VYCHOVNE-VZDELAVACI PREVENTIVNÍ PROGRAM PRO MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK NORMÁLNÍ JE NEKOUŘIT"

Transkript

1 VYCHOVNE-VZDELAVACI PREVENTIVNÍ PROGRAM PRO MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK NORMÁLNÍ JE NEKOUŘIT" Iva Žaloudíková, Drahoslava Hrubá Anotace: Výzkumné sděleni seznamuje s novým primárně preventivnim programem podpory zdrávi pro mladší školní věk a uvádí výsledky ověřováni účinnosti programu na pilotních školách. Program je určen pro první třídu základní školy a je prezentován v kontextu s ostatními zásadami zdravého životního stylu, jako je zdravá výživa, dostatek pohybové aktivity, duševní zdraví aj. К ověřováni programu byla využita metoda experimentu. Do studie bylo zahrnulo 13 základních škol. Experimentální a kontrolní skupil' a děti byly početně téměř shodné (273 vs. 203). Účinnost byla hodnocena pomoci strukturovaného rozhovoru realizovaného zaškolenými osobami před zahájením programu, p jeho bezprostředním skončeni a opakovaně po uplynuti 4 měsíců. Byla zjišťována úroveň znalostí a postoje děti ke kouřeni. Rovněž bylo hodnoceno kuřácké prostředí v rodinách dětí. Program zlepšil znalosti děti o riziku kouření a posílil postoje děti к nekouření. Byl P 0 ' tvrzen významný vliv kouřících rodičů na příznivější postoje děti ke kouřen!. Klíčová slova: výchova к nekouření, primárně preventivní program, podpora zdraví ve škole, zdravý životni styl. Úvod Kouření tabáku je dnes celosvětově velký problém. Je jedním z největších samostatných rizikových faktorů životního stylu a je jeden z plně prevcntabilních, ovlivnitelných faktorů průkazně poškozujících zdraví. Bránit se aktivně šíření kuřácké epidemie pomocí primárně preventivních programů se stalo etickým příkazem moderní doby. S kouřením začíná většina kuřáků experimentovat už v dětském věku, kdy je organismus více vnímavý ke vzniku závislosti na nikotinu i к poškození různých orgánů při užívání tabáku (Crofton; Simpson 2002). Proto je důležité děti seznamovat s riziky spojenými s tímto chováním a hravou formou přiblížit nebezpečí a důsledky nezdravého životního stylu už v dětském věku. Prevence kouření by měla být nedílnou součástí jakéhokoli preventivního program 11 zaměřeného na podporu zdraví a zdravý z'" votní styl. Je tedy možné a žádoucí zařadí' jej do širšího kontextu působení na mladou populaci. Je rovněž známo, že kouření J 1 - vstupní bránou pro alkohol, marihuanu a další drogy a řadí se mezi toxikománie- Nově uváděný program Normální je n e ' kouřit" je určen pro dčti prvního stupně za kladních škol a poskytuje výchovnč-vzděla vací materiál pro dosud cíleně neoslovenou věkovou kategorii dětí od 6 do 10 let-, iniciován Ligou proti rakovině Praha, ktc 3 rovněž poskytla ekonomické prostředky V r realizaci pilotní studie, zatím první etap* programu. Vypracování metodiky a overe _ účinnosti programu Normální je nekoup bylo provedeno Pedagogickou (PdF) а

2 kařskou fakultou Masarykovy univerzity (MU) v Brně za spolupráce zkušených pedagogů z praxe a studentů obou fakult. Hlavním cílem programu bylo zvýšit úroveň znalostí a ovlivnit žádoucím způsobem postoje dětí ke kouření, které by J'm pomohly dobrovolně zvolit nekuřácký způsob života. Znalosti o zdravotních následcích kouření zdůrazňují především akutní účinky. Program zahrnuje i aktivní uí ast rodičů a usiluje o radikální snížení expozice dětí pasivnímu kouření. V tomto směru vychází z principů CDC Guidelines. Pro primární prevenci kouření u dětí a mládeže byla zpracována Doporučení amenckými Centers for Disease Control (CDC), Па nichž se podíleli odborníci z dalších 29 národních, lokálních a dobrovolných organizací (CDC, 1995). Odborníci se shodli na tom, že škola je vhodným prostředím pro Působení na děti. Pokud programy osloví děti Pre d tím, než zkusí kouřit, jsou jejich vlivy ne jpřiznivčjší. Aby byly dětmi akceptovány, rnus i citlivě vycházet z kulturních, etnických s cioekonomických podmínek každé spoec nosti. Nicméně je možno stanovit obcc- Пе Principy pro jejich tvorbu. Jedním ze základních principů je dopo- ^ení, aby cílené školní programy začínaly Už v Předškolním věku v mateřských školách Pokračovaly v období docházky do základn ' c h i středních škol. Za kritické období imp ementace cílených programů se přitom Pov ažuje 3. až 5. třída základní školy (Sare 'a, etal. 1999). У České republice toto doporučení reali- Je řada programů, z nichž mnohé byly kačeny jako celostátní ověřená a účinná ^ et dika. Pro děti předškolního věku jsou dispo z i c i úspěšně realizované programy 'p a kouřit nebudu a vím proč" (Smolíková; у atinová 1999), iniciovaný Ligou proti ras. vi ně Praha, My nechceme kouřit ani pa- Vnž '\ vytvořený KHS Blansko a Aby děti nekouřily ani pasivně", KHS Klatovy (Hrubá 2001). Pro druhý stupeň základních škol je rozšířen program Kouření a já" (Hrubá 1996), Lékařská fakulta MU v Brně, který je kompatibilní s obdobnými programy zahraničními v zemích EU i USA. V současné době je tento program doplňován dalším Naše třída nekouří", který je českou verzí evropského programu vyhlášeného WHO Nonsmoking Class Competition" (Hrubá 2001). Zahrnuje i prvky léčby závislých dětských a dospívajících kuřáků a je v současné době zaváděn na brněnských školách pod hlavičkou Lékařské fakulty MU Brno. Pro studenty na středních školách byl ověřen program O svém zdraví si rozhodují sám" rovněž jako program Lékařské fakulty MU v Brně (tamtéž). Metodika Pro první etapu určenou dčtem v prvních třídách základních škol byla vypracována metodika rozdělená do 5 lekcí. Děti se s problematikou kouření seznamovaly formou pohádkového příběhu veverky Věrky a dalších lesních zvířátek. Nekuřácký způsob života je prezentován v kontextu s ostatními zásadami zdravého životního stylu (výživa, osobní hygiena, tělesná aktivita, duševní zdraví). Zdravotní účinky kouření na zuby, srdce a plíce jsou přiblíženy videoprogramem s personifikovanými orgány (zub, srdce, plíce) a cigaretou Retkou. Úkoly obsahují scénky (hraní rolí), omalovánky, písničky, hry, pohádky a básničky. Každá jednotlivá lekce je spojena s motivačním pohádkovým příběhem, zaměřeným na různá témata: - lidské tělo a zdraví - posilování zdraví pohybem - srdce - co mu škodí a co prospívá, duševní zdraví - zoubek - co mu škodí a co prospívá, denní hygiena, zdravá výživa - plíce - co jim škodí a co prospívá PE DAGOGIKA roč. LVI,

3 I když protikuřácká tematika v programu dominuje, je zamčřeni lekcí vždy širší. Varuje například před dalšími škodlivými faktory a propaguje možnosti posílení zdraví způsobem, kterému děti rozumějí a akceptují ho. Ke každé lekci jsou dále připojeny návody к použití, detailní metodika, včetně možných návazností na jiné vyučovací předměty. Jednotlivé lekce jsou provázeny jednak situačními ilustracemi, ale i schematickými obrázky, které děti vybarvují. Tyto obrázky jsou součástí pracovních listů, zahrnujících i jednoduchý text, přístupný dětem první třídy. Do výzkumu byly zahrnuty školy, které po oslovení dopisem a vysvětlení programu projevily o výuku zájem. Nebyl uskutečněn náhodný výběr, a proto naše výsledky můžeme interpretovat pouze ve vztahu к našemu souboru. Přcdvýzkum byl proveden s jednou první třídou zkušeným učitelem z praxe, kdy s 25 žáky byla ověřena metodika i postup při intervenci. Pilotní část studie pak realizovali studenti PdF MU, kteří vedli jednotlivé lekce ve 12 školách a hodnotili jejich obsah i formu ve vztahu к reakcím dětí. Jejich připomínky ke každé lekci byly analyzovány a přispěly к modifikacím a korekci původní verze, stejně jako názory třídních učitelů konkrétních tříd. Intervence probíhala 2 týdny v rámci pravidelného vyučování (zejména v předmětech prvouka, výtvarná výchova, pracovní výchova). Třídní učitel se aktivně nezapojoval, ale byl obvykle přítomen výuce. Poskytl pak cenně postřehy a názory na průběh hodiny a celkové hodnocení programu. Pro hodnocení účinnosti programu byl připraven strukturovaný rozhovor, kterým byly vyšetřeny děti ve třídách experimentálních a kontrolních. Většinou byly třidy kontrolní a experimentální paralelními třídami stejné školy, případně školy obdobného typu (sídlištní, okrajové). Z celkového počtu 476 dětí kontrolní skupinu tvořilo 12 tříd, což bylo 203 dětí, a experimentální 13 tříd s 273 dětmi. Účastnily se vždy celé třídní kolektivy první třídy přihlášené základní školy. Experimentální třídy byly voleny podle zájmu kmenových učitelů a s jejich souhlasem s realizací projektu ve třídě. Rozhovor obsahoval deset otázek. Jednalo se o jednu otázku otevřenou s možnosti vlastní odpovědi a devět uzavřených s předem danou volbou odpovědí typu ano, ne, nevím. Příklady použitých otázek ke zjištění rodinného prostředí dětí: Kouří máma? Kouří táta? Kouří děda, babička? Už jsi kuřákovi kupoval cigarety? Budeš taky kouřit? Už jsi připaloval cigarety? Znáš nějakou nemoc, kterou vyvolává kouření? Po* stoj ke kouření dospělých vyjadřovaly děti škálou 1 až 5, známkování jako ve škole- Jedna - moc se mi líbí kouření u žen/mužu, pět - vůbec se mi nelíbí kouření žen/mužu- Další část rozhovoru využívala grafického znázornění zdravých a nezdravých potravin a činností na barevné obrazové příloze. Děj 1 na obrázku měly označit, co je nezdravé- Administrátoři zaškrtli v seznamu na záznamovém archu, co děti označily. Tato část byl» následně vyhodnocena jako znalosti dě" 0 rizikových faktorech pro zdraví. Doplňkovou metodou byla vlastní kresba dětí, kde malovaly, co pokládají za zdravé. Kresba byla zadána instrukcí: Nam a luj a napiš, co je zdravé". Vyhodnocován 3 byla pouze na základě obsahové analý^ jedním posuzovatelem. Protože kresb 3 byla jen doplňkovou metodou, neprovádc jsme náročnější a přesnější vyhodnocen'- Studenti byli zaškoleni к vedení rozho v ru s malými dčtmi (s riziky zkreslení odp 0^ vědí a neverbální komunikace) a zápis" i c jich odpovědí do připraveného archu. byli seznámeni s cíli, obsahem, for" 1 1 metodami výuky dětí a obdrželi přesne. strukcc a detailně připravenou metod' 248

4 1 s materiály (metodika pro učitele i pracovní "sty pro žáky) pro konkrétní výukové lekce. Rozhovory s dčtmi i celou intervenci pěti vyučovacích hodin provádčli/ly vždy dva studenti/studentky v každé třídě. První vyšetření intervenovaných i kontrolních dětí bylo uskutečněno před zahájen 'rn akce. Hned po skončení série 5 lekcí tylo šetření opakováno v experimentální skupině pro zjištění bezprostředních vlivů P r gramu. Další šetření obou skupin se Uskutečnilo po 4 měsících a poskytlo údaje к hodnocení střednědobých vlivů programu. V tomto závěrečném šetření byly dotazníky částečně modifikovány v tom smyslu, že v yběr nezdravých potravin a činností nebyl Udáván formou obrázků, ale textem. Vc třídách s programem byly zaslány rodičům informační dopisy o zahájeni projektu vc třídě jejich dětí. Rodiče pak spolupracovali s dětmi na plnění domácích úkolů a současně jim byly zasílány informace o rizicích kouření a ochraně dětí doma. Po skončení série lekcí byli rodiče osloveni formou dotazníku, aby byla hodnocena jejich odezva na program výchovy к nekouření. Rodiče zde byli osloveni a požádáni o spolupráci proto, aby se zvýšila účinnost programu společným působením školy a rodiny. Odpovědi v dotaznících byly kódovány a zpracovány v programu EP1 INFO (verze 3.3.2), statistické hodnocení výsledků bylo prováděno chí-kvadrát testem. VÝSLEDKY ') Expozice dětí cigaretovému kouři v domácím prostředí ' 2 celkového počtu 476 dětí má kouřící matku téměř čtvrtina a kouřícího otce a prarodiče V ' Ce n ež třetina dčtí. Téměř desetina dětí je v domácím prostředí nebo u příbuzných vystavována cigaretovému kouři. Cigarety jsou dětem doma často dostupné: téměř jedno dítě z deseti rodičům podává či nakupuje, téměř 7 dětí ze sta cigarety dospělým připaluje (tab. 1). těchto ohledech se soubory s programem neliší od kontrolních. Т *Ь. 1: Expozice dětí cigaretovému kouři Expozice dětí cigaretovému kouři v domácím prostředí (v*) Matka kouří 21,3 Otec kouří 33,7 Prarodiče kouří 35,6 Nosí cigarety 9,9 Připaluje cigarety 6,6 Charakteristika dětí rodičů s rozdílným kuřáckým chováním Podle očekávání, kouřící partneři se obvykle sdružují, většina dětí z kuřáckých rodin má a rodiče kuřáky. Děti kouřících rodičů jsou častěji exponovány tabákovému kouři, mají línější přístup к cigaretám a smějí s nimi manipulovat. Kouření matek významněji než v uf ení otců ovlivňuje rozhodnutí dčtí, že budou také kouřit, kouření otců má významný * ta h к frekvenci váhajících děti s nevyhraněnými postoji ke kouření (tab. 2). PE DAGOGIKA roč. LVI,

5 Tab. 2: Charakteristiky dětí rodičů s rozdílným kuřáckým chováním Matka kouří Matka nekouří Otec kouří Otec nekouří Kouří i druhý z rodičů 59,8 27,0 37,7 12,3 Zakouřené prostředí 22,5 9,2 29,0 7,2 Kupuje cigarety 17,6 5,4 17,9 2,9 Připaluje cigarety 19,6 4,1 16,0 2,9 Bude kouřit 10,8 2,2 6,8 2,6 Není rozhodnuto 9,8 5,7 11,1 4,2 3) Postoj ke kouření dospělých Kouření dospělých hodnotí většina dčtí velmi kriticky (známkami 5, případně 4), i když kouření mužů posuzuje více dětí shovívavěji než kouření žen: dvakrát více dčtí hodnotilo kouření mužů známkami 1 a 2 ve srovnání s příznivým postojem ke kouření žen (tab. 3). Při vstupním vyšetření bylo v souboru s programem významně méně dčtí s kritickým názorem na kouření mužů než v souboru kontrolním (p < 0,05). Program jejich postoje ovlivnil tak, že počet dětí negativně hodnotících kouření mužů významně stoupl (o téměř 5 %, Р ^ 0,05) a současně se snížil mezi 1. a 3. vyšetřením počet dětí, které jsou ke kouření žen a mužů velmi tolerantní. Naopak v souboru kontrolním lze pozorovat opačné trendy: rostoucí počet obdivovatelů a pokles kritiků kouření. Rozdíly ovšem nedosáhly statistické významnosti. Tab. 3: Postoj ke kouření dospělých El - experimentální skupina první vyšetřeni, Kl - kontrolní skupina první šetřeni, E3 - experimentální skupina třetí šetřeni, КЗ - kontrolní skupina třetí šetřeni El Kl E3 КЗ, Obdivuje и žen (známka la 2) 1,9 1,4 0,7 Obdivuje и mužů 3,9 2,9 2,6 4,4 Zavrhuje и žen (známka 4 a 5) 96,2 95,7 96,3 94,1 ^ Zavrhuje и mužů 89,2 94,3* 94,1* 90,1 J 4) Znalosti o zdravotních rizicích kouření Ve znalostech o zdravotních rizicích kouření se při vstupním vyšetření děti z obou soubo nelišily. Program, který srozumitelnou formou prezentoval dětem nebezpečí kouření pro plíce a zuby, významně ovlivnil jejich znalosti jak bezprostředně po skončení lekcí, tak ^ střednědobém horizontu (tab. 4). I v kontrolní skupině vzrostl počet dětí uvádějících, že k oll f ní poškozuje srdce, plícc a zuby. Prevalence správných odpovědí jc ovšem při závérec n vyšetření vysoce významně vyšší (zvýrazněno v tabulce hvězdičkami) v souboru ovlivňován programem než v kontrolní skupině (u odpovědí rakovina", srdce", plícc", zuby" p < 0 "

6 Při všech vyšetřcnich se v podstatě nevyskytovaly odpovědi o snížení výkonnosti" nebo»neestetických" či dráždi vých" účincích. V odpovědích, které byly zařazeny souhrnně jako Jiné", se vyskytovaly údaje o možném poškození jater, ledvin, o různých infekčních nemoc ech (nejčastěji chřipce), i o poškození mozku. Tab. 4: Znalosti o zdravotních rizicích kouření (% dětí) experimentální skupina, třetí vyšetřeni, КЗ kontrolní skupina, třetí vyšetřeni E3 КЗ Poškození zdraví 97,4 98,5 Rakovina 51,3*** 32,5 Srdce 5ó,0* * * 13,3 Plíce 68,1*** 28,1 Zuby 16,8*** 3,9 Jiné 20,9 15,8 Postoje dětí к vlastnímu kouření Postoje dětí z obou souborů к vlastnímu kouření byly při prvním vyšetření obdobné: více než 90 % bylo přesvědčeno, že kouřit nebude, 2-4 % chce kouřit a 3-5 % nebylo rozhodnuto ^tab - 5). V souboru s programem se postoje významně nezměnily, naopak v kontrolní skupinž trojnásobně (vysoce významně) stoupl počet nerozhodnutých a naopak o 10 % klesl počet dět í, které jsou v tomto věku rozhodnuté nekouřit. Tab. 5: Postoje dětí к vlastnímu kouření (% dětí), El - experimentální skupina první šetřeni, ^ - experimentální skupina třetí šetřeni, ~ kontrolní skupina první šetřeni. ^ - kontrolní skupina třetí šetřeni 22!? kouřit El 2,3 5,0 92,7 E3 2,9 3,7 93,4 K ,3 КЗ 5,4 11.3* 83,3* p Charakteristiky dětí s rozdílnými postoji к jejich budoucímu kouření ^ o j e dětí к jejich případnému kuřáctví v budoucnosti jsou silně ovlivňovány rodinným Budoucí kuřáci a ti, kteří ještě nejsou rozhodnutí, mají významně častěji kouřící p 0c ll e > jsou exponováni zakouřenému prostředí a mají přístup к cigaretám, s nimiž rovněž c Podnětů dospělých manipulují (tab. 6). Mají také horší znalosti o možných následcích LOGIKA roč. LVI, 2006

7 kouření pro zdraví a o méně vhodných potravinách. Budoucí kuřáci a dosud váhajicí děti mají v porovnání s dětmi rozhodnutými nekouřit méně kritické postoje ke kouření žen a zejména mužů. Tab. 6: Charakteristiky dětí s rozdílnými postoji ke svému budoucímu kouření (% dětí) Kouřit bude Neví Kouřit nebude Kouření poškozuje srdce 15,8 21,2 40,1 Kouření poškozuje plíce 36,8 39,4 52,6 Nezdravé jsou sladkosti 68,4 75,8 85,6 Nezdravé jsou uzeniny 21,1 42,4 48,1 Nezdravé jsou chipsy 68,4 75,8 79,5 Matka kouří 57,9 30,3 19,1 Otec kouří 57,9 54,5 31,4 Zakouřené prostředí 31,6 24,2 6,6 Kupuje cigarety 31,6 18,2 6,6 Připaluje cigarety 36,8 24,2 5,0 Obdivuje kouření mužů 15,8 9,1 2,4 7) Znalosti o rizikových faktorech pro zdraví Vc znalostech o ostatních zdravotních rizikových faktorech, zjišťovaných před zahájeni^ programu, se děti z obou skupin příliš nelišily, s výjimkou nižší frekvence odpovědi o škodlivosti opalování v souboru zapojeném do programu (p < 0,05). U dětí ovlivňovaný^1 programem se významně zvýšily údaje o nezdravých potravinách a možném riziku opálování (tab. 7). Po absolvování programu jsou znalosti v intervenovaném souboru o nezdravých potravinách (sladkosti, uzeniny, chipsy) vysoce významně vyšší (p < 0,001) než vc skup' 11 kontrolní. V té bylo možno pozorovat nárůst správných odpovědí jen o škodlivosti alkoholu a cigaret. Tab. 7: Znalosti dětí o rizikových faktorech (%) dčtí) Znalosti dětí o rizikových faktorech pro zdraví Sladkosti 91,2*** 74,9 Chipsy 85,0*** 70,4 Uzeniny 55,7*** 34,5 Alkohol 96,7 98,5 Cigarety 98,9 98,5 Nadměrné slunění 56,0 48,8 p < 0,05 p<0,01 p < 0,001 E3 КЗ

8 8) Vyhodnocení kresby dětí Byla provedena obsahová analýza kreseb dčtí. To, co děti pokládají za zdravé, měly nakreslit či napsat při vstupnim vyšetření. Nejčastěji uváděly různé druhy ovoce (banány, melouny, jablka, pomeranče, kiwi, třešně, rybíz, hrozny apod.) a zeleniny (mrkev, květák, papr 'ka, brokolice, salát) (tab. 8). Spíše ojediněle bylo označeno tmavé pečivo. Jedna pětina dětí zahrnula do kresb> i zdravé činnosti, jako jc sportování, hry, cvičení (vyjadřované obvykle J a ko míč, švihadlo, kolo, koloběžka, bruslař, lyžař, plavec). Tab. 8: Znalosti dětí o rizicích pro zdraví (% dětí) Znalosti dětí o rizicích pro zdraví Ovoce 91,3 Zelenina 64,8 Mléko a mléčné výrobky 10,7 Ryby 8,3 Tmavé pečivo 2,6 Péče o zuby 6,6 Osobní hygiena 1,9 Sportování 20,0 Příroda 8,7 Jiné 19,2 5) Spolupráce s rodiči V dotaznících rodičů, které se týkaly jen intervenované skupiny, zaslalo vyplněné dotazní- ^ tj. 55,2 % rodičů, převážně matek (88,8 %). Pětina respondentů uvedla, že o programu "УН informováni, přestože školy zasílaly informující dopis prostřednictvím dčtí všem. Jen necelá polovina rodičů spolupracovala s dětmi na domácích úkolech souvisejících Pr gramem (46,5 %), častěji nekuřáci než kouřící rodiče (tab. 9). Ta b. 9: Spolupráce a názory rodičů (% dětí) Spolupráce a názory rodičů s rozdílným kuřáckým chováním Kouří oba Kouří jeden Nekuřáci Počet respondentů 14,0 31,0 95,0 Byli informováni 64,3 67,7 86,3 Spolupracovali 28,6 41,9 51,6 Oceněn! programu 50,0 61,6 65,3 Kritika 0,0 30,8 12,2 Souhlas s programem 78,6 80,6 81,1 PE DAGOGIKA roč. LVI,

9 Ze spolupracujících rodičů většina (64 %) hodnotila pochvalně formu a obsah programu, deset (15%) rodičů mělo určité kritické připomínky: nejčastěji poukazovali na to, že domácími úkoly je rodina zbytečně zatěžována. Dále zpochybňovali vhodnost tématu pro tuto věkovou kategorii dětí, případně uváděli námitky ke grafickému zpracování některých obrázků. Souhlasný názor s realizací výchovně-vzdělávacího protikuřáckého programu, nezřídka doplněný poděkováním, vyjádřilo 79,6 % rodičů. Téměř 15 % nechalo tuto otázku bez odpovědi, necelých 5 % souhlasilo s určitými výhradami. Jen jeden názor byl jednoznačně zamítavý. Diskuse Řada studií ukázala, že dlouhodobá intenzivní protikuřácká výchova, zapracovaná do kurikula spolu s prevencí konzumace alkoholu a užívání nelegálních drog, má lepší výsledky než krátkodobé kampaně (NCI 1990). Postupné prospektivní působení intervencí na všechny věkové kategorie, cílené a věkově specifické rozšiřování okruhů, kterými se programy pro jednotlivě věkové etapy zabývají, má lepší výsledky než programy časově omezené, jejichž účinnost se obvykle za 4 roky zcela vytrácí (Tengs 2001). Program Normální je nekouřit" vyplňuje mezeru v dosavadních protikuřáckých programech pro děti a mládež v České republice. 254 V podmínkách České republiky byla hodnocena řadu faktorů ovlivňujících kuřáctví dětí ve věku let ve studii, která posuzovala účinnost intervenčního programu Kouření a já" (Hrubá 1996): v souladu se zahraniční literaturou (Cowey; Tam 1990, Oloughlin, et al. 1998, Swan, et al. 1990) bylo potvrzeno, že rizikovými faktory pro aktivní kouření těchto dětí jsou rodiče-kuřáci (především matka), sourozenci a kamarádi. Desetileté děti z kuřáckých rodin benevolentněji hodnotily kuřáctví dospělých, měly častěji aktivně kouřící kamarády. Počet těch, které chtěly ve věku 10 let kouřit, byl desetinásobně větší a počet dosud váhajících dvojnásobně větší, pokud rodiče dětí kouřili (Hrubá 1996). V prospektivním sledování bylo možno analyzovat, že děti, které kouří, si častěji osvojují i jiné formy rizikového chování: častěji konzumují alkohol, opíjejí se, experimentují s drogami a s předčasnými sexuálními styky, rizikově se chovají v dopravě, maji nezdravé výživové zvyklosti (Nová, et al. 1997, Hrubá 2000)- Studie programu Normální je nekouřit' ukazuje, že rozdíly v postojích dětí ke kouření se dají odhalit už dříve, ve věku 6-7 le'- Zatímco výsledky studií zaměřených na účinnost intervenčních programů pro děti od 10 let jsou široce dokumentovány, odborná literatura o působení na děti předškolního a mladšího školního věku je chudá. Bezesporu má na tom podíl to, že sledování efektivity programů není v těchto věkových skupinách možné provádět pomocí dotazníku* neboť děti většinou neumějí číst ani psa 1 ' Proto jsme volili kombinovanou metodu řízeného rozhovoru se zaškolenými tazatel'» doplněného kresbami dětí. Hodnocení kreseb s úspěchem využili а к dalšímu použ'" vání doporučují angličtí autoři v hodnocen' znalostí 9-10letých dětí o rizikových fakt ' rech rakoviny (Oackley, et al. 1995). Up 0 ' zorňují na výskyt i žertovných odpovědí (p _ dobně jsme je občas nacházeli i my), ^teíc, však rovněž zahrnovali do výsledků, nebo' je pokládají za charakteristické pro toto v kové období. Z dostupné literatury je zřejmé, že p rcvcn tivní působení i na mladší děti má svá od u vodnční. Kontrolovaná studie progra 1^ uplatňovaného u dětí 4. až 6. tříd základná škol přinesla pozitivní výsledky o zvýs ^ znalostí o riziku drog včetně kouření a zrn ^ nách postojů (Price, et al. 1998). Také P r

10 gram Life Skills Training (LST) mčl prokazatelně příznivě působení nejen na děti druhého stupně základních škol (Botovin, et al. 2000), ale i na žáky 3. tříd, u nichž byl experimentálně ověřován (Botovin, et al. v tisku). Studie je popisována jako použití výehovně-vzdělávacího programu s kontrolou Jeho účinnosti u dosud nejmladší populace ^ti a jednoznačně potvrzuje vhodnost takto Pojaté prevence. Naše pilotní studie oslovila ještě mladší d ěti, žáky prvních tříd. Jeji výsledky jednoznačně dokazují, žc už ve věku 7 let existují rozdíly v postojích dětí ke kouření. Jsou ovlivné ny především kuřáckým prostředím v rodinách, kde vzor kouřících rodičů či prarodičů je potencován tím, že dospělí benevolentně usnadňují dětem přístup ke kuřivu, a dokonce jim umožní, aby s cigaretami man, Pulovaly nebezpečným způsobem. Ke shodám závěrům dospěla i studie z Izraele zahrn 4jící 6 71eté děti z kuřáckých a nekuřáckých r din: přestože znalosti dětí o zdravotních nás ' e dcích kouření byly v obou skupinách obdobné, vysoce významné rozdíly byly v počtu ětí s tolerantními postoji ke kouření a v počtu Jdoucích kuřáků (Brook, et al. 1999).. My jsme pracovali s dětmi 6-71ctými, kde Je Ještě evidentní převládající vliv rodinné- 0 Prostředí na jejich kuřácké postoje. Je znáj* 0. že to, jestli začne dítě kouřit, je jev mullf aktorový, týkající se zvláště vc věku ko- Cm let i vlivu vrstevníků, reklamy, ^édií, dalších autorit a přejatých vzorů dětí. n aší práci jsme se na tento problém zatím ^zaměřovali a nestudovali další faktory blíe - nutné také připomenout, že ovlivnění al stí a postojů к nekouření je sice pozia žádoucí, ale nezajišťuje ještě reálné vání jedince v konkrétních životních siac 'ch. Nám se podařilo v našem prograj. u relativně uspokojivě ovlivnit postoje dčtí ^kouření, které se v tomto věku u dětí ^ЧН. Konkrétní chování jsme zatím ne- sledovali (pouze kupování a připalování cigaret dětí dospělým), neboť děti ve věku 6-7 let ještě nezačínají kouřit. Náš program měl v první fázi příznivé výsledky ve zvýšení znalostí dětí o nejčastějších zdravotních rizicích. Vstupní všeobecné znalosti o tom, že cigarety škodí zdraví, se vlivem programu upřesnily. Pozornost dětí se soustředila na rizika pro životně nejdůležitější orgány-srdce a plíce a na ohrožení zubů, která představují nejčastější onemocnění postihující děti a mládež. Hlavním cílem programuje ovšem ovlivnit postoje dětí ke kouření tak, aby se rozhodly být nekuřáky. V první etapě se úspěšné působení odrazilo v trendech obdivovatelů kouření i v počtu dětí, které již v tomto věku mají tendenci uvažovat o svém budoucím kuřáctví. Výsledky budou zohledněny při přípravě II. etapy pro 2. třídy základních škol a účinnost programu bude nadále sledována obdobným způsobem. V dalších etapách budou dětem předávány další informace o zdravotních následcích kouření, aktivního i pasivního. Zaměři se i na vysvětlení podstaty závislosti a nebezpečí, které představuje, rovněž na sociální a ekonomické důsledky. Některé zahraniční zkušenosti ukazují, že působivé ovlivnění rodičů v rámci programů snížilo signifikantně podmínky pasivní expozice dětí v jejich domovech a projevilo se i vc snížené pohotovosti dětí ke kouření (Jackson; Dickinson 2003, Förster, et al. 1998). Závěr Výsledky hodnocení bezprostředních a střednědobých účinků edukačního programu ukazují, že cíle - zvýšení znalostí a ovlivnění postojů - byly relativně uspokojivě plněny. Rodiěe-kuřáci jednoznačně ovlivňují postoje dětí ke kouře- PEC) AG0GIKA roč. LVI, 2006

11 ní (podporují je) a do jisté míry i jejich povědomí o obecně uznávaných zdravotních rizicích, které je sníženo. Bohužel, kouřicí rodiče projevovali menší zájem o protikuřáckou výchovu organizovanou školou a byli méně ochotni na programu spolupracovat. Výsledky první etapy budou využity při přípravě dalších etap programu pro vyšší třídy základních škol. Literatura: BOTVIN, G.J.; GRIFFIN, K.W.; DIAZ, Т., et al. Preventing illicit drug use in adolescents: Long-term follow-up data from a randomized control trial of a school population. Addictive Behavior, 2000, 25, s BOTVIN, GJ.; GRIFFIN, K.W.; PAUL, E. Macaulay AP: Preventing tobacco and alcohol use among elementary school students through Life Skills Training. Journal of Children and A do les с Substance. [v tisku]. BROOK, U.; MENDELBERG, A.; GALI- LI, A., et al. Knowledge and attitudes of children towards cigarette smoking and its damage. Patient Education and Counseling, 1999, 37, s CENTERS FOR DISEASES CONTROL AND PREVENTION. Guidelines for school health programs to prevent tobacco use and addiction. MMWR, No. RR-2, s. COVEY, L.S.; TAM, D. Depressive mood, the single parent home, and adolescent cigarette smoking. American Journal of Public Health, 1990, 80, s CROFTON, J.; SIMPSON, D. Tobacco a global threat. MacMillan Publishers Lim, 2002, s CSEMY, L. Užívání drog mezi českými a evropskými adolescenty. Trendy a souvislosti. Československá pediatrie, 2003, 58, s FORSTER, J.L.; MURRAY D.M.; WOLF- SON, M., et al. The effects of community policies to reduce youth access to tobacco. American Journal of Public Health, 1998, 88, s HRUBÁ, D. Pasivní kouření a jeho vliv na chování školních děti. Celkové zhodnocení pilotní studie. Hygiena, 1996, 41, s HRUBÁ, D. Primárně preventivní protikuřácké programy v České republice. Hygiena, 2001, 46, s HRUBÁ, D.; KACHLÍK, P. Program Kouření a já ovlivňuje žáky základních školj lz po tři roky. Hygiena, 2000, 45, s JACKSON, С.; DICKINSON, D. Can parents who smoke socialize their children against smoking? Results from the Snwkc-free Kids intervention trial. Tobacco Control, 2003, 12, s NATIONAL CANCER INSTITUTE. School programs to prevent smoking: The Guide to strategies that succeed. DHHS Publication, No. NIH , NOVÁ, E.; HRUBÁ, D.; KACHLÍK, Р; Kuřáctví dospívajících a jeho souvislost s jinými formami nežádoucího chován 1 mládeže. Hygiena, 1997,42, s OACKLEY, A.; BENDELOW, G el Health and cancer prevcnction: kno^' ledge and beliefs of children and younß people. British Medical Journal, ' 310, s OLOUGHL1N, J.; PARADIS, G.; MAUC, L.; GOMEZ, L.S. One-year pr e " dictors of smoking initiation and of со 11 ' tinucd smoking among elementa 7 schoolchildren in multiethnic, low-in c me, innercity neighbourhoods. Tobo c Control, 1998, 7, s PRICE, J.H.; BEACH, P.; EVERETT, ^ et al. Evaluation of a three year urban e mentary school prevention program- J nal of School Health, 1998, 68, s

12 SARVELA, P.D.; MONGE, E.A.; SHAN- NON, D.V.; N AW ROT, R. Age at first use of cigarettes among rural and small town elementary school children in Illinois. Journal of School Health, 1999, 69, s SMOLÍKOVÁ, К.; PALATINOVÁ, A. Normální je nekouřit - Já kouřit nebudu a vim proč. Preventivní program o kouření a zdraví pro předškolní populaci. Praha : Liga proti rakovině, SWAN, A. V.; CREESER, R.; MURRAY, M. When and why children first start to smoke. International Journal of Epidemiology, 1990, 19, s TENGS, Т.О.; OSGOOD, N.D.; CHEN, L.L. The cost-effectiveness of intensive national school-based anti-tobacco education. Results from the Tobacco Policy Model. Preventive Medicine, 2001,33, s MATERIÁL PRO VZDĚLÁVÁNÍ VEDOUCÍCH PRACOVNÍKŮ ŠKOL PROFILE - Professional investigation and learning for headteachers. Handbook for Train er s. Research-based training for headteachers. Comenius 2.1. Hamburk, s. + příl. p firuěka je výstupem tříletého projektu PROFILE - Professional investigation and learn \ n S for headteachers, který v letech podpořila grantem Evropská komise v rám- Programu Socrates Comenius 2.1. Českou účast v projektu, jehož hlavním koordinátorem bylo Ministerstvo vzdělávání a sportu svobodného města Hamburk, vedl Milan Pol z Ústavu Pedagogických věd FF MU Brno. Kromě detailnějších informací o projektu nabízí publikace především soubor čtyř vzděláních modulů určený jednak pro lektory a konzultanty, kteří pracuji s lidmi z vedení škol, a v Jistě míře i pro samotné vedoucí pracovníky škol. Měl by jim především pomoci založit Je j'ch vzdělávací a učební aktivity zřetelněji na datech z relevantních výzkumů. Jednotlivé Moduly jsou zaměřeny na témata Rozvoj vyučováni a učeni ve škole (autoři Franz Rauch? Burgi Wallner z univerzity v Klagenfurtu), Rozvoj zaměstnanců školy (autoři Bohumíra barová a Milan Pol z brněnské Masarykovy univerzity), Rozvoj školy (autoři Hanja Hana Ivo Grossriedcr z Vysoké školy pedagogické v Curychu) a Využíváni dat o výkonech (autoři Christian Lenz, Holger Neumann, Jan Poerschke a Hajo Sassenscheidt z institucí l^ího vzdělávání pedagogických pracovníků v Hamburku). p řiručka je psána v angličtině a je neprodejná, až do vyčerpání zásob však к dispozici U Milana Pola < (mp) P E DAGOGIKA roč. LVI,