SLOVENSKÁ POĽNOHOSPODÁRSKÁ UNIVERZITA V NITRE FAKULTA ZÁHRADNÍCTVA A KRAJINNÉHO INŽINIERSTVA

Transkript

1 SLOVENSKÁ POĽNOHOSPODÁRSKÁ UNIVERZITA V NITRE FAKULTA ZÁHRADNÍCTVA A KRAJINNÉHO INŽINIERSTVA OPTIMALIZACE NÁVRHU AREÁLU GOLFOVÉHO HŘIŠTĚ Z POHLEDU KRAJINNÉ ARCHITEKTURY S APLIKACÍ V LOKALITĚ OBCE SEKULE 2010 Bc. Kateřina SLÁMOVÁ

2 SLOVENSKÁ POĽNOHOSPODÁRSKÁ UNIVERZITA V NITRE FAKULTA ZÁHRADNÍCTVA A KRAJINNÉHO INŽINIERSTVA OPTIMALIZACE NÁVRHU AREÁLU GOLFOVÉHO HŘIŠTĚ Z POHLEDU KRAJINNÉ ARCHITEKTURY S APLIKACÍ V LOKALITĚ OBCE SEKULE DIPLOMOVÁ PRÁCE Studijní program: Studijní obor: Školící pracoviště: Vedoucí diplomové práce: Zahradní a krajinná architektura Zahradní a krajinná architektura Katedra zahradní a krajinné architektury doc. Ing. Ľuboš Moravčík, PhD. Nitra 2010 Bc. Kateřina SLÁMOVÁ

3 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem celou diplomovou práci na téma "Optimalizace návrhu areálu golfového hřiště z pohledu krajinné architektury s aplikací v lokalitě obce Sekule" vypracovala samostatně s použitím dostupné, uvedené literatury a internetových zdrojů ve smyslu platných předpisů pro zpracování diplomové práce. Jsem si vědoma zákonných důsledků v případě, že níže uvedené údaje nejsou pravdivé. V Nitře, duben 2010 Kateřina Slámová

4 Poděkování Na prvním místě bych chtěla moc poděkovat svojí rodině, která mě v tomto významném období velice podporovala, stála při mně a věnovala mi spoustu svého volného času. Také bych chtěla touto cestou poděkovat svému školiteli, panu doc. Ing. Ľubošovi Moravčíkovi, Ph.D., za pomoc a odborné vedení při vypracovávání mojí diplomové práce. A můj dík také patří všem konzultantům, za jejich cenné zkušenosti a rady. Děkuji všem.

5 ZADÁNÍ ZÁVĚREČNÉ PRÁCE V AKADEMICKÉM ROCE 2009/2010 Jméno a příjmení : Bc. KATEŘINA SLÁMOVÁ Forma studia : DENNÍ Ročník : I. ARI Studijní program : ZAHRADNÍ A KRAJINNÁ ARCHITEKTURA Typ závěrečné práce: diplomová práce Téma diplomové práce: OPTIMALIZACE NÁVRHU AREÁLU GOLFOVÉHO HŘIŠTĚ Z POHLEDU KRAJINNÉ ARCHITEKTURY S APLIKACÍ V LOKALITĚ OBCE SEKULE Anotace: Na začátku se v diplomové práci zabývám hlavně historií golfu, snažím se také nalézt a pochopit podstatu golfu a jeho vnitřní filozofii, protože teprve s těmito informacemi může architekt vytvořit něco nového, dobrého a posunou tuto tématiku dál. Zabývám se také založením a údržbou golfového hřiště, jeho jednotlivými částmi a prvky. Samozřejmě nedílnou součástí toho jak vše komplexně pochopit, je zjistit a prezentovat, jaký může mít golfové hřiště vliv na životní prostředí, ve kterém se vyskytuje. Téma optimalizace golfového hřiště je aplikováno na vybraný golfový areál v obci Sekule. Výsledek diplomové práce je v úrovni všeobecných teoretických doporučení, které vyplývají ze sumarizace nejčastěji se vyskytujících chyb při tvorbě golfových středisek a areálů, popřípadě doporučení, jak se těmto chybám dá v budoucnu předcházet. Další úrovní práce jsou konkrétní optimalizační změny ve vybraném golfparku Sekule. A na závěr jsem se snažila odpovědět na otázku, kudy by se mohl golf ubírat. Školící pracoviště : KATEDRA ZAHRADNÍ A KRAJINNÁ ARCHITEKTURA Vedoucí diplomové práce : DOC. ING. ĽÚBOŠ MORAVČÍK, PH.D. Jazyk, ve kterém bude diplomová práce zpracována: ČESKÝ V Nitře dne:

6 ABSTRAKT V diplomové práci je otevřeno téma golfu a jeho vztahu s krajinou a se všemi aspekty, které tato velká oblast v sobě zahrnuje. Zabývat se golfem není v dnešní době nic jedinečného. Golf ve vztahu s krajinou jsou poměrně diskutovanými tématy, hlavně pro spoustu ekologů, krajinářů, ochránců přírody a dalších souvisejících profesí, které jsou pro realizaci a údržbu golfového areálu nezbytné. Golf se žene kupředu mílovými kroky, například v České republice bylo v roce 1995, golfových hřišť tolik, že by se daly spočítat na prstech obou rukou, ale dnes jich už máme přes 80 a to vše za posledních 14 let. Je pravda, že na Slovensku je situace o něco zdrženlivější, ale o tom všem podrobněji pojednává tato diplomová práce na téma: Optimalizace návrhu areálu golfového hřiště z pohledu krajinné architektury s aplikací v lokalitě obce Sekule Na začátku se diplomová práce zabývá hlavně historií golfu, kde golf vznikl a proč zrovna tam. Snaží se přijít na to proč se golf u nás začíná hrát a proč se s tím v tak velkém měřítku začíná až v posledních dvaceti letech. Snaží se také nalézt a pochopit podstatu golfu a jeho vnitřní filozofii, protože teprve s těmito informacemi může architekt vytvořit něco nového, dobrého a posunou tuto tématiku dál. V kapitole Současný stav řešené problematiky se dále zabývá založením a údržbou golfového hřiště, jeho jednotlivými částmi a prvky. Samozřejmě nedílnou součástí toho jak vše komplexně pochopit, je zjistit a prezentovat, jaký může mít golfové hřiště vliv na životní prostředí, ve kterém se vyskytuje. posouvají dopředu, a tak ani při navrhování golfových hřišť nelze stát na místě, ale je potřeba o těchto technologiích a možnostech vědět a rozvíjet je tak, aby přinášeli užitek nejen golfistům, ale měli i pozitivní vliv na životní prostředí, přírodu a okolní krajinu. Výsledek diplomové práce je jak v úrovni všeobecných teoretických doporučení, které vyplývají ze sumarizace nejčastěji se vyskytujících chyb při tvorbě golfových středisek a areálů, popřípadě doporučení, jak se těmto chybám dá v budoucnu předcházet. Další úrovní práce jsou konkrétní optimalizační změny ve vybraném golfparku Sekule, jejichž výstup bude prezentovaný formou návrhů. Diplomová práce, se snažila minimalizovat často opakované chyby, které se na golfových hříštích dělají a najít řešení, jak optimalizovat golfovou krajinu. Práce se snažila odpovědět na otázku, kudy by se měl golf ubírat. KLÍČOVÁ SLOVA: golf, golfová hřiště, vliv, krajina, příroda, životní prostředí, optimalizace Téma optimalizace golfového hřiště je aplikováno na vybraný golfový areál v obci Sekule. Zde se také musela podrobně rozebrat celá situace a zjistit všechny přírodní či antropogenní prvky, na které může mít výstavba rozsáhlého rekreačně - turistického areálu vliv, včetně zhodnocení návrhu územního systému ekologické stability a popisu chráněných a významných biotopů v dané lokalitě. Dále jsou v diplomové práci uvedené jednotlivé hodnocení stavu krajiny, 1. v současné době, 2. hodnocení vlivu golfparku na krajinu, při realizaci a následné údržbě projektu a 3. hodnocení krajiny a životního prostředí, pokud by se golfpark nerealizoval, tzn. jeho předpokládaný vývoj. Cílem diplomové práce je odpovědět na otázky typu. Nejsou golfová hřiště příliš drastickou změnou v krajině? A jak tyto změny dělat co nejšetrněji? A poznáme tu správnou mez, abychom si krásy naší země definitivně nezničili? Jak golfové hřiště zatěžuje krajinu, čím ji nenávratně poškozuje? Důležité je i zjistit, jak by se negativním vlivům dalo zabránit nebo je alespoň eliminovat a omezit výskyt negativních prvků v krajině. Existuje spoustu nových poznatků a technologie se stále 5

7 ABSTRAKT V diplomovej práci je otvorená téma golfu a jeho vzťahu s krajinou so všetkými aspektmi, ktoré táto veľká oblasť v sebe zahŕňa. Venovať sa golfu nie v dnešnej dobe nič jedinečné. Golf vo vzťahu s krajinou sú v súčasnosti pomerne diskutovanými témami, hlavne pre mnohých ekológov, krajinárov, ochrancov prírody a ďalších súvisiacich profesií, nevyhnutných pre realizáciu a údržbu golfových areálov. Či sa nám to páči, alebo nie, golf sa ženie dopredu míľovými krokmi aj v našich krajinách. V Českej republike bolo napríklad v roku 1995 golfových ihrísk iba toľko, že by sa dali spočítať na prstoch oboch rúk, ale dnes ich už máme viac ako 80. To všetko za posledných 14 rokov. Je pravda, že na Slovensku je situácia o niečo zdržanlivejšia a o tom všetkom podrobne pojednáva moja diplomová práca na tému : Optimalizácia návrhu areálu golfového ihriska z pohľadu krajinné architektúry s aplikáciou vo lokalite obce Sekule. Na začiatku sa diplomová práca zaoberá hlavne históriou golfu, kde golf vznikol a prečo práve tam. Snaží sa prísť na to, prečo sa golf u nás začína hrať a prečo sa s tým začína v takom rozsahu až v ostatných dvadsiatich rokoch. Snaží sa tiež nájsť a pochopiť podstatu golfu a jeho vnútornú filozofiu, pretože až s tými informáciami môže architekt vytvoriť niečo nové, dobré a posunúť túto tému ďalej. V kapitole Súčasný stav riešenej problematiky sa zaoberá založením a údržbou golfového ihriska, jeho jednotlivými časťami a prvkami. Samozrejme neoddeliteľnou súčasťou toho, ako všetko komplexne pochopiť, je zistiť a prezentovať to, aký vplyv na životné prostredie v ktorom sa vyskytuje môže golfové ihrisko mať. Tému optimalizácie golfového ihriska je aplikováné na vybraný golfový areál v obci Sekule. Tu sa tiež musela podrobne rozobrať celá situácia a zistiť všetky prírodné alebo antropogénne prvky, na ktoré môže mať výstavba rozsiahleho rekreačno-turistického areálu vplyv, vrátane zhodnotenia návrhu územného systému ekologickej stability a opisu chránených a významných biotopov v danej lokalite. Ďalej sú v diplomovej práci uvedené jednotlivé hodnotenia stavu krajiny : 1. v súčasnej dobe, 2. hodnotenie vplyvu golfparku na krajinu, pri realizácii a následne údržbe projektu a 3. hodnotenie krajiny a životného prostredia, v prípade, že by sa projekt golfparku nerealizoval, tzn. Jeho predpokladaný vývoj. zaťažuje golfové ihrisko krajinu a čím ju nenávratne poškodzuje? Dôležitým krokom je tiež zistenie, ako by sa dalo negatívnym vplyvom zabrániť alebo aspoň ich eliminovať a obmedziť výskyt negatívnych prvkov v krajine. K dispozícii máme veľké množstvo nových poznatkov a technológie sa tiež posúvajú dopredu, čo sa premieta aj do stavby a navrhovania golfových ihrísk. Je však potrebné o týchto technológiách a možnostiach vedieť a rozvíjať ich tak, aby prinášali úžitok nielen hráčom golfu, ale aby mali pozitívny vplyv aj na životné prostredie, prírodu a okolitú krajinu. Výsledok diplomovej práce je na úrovni všeobecných teoretických odporúčaní, ktoré vyplývajú zo zhromaždenia najčastejšie sa vyskytujúcich chýb pri tvorbe golfových stredísk a areálov, prípadne odporúčaní ako predchádzať v budúcnosti týmto chybám. Ďalšou úrovňou práce sú konkrétne optimalizačné zmeny vo vybranom golfparku Sekule, výstup ktorých bude prezentovaný formou návrhov. Diplomová práca, sa snažila minimalizovať často opakované chyby, ktoré sa na golfových ihriskách nachádzajú a nájsť riešenia, ako optimalizovať golfovú krajinu. A hoci sa som sa snažila odpovedať aj na otázku, ktorým smerom by sa mal golf uberať. KĽÚČOVÉ SLOVÁ: golf, golfové ihrisko, vplyv, krajina, príroda, životné prostredie, optimalizácia Cieľom diplomovej práce je odpovedať na tieto otázky : Nie sú golfové ihriská príliš drastickým zásahom do krajiny? Ako tieto zásahy robiť čo najšetrnejšie? Poznáme správnu hranicu, ktorá sa nedá prekročiť, aby sme si krásy našej krajiny definitívne nezničili? Akým spôsobom 6

8 ABSTRACT The thesis topic deals with golf and its relationship to the landscape and all aspects that such a large field of study implies. Dealing with golf is nothing unique nowadays. Golf in relation to the landscape are quite discussed topics especially for many ecologists, landscapers, conservationists and other related professions that are necessary for the implementation and maintenance of a golf course. Golf is rushing forward with giant steps, e.g. in the Czech Republic in 1995 there were so many golf courses that could be counted on the fingers of both hands, but today we have there over 80 and all this for the past 14 years. It is true that the situation in Slovakia is somewhat more restrained, but this diploma thesis deals with all of this in the topic: The Optimalization of Golf Course Design from the Perspective of Landscape Architecture with aplication in the Selected Locality of Sekule. At the beginning the diploma thesis deals with the history of golf, where golf was established and why there. It tries to figure out why golf is starting to being played in our place and why one starts with it in such a large scale in recent twenty years. It also strives to identify and understand the nature of golf and its inherent philosophy, because only with such information an architect can create something new, good and move this topic forward. In the chapter Current Status of Solved Questions the thesis further deals with the establishment and maintenance of a golf course, its particular parts and components. Naturally an integral part of its comprehensive understanding is to figure out and present what impacts may have a golf course on the environment in which it is situated. The topic of golf course optimalization is applied to the selected golf course in the village of Sekule. Here it was necessary to analyze the whole situation and find out all natural and anthropogenic elements at what a construction of an extensive recreational-tourist site may have influence, including the evaluation of the proposal of ecological stability of territorial system and the description of protected and important biotopes in the locality. Furthermore there are presented particular landscape assessments; 1. in nowadays, 2. golfpark assessing the impact on the landscape, 3. landscape and environment assessment, in case the golfpark project would not be realized, i.e. its anticipated outlook. impacts could be avoided or at least eliminate them and reduce the incidence of negative elements in the landscape. There is a lot of new knowledge and technology is moving forward, so consequently it is not good to stay at one place while designing the golf courses in this respect, but it is necessary to know about these technologies and opportunities and thus develop them in a way they would bring benefits not only to the golfers but also would have positive impacts on the environment, nature and surroundings. The result of the thesis is both on the level of general theoretical recommendations that arise from the summarization of the most frequently occurring mistakes in creating golf centres and courses, eventually recommendations as these mistakes can be prevented in the future. Other levels of thesis are contrete opminalization changes in the golfpark of Sekule, whose output will be presented in the form of proposals. Diploma thesis, tried to minimise repeating mistakes that are done on the golf courses, and to find solutions how to optimise the golf landscape. The work tried to answer the question through which way should golf move forward. KEYWORDS: golf, golf courses, impact, landscape, nature, environment, optimization The main aim of the diploma thesis is to answer the questions of the following kind. Is not golf courses too drastic change to the landscape? How to do these changes the most sparingly? Do we know the right margin so as to prevent the destruction of country beauties? How a golf course burdens the landscape and whereby it can damage it irretrievably? It is important to find out how the negative 7

9 OBSAH SLOVNÍK GOLFOVÝCH TERMÍNŮ 11 ÚVOD 13 1 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY VZNIK A POČÁTKY GOLFU ROZVOJ GOLFU POČÁTKY GOLFU V ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH ZEMÍCH POČÁTKY GOLFU V ČESKÝCH ZEMÍCH KARLOVY VARY A MARIÁNSKÉ LÁZNĚ VE DVACÁTÝCH LETECH VOLEŠOVICE VE DVACÁTÝCH LETECH TŘICÁTÁ LÉTA, VSTUP ČESKÉHO GOLFU NA MEZINÁRODNÍ SCÉNU GOLF PO II. SVĚTOVÉ VÁLCE POČÁTKY GOLFU NA SLOVENSKU PIEŠŤANY VE DVACÁTÝCH LETECH SOUČASNOST GOLF V ČESKU A NA SLOVENSKU GOLFOVÉ HŘIŠTĚ V ČECHÁCH MARIÁNSKÉ LÁZNĚ KARLOVY VARY KARLŠTEJN GOLFOVÉ HŘIŠTĚ NA SLOVENSKU PIEŠŤANY TATRANSKÁ LOMNICE GOLF VE SVĚTĚ ST. ANDREWS - OLD COURSE NORSKO - NORTH CAPE GOLF CLUB ARGENTINA - USHUAIA GOLF CLUB GRONSKO BOLÍVIE - LA PAZ GOLF CLUB ČÍNA - PEKING AUSTRALIE - ALICE SPRINGS ZAKLÁDÁNÍ GOLFOVÉHO HŘIŠTĚ TECHNICKÉ PRVKY GOLFOVÉHO HŘIŠTĚ GREEN, JAMKOVIŠTĚ TEE, ODPALIŠTĚ FAIRWAY, DRÁHA BUNKER, PÍSKOVIŠTĚ KROKY PŘED VÝSTAVBOU GOLFOVÉHO HŘIŠTĚ VÝSTAVBA GOLFOVÉHO HŘIŠTĚ PROCES VÝSTAVBY PROVOZ A ÚDRŽBA GOLFOVÉHO HŘIŠTĚ ÚKONY ÚDRŽBY GOLFOVÝCH HŘIŠŤ KROKY ÚDRŽBY GOLFOVÉHO HŘIŠTĚ KOSENÍ GREEN, JAMKOVIŠTĚ TEE, ODPALIŠTĚ FAIRWAY, HRACÍ DRÁHA ROUGH - OKOLÍ HRACÍ DRÁHY HNOJENÍ OPATŘENÍ A ÚDRŽBA TRÁVNÍKU VERTIKÁLNÍ ŘEZ TRÁVNÍKU (VERTIKUTACE) PROVZDUŠNĚNÍ PŮDY (AERIFIKACE) OCHRANA ROSTLIN HOUBY A PLÍSNĚ PLEVEL MECHY A ŘASY ŽIVOČICHOVÉ A ŠKŮDCI 30 8

10 OŠETŘOVÁNÍ GOLFOVÝCH HŘIŠŤ ODSTRAŇOVÁNÍ LISTÍ DOSÉVÁNÍ ZLEPŠOVÁNÍ FYZIKÁLNO-CHEMICKÝCH VLASTNOSTÍ PŮDY POROVNÁNÍ GOLFU SE SJEZDOVÝM LYŽOVÁNÍM VLIV GOLFOVÉHO HŘISTĚ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ROZDĚLENÍ HŘIŠŤ Z EKOLOGICKÉHO POHLEDU VLIV GOLFOVÝCH HŘIŠŤ NA KRAJINU NEGATIVNÍ DOPAD NA LOKÁLNÍ VODNÍ ZDROJE NEGATIVNÍ VLIV NA DOSTUPNOST LOKÁLNÍCH VODNÍCH ZDROJŮ NEGATIVNÍ DOPAD NA LIDSKÉ ZDRAVÍ NEGATIVNÍ VLIV NA LOKÁLNÍ EKOSYSTÉMY NEGATIVNÍ VLIV NA LOKÁLNÍ BIOTOPY MOŽNOSTI ŘEŠENÍ VÝBĚR MÍSTA PRO GOLFOVÉ HŘIŠTĚ VELIKOST GOLFOVÉHO HŘIŠTĚ PROJEKTOVÁNÍ GOLFOVÉHO HŘIŠTĚ EKOLOGICKÉ ZÁSADY ÚDRŽBY SHRNUTÍ 36 2 CÍL PRÁCE 37 3 METODIKA A MATERIÁLY METODIKA PRÁCE A METODY ZKOUMÁNÍ CHARAKTERISTIKA OBJEKTU ZKOUMÁNÍ PRACOVNÍ POSTUP A METODY VYHODNOCENÍ ZPŮSOB ZÍSKÁVÁNÍ ÚDAJŮ A JEJICH ZDROJE POUŽITÉ METODY VYHODNOCENÍ A INTERPRETECE VÝSLEDKŮ ROZBOR ÚZEMÍ POLOHA GOLFPARKU SEKULE PROSTOROVÁ CHARAKTERISTIKA GOLFPARKU SEKULE INICIÁTOŘI PROJEKTU GOLFPARK SEKULE TECHNICKÉ PARAMETRY HŘIŠTĚ ROZLOŽENÍ POZEMKŮ GOLFPARKU SEKULE NÁVRH URBANISTICKÉHO ŘEŠENÍ GOLFPARKU SEKULE PRIMÁRNÍ KRAJINNÁ STRUKTURA OROGRAFICKÉ CELKY PEDOLOGICKÉ POMĚRY GEOLOGICKÉ POMĚRY KLIMATOLOGIE VĚTRNOST SRÁŽKY HYDROLOGICKÉ POMĚRY SEKUNDÁRNÍ KRAJINNÁ STRUKTURA ZEMĚDĚLSKÁ PŮDA FLORA DŘEVITÁ VEGETACE FAUNA VÝZNAMNÉ MIGRAČNÍ KORIDORY ŽIVOČICHŮ VODNÍ TOKY A VODNÍ PLOCHY SÍDELNÍ ÚTVARY PRŮMYSL ZEMĚDĚLSTVÍ LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ TĚŽEBNÍ AREÁLY VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA TERCIÁLNÍ KRAJINNÁ STRUKTURA SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ HISTORICKÝ VÝVOJ ÚZEMÍ SPORT, TURISTIKA A CESTOVNÍ RUCH V OBLASTI GOLFOVÁ HŘIŠTĚ V KRAJI STÁVAJÍCÍ ZAŘÍZENÍ TURISMU, SPORTU A REKREACE V OBCI SEKULE 45 9

11 CYKLISTICKÉ TRASY V BLÍZKOSTI ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ GOLFPARKU SEKULE TURISTICKÉ TRASY V OKOLÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ GOLFPARKU SEKULE PAMÁTKY ROZVOJOVÉ PROJEKTY CESTOVNÍHO RUCHU OBLASTI OBCE SEKULE KRISTKOVA PODYJSKÁ GLYPTOTÉKA BAŤŮV KANÁL ARCHEOPARK AQUAPARK SEKULE ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ CHRÁNĚNÉ, VZÁCNÉ A OHROŽENÉ BIOTOPY V GOLFPARKU CHKO ZÁHOŘÍ NIVA ŘEKY MORAVY KAČENKY ZÁHORSKÉ POMORAVÍ HODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU CELKOVÉ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ NA ÚZEMÍ GOLFPARKU HODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH ZMĚN NA ÚZEMÍ GOLFPARKU, JAKO DŮSLEDEK VÝSTAVBY A ÚDRŽBY NÁVRH DOPRAVNÍHO ŘEŠENÍ NA ÚZEMÍ GOLFPARKU STATICKÁ A HROMADNÁ DOPRAVA NÁROKY NA PARKOVÁNÍ LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ NA ÚZEMÍ GOLFPARKU SPOTŘEBA VODY ODHAD NÁROKŮ NA ZÁVLAHY GOLFOVÉHO HŘIŠTĚ ZÁSOBOVÁNÍ ÚZEMÍ GOLFOVÉHO PARKU VODOU PŘEHLED PRACOVNÍCH PŘÍLEŽITOSTÍ V GOLFOVÉM PARKU PROCENTUELNÍ ZASTOUPENÍ POZEMKŮ NA ÚZEMÍ GOLFPARKU KRAJINNÝ OBRAZ HODNOCENÍ ÚZEMÍ PŘI NEREALIZOVANÉ VÝSTAVBĚ A ČINNOSTI GOLFPARKU OPTIMALIZACE ŘEŠENÍ V AREÁLU GOLFOVÉHO HŘIŠTĚ 52 4 VÝSLEDKY PRÁCE KLASIFIKACE PROBLÉMŮ NAVRHOVANÝCH GOLFOVÝCH HŘIŠŤ DOTKNUTÉ SUBJEKTY OPAKOVANÉ CHYBY NAVRHOVANÝCH GOLFOVÝCH HŘIŠŤ MOŽNOSTI ŘEŠENÍ CHYB PŘI NAVRHOVÁNÍ GOLFOVÉHO HŘIŠTĚ KLASIFIKACE CHYB V NÁVRHU GOLFPARKU SEKULE POZITIVA NÁVRHU GOLFPARKU SEKULE OPTIMALIZACE NÁVRHU GOLFPARKU SEKULE ÚDRŽBA PARKOVIŠTĚ PROTIHLUKOVÝ VAL OTEVŘENOST VEŘEJNOSTI ARCHITEKTURA MOBILIÁŘ GOLF JAKO PROCHÁZKA PO KRAJINĚ ZMĚNY NA GOLFOVÉM HŘIŠTI 58 5 GRAFICKÁ PŘÍLOHA 59 6 DISKUZE 81 7 ZÁVĚR 82 8 RESUMÉ 83 9 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY PŘÍLOHY KOMPOZIČNĚ-PROSTOROVÁ ANALÝZA SCENÉRIE KRAJINY KRAJINNÁ STRUKTURA KRAJINNÁ STRUKTURA DOTKNUTÉHO ÚZEMÍ GOLFPARKU SEKULE 51 10

12 SLOVNÍK GOLFOVÝCH TERMÍNŮ ALBATROS výsledek na jamce zahraný tři rány pod par (normou jamky) GREEN FEE poplatek za hru BACKSPIN zpětná rotace míčku po odpalu BIRDIE anglicky ptáček (vyslovuje se na hřišti jako berdy), výsledek na jamce zahraný na jednu ránu pod par BOGEY výsledek na jamce hraný jednu ránu nad par BUNKER písková překážka chránící green CADDIE nosič holí a výstroje a zároveň jediná osoba, která smí při hře radit CARRY vzdálenost, kterou uletí míček přímo vzduchem bez doběhu po zemi DIVOT řízek-drn, který je po úderu vyseknut z trávy DOGLEG zatáčející fairway DOUBLE BOGEY výsledek na jamce zahraný dvě rány nad par DRIVE rána z odpaliště DRIVER dřevo číslo jedna, nejdelší hůl používaná z odpaliště na nejdelší odpaly DRIVING RANGE cvičné odpaliště, louka pro dlouhou hru DROP spuštění míčku z ruky z výše ramen po zahrání míčku mimo hřiště DROPPING ZONA místo určené k dropování (upuštění míče) DŘEVO hůl na dlouhou hru EAGLE výsledek zahraný dvě rány pod par jamky FADE rána, stáčející se za letu mírně doprava FAIRWAY dráha mezi odpalištěm a jamkovištěm, která je ještě krátce střižena FAIRWAY WOOD další dlouhá hůl, obvykle číslo 2-5 FLAG praporek na označení jamkoviště - po odehrání míčku na green se při patování vyndává a pokládá na zem FLIGHT skupina hráčů při hře, maximálně čtyři FORE výkřik, kterým se upozorňuje na nebezpečí zranění (většinou odpálený míček směrem na jiné hráče) GAGARIN vysoká, strmě padající rána GREEN nejníže střižená plocha kolem jamky GRIP rukojeť hole a také označení pro úchop (držení) hole HANDICAP HCP číslo vyjadřující výkonnost hráče. Čím nižší, tím lepší. U profesionálů se HCP již neuvádí. Číslo vyjadřuje kolik ran nad normu (par hřiště) by měl hráč potřebovat k odehrání kola. U nás je to počáteční HCP 54. HOOK rána stáčející se při úderu doleva CHIP přihrávka na green, také druh úderu, kterým se dostává míček na green IMPACT okamžik trefení míčku hlavou hole JAMKOVKA hra na jamky. Hraje se o vítězství na každé jamce, kdy za vítězství je bod, stejný počet ran polovina bodu a prohru nula. Skore vzniká postupným sečítáním a odečítáním vítězství po každé jamce a hra se může ukončit v okamžiku, kdy na posledních třech jamkách vede jeden hráč 4:0 a druhý tedy ztratil šanci. LÍC HOLE úderová plocha hlavy hole LOB vysoká krátká rána LOFT sklon úderové plochy hlavy hole MARKER zapisovatel skóre na kartě MARKOVÁTKO předmět k označení pozice míčku na jamkovišti (často se používají mince) MULLIGAN v přátelské hře označení pro beztrestné hraní další rány po neúspěšném odpalu, kdy míček jen spadne z týčka nebo si to zamíří rovnou do lesa nebo vodní překážky OUT hranice hřiště označena bílými kolíky PAR - norma jamky, která udává, na kolik úderů by ji měl zahrát velice dobrý hráč, mající handicap nula - norma celého hřiště, která je součtem norem všech osmnácti jamek PAR HŘIŠTĚ součet parů na všech jamkách (norma hřiště) PITCHMARK důlek po dopadu míčku na greenu - je třeba ho vypíchnout PITCH krátká vysoká rána 11

13 PUTT rána na jamkovišti putterem PUTTER speciální hůl určená převážně ke hře na greenu nebo těsně kolem něj ROUGH hustá tráva mimo fairway SAND WEDGE SCORE CARD hůl určená převážně pro hru z písku v bunkru skóre karta - sčítací lístek, kam se zapisují výsledky z jednotlivých jamkovišť SET sada holí SLICE úder stáčející se doprava SPIN rotace míčku STABLEFORD SWEET SPOT SLAJSOVAT soutěž, kdy se sčítají získané body za celé kolo ideální bod líce hole pro trefení míčku hrát slice, údery stáčející se doprava TEE odpaliště, ze kterého se začíná hrát každá jamka. Odpaluje se ze stojánku zvaného týčko. TEE TIME startovní čas VYPICHOVÁTKO pomůcka pro upravení důlku po odpalu míčku na jamkoviště, může se použít také týčko WEDGE krátká hůl s velkým sklonem úderové plochy ŽELEZO typ hole většinou od čísla 3-9, nejnižší číslo je nejdelší hůl ŽILETKA železo s kovanou hlavou hole (Slovník golfových termínů, 2010) Obr. 1 [Golfový trávník] 12

14 ÚVOD Golf v současnosti hraje na celé planetě přes 60 miliónů lidí a to na více než hřištích rozesetých po všech kontinentech. Čím více se moderní civilizace vzdaluje od života spjatého s přírodou, tím více se do přírody chceme vracet kvůli odpočinku. (Halada, 2009, a) Golf není pouze sportovní aktivita golf znamená sociální interakci, setkávání, firemní akce, dobré jídlo, kvalitní ubytování, příjemné prostředí golfová turistika předpokládá rozvinutou turistickou infrastrukturu a kvalitní služby. (Pohled CzechTourism, 2010) myšlenka ještě není možná, ale je načase se jí zabývat, protože i přes všechny hendikepy, které zahraniční zahradní architekti, ve vztahu s naší krajinou, zvyky atd. mají, jsou stále lépe odborně a zkušenostně vybaveni než my. Je na čase s tím něco dělat. Tento sport se od ostatních liší tím, že k tomu aby jsme si ho zahráli není třeba mít výjimečnou fyzickou kondici. V golfu můžeme vyniknout i tehdy, jestliže nejsme obdařeni přirozeným sportovním talentem, který je u jiných sportů nutný. (Strege, 2001) Tudíž zahrnuje široké a různorodé spektrum hráčů. A tak počet hráčů není nijak omezen a řady golfistů se mohou směle nesměle rozšiřovat. Na olympijských herách v roce 2016 se v Rio de Janeiru představí i tento sport. Významně se o to zasadil i Peter Dawson, výkonný šéf klubu Royal & Ancient v St. Andrews. Golf se předvede v klasické hře na 72 jamek na rány pro muže i ženy po 60 účastnících. Rozhodli o tom zástupci Mezinárodního olympijského výboru na svém zasedání v Kodani, informuje o tom agentura Reuters. Golf ale na olympijských hrách nebude žádným nováčkem, ale vrátí se zpět na scénu po 112 letech. Naposledy tomu tak bylo v programu tohoto sportovního svátku v roce 1904 v St. Louis, ve Skotsku. (Rambousek, 2009, a) Tento sport se rozvíjí rychle, ať se nám to líbí nebo ne. V Česku a na Slovensku se problematikou golfových hřišť zabývá spousta odborníků a profesí, zejména ekologové a ochránci přírody. Dále jsou to profese, které jsou schopny hřiště realizovat a udržovat, jako například stavební architekti nebo greenkeepeři. Vzniká spouta studií a odborných publikací, které poukazují na úskalí golfu ve vztahu s přírodou, publikací jak správně pečovat o golfové hřiště, existují i školy a kurzy pro greenkeepery. Ale chybí mi v této skupině odborníci z oblasti zahradní architektury. Ano někteří se touto problematikou zabývají, ale není jich málo? A není to škoda? Zatím jsou golfová hřiště v Čechách, na Slovensku a vlastně ve všech postkomunistických zemích Evropy navrhována architekty ze západu, ze zemí, kde s golfem mají zkušenosti. Myslím si, že je škoda nechávat návrhy našich hřišť na zahraničních odbornících, když by ji mohli lépe zvládnout místní. A slovíčkem lépe mám na mysli - žíjí zde, ví a vidí nuance, které může pochytit jen ten, kdo zná zvyky a tradice, ten kdo si v místní krajině hrál už jako malý, ten kdo má k naší krajině osobní vztah. Vím, že v současné době tato 13

15 1 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY 1.1 VZNIK A POČÁTKY GOLFU Neúrodná půda na pobřeží Skotska a Anglie, kde nebylo možné nic pěstovat, se stala přirozeným hřištěm pro první golfové nadšence. Říkalo se jim "linksy" a využívali se jako pastviny pro ovce. Zvířata tu přirozeně sloužila místo dnešních kosaček. Právě na podobném místě vznikl jeden z nejstarších golfových klubů, který je dodnes považovaný za jakousi kolíbku golfu - Royal & Ancient Golf Club St.Andrews. (In Jančurová, 2008) Dnes už se nejspíš nezjistí, jak golf skutečně vznikl. Ale existující legendy, jako například o pastevci, který se nudil, a tak se začal trefovat v lese sebraným zahnutým klackem po poli se válející kameny. Jednou se trefil tak nešikovně, že mu kámen zapadl do velké myší díry a pastevec osvícen náhlým nápadem se od té chvíle cíleně snažil kameny dostat do děr. (Dějiny golfu, 2009) Golf se zejména ve Skotsku rozšířil velmi rychle a získával velikou oblibu. A tak se v roce 1452 ve Skotsku začalo o golfu mluvit až na královském dvoře. A to až tak, že Skotský král James II. golf zakázal. Král byl údajně rozčarován z poddaných, kteří se namísto cvičení lukostřelby, tak potřebné v neustálých válkách raději na stejných místech věnovali golfu, který pro jeho válečné plány nesl pramalý užitek. (Dějiny golfu, 2009) Za skutečně první prokázaný písemný výskyt golfu se považuje rok 1457, kdy Skotský parlament golf zařadil do zákona o zakázaných hrách a to pod názvem GOLF (figuroval hned vedle fotbalu), porušení zákazu se údajně trestalo smrtí. Pravým důvodem byl skutečně fakt, že golfové hřiště zabíralo pozemky, které používal ke cvičení lukostřelby a nácviku boje. (Dějiny golfu, 2009) V roce 1471 James III. a o dalších 20 let později i James IV. potvrzují zákaz golfu, ale už v roce 1502 James IV. hru nejen povolí, ale dokonce jí sám propadne a ve vyšších kruzích tehdejší aristokracie se stane jejím velkým propagátorem. Na dalších 50 let se tak golf stává na britských ostrovech oblíbenou zábavou šlechty. (Dějiny golfu, 2009) Vše se mělo změnit a to na hřišti v St. Andrews, o němž najdeme v kronikách první zmínku už v roce Jen o rok později místní arcibiskup vydává dekret, kterým opravňuje kohokoli z místních obyvatel ke hře na hřišti St. Andrews. Golf byl do té doby výsadou mužů, tedy až na pár čestných výjimek. To když se začala golfu věnovat i Skotská královna Marie Stuartovna (nejspíš na popud svého otce Jamese IV.) Zachoval se například záznam z roku 1567, kde je Marie Stuartovna veřejností kritizována za to, že hrála golf jen pár dní poté, co zavraždili jejího manžela. Marie Stuartovna se zároveň velmi pozitivně zapsala do dějin golfu, neboť právě jí vděčíme za jeden z hlavních pojmů golfu - Caddie. Královna totiž nošením svých holí často pověřovala mladé vojenské kadety - "cadets", které s důvěrou oslovovala "caddie". (Dějiny golfu, 2009) ROZVOJ GOLFU Na počátku 17. století se rozjel středověký golfový průmysl skutečně ve velkém. V roce 1642 v Aberdeenu získává první licenci na výrobu golfových míčů John Dickson - míče se v té době stále ještě vyráběly z kůže naplněné peřím. Ze Skotska se golf rozšířil do Anglie a z ní pak dál do celého světa - už v roce 1659 je v americkém městě Albany ve státě New York vydán zákaz golfu na ulicích. Je to první zmínka o golfu na americkém území. (Dějiny golfu, 2009) S hřištěm Leith, nedaleko Glasgow, je zároveň spojen jeden velký milník světového golfu, tím je sestavení základních pravidel golfu, z nichž některá se používají dodnes. V roce 1744 se v Leithu sešla Společnost ctihodných golfistů Edinburghských, která při příležitosti pořádání prvního turnaje od města dostala darem jako cenu pro vítěze stříbrnou hůl, vydala první pravidla golfu zvaná Thirteen articles, z nichž mnohé pasáže v nezměněné podobě platí dodnes. Bylo to tedy o 10 let dříve, než byl založen klub St. Andrews (často zmiňovaný jako nejstarší golfový klub na světě, založený 1754). (Dějiny golfu, 2009) Snem každého golfisty je navštívit mekku tohoto sportu a zahrát si na Old Course v St. Andrews, na hřišti, které nabízí svoje ferveje a greeny už několik století v téměř nezměněné podobě. Golfové hřiště mělo původně 11 jamek, které se hráli tam a zpět, hrálo se 22 jamek, ale vzhledem k tomu, že dvě z nich zaplavilo moře, ustálil se jejich počet na osmnáct. (In Jančurová, 2008) Délka 18 jamek byla o 104 let později (1854) na témže hřišti ustanovena jako standardní délka pro utkání (pokud si hráči nestanoví jinak). (Dějiny golfu, 2009) Ale samozřejmě existuje mnohem krásnější legenda o vzniku 18 jamek. Láhev whisky má osmnáct jiggers. Správná konzumace byla jigger pro jamku, a tedy osmnáct jamek na láhev. Škoda, že tato legenda je skutečně pouze legendou. (Kromichal, 2009, a) A tak zatímco v roce 1834 podle dekretu krále Williama VI. získává klub v St. Andrews titul "Royal & Ancient", slavné hřiště v Leithu díky neustále se zhoršujícímu stavu v roce 1836 opouští Vážená společnost Edingburghských golfistů, hřiště zůstává nevyužito a zaniká. (Dějiny golfu,2009) 14

16 Britské impérium bylo během 19. století na svém vrcholu a jako odraz celosvětového vlivu vznikaly kluby po celém Commonwealthu. Nejstarším mimo Británii byl Bangalore v Indii (1820), dále Royal Kalkata (1829) či Royal Bombaj (1842). V předposlední dekádě 19. století se začal hrát golf i v Kapském městě (1885), New Yorku (1888) i Hong Kongu (1889). (Historie golfu, 2010) POČÁTKY GOLFU V ČESKÝCH A SLOVENSKÝCH ZEMÍCH POČÁTKY GOLFU V ČESKÝCH ZEMÍCH Obr. 4 [Mariánské lázně] Obr. 5 [Mariánské lázně - otevíral v roce 1905 anglický král Edward VII.] První golfové hřiště u nás a současně v celé tehdejší Rakousko-Uherské monarchii bylo založeno v roce 1904 v Karlových Varech v údolí říčky Teplé. Jeho provozovatelem byla golfová sekce Mezinárodního sportovního klubu Internationaler Sport Club Karlsbad. Devítijamkové hřiště o délce 2175 metrů. Na hřišti stála pěkná a poměrně rozsáhlá klubovna. Hřiště mělo sloužit pro hru lázeňských hostů, zvláště Angličanů a Američanů, na jejichž naléhání bylo zřízeno. Skladba uživatelů tomuto určení odpovídala a to téměř po celou dobu jeho provozování až do druhé světové války. Od roku 1906 se zde každoročně hrál turnaj o putovní Fürstenbergův pohár. (Sedlák, 2001) KARLOVY VARY A MARIÁNSKÉ LÁZNĚ VE DVACÁTÝCH LETECH I po první světové válce se golfový život v Karlových Varech a v Mariánských Lázních ubíral stejnými cestami jako v období předválečném. Použijme svědectví Ing. Charváta z té doby. "Všechny tyto links (tj. Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Piešťany) jsou však jen sezónní a jsou frekventovány skórem výhradně cizinci. Nebylo a není tam klubů se stálým jádrem hráčů". (Sedlák, 2001) Tradice turnajů v Karlových Varech byla obnovena až v roce 1927, kdy byl hrán další ročník Fürstenbergova poháru. (Sedlák, 2001) Konec dvacátých let byl v západočeských lázních ve znamení výstavby nových golfových kapacit. V roce 1929 bylo golfové hřiště v Mariánských Lázních rozšířeno na 18 jamek. Hřiště mělo nyní délku 5154 metrů. Přesto, jak píše francouzský časopis Le Golf v r. 1929, "...jest toto hřiště dosud výhradně jen sezónním, tj. navštěvované jen a jen lázeňskými hosty a ne i hráči místními, jejichž počet jest dosud nepatrný". (Sedlák, 2001) VOLEŠOVICE VE DVACÁTÝCH LETECH Obr. 2 [Karlovy Vary - Dolní golfové Hřiště Gejzírpark] Obr..3 [Karlovy Vary - Václav Mikuta v Gejzírparku] Druhým golfovým hřištěm, které bylo u nás postaveno, je hřiště v Mariánských Lázních. Otevřeno bylo 21. srpna 1905 za účasti britského panovníka Eduarda VII. Na hřišti byla postavena krásná klubovna, která při otevření nebyla ještě dokončena. I hřiště v Mariánských Lázních bylo devítijamkové, dalších devět jamek bylo doděláno až za 24 let. Mariánskolázeňské hřiště bylo zřejmě druhým i v celé rakousko-uherské monarchii. (Sedlák, 2001) Bylo by nespravedlivé, nezmínit se o "rodinném" hřišti ve Volešovicích. Víme o něm bohužel velmi málo. Ani nedokážeme přesně určit jeho datum narození. V srpnovém čísle Tennis-Golf Revue z roku 1928 se dočítáme toto: "Ve Volešovicích u Kamenice vlastní známý průbojník golfového sportu u nás, pan František Rinfhoffer, krásné soukromé hřiště, přímo vedle svého letního sídla. Hřiště má 18 jamek velmi zajímavě kombinovaných a některá odraziště jsou umístěna přes cestu nahoře na svahu. Přes letošní suché počasí je trávník, jinak skvěle udržovaný, ve zcela dobrém stavu, a z celku je zřejmé, s jakou láskou a péčí jest hřiště udržováno". Toto hřiště bylo v pozdějších letech místem 15

17 řady meziklubových utkání. Ve dvacátých letech však bylo ryze soukromým a na zrodu a rozvoji českého golfu se podílelo jen nepřímo. (Sedlák, 2001) TŘICÁTÁ LÉTA, VSTUP ČESKÉHO GOLFU NA MEZINÁRODNÍ SCÉNU který byl založen již řadu let před první světovou válkou, se za války rozešel a zřejmě již nikdy svoji činnost neobnovil. Naproti tomu dlouho ladem ležící hřiště v Piešťanech svoji činnost po první světové válce obnovilo (v roce 1928) a několik dalších let se těšilo značnému zájmu golfistů jak cizích, tak československých. (Sedlák, 2001) Začátkem třicátých let pokračoval český golf v prudkém rozvoji. Pomohl k tomu i zájem prezidenta republiky T. G. Masaryka, který věnoval českému golfu putovní pohár pro národního mistra. (Sedlák, 2001) Vstup do třicátých let byl provázen událostí národního významu, a to vydání pravidel a zvyklostí golfu v češtině, díky péči Golf Clubu Praha. Publikace byla přesným překladem pravidel vydaných Royal & Ancient GC of St. Andrews. Velmi cenný byl připojený index a golfový slovníček v pěti jazycích (anglickém, českém, německém, francouzském a italském). (Sedlák, 2001) GOLF PO II. SVĚTOVÉ VÁLCE Druhá světová válka a následně rok 1948 znamenaly přerušení slibného rozvoje. Ale i v době socialismu tento sport existoval. Nicméně stále byl sportem spíše trpěným, spojovaným s kapitalistickým životním stylem. Jako takový nepatřil k preferovaným a státem podporovaným masovým sportům. Od toho se rovněž odvíjel počet fungujících golfových hřišť a jejich případný rozvoj. Přesto bylo Česko v tomto ohledu jedinou výjimkou v zemích bývalého socialistického bloku. Změna poměrů v roce 1989 znamenala nový impuls. Nárůst počtu golfových hřišť katapultoval Česko na čelní místo v žebříčku států středoevropského regionů. Stejně tak i počet registrovaných hráčů v České republice dalece předčil údaje ze sousedních států. V rámci zemí bývalého socialistického bloku nás v některých ukazatelích předstihlo pouze Slovinsko. Přesto potenciál České a Slovenské republiky ještě stále čeká na využití. (Historie golfu, 2010) POČÁTKY GOLFU NA SLOVENSKU Obr. 6 [Golfové hřiště v Piešťanoch zač.20. stol.] Obr. 7 [Golfové hřiště v Piešťanoch historická dokumentace] PIEŠŤANY VE DVACÁTÝCH LETECH Na rozdíl od Volešovic se hřiště v Piešťanech podílelo na rozvoji slovenského ale významně i českého golfu, přímo a zcela konkrétně. Zrodilo se v předvečer první světové války a tedy i záhy osiřelo. Po válce spravovalo hřiště ředitelství lázní k využití pro lázeňské hosty, převážně americké, anglické a německé. (Sedlák, 2001) Kvalita údržby v těchto letech se však značně liší. Pravda je asi taková, že po válce bylo hřiště udržováno nejnutnějším způsobem tj. sekáním (a to kosami), značný obrat k lepšímu nastal až v roce V tomto roce se rozhodl časopis New York Herald uspořádat na tomto hřišti mezinárodní turnaj. Úprava hřiště před tímto turnajem byla hodnocena jako jeho znovuotevření. V roce 1929 hřiště značně ožilo několika turnaji. Hřiště bylo devíti-jamkové o celkové délce 2090 m. (Sedlák, 2001) Počátky golfu na Slovensku významně ovlivnily i jeho další vývoj v Čechách. Josef Charvát se v roce 1928 zmiňuje o golfových hřištích v Tatranské Lomnici a v Piešťanech. Golfové hřiště v Piešťanech bylo založeno těsně před první světovou válkou a slavnostně otevřeno, včetně klubovny, v den sarajevského atentátu. Hřiště v Tatranské Lomnici bylo údajně starší. Lomnický golfový klub, 16

18 1.2 SOUČASNOST MARIÁNSKÉ LÁZNĚ Golf není sportem dneška nebo zítřka, golf je tu už staletí, prošel bouřlivým vývojem, ale až těď se pro něj začínají vytvářet podmínky i u nás. Počet hráčů stoupá, zájem je expanzivní a tak se schopní investoři chopí kormidla a staví stále nová golfová hřiště. A proč ne, pokud jsou to lidé co mají vkus, odhodlání, kapitál, cit a vědomosti o krajině GOLF V ČESKU A NA SLOVENSKU Nové společenské klima, které nastalo po 17. listopadu 1989, znamenalo svobodu. Společenské změny způsobily, že po 50-ti letech omezování se golf mohl začít rozvíjet svobodně jako jiné sporty. Velmi rychle se to projevilo na růstu počtu hráčů i hřišť. Vznikli dvě národní organizace, Českomoravský golfový svaz a Slovenská golfová federace. Po rozdělení Československa se nakrátko stal nástupnickou organizací po České golfové federaci v České republice. Českomoravský golfový svaz, záhy změnil své jméno na Českou golfovou federaci. Během 90. let se počet hráčů v ČR téměř zdesetinásobil. (Sedlák, 2004) Nejstarší hřiště na území České republiky bylo slavnostně otevřeno anglickým králem Edwardem VII. roku Jako uznání historických vztahů mezi britskou královskou rodinou a Mariánskými Lázněmi byl v roce 2003 anglickou královnou Alžbětou II. klubu udělen královský titul. Royal Golf Club Mariánské Lázně je jediným golfovým klubem s britským královským titulem mimo území Commonwealthu. (Golf Mariánské Lázně, 2010) Rok otevření: 1905 Počet jamek: 18 Par: 72 Délka: 6135 m Obr. 8 [Schéma golfového hřiště v Mariánských lázních] (Golf Mariánské Lázně, 2010) GOLFOVÉ HŘIŠTĚ V ČECHÁCH Golfu propadly už desítky tisíc Čechů a hřiště kolem měst vyrůstají jak houby po dešti. Až se začalo říkat "Česká golfová republika". (Lorens, 2009) Za posledních 10 let v České republice nastal dramatický nárůst golfových hřišť a tím i nárůst počtu hráčů. (Adams, Tomasi, 2000) V Česku dnes funguje na osmdesát hřišť různé velikosti a kvality, ale tento počet se zřejmě vyšplhá nejméně na stovku. Ještě v roce 1995 se přitom počet hřišť dal spočítat na prstech obou rukou a 2900 registrovaných golfistů. ". (Lorens, 2009) Od té doby nastal velmi dynamický vývoj a počet hráčů golfu se zdesetinásobil. (Európa sa grínuje..., 2008) Právě to je hlavním motorem rozvoje hřišť, rychle přibývající počet hráčů golfu. Ke konci loňského roku tak měla federace přes čtyřicet tisíc registrovaných golfistů. Jedná se o nejdynamičtěji rostoucí členskou základnu, hned vedle florbalu. (Lorens, 2009) "Jsou to kuličky pro dospělé, a kdo z nás kuličky jako dítě nehrál," říká jeden z golfových nadšenců, architekt Jiří Velden. (Lorens, 2009) Obr. 9 [Golfové hřiště v Mariánských lázních] Obr. 10 [Golfové hřiště v Mariánských lázních] Obr. 11 [Golfové hřiště v Mariánských lázních] 17

19 KARLOVY VARY KARLŠTEJN Golf Club Karlovy Vary byl založen roku 1904 Pánským šermířským klubem, jehož cílem bylo zvýšit nabídku sportovního využití pro lázeňské hosty. (Historie klubu, 2010) Z důvodu rostoucí popularity o tento sport se v roce 1928 začalo vážně diskutovat o vybudování nového hřiště s 18 jamkami. Z možných variant byla vybrána lokalita v katastru obce Olšová Vrata. Plány na postavení nového hřiště byly svěřeny nejznamenitějšímu odborníku své doby, pařížskému architektu C. Noskowskimu, pod jehož vedením bylo samotné osmnáctijamkové hřiště dostavěno v roce V souvislosti s hospodářskou krizí a následně válečnými událostmi se však nepodařilo uskutečnit celý projekt včetně postavení klubovny. (Historie klubu, 2010) Rok otevření: 1933 Počet jamek: 18 Par: 72 Délka: 6167 m (Mistrovská golfová hřiště, 2010) Obr. 12 [Schéma golfového hřiště v Karlových Varech] Chráněná krajinná oblast Český kras - hřiště Karlštejn Golf Resort Karlštejn, a.s. se prostřednictvím vedení golfového hřiště aktivně podílí na regionální politice udržitelného rozvoje širšího území CHKO. (Golf v chráněných územích v ČR, 2010) Golfový areál leží na břehu řeky Berounky, rozprostírá se na svazích proti majestátně se tyčícímu hradu českých králů. Má spíše luční charakter a díky kopcovitému terénu je pro hráče velice náročný. Díky ještě málo vzrostlé zeleni na hru působí proměnlivý vítr, který ztěžuje záměry golfisty. (Golfové hřiště Golf Resort Karlštejn, 2009) Hřiště bylo slavnostně otevřeno v roce Návrh pochází z dílny kanadských golfových architektů Lese Furbera a Jima Eremka. Stávajících 18 jamek architekti rozšířili na jižním svahu kopce Voškov o další devítku, která byla dokončená v roce (Golfové hřiště Golf Resort Karlštejn, 2009) Rok otevření: 1993 Počet jamek: 27 Par: 72 Délka: 9622 m Obr. 17 [Golfové hřiště Karlštejn] Obr. 13 [Golfové hřiště v Karlových Varech] Obr. 14 [Golfové hřiště v Karlových Varech] Obr. 18 [Golfové hřiště Karlštejn] Obr. 15 [Golfové hřiště v Karlových Varech] Obr. 16 [Golfové hřiště v Karlových Varech] Obr. 19 [Golfové hřiště Karlštejn] Obr. 20 Golfové hřiště Karlštejn] 18

20 GOLFOVÉ HŘIŠTĚ NA SLOVENSKU PIEŠŤANY Rozšíření golfu v jednotlivých krajinách Evropy je velmi rozdílné. Na mapě starého kontinentu vidíme klesající tendence sever-jih a západ-východ. Má to více příčin, golf vznikl a nejprve se rozvíjel v anglosaských krajinách, na jihu Evropy je golf orientovaný turisticky a na východě je relativně novým sportem. (Európa sa grínuje..., 2008) Dnes, až na výjímky, má slovenský golf v porovnaní s Českem zvláštní specifikum - klubový golfový život nemá výrazné ambice budovat vlastní golfové hřiště a metodicky vychovávat své hráče. Převládá spíše společenský charakter golfových spolků, menší partie, motivované zpravidla se zájmem typu se hlavně setkat s přáteli. To způsobuje, že golfové kluby jsou zpravidla malé, s několika desítkami členů. Dostupnost golfových hřišť v Čechách, Rakousku a Maďarsku a jejich kvality a vybavení jsou pro slovenské hráče golfu dostatečným magnetem, bez potřeby budovat vlastní hřiště. To má ale nežádoucí efekt v tom, že slovenští hráči hrají hodně venku, stávají se členy zahraničních klubů - namísto toho, aby se sdružovali v golfových klubech Slovenska. Slovenští hráči svými členskými příspěvky přispívají na rozvoj a provoz zahraničních klubů a tyto finanční prostředky přitom výrazně chybějí pro rozvoj golfu doma. (Sinbartl, 2005) Každý nový sportovní "objev" má zpravidla úzké rodinné vazby, ale jeho výkonnostní růst se většinou zastaví na slušné "rekreační" úrovni kolem handicapu (Sinbartl, 2005) Pokud přehlédneme objektivní i subjektivní negativní faktory, vedoucí k nedostatku golfových hřišť nebo pouze luk na trénink, můžeme suše konstatovat skutečnost, že ve srovnání s tradičními golfovými zeměmi, nebo jen se sousedním Českém, slovenskému golfu téměř zcela chybí profesionální výuka golfu a metodická práce s mládeží. (Sinbartl, 2005) První golfové hřiště na Slovensku bylo v Piešťanoch na Koupelném ostrově. Bylo vybudované už v roce a slavnostně otevřené spolu s golfovým domem 26. července 1914 (dva dny před rozpoutáním první světové války). Otcem myšlenky vybudovat golfový klub v Piešťanoch byl Imrich Winter. (Ako sme začínali..., 2010) Začátek první světové války zabránil rozvoji golfu. O golfové hřiště se nikdo nestaral a jeho obnovení bylo možné až po skončení války a uspořádání poměrů v nově vzniknutém státě. Anglický časopis Golf Illustrated se ve vydaní ze 17. července 1914 vyjádřil o hřišti takto: "Nejkrásnější golfové hřiště na kontinentě bylo otevřené v Piešťanech (Uhorsko), vzdálených jen 3 hodiny cesty vlakem přímo z Vídně. Je nádherně situované mezi Karpaty a řekou Váh, 5 minut chůze od hotelu Thermia Palace." (Ako sme začínali..., 2010) Dne 21. července roku 2004 bylo znovu otevřené nové piešťanské golfové hřiště, od otevření prvního golfového hřiště uplynulo už 90 roků. (Spa - Golf club Piešťany, 2010) Rok otevření: 1914 Počet jamek: 2x9 Par: 66 Délka: 4318 m Pokud se v Čechách a na Moravě za posledních 10 let zdesetinásobil počet golfových hřišť a tím i počet hráčů a zhruba šedesát klubů každoročně produkuje zhruba deset nových profesionálních trenérů, na Slovensku nám do srovnatelné úrovně vyrostla zatím jen jediná Zuzana Kamasová, a to jen díky podpoře rodiny a jejímu individuálnímu studiu a tréninku ve Spojených státech. Pokusy přivést na Slovensko trenéry ze zahraničí ztroskotaly také. (Sinbartl, 2005) Je třeba akceptovat kvalitativní posun sportovních soutěží díky rozdělení na výkonnostní Slovak Amateur Tour a rekreační Grand Prix Slovakia, jakož i snahu Slovenské golfové unie obsazovat maximum zahraničních soutěží slovenskými reprezentanty. (Sinbartl, 2005) Na Slovensku je celá řada golfových hřišť a ty nejvýznamnější jsou představeny v následující kapitole. (Makro vztahy, 2010) Obr. 21 [Golfové hřiště v Piešťanoch] Obr. 22 [Golfové hřiště v Piešťanoch] 19