Belecke a Zienert, 2008; Policar a kol., 2013). Výborná nutriční kvalita candátího masa a jeho senzorické vlastnosti (Uysal a Aksoylar, 2005) jsou důvodem velké obliby tohoto druhu jak mezi konzumenty ryb (Dil, 2008) tak i mezi sportovními rybáři (Pivnička a Rybář, 2001). V současné době je produkce tržního candáta v Evropě tvořena z % lovem ryb vyskytujících se přirozeně v ruských, kazachstánských a estonských jezerech. Celoevropská absolutní produkce candáta obecného lovem se v současnosti pohybuje v rozmezí až t tržních ryb (FAO, 2014a). Nicméně tato produkce se ve východní Evropě v posledních desetiletích výrazně snižuje. Zatímco v 70. letech minulého století bylo z východoevropských jezer ročně odloveno přes t tržních ryb tohoto druhu (Dil, 2008; FAO, 2014a) za posledních let se produkce tohoto odlovu snížila na méně než polovinu. To je dáno jednak dlouhodobým nadměrným rybolovem candáta v jezerech, který výrazně snižuje stabilitu jeho přirozených populací a jednak nedostatečným rybářským managementem realizovaným na využívaných lokalitách (Dil, 2008; Müller-Belecke a Zienert, 2008). Vysoká obliba candáta obecného mezi konzumenty ryb a sportovními rybáři a jeho snižující se produkce lovem z jezer způsobují v současné době nedostatečně zásobovaný trh tímto druhem především v západní Evropě (Francie, Německo, Rakousko, Dánsko, Belgie a Švýcarsko). Tento fakt způsobil v posledních letech neustále stoupající prodejní cenu tržních candátů. Současná velkoobchodní cena za jeden kilogram tržního celého chlazeného a nekuchaného candáta se v západní Evropě pohybuje podle velikosti ryb od 5 do 8 euro u tržních ryb o hmotnosti 0,7 2 kg a 6 9 euro u ryb o hmotnosti 2 4 kg (Dil, 2008). Maloobchodní cena tržního chlazeného a nekuchaného candáta se pohybuje na úrovni euro za kilogram (Tamazouzt, 2008). Průměrná maloobchodní cena jednoho kilogramu candáta obecného se v ČR pohybuje mezi 290 a 350 Kč (Policar a kol., 2014), což je přibližně 11,5 14 euro. Snížená produkce candáta obecného lovem, vysoká obliba této ryby u konzumentů a nedostatečně zásobovaný trh neustále v Evropě motivuje chovatele ryb se více věnovat chovu a stabilní produkci tržních ryb tohoto druhu (Policar a kol., 2011a; 2013). V současné době se v Evropě chovem v rybnících a intenzivní akvakultuře celkem vyprodukuje pouze cca 5 7 % celkového objemu evropského trhu s candátem obecným, což představuje jen t tržních ryb (FAO, 2014b). Tržní candát obecný se produkuje především ve střední či východní Evropě (ČR, Maďarsko, Ukrajina, Bulharsko, Rumunsko, Polsko a Německo) extenzivním způsobem pomocí rybniční akvakultury s polykulturními obsádkami. Ročně se takto ve zmíněných zemích vyprodukuje t tržních candátů (Wedekind, 2008; Adámek a kol., 2012; Kratochvíl, 2012). Vedle tradiční extenzivní produkce candáta obecného v rybnících se v posledních patnácti letech především v západní Evropě rozvíjí intenzivní akvakultura tohoto druhu v uzavřených recirkulačních akvakulturních systémech (RAS) (Policar a kol., 2013). Tento způsob chovu oproti rybničnímu chovu využívá produkci domestikovaných populací ryb (Fontaine, 2009), mimosezónní výtěry generačních ryb (Zakes a Szczepkowski, 2004; Ronyai, 2007; Zakes, 2007; Müller-Belecke a Zienert, 2008) a krmení ryb pomocí umělých peletovaných krmných směsí (Wang a kol., 2009). Juvenilní a tržní candáti jsou chováni ve vysokých hustotách (až kg ryb na 1000 litrů vody) (Wedekind, 2008). RAS zajišťuje optimální podmínky pro růst candáta obecného (teplota vody 23 C a 100% nasycení vody kyslíkem) (Wang a kol., 2009). Tato akvakultura candáta obecného je v posledních letech rozvíjena především v Dánsku, Nizozemí, Finsku, Francii, České republice, Rakousku, Německu, Rumunsku, Bulharsku a Chorvatsku (Van Mechelen, 2008; Philipsen, 2008; Policar a kol., 8

9 2011a; 2013). V současné době můžeme v celé Evropě najít až 30 rybářských farem produkujících tržní ryby candáta obecného intenzivní akvakulturou. V současnosti i přes různé biotechnologické a chovatelské inovace většina evropských chovatelů candáta obecného řeší problém s nedostatkem kvalitního násadového materiálu tohoto druhu (Szczepkowski a kol., 2011). Nedostatečná a nekvalitní produkce juvenilních ryb (většinou adaptovaných na podmínky RAS a peletované krmivo) je limitujícím faktorem masového rozvoje intenzivní produkce tržních candátů v Evropě (Zakes a kol., 2004, 2006). Produkce juvenilních ryb plně kontrolovaným a intenzivním chovem v RAS je velmi drahá, rozkolísaná a velmi často nekvalitní (Policar a kol., 2011; 2014). Z tohoto důvodu byla v průběhu posledních 5 let v ČR a Maďarsku vyvíjená optimalizovaná technologie produkce juvenilních ryb candáta obecného adaptovaného na RAS a peletované krmivo pomocí kombinace rybniční a intenzivní akvakultury (Policar a kol., 2013). Česká republika je v tomto oboru rybářství na špičkové odborné úrovni a na jednotlivých rybářských provozech je ročně vyprodukováno až ks juvenilních ryb o hmotnosti 10 gramů, které jsou plně adaptované na RAS a peletované krmivo a většinou prodávané do zahraničí. Pro takovouto produkci je však nutné zajistit kvalitní, dostatečnou a vyrovnanou produkci juvenilních (rychlených či podzimních) ryb candáta obecného z rybníků s cílem jejich adaptace na intenzivní chov. Nemluvě o další potřebě juvenilních ryb candáta obecného pro klasické rybniční polokulturní chovy tradičních českých rybářských podniků. Z těchto informací je zřejmé, že české rybářství bude potřebovat pro budoucí dostatečnou produkci násadového či tržního candáta obecného kvalitní, dostatečnou a vyrovnanou produkci juvenilních ryb tohoto druhu získanou z rybníků. K zajištění této produkce by měly přispět výsledky tohoto realizovaného projektu. Použitá literatura: Adámek, Z., Linhart, O., Kratochvíl, M., Flajšhans, M., Randák, T., Policar, T., Masojídek, J., Kozák, P., Aquaculture in the Czech Republic in 2012: Modern European prosperous sector based on thousand-year history of pond culture. Aquaculture Europe 37: Dil, H., The European market of the pikeperch for human consumption. In: Fontaine, P., Kestemont, P., Teletchea, F., Wang, N. (Eds): Percid Fish Culture - From Research to Production, Proceeding of abstracts and short communications of the workshop, Namur, Belgium: FAO 2014a. Fisheries and Aquaculture Information and Statistics Service 17/11/ FAO 2014b. Fisheries and Aquaculture Information and Statistics Service 17/11/ Kratochvíl, M., Výlov tržních ryb u členů RS v roce 2011 a užití produkce ryb v ČR v letech Rybářské sdružení České republiky, České Budějovice: 31 s. Müller-Belecke, A., Zienert, S., Out-of-season spawning of pike perch (Sander lucioperca L.) without the need for hormonal treatments. Aquac. Res. 39: Philipsen, A., Excellence Fish: production of pikeperch in recirculating system. In: Fontaine, P., Kestemont, P., Teletchea, F., Wang, N. (Eds), Proceeding of Percid Fish Culture From Research to Production, Universitaires de Namur, Belgium: 67. Pivnička, K., Rybář, M., Long-term trends in sport fishery yield from selected reservoirs in the Labe watershed ( ). Czech J. Anim. Sci. 46 (2): Policar, T., Bláha, M., Křišťan, J., Stejskal, V., Kvalitní a vyrovnaná produkce rychleného plůdku candáta obecného (Sander lucioperca) v rybnících. Edice Metodik (Ověřená technologie), FROV JU Vodňany 110: 33s. 9

10 Policar, T., Stejskal, V., Křišťan, J., Podhorec, P., Švinger, V., Bláha, M., The effect of fish size and density on the weaning success in pond-cultured pikeperch (Sander lucioperca L.) juveniles. Aquac. Int. 21 (4): Policar, T., Křišťan, J., Blecha, M., Vaniš, J., Adaptace a chov juvenilních ryb candáta obecného (Sander lucioperca L.) v recirkulačním akvakulturním systému (RAS). Edice metodik (Technologická řada), FROV JU Vodňany 141: 46 s. Ronyai, A., Induced out-of-season and seasonal tank spawning and stripping of pike perch (Sander lucioperca L.). Aquac. Res. 38, Szczepkowski, M., Zakes, Z., Szczepkowska, B., Piotrowska, I., Effect of size sorting on survival, growth and cannibalism in pikeperch (Sander lucioperca L.) larvae during intensive culture in RAS. Czech J. Anim. Sci. 56 (11): Tamazouzt, L., The French restocking market for percids. In: Fontaine P, Kestemont P, Teletchea F, Wang N (Eds) Proceeding of Percid Fish Culture From Research to Production, Universitaires de Namur, Belgium: Uysal, K., Aksoylar, M.Y., Seasonal variations in fatty acid composition and the N-6/N-3 fatty acid ratio of pikeperch (Sander lucioperca) muscle lipids. Ecol. Food Nutr. 44 (1): Van Mechelen, J., Viskweekcentrum Valkenswaard: extensive vs intensive production of pikeperch juveniles. In: Fontaine, P., Kestemont, P., Teletchea, F., Wang, N. (Eds), Proceeding of Percid Fish Culture From Research to Production, Universitaires de Namur, Belgium: 46. Wang, N., Xu, X.L., Kestemont, P., Effect of temperature and feeding frequency on growth performances, feed efficiency and body composition of pikeperch juveniles (Sander lucioperca). Aquaculture 289: Wedekind, H., German experiences with the intensive culture of pikeperch (Sander lucioperca L.). In: Fontaine, P., Kestemont, P., Teletchea, F., Wang, N. (Eds): Percid Fish Culture - From Research to Production, Proceeding of abstracts and short communications of the workshop, Namur, Belgium: Szczepkowski a kol., 2011 Zakes, Z., Szczepkowski, M., Induction of out-of-season spawning of pikeperch, Sander lucioperca (L.). Aquac. Int. 12: Zakes, Z., Przybyl, A., Wozniak, M., Szczepkowski, M., Mazurkiewicz, J., Growth performance of juvenile pikeperch, Sander lucioperca (L.) fed graded levels of dietary lipids. Czech J. Anim. Sci. 49: Zakes, Z., Kowalska, A., Czerniak, S., Demska-Zakes, K., Effect of feeding frequency on growth and size variation in juvenile pikeperch, Sander lucioperca (L.). Czech J. Anim. Sci. 51: Zakes, Z., Out-of-season spawning of cultured pikperch Sander lucioperca (L.). Aquac. Res. 38:

11 3 Materiál a metodika 3.1 Experiment 1 odchov candáta do kategorie rychleného plůdku s různou podporou perifytonu a jiných potravních organismů Cíl experimentu Cílem experimentu 1 bylo poloprovozně otestovat a ověřit využití různé podpory výskytu perifytonu a jiných potravních organismů v rybnících při odchovu larev a juvenilních ryb candáta obecného do kategorie rychleného plůdku. V průběhu experimentu 1 byl testován vliv dvou předem vybraných substrátů potencionálně podporující perifyton v podobě: 1) přírodních rohoží z vřesovce a 2) rohoží z geotextílie. Vytvořené podmínky obou variant s umělou podporou perifytonu byly porovnány s podmínkami rybníků, u kterých perifyton a jiné potravní organismy nebyly nijak podporovány. U všech variant použitých rybníků byly sledovány a porovnávány podmínky chovu larev a juvenilních ryb candáta obecného, které měly být významně ovlivňovány jednotlivými použitými variantami podpory perifytonu či jiných potravních organismů v rybnících. Sledované ukazatele: chemická kvalita vody; složení a početnost zooplanktonu, fytoplanktonu a perifytonu; potrava, růst a přežití odchovávaných juvenilních ryb candáta obecného. Na závěr odchovu byl vyhodnocen také produkční a ekonomický efekt jednotlivých variant podpory perifytonu v rybnících ve vztahu k produkci plůdku candáta obecného v kategorii rychleného plůdku Uspořádání experimentu První experiment probíhal celkem ve 12 malých rybnících o rozměrech 46 x 38 m (cca výměře 0,2 ha) a o průměrné hloubce u výpusti 1,2 m na pokusnictví Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického ve Vodňanech (49 09 s. š., v. d., nadmořská výška 393 m n. m.) a v horažďovickém provozním areálu (49 3 s. š., 13 6 v. d., nadmořská výška 427 m n. m.) rybářského podniku Klatovské rybářství a.s. (Obr.1). K experimentu bylo využito 6 rybníků ve Vodňanech a 6 rybníků v Horažďovicích (celkem na každém místě rybářském provozu 2 opakování tří testovaných variant) s cílem co nejvíce eliminovat dané místní podmínky chovu ryb (přítok a kvalita vody, počasí, predace rybožravých ptáků či savců, přístup rybářské obsluhy atd.). Jak již bylo zmíněno, experiment testoval 3 varianty podpory perifytonu a jiných potravních organismů pro odchovávané larvy a juvenilní ryby candáta obecného do kategorie rychleného plůdku ve zmíněných použitých rybnících. Testovanými variantami byly: substrát v podobě rohoží z vřesovce (varianta 1), substrát v podobě nainstalovaného pásu geotextilie (varianta 2) a kontrolní varianta bez substrátu (varianta K). Všechny varianty byly celkově testovány se čtyřmi opakováními. Zmíněná podpora perifytonu a potravních organizmů v rybnících v podobě rohoží a geotextílií byla do rybníků nainstalována na začátku dubna 2014 ( ). Oba substráty podpory perifytonu či jiných potravních organismů byly do rybníků nainstalovány tak, aby v každém rybníku vždy tvořily dva souběžné podélné pásy v délce 25 m a výšce 1,5 m. Nainstalovaný substrát v rybníku, který byl tvořen rohoží z vřesovce, celkově v jednom rybníce finančně vyšel na 6600 Kč. Naopak substrát z geotextílie v jednom rybníce byl pořízen za 2000 Kč. Pro účely odběru perifytonu bylo do každého rybníku se substrátem (ve variantě 1 a 2) nainstalováno ještě 8 odběrových pruhů substrátů (o rozměru 0,1 x 1,5 m). Tyto pruhy byly upevněny na železnou (kari) síť připevněnou na dřevěnou násadu, která se následně zakotvila ve dně rybníku. Všechny rybníky byly až napuštěny vodou s cílem podpořit vývoj perifytonu na nainstalovaných substrátech a dále jiných potravních organismů v rybnících ještě před vlastním nasazením larev candáta obecného. 11

12 Obr. 1: Uspořádání experimentu 1 a 2: 6 rybníků na pokusnictví VÚRH, FROV JU ve Vodňanech a 6 rybníků v horažďovickém provozním areálu Klatovského rybářství a.s. Vysvětlivky: 0: kontrolní varianta bez podpory perifytonu a potravních organismů (oba pokusy), 1: substrát vřesovec podpora perifytonu a potravních organismů (oba pokusy) a 2: substrát geotextilie - podpora perifytonu a potravních organismů (I. pokus) / podpora chovu candáta obecného využitím potravní ryba (II. pokus). Jako podklad byla využita mapa na Nasazení ryb Na konci dubna ( ) byly do všech předem připravených rybníků nasazeny larvy candáta obecného (TL = 5,194 ± 0,225 mm a W = 0,752 ± µg) o počáteční hustotě ks. ha -1, což znamená, že do každého rybníka bylo vysazeno celkem ks larev. Larvy candáta byly získány od 9 párů generačních ryb candáta obecného - jikernačky (TL= 515,2 ± 32,6 mm, W= 1243,8 ± g) a mlíčáků (TL= ± 37.4 mm, W= ± g), které byly injikované přípravkem Chorulon (aktivní látka hcg) v dávce 500 IU hcg.kg-1. Hormonální injikace ryb proběhla dne Ryby se přirozeně vytřely v odchovných žlabech, do kterých před hormonální injikací a nasazením ryb byly naistalovány výtěrová hnízda tvořená umělým trávníkem s výškou stébla 50 mm. Nakladené a oplozené jikry byly na hnízdech v jednotlivých žlabech inkubovány a následně došlo k vylíhnutí larev mezi a poté k vysazení larev do jednotlivých rybníků Monitoring kvality vody v průběhu odchovu Od začátku odchovu byla detailně v jednotlivých rybnících monitorována kvalita vody. V rámci této činnosti byly sledovány následující parametry: 1) teplota vody v 1 metru od hladiny u výpustního zařízení v 1 hodinovém intervalu pomocí registračního teplotního snímače Minikin T, 2) ph ve třítýdenních intervalech pomocí kapesního ph metru WTW MultiLine P4 probe (WTW GmbH, Německo), 3) ostatní následující chemické ukazatele byly stanovené v třítýdenním intervalu chemickými analýzami Horákové a kol. (1989): BSK 5, ChSK Mn, NO 3 -N, NO 2 -N, NH 4 -N, TN, PO 4 -P a TP a 4) při každém odběru vody pro chemické analýzy byla ještě měřena hloubka vody v daném rybníce u výpusti a průhlednost vody pomocí Secchiho desky Odběry perifytonu, zoo- a fytoplanktonu Odběry potencionálních potravních organismů odchovávaných larev a juvenilních ryb candáta obecného v podobě perifytonu osidlující případné nainstalované substráty, zooplanktonu a fytoplanktonu probíhaly v 3 týdenních intervalech od dubna do začátku června (22.4., , 2. 12

13 ) a celkem byly realizovány 3 odběry. Pro tyto účely odběru zoo- a fytoplanktonu bylo z každého rybníka odebráno vždy 30 l vody z celého vodního sloupce v několika náhodně zvolených místech pomocí Patalasova planktonního odběráku. Voda byla přefiltrována přes sítko ze síťoviny o velikosti ok 200 µm do plastových láhví. Dále pro účely odběru perifytonu byl z každého rybníka s nainstalovaným substrátem odebrán odběrový pruh substrátu pomocí plastové trubky o průměru 160 mm Zpracování vzorků fytoplanktonu Část vody odebrané Patalasovým odběrákem (4 l) byla přefiltrována přes sítko ze síťoviny s oky 200 µm do plastových láhví. Ihned po odebrání vzorků fytoplanktonu a perifytonu byla ve 3 podvzorcích z jednotlivých rybníků změřena okamžitá fluorescence chlorofylu (Ft) v modrém i červeném světle, optická hustota (OD) při 680 nm a 720 nm a kvantový výtěžek (QY) pomocí přístroje AquaPen AP 100. Ve fytoplanktonu byla kromě fluorescence stanovena i koncentrace chlorofylu-a (chl-a). Známý objem vzorků fytoplanktonu ( ml) byl zfiltrován přes filtr ze skleněných vláken (Whatman GF/C, velikost pórů: 0,1-0,2 µm) ve vakuové filtrační aparatuře (tlak max. 0,2 atm.). Zfiltrované vzorky fytoplanktonu na filtru byly uloženy na silikagel do - 20 C. V době do 2 týdnů od odběru v nich byla stanovena koncentrace chlorofylu-a spektrofotometrickou metodou dle Lorenzena (1967) při vlnových délkách 665 nm a 750 nm, charakterizující početnost fytoplanktonních organismů. K okyselení vzorků (tj. korekce koncentrace chl-a na rozkladné produkty) bylo použita 1 M HCl (30 µl do kyvety o objemu vzorku 3 ml). U všech vzorků fytoplanktonu byla také stanovena sušina při 85 C (DW) jako pomocný ukazatel početnosti fytoplanktonu Zpracování vzorků perifytonu a jeho kvantifikace U odebraného pruhu substrátu byla změřena délka ponořené části a vypočítána její plocha a následně vystřižen proužek substrátu o šířce cca 2,5 cm. Tento proužek byl umístěn do fotomisky s 0,5 l vodovodní vody a mechanicky očištěn zubním kartáčkem. Takto získaný vzorek perifytonu byl přelit přes sítko ze síťoviny o velikosti ok 500 µm. Tím byl získán vzorek perifytonu, u kterého byla stanovena sušina (DW) při teplotě sušení 85 C. Dále u perifytonu byl kromě sušiny stanoven i obsah organické hmoty v perifytonu při teplotě 550 C (AFDW). Následně DW a AFDW perifytonu, která charakterizovala množství popelovin ve vzorku. Čím méně popeloviny ve vzorku bylo determinováno, tím mohlo být usuzováno na vyšší množství organické hmoty (různých organismů) vyskytujících se na substrátu. Následně tato kvantifikace organické hmoty byla vztažena na zjištěnou plochu odebraného proužku. Tato kvantifikace byla následně porovnávána mezi použitými substráty pro podporu perifytonu v rybnících. Ihned po odebrání vzorků perifytonu byla ve 3 podvzorcích z jednotlivých rybníků změřena okamžitá fluorescence chlorofylu (Ft) v modré či červeném světle, optická hustota (OD) při 680 nm a 720 nm a kvantový výtěžek (QY) pomocí přístroje AquaPen AP 100 s cílem stanovit podíl perifytonních organismů (řas a bakterie) a sinic s cílem částečně determinovat základní složení organismů v rámci perifytonu Zpracování vzorků zooplanktonu a jeho kvantifikace Zbylá voda odebraná Patalasovým odběrákem(26 l) byla přefiltrovány přes tři síta o velikosti ok 526, 190 a 70 µm. Z těchto sít byly následně jednotlivé frakce fixovány v 4% formalínu a zpracovány v Laboratoři etologie ryb a raků VÚRH, FROV JU pod stereomikroskopem. Organismy byly determinovány alespoň do rodu, byla stanovena jejich početnost v jednotlivých velikostních frakcích v daném období odběru. 13

14 3.1.9 Sledování růstu odchovávaných ryb Během tohoto prvního experimentu se růst ryb sledoval pomocí dvou odlovů a odběrů ryb. První odlov byl proveden ( tj. 21 den odchovu) pomocí zátahové sítě (10x2 m) s velikostí ok 1 mm. Z každého rybníku byl odebrán přesný počet 30 ks ulovených odchovávaných juvenilních ryb candáta obecného. Spočítané a odebrané ryby byly okamžitě fixovány 4% formaldehydem. Fixované ryby byly následně převezeny do Laboratoře intenzivní akvakultury VÚRH, FROV JU ke stanovení biometrických ukazatelů: celková délka těla (TL v mm), délka těla (SL v mm) a hmotnost (W v g). Délkové hodnoty byly měřeny pomocí posuvného měřítka s přesností 0,1mm a hmotnost stanovena na digitální laboratorní váze (KERN & SOHN, Balingen Německo, 440) s přesností 0,01g. Druhým odlovem odchovávaných ryb byl na konci odchovu vlastní výlov všech 12 nasazených rybníků od 3. do (tzn den odchovu). Z odlovených ryb bylo odebrané stejné množství ryb jako při 1. kontrolním odlovu tzn. 33 ks, u kterých byly zjištěny stejnou metodou stejné biometrické parametry. Získané biometrické parametry nasazovaných larev na začátku a zjištěné tělesné rozměry a hmotnost ryb na konci odchovu byly využity pro výpočet hodnoty SGR (specifická rychlost růstu) odchovávaných candátů. Hodnota SGR byla vypočítána podle následujícího vzorce: Specifická rychlost růstu [%.d -1 ] W t Průměrná kusová hmotnost ryb na konci období (g) W 0 Průměrná kusová hmotnost na začátku období (g) t Délka období (dny) Dále byl podle uvedeného vzorce u odchovávaných ryb ze zjištěných biometrických hodnot zjištěn Fultonův koeficient, který charakterizuje kondici a výživný stav odchovávaných ryb. Fultonův koeficient W - Hmotnost ryby (g) TL Celková délka (cm) Potrava odchovávaných ryb Zafixované vzorky ryb po obou odlovech byly využity vedle biometrického šetření také k analýze potravních nároků odchovávaných ryb dle Hyslopa (1980). Z každého rybníka bylo celkem na potravní analýzu zpracováno 15ks ryb. U každé ryby byl vypreparován obsah žaludků a stanovena zjištěná přijatá potrava. Jednotlivé organismy v trávicím traktu byly spočítány, určeny do taxonomických skupin a bylo vyjádřeno jejich procentuální zastoupení k celkovému počtu přijatých potravních organismů. Dále bylo vyjádřeno procentuální zastoupení skupin potravních organismů souhrnně jako: planktonní či bentické organismy. Výsledky z přijaté potravy jsou vyjádřené, jako průměrná hodnota ze 4 opakování u ryb pocházejících z testovaných variant použitých substrátů (vřesovec, geotextílie a kontrola). 14

15 Výlov rybníků na konci odchovu stanovení přežití, míry kanibalismu a celkové produkce ryb Jak již bylo zmíněno, jednotlivé rybníky s testovanými variantami podpory perifytonu a jiných potravních organismů v rybnících byly od 3. do (tzn. po dnech odchovu) postupně vypuštěny a juvenilní ryby candáta obecného v kategorii rychleného plůdku odloveny do podložních sítí nainstalovaných pod hrází jednotlivých rybníků. Rybníky byly loveny postupně podle předem potvrzené velikosti odchovávaných ryb v jednotlivých rybnících a podle četnosti výskytu a hustoty potravních organismů. V průběhu výlovu rybníků byly ihned odebírány vzorky ryb z jednotlivých rybníků s cílem získat materiál potřebný pro stanovení biometrických údajů a potravních nároků odchovávaných ryb. Po ukončených výlovech ryb byly všechny ryby transportovány na Experimentální rybochovné pracoviště a pokusnictví VÚRH, FROV JU, kde byly ryby krátkodobě a odděleně přechovány v průtočných žlabech objemu litrů do začátku druhého experimentu. Při nasazování ryb na průtočné žlaby byl zjišťován celkový počet slovených ryb pomocí měrkovací metody, která se běžně používá v praxi. Tato metoda spočívala v tom, že ryby byly při přelovování krátkodobě umístěny do měrky o objemu 250 mililitrů. Celkově u pěti měrek byl spočítán průměrný počet ryb, které se vejde do dané měrky. Po zjištěné průměrné hodnotě ryb, které se vejdou do dané měrky, byly jen počítány měrky zaplněné rybami. Následně z průměrného počtu ryb v měrce a celkového počtu měrek byl násobením získán celkový počet odchovaných ryb na daném rybníce. Podle počtu nasazených larev a slovených juvenilních ryb v kategorii rychleného plůdku bylo podle následujícího vzorce vypočítáno přežití odchovaných ryb. Přežití odchovaných ryb % N 0 - Počet larev nasazených do rybníku na začátku odchovu N k - Počet juvenilních ryb candáta obecného slovených při výlovu na konci odchovu U jednotlivých tří testovaných variant byla ze 4 opakování vypočítána a následně porovnána průměrná hodnota přežití ryb v rámci jednotlivé testované varianty. Ze všech rybníků následně byla stanovena celková produkce a kvalita juvenilních ryb candáta obecného v kategorii rychleného plůdku. Slovené ryb byly také při nasazení do průtočných žlabů velikostně tříděny pomocí rybářských třídiček s cílem získat ryby extrémních velikostí (2 až vícenásobně větší jedinci), který byli označeni za kanibaly. Následně byl počet kanibalizujících ryb počítán a z jejich počtu stanoveno procentuální zastoupení kanibalizujících ryb v dané populaci odchovaných ryb podle následujícího vzorce. Procentuální zastoupení kanibalizujících ryb v populaci % P k Počet kanibalizujících ryb P c Celkový počet slovených a získaných ryb Statistické hodnocení dat Vliv různé podpory perifytonu a jiných potravních organismů pomocí dvou předem vybraných a testovaných substrátů byl porovnán s kontrolní variantou a chovatelsky vyhodnocen hierarchickou ANOVOU, přičemž varianta a termín odběru byly považovány za faktory 15

16 s pevným efektem a rybník jako náhodný faktor. Rybník byl zároveň podřízen variantě. Vliv varianty byl považován za statisticky průkazný, když interakce mezi variantou a termínem odběru měla p < 0,05, resp. když Tukeyův test mnohonásobného porovnání mezi všemi variantami v daném termínu odběru měla p < 0,05. Normalita dat byla testována Kolmogorov- Smirnov testem a homogenita variance Bartlettovým testem (Zar, 1984) v programu Statistica 12. Pokud neměla data normální rozdělení, byla transformována Box-Cox transformací (logaritmickou příp. odmocninovou transformací), která byla využita pro porovnání TL, W a přežití odchovaných candátů mezi jednotlivými variantami na konci experimentu. Pokud neměla data normální rozdělení ani po jejich transformaci, byl pro porovnání variant použit Kruskal- Wallisův test nebo Mann-Whitneyův test pro srovnání kvality vody a výskytu perifytonu na rohožích z vřesovce a geotextilii a četnosti výskytu zooplanktonu a fytoplanktonu v rybnících. Data, která měla normální rozdělení nebo se je transformací podařilo znormalizovat jsou prezentovány jako průměry spolu se směrodatnými odchylkami (S.D.). V případě nenormálních dat je uveden medián a variabilita jako kvartilové rozpětí Použitá literatura Horáková, M. Lischke, P., Grünwald, A., Chemické a fyzikální metody analýzy vod. 1.vyd., Praha: SNTL. 389 s. Hyslop, E. J Stomach contents analysis - a review of methods and their application. Journal of fish biology 17 (4): Zar, J.H., Biostatistical analysis, 2nd ed. Prentice-Hall, Englewood Cliffs, 718 s. 3.2 Experiment 2 odchov candáta do kategorie rychleného plůdku s různou podporou perifytonu a jiných potravních organismů Cíl experimentu Cílem druhého popisovaného experimentu bylo otestovat v praxi rybářského provozu variantu, která pomocí substrátu rohože z vřesovce podporovala chov juvenilních ryb candáta obecného do kategorie podzimního plůdku v podobě podpory perifytonu a jiných potravních organismů, v porovnání s odchovem candáta společně s nasazenou krmnou rybou (ve formě vysazených larev kapra obecného Cyprinus carpio a amura bílého - Ctenopharyngodon idella) a kontrolní variantou bez jakékoliv podpory. Snahou experimentu bylo vyhodnotit u jednotlivých testovaných variant jejich technologickou a chovatelskou efektivitu v podobě: podpory výskytu a složení perifytonu, zoo- a fytoplanktonu, fytobentosu, dnového bentosu, růstu, přežití a celkové produkce ryb. Na závěr byly jednotlivé varianty a jejich efektivita zhodnoceny z hlediska možného potencionálního využití v rybářské praxi českých podniků Uspořádání experimentu Pro tento experiment bylo použito 12 stejných rybníků, jako tomu bylo u prvního experimentu. Podobně jako u experimentu 1 byly i v rámci tohoto experimentu testovány dvě varianty podpory chovu candáta obecného potravními organismy a jedna varianta byla varianta kontrolní. Odchov candáta obecného v tomto experimentu probíhal od kategorie rychleného plůdku do kategorie podzimního plůdku od do 15. až , tedy v průběhu dalších dní. Po negativní zkušenost z prvního experimentu s použitou geotextílií byly v druhém experimentu testovány následující varianty podpory potravních organismů pro odchovávaného candáta obecného: 1. varianta s podporou perifytonu a především bentosu pomocí stejných rohoží z vřesovce, jako tomu bylo u 1. experimentu, 2. varianta, kde pro podporu chovu candáta obecného byla použita potravní ryba (v podobě vysazených larev kapra 16

17 obecného a amura bílého) a 3. varianta bez jakékoliv podpory chovu candáta obecného. Všechny zmíněné varianty byly v rámci experimentu testovány opět ve 4 opakováních. Rybníky po ukončeném prvním experimentu byly 1 den nechány bez vody a následně po upravení substrátu v daných rybnících byly rybníky postupně napouštěny vodou s cílem mít rybníky kompletně napuštěné V tento den byl do každého rybníku nasazen jeden kilogram naloveného zooplanktonu v podobě monokultury perloočky rodu Daphnia. Ve stejný den byly do čtyřech rybníků 2. skupiny tohoto experimentu (varianta s potravní rybou) vysazeny larvy kapra obecného v hustotě ks na 1 rybník. Následně bylo do všech rybníků vysazeno 2000 ks juvenilního candáta obecného v podobě rychleného plůdku (TL= 40,2 ± 3,1 mm a W= 0,59 ± 0,13 g), kdy od tohoto dne byl zahájen druhý experiment tohoto projektu. Dne byly do čtyř rybníků varianty 2 (potravní ryba) přisazeny larvy amura bílého v hustotě ks na 1 rybník s cílem udržet v rybnících dostatečné množství velikostně odpovídajících krmných ryb Monitoring fyzikální a chemické kvality vody v průběhu odchovu V průběhu odchovu candáta obecného v rámci druhého experimentu byla fyzikálněchemická kvalita vody odebírána, sledována, analyzována a statisticky porovnána stejným způsobem jako tomu bylo v průběhu 1. experimentu Odběry a zpracování vzorků perifytonu, fytobentosu, zoo- a fytoplanktonu Odběry perifytonu a planktonních organismů byly realizovány a probíhaly v tomto experimentu podobně jako v experimentu prvním ve 3 týdenních intervalech od začátku června do začátku září (16. 6., 7. 7., , , ) a celkem bylo realizováno 5 odběrů. Zpracování, vyhodnocení odebraných vzorků včetně statistického porovnání bylo také obdobné jako u experimentu 1. Odběr a zpracování fytobentosu probíhaly ve výše uvedených intervalech následujícím způsobem. Zbytek odběrového pruhu substrátu vřesovce, po odebrání části na stanovení perifytonu, byl několikrát důkladně promyt na fotografické misce. Voda s odstraněnými bezobratlými byla následně přelita přes síto (500 µm) a organismy byly uloženy ve vzorkovací lahvi v chladu. K tomuto vzorku byla přidána také část zachycená na 500 µm sítu při zpracování vzorku perifytonu. Zbytek vlhkého substrátu vřesovce byl ponechán na fotomisce do následujícího dne, aby jej opustili i organismy, které nebyly odstraněny při promývání. Následující den byly zpracovány jak organismy uložené v lahvi v chladu, tak byly odebrány organismy, které opustily vlastní substrát. Organismy byly fixovány technickým etanolem (80%), následně byly determinovány v Laboratoři etologie ryb a raků VÚRH FROV JU alespoň do rodu a byla stanovena jejich mokrá biomasa a početnost Odběry a zpracování vzorků dnového zoobentosu Dnový bentos byl vzorkován bentickým drapákem Eckman-Birge, z každého rybníka byly odebrány dva vzorky dnového sedimentu. Po odebrání vzorků sedimentu byly tyto vzorky přeneseny na kovové síto (500 µm), kde byl promýváním odstraněn jemný sediment. Následně byl zbytek detritu spolu s organismy uložen ve vzorkovací lahvi v chladu a následující dny byl zoobentos zpracován v Laboratoři etologie ryb a raků VÚRH FROV JU pod stereolupou. Organismy byly vybrány a fixovány 80% technickým etanolem a následně byly determinovány alespoň do rodu a byla stanovena jejich mokrá biomasa a početnost. 17

18 3.2.6 Sledování růstu odchovávaných ryb Během druhého experimentu byl růst odchovávaných ryb sledován od vysazení ryb ( ) až po jejich výlov (15 až ) pomocí tří kontrolních odlovů (9. 7. po 77. dni odchovu, po 98. dni odchovu a po 119. dni odchovu) v intervalu 21 dní a následně finálního výlovu ryb. Odlovy odchovávaných juvenilních ryb byly realizované z lodě pomocí elektrického agregátu (typ 160NB, elektrocentrála HONDA 3kW). Z každého odlovu v každém rybníce bylo vždy odloveno 15ks ryb. Odlovené ryby byly zafixované v 80 % etanolu a sloužily opět ke stanovení biometrických parametrů ryb, k výpočtu SGR a FK. Dále ryby byly také použity k analýze obsahu žaludků v rámci stanovení potravních nároků odchovávaných ryb candáta obecného jako v prvním experimentu Potrava odchovávaných ryb Zafixované vzorky ryb po třech jejich odlovech a výlovu byly využity vedle biometrického šetření také k analýze potravních nároků odchovávaných ryb dle Hyslopa (1980). Z každého rybníka bylo celkem na potravní analýzu zpracováno 15 ks ryb. U každé ryby byl vypreparován obsah žaludků a stanovena zjištěná přijatá potrava. Jednotlivé organismy v trávicím traktu byly spočítány, určeny do taxonomických skupin a bylo vyjádřeno jejich procentuální zastoupení k celkovému počtu přijatých potravních organismů. V grafech jsou pro přehlednost znázorněné pouze skupiny, jejichž relativní abundance byla vyšší než 2%. Kořist candáta obecného reprezentují planktonní organismy: Daphnia, Chydorus, Copepoda, Leptodora, Symocephalus, Notonecta. Dále potom organismy, které byly řazeny do kategorie bentosu: Cloeon, Chironomidae, Polypedilum, Chaoborus a Glyptotendipes. Jako poslední významnou skupinou potravy u juvenilních ryb byla zavedena kategorie potravní ryby. Výsledky z přijaté potravy jsou vyjádřené, jako průměrná hodnota ze 4 opakování u ryb pocházejících z testovaných variant podpory potravní nabídky odchovávaných ryb candáta obecného (vřesovec, potravní ryba a kontrola) Výlov rybníků na konci odchovu stanovení přežití, míry kanibalismu a celkové produkce ryb Jak již bylo zmíněno, jednotlivé rybníky s testovanými variantami potravní nabídky odchovávaných ryb candáta obecného byly od 15. až do (tzn. po další dnech odchovu) postupně vypuštěny a juvenilní ryby candáta obecného v kategorii podzimního plůdku odloveny do podložních sítí nainstalovaných v lovišti jednotlivých rybníků. Rybníky byly loveny postupně podle předem potvrzené velikosti odchovávaných ryb v jednotlivých rybnících a podle četnosti výskytu a hustoty potravních organismů. V průběhu výlovu rybníků byly ihned odebírány vzorky ryb z jednotlivých rybníků s cílem získat materiál potřebný pro stanovení biometrických údajů a potravních nároků odchovávaných ryb na konci odchovu. Po ukončených výlovech ryb byly všechny ryby transportovány na Experimentální rybochovné pracoviště a pokusnictví VÚRH, FROV JU, kde byly ryby krátkodobě a odděleně přechovány v průtočných žlabech objemu litrů s cílem učit stejné produkční charakteristiky podle stejné metodiky jako tomu bylo u prvního experimentu: celkový počet slovených ryb, přežití ryb a procentuální zastoupení kanibalizujících ryb v dané populaci odchovaných ryb Statistické hodnocení dat Vliv různé podpory potravních organismů v druhém experimentu byl vyhodnocen hierarchickou ANOVOU, přičemž varianta a termín odběru byly považovány za faktory s pevným efektem a rybník jako náhodný faktor. Rybník byl zároveň podřízen variantě. Vliv varianty byl považován za statisticky průkazný, když interakce mezi variantou a termínem odběru měla p < 0,05, resp. když Tukeyův test mnohonásobného porovnání mezi všemi 18

19 variantami v daném termínu odběru měla p < 0,05. Normalita dat byla testována Kolmogorov- Smirnov testem a homogenita variance Bartlettovým testem (Zar, 1984) v programu Statistica 12. Pokud neměla data normální rozdělení, byla transformována Box-Cox transformací a logaritmickou příp. odmocninovou transformací, která byla využita pro porovnání TL, W a přežití odchovaných candátů mezi jednotlivými použitými variantami na konci experimentu. Pokud neměla data normální rozdělení ani po jejich transformaci, byl pro porovnání variant použit Kruskal-Wallisův test nebo Mann-Whitneyův test pro srovnání kvality vody četnosti výskytu perifytonu, zooplanktonu, fytoplanktonu, dnového bentosu a fytofilního bentosu. Data, která měla normální rozdělení nebo se je transformací podařilo znormalizovat jsou prezentovány jako průměry spolu se směrodatnými odchylkami (S.D.). V případě nenormálních dat je uveden medián a variabilita jako kvartilové rozpětí Použitá literatura Hyslop, E. J Stomach contents analysis - a review of methods and their application. Journal of fish biology 17 (4): Zar, J.H., Biostatistical analysis, 2nd ed. Prentice-Hall, Englewood Cliffs, 718 s. 19

20 4 Výsledky 4.1 Experiment 1 odchov candáta do kategorie rychleného plůdku s různou podporou perifytonu a jiných potravních organismů Fyzikální a chemická kvalita vody Průměrná hloubka vody (u výpusti) u jednotlivých použitých rybníků byla 129 ± 10 cm a v jednotlivých variantách se nelišila. Také průhlednost vody v jednotlivých variantách se lišila jen na začátku I. pokusu, kdy byla nejvyšší v rybnících s rohoží z vřesovce (Tab. 1). Tato odlišnost byla dána abiotickým zákalem, neboť koncentrace chl-a ve fytoplanktonu byla ve všech variantách srovnatelná (viz dále). V dalších dvou odběrech ( a ) byla průhlednost vody ve všech variantách již podobná. Hodnoty všech měřených hydrochemických parametrů byly podobné a statisticky srovnatelné ve všech třech testovaných variantách (Tab. 1). Avšak teplota vody se statisticky průkazně lišila (H(2,N=6018) = 13,1, p = 0,001) mezi jednotlivými variantami. Nejvyšší teplota vody byla naměřena v kontrolních rybnících. Nižší teplota vody byla zjištěna ve variantách s testovanými substráty, kde byla teplota vody statistiky srovnatelná (Tab. 1). Rozdíl v teplotách mezi kontrolou a testovanými substráty je velmi překvapující, jelikož umístění jednotlivých variant v rámci rybníků bylo střídavé, s cílem co nejvíce eliminovat vliv abiotických faktorů a podmínek jednotlivých použitých rybníků. Avšak jak je patrné z teploty vody, umístění rybníků je velmi důležitý faktor významně ovlivňující produkční charakteristiky realizovaného chovu ryb. Vyšší zjištěná teplota vody v průběhu odchovu rychleného plůdku pravděpodobně významně podpořila růst v této variantě, která bude následně popisována v následujícím textu této zprávy. Tab. 1: Přehled hydrochemických parametrů (průměr ± S.D.) v jednotlivých variantách experimentu I odchov candáta obecného do kategorie rychleného plůdku. Rozdílné indexy v rámci řádku označují statisticky průkazně odlišné hodnoty (p <0,05). parametr/varianta vřesovec (V) geotextilie (G) kontrola (K) průhlednost vody (cm) 125 ± 11 a 114 ± 20 a 120 ± 22 a teplota vody ( C) 16,3 ± 2,3 b 16,3 ± 2,4 b 16,6 ± 2,4 a ChSK Mn (mg l -1 ) 10,6 ± 2,0 a 10,6 ± 2,8 a 11,1 ± 1,9 a BSK 5 (mg l -1 ) 5,7 ± 1,1 a 5,9 ± 3,0 a 5,6 ± 0,9 a PO 4 -P (mg l -1 ) 0,044 ± 0,026 a 0,067 ± 0,091 a 0,058 ± 0,041 a TP (mg l -1 ) 0,17 ± 0,13 a 0,12 ± 0,05 a 0,13 ± 0,05 a NH 4 -N (mg l -1 ) 0,47 ± 0,74 a 0,16 ± 0,09 a 0,52 ± 0,86 a NO 2 -N (mg l -1 ) 0,018 ± 0,027 a 0,018 ± 0,015 a 0,016 ± 0,013 a NO 3 -N] (mg l -1 ) 0,13 ± 0,07 a 0,18 ± 0,13 a 0,11 ± 0,05 a TN (mg l -1 ) 2,34 ± 0,23 a 2,34 ± 0,23 a 2,46 ± 0,51 a Perifyton Sušina ani bezpopelná sušina perifytonu (AFDW) na jednotku plochy se na vřesovci a geotextilii statisticky průkazně nelišily (DW: F(4,12) = 1,0; p = 0,42 a AFDW: Z = 1,8; p = 0,08). Plocha stejně velkého kontrolního proužku rohože vřesovce byla však cca 10-krát větší než plocha proužku geotextilie. To je dáno prostorovou strukturou rohože z vřesovce, tj. přítomností mnoha větviček, které tak zvětšují plochu pro perifyton. Celkově tak rohož z vřesovce poskytovala na rozdíl od geotextilie podle našeho prozatímního odhadu (velmi krátká doba od ukončení realizace experimentu a sepsání této zprávy neumožnila lépe výsledky zpracovat a vyhodnotit) 10-krát vyšší množství perifytonu. Navíc perifyton na vřesovci měl 20