Jak pomoci ženám v obtížné situaci. Konkrétní návody a nástroje pro zavádění konkrétních opatření do praxe

Transkript

1 Jak pomoci ženám v obtížné situaci. Konkrétní návody a nástroje pro zavádění konkrétních opatření do praxe Slavka Dokulilová Olga Marešová Tato publikace byla zpracována v rámci projektu: Rovnost na Vysočině v kontextu tvorby koncepce rodinné politiky kraje, CZ.1.04/3.4.04/ , který je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

2

3 Jak pomoci ženám v obtížné situaci. Konkrétní návody a nástroje pro zavádění konkrétních opatření do praxe Slavka Dokulilová, Olga Marešová Tato publikace byla zpracována v rámci projektu: Rovnost na Vysočině v kontextu tvorby koncepce rodinné politiky kraje, CZ.1.04/3.4.04/ , který je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. ČESKÁ IDENTITA

4 Vydavatel: Ethics, s. r. o., Čujkovova 3097, Ostrava-Zábřeh Autorky: Ing. Slavka Dokulilová, MUDr. Olga Marešová Vydání první Rok vydání: 2014 Grafická úprava a zlom: Lucie Skálová Fotografie: Stockfresh.com / diego cervo (str. 1, 41), Pavel Losevsky (str. 12), Wavebreak Media Ltd. (str. 24), Sandor Kacso (str. 30), Lisa Young (str. 35), Dmitriy Shironosov (str. 36), ostatní fotografie: archiv partnerů projektu Tisk: Ethics, s. r. o. ISBN

5 Obsah Úvodní slovo radního Kraje Vysočina pro oblast sociálních záležitostí Smysl a cíl brožury Základní pojmy Připomenutí (zopakování) pojmů z předcházejících brožur pro navázání kontextu Vysvětlení nových pojmů Mateřská dovolená, peněžitá pomoc v mateřství Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Rodičovská dovolená, rodičovský příspěvek Ošetřovné Příspěvek na péči Sociální nerovnost partnerů v rodině Obtížná situace žen Konkrétní návody a nástroje pro zavádění konkrétních opatření v oblasti obtížná situace žen do praxe Ženy vracející se po rodičovské dovolené Ženy vracející se po péči o závislého člena rodiny na trh práce Ženy v předdůchodovém věku Ženy se základním vzděláním nebo nízkou úrovní kvalifikace Dlouhodobě nezaměstnané ženy Slovo na závěr Seznam použité literatury Informace o projektu Informace o Kraji Vysočina Informace o partnerech projektu ČESKÁ IDENTITA Centrum pro rodinu Vysočina, o. s Soukromá vyšší odborná škola sociální, o. p. s MĚSTO TŘEBÍČ Dřevozpracující družstvo Kontakty na regionální koordinátory

6 Úvodní slovo radního Kraje Vysočina pro oblast sociálních záležitostí Jak pomoci ženám v obtížné situaci Vážené čtenářky, vážení čtenáři, na samém začátku projektu Rovnost na Vysočině v kontextu tvorby koncepce rodinné politiky kraje jsme si dali cíl vytvořit pět tematických brožur. Vydáním této brožury jej naplňujeme. V případě závěrečné práce jsme se zaměřili na ženy v obtížné situaci. Zákonitě vyvstává otázka, s čím vším se žena v obtížné situaci potýká, čeho se jí nedostává a v čem je jí třeba pomoci? V brožuře se obtížná situace týká žen žijících v úplné rodině, které chtějí vykonávat placenou práci, ale z nejrůznějších důvodů ji vykonávat nemohou. Vedle finančních prostředků postrádají tyto ženy možnost seberealizace, sociální kontakt, ale také rozmanitost žití v kontrastu s jednotvárností domácího prostředí. Jde o ženy vracející se po rodičovské dovolené, ženy vracející se po pečování o závislého člena rodiny na trh práce, ženy v předdůchodovém věku, ženy se základním vzděláním nebo nízkou úrovní kvalifikace a dlouhodobě nezaměstnané ženy. Tvůrčí cíl byl tak jasný. Nejenže popsat situaci zmiňovaných skupin žen, jejichž zastoupení ve společnosti není zanedbatelné, ale také poskytnout návod, jak postupovat při pomoci ženám v obtížné situaci. Vycházíme přitom z konkrétních opatření, kterými mohou státní správa a samospráva v pomoci ženám v obtížné situaci uplatnit a která vyplynula z výstupů projektů nebo jsou dobrým příkladem jiných subjektů. Jsme si dobře vědomi toho, že kraje a obce se řadí mezi nejdůležitější aktéry rodinné politiky. Úkolem této politiky, jejíž význam roste, je vytvořit na úrovni obcí a krajů prostředí přátelské rodině. Znamená to tedy utvořit příznivé podmínky pro vznik a fungování rodin a podporovat prorodinnou atmosféru. V Kraji Vysočina se postupnými kroky daří naplňovat prorodinnou politiku coby plnohodnotnou regionální politiku. V rámci naplňování jednotlivých opatření prorodinné politiky mají nezastupitelnou roli projekty, jejichž realizaci se Kraj Vysočina věnuje. Uznání si tak zaslouží všichni aktéři projektu Rovnost šancí na Vysočině. Jejich dílem jsou aktivity vedoucí ke slaďování rodinného pracovního života, a které napomáhají rozvoji regionu. Jeho největším bohatstvím bude vždy zdravá rodina. Mgr. et Bc. Petr Krčál sociální pedagog, radní Kraje Vysočina pro oblast sociálních věcí a prorodinné politiky 6

7 1. Smysl a cíl brožury Dostává se vám do rukou poslední z pěti brožur vytvořených v rámci projektu Rovnost na Vysočině v kontextu tvorby koncepce rodinné politiky kraje, zkráceně Rovnost šancí na Vysočině. Jedním z cílů projektu je usilovat o zajištění dlouhodobě udržitelného systému opatření zacílených na rodiny, a to rodiny v obtížné situaci. Systém by měl být založen na principu rovných příležitostí mužů a žen na trhu práce a vytváření podmínek pro soulad rodinného a pracovního života. Tato brožura se zaměřuje na užší skupinu příjemců těchto opatření, kterou jsou ženy v obtížné situaci. O tom, že rodina je základem společnosti, o krizi rodiny, přetrvávajících stereotypech v rozdělení rolí muže a ženy, nevšímavosti státu k potřebám rodin s dětmi či nízkém ohodnocení péče o dítě už bylo napsáno mnoho, a tak přidáváme jen pár drobných střípků do mozaiky: Žijeme v době blahobytu a míru. Nemusíme bojovat o holý život. Máme dost času a možností věnovat se sami sobě, rozvíjet svoje schopnosti či pracovat na vzájemných vztazích. Na druhé straně bují bezohledné individualistické myšlení. Ženy a muži si nemají konkurovat, ale doplňovat se a využít všechny vzájemné odlišnosti, které jim byly dány, k lepšímu fungování obou jako celku. Ženy moderní společnosti se snaží přiblížit mužům ve výhodách, které muži oproti nim v minulosti měli stejný přístup ke vzdělání, zaměstnání, nezávislosti či volnému času. Ženy se dovedou lepším podmínkám života ve svobodě a rovnoprávnosti rychle přizpůsobit a využít je. Muži však přicházejí o své výsadní postavení, hledají svoji hodnotu a místo v životě, ale také často utíkají od zodpovědnosti. Přes sociálně podmíněné rozdíly mezi muži a ženami v naší společnosti je nesporné, že je lepší, když firmu řídí schopný člověk, ať žena či muž. Kvůli ideovým změnám v naší společnosti nyní na jednu ženu v České republice připadá přibližně 1,4 dítěte, přičemž za hraniční hodnotu pro zachování populace se považuje 2,1 dítěte na jednu ženu. Péče o děti jde často na úkor životní úrovně a pracovní kariéry rodičů a ne každý je ochotný ze své životní úrovně slevit. Tuto situaci vystihla kamarádka jedné z našich dcer: Vy ale musíte být bohatí, když si můžete dovolit tolik dětí! Vládnou nám ti, které si zvolíme. Volíme ty, kdo se nejvíc zviditelňují to však není zárukou toho, že jsou zároveň i nejmoudřejší a že budou tvořit zákony, rozhodovat pro blaho celého národa a podporovat rodinu. Svůj život máme ve svých rukou a každý ho můžeme změnit změnou svého přístupu. Nelze čekat od vlády a politiků, že nám budou říkat, jak máme žít. Vláda však může vytvořit podmínky pro zrovnoprávnění sociálně znevýhodněných, například rodin s malými dětmi či lidí závislých na pomoci druhých. Jak pomoci ženám v obtížné situaci 7

8 Jak pomoci ženám v obtížné situaci Stávající náladu ve společnosti i vizi do budoucnosti může charakterizovat krátký příběh: Jeden spravedlivý zesnulý byl provázen andělem a zaveden nejprve do velké jídelny, kde byl stůl pokryt spoustou jídla, avšak sedící za stolem byli vyhublí na kost a hladoví, protože měli tři metry dlouhé lžíce a nemohli se s nimi najíst. Vedle byla navlas stejná jídelna, ale stolovníci byli tlustí a veselí, protože byli ochotni se třímetrovými lžícemi krmit navzájem. Andělský průvodce mu pak řekl: V prvním pokoji jsi viděl peklo, ve druhém ráj. Předpokladem dobrého fungování rodiny je v neposlední řadě vedle zvládnutí rodičovských kompetencí a umění organizovat si čas i dostatek finančních prostředků, a tedy schopnost opatřit si je v rámci placené práce. Rodiny se potýkají s řadou problémů a některé z nich potřebují intervenci zvenčí, a tedy od státu, jenž vytváří socioekonomické podmínky, a od místních samospráv s jejich regionální politikou, které využívají zákonné možnosti a snaží se pro rodiny vytvořit příznivější společenské podmínky, prosazovat rovné příležitosti a pomáhat zajistit prostor pro plné uplatnění životního poslání každého občana. Rodiny jistě uvítají každou aktivitu veřejné správy, neziskových organizací a zaměstnavatelů, která vede k podpoře rodiny, což v dnešní době není z pozice samospráv ani zaměstnavatelů samozřejmostí. V předcházejících čtyřech brožurách jste se mohli seznámit s tím, jak mohou aktivity vedoucí ke slaďování rodinného pracovního života pomoci rozvoji regionu, jak lze podporovat rovné příležitosti a sladit pracovní i rodinný život ve veřejné správě a ve firmách a jaký je stav uplatňování těchto principů ve firmách na Vysočině. Mohli jste zde najít mnoho návrhů řešení a příkladů dobré praxe a) z pohledu různých zaměstnavatelů jaké výhody poskytují svým zaměstnancům, aby mohli lépe sladit rodinný a pracovní život b) z pohledu územně samosprávných celků jako tvůrců pro prostředí pro rodinný a pracovní život Zatím jste však nenašli komplexní pojednání o tom, co udělat v rámci rovnosti šancí pro ženy, které žijí v rodině a mohou se nacházet v obtížné situaci. Smyslem této brožury je definovat obtížnou situaci žen a poskytnout v tištěné formě dostatek informací a konkrétní návody a nástroje pro zavádění konkrétních opatření do praxe pro všechny subjekty, které mohou obtížnou situaci žen ovlivnit. Cílem této brožury je poskytnout návod, jak postupovat při pomoci ženám v obtížné situaci. Cílem však není předložit vyčerpávající výčet obtížných situací žen a univerzální návody a nástroje pro zavádění konkrétních opatření pro jejich řešení do praxe, ale zabývat se konkrétními návody k řešení obtížné situace žen v oblastech, které vycházejí z hlavní- 8

9 ho cíle projektu a které jsou realizovatelné a prosaditelné a na úrovni kraje a obcí. Obsah brožury čerpá z konferencí, výstupů kulatých stolů, seminářů, pracovních a podpůrných skupin a již vydaných brožur v rámci projektu; dále z platných zákonů, dostupné literatury, vědeckých výzkumů a statistických údajů. Poznámky: Jak pomoci ženám v obtížné situaci 9

10 Jak pomoci ženám v obtížné situaci 2. Základní pojmy 2. 1 Připomenutí některých podstatných pojmů z předcházejících brožur pro navázání kontextu Rovnost šancí je zajištění rovných příležitostí v uplatnění jedince v pracovním a mimopracovním životě na základě jeho individuálních vloh, schopností a ambicí, a nikoliv jiné irelevantní charakteristiky jako například pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyku, víry a náboženství, politického smýšlení apod. V projektu Rovnost šancí na Vysočině v kontextu tvorby koncepce rodinné politiky kraje je využíváno užšího pojetí, kdy se rovné šance sledují jen z pohledu rovného přístupu k mužům a ženám. Slaďování pracovního a rodinného života znamená, že je třeba dovést do rovnováhy právo každého na pracovní uplatnění i budování rodinného zázemí. Z pohledu zaměstnání jde o vytváření takových podmínek, za kterých je vykonávána placená práce, která neznevýhodňuje zaměstnance s rodinnými závazky. Z pohledu rodinného života jde o sdílení domácích prací a takové jejich rozdělení, na němž se partneři domluví a které bude respektovat pracovní vytížení jednoho nebo obou partnerů. Rodinou v rámci realizovaného projektu chápeme rodiče (muže a ženu), jejich děti a prarodiče těchto dětí. Sandwichová generace je fenomén, kdy rodiče v produktivním věku kromě péče o své děti pečují i o své stárnoucí rodiče. Pojem gender označuje sociálně podmíněné rozdíly mezi muži a ženami (např. zažité stereotypy týkající se pracovní profese či práce v domácnosti), což znamená, že se mohou měnit a jsou dočasným stupněm vývoje sociálních vztahů mezi muži a ženami. Gender mainstreaming je hlavním politickým přístupem v současné době v EU k postavení mužů a žen ve společnosti. Smyslem je prosazování rovnosti spočívající ve zvýšení zaměstnanosti žen, zlepšení jejich situace na pracovním trhu a odstranění generových rozdílů, a tedy zapojení rovných příležitostí do všech oblastí politiky tak, aby reflektovaly reálné potřeby jak žen, tak i mužů, a to při zajištění ekonomické efektivnosti a sociální soudržnosti. Rodinná politika je souhrn aktivit a opatření za účelem podpory rodiny. Zasahuje do nejrůznějších veřejných oblastí života společnosti (zaměstnanost, bydlení, veřejná doprava, zdraví, vzdělávání atd.). Jedná se tak o průřezovou politiku. Největší přehled o místních podmínkách a potřebách rodin mají obce a kraje, a proto jsou jedněmi z nejdůležitějších aktérů rodinné politiky, která by měla pamatovat na všechny vý- 10

11 vojové fáze rodiny stejně jako na potřeby rodin v konkrétních situacích. Hlavním cílem regionální rodinné politiky je vytvořit na úrovni obcí a krajů prostředí přátelské rodině, což znamená utvořit příznivé podmínky pro vznik a fungování rodin a podporovat prorodinnou atmosféru. Veřejná správa je správní činnost související s poskytováním veřejných služeb, řízením veřejných záležitostí na místní i centrální úrovni a zajišťováním záležitostí ve veřejném zájmu. a) Státní správa je realizací moci státu, činnost je uskutečňována v zájmu státu a jménem státu. Zákony netvoří, ale aplikuje. b) Samospráva je založena na partnerském vztahu státu a subjektů samosprávy, pro účely projektu je to správa určité části veřejných záležitostí na místní a regionální úrovni obce a kraje. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) je ústředním orgánem státní správy pro následující oblasti: pracovněprávní vztahy, bezpečnost práce, zaměstnanost a rekvalifikaci kolektivní vyjednávání mzdy a jiné odměny za práci důchodové zabezpečení, nemocenské pojištění, nemocenské zabezpečení sociální péči péči o pracovní podmínky žen a mladistvých právní ochranu mateřství, péči o rodinu a děti péči o občany, kteří potřebují zvláštní pomoc pro další otázky mzdové a sociální politiky Úřad práce České republiky (ÚP ČR, dále jen úřad práce nebo ÚP ) je správní úřad s celostátní působností a je úřadem podřízeným Ministerstvu práce a sociálních věcí. Plní úkoly v oblasti: zaměstnanosti státní sociální podpory dávek pro osoby se zdravotním postižením příspěvku na péči a inspekce poskytování sociálních služeb dávek pěstounské péče pomoci v hmotné nouzi inspekce poskytování sociálně-právní ochrany ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele Flexibilní formy zaměstnávání: Pružná pracovní doba Konto pracovní doby Sdílená pracovní místa Částečný pracovní úvazek Práce z domova Jak pomoci ženám v obtížné situaci 11

12 Jak pomoci ženám v obtížné situaci 2.2 Definice obtížné situace žen Obtížná situace žen se může týkat nedostatku financí, ztráty zaměstnání nebo obavy z jeho ztráty, zdravotního znevýhodnění, rodinných problémů, osamělosti, nedostatku volného času, fyzické či psychické náročnosti placené i neplacené práce, odlišné národnosti, bydlení nebo může jít o ženu týranou či samoživitelku apod. K vymezení obtížné situace žen, kterou se budeme v této brožuře zabývat, dojdeme prostřednictvím objasnění souvislostí. Z realizovaných šetření na Vysočině vyplývá, že: Práce a rodina jsou pro muže a ženy v kraji dvěma nejvýznamnějšími životními hodnotami. Profesní realizace a plnění rodičovské role jsou pro mnohé rodiče v kraji obtížně slučitelné oblasti. Na základě těchto zjištění se projekt Rovnost šancí na Vysočině zaměřuje na rodiny s dětmi. Prvním předpokladem tedy je, že obtížná situace žen se bude týkat žen žijících v rodině, které mají děti. Rodina je základní společenskou skupinou a ekonomickou jednotkou. Pojem rodina je v současné době těžko definovatelný. Vlastně dnes už je rodina skoro všechno, řekl M. Kašparů na konferenci (O)slaďování života, která se v rámci našeho projektu Rovnost šancí na Vysočině uskutečnila v Jihlavě ve dnech V rámci realizovaného projektu je pojem rodina používán v tradičním širším pojetí, a to jako výraz pro rodiče (muže a ženu), jejich děti a prarodiče těchto dětí. Dítě dostává od rodičů život, jejich prostřednictvím jsou uspokojovány jeho životní potřeby, v rodině se učí vztahům mezi lidmi, zažívá blízkost, sdílení a důvěru mezi lidmi a dostává základ pro budování vlastního života. Mladí lidé obvykle plánují mít děti, avšak po staletí trvající hodnoty rodiny se mnohdy vytrácí a nové generace mívají jiný žebříček hodnot a postoj k manželství a rodině než ty předchozí. Realitou je, že rodina založená manželstvím a vychovávající děti se stává ohroženým druhem a pro zdravý vývoj společnosti i národa je již dnes třeba ji podporovat stejně jako jiné ohrožené sociální skupiny, jejichž zájmy je třeba chránit. Žena i muž mají v tradiční rodině své místo a rozdělení jejich rolí v ní se odvíjí od vztahů mezi sférou placené práce a sférou neplacené práce v domácnosti. Celá ekonomická sféra je doposud i přes významnou a nezbytnou přítomnost žen definována jako svět mužů, zatímco 12

13 svět domácnosti a rodiny jako svět žen. Realitou a zároveň jednou z hlavních podmínek udržení životní úrovně rodin v naší společnosti je zaměstnanost většiny ekonomicky aktivních žen (Kožuchová, 2007). Zrovnoprávnění postavení mužů a žen a jejich vzájemná zastupitelnost v rodině jsou zakotveny v mnoha stávajících zákonech. V běžném životě rodiny jsou nejvíc využívané následující: Mateřská dovolená je důležitou osobní překážkou v práci a o toto omluvené volno v zaměstnání se nemusí žádat. Souvisí s porodem a péči o narozené dítě (dále viz zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, 195), ale jistou kompenzací za ušlý příjem je peněžitá pomoc v mateřství, což je finanční náhrada placená z nemocenského pojištění (zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, 32 38) a vyplácí ji zaměstnavatel nebo Česká správa sociálního zabezpečení. Do konce šestého týdne ode dne porodu ji může čerpat pouze matka, od sedmého týdne na základě písemné dohody s matkou i otec místo matky. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se poskytuje zaměstnankyni, která byla z důvodu těhotenství a mateřství dočasně převedena na jinou práci a z ní má bez svého zavinění nižší výdělek (zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění 42 43). Vyplácí ho opět zaměstnavatel. Rodičovská dovolená navazuje na mateřskou dovolenou a úplně zrovnoprávňuje matku i otce v péči o děti ( 196 zákona 262/2006, zákoníku práce). Je třeba o ni zaměstnavatele požádat. Rodičovský příspěvek je dávkou poskytovanou r rámci systému státní sociální podpory a je třeba o něj žádat na místně příslušném kontaktním pracovišti ÚP ČR, který ji i vyplácí. Čerpání rodičovské dovolené a rodičovského příspěvku se vztahuje na nejmladší dítě a nemusí se shodovat. Pro stanovení výše rodičovského příspěvku a možnosti volby délky jeho pobírání je rozhodující výše denního vyměřovacího základu obou rodičů podle zákona o nemocenském pojištění ( 18 38) a vychází se z toho, který je vyšší (zákon č. 117/1995, o státní sociální podpoře, 30 31). Ošetřovné je dávka hrazená z nemocenského pojištění zaměstnanci, který ošetřuje dítě mladší deseti let nebo o ně pečuje či ošetřuje jiného člena domácnosti (zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, 39 41). Je vyplácena zaměstnavatelem. Tato dávka již propojuje možnosti hrazené péče o další členy domácnosti kromě dětí. Příspěvek na péči je sociální dávka určená pro osoby, které jsou závislé na pomoci jiné osoby (zákon č. 108/2006 Sb., zákon o sociálních službách, a vyhláška 505/2006 Sb.). Příspěvek náleží na péči závislé osobě, ale je určený k zajištění sociální péče rodinným příslušníkem nebo pomocí sociální služby. Žádá se o něj na místně příslušném úřadu práce, který jej i vyplácí. Pečující osobě se doba péče započítává jako náhradní doba do potřebných let pojištění pro důchod (zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, Jak pomoci ženám v obtížné situaci 13

14 Jak pomoci ženám v obtížné situaci 12). Příspěvek na péči není považován za příjem, a tudíž se z jeho hodnoty nevypočítává důchod. Zdravotní pojištění za pečující osobu hradí stát (zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, 7). Sociální nerovnost partnerů v rodině Z pohledu výše uvedené legislativy jsou muži a ženy rovnoprávní. Avšak žádná právní úprava sama o sobě nezajistí prosazení rovnosti v praktickém životě. Dosavadní nastavení genderových rolí předpokládá nerovnost a z(ne)výhodnění vždy jednoho pohlaví, připisuje jim různou práci a různou hodnotu, jiné povinnosti a odpovědnosti. Muži mohou být znevýhodněni v pracovní oblasti, kde je od nich očekáván maximální důraz na pracovní výkon a kariérní růst a mohou na ně být kladeny větší požadavky na čas strávený v zaměstnání. Muži, kteří se rozhodnou více zapojit do péče o rodinu, například být doma s nemocným dítětem nebo využít rodičovskou dovolenou, se mohou setkat s posměchem a nepochopením zaměstnavatele i okolí. Sociální znevýhodnění žen se obecně projevuje: a) ve vztahu k trhu práce, například: Ženy mají horší přístup na trh práce zaměstnavateli bývají považovány za méně perspektivní než muži z důvodu potenciálního odchodu na mateřskou/rodičovskou dovolenou, péče o malé děti či kratší praxi než muži atd. Většina žen se vzdělává v tradičně feminizovaných oborech, které ženy připravují na účast na trhu práce v povoláních, jež neumožňují rychlý kariérní růst a za práci jsou nižší odměny, například sociální sféra, školství, obchod a služby (Valentová 2007). Ženy jsou více zastoupeny na nižších pozicích, muži převažují v pozicích manažerských. Příkladem může být školství, kdy ženy převažují na všech stupních školství kromě terciárního, jejich zastoupení v řídicích funkcích je menší, než by odpovídalo jejich celkovému podílu v učitelství (MŠMT 2013). Ženy mají v průměru nižší platy než muži. Z výše platu se mimo jiné vypočítává výše starobního důchodu. Ta také závisí na počtu let pojištění, do nichž se počet let rodičovské dovolené započítává omezeně. Tudíž kromě nižších platů mají ženy následně i nižší důchody. b) v oblasti kombinace pracovních a rodinných povinností, např.: Na ženách tradičně spočívá největší díl úkolů spojených se zaopatřováním dítěte, ostatních členů rodiny a domácnosti, muži se obvykle podílí zásadně nižší měrou. Většina žen musí být ochotná přerušit na několik let svou kariéru v zaměstnání a následně jsou ženy oproti mužským kolegům znevýhodněny tím, že péčí o ostatní členy domácnosti zpomalily svůj profesní růst. Důsledkem je potom jejich nižší kvalifikace či předpoklady pro vykonávání dané pozice. Kromě sociální izolace bývají ženy pečující o děti nebo o nesoběstačného člena rodiny finančně závislé na partne- 14

15 rovi a musí se vyrovnat se skutečností, že práce hospodyně a ženy v domácnosti není v současné společnosti příliš uznávanou hodnotou. Práce v domácnosti představují druhou směnu pro ženy, které jsou pracovně aktivní na trhu práce. Podle současného nastavení genderových stereotypů bývá práce a rodina v životě ženy v konfliktu a žena je neustále stavěna před nutnost řešení vztahu práce a rodiny. Mají méně volného času. Využijí-li muži možnost čerpání rodičovské dovolené, bývá to často v těch případech, kdy je pro jejich partnerku výhodnější zůstat výdělečně činná, například aby neztratila kvalifikované pracovní místo, pozici v zaměstnání nebo klienty pro podnikání. Také výrazně vyšší mzda ženy může vést k tomu, že se rodiče rozhodnou pro možnost otce na rodičovské dovolené. Obdobné důvody vedou muže k péči o jiného člena rodiny. Čerpá-li rodičovskou dovolenou muž či pečuje-li dlouhodobě o jiného člena rodiny, může se při pokusu o návrat do placeného zaměstnání potýkat s podobnými problémy jako žena. Vzhledem k tomu, že takových mužů je v současnosti velmi malé procento (v roce 2013 čerpalo rodičovský příspěvek mužů, což je 1,8 procenta z celkového počtu příjemců), budeme se nadále zabývat ženami (ČSÚ, 2014). Obtížná situace žen Obtížnou situaci žen s dětmi žijících v rodině vymezíme v souladu s cíli projektu Rovnost šancí na Vysočině. V jeho rámci se již mohly ženy v obtížné situaci zapojit do jednotlivých aktivit seminářů, kulatých stolů, pracovních a podpůrných skupin. 1. Projekt se zabývá rovností šancí mužů a žen na trhu práce, proto se budeme zabývat ženami, které chtějí vykonávat placenou práci. 2. Projekt se zaměřuje na formulování a šíření vhodných opatření, jež povedou k řešení obtížné situace, a tím ke zlepšení kvality jejich života. Nebudeme tedy věnovat prostor dobrovolně nezaměstnaným ženám, které o práci vědomě neusilují. 3. Projekt se zaměřuje na rovnoprávné postavení mužů a žen. Žena je v současné době v rodině v ne zcela rovnoprávném postavení s mužem a její situace je obtížnější. Nebudeme se zabývat situacemi, v nichž mají ženy i muži stejné šance bez ohledu na druh a stupeň obtížnosti situace (například nárok na sociální dávky či sociální služby). 4. Projekt se zaměřuje na oblast slaďování pracovního a rodinného života. Pozornost tedy zaměříme převážně tímto směrem. Na základě provedených analýz mapujících potřeby obyvatel a priorit Evropského sociálního fondu, ze kterého je projekt Rovnost šancí na Vysočině financován, byly v projektu Jak pomoci ženám v obtížné situaci 15

16 Jak pomoci ženám v obtížné situaci stanoveny cílové skupiny žen, které se v obtížné situaci nacházejí: ženy vracející se po rodičovské dovolené ženy vracející se po pečování o závislého člena rodiny na trh práce ženy v předdůchodovém věku ženy se základním vzděláním nebo nízkou úrovní kvalifikace dlouhodobě nezaměstnané ženy Popis situace každé skupiny žen v jednotlivých kapitolách je konstatováním obvyklého současného stavu v naší společnosti, ale cílem je tuto situaci zlepšit. Součástí každé cílové skupiny žen mohou být i ženy v obtížných situacích, jejichž příklady byly zmíněny v úvodu této kapitoly, žijící mimo klasickou rodinu, a tím může dojít k vícenásobnému znevýhodnění. Konkrétní návody na řešení těchto situací však přesahují záběr této brožury. 16

17 3. Konkrétní návody a nástroje pro zavádění konkrétních opatření pomoci ženám v obtížné situaci do praxe V předcházející kapitole jsme definovali obtížnou situaci žen a kategorie žen nacházející se v obtížné situaci. Obtížná situace se tedy týká žen žijících v úplné rodině, které chtějí vykonávat placenou práci, ale z nejrůznějších důvodů ji vykonávat nemohou. Placená práce, a tedy zaměstnání, má podle Mareše (1998) pro člověka šest základních významů: 1. Plat nebo mzda, které jsou hlavním zdrojem uspokojování potřeb. 2. Úroveň činností, kdy je zaměstnání základnou pro získávání a zdokonalování dovedností a schopností člověka, možnost seberealizace. 3. Rozmanitost žití v kontrastu s jednotvárností domácího prostředí. 4. Určuje strukturu času. 5. Přináší sociální kontakty přátelství a možnost podílet se na širších aktivitách s ostatními lidmi. 6. Přináší pocit jistoty, stabilní osobní identity, pocit užitečnosti a potřebnosti. U jednotlivých skupin žen ve stanovených obtížných situacích dochází k nenaplnění jiných aspektů placené práce, a potřebují tedy specifický druh pomoci. Společným jmenovatelem je však nedostatek finančních prostředků na uspokojení základních životních potřeb. Zapojení žen do pracovního procesu nezávisí pouze na jejich osobních předpokladech (např. věk, vzdělání, děti), ale i na konkrétních podmínkách na trhu práce v oblasti, kde žijí. Aby ženy v obtížné situaci na- Jak pomoci ženám v obtížné situaci 17

18 Jak pomoci ženám v obtížné situaci šly placenou práci, často slevují ze svých nároků a nastupují na místa vyžadující nižší vzdělání, než jakého dosáhly. I tak nalézají práci s většími obtížemi než muži. Dalším problémem české společnosti v oblasti řešení obtížné situace žen je nedostatek informací. Uvádíme tedy některá konkrétní opatření, kterými mohou státní správa a samospráva v pomoci ženám v obtížné situaci uplatnit a která vyplynula z výstupů projektů nebo jsou dobrým příkladem jiných subjektů. Jedním z cílů politiky každého státu je redukovat nedobrovolnou nezaměstnanost a napomáhat dosažení a udržení plné, produktivní a svobodně zvolené zaměstnanosti. Strůjcem politiky zaměstnanosti a sociální politiky je MPSV a jeho nástrojem v pomoci nezaměstnaným je ÚP. O jejich roli se však zmíníme pouze okrajově, neboť vyvíjejí vlastní činnost, jejíž podrobnější popis přesahuje rámec této brožury. Aktivity Ministerstva práce a sociálních věcí V kompetenci MPSV je zpracování koncepce rozvoje, předkládání návrhů zákonů i návrhu státního rozpočtu pro oblast zaměstnanosti, pracovněprávních vztahů a sociální politiky. V jeho působnosti je rovněž zkoumání společenské problematiky, analýza dosahovaných výsledků a opatření k řešení aktuálních otázek. MPSV vyvíjí v rámci rovných příležitostí mužů a žen iniciativy na podporu aktivního otcovství, je spolupořadatelem soutěže Obec přátelská rodině, ocenilo firmy, které úspěšně zavedly prorodinná opatření v rámci projektu Audit rodina & zaměstnání, připravilo návrh věcného záměru zákona o dětské skupině a o změně souvisejících zákonů. Samosprávy mohou využít finanční prostředky například z těchto zdrojů: Evropský sociální fond (ESF), jehož hlavním úkolem je podporovat v zemích EU zaměstnanost. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, který podporuje aktivní politiku snižování nezaměstnanosti a dostupnosti sociálních a zdravotních služeb a jehož prostřednictvím jsou v ČR čerpány prostředky z ESF. Dotační řízení na podporu rodiny, v jejichž rámci jsou podporovány projekty občanských sdružení, církevních právnických osob a obecně prospěšných společností. Informace o činnosti MPSV lze nalézt na Úřad práce Hlavním aktérem v pomoci nezaměstnaným lidem při nalezení práce je Úřad práce ČR, jehož nadřízeným orgánem je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Vykonává státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti. Na státní politiku zaměstnanosti se odvádí 1,2 % z hrubých příjmů fyzických osob (Zákon 586/1992 Sb., Zákon 589/1992 Sb.) a její součástí mimo jiné je: podpora zřizování nových pracovních míst poskytováním příspěvků zaměstnavatelům při zaměstnávání uchazečů o zaměstnání i uchazečům samým 18

19 zabezpečení rekvalifikace úřadem práce pro uchazeče nebo zájemce o zaměstnání v případech, kdy struktura poptávky trhu práce neodpovídá struktuře nabídky pracovních sil a případná rekvalifikace umožňuje nové nebo další uplatnění ve vhodném zaměstnání Každý občan může nalézt potřebné informace na integrovaném portálu MPSV ( Občané se dozvědí, jak postupovat v konkrétních situacích. Jsou zde i odpovědi na nejčastější dotazy. Kraj Vysočina má možnost podporovat územní samosprávy tak, že může: vytvořit a naplňovat koncepci rodinné a sociální politiky a politiky zaměstnanosti Kraje Vysočina a nastavovat politiku tak, aby reflektovala reálné potřeby rodin v regionu zpracovat metodické postupy pro samosprávy v oblasti rodinné a sociální politiky a politiky zaměstnanosti sestavovat rozpočet s ohledem na rovné postavení mužů a žen (tzv. genderové rozpočtování) při rozdělování prostředků a vedle ekonomického hlediska uvažovat i oblast neplacené činnosti (výchova dětí, čestné funkce apod.) realizovat osvětové aktivity v oblasti odstraňování mýtů a stereotypů ve vnímání rolí muže a ženy, otce a matky (např. projekt Rovnost šancí na Vysočině ) a vytvářet pozitivní klima průběžně jim předávat informace o vyhlášených dotačních řízeních a projektech MPSV průběžně je upozorňovat na projekty ÚP poskytnout metodickou pomoc při zpracování projektů, neboť při vypsání konkrétních výzev k podávání žádostí je čas na zpracování a podání žádosti většinou poměrně krátký a kraj má bohatší zkušenosti a specializovanější pracovníky v této oblasti než většina obcí ve spolupráci s ÚP vytvářet a propagovat nabídku dostupných rekvalifikačních kurzů poskytnout finanční pomoc podporující prorodinné aktivity zveřejnit databáze, které vyplynou z potřeb místních samospráv (např. zveřejňování a aktualizace informací o podnikatelích a službách v dané obci, o jejich nabídce i volných pracovních místech či kapacitě na internetových stránkách kraje) vybudovat krajskou síť Family Pointů snažit se prohloubit spolupráci neziskových organizací, firem a úřadů v prorodinné politice pořádat pravidelná setkání zástupců obcí, zaměstnavatelů a poskytovatelů poradenských služeb na trhu práce pořádat semináře pro zaměstnavatele s cílem: - posilovat společensky odpovědné chování firem, které začíná u přesvědčení managementu o zohledňování zájmu zaměstnanců - propagovat alternativní formy zaměstnávání, flexibilní formy využívání pracovní doby a hlídání dětí Jak pomoci ženám v obtížné situaci 19

20 Jak pomoci ženám v obtížné situaci - uvádět konkrétní případy dobré praxe KÚ jako zaměstnavatele - aby se rozšiřoval okruh zaměstnavatelů, kteří chápou, že spokojení zaměstnanci jsou zárukou kvalitně odvedené práce propagovat zaměstnavatele, kteří zohledňují zájmy zaměstnanců vyhlašovat soutěže s oceněním a medializací nejlepšího zaměstnavatele zohledňujícího zájmy zaměstnanců koordinovat a plánovat optimalizaci spojů hromadné dopravy s ohledem na přirozená spádová centra založit fond určený k podpoře prorodinných aktivit nestátních neziskových organizací na regionální úrovni, na který se může odevzdávat odpočitatelné procento z podnikatelské nebo výdělečné činnosti (dle ust. 15, odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů a 5 zákona 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) spolupracovat s médii, která mají formující význam, na rozšíření prostoru genderových opatření a fungování vztahů v rodině, příklady dobré praxe a nejrůznější aktivity spojené s prorodinnou politikou více medializovat dávat návrhy na změnu legislativy dodržovat zákonnou povinnost plánovat rozvoj sociálních služeb v kraji na určité období, který je rozpracován do konkrétních strategických cílů, opatření a projektů. Této oblasti se brožuře záměrně nevěnujeme, neboť je předmětem jiných projektů. Nezaměstnané ženy může podpořit tak, že: získáváním finančních prostředků a realizací projektů zaměřených na rovnost mužů a žen bude: - pomáhat vracet sebevědomí dlouhodobě nezaměstnaným ženám například realizací Podpůrných skupin pro nezaměstnané ženy nebo zřizováním Kariérového poradce v rámci Family Pointů v okresních městech - podporovat zaměstnavatele v alternativních formách zaměstnávání sám jako zaměstnavatel bude zavádět alternativní formy zaměstnávání, flexibilní formy využívání pracovní doby a hlídání dětí na KÚ i v organizacích jím zřizovaných při vyhlašování veřejných zakázek bude uvádět jako podmínku zaměstnání určitého počtu osob určité skupiny nezaměstnaných žen ve vítězné firmě jim nabídne zapojení do dobrovolnictví Příklady dobré praxe Kraje Vysočina jsou obsaženy v brožuře č. 2. Místní samosprávy Obce a města jsou územně samosprávné celky, které zajišťují podmínky pro život obyvatel a pro podnikání a vytvářejí prostředí pro rozvoj občanských a ekonomických aktivit v obci. Hlavním úkolem ve vztahu k obyvatelům obce je vytvářet takové prostředí a podmínky, aby obyvatelé mohli realizovat svoje aktivity (Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích). 20

21 Trh práce ve venkovském prostředí je zcela rozdílný oproti městskému a rovněž možnosti podpory obyvatel jsou v obou případech jiné. Pokles zaměstnanosti a méně pestrá struktura ekonomických aktivit jsou patrné hlavně na venkově, kde stoupají náklady spojené s prací i s dojížděním za ní. Slova pomoc a podpora máme v souvislosti se státní sférou obvykle spojené s pojmem finance. Rovněž pomoc občanům je často spojená s různými formami finanční nákladů. Nejdůležitější nástroje pomoci ženám v obtížné situaci jsou: 1. Rozpočet obec stanoví strukturu svého rozpočtu na základě znalosti místních podmínek s ohledem na své priority a místní specifika tak, aby - byly zohledněny podmínky k vytvoření rovných příležitostí mužů a žen - byly uvažovány dopady výdajů, které může obec aktivně ovlivnit, na rovnováhu mezi muži a ženami. 2. Dotace obce je mohou podle svých možností poskytovat ze svých rozpočtů, nebo naopak využít dotační programy a získávat finanční prostředky na základě svých projektů od jiných subjektů (kraje, ÚP, MPSV, firmy, EU apod.). Pomoc při získání placené práce je sice v kompetenci Úřadu práce ČR, ale samosprávy některé možnosti také mají. Ženy mohou hledat práci jako zaměstnanci nebo jako osoby samostatně výdělečné činné (dále jen OSVČ ). Zaměstnanci jsou značně závislí na firmě, OSVČ na dostatku práce, ale pro všechny je finanční odměna za vykonanou práci zdrojem živobytí. Možnosti místních samospráv: Aplikace krajské koncepce rodinné a sociální politiky do obecního plánu v závislosti na konkrétních místních podmínkách. Poskytování základních veřejných i komerčních služeb podle finančních možností obce a zájmu o služby ze strany jejích obyvatel, které mohou pomoci ženám v obtížné situaci, a to a) službou samotnou (např. mateřské a základní školy, obchody, pošta) b) zaměstnáním v těchto službách (např. sociální a zdravotní služby) nebo finančně podpořit jejich zajištění jinými subjekty a podílet se na komunitním plánu. Podpora zakládání a rozvoje drobných podniků za účelem posílení rozmanitosti ekonomických struktur a podnikání včetně služeb péče o děti a poskytování služeb pro rodinu a domácnost. Vytváření podmínek pro podnikání poskytnutí bezúročné půjčky OSVČ nebo nevratného příspěvku na zavedení živnosti, pronajmutí prostoru na provozování živnosti i za snížený nájem po určitou dobu, nabídnutí vhodného pozemku k prodeji. Zveřejňování a aktualizace informací o podnikatelích a službách v daném místě, o jejich nabídce i volných pracovních místech či kapacitě na internetových stránkách obce a poskytování těchto informací kraji k dalšímu šíření Jak pomoci ženám v obtížné situaci 21

22 Jak pomoci ženám v obtížné situaci (např. žena vracející se do pracovního procesu po MD by mohla lehce najít paní na hlídání dětí nebo na žehlení, která se rozhodla provozovat tyto živnosti z důvodu své dlouhodobé nezaměstnanosti). Poskytování informací o tom, na co má žena právo nebo nárok. Optimalizace dopravní obslužnosti veřejnou dopravou aktivním zapojením do systému integrované dopravy, vyjednáváním o jízdních řádech s ohledem na potřeby pracujících, školáků i služeb, podporou financování spojů hromadné dopravy nebo podporou dopravců využívajících dopravní prostředky pro menší počty lidí. Zajištění alternativních možností dopravní obslužnosti například podporou využívání sdílené individuální dopravy její propagací, zveřejněním nabídky a poptávky na svých internetových stránkách, autobusu na zavolání či zřízením obecního taxi. Zlepšování dopravní obslužnosti pravidelnou údržbou komunikací patřících obci a komunikací se správcem silnic vyššího řádu, budováním parkovišť nebo zastávek veřejné dopravy. Zapojování se do regionálních individuálních projektů vyhlašovaných MPSV nebo ÚP. Jedním za všechny příklady dobré praxe realizované v obcích je projekt v délce 34 měsíce Vybudování koordinačního centra práce na dálku v Třebíči, jehož cílem je na základě získání zkušeností od zahraničního partnera vzdělávat a informovat o práci na dálku jak zaměstnavatele, tak i uchazeče o zaměstnání. Krajská pobočka ÚP v Jihlavě realizovala například projekt Jde to i s dětmi (projekt Aktivní politiky zaměstnanosti), který se zaměřoval na začleňování nezaměstnaných zpět na trh práce. Pořádání setkání zástupců obce a zaměstnavatelů působících na jejím území, vzájemné předávání informací o potřebách a možnostech a pozitivní komunikace se soukromým sektorem. Pořádání seminářů pro zaměstnavatele s prováděním osvěty ve smyslu jejich motivace k zohledňování zájmu zaměstnanců a uvádění konkrétních případů dobré praxe obce jako zaměstnavatele. Spolupráce s neziskovými organizacemi, které jsou iniciátory řady konkrétních opatření pro lidi bez práce, poskytovateli sociálních služeb pro rodiny nebo zaměstnavateli. Spolupráce s ÚP a získání přehledu o počtu a kvalifikaci nezaměstnaných žen toužících po placené práci a nabídnutí možnosti seberealizace v případě chybějících služeb v obci. Mapování potřeb občanů a uplatňování strategického plánování prostřednictvím komunitního plánování, poskytování potřebných informací kraji. Zapojování žen v obtížné situaci do projektů obce. 22

23 Spolupráce s místními církvemi, které v rámci znovunabytí majetku budou nejspíš potřebovat pracovní síly. Specifické konkrétní možnosti samospráv obcí a měst v oblasti pomoci ženám v obtížné situaci budou předmětem následujících kapitol. Zaměstnavatelé podle svých možností a míry vstřícnosti vytvářejí podmínky pro slaďování rodinného a pracovního života svých zaměstnanců (včetně zaměstnankyň, které se vracejí po rodičovské dovolené) a hledají nejvhodnější pracovníky na volná pracovní místa. Pracovních míst mívají právě tolik, aby firma mohla existovat, plnit svůj účel a být konkurenceschopná. V zájmu žen v obtížné situaci, které by měly o práci u nich zájem, mohou: zvažovat svoje možnosti v rámci ekonomičnosti provozu a přijímat více nových zaměstnanců na částečný úvazek nebo zvážit výhody alternativních forem práce aktivně vyhledávat informace a zapojovat se do projektů vyhlašovaných MPSV nebo ÚP ohledně zaměstnávání ohrožených skupin osob projevovat finanční či materiální podporu neziskovému sektoru, veřejně prospěšným aktivitám a projektům či dobrovolné práci spolupracovat se školami a umožňovat studentům praxi, aby mladí lidé po skončení studia byli lépe připraveni na začlenění se do ekonomického života, a nikoli na dlouhodobou nezaměstnanost (týká se jak mladých mužů, tak především mladých žen, které mohou být vnímány jako potenciální matky) 3.1 Ženy vracející se po rodičovské dovolené Ženy vracející se do placené práce po rodičovské dovolené si rozhodně nemohou stěžovat na nedostatek práce neplacené, na nedostatek motivace k životu či na to, že jejich den nemá strukturu (její spolehlivý rámec určují děti). Největší motivací k návratu do zaměstnání bývá finanční příjem, kariéra, vymanění se ze stereotypu péče o domácnost a děti a rozšíření sociálních kontaktů. Ženy bývají na trhu práce znevýhodněny oproti mužům z důvodu mateřství a péče o malé děti, kdy dojde k přerušení pracovního růstu. Žena znovu začíná budovat svou pracovní dráhu, kdežto pracovní dráha muže většinou přerušena nebyla, a bývá tedy na stejné pozici lépe finančně ohodnocen. Zaměstnavatelé jsou často méně nakloněni k zaměstnávání těchto žen, neboť očekávají jejich absence v souvislosti s péčí o děti, menší ochotu k práci přesčas, eventuálně odchod na další mateřskou/rodičovskou dovolenou. Obtížnou situaci rodin a žen vracejících se po rodičovské dovolené vystihuje citace z Národní koncepce podpory rodin s dětmi (MPSV 2008): Jak pomoci ženám v obtížné situaci 23

24 Jak pomoci ženám v obtížné situaci Rodiče jsou dnes ve svém výchovném úsilí značně osamoceni, rodičovství je de facto věcí soukromou. Výchova dětí a zabezpečení rodiny jsou v porovnání s výkonem zaměstnání chápány v celospolečenském kontextu jako méně přínosné a důležité, což dokládá oslabená pozice zaměstnanců- -rodičů na trhu práce. Rodiče jsou přitom vystaveni vysokým nárokům na kvalitu výchovy dětí a péče o ně, která aby byla úspěšná vyžaduje od rodičů obětovat nejen finanční prostředky k jejich materiálnímu zabezpečení, ale také osobní zralost, odhodlání postavit se negativním společenským jevům komplikujícím výchovu dětí, a zejména pak dostatek času a osobního nasazení k vytvoření kvalitního rodičovského vztahu, který dítěti umožní všestranný zdravý vývoj. V ČR nejsou doposud soukromé investice rodičů do rodiny a jejich celospolečenský přínos odpovídajícím způsobem oceněny. Významným předpokladem pro fungování rodin je slučitelnost rodičovské a profesní role, pro kterou nejsou vytvořeny ideální podmínky. Zatížení matky velmi vysoké zejména v raných fázích věku dítěte, kdy je dítě vázáno zejména na matku a její péči, má-li matka současně vykonávat i výdělečnou činnost. V ČR velmi rozšířený model dvoupříjmové rodiny a pokračující emancipace žen se tak dostává do kolize s nároky kladenými na výkon rodičovských rolí a kvalitní rodičovskou péči o děti. Zajištění rovných příležitostí Ideálem zajištění rovných příležitostí pro muže a ženy žijící v rodině je to, aby každý mohl svobodně uplatnit své osobní schopnosti a dovednosti jak v zaměstnání, tak i v rodině. Je nutné vytvořit takové podmínky, jež umožní rodičům svobodně se rozhodnout, jak dlouho který z rodičů bude pečovat o děti, a především ženám umožní plynulý návrat do zaměstnání po ukončení jejich mateřské, respektive rodičovské dovolené. Nepsané společenské normy se mění pomaleji než zákony. Zatímco z právního hlediska je vztah obou rodičů k dítěti rovnocenný a stejný je dnes i legislativní nárok matky a otce na rodičovskou dovolenou, fakticky tomu tak není, neboť ve společnosti jsou stále zakotveny a dodržovány normy pramenící z dob minulých. Pro Kraj Vysočina je typické soužití třígeneračních rodin v rámci jedné i dvou úzce provázaných domácností, které si vzájemně vypomáhají. Nezaměstnaná babička nejednou hlídá děti své dceři, vracející se po rodičovské dovolené na trh práce. 24

25 Většina žen po rodičovské dovolené se hodlá vrátit na své původní pracovní místo (Nestrojilová 2013). Ženy, které chtějí po skončení rodičovské dovolené vykonávat placenou práci, jsou ohrožené nejčastěji v těchto případech: Rády by se na původní pracovní místo vrátily, ale placenou práci nelze sladit s péčí o děti a rodinu (časová náročnost, vzdálenost od domova, dopravní dostupnost, dostupnost péče o děti, další vzdělávání apod.). Čerpaly rodičovskou dovolenou déle než tři roky, ochrana pracovního místa je však garantována do tří let věku dítěte, se zaměstnavatelem se nedohodly jinak, a tudíž se nemají kam vrátit. V průběhu rodičovské dovolené jim skončil pracovní poměr na dobu určitou. Před nástupem na rodičovskou dovolenou nebyly zaměstnané (tato skupina žen může být součástí kategorie dlouhodobě nezaměstnaných). Nemají dostatečnou kvalifikaci pro zaměstnání, které dříve vykonávaly nebo by chtěly vykonávat (nedostatečná praxe či vzdělání, například přerušené nástupem na mateřskou dovolenou či nedoplňované v průběhu rodičovské dovolené). Práci u původního zaměstnavatele už nechtějí vykonávat. Podpora žen v obtížné situaci Aby ženy mohly vykovávat placenou práci, potřebují: 1. pomoc a podporu při hledání vhodné placené práce 2. zajištění dostupnosti péče pro dítě po dobu vykonávání placené práce 3. vhodné podmínky ke slaďování placené práce s neplacenou prací v domácnosti a péčí o dítě Všechny výše jmenované aspekty jsou vzájemně provázané. Podaří-li se ženě najít zaměstnání, je třeba, aby bylo zajištěné hlídání dětí po celou dobu vykonávání práce včetně dopravy do ní, aby měla možnost dopravit se do práce a zvládla péči o domácnost. ad 1. Pomoc a podpora při hledání vhodné placené práce je nezbytná, neboť největší rozdíly v nezaměstnanosti mezi oběma pohlavími jsou ve věkové skupině let, kdy ženy mají malé děti či kdy se předpokládá, že je budou mít. Existuje několik typů žen-matek, které mají zájem o placené zaměstnání, a najdou-li ho, musí s ním sladit péči o malé dítě. Pomoc a podpora při hledání se odvíjí od konkrétního typu: a) Ženy, které mají o placenou práci zájem, ale chtějí se rovněž co nejvíc věnovat dětem. Tyto ženy často uvítají alternativní formy zaměstnávání, flexibilní formy využívání pracovní doby či práci na částečný úvazek. Roste také počet mužů, kteří jsou ochotni převzít část denní péče o děti na úkor svého zaměstnání a ženě umožnit delší pracovní dobu. b) Druhý typ žen-matek hledá práci na plný úvazek. Jsou ochotny a schopny plně využívat možnosti péče o děti institucemi, což jim však musí být umožněno (místně i finančně Jak pomoci ženám v obtížné situaci 25

26 Jak pomoci ženám v obtížné situaci dostupná mateřská škola, dětská skupina, firemní školka). Tyto ženy lze ještě rozdělit do dvou skupin: Pokud je dítě nemocné, musí se žena o ně starat sama často ji to při hledání práce znevýhodňuje. Pokud je dítě nemocné, může žena využít pomoci partnera, prarodičů či jiného hlídání její pracovní poměr to neovlivňuje. c) Poslední skupinou jsou ženy, které upřednostňují kariéru před plnoúvazkovou péči o děti, případně se jedná o vysoce kvalifikované profesionálky, jimž po delším čase stráveném mimo obor prudce klesá možnost dobrého uplatnění. Pro takové ženy bývá nezbytné mít možnost zajištěného hlídání pro dítě včetně doby, kdy je dítě nemocné. Zejména první dva typy žen-zájemkyň o zaměstnání spojuje další znevýhodnění: vzdálenost místa zaměstnání od místa bydliště a dopravní dostupnost, případně nedostatek volného času pro další vzdělávání či rekvalifikaci při zaměstnání. Obce mohou těmto ženám pomoci následovně: Samy budou jako zaměstnavatelé zavádět alternativní formy zaměstnávání, flexibilní formy využívání pracovní doby a hlídání dětí na svých pracovištích i v organizacích jimi zřizovaných. Tak mohou mimo jiné poskytnout příklad dobré praxe jiným zaměstnavatelům. Mohou uspořádat schůzky s místními zaměstnavateli s cílem: - posilovat společensky odpovědné chování firem, které začíná u přesvědčení managementu o zohledňování zájmu zaměstnanců - propagovat alternativní formy zaměstnávání, flexibilní formy využívání pracovní doby a hlídání dětí Budou sledovat projekty, které vyhlašuje MPSV nebo ÚP, a zapojí se do nich samy nebo prostřednictvím kraje. Jedním z posledních projektů MPSV je projekt zaměřený na dvě skupiny nejvíc ohrožené na trhu práce a nazvaný Generační tandem podpora generační výměny, který odstartoval ve třech krajích počátkem března 2014 a má probíhat do konce října následujícího roku. V jeho rámci by společné pracovní místo měli sdílet lidé nad šedesát let, kteří mají zkušenosti, a lidé mladší třiceti let nebo matky či otcové po rodičovské dovolené. Budou plánovat dopravní obslužnost s ohledem na možnost dojíždění žen-matek za prací. ad 2. Zvýšení dostupnosti péče o děti v předškolním věku Díky tomu, že není možné umístit děti do zařízení, ztrácíme potenciál určité části vzdělaných žen. Matky vlastně za mateřství trestáme, dodala k současné situaci ministryně Michaela Marksová (MPSV ). Jesle jsou zdravotnickým zařízením pro děti do tří let věku, existují ve velmi omezeném počtu a jsou soustředěny především ve větších městech. Obec je může zřizovat nebo 26