VÝROČNÍ ZPRÁVA O STAVU A ROZVOJI VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY LIBERECKÉHO KRAJE ZA ŠKOLNÍ ROK

Transkript

1 VÝROČNÍ ZPRÁVA O STAVU A ROZVOJI VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY LIBERECKÉHO KRAJE ZA ŠKOLNÍ ROK Březen 2011 Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje Schváleno Radou Libereckého kraje Usnesení č. 81/11ZK ze dne

2 Obsah Obsah...2 Úvod Stav rejstříku škol a šlkolských zařízení Školy a školská zařízení zřizovaná obcemi Školy a školská zařízení zřizovaná krajem Školy a školská zařízení soukromá, zřizovaná MŠMT a církvemi Změny v rejstříku škol a školských zařízení Změny v rejstříku škol a školských zařízení zřizovaných obcemi Změny v rejstříku škol a školských zařízení zřizovaných Libereckým krajem Změny v rejstříku škol a školských zařízení soukromých a církevních Stav a změny vzdělávací soustavy Předškolní vzdělávání Základní vzdělávání Střední vzdělávání Vyšší odborné vzdělávání Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a vzdělávání dětí, žáků a studentů nadaných Základní umělecké, jazykové a zájmové vzdělávání Základní umělecké vzdělávání Jazykové vzdělávání Zájmové vzdělávání Poradenské služby Pedagogicko-psychologické poradny Speciálně pedagogická centra Školská zařízení Ubytovací zařízení Zařízení školního stravování Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy Pracovníci ve školství Další vzdělávání Účast škol v rozvojových a mezinárodních programech Rozvojové a dotační programy Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Globální grant Zvyšování kvality ve vzdělávání Gobální grant Rovné příležitosti ve vzdělávání Globální grant Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Globální grant Podpora nabídky dalšího vzdělávání Program celoživotního učení Program COMENIUS Program LEONARDO DA VINCI

3 3.5 Účast škol zřizovaných Libereckým krajem v projektech Plnění dalších úkolů Informační a komunikační technologie Komunikační kompertence v cizích jazycích Prevence sociálně patologických jevů Výchova k udržitelnému rozvoji a environmentální vzdělávání Vzdělávání cizinců Dopravní výchova Soutěže a přehlídky Veletrh vzdělávání a pracovních příležitostí AUTOMOBILEUM Kampaň na podporu odborného vzdělávání TECHyes.info Hry IV. Letní olympiády dětí a mládeže České republiky Ekonomická část Celkové výdaje na školy a školská zařízení zřizované Libereckým krajem Přímé výdaje hrazené prostřednictvím krajských normativů Provozní výdaje Investiční výdaje, výdaje na rekonstrukci a modernizaci škol a školských zařízení zřizovaných Libereckým krajem Výdaje na rozvojové programy Neinvestiční výdaje na školy a školská zařízení zřizovaná obcemi Finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu na činnost škol a školských zařízení, které nezřizuje stát, kraj, obec, svazek obcí nebo registrovaná církev nebo náboženská společnost, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem Přímé výdaje na vzdělávání na dítě, žáka a studenta v jednotlivých druzích škol Činnosti Odboru školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje Kontrolní činnost Konkurzní řízení Vyřizování petic a stížností Školství Libereckého kraje ve školním roce 2009/ naplňování dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje...78 Seznam použitých zkratek Přehled tabulek, grafů a příloh 3

4 Úvod Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy Libereckého kraje za školní rok 2009/2010 (dále jen výroční zpráva ) se předkládá v souladu s 10 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen školský zákon ). Rámcová struktura výročních zpráv a termíny předkládání jsou stanoveny vyhláškou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy. Obsahem první kapitoly je struktura vzdělávací nabídky škol a školských zařízení za uplynulý školní rok z hlediska rejstříku škol a školských zařízení. Stav a změny v oblastech předškolního, základního, středního a vyššího odborného vzdělávání, včetně vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami je obsahem druhé kapitoly jsou obsahem druhé kapitoly. Ve třetí kapitola lze nalézt přehled čerpání finančních prostředků z fondů Evropské unie v členění na rozvojové, dotační a operační programy, včetně přehledu čerpání prostředků jednotlivými školami. Čtvrtá kapitola shrnuje plnění dalších úkolů a připomíná aktivity a akce, které se vztahují ke vzdělávání. Ekonomická část (5. kapitola) zachycuje oblast financování v kalendářním roce 2009, zvláště celkové výdaje na školy a školská zařízení zřizovaná krajem podle jednotlivých druhů škol a školských zařízení; neinvestiční výdaje škol a školských zařízení zřizovaných obcemi v členění na výdaje hrazené prostřednictvím krajských normativů. Shrnuje celkovou výši finančních prostředků poskytovaných ostatním zřizovatelům a přímé výdaje na vzdělávání na dítě, žáka a studenta u jednotlivých druhů škol a školských zařízení. Přehled činností, které vykonává Odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje v oblasti kontrolní činnosti vůči školám zřizovaným Libereckým krajem a činností souvisejících s vyhlašování konkurzů na místa ředitelů škol a školských zařízení a řešením stížností, jsou uvedeny v šesté kapitole. Závěrečná sedmá kapitola je shrnutím vývoj školství a vzdělávání za školní rok 2009/2010 zejména ve vztahu k naplňování prioritních cílů stanovených v Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje v jednotlivých oblastech, které jsou podrobně rozpracovány v předcházejících kapitolách. Textová část je, pokud je to potřebné, doplněna tabulkami a grafy, které ilustrují popisovanou skutečnost, větší část tabulek je umístěna v samostatné příloze. Není-li uvedeno jinak, byly při zpracování použity statistické údaje z výkazů Ústavu pro informace ve vzdělávání. Doplňkově údaje z výročních zpráv škol a školských zařízení. 4

5 1 Stav a změny ve vzdělávací soustavě Libereckého kraje Školy a školská zařízení na území Libereckého kraje lze dle zřizovatele rozdělit na: školy a školská zařízení zřizovaná obcí, školy a školská zařízení zřizovaná krajem, školy a školská zařízení, která nejsou zřizována státem, krajem, obcí, dobrovolným svazkem obcí, registrovanou církví nebo náboženskou společností, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy (dále jen soukromé školy a školská zařízení), školy a školská zařízení zřizovaná registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy (dále jen církevní školy a školská zařízení), školy a školská zařízení zřizovaná Ministerstvem školství, mládeže, tělovýchovy a sportu České republiky (dále jen MŠMT ČR nebo ministerstvo školství ). 1.1 Stav rejstříku škol Všechny následující údaje o počtech škol se vztahují k Školy a školská zařízení zřizovaná obcemi Obce v Libereckém kraji zřizují a zrušují mateřské školy, základní školy, základní umělecké školy, zařízení školního stravování, školská zařízení pro zájmové vzdělávání, školská účelová zařízení a střední školy. Ve školním roce 2009/2010 bylo v Libereckém kraji evidováno celkem 347 příspěvkových organizací zřizovaných obcemi. Tabulka 1.1 Počet příspěvkových organizací zřizovaných obcemi Libereckého kraje Škola/území Liberec Frýdlant Nový Bor Česká Lípa Jablonec n. Nisou Tanvald Železný Brod Semily Jilemnice Turnov Celkem v LK Mateřská škola Základní škola ZŠ + MŠ Základní škola a SŠ Základní škola, SŠ a MŠ Základní škola a ZUŠ Základní škola, ZUŠ, MŠ

6 Základní umělecká škola Středisko volného času Školní jídelna Celkem Zdroj: Rejstřík škol a školských zařízení Přehled škol a školských zařízení zřizovaných obcemi je uveden v Příloze Školy a školská zařízení zřizovaná krajem Liberecký kraj je povinen zajistit podmínky pro uskutečňování středního a vyššího odborného vzdělávání, vzdělávání dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním, dále jazykového, zájmového vzdělávání a pro výkon ústavní výchovy. Za tímto účelem zřizuje jako příspěvkové organizace: střední školy, vyšší odborné školy, mateřské školy, základní školy, střední školy a školská zařízení pro děti a žáky se zdravotním postižením, základní školy speciální, školy při zdravotnických zařízeních, školská výchovná a ubytovací zařízení a zařízení školního stravování pro děti, žáky a studenty škol, které zřizuje, jazykovou školu s právem státní jazykové zkoušky, školská zařízení pro zájmové vzdělávání, dětské domovy, školská poradenská zařízení, zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školská účelová zařízení. Ve školním roce Liberecký kraj zřizoval celkem 65 příspěvkových organizací. Tabulka 1.2 Počty příspěvkových organizací zřizovaných Libereckým krajem Škola / území Česká Lípa Jablonec n. N. Okres Liberec Semily Liberecký kraj střední škola střední a vyšší odborná škola mateřská a základní škola

7 základní škola domy dětí a mládeže domovy mládeže pedagogicko-psychologické poradny dětské domovy ostatní školská zařízení Celkem Zdroj: Rejstřík škol a školských zařízení Přehled škol a školských zařízení zřizovaných Libereckým krajem je uveden v Příloze Školy a školská zařízení soukromá, zřizovaná MŠMT ČR a církvemi Tabulka 1.3 Škola / území Počty soukromých škol a školských zařízení na území Libereckého kraje Česká Lípa Jablonec n. N. Okres Liberec Semily Liberecký kraj gymnázia střední a vyšší odborná škola základní škola mateřská škola zařízení školního stravování středisko praktického vyučování Celkem Zdroj: Rejstřík škol a školských zařízení Přehled soukromých škol a školských zařízení nacházejících se na území Libereckého kraje je uveden v Příloze 3. Tabulka 1.4 Škola / území Počty církevních škol nacházejících se na území Libereckého kraje Česká Lípa Jablonec n. N. Okres Liberec Semily Liberecký kraj základní školy Zdroj: Rejstřík škol a školských zařízení Přehled církevních škol nacházejících se na území Libereckého kraje je uveden v Příloze 4. 7

8 Tabulka 1.5 kraje Škola / území Počty školských zařízení zřizovaných MŠMT ČR na území Libereckého školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy Česká Lípa Jablonec n. N. Okres Liberec Semily Liberecký kraj Zdroj: Rejstřík škol a školských zařízení Přehled školských zařízení zřizovaných MŠMT ČR, která se nacházejí na území Libereckého kraje, je uveden v Příloze Změny v rejstříku škol a školských zařízení Ke změnám vrejstříku škol a školských zařízení docházelo v souladu s Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Libereckého kraje 2008 (dále jen DZ LK 2008 nebo dlouhodobý záměr ). Převažují především zápisy a navyšování kapacit mateřských škol s ohledem na demografický vývoj Změny v rejstříku škol a školských zařízení zřizovaných obcemi Ve školním roce 2009/2010 bylo v Libereckém kraji evidováno celkem 347 příspěvkových organizací zřizovaných obcemi. Vtomto období bylo podáno celkem 92 žádostí ozměnu zápisu v údajích v rejstříku škol a školských zařízení. Žádosti se týkaly např. navyšování kapacit mateřských škol (23), navyšování kapacit základních škol (4), navyšování kapacit školních družin (7), navyšování kapacit školních jídelen (13), změn ředitelů (13), změn názvů právnických osob (7), zápis nové součásti (1), zápisu oboru vzdělání B/01 Základní škola speciální (2). Do rejstříku škol a školských zařízení bylo zapsáno v tomto školním roce osm nových příspěvkových organizací: Mateřská škola Jablonec nad Nisou, Lovecká 10, příspěvková organizace, Mateřská škola Jablonec nad Nisou - Mšeno, Josefa Hory 31, příspěvková organizace, Mateřská škola Jablonec nad Nisou, Střelecká 14, příspěvková organizace, Mateřská škola Jablonec nad Nisou - Mšeno, Mechová 10, příspěvková organizace, Mateřská škola Jablonec nad Nisou, Jugoslávská 13, příspěvková organizace, Mateřská škola Jablonec nad Nisou - Rýnovice, Československé armády 37, příspěvková organizace, Mateřská škola Jablonec nad Nisou - Jablonecké Paseky, Tichá 19, příspěvková organizace, Mateřská škola Jablonec nad Nisou - Kokonín, Dolní 3969, příspěvková organizace, Tyto právnické osoby vznikly odtržením od Mateřské školy Jablonec nad Nisou, Uhelná 5, příspěvková organizace. 8

9 1.2.2 Změny v rejstříku škol a školských zařízení zřizovaných Libereckým krajem Ve školním roce 2009/2010 bylo příslušným správním úřadům předloženo 24 žádostí o provedení změny zápisu v rejstříku škol aškolských zařízení. V následujícím výčtu uvádíme nejvýznamnější změny. Domovy mládeže: S účinností od schválilo Zastupitelstvo Libereckého kraje sloučení dvou domovů mládeže se středními školami: Domov mládeže, Česká Lípa, Havlíčkova 443, příspěvková organizace se Střední průmyslovou školou, Česká Lípa, Havlíčkova 426, příspěvková organizace, Domov mládeže, Železný Brod, Těpeřská 581, příspěvková organizace, se Střední uměleckoprůmyslovou školou sklářskou, Železný Brod, Smetanovo zátiší 470, příspěvková organizace. Speciální školství: zápis oboru B/01 Základní škola speciální Základní škole a Mateřské škole, Jilemnice, Komenského 103, příspěvková organizace k , zápis oboru 79-01C/01 Základní škola Základní škole speciální, Semily, Nádražní 213, příspěvková organizace k Střední školy - zápis oborů vzdělání k : M/01 Sociální činnost (Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant, Bělíkova 1387, příspěvková organizace), L/501 Elektrotechnika - nástavbové studium, denní forma a L/501 Elektrotechnika - nástavbové studium, dálková forma (Střední odborná škola a Gymnázium, Liberec, Na Bojišti 15, příspěvková organizace), M/01 Informační technologie (Střední průmyslová škola, Česká Lípa, Havlíčkova 426, příspěvková organizace), H/01 Elektrikář (Střední průmyslová škola technická, Jablonec nad Nisou, Belgická 4852, příspěvková organizace), M/01 Hotelnictví (Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace), E/01 Provozní služby (Střední odborná škola, Liberec, Jablonecká 999, příspěvková organizace) Změny v rejstříku škol a školských zařízení soukromých a církevních Soukromé školy a školská zařízení podaly ve školním roce 2009/2010 celkem 14 žádostí o změny ve školském rejstříku. S účinností od byl Střednímu odbornému učilišti nábytkářskému a střední odborné škole, s. r. o. zapsán nový obor vzdělání M/01 Bezpečnostně právní činnost, v souvislosti s čímž byl změněn název školy. K byly do školského rejstříku zapsány nové soukromé mateřské školy: Mateřská škola U Bílého králíka, s. r. o. s kapacitou 15, Mateřská škola U Potůčku, s. r. o. s kapacitou 5, 9

10 Mateřská škola září s. r. o. s kapacitou 20. V oblasti školního stravování převzala k soukromá Školní jídelna GASTRON Zuzana Vaníčková s. r. o. jídelnu v Proboštské ulici dosud zřizovanou městem Liberec a PERSONNEL WELFARE zařízení školního stravování, s. r. o. zřídil školní jídelnu výdejnu, kde se stravují žáci DOCTRINY základní školy, s. r. o. K byla zapsána soukromá školní jídelna UNIVERSAL zařízení školního stravování s. r. o., která stravuje žáky Gymnázia F. X. Šaldy, Liberec 11, Partyzánská 530, příspěvková organizace. Podle 150 odst. 1 písm. e) školského zákona nadále probíhaly z moci úřední výmazy škol, školských zařízení či oborů, které jsou tři po sobě jdoucí školní roky neaktivní. Takto byl proveden výmaz Euroregionálního gymnázia a Střední odborné školy pedagogické, s. r. o. 10

11 2. Stav a změny vzdělávací soustavy 2.1 Předškolní vzdělávání Předškolní vzdělávání poskytovalo ve školním roce 2009/2010 celkem 229 mateřských škol. Ve srovnání se školním rokem 2008/2009 vstoupilo do předškolního vzdělávání o 312 dětí více, jednalo se však o nepatrný nárůst, který byl největší v rámci obce s rozšířenou působností Jablonec nad Nisou (o 2,16 %) a Česká Lípa (o 1,69 %). Minimální změny v počtech dětí jsou i v případě speciálních tříd. Podrobné údaje dle jednotlivých obcí s rozšířenou působností jsou uvedeny v tabulce v příloze. Tabulka Vývoj počtu tříd a dětí v předškolním vzdělávání 2006/ / / /2010 běžné třídy speciální třídy celkem tříd děti v běžných třídách děti ve speciálních třídách celkem dětí Pozn.: Do počtu škol jsou zahrnuty všechny školy poskytující základní vzdělávání všech zřizovatelů, zdroj rejstřík škol a školských zařízení Z hlediska kapacity je možno porovnat situaci v mateřských školách zřizovaných obcí v jednotlivých okresních městech. Celková kapacita zde byla dle rejstříku škol a školských zařízení 5937 míst, přijato bylo 5538 dětí a volná kapacita činila 399 míst. Tabulka Kapacita mateřských škol a počet dětí v předškolním vzdělávání Kapacita dle rejstříku Počet dětí Počet volných míst Česká Lípa Jablonec nad Nisou Liberec Semily celkem Pozn.: Údaje se vztahují pouze na mateřské školy zřizované obcemi Z hlediska věkové struktury došlo v porovnání s loňským školním rokem kvýraznějšímu posunu opět pouze v případě věkové kategorie dětí mladších tří let, kde byl podíl z celkového počtu 10,56 %. Nárůst lze odůvodnit nedostatkem a nedostupností jiných služeb pro tuto věkovou kategorii dětí a také volnou kapacitou některých mateřských škol. 11

12 Tabulka Věková struktura dětí v předškolním vzdělávání 2006/ / / /2010 mladší 7,88 % 8,59 % 9,44 % 10,56 % 3leté 25,23 % 25,29 % 25,77 % 25,63 % 4leté 29,53 % 29,24 % 28,97 % 28,38 % 5leté 29,60 % 29,88 % 29,36 % 29,03 % 6leté 7,66 % 6,90 % 6,38 % 6,32 % starší 0,10 % 0,10 % 0,07 % 0,08 % Podrobnější údaje v členění po obcích s rozšířenou působností jsou uvedeny v tabulce v příloze. 2.2 Základní vzdělávání Základní vzdělávání se uskutečňuje v základních školách v oborech C/01 Základní škola (případně dobíhající obor C/001), jenž poskytuje stupeň základní vzdělání, a v oboru B/01 Základní škola speciální (případně dobíhající obor B/001), jenž poskytuje stupeň základy vzdělání. Základního vzdělání lze dosáhnout absolvováním nižšího stupně víceletého gymnázia, kde se však spíše předpokládá pokračování na vyšším stupni gymnázia. Tabulka zachycuje vývoj počtu škol, tříd a žáků za období od školního roku 2005/2006 až 2009/2010. Tabulka Vývoj počtu škol, tříd a žáků v základním vzdělávání Školní rok Škol Tříd Žáků Meziroční úbytek žáků 2005/ / / / / Pozn.: Do počtu škol jsou zahrnuty všechny školy poskytující základní vzdělávání všech zřizovatelů, zdroj rejstřík škol a školských zařízení, ÚIV V základním vzdělávání se dlouhodobě projevuje nepříznivý demografický vývoj s minimem právě v letech 2009 až V posledních dvou letech byl meziroční úbytek žáků obdobný (mezi školními roky 2006/2007 a 2007/2008 to bylo kolem 1200 žáků), v letošním roce se propad počtu žáků výrazně snížil na pouhých 963 žáků. Ze základního vzdělávání odcházejí početně slabé ročníky (6. 8. ročník) a zároveň na první stupeň nastupují silné ročníky. Do 1. až 3. ročníku dochází žáků, do 7. až 9. ročníku žáků, přičemž první ročník je nejsilnější (4 240 žáků) a naopak neslabší je 6. ročník, do kterého dochází 3630 žáků. Úbytku počtu žáků neodpovídá snižování počtu tříd (o 963 žáků méně, ale jen o 7 tříd méně), což se nutně projevuje v nižší naplněnosti tříd. V tabulce a podrobněji v tabulce v příloze jsou uvedeny počty žáků v jednotlivých ročnících. 12

13 Tabulka Počty žáků v jednotlivých ročnících školní docházky v základních školách Ročník Školní rok / / / / / Ve školním roce 2009/2010 se základního vzdělávání účastnilo žáků, z toho v oboru vzdělávání C/01 Základní škola žáků a v oboru vzdělávání B/01 Základní škola speciální 354 žáků, tj. meziročně o 76 žáků více. Takto výrazný nárůst se vymyká vývoji známému z předcházejících let. Přestože žáků účastnících se základního vzdělávání ubývá (o 2,7 % méně než v předcházejícím roce), žáků, kteří byli nově zařazeni do oboru vzdělávání ve speciální škole, je o 27 % více než v předcházejícím roce. Tabulka Počty žáků v základním vzdělávání 2007/ / /2010 Počet žáků, kteří nastoupili do 1. ročníku Počet žáků v základním vzdělávání celkem z toho v oboru vzdělávání základní škola v oboru vzdělávání speciální škola v běžných třídách ve speciálních třídách v kurzech pro získání základního vzdělání podle 38 ŠZ (v zahraničí) podle 41 ŠZ (individuální vzdělávání) podle 42 ŠZ (žáci s hlubokým mentálním postižením) Poznámka: Ve školním roce 2009/2010 přestali být ve výkaznictví uváděni žáci účastnící se kurzů pro získání základního vzdělání. V běžných třídách plnilo povinnou školní docházku žáků a ve speciálních třídách žáků. Žáků, kteří plní povinnou školní docházku ve škole mimo území České republiky a ve své kmenové škole konají zkoušky z vybraných předmětů (vzdělávání podle 38 školského zákona), meziročně přibývá meziročně o 50 %. Školský zákon připouští i jiný způsob plnění školní docházky. Žáky prvního stupně základní školy lze vzdělávat v tzv. individuálním domácím vzdělávání (podle 41) a žáky s hlubokým mentálním postižením lze vzdělávat individuálně (vzdělávání podle 42). V režimu individuálního vzdělávání bylo zařazeno 23 žáků a do vzdělávání podle žáků. Absolventi základní školy, kteří nezískali stupeň základního vzdělání, mají možnost si vzdělání doplnit v kurzech organizovaných základní nebo střední školou. Kurzy pro získání základního vzdělání byly ve 13

14 školním roce 2007/2008 otevřeny vzákladní škole, Liberec, Aloisina výšina 642, příspěvková organizace a Základní škole, Česká Lípa, 28. října 2733, příspěvková organizace. Podrobnější údaje o počtech žáků v základním vzdělávání v členění podle obcí s rozšířenou působností jsou uvedeny v tabulce v příloze. Převážná část základních škol (184 ze 205) je zřizována obcemi, ostatní jsou školy soukromé, církevní a speciální školy zřizované Libereckým krajem. Následující údaje se vztahují pouze k základním školám zřizovaným obcemi a zahrnují jak úplné základní školy s 1. až 9. ročníkem, tak neúplné základní školy pouze s úplným prvním stupněm (1. 5. ročník) nebo pouze s některými třídami prvního stupně (malotřídní školy, ve kterých jsou v jedné třídě vyučováni žáci více ročníků). Tabulka Základní školy zřizované obcemi Škol celkem Počet tříd I. stupně II. stupně I. stupně na třídu I.stupeň Počet žáků II. stupně na třídu II.stupeň celkem na třídu škola , , ,68 Zdroj: OŠMTS KÚ LK, Rozpočet NIV pro rok 2010 Podrobnější údaje o počtech škol v členění podle obcí s rozšířenou působností jsou uvedeny v tabulce vpříloze. Přes 41 % všech základních škol jsou školy pouze se třídami I. stupně. V poměru k úplným základním školám jsou nejvíce zastoupeny na Frýdlantsku, Novoborsku a Turnovsku (61 %), nejméně na Jablonecku (18 %) a Liberecku (22 %). Nejčastěji jde o dvoutřídní školu (34 z 75) a dochází do ní průměrně 26 žáků. Podrobnější údaje v členění podle obcí s rozšířenou působností jsou uvedeny v tabulce v příloze. Tabulka Základní školy pouze se třídami I. stupně Škol Počet tříd Počet žáků celkem I. stupně I. stupně na jednu třídu ,95 Zdroj: OŠMTS KÚ LK, Rozpočet NIV pro rok 2010 Mezi úplnými základními školami, tedy školami s 1. až 9. ročníkem, tvořily 20 % školy s devíti třídami, tzn. po jedné třídě v ročníku. Průměrná naplněnost tříd byla kolem 20 žáků na jednu třídu. Druhou významnou skupinou byly školy s třídami, tj. skoro v každém ročníku dvě paralelní třídy, takových škol byla rovněž jedna pětina. Tabulka Základní školy s ročníkem Škol I. stupeň Počet tříd II. stupeň celkem I. stupeň na třídu I.stupeň Počet žáků II. stupeň na třídu II.stupeň celkem na třídu škola , , ,54 Zdroj: OŠMTS KÚ LK, Rozpočet NIV pro rok

15 Škol s více jak 20 třídami bylo v celém kraji pouze jedenáct, přičemž se jedná pouze o školy v městských aglomeracích (Liberec, Česká Lípa, Chrastava, Nový Bor a Turnov). Statisticky průměrná úplná základní škola měla 14 tříd, navštěvuje ji 295 žáků a průměrná naplněnost třídy činí 20 žáků. Podrobnější údaje v členění podle obcí s rozšířenou působností jsou uvedeny v tabulce v příloze. Sledovaným jevem je počet žáků odcházejících ze základních škol na víceletá, převážně osmiletá gymnázia. Takřka všechna gymnázia otevřela po jedné třídě osmiletého gymnázia, s výjimkou Gymnázia v České Lípě, kde jsou otevírány třídy dvě a Gymnázia v Novém Boru, které nevzdělává v osmiletém programu. Celkový počet přijatých žáků zůstává zachován (364 v loňském roce a 346 v letošním), neboť je limitován schválenými kapacitami oboru. Poměr počtu žáků pátého ročníku základního vzdělávání k počtu žáků přijatých k osmiletému studiu dosáhl hodnoty 9,53 %, což je více než v předcházejícím roce (8,77 %), ale je způsobeno úbytkem žáků v základním vzdělávání. Šestileté gymnázium je otevíráno pouze na dvou školách - Gymnáziu F. X. Šaldy v Liberci a Střední odborné škole a Gymnáziu v Liberci Na Bojišti 15. Přijato bylo stejně žáků jako v loňském roce (47 žáků), podíl na počtu žáků v odpovídajícím osmém ročníku se zvýšil na 1,25 % (v loňském roce 1,16 %). Více údajů je uvedeno v tabulce v příloze Střední vzdělávání Na území Libereckého kraje bylo vedeno v rejstříku škol a školských zařízení k středních škol. Zřizovatelem 32 škol byl Liberecký kraj, 11 škol zřizovala soukromá právnická osoba, 3 školy obec a jednu MŠMT. Ve středních školách bez rozdílu zřizovatele se vzdělávalo žáků, což bylo o 268 žáků (o 1,2 %) méně než v předchozím období. Tabulka Počty žáků v jednotlivých kategoriích oborů vzdělání a forem vzdělávání Obory vzdělání Školní rok 2008/ /2010 Meziroční rozdíl Kategorie C Kategorie D Kategorie J Kategorie E Kategorie H Kategorie L Kategorie M Kategorie K z toho nižší stupeň Kategorie L Forma vzdělávání denní dálková večerní Celkem

16 Kategorie oborů jsou uvedeny v souladu s nařízením vlády č. 689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. Obory vzdělání kategorie C, D, J obory, jejichž absolvováním lze dosáhnout středního vzdělání. Obory vzdělání kategorie E, H obory, jejichž absolvováním lze dosáhnout středního vzdělání s výučním listem. Obory vzdělání kategorie L0, M, K obory, jejichž absolvováním lze dosáhnout středního vzdělání s maturitní zkouškou. Obory vzdělání kategorie L5 obory nástavbového studia, jejichž absolvováním lze dosáhnout středního vzdělání s maturitní zkouškou. V tabulce jsou uvedeny údaje o počtech žáků v členění podle kategorií oborů vzdělání a forem vzdělávání. Ve školním roce 2009/2010 se v oborech kategorie L0, M a K vzdělávalo 69,8 % žáků (v počtech nejsou nezahrnuti žáci nástavbového studia a žáci nižších ročníků víceletých gymnázií). Obory kategorie E a H (obory poskytující střední vzdělání s výučním listem) navštěvovalo 29,9 % žáků. Obory kategorie C, D a J (obory poskytující střední vzdělání) navštěvovalo 0,3 % žáků. Významným ukazatelem, který vypovídá o směru středního školství v kraji, je počet žáků, kteří byli přijati do prvních ročníků vzdělávání. Ve školním roce 2009/2010 bylo z celkového počtu přijatých žáků do prvních ročníků přijato do oborů kategorie M a K 55,3 % žáků. Oproti předchozímu období došlo k 1,3 % úbytku. Do oborů kategorie L0 bylo přijato 5,4 % žáků, což bylo o 0,3 % více než v předchozím období. Do oborů kategorie E a H bylo přijato 38,7 % žáků, což znamenalo 1 % nárůst. Počet žáků přijatých do oborů kategorie C, D a J zůstal na stejné úrovni jako v předchozím období a představoval 0,6 %. Poprvé za posledních 9 let tak došlo k mírnému nárůstu počtu žáků, kteří byli přijati do prvních ročníků oborů poskytujících střední vzdělání s výučním listem. Ve školním roce 2009/2010 se v Libereckém kraji v prvních ročnících kategorie oborů K a M vzdělávalo žáků (55,3 %). Jedná se o nižší hodnotu než byl republikový průměr (60,8 %). Z hlediska oborové struktury byla nejpočetněji zastoupena skupina oborů Obecná příprava, tzn. skupina oborů gymnázií (16,5 %). Podstatné zastoupení měl i obor skupiny Ekonomika a administrativa (11,8 %), Obecně odborná příprava (4,3 %), Umění a užité umění (3,6 %), Strojírenství a strojírenská výroba (3,4 %), Gastronomie, hotelnictví a turismus (3,5 %), Stavebnictví, kartografie a geografie (2,9 %), Podrobnější údaje jsou uvedeny v grafu v příloze. Kategorie oborů L0 byla v prvních ročnících zastoupena 271 žáky (5,4 %), přičemž republikový průměr byl vyšší (7,4 %). Z uvedené kategorie bylo v prvních ročnících nejvíce žáků ve skupině Speciální a interdisciplinární obory (1,7 %), dále ve skupině Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (1,3 %) a Strojírenství a strojírenská výroba (0,8 %). Grafické znázornění dokládá graf v příloze. V prvních ročnících oborů kategorie E a H se ve sledovaném období vzdělávalo žáků (38,7 %). Tato hodnota byla nad průměrem republiky (31,1 %). Nejvýrazněji byly zastoupeny obory skupiny Gastronomie, hotelnictví a turismus (8,6 %), Strojírenství a strojírenská výroba (7,8 %), Stavebnictví, geodézie a kartografie (5,5 %) a Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů (3,8 %). Podrobnější informace uvádí graf v příloze. První ročníky oborů kategorie C, D a J byly ve školním roce 2009/2010 zastoupeny pouze dvěma skupinami oborů vzdělání. Jednalo se o Obecně odbornou přípravu (0,4 %) a Ekonomiku a administrativu (0,2 %), jak dokládá graf v příloze. Počet žáků v této kategorii byl shodný s republikovým průměrem a představoval 30 žáků (0,6 %). Jak vyplývá z grafu v příloze, v kategorii oborů nástavbového studia L5 první ročník navštěvovalo 480 žáků. Nejvíce žáků se tradičně vzdělávalo v oboru Podnikání (76,7 %), což převyšovalo celostátní průměr (62,2 %). Zájem o uvedený obor vyplývá ze skutečnosti, že do oboru Podnikání mohou být přijati absolventi oborů vzdělání kategorie H bez rozdílu 16

17 profilace. Problémem je však, že se vzděláváním v uvedeném oboru nerozvíjí odbornost získaná v předchozím vzdělávání. Z projekce grafu v příloze je zřejmé, jak se posunul podíl absolventů v členění podle kategorií oborů. 2.4 Vyšší odborné vzdělávání Vyšší odborné vzdělávání rozvíjí a prohlubuje znalosti a dovednosti studenta získané ve středním vzdělávání a poskytuje všeobecné a odborné vzdělání a praktickou přípravu pro výkon náročných činností. Ve srovnání s bakalářskými programy vysokých škol jde o vzdělávání více prakticky zaměřené. Délka vyššího odborného vzdělávání v denní formě je 3 roky včetně odborné praxe, u zdravotnických oborů vzdělání až 3,5 roku. Dálková forma vzdělávání je nejvýše o 1 rok delší. V Libereckém kraji ve školním roce 2009/2010 působilo 8 vyšších odborných škol. Šest z nich zřizoval Liberecký kraj a dvě zřizovala soukromá osoba. Většina z nich (sedm) je součástí subjektu, který vykonává činnost střední školy, pouze jedna působí jako samostatná vyšší odborná škola. Tabulka Počet studentů v jednotlivých formách vzdělávání ve vyšších odborných školách 2008/ /2010 Meziroční rozdíl Počet škol Počet studentů denní forma dálková forma celkem Vyšší odborné školy navštěvovalo ve školním roce 2009/ studentů, tj. o 16,6 % studentů méně, než v předchozím školním roce. V denní formě vzdělávání došlo k poklesu v počtu studentů o 15,4 % a pokles byl zaznamenán i u studentů, kteří se vzdělávají formou dálkového vzdělávání, a to o 26,9 %. Počet vyšších odborných škol se oproti předchozímu školnímu roku nezměnil. Z předložených dat je tedy patrný úbytek studentů oproti školnímu roku 2008/2009, a to v obou formách vzdělávání. Tabulka 2.4.2: Počet studentů vyšších odborných škol dle jednotlivých skupin oborů Skupiny oborů 2008/ /2010 Meziroční rozdíl 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika Zdravotnictví Ekonomika a administrativa Právo, právní a veřejnosprávní činnost Pedagogika, učitelství a sociální péče Umění a užité umění

18 Z hlediska zastoupení jednotlivých skupin oborů vzdělání vykazoval největší počet studentů tradičně obor Ekonomika a administrativa. Meziročně se však snížil počet studentů v této skupině o 29,3 %, a to z 393 na 278. Pokles v počtu studentů vykazovaly téměř všechny skupiny oborů vzdělání. Největší meziroční pokles byl zaznamenán u již výše uvedené skupiny oborů Ekonomika a administrativa, a to o 115 studentů. Pouze u skupiny oborů Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika došlo k velmi mírnému nárůstu počtu studentů, a to o 3. To představuje zcela jiný trend, než ve školním roce 2008/2009, kdy největší nárůst vykazovala skupina oborů Zdravotnictví (6 studentů) a největší pokles skupina oborů Pedagogika, učitelství a sociální péče (27 studentů). Nejmenší zastoupení z hlediska počtu studentů ve školním roce 2009/2010 vykazoval obor ze skupiny oborů Pedagogika, učitelství a sociální péče (14 studentů), což je shodné s předchozím školním rokem. Tabulka 2.4.3: Počet studentů přijatých do 1. ročníku vyšších odborných škol dle jednotlivých skupin oborů Skupiny oborů 2008/ /2010 Meziroční rozdíl 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika Zdravotnictví Ekonomika a administrativa Právo, právní a veřejnosprávní činnost Pedagogika, učitelství a sociální péče Umění a užité umění Celkem Vyšší odborné školy v Libereckém kraji nabízely celkem 10 vzdělávacích programů ze 6 skupin oborů vzdělání. Rozložení struktury skupin oborů a počty přijatých žáků do prvních ročníků vyšších odborných škol ve skupině oborů N zobrazuje tabulka č a graf v příloze. K vyššímu odbornému vzdělávání bylo ve školním roce 2009/2010 přijato 178 studentů, to je o 38,2 % studentů méně než v roce předchozím. Největší zájem o studium a rovněž největší počet přijatých studentů do prvního ročníku vyššího odborného vzdělávání zaznamenaly obory skupiny Ekonomika a administrativa (104 studentů). Ve srovnání s předchozím školním rokem však došlo i v této skupině oborů k poklesu počtu přijatých studentů, a to o 58. K poklesu počtu přijatých studentů došlo obecně ve všech skupinách oborů. Obory skupiny Pedagogika, učitelství a sociální péče dokonce již druhým rokem nevykázaly žádného přijatého studenta. 18

19 Tabulka 2.4.4: Počet absolventů vyšších odborných škol dle jednotlivých skupin oborů Skupiny oborů 2008/ /2010 Meziroční rozdíl 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika Zdravotnictví Ekonomika a administrativa Právo, právní a veřejnosprávní činnost Pedagogika, učitelství a sociální péče Umění a užité umění Celkem Počet absolventů vyšších odborných škol je uveden v tabulce Vyšší odborné vzdělávání ukončilo ve školním roce 2009/2010 celkem 152 studentů, což je srovnatelné s předchozím školním rokem. Největší počet absolventů zaznamenala skupina oborů Ekonomika a administrativa (76 studentů), což představuje 50,0 % všech absolventů vyšších odborných škol v Libereckém kraji. Meziročně došlo v této skupině oborů k nárůstu o 2 studenty. Nejmenší počet absolventů byl zaznamenám ve skupině oborů Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, a to 4. Přesto právě tato skupina oborů spolu se skupinou Pedagogika, učitelství a sociální péče vykazovala největší nárůst absolventů. 2.5 Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů nadaných Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami se výrazně neodlišuje od vzdělávání intaktních - zahrnuje předškolní, základní a střední vzdělávání. Je realizováno ve školách zřízených pro žáky se zdravotním postižením nebo formou individuální či skupinové integrace v běžných školách. Forma vzdělávání je zvolena na základě individuálního posouzení pracovníky speciálně pedagogických center nebo pedagogickopsychologických poraden a rodiči. V Libereckém kraji jsou dostupné speciální školy se zaměřením pro děti, žáky a studenty s vadami řeči, sluchu, zraku, tělesným i mentálním postižením, kombinovanými vadami či autismem. Specifikem speciálních tříd je výuka ve třídách se sníženým počtem dětí nebo žáků a trvalá součinnost s odbornými poradenskými zařízeními či využívání asistentů pedagoga při výuce. Moderním směrem při vzdělávání dětí a žáků se speciálními potřebami je individuální integrace do hlavního vzdělávacího proudu běžných tříd, škol a školských zařízení. Individuální integrace je realizována po doporučení odborných pracovníků poradenských zařízení. Během integrace samotné je dítěti, žákovi, rodičům i ostatním pedagogů poskytována odborná péče pedagogicko-psychologických poraden, speciálně pedagogických center, výchovných poradců, školních speciální pedagogů a psychologů. Ve spolupráci s poradenskými zařízeními je každému integrovanému žákovi vypracován individuální vzdělávací plán, který vychází z doporučení pedagogicko-psychologické poradny či speciálně 19

20 pedagogického centra. Tato poradenská zařízení také pravidelně kontrolují realizaci individuálního vzdělávacího plánu a průběh integrace. V následující tabulce je uveden sumář celkového počtu dětí a žáků, kteří se vzdělávají v mateřských, základních a středních školách v Libereckém kraji s upřesněním počtu dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Tabulka Počty dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami 2007/ / /2010 Mateřské školy celkem z toho postižení ve speciálních třídách individuálně integrovaní Základní školy celkem z toho postižení ve speciálních třídách ve třídách DD individuálně integrovaní Střední školy (pouze denní forma vzdělávání) z toho postižení ve speciálních třídách individuálně integrovaní Celkem Z počtu dětí, žáků a studentů, kteří navštěvují školy je dětí, žáků a studentů se zdravotním postižením tj. 6,22 % z celkového počtu dětí, žáků a studentů. Dětí a žáků vyžadujících speciální péči činí v předškolním vzdělávání je 5,03 %, ve věkové kategorii žáků základního vzdělávání 8,12 % a ve středním vzdělávání 3,66 %. Ve srovnání s předchozím školním rokem došlo k nárůstu počtu dětí se speciálními vzdělávacími potřebami mateřských školách. Tento nárůst souvisí se zvýšením počtu dětí navštěvujících předškolní zařízení. Počty žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na základních školách kopíruje snižování celkového počtu žáků, v oblasti středních škol se snížil počet žáků ve speciálních třídách a je nadále zachován trend narůstajícího počtu integrovaných žáků. V tabulce jsou shromážděny údaje o počtech dětí, žáků a studentů v členění podle druhu postižení. Tabulka Děti, žáci a studenti podle druhu postižení Druh postižení: Mateřské školy Základní školy Střední školy speciální třídy individuální integrace speciální třídy individuální integrace speciální třídy individuální integrace Celkem mentální z toho středně těžké z toho těžké z toho

21 hluboké Sluchové Z toho těžké zrakové z toho těžké Vady řeči z toho těžké Tělesné z toho těžké Souběžné více vadami z toho hluchoslepé Vývojové poruchy Autismus Celkem Předškolní vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Cílem předškolního vzdělávání je podpora rozvoje osobnosti a vytvoření předpokladů pro pokračování ve vzdělávání. Z tohoto důvodu je zvláště pro děti se speciálními potřebami účast v předškolním vzdělávání důležitá. Děti mohou využívat všech možností, které školský systém nabízí - individuální či skupinovou integraci v mateřských školách, případně docházku do mateřské školy zřízené pro děti s určitým druhem postižení. Jako součástí výchovně vzdělávacího procesu v předškolním zařízení je dětem se speciálními vzdělávacími potřebami poskytována odborná péče jak pedagogy zařízení, které navštěvují, tak i poradenskými pracovišti (speciálně pedagogická centra, pedagogicko-psychologické poradny). V případě nápravy nebo zmírnění postižení mohou děti navštěvovat běžnou základní školu. V tabulce jsou prezentovány údaje o dětech se speciálními vzdělávacími potřebami v předškolním vzdělávání v členění podle obcí srozšířenou působností. Údaje zahrnují všechny děti docházející do běžných i speciálních mateřských škol bez rozlišení zřizovatele. Počty dětí se speciálními vzdělávacími potřebami jsou téměř stabilní. Mírný nárůst souvisí s nárůstem celkového počtu dětí, které navštěvují předškolní vzdělávání. Tabulka Počty dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v předškolním vzdělávání Obec s rozšířenou Celkem dětí Celkem dětí s SVP Podíl (v %) působností 2008/ / / / / /10 Liberec ,2 7,5 Frýdlant ,1 3,0 Jablonec n. Nisou ,6 3,3 21

22 Tanvald ,2 1,0 Železný Brod ,9 9,9 Česká Lípa ,3 2,7 Nový Bor ,1 5,4 Semily ,3 7,7 Jilemnice ,6 3,0 Turnov ,3 5,8 Celkem ,8 5,1 I v uplynulém roce, tak jako v předchozích letech, došlo ke zvýšení počtu dětí se speciálními vzdělávacími potřebami vmateřských školách. K nejvýraznějšímu nárůstu došlo u dětí s vývojovými poruchami a vadami řeči. Tabulka Děti vyžadující speciální vzdělávání v mateřských školách podle druhu postižení a způsobu integrace, bez rozdílu zřizovatele Druh postižení Způsob integrace speciální třídy individuální speciální třídy individuální 2008/ /2010 Mentální Sluchové Zrakové Vady řeči Tělesné Souběžné více vadami Vývojové poruchy Autisté Třídy v DD Celkem Základní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Povinnou školní docházku musí plnit i žáci se speciálními vzdělávací potřebami. Tabulka zachycuje počty žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v základním vzdělávání v členění podle obcí s rozšířenou působností bez rozlišení zřizovatele. Pro ilustraci je rozlišen obor vzdělávání jednotlivých žáků. Ve všech okresech je patrný pokles žáků v oboru vzdělávání Základní škola, naopak obor Základní škola speciální vykazuje výrazný nárůst počtu žáků v Turnově (v absolutní hodnotě se jedná o 62 žáků), v ostatních okresech jsou počty žáků téměř stabilní. Počty žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se již druhým rokem snižují, což kopíruje demografický vývoj (loňské meziroční srovnání úbytku bylo 138 žáků, letošní srovnání vykazuje úbytek 89 žáků). 22

23 Tabulka Počty žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v základním vzdělávání Obec s ZŠ 1 ZŠ spec. 2 ZŠ 1 ZŠ spec. 2 Celkem žáků s SVP Podíl žáků s SVP rozšířenou působností 2008/ / / / / /10 Česká Lípa ,53 % 6,36 % Frýdlant ,20 % 8,49 % Jablonec nad Nisou ,15 % 2,19 % Jilemnice ,94 % 6,65 % Liberec ,55 % 6,31 % Nový Bor ,02 % 3,06 % Semily ,38 % 7,46 % Tanvald ,76 % 2,72 % Turnov ,23 % 4,45 % Železný Brod ,53 % 3,48 % Celkem ,58 % 5,48 % Vysvětlivky: :1 ZŠ obor vzdělávání C/01 Základní škola, 2 ZŠ spec. - obor vzdělávání B/01 Základní škola speciální Nepatrné rozdíly v počtu postižení dětí v základních školách dle druhu postižení ukazuje tabulka Téměř u všech druhů postižení došlo ke snížení počtu žáků, nejvíce u žáků s mentálním postižením a vývojovými poruchami učení a chování. Vliv na zařazení dětí do jednotlivých druhů postižení bude hrát přehodnocení míry postižení. Tabulka Žáci vyžadující speciální péči v základních školách podle druhu postižení, bez rozdílu zřizovatele Druh postižení: Způsob integrace speciální třídy individuální speciální třídy individuální 2008/ /2010 Mentální Sluchové Zrakové Vady řeči Tělesné Souběžné více vadami Vývojové poruchy učení Vývojové poruchy chování

24 Autisté Celkem Střední a vyšší odborné vzdělávání žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami Střední školy zřizovaných krajem, obcemi nebo soukromými subjekty navštěvovalo celkem 726 žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, v případě vyššího odborného vzdělávání nebyl evidován žádný. Ve srovnání počtu žáků došlo k nepatrnému snížení o 27 žáků oproti loňskému roku (při srovnání předchozích školních roků 2007/08 a 2008/09 došlo k nárůstu o 61 žáků). Tabulka Počty žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami ve středním a vyšším odborném vzdělávání Celkem žáků / studentů Celkem žáků / studentů s SVP Podíl 2008/ / / / / /10 Žáci středního vzdělávání ,5 % 3,4 % Studenti vyššího odborného vzdělávání V následující tabulce lze porovnat změny z hlediska druhu postižení. Nejmarkantnějším ukazatelem je celkový počet žáků ve speciálních třídách, kde došlo k poklesu v absolutních číslech, naproti tomu se zvýšil počet žáků, kteří jsou integrováni. K největší změně došlo u žáků s mentálním postižením. Oproti loňskému roku došlo k poklesu těchto žáků ve speciálních třídách o 45. Tabulka Počty žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami ve středním a vyšším odborném vzdělávání podle druhu postižení, bez rozdílu zřizovatele Druh postižení Způsob integrace speciální třídy individuální speciální třídy individuální 2008/ /2010 mentální Sluchové Zrakové Vady řeči Tělesné S více vadami Vývojové poruchy učení Autisté Celkem

25 2.5.4 Pedagogická asistence Asistenta pedagoga zřizuje ředitel školy spředchozím souhlasem krajského úřadu. Asistent pedagoga je určen dětem, žákům a studentům se speciálními vzdělávacími potřebami a se sociokulturním znevýhodněním a vykonává podpůrné služby při vzdělávání Ve školním roce 2009/10 bylo podáno na odbor školství podáno celkem 88 žádostí o ustanovení funkce asistenta pedagoga pro děti, žáky a studenty se zdravotním postižením ve školách zřizovaných obcemi nebo krajem. Asistenti pedagoga pro děti a žáky se zdravotním postižením Libereckém kraji působili celkem na 60 školách v celkovém počtu přepočtených úvazků 50,01 asistentů pedagoga. Počet asistentů pedagoga v jednotlivých školách a rozsah asistenční služby odpovídá typu a charakteru školy, typu a stupni zdravotního postižení žáků. Asistenti pro žáky ze sociokulturně znevýhodněného prostředí a na soukromých školách jsou financováni z rozvojového programu ministerstva školství. Rozvojový program umožnil zřídit 21 přepočtených úvazků asistentů pedagoga na 18 školách. Ve třech soukromých školách úvazky ve výši 3, Speciální třídy při mateřských a základních školách Při mateřských a základních školách běžného typu lze zřizovat speciální třídy pro zdravotně postižené nebo přípravné třídy pro děti ze sociokulturně znevýhodněného prostředí. Výuka v těchto třídách probíhá podle individuálních vzdělávacích plánů a při nižším počtu dětí nebo žáků. Krajský úřad v souladu se školským zákonem vydává souhlas se zřízením speciální třídy a zavazuje se tak tyto třídy financovat. Ve školním roce 2009/10 vydal odbor školství, mládeže, tělovýchovy a sportu celkem 56 souhlasů se zřízením speciální třídy, z toho 27 v mateřských školách a 29 ve školách základních. Pro žáky ze sociálně znevýhodněného prostření lze zřizovat přípravné třídy základní školy. Tyto třídy zřizují obce se souhlasem krajského úřadu a jsou určené pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, které jsou sociálně znevýhodněné a u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy základní školy vyrovná jejich vývoj. Ve školním roce 2009/2010 bylo zřízeno sedm přípravných tříd, které navštěvovalo celkem 84 dětí. O zařazování dětí do přípravné třídy základní školy rozhoduje ředitel školy na základě písemného doporučení školského poradenského zařízení. U základní školy speciální může být v souladu se školským zákonem zřízen 1-3letý přípravný stupeň určený pro žáky stěžkým mentálním, kombinovaným postižením a autismem. Toto vzdělávání respektuje vývojové zvláštnosti těchto dětí a připraví je k plnění povinné školní docházky. V roce 2009/10 bylo ve 3 třídách zapsáno celkem 19 dětí v přípravném stupni. Tabulka Přehled speciálních tříd a přípravných tříd v běžných školách zřizovaných obcemi ve školním roce 2009/2010 a) Speciální třídy v základních školách: Škola Základní škola, Liberec, U Soudu 369/8, příspěvková organizace 8 Základní škola, Liberec, Broumovská 847/7, příspěvková organizace 1 Základní škola Český Dub, okres Liberec, příspěvková organizace 4 Základní škola Chrastava, nám. 1. máje 228, okres Liberec příspěvková organizace 4 Základní škola Slovanka, Česká Lípa, Antonína Sovy 3056, příspěvková organizace 6 Základní škola a Mateřská škola Studenec, okres Semily 1 Tříd 25