Genetické markery kvality hovězího masa

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Genetické markery kvality hovězího masa"

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Genetické markery kvality hovězího masa Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Kateřina Kaplanová Vypracovala: Pavlína Dvořáková Brno 2011

2 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Genetické markery kvality hovězího masa vypracovala samostatně a pouţila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloţeném seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a můţe být pouţita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity. V Brně dne podpis studenta

3 Poděkování Na tomto místě si dovoluji poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Kateřině Kaplanové za rady, které mi poskytovala při řešení mé bakalářské práce. Také za ochotu a trpělivost, kterou měla při zodpovídání mých dotazů ohledně genetiky a za všestrannou pomoc. Nemalé díky patří mé rodině, za psychickou a hlavně finanční podporu, kterou mi při studiu poskytují.

4 ABSTRAKT Se zvyšujícími se nároky konzumentů a spotřebitelů na zdravou výţivu je stále více ovlivněna spotřeba hovězího masa. Na kvalitě masa se podílí mnoho genů. Jedná se tedy o polygenní znak. V této práci jsou popsány kandidátní geny významných znaků kvality hovězího masa. Pro mramorování masa jsou to geny DGAT1 a TG a pro křehkost masa geny CAPN1 a CAST. V rámci bakalářské práce bylo zpracováno 10 vzorků genomické DNA skotu, u nichţ byl stanovován genotyp pro SNP v genu thyroglobulin (marker TG5). Pro marker TG5 je ţádoucí alela T, která indikuje vyšší marbling, tedy obsah intramuskulárního tuku v hovězím mase. U těchto 10 ti vzorků byly nalezeny všechny 3 moţné genotypy, tedy CT, TT i CC. Klíčová slova: kvalita hovězího masa, genetické markery, mramorování, křehkost ABSTRACT The beef consumption is increasingly influenced by increasing demands of consumers on healthy eating. The quality of the meat involves many genes. It is therefore a polygenic character. In this bachelor thesis the candidate genes of important beef quality characters are described - the TG and DGAT1 for the meat marbling and CAPN1 and CAST genes for meat tenderness.. In this bachelor thesis 10 samples of cattle genomic DNA were used for analysis of marker TG5 of gene thyroglobulin. In this marker Allele T is preferable because of its positive effects on higher marbling score in beef. In our samples all three genotypes CC, TT and also CT were detected. Key words: beef quality, gene marker, marbling, tenderness

5 OBSAH 1 ÚVOD CÍL LITERÁRNÍ PŘEHLED CO JE TO MASO KVALITA MASA VÝŢIVNÁ HODNOTA MASA ZRÁNÍ MASA DRUHY MASA Hovězí maso Telecí maso Vepřové maso Skopové maso Jehněčí a kůzlečí maso Drůbeží maso Koňské maso Rybí maso MASO JAKO SOUČÁST VÝŢIVY SVĚTOVÁ PRODUKCE MASA Hovězí maso Vepřové maso Drůbeží maso SPOTŘEBA MASA Hovězí maso Vepřové maso Drůbeží maso GENETIKA KVALITY MASA GENETICKÉ MARKERY TESTOVÁNÍ DNA Agarózová elektroforéza PCR PCR RFLP MRAMOROVÁNÍ MASA MARBLING Gen DGAT Gen TG KŘEHKOST MASA - TENDERNESS Gen CAPN Gen CAST... 33

6 4 MATERIÁL A METODIKA IZOLACE DNA ZE SVALOVÉ TKÁNĚ PCR RFLP VÝSLEDKY VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ: ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM POUŽITÝCH OBRÁZKŮ A TABULEK... 45

7 1 ÚVOD Abychom mohli vyuţívat klasické metody šlechtění, je nutné znát fenotyp daného jedince, jeho příbuzné a také ostatní jedince v populaci. Pro výběr daného jedince je důleţitý odhad jeho genetického zaloţení, coţ je u některých znaků dosti nepřesné např. u znaků s nízkou heritabilitou. Pokud provádíme selekci na jeden znak, můţe docházet k narůstání problémů s reprodukcí, sníţení odolnosti zvířat vůči stresu a chorobám. Ve šlechtění skotu se stále více uplatňují molekulárně-genetické metody, které odhalí genetickou podstatu sledovaných vlastností. Velice důleţité je studium kandidátních genů na úrovni DNA. Genetické markery, které jsou takto popsané, můţeme vyuţít pro konstrukci genetických map, detekci lokusů kvantitativních znaků a v praxi pro selekci zvířat. Od nepaměti je maso součástí jídelníčku člověka. Maso se stalo hlavní potravou lidí uţ v pravěku, proto byli nuceni lovit. S postupem času se spotřeba a vyuţití masa mění. Dříve se nejvíce konzumovalo maso hovězí a maso vepřové. To bylo dáno pořádanými zabíjačkami na vesnicích. V dnešní době je nejvíce preferováno maso kuřecí a krůtí, díky nízkému obsahu tuků a dietetickým vlastnostem. Vepřové maso je také hojně konzumováno, ale stále více jsou konzumenti upozorňováni dietology na jeho tučnost. Veliké zásahy do jídelníčku člověka dělají vědecké výzkumy, doporučení odborníků na výţivu, ale také nemoci, které zvířata postihují např. ptačí chřipka, prasečí chřipka, BSE. Skot je povaţován za nejvýznamnější druh hospodářského zvířete. Od počátku je skot chován pro produkci mléka a masa, poskytování pracovní síly, produkci kůţí a kostí, které se dále zpracovávaly. S postupem času se zvyšovaly poţadavky na uţitkovost a plemena byla rozdělena na mléčná, masná a kombinovaná si i nadále udrţovala své vlastnosti a význam. V dnešní době je vyšlechtěno více jak deset plemen masného uţitkového typu, ale poptávka spotřebitelů a konzumentů po hovězím mase se sniţuje. Proto je zde důvod zlepšit kvalitu nabízeného masa. Z důvodů variability poptávky není moţné docílit jedné ideální hodnoty kvality masa. 8

8 Je důleţité poskytnout konzumentům jistotu o kvalitě jimi zvoleného produktu a dodávat na trh co nejlépe připravené maso na kulinářskou úpravu tzn. dostatečně vyzrálé a hlavně zdravotně nezávadné. Důleţitou roli hraje také informovanost spotřebitele o sloţení a kvalitě masa. 9

9 2 CÍL Cílem této práce je zpracovat recentní literaturu, která se týká problematiky genetických markerů kvality hovězího masa. Charakterizovat vybrané vlastnosti kvality hovězího masa (mramorování, křehkost masa) a související markery. Detekovat alely vybraného markeru u 10 vzorků a porovnat genotypy daných jedinců. Dále charakterizovat vybrané markery typ markeru, polymorfismy. Moţnosti testování pomocí molekulární genetiky metody detekce markeru. Aktuální stav řešené problematiky vyuţití vybraných genetických markerů ve šlechtění skotu, v genomické selekci. 10

10 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Co je to maso Maso je povaţováno za jednu ze základních potravin k lidské výţivě (KAVINA 1996). Lidé jej upřednostňují hlavně kvůli senzorickým vlastnostem (STARUCH, PIPEK, 1993). Z potravinářského hlediska do masa řadíme všechny čerstvé, chlazené nebo zmrazené jedlé části jatečných zvířat, drůbeţe, zvěřiny, ryb a jiných zvířat, která jsou vhodná pro lidskou výţivu a jsou zdravotně nezávadná. Maso je tvořeno z několika druhů tkání svalové, kostní, vazivové, chrupavkové, tukové a nervové. Největší podíl masa tvoří svalovina. Svalová tkáň je sloţena z velmi jemných svalových vláken, které jsou viditelné pouze pod mikroskopem (KAVINA, 1996). Vzhledem k veliké rozmanitosti konzumačních zvyklostí různých národů a etnických skupin celého světa pokládáme za nutné pojem maso zúţit. Maso je pouze příčně pruhovaná svalovina z těl teplokrevných jatečných zvířat, včetně nedílných součástí svalových partií např. vazivové součásti svalů, povrchový a intramuskulární tuk, mízní uzliny, nervy a kosti (STEINHAUSER a kol., 2000). 3.2 Kvalita masa Kvalitu masa lze charakterizovat souborem hodnot fyzikálních, chemických a v poslední době se stále častěji provádějí analýzy senzorické. Mezi fyzikální hodnoty zahrnujeme měření ph, barvu masa, samovolnou ztrátu masové šťávy nebo vaznost. Chemické sloţení masa závisí na obsahu sušiny, bílkovin, tuku, vazivové tkáně, cholesterolu, jednotlivých mastných kyselin nebo aminokyselin. Senzorická analýza zahrnuje hodnocení vůně, chuti, křehkosti a šťavnatosti, která se odvíjí od anatomicky různých částí jatečného těla. V dnešní době bývá nejčastěji konzumována libová svalovina s nízkým podílem podkoţního a mezisvalového tuku. Chemické sloţení svaloviny ovlivňuje několik faktorů např. druh hospodářského zvířete, pohlaví, věk, jatečná partie, výţiva a hlavně zdravotní stav zvířete (ZAHRÁDKOVÁ a kol., 2009). 11

11 3.3 Výživná hodnota masa Mezi hlavní sloţky masa patří voda, bílkoviny, lipidy, minerální látky a extraktivní látky (ZAHRÁDKOVÁ a kol., 2009). Výţivnou hodnotu masa ovlivňuje obsah hlavních ţivin a obsah vody, proto tato hodnota kolísá podle druhu zvířete a podle části, ze které maso pochází. Je to dáno zastoupením typu tkání z různých částí těla různých zvířat. Energetickou hodnotu udává obsah energetických ţivin a obsah vody v mase. Obsah bílkovin a sacharidů se v různých druzích masa liší nepatrně (KAVINA, 1996). Bílkoviny, které hovězí maso obsahuje, jsou vysoce stravitelné a poskytují všechny esenciální aminokyseliny, které lidský organismus nedokáţe syntetizovat a musí je přijímat v potravě. Kvalita těchto bílkovin není nahraditelná bílkovinami rostlinného původu (ZAHRÁDKOVÁ a kol., 2009). Obsah bílkovin udává biologickou hodnotu masa (KAVINA, 1996). Bílkoviny jsou povaţovány za nejvýznamnější sloţku masa jak z nutričního tak technologického hlediska. Jejich obsah je velmi vysoký. V libové svalovině se uvádí 18 22% bílkovin. Z hlediska nutričního se jedná o plnohodnotné bílkoviny (STEINHAUSER a kol., 2000). Tyto bílkoviny jsou stravitelnější a k tepelné úpravě potřebují kratší dobu, neţ neplnohodnotné bílkoviny. Biologicky neplnohodnotné bílkoviny se nacházejí v pojivových tkáních (chrupavky,vaziva) (KAVINA, 1996). Z technologického hlediska můţeme bílkoviny rozdělit do jednotlivých skupin podle toho, zda jsou rozpustné ve vodě nebo v solných roztocích. Rozdílná rozpustnost má význam pro další zpracování masa (STEINHAUSER a kol., 2000). Druh bílkovin, který v mase převládá, ovlivňuje stravitelnost a dobu tepelné úpravy masa. V mase je obsaţeno mnoho minerálních látek, které tvoří asi 1% hmotnosti masa. Většina minerálních látek je rozpustná ve vodě a ve svalovině je přítomna ve formě iontů. Významné minerální látky jsou fosfor, draslík, síra, vápník, hořčík, ţelezo, zinek. Maso je také významným zdrojem vitaminů, především skupiny B. Obsah vitaminů je vyšší v játrech a jiných drobech neţ v samotné svalovině. Veliký rozdíl je mezi polygastrickými a monogastrickými zvířaty. Dále jsou v mase obsaţeny extraktivní látky, jejichţ název je odvozen od extrahovatelnosti vodou. Obsah těchto látek je poměrně malý a jsou součástí enzymů. Je to nesourodá skupina sloţek, která vytváří typickou chuť a aroma masa. Extraktivní látky většinou vznikají v průběhu posmrtných změn. Obvykle se dělí na sacharidy, organické fosfáty a dusíkaté extraktivní látky (STEINHAUSER a kol., 2000). Maso obsahuje také lipidy, které se ve 12

12 svalovině nacházejí ve formě tukových buněk vyskytujících se mezi svalovými vlákny a snopci (tzv. mramorování masa), nebo jako strukturální fosfolipidy a cholesterol, které jsou součástí buněčných membrán. Díky malému obsahu tuku, který zřídka překročí hranici 5 % lze libové maso zařadit do kategorie nízkotučných potravin (ZAHRÁDKOVÁ a kol., 2009). Tuky (estery mastných kyselin a glycerolu) tvoří v mase největší podíl (99 %) všech přítomných lipidů, zbytek zastupují polární lipidy (fosfolipidy) a doprovodné látky. Tuk, který se nachází v těle zvířat, je rozloţen velmi nerovnoměrně. Menší část je uloţena přímo uvnitř svaloviny (intramuskulární, vnitrosvalový) a dále tvoří tuk základ samostatné tukové tkáně (depotní, zásobní). Pro chuť a křehkost masa je velmi důleţitý tuk intramuskulární, který je rozloţen mezi svalovými vlákny ve formě ţilek a tvoří tzv. mramorování masa. Maso s vyvinutým mramorováním je v řadě zemí více ceněno neţ maso zcela libové. U nejdraţšího mramorovaného masa je obsah tuku aţ 50 % (STEINHAUSER a kol., 2000). 3.4 Zrání masa Zrání masa je celá řada biochemických procesů, které probíhají v mase po poráţce jatečných zvířat. Tyto procesy vedou k přeměně svaloviny zvířat. Změny nastávají hned po usmrcení zvířete, kdy se nahrazují aerobní procesy v buňkách za procesy anaerobní a to vede ke zvyšování koncentrace kyseliny mléčné ve svalovině a k poklesu ph. Dojde k fragmentaci dlouhých řetězců bílkovin a zvyšuje se křehkost masa. Zrání masa je ovlivněno mnoha faktory, proto není přesně stanovena doba zrání a podmínky, za kterých by mělo zrání probíhat. Nutné je zamezit přístupu kyslíku, tím se zabrání neţádoucím oxidačním procesům v mase. Obecně platí, ţe čím delší je doba zrání, tím se zvyšuje jeho křehkost. Nejvýraznější změny můţeme pozorovat během prvních 14- ti dnů. Velmi křehké maso se vyskytuje u plemen s dvojím osvalením, kde je optimální délka zrání v rozmezí 4 8 týdnů (ZAHRÁDKOVÁ a kol., 2009). 13

13 3.5 Druhy masa Hovězí maso Hovězí maso je získáváno z jalovic (mladých samic skotu do prvního otelení), krav, býků a volů (vykastrovaných býků). Obsahuje průměrně 19 % bílkovin, 5 6 % extraktivních látek, 8 % tuku a 70 % vody. Je povaţováno za biologicky nejhodnotnější druh masa. Bílkoviny, které hovězí maso obsahuje jsou velmi hodnotné. Jako nejlepší hovězí maso se povaţuje z dobře vykrmených mladých jalovic, kdy je maso světle červené, tuk světlý aţ bílý a kosti drobnější a tří aţ šestiletých volů, kdy je maso hnědočervené, mramorově prorostlé tukem, místy značně tučné a kosti poměrně mohutné (KAVINA, 1996). Obr. 1 Hovězí maso ( Telecí maso Telecí maso se získává z mláďat hovězího skotu, které nejsou starší 4 měsíců. Nejlepší je ze tří pětitýdenních kusů (tzv. savých telat). Maso obsahuje asi o 3 % více vody (tedy kolem 73 %) oproti masu hovězímu, přibliţně stejné mnoţství bílkovin a extraktivních látek a velmi málo tuku. Pro malý obsah vazivové tkáně je telecí maso lépe stravitelné a je měkké konzistence. Barva masa je světle růţová. Telecí maso obsahuje jemná vlákna, je libové a má osobitou vůni (KAVINA, 1996). 14

14 Obr.2 Telecí maso ( ) Vepřové maso Nejlepší vepřové maso je z kusů o hmotnosti kg. Má světle růţové nebo červené zbarvení, je jemně vláknité a vyznačuje se osobitou lahodnou vůní. Obsahuje 41 % tuku, má méně vody proto se povaţuje za nejtučnější. Obsah bílkovin je niţší neţ u masa hovězího a to 15,5 %. Růţové maso můţeme získat z mladých vepřů, ze starších zvířat tmavočervené (KAVINA, 1996). Obr. 3 Vepřové maso ( Skopové maso Skopové maso je ze skopového bravu kam patří ovce, berani, skopci a bahnice. Skopové maso obsahuje % tuku, je velmi tučné, obsah vody je niţší a maso je hůře stravitelné. Nejţádanější maso je z mladých zvířat, které mají 1 2 roky. Obsah bílkovin je o něco větší neţ u masa vepřového %. Podle věku poráţeného zvířete je maso cihlově červené aţ tmavočervené. Nevýhoda, kterou skopové maso má je osobitý pach a rychlé tuhnutí tuku. Skopové maso je jemně vláknité (KAVINA, 1996). 15

15 Obr. 4 - Skopové maso ( Jehněčí a kůzlečí maso Jehněčí a kůzlečí maso je ze savých kusů obojího pohlaví. Můţeme zde zařadit i kusy dokrmované. Obsahuje 19 % bílkovin, 20 % tuku a 60 % vody. Maso je charakteristické bílou barvou. Je velmi jemné a dobře stravitelné. Kůzlečí maso je typické malým obsahem tuku a vysokým obsahem vody (74 %). Obsah bílkovin je 20,7 %, maso je bílé, jemné velmi dobře stravitelné (KAVINA, 1996) Drůbeží maso Kuřecí maso si oblíbily všechny věkové kategorie, stoupenci zdravého stravování, sportovci, protoţe je výhodné při prevenci a léčbě řady metabolických onemocnění. Drůbeţí maso vykazuje ze všech druhů mas nejniţší energetickou hodnotu. Nejméně kalorií má čistá prsní svalovina bez kůţe. Kuřecího masa si ceníme především pro obsah hodnotných bílkovin. Největší mnoţství se nachází v nejméně tučných partiích. Pokud se obsah tuku zvyšuje, klesá podíl bílkovin a vody. V mase se dále nachází všechny nepostradatelné aminokyseliny, proto jej můţeme povaţovat za plnohodnotný zdroj bílkovin a je jedním z nejlepších proteinových zdrojů. Drůbeţí tuk je známý svým nízkým obsahem nasycených mastných kyselin oproti tuku hovězímu a vepřovému. Kuřecí maso je také bohaté na minerální látky (draslík, fosfor, síra, chlor a sodík), stopové prvky a vitaminy. Z výţivného hlediska je maso lehce stravitelné a má výborné nutriční sloţení (CHADIM,2011). 16

16 Obr. 5 Kuřecí maso ( Koňské maso Koňské maso je středně tučné, závisí to také na tom, ze které části zvířete pochází. Obsah tuku je 1 15 %. Je poměrně vodnaté, v průměru má 74 % vody. Bílkovina je zastoupena ve větším mnoţství neţ u masa hovězího 21,6 %. Koňské maso má nejvyšší obsah ţivočišného škrobu glykogenu (1 %) proto má nasládlou chuť. Stravitelnost masa je horší vyţaduje proto dokonalé odleţení. Svojí stravitelností se podobá zvěřině. Barva masa je tmavší neţ barva masa jiných jatečných zvířat. Je poměrně tuhé a hodně vláknité. Za nejlepší maso se povaţuje maso hříbat do věku dvou let (KAVINA, 1996). Obr. 6 Koňské maso ( Rybí maso Hlavní podíl, který se na rybím těle konzumuje, je svalovina. Nejčastěji z trupových a ocasních částí těla, která podle druhu ryby představuje % její hmotnosti. Výţivová hodnota rybího masa závisí na mnoha faktorech např. druhu ryby, 17

17 pohlaví, věku, výţivě, podnebném pásmu. Rybí maso obsahuje aţ 26 % bílkovin sloţených z nezbytných (esenciálních) aminokyselin. Obsah purinových látek je podstatně niţší neţ u teplokrevných zvířat, proto je rybí maso zdravější (menší vznik kyseliny močové v lidském organismu). Tuk můţe dosahovat aţ 26 % v syrovém mase. Maso ryb neobsahuje ţádné sacharidy a obsah vody se pohybuje od 60 do 80 %. Mimořádný význam má obsah vitaminů v rybím mase a tuku. V tuku se nachází především vitaminy A, D a ve svalovině a vnitřnostech vitaminy A, vitaminy skupiny B, kyselina nikotinová, kyselina pantotenová, vitaminy C, D a E. Poměrně hodně jsou v rybím mase zastoupeny i minerální látky např. fosfor, draslík, chlor, fluor, síra, hořčík, ţelezo, měď, mangan, jod. Nejvíce stravitelné je vařené maso šupinatých ryb a je součástí četných diet (KAVINA, 1996). Obr. 7 Rybí maso ( 3.6 Maso jako součást výživy Konzumace masa je známá po více neţ 15 tisíc generací. Po celá léta bylo maso v jídelníčku symbolem síly. V mnoha případech to hraničilo aţ s představami mýtickými (zvěřina, medvědí maso). Z toho vyplývá, ţe největší mnoţství masa v rodinách konzumovali muţi, protoţe byli ţenami u stolu zvýhodňováni. Odhaduje se, ţe muţi konzumovali o % více masa neţ ţeny. Jakmile došlo k rozvoji techniky, počítačových technologií a robotiky začali se nároky na fyzickou práci sniţovat a maso se stává pouze součástí potravy. Proto jsou v popředí zájmu konzumentů psychické, senzorické a estetické vjemy, které se dříve povaţovaly za vjemy sekundární (STEINHAUSER a kol., 2000). Významnou roli v konzumaci masa hrají také skutečnosti geografické, náboţenské, návykové, výchovné aj. Ve druhé polovině 20. století se v souvislosti s civilizačními nemocemi prosazuje zdravá výţiva. Začali se více prosazovat hygienické poţadavky na 18

18 produkci a zpracování masa. V bohatých státech západní Evropy a severní Ameriky spotřeba masa postupně klesá (INGR, GAJDŮŠEK, 2008). Potřeba červeného masa, které se vyznačuje svou energetickou hodnotou, je v trvale teplých oblastech niţší neţ v oblastech, kde se střídají roční období nebo s podnebím trvale chladným. Souvisí to hlavně s niţší energetickou potřebou těla, ale i s vyšší pestrostí nabídky ryb, mořských produktů, široké škály ovoce a zeleniny a na bílkoviny bohatých rostlin nebo jejich částí. Relativně vysoká spotřeba masa v mírném pásmu je dána vysokou produkcí, značnou kupní silou obyvatel a v neposlední řadě dlouhodobou oblibou masa v jídelníčku. Veliký vliv na druhy konzumovaného masa má vedle způsob přípravy hlavně náboţenství (STEINHAUSER a kol., 2000). Pozornost, na kterou se producenti a chovatelé stále více zaměřují, jsou poţadavky konzumentů. Charakteristiky jako barva, pevnost, textura, jemnost a mramorování masa velmi přispívají ke kvalitě hovězího masa. Producenti masa se snaţí, aby kvalitnější maso bylo co nejlépe ohodnoceno (GAZDOVÁ, 2006). Konzumenti hovězího masa stále častěji vyhledávají maso, které má vysokou a trvalou kvalitu (ZAHRÁDKOVÁ a kol., 2009). Jednou z hlavních příčin proč lidé odmítají hovězí maso, je houţevnatost, která je přičítána mnoha faktorům např. velké mnoţství intramuskulární pojivové tkáně, intramuskulárního tuku a délky sarkomer. To ale nemění nic na tom, ţe rozsah proteolýzy proteinů uvnitř svalových vláken, je významným faktorem pro křehkost masa (HRUŠKA, 2010). To přimělo producenty k investování finančních prostředků na výzkum, který se zaměřuje na identifikaci ukazatelů kvality a na zvýšení porozumění zakládání a růstu svaloviny, coţ vede k produkci kvalitní potraviny (ZAHRÁDKOVÁ a kol., 2009). 3.7 Světová produkce masa Celková světová produkce masa vzrostla ze 196 milionů tun v roce 1995 na 220 milionů tun v roce Meziroční nárůst je okolo 2,8 %, kdy se pohybujeme pod dlouhodobým historickým průměrem (INGR,GAJDŮŠEK, 2008). Největší nárůst v objemu 70 milionů tun způsobí maso drůbeţí z 52 % a maso vepřové z 31 %. Hovězí maso se bude podílet pouze 11,6 % a skopové a kozí maso 4,7 %. Během posledních 37 let vzrostla produkce masa o 300 %. Největší nárůst zaznamenalo maso drůbeţí, 19

19 nejmenší maso koňské (STEINHAUSER a kol., 2000). V České republice se v prvním čtvrtletí roku 2010 vyrobilo tun masa, coţ je asi o 3,6 % masa méně jako ve stejném období roku 2009 ( TASR, 2010) Hovězí maso Negativní vlivy jako je výskyt slintavky a kulhavky v Jiţní Americe a BSE v západní Evropě způsobují sníţení dynamiky růstu světové produkce na pouhé 1,3 % tj. zvýšení pouze o 8 milionů tun za 10 let. Hovězí maso bylo od začátku šedesátých let nejvíce konzumovaným a preferovaným druhem masa na světě. Nejprve jej předstihlo maso vepřové a v polovině devadesátých let i maso drůbeţí. Mezi světové výrobce hovězího masa patří USA, Austrálie, Nový Zéland a státy Jiţní Ameriky. Všechny tyto státy se specializovaly na masná plemena skotu a díky vlastní technologii výkrmu se rozdělila na cestu intenzivního výkrmu jádrem (USA, Kanada), tradiční pastevní chovy (Jiţní Amerika), případně vysoce intenzivní pastevní chovy (Nový Zéland). Do hovězího masa také řadíme maso z domestikované formy buvola indického a maso bizonů, které zvláště v Asii tvoří nezanedbatelný podíl (STEINHAUSER a kol., 2000). Produkce hovězího masa klesla nejvíce a to o 7,4 % (TASR, 2010) Vepřové maso Vepřové maso zaujímá zhruba 40 % celkového objemu vyrobeného masa. Roku 1965 se stalo nejvíce produkovaným druhem masa. Bylo vyprodukováno 85,2 milionů tun z toho Čína 37,2 milionů tun (43,5 % celkové světové produkce). Mezi další významné producenty vepřového masa řadíme EU, USA a Kanadu. Celkový počet chovaných prasat ve světě je asi 800 milionů kusů, přičemţ se i nadále předpokládá roční růst o 2 %. Největší nárůst bude v Číně, USA a Kanadě. V zemích EU není další rozvoj chovu prasat příliš reálný díky investiční náročnosti především z hlediska ochrany ţivotního prostředí a také klesá zájem o maso v zemích EU (STEINHAUSER a kol., 2000) Drůbeží maso Drůbeţí maso bude podle FAO i USDA stále nejvíce dynamickým sektorem světové produkce masa. Nejvíce vzrostla produkce v Číně, kde za pouhých devět let byl nárůst o více neţ 5 milionů tun drůbeţího masa. Od osmdesátých let je globální 20

20 meziroční nárůst o 5,6 %. Největšími světovými producenty drůbeţího masa jsou USA, EU, Čína a Thajsko. Ze zemí střední Evropy potom Maďarsko (STEINHAUSER a kol., 2000). Celosvětový růst výroby je od osmdesátých let výrazně způsoben především expanzí vepřového a drůbeţího masa. Světová produkce hovězího masa uţ třetí dekádu stagnuje. Hlavní příčiny je třeba hledat v relativně nízké ceně, kterou způsobuje světová nadprodukce a nezvyšující se případně klesající spotřeba masa u konzumentů. Dále to jsou zvýšené koncentrace chovů a intenzita výroby masa drůbeţího a vepřového, lepší konverze ţivin u drůbeţe a prasat v porovnání se skotem a mnoho dalších příčin (STEINHAUSER a kol., 2000). 3.8 Spotřeba masa Spotřeba masa závisí hlavně na produkčních moţnostech země, ale i na velikosti populace, kupní síle a konzumačních zvyklostech. Stále více spotřebitele ovlivňuje kvalita masa a významnou roli hraje nízký obsah tuku a vynikající senzorické vlastnosti. Konzumenti kladou čím dál větší poţadavky na zdravotní nezávadnost masa např. odmítání růstových stimulátorů, poţadavky na respektování ekologických a etologických zásad chovů zvířat, ale i na hygienické poţadavky zpracování masa aj. V minulých letech se velmi negativně zapsali do podvědomí široké veřejnosti aféry s anglickým BSE, belgickými dioxiny, americkými hormonálními přípravky a francouzskými paštikami kontaminovanými listeriemi. V dnešní době má na spotřebu masa negativní dopad ptačí chřipka, prasečí chřipka a v neposlední řadě dioxiny, které se objevily v Německu na začátku letošního roku. Dioxiny jsou nejvíce jedovaté látky na Zemi, které jsou toxické uţ ve stopovém mnoţství. Minimální koncentrace způsobuje hormonální a reprodukční poruchy, poškození imunitního systému a řadí se mezi karcinogenní látky. Populaci ohroţují nejen v potravinách, ale i v ovzduší, kam se dostávají spalováním pneumatik a PVC. V potravinách jsou více nebezpečné z důvodu dlouhodobého ukládání v tukových tkáních zvířat a následně i člověka. Kontaminovaný krmný tuk se přidával do krmení uţ od března Podle Evropské komise se závadné krmivo dostalo i do Dánska (VELEBA, 2010). Všechny tyto faktory působí velmi negativné na důvěru spotřebitelů 21

21 v jakosti a zdravotní nezávadnosti masa. Kolem roku 1998 byla průměrná světová spotřeba 37,1 kg/osoba/rok veškerého masa, v rozvinutých zemích dokonce 76,5 kg/osoba/rok, kdy v Evropě byla spotřeba masa na osobu třikrát větší neţ světový průměr. K porovnání v USA je současná spotřeba masa 110 kg/osoba/rok a v rozvojových zemích 27,6 kg/osoba/rok. Tento rozdíl ve spotřebě nevyplývá z problémů uváděných výše ale z ekonomické situace v daných zemích (STEINHAUSER a kol., 2000). Nejvyšší spotřeba masa byla v ČR zaznamenána v roce 1989, kdy dosahovala 97 kg/osoba/rok poté začala klesat. V posledních letech se spotřeba pohybuje okolo 80 kg/osoba/rok a to se výrazně nemění (ČTK, 2011). Celosvětová spotřeba hovězího masa by měla zaznamenat jeden z největších růstů ze zemědělských komodit, coţ je dáno především nárůstem produkce i spotřeby masa v Asii. Předpokládá se, ţe cena hovězího masa poroste, coţ platí i pro EU. Pokles produkce hovězího masa zaznamená EU kvůli doznívající ekonomické krizi, avšak nárůst spotřeby bude uhrazena větší mírou dovozů ze třetích zemí (MZE, 2010) Hovězí maso Hovězí maso je nejvíce preferováno v USA, Kanadě, Austrálii, zemích latinské Ameriky a anglosaských zemích Evropy (STEINHAUSER a kol., 2000). Obliba a spotřeba masa v České republice se během posledních několika let výrazně měnila. Ve 30. letech minulého století byla průměrná spotřeba 15 kg/osoba/rok, koncem 80. let se spotřeba zvýšila na 80 kg/osoba/rok a v současné době je to pouze 10 kg/osoba/rok. Mezi země s nejvyšší spotřebou se řadí Argentina (65kg), USA (44kg) a Austrálie (37kg). Důvody, které zapříčiňují nízkou spotřebu hovězího masa je vysoká cena oproti jiným druhům zejména drůbeţího. Stravovací návyky obyvatel České republiky nás určitě neřadí mezi steakové země. Někteří lidé nekonzumují hovězí maso, protoţe se domnívají, ţe způsobuje obezitu, poruchy kardiovaskulárního systému nebo rozvoj některých nádorových onemocnění (rakovina tlustého střeva). V některých případech vede k nespokojenosti zákazníka i nedostatek informací a nevyrovnaná kvalita na trhu nabízeného masa (ZAHRÁDKOVÁ a kol., 2009). Jeden z důleţitějších faktorů, který je důsledkem odmítání hovězího masa je jeho nevyzrálost na pultech prodejen. Hovězí maso zraje cca 14 dní a tím se zvyšuje jeho cena, coţ má za následek, ţe obchody prodávají maso nevyzrálé, které není chuťově tak zajímavé a špatně se upravuje. Některé ze zmíněných příčin poklesu obliby 22

22 hovězího masa se nepodaří odstranit (cena), kdeţto na jiné by mohla kladně zapůsobit větší informovanost zákazníka na běţné produkty z hovězího masa. Prvořadým cílem chovatelů masného skotu je uspokojit vysoké nároky zákazníka a tím zvýšit průměrnou spotřebu hovězího masa v České republice (ZAHRÁDKOVÁ a kol., 2009) Vepřové maso Vepřové maso je součástí diety obyvatel velké části Evropy (průměr 41,3kg). Do celkové spotřeby masa spadá celými 40 % a to i přesto ţe miliony lidí islámské a ţidovské víry vepřové maso zcela odmítají. Zvýšení ale i udrţení současné spotřeby vepřového masa v rozvinutých zemích závisí na sníţení energetické hodnoty způsobené odklonem spotřebitelů od tučných částí ke kvalitnímu libovému masu, které takto můţe konkurovat masu drůbeţímu (STEINHAUSER a kol., 2000) Drůbeží maso Drůbeţí maso je povaţováno za druhé nejkonzumovanější maso na světě a díky tomuto se posunulo před maso hovězí. Tyto fakta jsou způsobena především nízkou cenou vzhledem k ostatním druhů masa, širokým rozšířením konzumentů drůbeţího masa po celém světě, relativní zdravotní bezpečností a větší akceptovatelností pro většinu kultur (STEINHAUSER a kol., 2000). Spotřeba drůbeţího masa v České republice vzrostla od roku 1948 ze 2 kg/osoba/rok na 24,8 kg/osoba/rok v roce Můţeme říct, ţe v rámci EU je nadprůměrná (ČSÚ, 2011). 3.9 Genetika kvality masa Genetický zisk je zisk, který přináší šlechtění hospodářských zvířat a je hlavním měřítkem úspěšnosti. Šlechtění zvířat usměrňujeme podrobnějším studiem genetické podstaty uţitkových vlastností. Veliký význam zde hraje studium genetických markerů, kdy jejich vyuţití přispěje k zefektivnění a zpřesnění selekce zvířat hlavně ve vztahu k masné uţitkovosti, plodnosti a zdraví zvířat. V současné době je genetika povaţována za hlavní biologickou disciplínu, která se při uplatnění svých poznatků stala velmi důleţitým prostředkem pro dosaţení lepší produkce. To se týká jak kvantity, tak kvality. V dnešní době jsou hodně rozšířené testy DNA, které umoţňují rychlou identifikaci alel 23

23 určitého genu testovaného zvířete. Zrychlení a upřesnění selekčního a šlechtitelského procesu je předpokládáno za vyuţívání genetických markerů. Kvantita a kvalita uţitkových vlastností nemůţe být jednoznačně stanovena, protoţe není dostatečně prozkoumán vliv genetické výbavy jedince na poţadovanou produkci. Není moţné stanovit, jak a kdy dochází k expresi genů, které mají nebo mohou mít vliv na uţitkovost zvířat a jak je exprese genů ovlivněna. Masná uţitkovost je ovlivňována geny s polygenním účinkem, jejichţ působení na konečné uţitkové vlastnosti se můţe zvyšovat, ale i sniţovat v důsledku specifických kombinací alel těchto genů (ZAHRÁDKOVÁ a kol., 2009). V oblasti chovu skotu dochází v posledních letech k odklonu od pouhého zvyšování produkce masa a zlepšování jeho kvality. Nestačí vyuţít pouze zootechnických a manaţerských opatření zaměřených ke stanovenému cíli, ale je potřeba vyuţít nejnovější molekulárně-genetické metody ve šlechtitelské práci. Genomická selekce výrazně zlepší šlechtitelský proces a zpřesní odhad plemenné hodnoty zvířat. Jde o moţnost identifikace polymorfizmů DNA, kde se nachází příčinné lokusy, které ovlivňují ekonomicky významné uţitkové a zdravotní vlastnosti zvířat (ČÍTEK, 2010) 3.10 Genetické markery Marker je obecně chápán jako identifikační znak. Genetický marker je gen, nebo úsek na chromosomu, který lze identifikovat jednoduchou zkouškou (URBAN, 2008; MARSCHALL, 1999). Molekulární genetické markery mají oproti klasickým některé výhody např. jsou početně a relativně snadno identifikovatelné, vysoce informativní, mohou být typovány z malého mnoţství tkáně v libovolném věku a jsou dlouhodobě archivovaná (KNOLL, VYKOUKALOVÁ, 2002). Kaţdý jedinec nese ve svém genomu určitý marker, tudíţ má specifickou délku chromozomů tzn. markery přesně označují úsek genomu. V uţším slova smyslu můţeme genetický marker chápat jako konkrétní gen se známou funkcí a fenotypovým projevem v populaci (ZAHRÁDKOVÁ a kol.,2009). Tyto markery mají díky vlastnostem, které je charakterizují významné výhody. Jejich detekování je moţné u kaţdého zvířete bez ohledu na věk, dokonce i u embryí a spermií. Brzká detekce genotypu umoţňuje zkrácení generačního intervalu a tím se zvýší selekční pokrok za jednotku času. Varianty jednoho markeru mají mezi sebou 24

24 kodominanční vztah, který se dá vysvětlit tak, ţe přesně určí jednotlivý genotyp, i heterozygotní, který by se ve fenotypu neprojevil. Pomocí genetických markerů je moţné identifikovat např. determinované křehkosti masa. Výhoda spočívá v zařazení jatečných těl do skupin podle geneticky podmíněné křehkosti. Podle tohoto se učí variabilní doba zrání pro jednotlivé skupiny masa a tím získáme jednotné křehkosti a ušetříme finanční prostředky, které by byly vynaloţeny, na delší zrání některých skupin (URBAN, 2008). I přesto, ţe pouţívání markerů bylo drahé a jen málo jich bylo známých, vědci se ze začátku soustředili, aby našli markery, které jsou nejvíce výhodné v chovu skotu. Bylo testováno mnoho markerů, ale jen ty nejlepší se začali vyuţívat ve šlechtitelských programech (HRUŠKA, 2010). Podle O Briena (1999) se markery rozdělují do třech různých typů. Prvním typem jsou Genetické markery 1. typu kam zařazujeme markery pro masnou uţitkovost např. IGF-1, MSTN apod. (ZAHRÁDKOVÁ a kol., 2009). Kodují exprimované geny, mohou být kandidátní geny pro QTL. Mají nízkou hladinu polymorfizmu, jsou málo pouţitelné pro studie diverzity rodin a populací. Jsou významné v komparativním (srovnávacím) mapování (KNOLL, VYKOUKALOVÁ, 2002). Druhým typem jsou Genetické markery 2. typu vysoce variabilní úseky DNA, které vykazují mendelistickou dědičnost, ale neprojevují se na fenotypu, můţeme je najít v nekódujících oblastech DNA nebo i uvnitř samotných genů. Nejčastěji se vyuţívají k určování paternity, parentity a ke stanovení genetického typu (ZAHRÁDKOVÁ a kol., 2009). Je zde vysoce variabilní sekvence DNA. Nejvíce se vyuţívají mikro a minisatelity. Kvůli vysokému stupni polymorfizmů jsou mikrosatelity vysoce informativní v populačních studiích. Jsou základem pro vazbové mapování genů. Nemají přímo vliv na variabilitu znaku, ale mohou se nacházet ve vazbě QTL (KNOLL, VYKOUKALOVÁ, 2002). Třetím typem jsou Genetické markery 3. typu, které označujeme jako jednonukleotidové polymorfismy (SNPs) (ZAHRÁDKOVÁ a kol., 2009). SNPs jsou genetické markery, které se nejčastěji pouţívají při určování variability na úrovni DNA u savců. Je to dáno tím, ţe v genomu savců se vyskytují velice často a jsou snadno detekované (BARENDSE a kol., 2004). Mohou leţet uvnitř kódujících genů nebo v nekódujících intronech nebo intergenových oblastech. Vyuţívají se pro populační a rodinné studie. Největší význam mají při rozvoji automatických metod skriningu (KNOLL, VYKOUKALOVÁ, 2002). 25

25 Velmi často jsou přenášeny s geny, u nichţ se projevil vliv na fenotyp jedince, proto mohou být povaţovány za markery. Vyuţívají se k detekci bezrohosti, kterou ovlivňuje neznámý gen (ZAHRÁDKOVÁ a kol., 2009). Genetické markery 2. a 3.typu se často objevují v genetické vazbě. Jsou přenášeny společně s lokusy kvantitativních vlastností, které se označují jako QLT (quantitative trait loci). Detekce QLT je důleţitá pro vyuţití ve šlechtění coţ by vedlo ke zlepšení ekonomické produkce v chovech. QLT mají většinou polygenní charakter s velkým mnoţstvím kombinací alel a jsou brány jako celek. Jelikoţ se o jejich sloţení prakticky nic neví, jejich vztah k uţitkovosti se vyjadřuje prostřednictvím genetických markerů (URBAN, 2001). K detekci QLT popř. genetických markerů se vyuţívají genomové mapy, které se vytváří pomocí mikrosatelitových segregačních analýz. U skotu je rozlišení genetických map poměrně vysoké (CASAS a kol., 2004). 26

26 3.11 Testování DNA Agarózová elektroforéza Agarózový gel je polysacharid izolovaný z mořských řas. Slouţí jako prostředí pro dělení. Tento gel tuhne za pokojové teploty a připravuje se rozvařením práškové agarózy v elektroforetickém puf. Příprava gelu je velmi snadná a proto vyvaţuje nevýhodu, ţe homogenita a rozlišovací schopnost je niţší neţ u PAGE (polyakrylamidová elektroforéza) (KNOLL, VYKOUKALOVÁ, 2002). Přechod mezi kapalným a pevným stavem tvoří gely. Strukturální sloţení gelu je z 90% voda, kde se nachází trojrozměrná síť. Póry zde slouţí jako molekulové síto. Velikost těchto pórů je dána koncentrací gelu a odpovídá velikosti proteinů a nukleových kyselin. Elektroforéza vyuţívá schopnosti nabitých částic pohybovat se v elektrickém poli. Rychlost pohybu těchto částic je závislá na velikosti celkového povrchového náboje, velikosti a tvaru molekuly a její koncentrace v roztoku (MURRAY a kol., 2002) PCR Polymerázová řetězová reakce je povaţována za základní molekulárně-genetickou metodu. Tato metoda slouţí k získání dostatečného mnoţství specifické DNA pro další analýzy. V některých svých modifikacích můţe slouţit i k identifikaci polymorfismů. PCR metoda byla poprvé popsána v roce 1985 (SAIKY a kol., 1985). Princip této metody byl popsán asi před 30 lety, ale jako praktická metoda se začala pouţívat aţ v roce Metodu PCR vyvinul Kary Mullisem v roce Od samotného počátku byla metoda patentována a v roce 1985 za svůj objev obdrţel Nobelovu cenu za chemii (DVOŘÁK, 2001). PCR slouţí k získání dostatečného mnoţství DNA pro další analýzy. Podstatou je enzymatická amplifikace (namnoţení) daného úseku DNA. Tento úsek je ohraničený specifickými fragmenty oligonukleotidů, které se označují jako primery. U primerů dochází k hybridizaci s oběma vlákny denaturované matricové DNA v opačné orientaci. Tímto se syntetizuje oblast mezi primery a vznikají dva dvouvláknové produkty, které slouţí jako templáty v dalším cyklu. V dalších cyklech dochází opět k namnoţení fragmentů, které byly vytvořeny v předchozím cyklu reakce. V praxi je amplifikace limitována koncentrací substrátu a aktivitou enzymů, proto je skutečná účinnost metody niţší asi 60 80% (SAIKY a kol., 1988). Reakce probíhá v tzv. termálním cykleru, kde 27

27 se opakuje sled optimálních teplot pro jednotlivé kroky amplifikace. Prvním krokem je denaturace, kde se vzorek dvouvláknové DNA zahřívá na 90 C a dochází k rozpojení vláken DNA. Druhým krokem je anealing neboli nasedání primerů při teplotě C v závislosti na délce a sloţení jednotlivých primerů. Posledním krokem je elongace zahřátí na 72 C a dochází k prodlouţení připojených primerů pomocí enzymu Taq polymerasy (KNOLL, VYKOUKALOVÁ, 2002). Dvoušroubovice Denaturace: rozpojení vláken Anealing: nasedání primerů Elongace: namnoţení úseku DNA vymezeného párem primerů působením enzymu polymerasy Obr. 8 Princip PCR ( PCR RFLP Pomocí metody PCR se na základě genomové DNA amplifikuje specifická sekvence např. úsek genu. Pomocí panelu restrikčních endonukleáz se tento fragment DNA štěpí. Pokud je v restrikčním místě bodová mutace toto místo zaniká nebo naopak vzniká nové. Na základě tohoto vznikají fragmenty DNA různé velikosti, které jsou separovány na agarózovém gelu. Pomocí ethidiumbromidu se provádí vizualizace DNA. Výhody, které tato metoda přináší, jsou nenáročnost a moţnost určení místa mutace. Jedna z nevýhod je, ţe pravděpodobnost detekce mutace je nízká a závisí na počtu 28

28 pouţitých enzymů. Metodu je vhodné vyuţívat pro geny s větším polymorfizmem nebo pro nekódující sekvence. Pouţitím RFLP (polymorfismus délky restrikčních fragmentů) se identifikují alely na základě přítomnosti nebo absence specifického restrikčního místa. Genomová DNA je štěpena za pomocí restrikční endonukleázy, separována elektroforézou na agarózovém gelu a přenesena na pevnou membránu. Velkou výhodou metody RFLP je schopnost identifikovat polymorfismus i uvnitř markerů typu I, pokud je jako sonda pouţita komplementární DNA. Dále se metoda pouţívá pro vazbové i komparativnní mapování a odhalení variability v kandidátních genech pro znaky, které jsou ekonomicky výhodné. Kvůli pracnosti této metody se dnes dává přednost její modifikaci vzniklé spojením s PCR (PCR-RFLP) (KNOLL, VYKOUKALOVÁ, 2002) Mramorování masa marbling V dnešní době je mramorování neboli marbling jednou z nejvíce poţadovaných vlastností masa (GAZDOVÁ, 2006). Mramorování je znak, který udává mnoţství tuku ve svalech. Název mramorování vzniklo od struktury, kterou pozorujeme na příčném řezu svalu, kde se střídá vmezeřený tuk se svalovými vlákny. Tento tuk se nazývá jako intramuskulární tuk (IMT), který se nachází mezi svalovými vlákny ve svalových snopcích a je nutné ho rozlišovat od podkoţního tuku. Podkoţní tuk má odlišné vlastnosti a v organismu zcela jiný význam např. obsahuje více cholesterolu neţ jiné tkáně v těle (WHEELER a kol., 1987). Nejčastěji se mramorování měří na zádovém svalu (m. longissimus). Měří se nejčastěji subjektivně visuální inspekcí na příčném řezu svalu za pomoci tzv. marbling skóre. Dále můţeme také vyuţít objektivní stanovení obsahu intramuskulárního tuku chemickou analýzou. Marbling skóre neboli stupeň mramorování se určuje vţdy aţ po poráţce zvířete. Posuzujeme oblast mezi 12. a 13. ţebrem. Toto hodnocení má několik nevýhod např. finanční i časová náročnost a není zcela objektivní. Mezi další negativa se řadí provádění hodnocení po poráţce zvířete, tedy aţ po jeho výkrmu nebo i případném pouţití v plemenitbě, coţ má ekonomický dopad. Proto je důleţité hledat alternativní metody predikce marbling skóre u ţivých zvířat. Plemena, u kterých je mramorování výrazné např. aberdeen anrgus, wagyu na rozdíl od plemen s běţným mramorováním např. charolais, holštýn svědčí o širším genetickém podmínění znaku a dává 29

29 předpoklady pro dobré výsledky šlechtitelské práce při šlechtění na mramorování. Genetické korelace ukazují, ţe obsah intramuskulárního tuku je středně antagonistický k výnosu libového masa u zvířat a mírně synergický s tloušťkou podkoţního tuku. Mramorování je polygenní znak (MARSCHALL, 1999). Obr.9 - Stupně mramorování masa ( Gen DGAT1 Gen DGAT1 je velmi důleţitý v syntéze tuků. Kóduje enzym diacylglycerol O- acyltransferása, který katalyzuje poslední krok v syntéze triglyceridů. Enzym má za úkol ze substrátů acyl-coa a diacylglycerolu vytvořit triacylglycerol a CoA. Má tedy význam v syntéze tuků. Výzkumy, které byly prováděny, prokázaly, ţe myši s nefunkčním genem nejsou schopny produkovat mléko a mají sníţenou schopnost vytvářet depotní a svalový tuk (SMITH a kol., 2000). Tento gen nesouvisí pouze s mramorováním masa, ale do popředí se dostává i jako kandidátní gen pro mnoţství tuku v mléce. U skotu se gen DGAT1 nachází na 14 chromozomu. Polymorfizmu, který je označován jako K232A je spojován se změnami v syntéze tuků. Nejdůleţitější je rozdílnost a nukleotidu v DNA sekvenci genu. Detekce tohoto genotypu se provádí metodou PCR-RFLP (WINTER a kol., 2002). Při zkoumání tohoto genu bylo zjištěno, ţe lysinová varianta genu významně zvyšuje obsah intramuskulárního tuku. Průkazný rozdíl byl zjištěn pouze mezi homozygoty a ostatními moţnými genotypy. Toto zjištění navrhuje lysinovou alelu jako recesivní. I joné studie 30

30 dokazují výraznější mramorování způsobené vlivem lysinové alely (SORENSEN a kol., 2006) Gen TG Gen TG neboli thyroglobulin je povaţován za kandidátní gen pro obsah intramuskulárního tuku. Je udáván jako prekurzor pro hormony štítné ţlázy tzv. thyroidní hormony. Jedná se o triiodothyronin (T3) a tetraiodothyronin (T4). Funkce zmiňovaných hormonů je známa od poloviny 20. století. Hladina těchto hormonů ovlivňuje intenzitu metabolismu. Ukázalo se, ţe hladina thyroidních hormonů působí na vývoj tukových buněk (BARENDSE, 1999). U skotu je gen TG lokalizován na 14 chromozomu. Objevuje se tu několik mutací (SNP), u kterých nebyla nalezena asociace s mramorováním masa. Pro rozpoznání alely genu TG5 v jednotlivých SNPs se pouţívá metoda PCR-RFLP (THALLER a kol., 2003). Obr Vyšší mramorovaní hovězího masa ( 31

31 3.13 Křehkost masa - tenderness U kvality hovězího masa se stále častěji mluví o vlastnostech, které jsou výhodné pro konzumenty a které konzumenti preferují (ČÍTEK,2010). Křehkost je povaţována za jednu z nejdůleţitějších vlastností kvality masa. Většina konzumentů nepreferuje hovězího maso kvůli vyšší tuhosti, která je nejčastěji způsobena nesprávnou úpravou. Postmortální zrání masa je zhruba dvakrát pomalejší neţ u jiných druhů. Významnou roli hraje lokus CAPN1 pro mikromolárním vápníkem aktivovanou neutrální proteázu. Tato vlastnost je mimo jiné podmíněna i geneticky (KOOHMARAIE, 1996). U křehkosti se významnou měrou zapojuje calpainový enzymatický systém. Tento systém má pravděpodobně vliv na zrání masa, coţ je způsobeno rozdílným poměrem sloţek calpain systému. Calpainy jsou na kalciumdependentní proteázy, které hydrolyzují substráty ve vybraných oblastech. Celý tento systém se skládá ze dvou calpainů - µ calpain (CAPN1) a m-calpain (CAPN2) a jejich inhibitoru calpastatinu (CAST) (ČÍTEK, 2010). Ve studii byl prokázán epistatický vztah mezi lokusy pro calpain a calpastatin. Skutečností je, ţe vliv polymorfismů v lokusu pro CAPN1 je u jednotlivých plemen specifický. Je známo mnoho aspektů, které ovlivňují míru křehkosti, proto ji lze zařadit mezi komplikované vlastnosti. Aspekty ovlivňující křehkost jsou např. věk zvířete, výţiva, stupeň stresu před poráţkou, způsob přípravy masa při vaření a nejdůleţitější je doba zrání post-mortem (BARENDSE, 2002). Po poráţce zvířete je vyplavována kyselina mléčná, která ovlivňuje zvýšení křehkosti masa (SILVA a kol., 1999). Genetické testy umoţňují roztřídit jedince do tříd křehkosti, které by mohli splnit poţadavky konzumentů. Pokud zajistíme rozdělení jedinců do jednotlivých tříd, znamenalo by to zkrácení celkové doby zrání a úsporu finančních prostředků. Další moţností je šlechtěním sníţit variabilitu v genech, které ovlivňují křehkost a přitom zachovat poţadované alely. Postmortální zrání masa ovlivňuje několik endogenních enzymů, nebo proteinů, které ovlivňují jejich aktivitu. Koncentrace těchto látek a jejich biologická hodnota mají vliv na průběh proteolýzy post-mortem a tím na křehkost masa (MARSCHALL, 1999). Křehnutí masa post-mortem způsobuje enzymatická degradace klíčových myofibrilárních a přidruţených proteinů, které mají za úkol udrţovat integritu 32

32 myofibril. Proteiny se nachází v intra a inter-myofibrilárních vazbách, váţí myofibrily v sarkolemě, nebo zajišťují připojení svalových buněk k basální membráně. Proto zmíněná degradace proteinů můţe způsobit ochabnutí myofibril a křehnutí masa (KOOHMARAIRE, 1996). Identifikace jednotlivých genetických markerů křehkosti masa by mohla zajistit selekční kritérium, které zajistí zlepšení v tomto znaku. K měření křehkosti masa se v praxi pouţívá nejčastěji sval m. longissimus. Měření jednoho svalu nemusí přesně určit hodnoty křehkosti jiných svalů. Další metoda je např. subjektivní smyslové hodnocení - ochutnávači. Tato metoda se nedá uplatnit při zkoumání většího počtu zvířat (MARSCHALL, 1999). Křehkost je polygenní znak. 30 % fenotypové variace se dá vysvětlit jako aditivní genotypový efekt a 70 % fenotypové variace je způsobeno vlivem prostředí neaditivní genovou sloţkou zvířat jednoho plemene (BARENDSE, 2002). Významné jsou i korelační znaky. Niţší střiţná síla byla spojena se zvýšeným obsahem intramuskulárního tuku a libovost masa má antagonistický vztah k jeho křehkosti a šťavnatosti (MARSCHALL, 1999) Gen CAPN1 Calpain se také můţe označovat jako µ-calpain nebo calpain 1. Je to kalciem aktivovaná neutrální protéza 1, která je produkovaná genem CAPN1 (KOOHMARAIE, 1996). Calpain 1 je enzym, který štěpí svalovou bílkovinu a zvyšuje křehkost masa. Spolu s calpastatinem tvoří enzymový komplex, kde jejich vzájemný poměr má vliv na stupeň křehkosti masa (KAPLANOVÁ, 2009). V lokusu pro CAPN1 byly popsány 3 SNP markery, které ovlivňují proces, křehnutí masa postmortem (PAGE a kol., 2004). Působí jako specifický inhibitor µ-calpainu. Celkem bylo popsáno 12 SNP, ale pouze 4 mají za následek změnu aminokyseliny (ČÍTEK, 2011). Gen CAPN1 se u skotu nachází na telomerickém konci 29. chromosomu (SMITH a kol., 2000). Gen se skládá z 22 exonů a 21 intronů. V tomto genu, bylo identifikováno 38 bodových mutací. (PAGE a kol., 2002) Gen CAST Calpastatin patří do Calpain systému, ve kterém působí jako inhibitor funkce µ- calpainu a m-calpainu, proto můţeme předpokládat jeho vliv na postmortální proteolýzu. Se sníţením křehkosti masa byla spojena zvýšená postmortální aktivita calpastatinu. 33

33 U hovězího masa je poměr calpastatin:calpain ve svalech 4:1tento poměr se shoduje s rychlostí proteolýzy. Je zde doloţena inhibice calpainu calpastatinem (GOLL a kol., 2003). Calpastatin se vyskytuje na 7 chromozomu a je tvořen 35 exony. V sekvenci tohoto genu je lokalizováno mnoho bodových mutací (SCHENKEL a kol., 2006). Polymorfizmus genu CAST významně ovlivňuje proces zrání masa a jeho křehkost (KAPLANOVÁ, 2009). 34

34 4 MATERIÁL A METODIKA 4.1 Izolace DNA ze svalové tkáně Vzorek svalové tkáně byl odebrán při pořáţce zvířat. DNA byla izolována pomocí JETQUICK Tissue DNA Spin Kit (Genomed) dle protokolu výrobce a získaná genomická DNA byla uchována při -20 C aţ do následného pouţití pro testování markerů kvality masa. Testovala jsem marker TG5 (v genu pro thyrogobulin) na pozici 422, kde dochází k záměně cytosinu za thymin (C422T). Casas a kol. (2007) uvádí, ţe toto SNP má průkazný vliv na ukládání intramuskulárního tuku a zvířata nesoucí genotyp TT mají vyšší marbling skóre, tedy vyšší procento intramuskulárního tuku v mase, neţ zvířata s genotypem CT a CC. Na analýzu markeru TG5 bylo pouţito 10 vzorků skotu ( kříţenci masných plemen s českým strakatým skotem). 4.2 PCR Sekvence a označení primerů: TG5U2 5 GGGGATGACTACGAGTATGACTG 3 TG5D1 5 GTGAAAATCTTGTGGAGGCTGTA 3 Tab. 1 Sloţení amplifikační směsi Komponenta Množství v reakční směsi Koncentrace v reakční směsi Combi PPP Master Mix 7,5 µl 1 x Primer TG5U2 0,6 µl 0,4 µm Primer TG5D1 0,6 µl 0,4 µm PCR dh2o 5,7 µl - DNA 0,6 µl 50 mg Celkový objem 15 µl 35

Genetické markery. pro masnou produkci. Mgr. Jan Říha. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o.

Genetické markery. pro masnou produkci. Mgr. Jan Říha. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o. Genetické markery ve šlechtění skotu pro masnou produkci Mgr. Jan Říha Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o. Genetické markery Polymorfní místa v DNA, které vykazují asociaci na sledované znaky Příčinné

Více

DNA TECHNIKY IDENTIFIKACE ŽIVOČIŠNÝCH DRUHŮ V KRMIVU A POTRAVINÁCH. Michaela Nesvadbová

DNA TECHNIKY IDENTIFIKACE ŽIVOČIŠNÝCH DRUHŮ V KRMIVU A POTRAVINÁCH. Michaela Nesvadbová DNA TECHNIKY IDENTIFIKACE ŽIVOČIŠNÝCH DRUHŮ V KRMIVU A POTRAVINÁCH Michaela Nesvadbová Význam identifikace živočišných druhů v krmivu a potravinách povinností každého výrobce je řádně a pravdivě označit

Více

Genetický polymorfismus

Genetický polymorfismus Genetický polymorfismus Za geneticky polymorfní je považován znak s nejméně dvěma geneticky podmíněnými variantami v jedné populaci, které se nachází v takových frekvencích, že i zřídkavá má frekvenci

Více

Mgr. et Mgr. Lenka Falková. Laboratoř agrogenomiky. Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita

Mgr. et Mgr. Lenka Falková. Laboratoř agrogenomiky. Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita Mgr. et Mgr. Lenka Falková Laboratoř agrogenomiky Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita 9. 9. 2015 Šlechtění Užitek hospodářská zvířata X zájmová zvířata Zemědělství X chovatelství

Více

6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života?

6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života? 6. Kde v DNA nalézáme rozdíly, zodpovědné za obrovskou diverzitu života? Pamatujete na to, co se objevilo v pracích Charlese Darwina a Alfreda Wallace ohledně vývoje druhů? Aby mohl mechanismus přírodního

Více

Ministerstvo zemědělství ČR Česká zemědělská univerzita Český statistický úřad RABBIT Trhový Štěpánov a. s.

Ministerstvo zemědělství ČR Česká zemědělská univerzita Český statistický úřad RABBIT Trhový Štěpánov a. s. ZDROJE INFORMACÍ, ZPRACOVATELÉ PODKLADŮ: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY Ministerstvo zemědělství ČR Česká zemědělská univerzita Český statistický úřad RABBIT Trhový Štěpánov a. s. Odbor živočišných

Více

Dědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování

Dědičnost pohlaví Genetické principy základních způsobů rozmnožování Dědičnost pohlaví Vznik pohlaví (pohlavnost), tj. komplexu znaků, vlastností a funkcí, které vymezují exteriérové i funkční diference mezi příslušníky téhož druhu, je výsledkem velmi komplikované série

Více

S K O T, H O V Ě Z Í M A S O

S K O T, H O V Ě Z Í M A S O VÝVOJ KOMODITY SKOT A HOVĚZÍ MASO NA ČESKÉM TRHU 57 S K O T, H O V Ě Z Í M A S O VÝVOJ KOMODITY SKOT A HOVĚZÍ MASO NA ČESKÉM TRHU V průběhu celého roku 2005 se i nadále měnilo složení stáda skotu, nejen

Více

Genetická diverzita masného skotu v ČR

Genetická diverzita masného skotu v ČR Genetická diverzita masného skotu v ČR Mgr. Jan Říha Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o. Ing. Irena Vrtková 26. listopadu 2009 Genetická diverzita skotu pojem diverzity Genom skotu 30 chromozomu, genetická

Více

Zpráva o sledování ukazatelů rentability výroby mléka v ČR za rok 2014

Zpráva o sledování ukazatelů rentability výroby mléka v ČR za rok 2014 Zpráva o sledování ukazatelů rentability výroby mléka v ČR za rok 2014 V roce 2014 byly sledovány v rámci každoročního monitoringu výroby mléka prováděného Výzkumným ústavem živočišné výroby výrobní a

Více

Metody studia historie populací. Metody studia historie populací

Metody studia historie populací. Metody studia historie populací 1) Metody studia genetické rozmanitosti komplexní fenotypové znaky, molekulární znaky. 2) Mechanizmy evoluce mutace, přírodní výběr, genový posun a genový tok 3) Anageneze x kladogeneze - co je vlastně

Více

GENETIKA V MYSLIVOSTI

GENETIKA V MYSLIVOSTI GENETIKA V MYSLIVOSTI Historie genetiky V r. 1865 publikoval Johann Gregor Mendel výsledky svých pokusů s hrachem v časopisu Brněnského přírodovědeckého spolku, kde formuloval principy přenosu vlastností

Více

Kontrola mléčné užitkovosti krav v kontrolním roce 2006/2007 Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s.

Kontrola mléčné užitkovosti krav v kontrolním roce 2006/2007 Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Kontrola mléčné užitkovosti krav v kontrolním roce 2006/2007 Ing. Pavel Bucek, Českomoravská společnost chovatelů, a.s. Kontrola užitkovosti (KU) dojených plemen skotu je v České republice prováděna podle

Více

Šlechtitelský program plemene galloway

Šlechtitelský program plemene galloway Šlechtitelský program plemene galloway 1. Charakteristika a historie plemene Plemeno Galloway je zmiňováno již v písemnostech z dob římské okupace britských ostrovů. Bylo tehdy popisováno jako podivné,

Více

Druhy a složení potravin

Druhy a složení potravin Druhy a složení potravin Přednáška 3 Doc. MVDr. Bohuslava Tremlová, Ph.D. Obsah přednášky Maso a masné výrobky: - rozdělení na skupiny, popis, charakteristika výrobků z pohledu legislativy z pohledu technologie

Více

356/2003 Sb. ZÁKON ze dne 23. září 2003. o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů ČÁST PRVNÍ

356/2003 Sb. ZÁKON ze dne 23. září 2003. o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů ČÁST PRVNÍ 356/2003 Sb. ZÁKON ze dne 23. září 2003 o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých zákonů Změna: 186/2004 Sb. Změna: 125/2005 Sb. Změna: 345/2005 Sb. Změna: 345/2005 Sb. (část) Změna:

Více

Témata bakalářských a diplomových prací pro akademický rok 2015/2016

Témata bakalářských a diplomových prací pro akademický rok 2015/2016 Témata bakalářských a diplomových prací pro akademický rok 2015/2016 doc. Ing. Miroslav Maršálek, CSc. Výsledky reprodukce dojnic v inseminačním obvodu (zadáno) Fyzioterapie u koní (zadáno) Využití různých

Více

Šlechtitelský program plemene highland

Šlechtitelský program plemene highland Šlechtitelský program plemene highland 1. Charakteristika a historie plemene Highland, neboli skotský náhorní skot, pochází z oblastí severozápadní skotské vysočiny a centrálního Skotska. Toto plemeno

Více

Využití masných plemen chovaných v ČR pro křížení a produkci jatečného skotu

Využití masných plemen chovaných v ČR pro křížení a produkci jatečného skotu VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽIVOČIŠNÉ VÝROBY, v.v.i. Praha Uhříněves CERTIFIKOVANÁ METODIKA Využití masných plemen chovaných v ČR pro křížení a produkci jatečného skotu Autoři: Ing. Daniel Bureš, Ph.D. Ing. Luděk Bartoň,

Více

Stupnice tělesné kondice koně BCS Body Condition Scoring

Stupnice tělesné kondice koně BCS Body Condition Scoring Zásady odchovu hříbat z pohledu výživy Ing. Kateřina Blažková Oddělení výživy, Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i., Uhříněves Rozhodujícím obdobím, které může nejvíce ovlivnit budoucí kariéru koně,

Více

Populační genetika II

Populační genetika II Populační genetika II 4. Mechanismy měnící frekvence alel v populaci Genetický draft (genetické svezení se) Genetický draft = zvýšení frekvence alely díky genetické vazbě s výhodnou mutací. Selekční vymetení

Více

SPOTŘEBA BIOPOTRAVIN V EU CONSUMPTION OF BIOFOODS IN EU

SPOTŘEBA BIOPOTRAVIN V EU CONSUMPTION OF BIOFOODS IN EU ABSTRACT SPOTŘEBA BIOPOTRAVIN V EU CONSUMPTION OF BIOFOODS IN EU BROŽOVÁ Ivana, (ČR) KEY WORDS bio-production, bio-food, quality, consumption, turnover ÚVOD Spotřeba biopotravin má v posledních letech

Více

Sledování texturních změn ve vybraných partiích vyzrálého hovězího masa. Bc. Jana Patloková

Sledování texturních změn ve vybraných partiích vyzrálého hovězího masa. Bc. Jana Patloková Sledování texturních změn ve vybraných partiích vyzrálého hovězího masa Bc. Jana Patloková Diplomová práce 2014 1) zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon

Více

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních. 1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné

Více

Genotypování markerů užitkovosti a zdraví u skotu

Genotypování markerů užitkovosti a zdraví u skotu Mezinárodní odborný seminář Využití chovatelských dat onemocnění skotu pro management stád, šlechtění a pro racionální užívání antimikrobik. Genotypování markerů užitkovosti a zdraví u skotu Jitka Kyseľová

Více

MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY

MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY MINERÁLNÍ A STOPOVÉ LÁTKY Následující text podává informace o základních minerálních a stopových prvcích, jejich výskytu v potravinách, doporučených denních dávkách a jejich významu pro organismus. Význam

Více

Nutrienty v potravě Energetická bilance. Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková

Nutrienty v potravě Energetická bilance. Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková Nutrienty v potravě Energetická bilance Mgr. Jitka Pokorná Mgr. Veronika Březková Energetická bilance energetický příjem ve formě chemické energie živin (sacharidů 4kcal/17kJ, tuků 9kcal/38kJ, bílkovin

Více

PhD. České Budějovice

PhD. České Budějovice PhD. České Budějovice Sledování a využívání poznatků o genetické biodiverzitě mezi populacemi hospodářských zvířat Dvořák Josef prof. Genetiky živočichů Ústavu genetiky MZLU v Brně Pro seminář doktorského

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 ZÁKLADNÍ GENETICKÉ POJMY Genetika je nauka o dědičnosti a proměnlivosti znaků. Znakem se

Více

USING OF AUTOMATED DNA SEQUENCING FOR PORCINE CANDIDATE GENES POLYMORFISMS DETECTION

USING OF AUTOMATED DNA SEQUENCING FOR PORCINE CANDIDATE GENES POLYMORFISMS DETECTION USING OF AUTOMATED DNA SEQUENCING FOR PORCINE CANDIDATE GENES POLYMORFISMS DETECTION VYUŽITÍ AUTOMATICKÉHO SEKVENOVÁNÍ DNA PRO DETEKCI POLYMORFISMŮ KANDIDÁTNÍCH GENŮ U PRASAT Vykoukalová Z., Knoll A.,

Více

Genetika kvantitativních znaků. - principy, vlastnosti a aplikace statistiky

Genetika kvantitativních znaků. - principy, vlastnosti a aplikace statistiky Genetika kvantitativních znaků Genetika kvantitativních znaků - principy, vlastnosti a aplikace statistiky doc. Ing. Tomáš Urban, Ph.D. urban@mendelu.cz Genetika kvantitativních vlastností Mendelistická

Více

METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA

METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA Ing. Vladimír Jelínek V dnešním kongresovém příspěvku budeme hledat odpovědi na následující otázky: Co jsou to tuky Na co jsou organismu prospěšné a při stavbě

Více

EFEKTIVNOST CHOVU MASNÉHO SKOTU THE EFFICIENCY OF BEEF CATTLE PRODUCTION. Zdeňka Kroupová, Michal Malý

EFEKTIVNOST CHOVU MASNÉHO SKOTU THE EFFICIENCY OF BEEF CATTLE PRODUCTION. Zdeňka Kroupová, Michal Malý EFEKTIVNOST CHOVU MASNÉHO SKOTU THE EFFICIENCY OF BEEF CATTLE PRODUCTION Zdeňka Kroupová, Michal Malý Anotace: Příspěvek je zaměřen na analýzu ekonomické efektivnosti v chovu masného skotu, přičemž součástí

Více

ZDRAVÉ A VITÁLNÍ SELE ZÁRUKA DOBRÉ EKONOMIKY CHOVU

ZDRAVÉ A VITÁLNÍ SELE ZÁRUKA DOBRÉ EKONOMIKY CHOVU ZDRAVÉ A VITÁLNÍ SELE ZÁRUKA DOBRÉ EKONOMIKY CHOVU Čeřovský, J. Výzkumný ústav živočišné výroby Praha, pracoviště Kostelec nad Orlicí Rentabilita produkce selat je velice variabilní fenomén a spíše je

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA MIKROBIOLOGIE, VÝŽIVY A DIETETIKY VÝŽIVA ZVÍŘAT

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA MIKROBIOLOGIE, VÝŽIVY A DIETETIKY VÝŽIVA ZVÍŘAT ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA AGROBIOLOGIE, POTRAVINOVÝCH A PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ KATEDRA MIKROBIOLOGIE, VÝŽIVY A DIETETIKY VÝŽIVA ZVÍŘAT 1. přednáška DOC. ING. ALOIS KODEŠ, CSc. VÝŽIVA ZVÍŘAT

Více

Obr.1: Ukázka roštěnce po 22dnech suchého zrání Obr.2: Ukázka řezu Porter house STEAK (cca 800 g)

Obr.1: Ukázka roštěnce po 22dnech suchého zrání Obr.2: Ukázka řezu Porter house STEAK (cca 800 g) Pardubice, 19.5.2015 Vážení spotřebitelé, výsledkem devítileté chovatelské práce je nabídka hovězího masa zcela mimořádné kvality kterou si Vám dovolujeme předložit. Jedná se o maso pro sváteční příležitosti

Více

Biomléko důležitá biokomodita

Biomléko důležitá biokomodita Biomléko důležitá biokomodita České ekologické zemědělství (EZ) pomalu, ale jistě začíná zkvalitňovat svoji produkci a přibývají i odbytově zaměřené projekty. Tak je to i s produkcí biomléka. Jedná se

Více

Pavel Suchánek, RNDr. Institut klinické a experimentální medicíny Fórum zdravé výživy Praha

Pavel Suchánek, RNDr. Institut klinické a experimentální medicíny Fórum zdravé výživy Praha Jídelníček dorostenců, fotbalistů Pavel Suchánek, RNDr. Institut klinické a experimentální medicíny Fórum zdravé výživy Praha Program přednášky 1. Základní složky výživy 2. Odlišnosti ve stravě dorostenců

Více

Onemocnění kostry související s výživou

Onemocnění kostry související s výživou Onemocnění kostry související s výživou Každý majitel či chovatel se jednoho dne stane opatrovníkem malého štěněte. Bude záviset z velké části jen a jen na něm, jak bude nový člen jeho domáctnosti prospívat

Více

Metody studia historie populací. Metody studia historie populací. 1) Metody studiagenetickérozmanitosti komplexní fenotypové znaky, molekulární znaky.

Metody studia historie populací. Metody studia historie populací. 1) Metody studiagenetickérozmanitosti komplexní fenotypové znaky, molekulární znaky. 1) Metody studiagenetickérozmanitosti komplexní fenotypové znaky, molekulární znaky. 2)Mechanizmy evoluce mutace, p írodnívýb r, genový posun a genový tok 3) Anagenezex kladogeneze-co je vlastn druh 4)Dva

Více

Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin

Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin Mendelova genetika v příkladech Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin Ing. Petra VESELÁ Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován

Více

Centrum aplikované genomiky, Ústav dědičných metabolických poruch, 1.LFUK

Centrum aplikované genomiky, Ústav dědičných metabolických poruch, 1.LFUK ové technologie v analýze D A, R A a proteinů Stanislav Kmoch Centrum aplikované genomiky, Ústav dědičných metabolických poruch, 1.LFUK Motto : "The optimal health results from ensuring that the right

Více

EKONOMIKA VÝROBY MLÉKA V ROCE 2011 ECONOMICS OF MILK PRODUCTION 2011

EKONOMIKA VÝROBY MLÉKA V ROCE 2011 ECONOMICS OF MILK PRODUCTION 2011 EKONOMIKA VÝROBY MLÉKA V ROCE 2011 ECONOMICS OF MILK PRODUCTION 2011 P. Kopeček Agrovýzkum Rapotín s.r.o. ABSTRACT Periodical data on costs, producer prices and profitability of milk production from 2001

Více

Mléko a mléčné produkty

Mléko a mléčné produkty Mléko a mléčné produkty i přes neustálý tlak na snižování produkce mléka zůstávají další vyhlídky pro mléčný trh a mléčné výrobky příznivé, a to díky stále rostoucí světové poptávce. Spíše se tedy očekává

Více

CASA-FERA Puppy Štěně 3 KG 12,5 KG

CASA-FERA Puppy Štěně 3 KG 12,5 KG Puppy Štěně 12,5 KG CASA-FERA Puppy je přímo ušito na míru vysokým nárokům na živiny štěňat všech plemen: Malá plemena : od 4 do 21 týdnů Středně velká plemena: od 4 do 26 týdnů Velká plemena: od 4 do

Více

Výživa. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Výživa. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Výživa Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Výživa Soubor biochemických a fyziologických procesů, kterými organismus přijímá a využívá látky z vnějšího prostředí Nežijeme, abychom jedli, ale jíme,

Více

Genetické mapování. v přírodních populacích i v laboratoři

Genetické mapování. v přírodních populacích i v laboratoři Genetické mapování v přírodních populacích i v laboratoři Funkční genetika Cílem je propojit konkrétní mutace/geny s fenotypem Vzniklý v laboratoři pomocí mutageneze či vyskytující se v přírodě. Forward

Více

Live Cattle long Nákup hovězího spekulace na vzestup ceny

Live Cattle long Nákup hovězího spekulace na vzestup ceny Live Cattle long Nákup hovězího spekulace na vzestup ceny srpen 2002 1 Úvod Díky rozlehlým pastvinám a velké nabídce obilnin se ve Spojených státech postupně vytvořil silný sektor chovu hovězího. USA se

Více

- Alliance Environnement - Evropské hospodářské zájmové sdružení

- Alliance Environnement - Evropské hospodářské zájmové sdružení - Alliance Environnement - Evropské hospodářské zájmové sdružení EVROPSKÁ KOMISE Generální ředitelství pro zemědělství Rámcová smlouva o posouzení dopadů opatření společné organizace trhů a přímých podpor

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Genomika (KBB/GENOM) Poziční klonování Ing. Hana Šimková, CSc. Cíl přednášky - seznámení s metodou pozičního klonování genů

Více

Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Analýza agrárního zahraničního obchodu ČR v letech 2008 a 2009

Ústav zemědělské ekonomiky a informací. Analýza agrárního zahraničního obchodu ČR v letech 2008 a 2009 Ústav zemědělské ekonomiky a informací Analýza agrárního zahraničního obchodu ČR v letech 2008 a 2009 Zpracovala: Ing. Karina Pohlová Předání dat z ČSÚ do databáze MZe: 8. 2. 2010 Předání výsledků agrárního

Více

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ RYCHLOŘEZNÝCH OCELÍ SVOČ FST 2010 Lukáš Martinec, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika

TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ RYCHLOŘEZNÝCH OCELÍ SVOČ FST 2010 Lukáš Martinec, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika ABSTRAKT TEPELNÉ ZPRACOVÁNÍ RYCHLOŘEZNÝCH OCELÍ SVOČ FST 2010 Lukáš Martinec, Západočeská univerzita v Plzni, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň Česká republika Hlavní skupinu materiálů, pouţívanou pro výrobu

Více

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT . Základy genetiky, základní pojmy "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy 1/75 Genetika = věda o dědičnosti Studuje biologickou informaci. Organizmy uchovávají,

Více

Zemědělské systémy I. 1.-6. týden

Zemědělské systémy I. 1.-6. týden Zemědělské systémy I. 1.-6. týden prof. Ing. Josef Soukup, CSc. katedra agroekologie a biometeorologie www.af.czu.cz/kab garant předmětu FAPPZ, 1. patro, č.dv. 143 soukup@af.czu.cz Zemědělské systémy I.

Více

Za závažnou dehydrataci se považuje úbytek tekutin kolem 6%. Dehydratace se dá rozdělit na:

Za závažnou dehydrataci se považuje úbytek tekutin kolem 6%. Dehydratace se dá rozdělit na: Pitný režim Lidské tělo obsahuje 50-65% vody, samotné svaly obsahují až 70%. Už jen tento fakt snad dostatečně vypovídá o důležitosti vody v těle. Obyčejný pracující a nesportující člověk by měl přijmout

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání

Více

V naší školní jídelně zařazujeme v rámci zdravé výživy i méně obvyklé suroviny

V naší školní jídelně zařazujeme v rámci zdravé výživy i méně obvyklé suroviny V naší školní jídelně zařazujeme v rámci zdravé výživy i méně obvyklé suroviny BULGHUR Bulghur je předvařená, nalámaná celozrnná pšenice. Získává se z pšenice tvrdé, kdy se zrno umyje, uvaří, usuší a podrtí

Více

Ing. Marek Bjelka Ph.D., MVDr. Miroslav Homola Výzkumný ústav pro chov skotu Rapotín marek.bjelka@vuchs.cz

Ing. Marek Bjelka Ph.D., MVDr. Miroslav Homola Výzkumný ústav pro chov skotu Rapotín marek.bjelka@vuchs.cz Praktické skúsenosti s reprodukciou a odchovom teliat v stádach dojčiacich kráv Ing. Marek Bjelka Ph.D., MVDr. Miroslav Homola Výzkumný ústav pro chov skotu Rapotín marek.bjelka@vuchs.cz cz Nitra 29.11.2007

Více

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah

Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah 2008R0889 CS 01.01.2015 010.003 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 889/2008 ze dne 5. září 2008,

Více

Genetika kvantitativních znaků

Genetika kvantitativních znaků Genetika kvantitativních znaků Kvantitavní znaky Plynulá variabilita Metrické znaky Hmotnost, výška Dojivost Srstnatost Počet vajíček Velikost vrhu Biochemické parametry (aktivita enzymů) Imunologie Prahové

Více

KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek

KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Dědičnost komplexních a kvantitativních znaků KBI / GENE Mgr. Zbyněk Houdek Komplexní znaky Komplexní fenotypy mohou být ovlivněny genetickými faktory a faktory prostředí. Mezi komplexní znaky patří např.

Více

Lze HCM vyléčit? Jak dlouho žije kočka s HCM? Je možné předejít hypertrofické kardiomyopatii?

Lze HCM vyléčit? Jak dlouho žije kočka s HCM? Je možné předejít hypertrofické kardiomyopatii? Nemoci srdce jsou, stejně jako u člověka, vrozené nebo získané v průběhu života. Ze získaných chorob srdce tvoří velkou část kardiomyopatie, což je onemocnění srdečního svalu spojené s jeho dysfunkcí,

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.

Více

2007R0834 CS 10.10.2008 001.001 1

2007R0834 CS 10.10.2008 001.001 1 2007R0834 CS 10.10.2008 001.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007

Více

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Agronomická fakulta

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Agronomická fakulta MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Agronomická fakulta Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Určování a ověřování paternity u koní. Bakalářská práce Brno 2006 Vedoucí bakalářské

Více

PCR IN DETECTION OF FUNGAL CONTAMINATIONS IN POWDERED PEPPER

PCR IN DETECTION OF FUNGAL CONTAMINATIONS IN POWDERED PEPPER PCR IN DETECTION OF FUNGAL CONTAMINATIONS IN POWDERED PEPPER Trojan V., Hanáček P., Havel L. Department of Plant Biology, Faculty of Agronomy, Mendel University of Agriculture and Forestry in Brno, Zemedelska

Více

ANALÝZA RIZIK ZAJIŠTĚNÍ POTRAVINOVÉ BEZPEČNOSTI ČR. Jana Vašinová

ANALÝZA RIZIK ZAJIŠTĚNÍ POTRAVINOVÉ BEZPEČNOSTI ČR. Jana Vašinová ANALÝZA RIZIK ZAJIŠTĚNÍ POTRAVINOVÉ BEZPEČNOSTI ČR Jana Vašinová Bakalářská práce 2014 ABSTRAKT Bakalářská práce je rozdělena na dvě části teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou vymezeny

Více

ANALÝZA VÝVOJE CEN V ZEMĚDĚLSTVÍ V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH

ANALÝZA VÝVOJE CEN V ZEMĚDĚLSTVÍ V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH ANALÝZA VÝVOJE CEN V ZEMĚDĚLSTVÍ V ŠIRŠÍCH SOUVISLOSTECH Ing. Jan Záhorka Červenec 2008 OBSAH ÚVOD... 3 Postavení zemědělství v ekonomice státu... 3 Podíl na tvorbě HDP... 3 Podíl na zaměstnanosti... 3

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÝ FAKULTA

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÝ FAKULTA JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÝ FAKULTA Katedra speciální zootechniky Studijní obor: Agropodnikání TÉMA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Vývoj produkce zemědělských živočišných komodit v regionu

Více

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 10. listopadu 2006 (OR. en) 14224/1/06 REV 1. Interinstitucionální spis: 2004/0270B (COD) AGRILEG 174 CODEC 1140 OC 770

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 10. listopadu 2006 (OR. en) 14224/1/06 REV 1. Interinstitucionální spis: 2004/0270B (COD) AGRILEG 174 CODEC 1140 OC 770 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 10. listopadu 2006 (OR. en) Interinstitucionální spis: 2004/0270B (COD) 14224/1/06 REV 1 AGRILEG 174 CODEC 1140 OC 770 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět: Společný postoj přijatý

Více

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ. Obor: Mezinárodní studia podnikání a právo

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ. Obor: Mezinárodní studia podnikání a právo VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ Obor: Mezinárodní studia podnikání a právo Bakalářská práce Právní problematika označování olivového oleje Autor: Lukáš Prade Vedoucí práce:

Více

Spotřeba a trendy BIO kuřecího masa v ČR. Vlastislav Jokl

Spotřeba a trendy BIO kuřecího masa v ČR. Vlastislav Jokl Spotřeba a trendy BIO kuřecího masa v ČR Vlastislav Jokl Bakalářská práce 2010 ABSTRAKT Cílem práce je charakterizovat BIO produkci drůbeţe a její srovnání s konvenční produkcí. Část práce se věnuje

Více

PROBLEMATIKA DISTRIBUCE BIOPRODUKTŮ PROBLEMS OF THE ORGANIC PRODUCTS DISTRIBUTION. Iva Živělová, Jaroslav Jánský

PROBLEMATIKA DISTRIBUCE BIOPRODUKTŮ PROBLEMS OF THE ORGANIC PRODUCTS DISTRIBUTION. Iva Živělová, Jaroslav Jánský PROBLEMATIKA DISTRIBUCE BIOPRODUKTŮ PROBLEMS OF THE ORGANIC PRODUCTS DISTRIBUTION Iva Živělová, Jaroslav Jánský Anotace: Příspěvek je zaměřen na odbyt bioproduktů zejména z pohledu nejčastějších odbytových

Více

Současné trendy a výhledy produkce, prodeje, zpeněžování jatečného skotu na domácím a zahraničním trhu

Současné trendy a výhledy produkce, prodeje, zpeněžování jatečného skotu na domácím a zahraničním trhu Současné trendy a výhledy produkce, prodeje, zpeněžování jatečného skotu na domácím a zahraničním trhu Dr. Ing. Josef Langr CHOVSERVIS a.s., Hradec Králové Současné trendy a výhledy produkce se opírají

Více

VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DA. 1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů OKEČ 15

VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DA. 1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů OKEČ 15 VÝROBA POTRAVINÁŘSKÝCH VÝROBKŮ A NÁPOJŮ, TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ DA 1. Výroba potravinářských výrobků a nápojů OKEČ 15 1.1. Charakteristika odvětví Výroba potravinářských výrobků a nápojů je odvětvím navazujícím

Více

Nadváha a obezita u dětí. PaedDr. & Mgr. Hana Čechová

Nadváha a obezita u dětí. PaedDr. & Mgr. Hana Čechová Nadváha a obezita u dětí PaedDr. & Mgr. Hana Čechová Kdysi převládal názor, že tlusté dítě je zdravé dítě. Dnes je zřejmé, že dětská obezita je spojená se závažnými zdravotními problémy, přičemž některé

Více

BIOLOGICKÉ ODBOURÁNÍ KYSELIN. Baroň M.

BIOLOGICKÉ ODBOURÁNÍ KYSELIN. Baroň M. BIOLOGICKÉ ODBOURÁNÍ KYSELIN Baroň M. Biologické odbourání kyselin, jablečno-mléčná či malolaktická (od malic acid = kyselina jablečná, lactic acid = kyselina mléčná) fermentace je proces, při němž dochází

Více

- ústní zkouška konaná před zkušební maturitní komisí (15 minut

- ústní zkouška konaná před zkušební maturitní komisí (15 minut Obchodní akademie a Střední odborná škola zemědělská a ekologická, Žatec, příspěvková organizace PROFILOVÁ (ŠKOLNÍ) ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Ve školním roce 2013/2014 budou na základě rozhodnutí ředitelky

Více

iva a výroba krmiv v chovu masného skotu

iva a výroba krmiv v chovu masného skotu Management, welfare,, ekonomika,výživa iva a výroba krmiv v chovu masného skotu ODBORNÝ SEMINÁŘ v rámci projektu Společná zemědělská politika v chovu masného skotu s ohledem na bezpečnost potravin a welfare

Více

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA 1. Genotyp a jeho variabilita, mutace a rekombinace Specifická imunitní odpověď Prevence a časná diagnostika vrozených vad 2. Genotyp a prostředí Regulace buněčného

Více

EFFECT OF DIFFERENT HOUSING SYSTEMS ON INTERNAL ENVIRONMENT PARAMETERS IN LAYING HENS

EFFECT OF DIFFERENT HOUSING SYSTEMS ON INTERNAL ENVIRONMENT PARAMETERS IN LAYING HENS EFFECT OF DIFFERENT HOUSING SYSTEMS ON INTERNAL ENVIRONMENT PARAMETERS IN LAYING HENS VLIV RŮZNÝCH TECHNOLOGICKÝCH SYSTÉMŮ CHOVU NA VYBRANÉ UKAZATELE VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ NOSNIC Pavlík A. Ústav morfologie,

Více

Příklady z populační genetiky volně žijících živočichů

Příklady z populační genetiky volně žijících živočichů Obecná genetika Příklady z populační genetiky volně žijících živočichů Ing. Martin ERNST, PhD. Ústav ochrany lesů a myslivosti LDF MENDELU Brno Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem

Více

4 Porodnost a plodnost

4 Porodnost a plodnost 4 Porodnost a plodnost Od roku 2009 se počet živě narozených v ČR snižuje. V roce 2013 se živě narodilo 106,8 tisíce dětí. Poprvé v historii se na území Česka narodila paterčata. Podíl dětí narozených

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Přírodopis 3. období 9. ročník Danuše Kvasničková, Ekologický přírodopis pro 9. ročník ZŠ a nižší ročníky víceletých gymnázií, nakl. Fortuna Praha 1998

Více

NOVÉ METODY V CHOVU RYB

NOVÉ METODY V CHOVU RYB NOVÉ METODY V CHOVU RYB doc. Dr. Ing. MAREŠ Jan, doc. Ing. KOPP Radovan Ph.D., Ing. BRABEC Tomáš Oddělení rybářství a hydrobiologie Mendelova univerzita v Brně www.rybartsvi.eu Produkce světové akvakultury

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Věda v prostoru. Voda v pohybu. Buněční detektivové. Svědkové dávné minulosti Země

Věda v prostoru. Voda v pohybu. Buněční detektivové. Svědkové dávné minulosti Země 6+ Věda v prostoru Jak vědci pracují v laboratoři? Proč je zelená víc než jen obyčejná barva? Jak můžeme použít prášek do pečiva ke sfouknutí svíčky? Získejte odpovědi na všechny otázky v tomto vzrušujícím

Více

Dědičnost a pohlaví. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

Dědičnost a pohlaví. KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Dědičnost a pohlaví KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek Dědičnost pohlavně vázaná Gonozomy se v evoluci vytvořily z autozomů, proto obsahují nejen geny řídící vznik pohlavních rozdílů i další jiné geny. V těchto

Více

ZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOST POTRAVIN

ZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOST POTRAVIN ZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOST POTRAVIN Možnosti stanovení Listeria monocytogenes popis metod a jejich princip Mária Strážiková Aleš Holfeld Obsah Charakteristika Listeria monocytogenes Listerióza Metody detekce

Více

Povinnosti malých zpracovatelů živočišných produktů (masa a masných výrobků a mléka a mléčných výrobků) Nařízení ES a vnitrostátní právo

Povinnosti malých zpracovatelů živočišných produktů (masa a masných výrobků a mléka a mléčných výrobků) Nařízení ES a vnitrostátní právo Trast pro ekonomiku a společnost Povinnosti malých zpracovatelů živočišných produktů (masa a masných výrobků a mléka a mléčných výrobků) Nařízení ES a vnitrostátní právo Právní analýza pro Trast pro ekonomiku

Více

Svaz chovatelů českého strakatého skotu

Svaz chovatelů českého strakatého skotu Svaz chovatelů českého strakatého skotu chovný cíl a standard šlechtitelský program českého strakatého skotu duben 2007 brozura.indd 16 24.7.2009 9:56:59 Chovný cíl a šlechtitelský program se vztahují

Více

M A S A R Y K O V A U N I V E R Z I T A PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA DIDAKTICKÝCH TECHNOLOGIÍ

M A S A R Y K O V A U N I V E R Z I T A PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA DIDAKTICKÝCH TECHNOLOGIÍ M A S A R Y K O V A U N I V E R Z I T A PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA DIDAKTICKÝCH TECHNOLOGIÍ METODICKÉ ZPRACOVÁNÍ OBSAHU UČIVA TÉMATU - MASO A JEHO ZAŘAZENÍ DO TEMATICKÝCH PLÁNŮ Bakalářská práce Brno 2006

Více

Vlákninu z cukrové řepy

Vlákninu z cukrové řepy Společnost BK Servis CZ s.r.o. Dodavatel potravinářských přísad Vám představuje: Vlákninu z cukrové řepy V podrobné prezentaci Stránka 1 z 11 Co je Fibrex? Pro výrobu Fibrexu je používána drť zbylá z cukrové

Více

Kvalitativní znaky masa. Ing. Miroslava Teichmanová

Kvalitativní znaky masa. Ing. Miroslava Teichmanová Kvalitativní znaky masa Ing. Miroslava Teichmanová Tento materiál vznikl v projektu Inovace ve vzdělávání na naší škole v rámci projektu EU peníze středním školám OP 1.5. Vzdělání pro konkurenceschopnost..

Více

Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015. Mgr. Martin Úlovec

Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015. Mgr. Martin Úlovec Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015 Mgr. Martin Úlovec Praha 2015 1 OBSAH 1. Úvodní poznámky... 3 2. Nezaměstnanost absolventů škol a hospodářská krize... 4 3. Počty

Více

4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ

4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ Výroba usní a souvisejících výrobků 4. CZ-NACE 15 - VÝROBA USNÍ A SOUVISEJÍCÍCH VÝROBKŮ 4.1 Charakteristika odvětví V roce 2009 nahradila klasifikaci OKEČ nová klasifikace CZ-NACE. Podle této klasifikace

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

UTILIZATION OF DNA MICROSATELLITES USED IN PARENTITY PANEL IN EVALUATION OF DIVERZITY AND DISTANCES BETWEEN THE BREEDS OF PIGS IN CZECH REPUBLIC

UTILIZATION OF DNA MICROSATELLITES USED IN PARENTITY PANEL IN EVALUATION OF DIVERZITY AND DISTANCES BETWEEN THE BREEDS OF PIGS IN CZECH REPUBLIC UTILIZATION OF DNA MICROSATELLITES USED IN PARENTITY PANEL IN EVALUATION OF DIVERZITY AND DISTANCES BETWEEN THE BREEDS OF PIGS IN CZECH REPUBLIC VYUŽITÍ DNA MIKROSATELITŮ POUŽÍVANÝCH V PANELU NA URČOVÁNÍ

Více