Potravinářský zpravodaj

Transkript

1 Potravinářský zpravodaj Řezníček s Novákem bodují Popularita farmářských trhů a soutěží o nejlepší regionální potraviny nasvědčuje jedinému. Zájem o domácí produkci u spotřebitelů roste. Jednak se prostřednictvím televizních zpráv a sdělení v novinách stále častěji dozvídáme o porušování zásad kvality potravinářských výrobků z dovozu, kde inspektoři našli nadlimitní množství cizorodých látek, u jiného zboží se zase prokázalo, že trčelo v mrazírně více než pět let, jindy došlo k záměrné záměně suroviny u konzerv anebo se vědomě zkreslily údaje na vinětě. Naši potravináři sice také nejsou bez chyb, ale těch je proti prohřeškům jejich zahraničních kolegů méně. Je to mimo jiné dáno pověstnou přísností našich veterinářů, inspektorů a pracovníků laboratoří. Tohoto trendu, dávat přednost tuzemským potravinám, si samozřejmě všímají pracovníci řetězců, a tak se najednou v jednom ze supermarketů setkáte s celou škálou výrobků firmy Novák, o níž sice nikdo neví nic bližšího, ale české jméno působí samo o sobě blahodárně na tuzemce stejně jako firma Řezníček u jiného supermarketu. Když se prodávajících zeptáte, kde se tato firma nachází, přinejlepším odpoví, že se s jejími zástupci nikdy nesetkali a neví, o koho jde. Na internetu sice najdete klempíře Řezníčka, jmenovce, co čistí odpadní vody, a Plzeňáka téhož jména, který hodlá vstoupit do komunální politiky. Jako naschvál ale žádného řezníka, natož větší firmu zásobující celý obří řetězec masem a uzeninami s názvem Řezníček nenajdete. České příjmení ale láká a dává i jisté záruky tuzemské kvality. Stejně jako slůvko selský. To zase garantuje poctivost sedláka, s níž nabízí třeba zrovna mléko od svých dobře živených kraviček. Nad jednou takovou firmou jsme spekulovali při návštěvě farmářských trhů. S úžasem jsme totiž zjišťovali, jak slůvko pravé selské mléko z rodinné farmy zabírá. A kdyby člověk netušil, že ona farma už hezkých pár roků krávy ve svých chlévech nemá a jen mléko nakupuje, aby je zpracovala v sýry a po pasteraci s etiketou prodala jako mléko ze dvora, bral by to jako ostatní za echt poctivé domácí. Nic proti tomuto mléku, je stejně kvalitní jako z ostatních našich mlékáren, kam se vozí z farem, ale tento trik, jak vidno zabral, a lze se jen vsadit, že stejné mléko z řady dalších mlékáren by v souboji s tímto prohrálo. Při dni otevřených dveří na této farmě by ale ony maminky chtivé toho nejlepšího pro své děti zůstaly stát s otevřenou pusou. Tento obchodní trik totiž zavání hazardem a když se časem provalí, že je to vše trochu jinak, jakékoliv firmě se to vymstí. Inu, jak se říká, svět chce být klamán, ale všeho do času. Není to tak dávno, co jsme si o jednom chytrákovi z Německa mohli přečíst, že jeho bioprodukce byla nakoupena u řady sedláků z okolí, co klasicky obhospodařovali svá pole a o ekologii ani nechtěli nic slyšet. Dobrák, co stačil zbohatnout na svém vynálezu, kdy měnil klasiku na bio, už pár měsíců sedí za katrem a splácí svůj hřích v kriminále, a bude tak činit i pár let, až vyjde z chládku. Ono se totiž i toto tak zvaně nevinné klamání jednou provalí a orgány trestně činné, jak se pěkně muži zákona označují, si ví i s těmito prohřešky rady. Filutů bylo a bude jistě dost, ale těch poctivců není naštěstí o nic méně. Stačí zajet na pár reportáží do firem, co zvítězily v regionálních kolech soutěží Agrární komory, a podívat se do útrob provozů, kde se vyrábějí všechny ty dobroty. Jedním slovem se dá říci, že je to paráda. V nejednom případě tam zabrousili i zástupci Evropské unie z Bruselu a shodně chválili. Když navíc máte srovnání s obdobnými provozy z Belgie, Německa, Rakouska a Itálie, tak si nutně musíte říci, že české potraviny nezískávají na popularitě jen tak náhodou. Kéž si tuto vysoko nastavenou laťku udrží, co jen jde dlouho, a tlak na cenu ustojí. Vzdělaný a normálně myslící spotřebitel totiž velmi dobře ví, že kvalitní potravina je základem jeho dobrého zdraví a do něj se vyplatí investovat. Eugenie Línková Číslo 7 Ročník XI 26. října 2010 Cena 24 Kč Naprostá většina spotřebitelů v ČR chce nakupovat kvalitní místní potraviny, 86 procent dotazovaných vítá vznik značky Regionální potravina. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu ministerstva zemědělství, do kterého se na agrosalonu Země živitelka zapojilo více než 1100 lidí. Na poptávku po kvalitních domácích potravinách odpovídá projekt Regionální potravina, kterým ministerstvo zemědělství současně podporuje menší tuzemské výrobce a pěstitele. Praha (fk) 16. říjen je světovým dnem chleba, tedy nezastupitelné a cenné potraviny, a zároveň svátkem všech pekařů. Tento svátek vyhlásila Světová organizace řemeslných pekáren (U.I.B) a slaví se nejrůznějším způsobem v řadě zemí světa. V České republice se Světový den chleba slavil letos podruhé. A to 14. října 2010 v důstojných prostorách Břevnovského kláštera v Praze, v jehož análech je zmínka o výrobě chleba v Praze datována do roku 993, tedy do doby panování českého knížete Přemyslovce Boleslava II. Pořadatelem a organizátorem oslavy byl Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů v ČR za účasti dalších firem. Záštitu nad velmi pěknou oslavou převzal ministr zemědělství Ivan Fuksa. Součástí programu oslavy byla i tisková konference, kde největším zájmem novinářů byly ceny pekařských výrobků. Spotřeba chleba nyní u nás dosahuje 43 kg na osobu a rok. To je zhruba poloviční množství oproti roku Maloobchodní ceny chleba a pečiva se však u nás pohybují Podle průzkumu ministerstva zemědělství provedeného na výstavě Země živitelka vznik nové značky Regionální potravina vítá 86 % dotazovaných. Potraviny od regionálních výrobců upřednostňuje 95 % na cca třetinové úrovni oproti našim nejbližším sousedům západní Evropy a to při současné neúměrně vysoké ceně obilí a mouky přináší pekařům nemalé ekonomické ztráty, ale i obavu o budoucí rozvoj pekařského řemesla u nás. Všichni se shodují na dotazovaných, jen pět procent z nich nesleduje, kdo výrobek vyrobil. V naprosté většině se lidé při výběru potravin orientují podle značek kvality. Výsledky našeho průzkumu jsou pochopitelně ovlivněny tím, že na specializovaný veletrh přicházejí lidé se zájmem o domácí zemědělskou produkci. Nicméně, velký zájem o farmářské trhy a závěry šetření nezávislé agentury potvrzují, že projekt Regionální potravina přichází ve správnou chvíli, říká ministr zemědělství Ivan Fuksa. Agentura DEMA ve své zprávě Světový svátek chleba Vážení čtenáři, na aktuální otázky týkající se českého zemědělství a potravinářství nám na stranách odpovídají Ing. Jan Veleba, prezident AK ČR, a Ing. Oldřich Obermaier, člen představenstva ČMSM. Uvnitř listu přinášíme reportáž z Kroměřížských mlékařských dnů Pohled za předsednický stůl při zahájení konference. Češi chtějí potraviny české, nejlépe regionální, jsou přesvědčeni o jejich kvalitě Výstavka chlebů v Břevnovském klášteře zaujala všechny přítomné. tom, že ceny chleba a pečiva budou muset růst, což však bude pravda až po přijetí této obchodní politiky obchodními řetězci. Podle předsedy svazu pekařů Ing. Jaromíra Dřízala bylo hlavním cílem konference informovat veřejnost z 15. září uvedla, že naprostá většina občanů ČR starších 18 let má za to, že tuzemské potraviny a produkty jsou kvalitativně srovnatelné se zahraničními (97 %). Kupovat přímo od zemědělců chtějí spotřebitelé hlavně zeleninu (49 %), ovoce (37 %), maso (41 %), mléko (39 %) a mléčné výrobky (30 %). Nakupovat potraviny přímo od výrobců má zájem každý druhý z dotazovaných. Podobné výsledky přinesl výzkum, který provedlo ministerstvo zemědělství mezi více než tisícovkou návštěvníků veletrhu Země živitelka. Šetření bylo zaměřeno na nově zaváděnou značku Regionální potravina. Projekt Regionální potravina se zaměřuje na nejlepší produkty českých zemědělců a zpracovatelů v jednotlivých krajích České republiky. Odborné poroty hodnotí výrobky v šesti kategoriích mléčné produkty, pekařské a cukrářské výrobky, ovoce a zelenina, nápoje, uzeniny a produkty z masa a ostatní potravinářské produkty. Oceněné výrobky získávají certifikát ministerstva a právo užívat značku Regionální potravina na výrobcích a při jejich propagaci po dobu šesti let. Spotřebitelé tak dostávají do rukou produkt, jehož původ, kvalita i čerstvost je jednoznačná. Respondenti výzkumu DEMA by přivítali větší propagaci domácích potravin. Právě na ni se teď soustřeďuje projekt Regionální potravina. Navzdory nutným úsporám se ministerstvu podařilo najít prostředky na propagaci regionálních potravin. Na propagaci a budování důvěryhodnosti kvalitních českých potravin se rozhodně zaměřujeme. Zvýšit podíl českých potravin v českých obchodech jde totiž jen posunem spotřebitelského chování tak, že zákazníci sami budou české produkty vyžadovat, poznamenal ministr Fuksa. Uvádění doplňujících informací typu vyrobeno z českých surovin na obalech potravin podle ministra nic nebrání. Tereza M. Dvořáčková, MZe o současném stavu výroby, prodeje a spotřeby chleba v naší zemi, poukázat na úspěchy v této oblasti za posledních 20 let, upozornit zároveň na některé negativní skutečnosti z oblasti prodeje a spotřeby chleba, propagovat kvalitní český chléb vyrobený z tuzemských surovin, jeho jedinečnost z hlediska výživy, posílit úctu a vážnost k fenoménu chléb a prohloubit osvětu na poli zlepšování kultury prodeje a spotřeby chleba. Vlastní oslavu letošního Světového dne chleba 2010 velmi důstojně ozdobila vysoce kvalifikovaná odborná přednáška Ing. Evy Novákové ze společnosti IREKS ENZYMA z Brna. Její výživářský pohled na chleba jako na nezaměnitelnou a nezastupitelnou složku naší výživy poučil nejen vzácné hosty, ale jistě i pekaře samé. Nutno pochválit i donátorskou činnost pekařského společenstva ve prospěch pekařských kolegů postižených letošními povodněmi. Organizátorům a aktivním účastníkům oslavy je nutné vyslovit pochvalu a dík. A jak bylo řečeno na závěr celé akce těšme se na oslavu Dne chleba 2011!

2 2 / nabídky informace JG_POTRAVINARSKY_ZPRAVODAJ_255x372.indd 1 Potravinářský zpravodaj 7 / :55:58

3 Potravinářský zpravodaj 7 / 2010 zpravodajství SVS ČR / 3 Salmonely nepodceňujeme Riziko onemocnění salmonelózou pro lidi existuje, nikoli však jen prostřednictvím čerstvého drůbežího masa. Salmonely, které jsou všudypřítomné v okolním prostředí, mohou kontaminovat potraviny, zejména takové, které jim poskytnou živnou půdu, tj. jsou vlhké, popřípadě sladké. Takovou surovinou může být i maso, to se však nejí (až na výjimky) syrové, drůbeží pak vůbec ne. A tepelným zpracováním se pochopitelně salmonely ničí, a nejen ony. Nicméně státní veterinární dozor bere salmonely vážně a sleduje úroveň zpracovatelských závodů a chovů, kde v případě zjištění nařizuje zlepšit podmínky zoohygieny a popřípadě ukládá sankce. Pokud jde o dovozy, správněji řečeno obchodování živočišnými produkty, tj. i s drůbežím masem, v rámci EU, kontrolují úřední veterináři veterinární autoritou země původu vystavené potvrzení o zdravotní nezávadnosti a namátkově i fyzicky. Ze třetích zemí lze dovážet jen ze závodů pro EU schválených, přes pohraniční veterinární stanice na vnějších hranicích Unie, tedy v našem případě přes Německo či Holandsko. Jde-li dnes aktuálně o salmonely, tak veterinární vyšetření je samozřejmě možné, ale lze k němu přikročit u zásilek na základě analýzy rizika, tj. důvodného podezření, a samozřejmě namátkově a jak stanoví legislativa EU nediskriminačním způsobem. Vyšetření na salmonelu trvá tři dny, čtvrtý až pátý den se mohou určit kmeny (chlazená drůbež má dobu použitelnosti zpravidla 5 dní). Těžko si lze představit, že všechna obchodovaná drůbež by musela být na salmonely laboratorně vyšetřena. Takto to veterinární legislativa EU neurčuje ani neumožňuje. Pokud někdo podezření vysloví, popřípadě vlastním vyšetřením zjistí něco podezřelého, má výslovně na základě nařízení EP a R (ES) č. 178/2002 povinnost: tj. domnívá se nebo má důvod se domnívat, že potravina, kterou dovezl, vyprodukoval, zpracoval, vyrobil nebo distribuoval, není v souladu s požadavky na bezpečnost potravin (tzn. např. mikrobiologické požadavky stanovené legislativou) neprodleně přistoupí ke stažení dotyčné potraviny z trhu, pokud tato potravina již není pod bezprostřední kontrolou tohoto původního provozovatele potravinářského podniku, a uvědomí o tom příslušné orgány. A tyto orgány, státní veterinární dozor, přijmou opatření, mohou odebrat úřední vzorky a konají v souladu s předpisy. Určitě stojí za to zmínit nařízení Komise (ES) č. 2073/2005, o mikrobiologických kritériích pro potraviny. Toto nařízení dosud neuvádí jako kritérium bezpečnosti potravin limit pro Salmonella pro čerstvé drůbeží maso, jen pro mletá masa, masné polotovary a jiné masné výrobky včetně výrobků z drůbežího masa. Podle nařízení (EC) č. 2160/2003 Evropského parlamentu a Rady bude platit od pro čerstvé drůbeží maso (nosnice, brojler, krůta) nulová přítomnost v 25 g vzorku (tato nařízení zřejmě v budoucnu doznají změn). Kritérium pro výskyt salmonel je dosud stanoveno jen pro výrobní proces pro jatečně upravená těla drůbeže (brojler, krocan, krůta), kdy při překročení stanovených kritérií nepřítomnost v 25 g směsného vzorku z kůže jatečně upravených těl po zchlazení musí provozovatel přijmout opatření opatření ke zlepšení hygieny výrobního procesu, což opět kontroluje státní veterinární dozor. Takže resumé těchto slov o riziku salmonel je především: Ten, kdo doma zachází s potravinami živočišného původu, zejména tedy s masem, musí dbát hygienických zásad, nepoužívat nářadí k porcování masa k práci se zeleninou a jinými potravinami, které se jí čerstvé, tj. zejména nožů, prkének, mlýnků apod. Tyto věci jsou známé již minimálně let a patří i do zásad pro zacházení s potravinami, které zveřejnil EFSA (Evropský úřad pro potraviny). Závadné zásilky se vracejí, anebo se likvidují, a to na náklady dovozce nebo výrobce. Zákazníci potravinářských obchodů již dobře vědí, že potraviny a suroviny živočišného původu dozoruje státní veterinární dozor. Vědí také, že se čas od času objeví v médiích informace, že se do tržní sítě nedostalo díky veterinárnímu dozoru nějaké závadné zboží. Samozřejmě zásadní je veterinární dozor doma, kdy veterinární dozor kontroluje standardy výrobních závodů, které musejí odpovídat legislativě EU. To se samozřejmě týká i výrobků, a to ať jde například o složení mikrobiologické, chemické či fyzikální. Intrakomunitární obchod, tedy obchod mezi členskými zeměmi EU, je otevřený a pro všechny členské země platí stejné veterinární podmínky dozorované kompetentní autoritou. Tudíž náš státní veterinární dozor je pro ostatní země EU stejně důvěryhodný, jako je důvěryhodný systém veterinárního dozoru členských zemí pro nás. Ovšem náš veterinární dozor prověřuje i zásilky jak ze třetích zemí, tak ze zemí EU. Významným pro veterinární dozor je systém rychlého varování RASFF (Rapid Alert Systém for Food and Feed). Zjistí-li členský stát v případě vývozu, že surovina či potravina živočišného původu je či může být zdravotně závadná, má povinnost informovat o této skutečnosti ostatní členské země. Své poznatky do tohoto systému vkládá i Státní veterinární správa ČR a samozřejmě i údajů vložených využívá. Pro představu lze uvést, že Státní veterinární správa ČR takto řešila letos zatím 29 případů, například šlo o plesnivý dezert z Německa, listérie v šunce natura ze Španělska, kadmium v kalamárech z Itálie, neomycin v mražených filetech pangase z Vietnamu, o nedeklarovanou laktózu v mražených kuřecích prsních řízcích z Polska, popřípadě o listérie v sýru korbáčik. Od počátku roku 2010 nebylo propuštěno na český trh prostřednictvím tohoto systému zatím kg veterinárního zboží. Takže u nás nefunguje pouze standardní veterinární dozor, který probíhá podle plánu a na základě analýzy rizika, ale i dozor na základě systému RASFF. Navíc v rámci naší republiky již pět let i Státní veterinární správou praktikovaný tzv. vnitřní systém rychlého varování, na jehož základě se v případě zjištění závad v jednom kraji soustředí na problém i veterinární dozorové orgány na celém území ČR, tj. všechny krajské veterinární správy. Ostatně také žádné mise z odborných kontrolních orgánů EU (DG SANCO) nezjistily závažné nedostatky, které by vedly k pozastavení naší produkce směřující do zemí EU, ale ani do třetích zemí. Asi nejen návrat k tradicím a inspirace ve Francii či Itálii vedl u nás k oživení trhů s jídlem a surovinami do kuchyně. Ano, jde o trhy, kterým se u nás začalo říkat farmářské. Státní veterinární správa ČR vítá tuto snahu domácích výrobců, chovatelů a hospodářů nabídnout lidem kvalitní čerstvé potraviny. A ve schválených tržnicích a tržištích vykonává veterinární dozor. Zákon o potravinách (č. 110/1997 Sb., v platném znění) říká, že dozor při prodeji surovin a potravin živočišného původu v tržnicích a na tržištích vykonávají krajské veterinární správy, na území hlavního města pak Městská veterinární správa v Praze. Úprava veterinárních podmínek a povinností provozovatelů tržnic a tržišť plyne z 25 veterinárního zákona, provozovatel tržnice a tržiště má rovněž povinnost předložit místně příslušné krajské veterinární správě (popřípadě MěVS v Praze) ke schválení tržní řád, který musí v daném případě obsahovat veterinární a hygienické podmínky zacházení s prodávanými živočišnými produkty, popřípadě informace o tom, zdali tržní řád nebyl vydán formou nařízení obce. Podle ustanovení 46 veterinárního zákona takováto prodejní místa schvalují obce a povolují konání těchto trhů. Státní veterinární správa spolu s krajskými veterinárními správami tento Z trhu do kuchyně způsob prodeje v tržnicích a na tržištích projednaly se Svazem měst a obcí a požádaly je o spolupráci, zejména proto, aby orgány veterinárního dozoru měly potřebné informace k výkonu dozoru nad bezpečností potravin k dispozici. Jedině za těchto podmínek může místně příslušná krajská veterinární správa, popřípadě Městská veterinární správa v Praze, vykonávat dozor. Státní veterinární správa ČR připomíná všem, kdo organizují tzv. farmářské trhy, i těm, kteří zde prodávají, že musejí dodržovat veterinární a hygienické požadavky, které jsou nezbytné pro zachování zdravotní nezávadnosti potravin živočišného původu. Takovýto způsob prodeje je možný, je i žádoucí a veřejností vítaný. Upozorňujeme zpracovatele Státní veterinární správa upozorňuje ty, kdo přímo manipulují s drůbežím masem, tj. ty, kdo je porcují, balí, apod., aby dbali zásad hygieny a biologické bezpečnosti. Na základě požadavku Ministerstva zemědělství prohloubila Státní veterinární správa ČR veterinární kontroly drůbežího masa v místech určení, zejména v jatkách, porcovnách, logistických centrech maloobchodních řetězců a zpracovnách. Veterinární kontroly prověřují dokumentaci, značení suroviny i výrobků, podmínky dodržování chladicího řetězce a v poslední řadě i odebírají vzorky k laboratornímu vyšetření, například na stanovení obsahu vody, cizorodých látek a patogenních mikroorganismů. V uplynulém týdnu bylo prověřeno 79 vzorků drůbežího masa uváděného na trh v ČR. U dvou vzorků byla zachycena Salmonella enteritidis, která může být člověku za určitých okolností nebezpečná. Potenciální nebezpečí by se mohlo týkat právě lidí, kteří by s takovýmto kontaminovaným masem přímo manipulovali a nedbali by hygienických zásad. To znamená především zaměstnanců jatek, porcoven či zpracoven. V domácnosti je třeba používat jiné nástroje na maso a jiné na syrové potraviny a maso řádně tepelně zpracovat. Nicméně Státní veterinární správa ČR na tento, sice ojedinělý případ upozorňuje jak dotyčné zpracovatele, tak výrobce (šlo o chlazené drůbeží maso z Polska, firmy STORTEBOOM HAMROL Sp.zo.o Granowo Kotowo 1a, veterinární schvalovací číslo PL WE), krajské veterinární správy i hlavního hygienika ČR. Pro zpracovatele každé takovéto zjištění znamená zpracovat potenciálně kontaminovanou surovinu odděleně od ostatních potravin a po jejím zpracování a před začátkem dalších činností provést čištění a dezinfekci prostorů a zařízení, následně provést kontrolní stěry, aby bylo možné se přesvědčit o účinnosti sanitace, a tyto výsledky stěrů předložit místně příslušné krajské veterinární správě. Tyto kroky jsou v souladu s ustanoveními týkajícími se bezpečnosti potravin a vyplývají z nařízení č. 178/2004, zejména článku 14. Při konzumaci tepelně opracovaného drůbežího masa nehrozí spotřebitelům žádné nebezpečí. Co to jsou dodatečné garance? Podmínky obchodu s veterinárním zbožím, to znamená se surovinami a potravinami živočišného původu, ale i s živými zvířaty v rámci intrakomunitárního obchodu, tj. mezi členskými zeměmi EU, upravuje veterinární legislativa EU. Obecně lze říci, že podmínky jsou pro všechny členské země stejné a o plnění těchto podmínek se přesvědčují veterinární kontrolní orgány jednotlivých zemí. Přesto je možné za určitých okolností požadovat tzv. dodatečné garance, a to v případě, když dotyčná členská země má uznaný status země prosté některých nákaz hospodářských zvířat. Nebo když uplatňuje ozdravný program proti některé z nákaz. ČR na základě těchto statusů může požadovat, že na naše území lze dovážet živá, například plemenná zvířata jen ze zemí, kde se provádí ozdravný program proti IBR (infekční bovinní rhinotracheitidě), nebo ze zemí, které jsou prosté tuberkulózy skotu, kde není klasický mor prasat, popřípadě pokud jde o zvířata vakcinovaná proti katarální horečce ovcí (bluetongue) nebo o zvířata, která jsou na tuto nákazu vyšetřená. To je i výhodné pro naše exportéry z hlediska našeho případného vývozu. Jisté problémy mohou vzniknout a vznikají při obchodování s exotickými zvířaty, kdy jsou dány evropskou legislativou podmínky, a přesto některé členské země požadují splnění nadstandardních podmínek. Těmito záležitostmi se chystají zabývat odborné orgány EU v nejbližší době. S takovouto situací jsme se setkali v uplynulých dnech, kdy dánská strana požadovala po jednom našem obchodníkovi splnění požadavků, které navíc nebyly ČR ani předem sděleny. To je vyloženě proti duchu podmínek intrakomunitárního obchodu. Proto Státní veterinární správa ČR požádala dánskou veterinární autoritu o vysvětlení. Vzhledem k tomu, že se takovéto případy v rámci EU vyskytují, budou se jimi veterinární orgány EU na nejbližších zasedáních zabývat. Josef Duben SVS ČR

4 4 / zpravodajství SVS ČR SZPI MZe Potravinářský zpravodaj 7 / 2010 Pozor na falešné auditory Mezinárodně v Brně o ochraně zvířat Státní veterinární správa ČR upozorňuje prostřednictvím krajských správ podnikatele na takové dobráky, kteří jim nabízejí pomoc před auditem kontrolního systému. S problémy s falešnými inspektory se setkaly již také jiné státní dozorové orgány, nyní má obdobnou zkušenost i Státní veterinární správa. O co přesně jde? Setkali jsme se totiž s nabídkou provést zpracovatelskému podniku předaudit před auditem, který plánovala krajská veterinární správa. Audity kraje uskutečňují na jatkách a ve zpracovatelských podnicích a jde o audit systému, který podnik zavedl k tomu, aby jím vyráběné potraviny byly zdravotně nezávadné. Takovéto povedené firmy si, samozřejmě za patřičnou úplatu, půjčují dokumentaci ke kontrole a případnému předělání, aby podnik posléze vyhověl. Pak kromě jiných rizik hrozí, že v době skutečného auditu prováděného krajskou veterinární správou tyto dokumenty nebudou k dispozici. Pozor tedy na kohokoli, kdo se zaštiťuje autoritou SVS ČR či KVS. Lze potvrdit, že SVS ČR nemá žádnou dohodu či smlouvu s žádným subjektem k provádění tzv. předauditů. Ve dnech září proběhl v Brně již 17. ročník odborné konference Ochrana zvířat a welfare 2010! Konferenci organizovala Fakulta veterinární hygieny a ekologie Veterinární a farmaceutické univerzity Brno za podpory Státní veterinární správy ČR a Ministerstva zemědělství ČR. Konference je vždy zaměřena na aktuální otázky ochrany a pohody (welfare) hospodářských, zájmových, pokusných a volně žijících zvířat včetně zvířat v zoologických zahradách a handicapovaných zvířat. A bylo tomu tak i letos. Mezi účastníky byli pracovníci státních orgánů ochrany zvířat, veterinární praxe, chovatelské praxe, univerzit, výzkumných ústavů, zoologických zahrad a další zájemci o danou problematiku. Ze zahraničí se účastnili konference odborníci z osmi zemí. Ve 47 odborných příspěvcích se dostalo na problematiku přepravy, porážek, což byla i témata, která Státní veterinární správa ČR úspěšně řešila v době českého předsednictví EU. Přednášející se též věnovali řešení a posuzování vybraných faktorů působících v chovech kuřat chovaných na maso a při zajištění welfare v chovech telat a jalovic. Pozornost si zasloužila i problematika chovu a ochrany ryb. Kapitola sama pro sebe je chov zájmových zvířat, kde jsou problémy se zajištěním jejich pohody. Své o tom mohou říci konkrétně pracovníci krajských veterinárních správ. V městských aglomeracích působí potíže z volně žijících zvířat populace zdivočelých holubů, na konferenci byly prezentovány zkušenosti např. s regulací, zejména s omezením hnízdních možností, popřípadě se snížením jejich počtu, a podmínkami, za jakých k němu lze přikročit. Zajímavé byly příklady z ochrany kolonií netopýrů. Podle Milana Maleny, šéfa Státní veterinární správy, byly velkým přínosem referáty z oblasti právních předpisů, které mají vliv na občanskoprávní vztahy. Pro představu o odborné úrovni konference lze nahlédnout do sborníku: Rituální porážky mají svůj řád, ritus Snad to není přehnané, ale porážky jatečných zvířat podle náboženských předpisů, tzv. rituální porážky, o tisíciletí, popřípadě staletí předcházely současným veterinárním předpisům. Například tzv. košer porážka vychází z reality Blízkého východu s velmi teplým počasím, a tudíž z požadavku na rychlé vykrvení i z požadavku na rychlé usmrcení jatečných zvířat, tedy netýráním. Následuje veterinární prohlídka vyškoleným odborníkem. Jistou obdobou je i halal porážka v tradiční podobě. V ČR jsou počty takto porážených jatečných zvířat velmi malé, nicméně jsou možné. Pro představu lze uvést, že ve dvou jatkách (z celkového počtu 228 v ČR) bylo v roce 2009 takto podle náboženských předpisů poraženo 68 kusů skotu, 428 ovcí a kusů drůbeže. Pro porovnání bylo v roce 2009 poraženo celkem kusů skotu, ovcí a kusů drůbeže. Takže rituálních porážek bylo opravdu zanedbatelné množství. Způsoby košer a halal porážky samozřejmě také dozorují orgány státního veterinárního dozoru, aby byly v souladu s ustanoveními zákona na ochranu zvířat proti týrání i v souladu s nařízeními EU, zejména s nařízeními č. 3/2002, č. 4/2003 a č. 562/2004. Každá jednotlivá porážka musí být oznámena Ministerstvu zemědělství ČR a zájemce (náboženská společnost) musí požádat o její povolení. Takovýto způsob porážky umožňuje jak legislativa EU, tak samozřejmě i legislativa ČR. Lze říci, že na základě dosavadních zkušeností jsou tzv. rituální porážky prováděny v souladu s předpisy a nikdy nebyly zaznamenány problémy ani s týráním, ani se zdravotní nezávadností produktů. Kontrolujeme podmínky obchodování Nejen správně vyrobené, ale i správně zabalené, přepravované a označené musejí být potraviny živočišného původu. Od počátku měsíce září probíhá na celém území ČR mimořádná veterinární kontrola zaměřená na obchodování s potravinami živočišného původu a týká se i obchodování s drůbežím masem. Mimořádných kontrol v krajích se účastnili i odborní pracovníci ze Státní veterinární správy z odboru veterinární hygieny a veřejného zdraví. Celkem bylo dosud provedeno 144 kontrol. Z celkového množství kg kontrolovaných potravin živočišného původu nebylo na trh v ČR uvolněno kg, z toho zhruba kg drůbežího masa. Ve 3 případech šlo o zboží původem z ČR (drůbež, vejce, zhruba 500 kg), jeden případ z Německa (poškozený obal a kontaminace vepřového masa kg) a ve 4 případech šlo o drůbeží maso z Polska (přes kg). Důvodem vrácení zásilek byl například porušený obal, nedodržení teplotního řetězce a nesprávné nebo nesprávně provedené označení, což je v rozporu s veterinární legislativou EU. Je to signál pro obchodníky a dovozce, že musejí dodržovat podmínky dané veterinárními předpisy EU. Připomínáme, že sice bezprostřední ohrožení zdravotní nezávadnosti výrobků naši inspektoři nezjistili (až na kontaminované vepřové maso z Německa), ale ke kontaminaci zásilky kvůli porušenému obalu či nedodržení teplotního řetězce dojít mohlo. A to je v rozporu s platnou legislativou. Josef Duben, SVS ČR Další informace z oblasti SVS ČR lze získat na internetových stránkách: SZPI provedla rozsáhlou kontrolu balených baget Stejně jako v loňském roce prováděla Státní zemědělská a potravinářská inspekce v letních měsících rozsáhlou kontrolu prodeje balených plněných baget, housek, bulek, sendvičů, obložených chlebů apod. Inspektoři se při těchto kontrolách cíleně zaměřovali na stánky a obchody s občerstvením u autobusových či vlakových nádraží, na čerpací stanice a prodejní automaty. Celkem bylo provedeno 173 kontrol u 111 subjektů. Zhodnoceno bylo 274 vzorků, nedostatky byly zjištěny u 30 z nich. Přímo v místě prodeje inspektoři kontrolovali podmínky uchování plněných baget; jako výrobky studené kuchyně musí být tyto výrobky uloženy v chladicích zařízeních. Nevyhovující podmínky uchování byly zjištěny v devíti případech; buď byly výrobky uloženy zcela mimo chladicí zařízení, anebo chladicí zařízení nebylo funkční. Dále inspektoři prověřovali jakost vzorků, tj. zda výrobky neobsahují například zkažené suroviny, jako například zeleninu či salám, a označování vzorků. Zkažené suroviny byly odhaleny jen v jednom případě, zato nedostatky v označení v devatenácti případech. Na některých výrobcích například chyběly údaje o teplotách uchování, složky výrobku nebyly seřazeny sestupně, někde chyběl údaj o hmotnosti či údaj o výrobci, u složek zdůrazněných v názvu výrobku chyběl údaj o konkrétním podílu složky ve výrobku atd. Jeden vzorek byl špatně skladován a zároveň byl také chybně označen. Třicet vzorků z celkového množství bylo rovněž odebráno na mikrobiologické analýzy v laboratoři. Předpisy v obdobných výrobcích stanovují limit pro výskyt bakterie Listeria monocytogenes a v případě, že výrobek obsahuje i vejce, pak také limit pro bakterie Salmonella. Laboratorní analýzy neodhalily porušení těchto limitů ani u jednoho ze vzorků. Všechny analyzované vzorky tak byly hodnoceny jako bezpečné. Potraviny, které měly jakostní nedostatky, byly špatně označené nebo nesprávně skladované, byly zakázány. Se všemi prodejci, u kterých bylo zjištěno porušení právních předpisů, bude zahájeno správní řízení. Martina Šmídtová SZPI Ministr Fuksa zbavuje resort zbytečné byrokracie, úspory jdou do milionů Ministr zemědělství Ivan Fuksa představil zásadní kroky ke snížení byrokratické zátěže zemědělců. Rychle se změní vyhlášky spadající do kompetence ministra. Následovat budou návrhy rozsáhlých úprav zákonů. Podstatnou změnu pak přinese slučování organizací zabývajících se kontrolou v resortu ministerstva zemědělství. RUŠENÍ ZBYTEČNÝCH NAŘÍZENÍ Antibyrokratická komise (ABK), která je poradním orgánem ministra, upozornila ministra na několik nejkřiklavějších případů, kdy jsou zemědělci vystavení přehnanému tlaku ze strany státních úředníků. Například malé farmáře v oblasti prodeje ze dvora a faremního zpracování tlačí do plnění přísných kritérií, přestože evropská legislativa umožňuje benevolentnější přístup. V některých případech dokonce úřady trvají na dodržování neodůvodněných a anachronických požadavků, ačkoli tyto přehnané podmínky obsahuje již zrušená vyhláška. Samostatnou spornou kapitolu pak představuje přeprava zvířat, kdy české úřady na rozdíl od celé EU nerozlišují komerční přepravu a přepravu chovatelem. Dochází tak k absurdním situacím, kdy jsou chovatelé-vlastníci obtěžováni školením primárně určeným komerčním přepravcům. Vydal jsem okamžitě pokyn, aby veterinární správa ve všech sporných záležitostech postupovala v souladu s legislativou, ale nikoli s přehnanými nebo neopodstatněnými požadavky především vůči menším provozovatelům. Naší úlohou je vytvářet přívětivé prostředí pro zemědělce, a ne jim házet klacky pod nohy umělým zvyšováním jejich nákladů v souvislosti s dodržováním iracionálních a zastaralých podmínek, sdělil ministr zemědělství Ivan Fuksa. KONCEPČNÍ ZMĚNY SLUČOVÁNÍ A VYTVOŘENÍ KONTROLNÍHO ÚŘADU Dalším důležitým bodem úsporné a debyrokratizační agendy je postupné slučování kontrolních organizací v rámci resortu MZe. Sloučením dojde především k významným úsporám, které jsou nezbytné v celé státní správě. Druhým a neméně podstatným efektem bude zpřehlednění kontrolních postupů tak, aby zemědělce neobtěžovaly víc, než je nutné, shrnul ministr Fuksa. Nový Národní úřad pro bezpečnost potravin pod sebe zahrne Státní veterinární správu, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Státní rostlinolékařskou správu, Českou plemenářskou inspekci, Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv, státní veterinární ústavy a Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. Obdobně čeká sloučení pozemkové úřady, pozemkový fond ČR, Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond a Ústav pro hospodářskou úpravu lesa. Transformace bude probíhat postupně během přibližně tří let a vyžádá si mnohé legislativní úpravy. Úspory plynoucí z takto razantních a rozsáhlých změn půjdou do stovek milionů korun. VÝZVA ZEMĚDĚLCŮM A VEŘEJNOSTI V souvislosti s bojem se zbytečnou byrokracií vyzývá ministr Fuksa zemědělskou veřejnost k dalším podnětům proti obtěžující byrokracii. Své podněty mohou zemědělci předat ABK pomocí formuláře na webu MZe. Samotná výzva se k zemědělcům dostane prostřednictvím resortních organizací (agentury pro zemědělství a venkov, SZIF) a ministerstvo očekává i podporu profesních organizací, jako jsou Asociace soukromého zemědělství ČR, Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR. Podle ministra Fuksy je velmi prospěšné, aby se všechny dotčené úřady domluvily na společném postupu při získávání impulzů pro další antibyrokratizační proces. Tereza M. Dvořáčková MZe

5 Potravinářský zpravodaj 7 / 2010 zpravodajství MZe / 5 Všecky švestky mají pecky, s některými je i zábava Spotřeba ovoce a zeleniny v České republice povážlivě klesá, zatímco počet dětí ohrožených obezitou nebezpečně roste. Kampaň Ovoce do škol má za cíl podpořit oblibu ovoce a zeleniny mezi dětmi. Do projektu se zapojily téměř tři tisíce škol; pro všechny základní školy v Česku, kterých je přes čtyři tisíce, ministerstvo zemědělství připravilo ještě CD plné veselých vitamínových písniček Všecky švestky mají pecky. V tomto týdnu rozešle ministerstvo zemědělství do všech více než čtyř tisíc základních škol v Česku CD s názvem Všecky švestky mají pecky. Určeno je hlavně pro prvňáky, ale chytlavé melodie pobaví i větší děti. Spotřeba ovoce a zeleniny v Česku klesá, naopak počet dětí ohrožených obezitou rok od roku roste. Na připraveném CD se děti hravou formou seznámí s domácími druhy ovoce a zeleniny, které jsou vždy čerstvé, protože na pulty obchodů neputují dlouhé dny a týdny. Jablka, hrušky, ředkvičky, zkrátka druhy, jaké děti najdou u babičky na zahradě, popsal ministr Ivan Fuksa snahu ministerstva zemědělství tento nepříznivý trend zvrátit a podpořit oblibu ovoce a zeleniny u dětí. Při zpívání veselých textů Jana Vodňanského děti poznají, čím jsou jednotlivé druhy ovoce a zeleniny zdraví prospěšné. Karaoke verze písniček bude děti bavit ještě víc. Možná dojde i na tanec, takže ke zdravému jídelníčku se hned přidá i pohyb. Pohyb a vyvážený jídelníček jsou dva základní pilíře zdravého životního stylu. Výskyt obezity v ČR za poslední desetiletí prudce stoupá. Podle údajů studie Životní styl a obezita 2005 agentury STEM/MARK trpí nadměrnou hmotností každé páté dítě ve věku 6 12 let. Nejvyšší podíl dětí s obezitou (18 %) je mezi sedmiletými, tedy těsně po změně životního stylu souvisejícího se začátkem školní docházky. Snaha změnit jejich stravovací návyky je tedy nasnadě a jednou z forem může být právě CD s vtipnými texty, které učitelé zapojí do výuky. Do projektu Ovoce do škol, který je financován ze zdrojů Evropské unie a České republiky celkovou částkou 72,5 mil. Kč, se zapojilo škol s celkovým počtem žáků. Čeští zemědělci si zaslouží férové podmínky Budoucnost Společné zemědělské politiky po roce 2013 projednávali šéfové zemědělských resortů EU na neformálním zasedání rady v belgickém La Hulpe ve dnech září. Českou delegaci vedl ministr zemědělství Ivan Fuksa, který na jednání vyslovil jednoznačnou podporu reformě SZP ve smyslu její modernizace a nastolení spravedlivějších podmínek. Diskuzi ministrů podbarvila francouzsko-německá deklarace o společném postoji v otázce budoucnosti Společné zemědělské politiky (SZP) po roce Česká republika oceňuje akcent deklarace na modernizaci, zjednodušení a na konkurenceschopnost SZP. Nicméně tato deklarace obsahuje i snahy o zachování stávajících podmínek pro přerozdělování přímých plateb, s čímž naopak Česká republika zásadně nesouhlasí. Ministr Ivan Fuksa zahrnul narovnání podmínek pro farmáře v rámci EU do svých priorit hned od svého jmenování. V prosazování spravedlivějšího přístupu má Česko už i vybudovanou jistou tradici agrární diplomacie v evropských strukturách, spravedlivé podmínky se staly tématem i našeho předsednictví. Většina ministrů, včetně ministra Fuksy, během neformálního zasedání akcentovala moderní přístup v rámci reformy SZP, ne konzervaci současného stavu. Reformu Společné zemědělské politiky považujeme za mimořádnou příležitost k modernizaci Společné zemědělské politiky a k její lepší obhajitelnosti vůči evropské veřejnosti, řekl na jednání ministr zemědělství Ivan Fuksa. Za zcela zásadní prioritu považuji nastolení spravedlivých podmínek pro všechny členské státy Evropské unie. Je důležité se zbavit historických zátěží, které oslabují SZP v očích veřejnosti, zdůraznil ministr Fuksa. Ministr Ivan Fuksa dále považuje za významnou prioritu posilování konkurenceschopnosti a omezování bariér řádného fungování vnitřního trhu. Je třeba se vyvarovat vytváření nových nerovností a nesystémových opatření, zejména jsme proti návrhům stropů plateb jakkoliv souvisejících s velikostní strukturou zemědělských podniků. Nepřejeme si diskriminaci podniků na základě velikosti či formy vlastnictví. Velkou důležitost ministr Fuksa přikládá také venkovskému sektoru: Jsme pro zlepšování kvality života na venkově a budeme podporovat další posílení významu politiky rozvoje venkova. Chceme zachovat současný rozsah méně příznivých oblastí. Ministr Ivan Fuksa uskutečnil na okraj neformální rady řadu bilaterálních setkání se svými resortními protějšky, jednal tak na příklad s maďarským ministrem Sándorem Fazekasem, se slovenským kolegou panem Zsoltem Simonem, s paní Caroline Spelman za Spojené království, s polským ministrem Markem Sawickim i s dánským partnerem panem Henrikem Høeghem, ale také s německou spolkovou ministryní paní Ilse Aigner. Ministr Fuksa měl také příležitost prezentovat priority ČR v zemědělské oblasti komisaři pro zemědělství a rozvoj venkova panu Dacianu Cioloșovi, který přijal jeho pozvání na návštěvu Česka na jaře příštího roku. Startuje podzimní etapa kampaně Ryba domácí Ministerstvo zemědělství v září zahájilo další etapu komunikační kampaně Ryba domácí. Jednou z tradičních podzimních činností v rámci zemědělského roku je výlov rybníků. A právě výlov rybníka je ideálním místem pro nákup čerstvých sladkovodních ryb té nejvyšší kvality. Chceme lidi motivovat, aby výlov navštívili, a to nejlépe s celou rodinou. Budeme proto využívat rozhlasových spotů a upoutávek na internetu, uvádí ředitelka OP Rybářství Renáta Komiková, která dále dodává: Největší výhodou nákupu ryb přímo na výlovech je jednak záruka stoprocentní čerstvosti a dále dostupnost sezonních druhů ryb, jako je štika nebo candát, které nejsou v průběhu roku v obchodech běžně k dostání. Kompletní seznam výlovů zpracovaný Rybářským sdružením České republiky je zveřejněn na stránkách projektu Mimo cílené podpory výlovů se kampaň v podzimní etapě dále zaměří na propagaci konzumace sladkovodních ryb v televizních pořadech o vaření, v tištěných médiích a na internetu. Naplánovány jsou rovněž promo akce a ochutnávky rybích specialit v rámci vybraných městských slavností po celé ČR. Propagační kampaň Ryba domácí je spolufinancována z Evropského rybářského fondu a jejím cílem je podpořit spotřebu sladkovodních ryb a výrobků z nich. Cílem projektu ovšem není pouze navrátit rybím produktům jejich místo v jídelníčku spotřebitelů, ale také podpořit zájem veřejnosti o produkty rybolovu a akvakultury, a tím v dlouhodobé perspektivě ovlivnit spotřebitelské chování lidí a podporovat zdravější životní styl. Kontroly potravin mají být důsledné, ale ne diskrimační Český spotřebitel si zvykl na vysoký standard kvality a bezpečnosti potravin. Tuto jistotu je třeba zachovat, stávající kontrolní mechanismy jsou dostatečné a v souladu s evropskou legislativou. Větší informovanosti a propagaci českých potravin ze strany výrobců podle ministra Fuksy nic nebrání. Ministr Fuksa souhlasí s nutností důkladných kontrol potravin. V průběhu září a října provádí Státní veterinární správa kontrolní akci zaměřenou na produkty živočišného původu. Podle legislativy EU však veškeré kontroly musejí probíhat pouze v případě důvodného podezření a namátkově, tj. nediskriminačním způsobem. Kontroly se mají provádět pravidelně, na základě rizika a přiměřeně často. Jednoduchá aplikace zásad zdravého rozumu podpoří konkurenceschopnost českých výrobců už jen tím, že jim ulehčí od přehnané byrokratické zátěže, uvedl ministr Fuksa Orgány státního dozoru nad bezpečností potravin průběžně sledují výskyt patogenních mikroorganismů, tedy i salmonely, jak u produktů vyrobených v ČR, tak u produktů dovezených z jiných členských zemí EU či ze třetích zemí. V České republice se při porážkách drůbeže používá téměř výhradně moderní vychlazování vzduchem, především proto, že se neustále zvyšuje prodej nezamražené čerstvé drůbeže. Legislativa EU však umožňuje i vychlazování vodou, které je z hlediska mikrobiální kontaminace problematické. Tuto technologii používají i menší zpracovatelé drůbeže v Polsku. Státní veterinární správa proto vyžaduje od dovozců informaci o způsobu chlazení drůbeže při porážce. Drůbeží maso je nutné před samotnou konzumací tepelně upravit. U nás se obvykle syrové maso nekonzumuje, drůbeží už vůbec ne. Tepelná úprava spolehlivě ničí veškeré choroboplodné mikroorganismy, salmonelu nevyjímaje. Evropská legislativa ovšem dosud neuvádí limit pro výskyt salmonely pro čerstvé drůbeží maso jako kritérium bezpečnosti potravin. Nicméně od 1. ledna 2011 bude v EU platit pro čerstvé drůbeží maso limit nulové přítomnosti salmonely v 25 g vzorku. Cestou, jak zvýšit podíl českých potravin v českých obchodech, je intenzivní propagace a budování dlouhodobé důvěryhodnosti, která ovlivní spotřebitelské chování tak, že spotřebitelé sami budou ve zvýšené míře české produkty vyhledávat a vyžadovat, poznamenal ministr Fuksa. Direktivní určování podílu českých a dovozových potravin v českých prodejnách totiž není možné. Naproti tomu uvádění doplňujících informací typu vyrobeno z českých surovin na obalech potravin podle ministra nic nebrání. Česko si stojí za tradičním pomazánkovým máslem Evropská komise rozhodla, že podá na Česko žalobu kvůli používání označení pomazánkové máslo. Spor mezi Českou republikou a Evropskou unií o toto označení trvá už pět let. Několik desítek let ale trvá tradice používání tohoto názvu domácí pochoutky, jejíž obliba u nás navíc stále roste. Česká republika podporuje výrobu tradičních výrobků, a proto i nadále považuje za oprávněné používat pro tradiční mléčný výrobek tradiční označení. Již více než pět let trvá spor s EU. Podle bruselských norem by totiž označení máslo měly používat jen výrobky s podílem mléčného tuku větším než 39 procent. Pomazánkové máslo ho má minimálně 31 procent a je vyráběné unikátní tuzemskou technologií zmáselňování smetany. Chceme zachovat označení, na které jsou spotřebitelé zvyklí už desítky let; pro zákazníka je to pojem, pro výrobce zavedená marketingová značka. Česká republika podporuje výrobu tradičních výrobků, a proto i nadále považuje za oprávněné užívat pro tradiční výrobek tradiční název, říká ministr Ivan Fuksa. Právě tím, že výrobek je tradiční a zákazníci dobře znají jeho parametry, nemůže dojít ke klamání spotřebitele. Navíc uznání označení chceme jen pro český trh. Uplatnění nachází pomazánkové máslo převážně na místním trhu, jen malý objem se vyváží, a to především na Slovensko, kde existuje tradice obdobná té české, a nově do Ruska, ale na oba trhy pod jiným názvem, tedy ne jako máslo. Čeští výrobci,pomazánkového másla jsou diskriminováni oproti výrobcům, jejichž výrobky používají tradiční označení na základě výjimek přijatých před rokem 2006 podle příslušných evropských právních norem, dodává náměstek ministra zemědělství pro Společnou zemědělskou a rybářskou politiku EU Juraj Chmiel. Taková výjimka platí například pro některé britské, dva německé a jeden španělský produkt. Česká republika podporuje výrobu tradičních výrobků, a proto i nadále považuje za oprávněný svůj přístup, kdy užívá pro tradiční mléčný výrobek odpovídající požadavkům vyhlášky č. 77/2003 Sb. označení pomazánkové máslo a bude respektovat až rozhodnutí Evropského soudu v této věci. Ministerstvo zemědělství věří, že ESD argumentaci ČR uzná. Tereza M. Dvořáčková MZe

6 6 / z domova Potravinářský zpravodaj 7 / 2010 Malý formát v provozu Řetězec BILLA 15. září otevřela v Brně svou první malometrážní prodejnu v České republice. Malý formát prodejen hodlá BILLA využívat v centrálních částech měst, kde není pro supermarkety o standardní ploše m 2 kvůli prostorovým či legislativním omezením místo. Jak vnější vzhled, tak rozvržení vnitřního uspořádání nového typu prodejen jsou zcela flexibilní a lze je vhodně přizpůsobit místním podmínkám. Ve srovnání se standardními supermarkety BILLA bude sortiment malometrážních prodejen zaměřen téměř výhradně na čerstvé zboží, hotová jídla a saláty určené pro rychlou či okamžitou spotřebu. Nová brněnská prodejna BILLA v Křenové ulici má plochu 150 m 2 a zaměstnává celkem 13 pracovníků. Právě v Brně jsme našli ideální prostor na testování nového konceptu, říká Jaroslaw Szczypka, generální ředitel společnosti BILLA. První výsledky vyhodnotíme ještě letos. Na jejich základě pak určíme strategii dalšího rozšiřování malometrážních prodejen. Naším cílem je být zákazníkům co nejblíže a nabídnout jim kvalitní, pohodlný a rychlý nákup, dodává Jaroslaw Szczypka. Na rozdíl od standardních supermarketů nabídne brněnská malometrážní prodejna sortiment lahůdek formou samoobslužného pultu. K dispozici bude velké oddělení hotových jídel a salátů a široká nabídka ovoce a zeleniny. Sortiment doplní nápoje, cukrovinky a čerstvá káva připravovaná přímo na prodejně a limitovaný výběr základních potravin. Prodejna bude otevřena od pondělí do soboty od 7:00 do 19:00 hod, v neděli od 8:00 do 17:00 hod. Společnost BILLA v současné době zaměstnává téměř 6200 pracovníků. Do konce letošního roku plánuje otevřít ještě další zcela nové prodejny, a zvýšit tak jejich celkový počet v České republice na více než 200. BILLA je tak řetězcem s jednou z nejhustších sítí prodejen v České republice. Beata Bartošová Donath-Burson-Marsteller Pan Torben EMBORG, generální ředitel Nestlé pro Česko a Slovensko Od nastupil na pozici generálního ředitele Nestlé Česko s. r. o. pan Torben Emborg. V této funkci nahradil pana Jariho Latvanena, který bude ve své mezinárodní kariéře pokračovat ve Skandinávii. Pan Emborg (46) bude řídit a koordinovat všechny aktivity Nestlé na českém a slovenském trhu. Torben Emborg má rozsáhlé manažerské zkušenosti ze svého mezinárodního působení v rámci Nestlé. V současnosti je regionálním ředitelem divize Nestlé Professional pro Evropu se sídlem ve Švýcarsku. Během 20 let strávených v rámci Nestlé zastával pan Emborg řadu manažerských pozic při řízení podnikání, v marketingu i prodeji ve společnostech Nestlé v Německu, Rumunsku, České republice i Dánsku, jakož i v mezinárodním ústředí Nestlé ve Švýcarsku. Pan Emborg vystudoval Univerzitu v Aalborgu v Dánsku, s titulem Master of International Business Administration. Kromě své rodné dánštiny hovoří pan Emborg plynně anglicky, německy a francouzsky. Při jeho pobytu v Praze jej doprovází manželka a 2 děti. Mezi jeho koníčky patří tenis, lyžování a vaření. Martin Walter Nestlé Česko s. r. o. Novým šéfem Tetra Pak Danube je Švýcar Eric Schmid PRAHA Novým generálním ředitelem skupiny Tetra Pak Danube (Česká republika, Slovenská republika, Maďarsko a Rakousko) je od letošního léta Švýcar Eric Schmid (48). Nahradil v této funkci Svenda Weidemanna, jenž se stal viceprezidentem zemí střední Evropy a generálním ředitelem Tetra Pak Germany. Schmid pracuje pro společnost Tetra Pak již 22 let. Během této doby získal bohaté pracovní zkušenosti na různých pozicích v Evropě, severní Africe nebo na Středním východě. Nový generální ředitel Tetra Pak Danube bude zároveň zodpovědný za řízení obchodních aktivit pro Střední Evropu. Hlavními Schmidovými úkoly v regionu Danube bude posílit a rozšířit obchodní aktivity firmy. Ve své nové funkci se soustředím zejména na zlepšení fungování obchodních aktivit ve střední Evropě a implementaci našich inovativních řešení na tomto velmi konkurenčním a rychle se měnícím trhu, říká nový generální ředitel Tetra Pak Danube. Eric Schmid absolvoval politologii na univerzitě v Lausanne v roce Ve stejném roce začal pracovat pro Tetra Pak v oddělení cenové politiky. Během své kariéry pracoval v celé řadě rozvojových zemí, v pobaltském regionu a na různých pozicích ve Švýcarsku. Do Tetra Pak Danube přichází z Tetra Pak Maghreb, kde byl několik let generálním ředitelem. Eric Schmid je ženatý a má tři syny. Mezi jeho zájmy patří golf a fotbal. O SPOLEČNOSTI TETRA PAK Tetra Pak je světový lídr v oblasti zpracování a balení potravin. Díky úzké spolupráci se svými zákazníky a dodavateli vyrábí bezpečné, inovativní a ekologické výrobky, se kterými se denně setkávají miliardy lidí na celém světě. Přes zaměstnanců ve více než 150 zemích věří v odpovědné vedení a trvale udržitelný rozvoj. Motto, CHRÁNÍME DOBRÉ reflektuje vizi vyrábět bezpečné a dostupné potraviny pro všechny na světě. Více informací o firmě Tetra Pak najdete na Mgr. Hana Zmítková Tetra Pak PENNY a jeho zákazníci preferují českou zeleninu Čeští zákazníci stále častěji upřednostňují domácí produkci oproti dovozu zboží ze zahraničí. Důvodem je kvalita domácí produkce i návrat k místním surovinám. Tento trend se odráží i v oblasti ovoce a zeleniny. Společnost Penny Market již druhým rokem prodává, ve spolupráci se Zelinářskou unií Čech a Moravy (ZUČM), speciální zdravější, ryze českou zeleninu z integrované produkce (IPZ). I v letošním roce zaznamenal Penny Market zvýšený zájem o tuto ryze českou komoditu. Vzhledem k rostoucí oblíbenosti IPZ zeleniny řetězec plánuje další rozšíření tohoto vyhledávaného sortimentu i v příštím roce. Za prvních 8 měsíců sezony 2010, která ještě není u konce, Penny Market zatím zaznamenal obrat cca 78 mil. Kč. Podpora domácích výrobců a lokálních produktů je jednou z našich priorit. Chceme našim zákazníkům nabízet stále něco nového, kvalitního a pokud možno českého. Přesně tuto podmínku splňuje zelenina z integrované produkce. Tato zelenina je v našich prodejnách řádně a viditelně označena a zákazník si tak může vybrat zeleninu nejen dle vzhledu, ale v tomto případě i dle odlišnosti v pěstování. Jsme rádi, že díky naší husté síti více než 300 prodejen můžeme našim zákazníkům nabídnout ryze českou, velmi kvalitní a zdravou zeleninu za cenu srovnatelnou s konvenční zeleninou. Nízká cena je pro nás, vedle vysoké kvality nabízených produktů, hlavní prioritou, uvedl David Kolář, vedoucí marketingu společnosti Penny Market. Společnost Penny Market, je v současné době největším odběratelem zeleniny IPZ. Jedná se o ryze českou zeleninu, která se na pultech začíná objevovat od jara a zákazník ji může nakupovat přibližně do konce listopadu. V roce 2009 činil obrat této komodity více než 100 mil. Kč. Nejprodávanějším zbožím loňského roku byla mrkev, cibule, ledový salát a ředkvičky. Za rok 2009 bylo zrealizováno 22 položek IPZ, v sezoně 2010 se jedná již o 30 položek. Mezi novinky v roce 2010 patřily například kulatá balená rajčata, žluté cukety, řapíkatý celer, modrý kedluben, fenykl, červené hlávkové zelí či saláty římský a Salanova nebo Radicchio. Velký úspěch zaznamenala karotka a polní okurky s dvojnásobným nárůstem prodaného množství oproti loňské sezoně či fazolové lusky s nárůstem cca o 50 %. Do budoucna je plánováno další významnější rozšíření tohoto sortimentu, např. o špičaté zelí, brokolici, pórek, vyhledávaný český česnek a navýšení podílu českého květáku a papriky. Jako jeden z mála prodejců PENNY zeleninu IPZ řádně označuje v tomto případě speciální zelenou cenovkou s logem IPZ. Jako Agrární komora tuto aktivitu velmi vítáme. Stále se snažíme o podporu domácí produkce, která je opravdu velmi kvalitní a často převyšuje dovozové zboží. Jsme velmi rádi, že se najdou obchodníci jako Penny Market, kteří výrazně podporují české pěstitele, uvedl Ing. Jan Veleba, prezident Agrární komory. S Penny Marketem na tomto projektu spolupracujeme již od roku Jsme velmi rádi, že se díky jejich pomoci a aktivitám dostává povědomí o IPZ mezi širokou veřejnost. Těší nás, že zákazníci tuto naši snahu vítají a opět se vrací k domácí produkci a podporují místní rozvoj, uvedl ing. Jaroslav Zeman, předseda ZUČM. Společnost Penny Market vnímá spojení s IPZ jako zajímavou konkurenční výhodu. I z tohoto důvodu proto jak v minulém, tak v letošním roce natočila televizní reklamy a využívá toto téma pro komunikaci v letácích, na webových stránkách, Facebooku či v dalších oblastech. Díky těmto aktivitám společnost výrazně přispívá k osvětě českých zákazníků a seznámení s tímto kvalitním druhem domácí zeleniny. IPZ IPZ neboli také kontrolovaná zelenina je produkce zeleniny vysoké kvality, která dává přednost ekologicky přijatelným metodám a minimalizuje nutné vstupy agrochemikálií s potenciálními vedlejšími účinky. Řadí se mezi konvenční a organickou produkci plodin, prosazuje snížení rizika přehnojování půdy a racionálnější využívání živin. V integrovaném systému produkce zeleniny se do výrobního procesu zapojují ekologicky a ekonomicky přijatelná opatření, která usměrňují pozitivně kvalitu zeleniny se zvláštním zřetelem na minimalizaci obsahu cizorodých látek. Jde tedy o alternativní postupy k metodám, které podle dosaženého stupně poznání zvyšují ekologická a hygienická rizika výroby zeleniny. Zelenina vypěstovaná v systému IPZ podléhá systematické kontrole nezávislého kontrolního orgánu. Milada Hofmanová PR. Konektor Makro a ZŘUD otevřou v Poličce novou zpracovnu masa Praha (bo) Nový provoz na zpracování a distribuci masa, který si vyžádal investici 60 milionů korun, otevřela v říjnu v Poličce velkoobchodní společnost MAKRO Cash & Carry ČR a masokombinát ZŘUD. Stavba tzv. platformy na zpracování a distribuci masa byla v Poličce zahájena letos v únoru. Mluvčí společnosti Makro Romana Nýdrle sdělila, že díky novému projektu bude zrychleno zpracování masa a rozšířena jeho nabídka. Investice má mít také pozitivní vliv na ekonomiku prodeje masa. Nová platforma na zpracování a distribuci masa bude otevřena v areálu poličského masokombinátu a vytvoří zhruba 30 nových pracovních míst. Budeme schopni splnit individuální přání zákazníků týkající se úpravy masa na míru včetně dodávek do 16 hodin, k dispozici budou naši zkušení řezníci a další odborníci. Zřejmá je i podpora místních producentů masa a farmářů, velká část masa z regionu bude zpracována v nové platformě, podotkl generální ředitel ZŘUD Masokombinát Polička Aleš Hantsch. Makro v ČR provozuje 13 velkoobchodních center a má přes registrovaných zákazníků z řad podnikatelů, zejména obchodníků a firem podnikajících v gastronomii. MAK- RO Cash & Carry ČR je součástí nadnárodní skupiny Metro Group, která ve 31 zemích provozuje zhruba 665 velkoobchodních center.

7 Potravinářský zpravodaj 7 / 2010 nabídky informace / 7

8 8 / nabídky informace Potravinářský zpravodaj 7 / 2010

9 Potravinářský zpravodaj 7 / 2010 z domova / 9 Jemča VIVA oceněna v soutěži Obal roku Tradiční český výrobce čajů Jemča byl oceněn v prestižní národní soutěži Obal roku za celkový design krabiček nové řady čajů Jemča VIVA, který pro ni navrhla společnost Leo Burnett. Porotu zaujalo především dobré propojení příběhu značky VIVA s celkovým řešením obalu. Toto ocenění umožňuje Jemče účast v celosvětové soutěži obalového designu WorldStar for Packaging. Nové čaje VIVA se snaží zákazníky nalákat na podmanivou chuť a vůni čerstvého ovoce. Samotný obal tyto hodnoty sděluje světle zelená základní barva krabičky navozuje pocit čerstvosti a zároveň výrobek zřetelně zviditelňuje v regálech obchodů. Jednotlivé příchutě jsou snadno rozlišitelné díky fotografiím konkrétních plodů s odpovídajícím barevným podkladem. Krabičky jsou znovu uzavíratelné, příjemně se s nimi manipuluje a balení jednotlivých čajových sáčků do zvláštních přebalů udržuje svěží vůni i chuť čaje. Jemča byla za svá obalová řešení pozitivně ohodnocena již podruhé v roce 2008 získala ocenění za řadu Exclusive. Letošní úspěch umožňuje Jemče účast v mezinárodní soutěži obalového designu WorldStar for Packaging. Snahou Jemči bylo vždy dodávat do českých domácností kvalitní čaje za přijatelnou cenu. Jedním z produktů této společnosti je i proslulý Pigi čaj, který je na českém trhu k dostání již přes 40 let. Dnes Jemča disponuje moderními výrobními linkami, které ročně zabalí téměř 1400 tun čaje. Ve svém závodě v Jemnici vyrábí více než 50 druhů čajů ovocné, bylinné, černé a zelené. Mezi tyto produkty patří například Pigi čaj, Lesní Plody, Šípek, kolekce ovocných, černých, zelených a bylinných čajů Gastro, Klub čaj, řada čajů Zlatý či kvalitní řada čajů netradičních chutí značky Jemča Exclusive. V roce 2006 byla Jemča koupena společností TATA Enterprise, úspěšným indickým průmyslovým koncernem. V roce 2010 přišla s novou řadou kvalitních ovocných čajů Jemča VIVA, která jí přinesla první místo v anketě Volba spotřebitelů 2010 v kategorii čaje. Jemča jakožto největší výrobce čaje v ČR zaměstnává v Jemnici kolem 80 zaměstnanců. Více informací o společnosti Jemča a.s. a jejích aktivitách naleznete na Kristina Štěpánková AMI Communications Ve WorldStar Packaging Awards 2010 zabodovaly české a slovenské obaly V letošním ročníku soutěže o nejlepší obaly světa dosáhly české a slovenské obaly vynikajícího úspěchu: z 11 přihlášených získalo ocenění WorldStar Packaging Award (WPO) devět: Laminátová tuba s Braillovým písmom TUBAPACK, a. s. RADMILLA višne a slivky v čokoláde 10 ks Grafobal, akciová spoločnosť Feel eco prací prášek Rosta, akciová společnost KOŠÍČEK NA JAHODY THIMM Obaly, k. s. Set darčekových obalov na cukrovinky 3H creative studio, s. r. o. Luxusný obal na pralinky ILLUI Podíváme-li se do kalendáře, zjistíme, že se pomalu ale nezadržitelně blíží období pevně spjaté s Vánocemi. Letos máte navíc možnost udělat z vánočních svátků ojedinělý gurmánský zážitek. Značka paštik Pâté du Chef přichází s tipem, který potěší nejen gurmána, ale i člověka se smyslem pro originalitu. Pro letošní rok připravila značka Pâté du Chef vánoční duopacky obsahující dva druhy paštik a dárek, nůž určený na jejich porcování. Duopacky jsou dodávány na český trh ve třech variantách. Jednou z nich je například kombinace Paštiky s kachními játry v černém pepři a Bruselské paštiky s brusinkami. Dalším tipem na vánoční dárek jsou rovněž paštiky v keramických nádobách různých tvarů, jako například paštika Pâté du Chef se šampaňským v keramické formě ve tvaru lahve. Ta zaujme nejen na silvestrovské párty, ale navíc je možné ji využít na zapékání. Stejně jako minulý rok jsme i letos přistoupili k výrobě vánočního sortimentu, který byl v loňském roce mezi našimi zákazníky velice oblíbený, říká Tereza Nováková, brand manager značky Pâté du Chef. Na vánoční výrobky pozitivně reagovali naši zákazníci, kteří si tyto produkty zakoupili jak k vlastní konzumaci, tak i jako dárek pro své blízké. Naše letošní vánoční nabídka je ještě zajímavější, protože jsme ji obohatili o více variant duopacků, vánočních dortů a také paštik v keramických formách, dodává Tereza Nováková. Košíček na jahody THIMM Obaly, k. s. Luxusný obal na pralinky ILLUI Grafobal, akciová spoločnosť Varianty vánočního duopacku jsou tři: první je duopack obsahující Paštiku s kachními játry v černém pepři a Bruselskou paštiku s brusinkami, druhá varianta nabízí Paštiku s kachními játry v zeleném pepři a Paštiku s kachními játry. Třetí variantou je Paštika Grafobal, akciová spoločnosť OBAL NA SÝRY HOCHLAND THIMM Obaly, k. s. WARENLIFT (VYZDVIHOVAČ ZBOŽÍ) THIMM Obaly, k. s. Univerzální skupinový obal pro autodisky kol UNIPAP a. s. Podmínkou přihlášení do soutěže WorldStar Packaging Awards je získání ocenění v národní soutěži. Vysoké procento úspěšnosti v této globální soutěži má kořeny v přísně nastavené laťce požadavků porotců české soutěže OBAL ROKU. Soutěž se již tradičně stala místem, na kterém se ve vzájemné rivalitě setkávají zejména české a slovenské obaly a obalové materiály. Soutěž je s kachními játry v černém pepři a Paštika s kachními játry v bylinkách. Jako dárek obsahují všechny duopacky speciální nůž určený přímo k servírování těchto lahodných paštik. Výrobna paštik Pâté du Chef je dnes situována nedaleko Prahy v Dobřejovicích, kde vyrostla v roce 2004 moderní výrobna s kapacitou 6000 tun chlazených paštik ročně, která zaměstnává 100 zaměstnanců. Výroba paštik Pâté du Chef je držitelem evropských standardů (BRC, IFS aj.) a pochlubit se může též certifikátem BRC levelu A, který získala již podruhé za sebou. Tým vývojářů vede specialista na paštiky pocházející z Belgie. Velký úspěch společnost Alimpex - Maso, s. r. o., zaznamenala v roce 2006, kdy se kromě dodávek na tuzemském trhu podařilo ovšem otevřena i exponátům z dalších zemí, zcela analogicky jako i jiné evropské i zámořské regionální soutěže. Tuzemskou soutěž OBAL ROKU organizuje OBALOVÝ INSTITUT SYBA. V novodobé historii se letos uskutečnil 16. ročník této soutěže a slavnostní obalový galavečer s předáním cen vítězům se uskuteční 18. listopadu 2010 v Praze. Globální soutěž Worldstar Packaging Awards o nejlepší obaly světa je organizována World Packaging Organisation. Zasedání hodnotitelské jury WS se uskutečnilo v tureckém Istanbulu jako součást několikadenního jednání WPO. Veronika Nolčová OBALOVÝ INSTITUT SYBA Vánoce v gurmánském stylu & tipy na dárky od značky Pâté du Chef Krásné prožití Vánoc přeje značka Pâté du Chef! Farmářské trhy zvýšily návštěvnost Galerie Fénix o třetinu začít i exportovat. Dnes vyváží do 15 zemí EU a Ruska, kdy export tvoří více než polovinu realizované produkce. Mezi nejnovější exportní země v roce 2009 patří Dánsko, Velká Británie, Německo, Polsko, Španělsko, Slovinsko, Slovensko, Rakousko, Maďarsko, Litva, Bulharsko, Rumunsko a dalších. Vedle nové značky Pâté du Chef jsou na trhu již delší dobu značky Torus, Krajanka a Danela. Pro každou značku je charakteristické jak její balení a receptura, tak i její cenová relace. Výroba pokrývá celkovou škálu pasterovaných čili čerstvých paštik. Během posledních deseti let si všechny naše značky našly svoji širokou klientelu a s roční výrobou okolo 2500 tun pro tuzemský i zahraniční trh se výrobna řadí mezi největší v ČR. Crest Communications Praha (bo) Nákupnímu centru Galerie Fénix v Praze-Vysočanech se vyplatil nápad pořádat od září pravidelné sobotní farmářské trhy, které Pohled do nitra Farmářského trhu v Karlíně v Praze návštěvnost tohoto nákupního centra zvýšily o zhruba třetinu. Obchodníci díky tomu hlásí nárůst tržeb. Galerie Fénix je prvním nákupním centrem, Foto: Martin Bouška které se rozhodlo nabídnout návštěvníkům čerstvou zeleninu a ovoce přímo od zemědělců. Pouliční farmářská tržiště se stala hitem letošního jara nejprve v Praze, kde jejich počet rychle roste, a postupně začínají fungovat i v dalších městech. Martin Žížala z realitní poradenské společnosti Cushman & Wakefield sdělil, že po prvním měsíci fungování farmářských trhů se sobotní návštěvnost Galerie Fénix zvýšila o 30 procent. Pevně věříme, že v dalších měsících bude návštěvnost dále narůstat. V říjnu a listopadu už přijde skutečně studené počasí, které jen podtrhne komfortní prostředí farmářských trhů pod střechou, tak jak je nabízí Galerie Fénix Vysočanská, uvedl Žížala. V Galerii Fénix funguje supermarket a 80 obchodů, kaváren a restaurací. Nájemci obchodního centra tvrdí, že zásluhou farmářských trhů v září zvýšili tržby. Díky kombinaci slev, které byly v naší prodejně VAVI u příležitosti 20. výročí firmy, a farmářských trhů pořádaných Galerií Fénix se nám v obchodě prostřídalo více potenciálních zákazníků a tržby v prodejně VAVI vzrostly přibližně o 28 procent ve srovnání s předešlými sobotami, podotkl Jiří Vávra ze společnosti Vavi, která prodává pánské a dámské košile. Farmáři a malí výrobci potravin ve zhruba patnácti stáncích návštěvníkům nákupního centra Galerie Fénix od září každou sobotu nabízejí čerstvé ovoce a zeleninu, mléčné a masné výrobky, čerstvá vejce, houby, bezlepkové uzeniny, koření, mošty, klobásy a čabajky či medovinu. První měsíc potvrdil naše předpoklady, že Pražané budou mít velký zájem o farmářské trhy pod střechou, dodala ředitelka Galerie Fénix Zdeňka Jakšič. Farmářských tržišť v Praze rychle přibývá. Jedno z prvních začalo fungovat loni na podzim v Klánovicích a letos na jaře k němu jeho pořadatelé přidali také Dolní Počernice. Pod patronací radnice Prahy 6 pak od března až na výjimky každou druhou sobotu farmáři nabízejí své zboží na Vítězném náměstí v Dejvicích. Svůj selský trh mají rovněž Vršovice, na tamním Kubánském náměstí se koná dokonce třikrát týdně. Občanské sdružení Archetyp pořádá pravidelné trhy také na náplavce u Vltavy poblíž Palackého náměstí. Tamní tržiště je zvláštní zejména prodejem živých ryb přímo od rybářů. Nové farmářské tržiště hodlá do tří let vybudovat v Holešovické tržnici v Praze společnost Delta Center, která tento areál spravuje. V jedné z hal Holešovické tržnice nyní šest dní v týdnu funguje tržiště se zeleninou, které od května jednou měsíčně doplňují farmářské trhy, na nichž zemědělci nabízejí spotřebitelům své výpěstky a produkty. Kromě hlavního města mají svůj farmářský trh také například Kladno, Plzeň, Příbram a Brno. Zájem farmářů o přímý prodej výpěstků v poslední době roste. Dostávají lépe zaplaceno, neboť se nemusejí dělit o marži s obchodníky, jejichž podíl na konečné ceně výrobků se podle zemědělců stále zvětšuje. Spotřebitelé pak v tomto způsobu nákupu hledají alternativu k supermarketům a průmyslově vyráběným potravinám, jejichž kvalitu a čerstvost někteří z nich kritizují.

10 10 / z domova informace Potravinářský zpravodaj 7 / 2010 Nutradefense nyní ještě blíže mateřskému mléku Společnost HERO, která na trhu zastupuje značku SUNAR, již není třeba představovat. Značka SUNAR je na trhu již přes 60 let a vždy patřila mezi špičkové výrobky, které si udržují trend modernosti. Při vytváření nových receptur se společnost vždy řídila nejnovějšími doporučeními předních odborníků v oblasti výživy. Ani tentokrát nezůstává tradiční značka pozadu a pod ochrannou známkou SUNAR přináší moderní řadu mléčné výživy Nutradefense. Společnost HERO CZECH s. r. o. představuje horkou novinku na trhu dětské výživy, novou unikátní řadu náhradní mléčné výživy Nutradefense, která je v prodeji od října Řada Nutradefense je unikátní svým složením. Při vytváření receptury se experti v oblasti výživy nechali inspirovat právě složením mateřského mléka, které je zlatým standardem ve výživě kojenců. Nicméně, kojení jako nejlepší způsob výživy dítěte alespoň do ukončeného 6. měsíce společnost HERO plně podporuje. Nutradefense v současné době představuje unikátní produkt, který je svým složením ještě blíže mateřskému mléku. Součástí mléčné výživy Nutradefense jsou významné složky, jež právě mateřské mléko obsahuje. Jsou to především oligosacharidy prebiotická vláknina GOS, nenasycené mastné kyseliny DHA/ARA a nukleotidy. Prebiotická vláknina GOS, která se v mateřském mléce tvoří např. z laktózy, patří mezi nestravitelné látky. Ty jsou zastoupeny v mateřském mléce ve významném množství. V posledních letech je prebiotická vláknina i nedílnou součástí kojenecké mléčné výživy. V kojenecké mléčné výživě jsou používány rozdílné typy prebiotické vlákniny či jejich kombinace. Je to prebiotická vláknina FOS, dále GOS nebo jejich kombinace. Prebiotická vláknina GOS (galaktooligosacharidy polymery galaktózy) je živočišného původu, průmyslově se vyrábí z laktózy kravského mléka a je přirozeně vytvářena i v mateřském mléku na rozdíl od prebiotické vlákniny FOS (fruktooligosacharidy polymery D- fruktózy), která je rostlinného původu (získává se např. z čekanky). Prostřednictvím mateřského mléka se GOS dostává nestrávená do střevního traktu (tlustého střeva), kde podporuje a upravuje růst selektivní střevní mikroflóry. U kojených dětí rovněž přispívá k pravidelné a měkčí konzistenci stolice. Přidáním prebiotické vlákniny GOS do mléčné výživy Nutradefense se snažíme napodobit její funkci v mateřském mléce. Tím se lišíme od jiných výrobků, které oproti mléčné výživě Nutradefense využívají např. i prebiotickou vlákninu FOS, jež ale není v mateřském mléku přítomna, doplňují odborníci společnost HERO. Dávkování prebiotické vlákniny GOS přitom vycházelo z nejnovějších vědeckých poznatků. Tuky patří mezi hlavní živiny člověka. Jsou vydatným zdrojem energie, v organismu se uplatňují jako hlavní zásobní energetický substrát. Mezi tuky patří i tzv. nenasycené mastné kyseliny, dnes známé rovněž jako omega 3 a omega 6. I ty mají v mateřském mléce své opodstatnění, jelikož se podílí na řadě důležitých procesů v organismu. Vzhledem k tomu, že mateřské mléko obsahuje nenasycené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem kyselinu arachidonovou označovanou jako ARA a kyselinu dokosahexaenovou označovanou zkratkou DHA jejich přímá konzumace je účinnější než konzumace jejich prekursorů kyseliny linolové a alfa-linolenové. Tyto tzv. esenciální nenasycené mastné kyseliny (DHA a ARA) jsou ty, které si naše tělo neumí samo vyrobit, musí být v dostatečném množství přijímány v potravě u nejmenších tedy v mateřském mléce. Dle jeho vzoru přidáváme esenciální nenasycené mastné kyseliny DHA a ARA i do náhradní mléčné výživy Nutradefense. Dle doporučení pediatrů by měl být poměr DHA a ARA 1 : 1, upřesňují specialisté. Dostatečný příjem těchto nenasycených mastných kyselin (DHA, ARA) se dává do souvislosti se správným vývojem mozku, kognitivních funkcí a oční sítnice. Nukleotidy jako další významná složka mateřského mléka hrají důležitou roli ve všech biologických procesech. Jsou stavebními jednotkami DNA a RNA, které se podílí na přenosu dědičné informace a které jsou nezbytné pro tvorbu bílkovin. Jsou nezbytné pro rychle rostoucí buňky. V mateřském mléce, zejména v prvních měsících, jsou nezastupitelné. Nicméně s postupem věku dítěte jejich množství postupně klesá. Mezi 5 významných nukleotidů mateřského mléka patří nukleotidy označované zkratkami CMP, UMP, AMP, GMP, IMP. Nukleotidy tedy nesmí chybět ani v mléčné výživě Nutradefense. Zajímavostí je, že výrobek mléčné výživy Nutradefense 3 tzv. pokračovací mléčná výživa byl věkově posunut a nyní je doporučen kojencům již od ukončeného 10. měsíce oproti původnímu 12. měsíci. Důvodem k tomuto posunu bylo přizpůsobit složení Nutradefense dětem v tomto věku, kdy již není mléčná výživa jediným zdrojem výživy. Děti již v tomto období začínají konzumovat i další stravu zeleninové, masozeleninové a ovocné příkrmy, kaše atd., které jsou pro ně rovněž zdrojem energie a řady nutrientů. Z tohoto důvodu jsme složení Nutradefense 2 a Nutradefense 3 přizpůsobili tomuto období postupného zavádění tzv. komplementární výživy, vysvětlují ve společnosti HERO. Sušená mléčná kojenecká výživa Nutradefense se tedy nechala inspirovat významnými složkami mateřského mléka prebiotickou vlákninou GOS, nenasycenými mastnými kyselinami DHA a ARA a nukleotidy. Nutradefense nabízí široký sortiment produktů pro nejmenší všech věkových kategorií a požadavků. Výrobky řady Nutradefense patří mezi potraviny pro zvláštní výživu. 1) ZÁKLADNÍ ŘADA Nutradefense 1 pro kojence od narození, pokud nemohou být kojeni Nutradefense 2 pro kojence od ukončeného 6. měsíce Nutradefense 3 pro kojence od ukončeného 10. měsíce Nutradefense 4 pro malé děti od ukončeného 18. měsíce 2) HYPOALERGENNÍ ŘADA určena kojencům a malým dětem s rizikem vzniku alergií. Za velmi důležitou informaci považujeme, že budeme během října přecházet z hypoalergenního Sunaru HA na Nutradefense HA. Klasický Sunar ale stále pokračuje, týká se to jen Sunaru hypoalergenního, upozorňují zástupci marketingového oddělení. Nutradefense HA1 pro kojence od narození, pokud nemohou být kojeni Nutradefense HA 2 pro kojence od ukončeného 6. měsíce Nutradefense HA 3 pro kojence od ukončeného 10. měsíce 3) NUTRADEFENSE SMART PACK balení s praktickou dózou, kterou mohou maminky opakovaně využít. Dózu je možné umývat v myčce. Uvnitř je přiložen letáček s praktickými informacemi. Nutradefense smart pack 1 pro kojence od narození, pokud nemohou být kojeni Nutradefense smart pack 2 pro kojence od ukončeného 6. měsíce 4) JEDNOPORCOVÉ BALENÍ ideálním řešením pro maminky, které chtějí výrobek vyzkoušet, nebo jako cestovní balení Nutradefense jednoporcovky 1 pro kojence od narození, pokud nemohou být kojeni Nutradefense jednoporcovky 2 pro kojence od ukončeného 6. měsíce To, že všechny produkty kojenecké mléčné výživy Nutradefense úspěšně obstály v náročných testech a odpovídají přísným hygienickým požadavkům na výrobu kojenecké výživy, je samozřejmostí. Všechny výrobky mléčné výživy Nutradefense jsou k dispozici v běžné obchodní síti hypermarketech a supermarketech, drogistických řetězcích (Rossmann, DM drogerie, Schlecker), ve všech lékárnách (případně i na objednání), dále na internetovém e-shopu spol. Hero detskavyziva.cz/shop/ nebo na detska-vyziva/ Více informací na / V případě dotazů, prosím, volejte na bezplatnou infolinku: (ČR), (SR).

11 Potravinářský zpravodaj 7 / 2010 z domova / 11 Ivan Chramosil, sládek pivovaru u Fleků Letošní Svatováclavská slavnost českého piva se již tradičně, stejně jako předchozí ročníky, konala u příležitosti oslav svatého Václava, patrona českých pivovarníků a sladovníků. Galavečer pivovarského sektoru je věnován ocenění pivovarských a sladařských legend. Osobností, které se výraznou měrou o oba obory zasloužily nebo svým celoživotním dílem přispěly k jejich obnově či rozvoji. Do Síně slávy českého pivovarství a sladařství pro rok 2010 byli vybráni Ivan Chramosil, sládek Pivovaru a restaurace U Fleků, a Ing. Karel Klusáček, majitel sladovny v Kounici. Připomeňme si, že Ivan Chramosil (*1946 v Praze) po dobu téměř čtyřiceti let působení v pivovaru U Fleků se pro svou vysokou profesionalitu stal zárukou výroby vynikajícího piva, nápoje šířícího věhlas doma i v zahraničí. Jeho nesporné znalosti a vědomosti z něj učinily rovněž vyhledávanou osobnost pro domácí a mezinárodní degustační soutěže piv. Spolupracuje s řadou vysokoškolských pracovišť, kde se podílel poskytováním stáže budoucím pivovarským odborníkům na jejich profesní přípravě a vzdělávacím procesu. Ing. Karel Klusáček (*1931 v Kounicích) se v roce 1992 po restituci majetku vrátil do rodné sladovny, kde dodnes působí coby zástupce již čtvrté generace pivovarských a sladařských odborníků. Sladovnu, která byla při přebírání v dosti špatném stavu, v průběhu let v maximálně míře zmodernizoval a zvelebil. Zachoval v ní však klasickou výrobu sladu humnovou technologií. Podnik se díky kvalitě vyprodukovaného sladu stal vyhledávaným dodavatelem suroviny pro mnoho tuzemských a restauračních pivovarů. Ing. František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven, k letošním laureátům mj. poznamenal: V době rozmachu těch nejvyspělejších technologií je pivovarství a sladovnictví takovými obory, kde člověk vždy zůstane pro výrobu klíčovým elementem. Bez něho si dnes, ale ani v budoucnosti zkrátka nedovedeme výrobu kvalitního piva představit. Tradičně velkou pozornost na sebe soustřeďují i soutěže odbornosti a ankety popularity piv. Odbornou degustační soutěž České pivo 2010, do které pivovary přihlásily celkem 45 piv, ovládly v letošním roce střední a velké pivovary. Kategorii nealkoholických piv, v níž soutěžilo 7 piv, vyhrálo pivo Radegast Birell z produkce pivovaru Radegast patřícího do skupiny Plzeňský Prazdroj, a. s. Na MUDr. Miroslav Pšenička, prezident Old Beer Clubu (vlevo), spolu s Ing. Františkem Šámalem (na snímku vpravo) předali ocenění nejpopulárnějším pivům v anketě médií Naše pivo Druhý zleva Dough Brodman, Plzeňský Prazdroj, a. s., Ing. Josef Vávra a Ing. Stanislav Bernard, Rodinný pivovar Bernard, a. s. (uprostřed), a Ing. Jan Hlaváček, Plzeňský Prazdoj, a. s. (druhý zprava). Svatováclavská slavnost českého piva 2010 druhém místě skončil Zubr Free z Pivovaru Zubr, a. s., a třetí byl Litovel Free, který vyrábí Pivovar Litovel, a. s. Oba pivovary patří do skupiny PMS Přerov, a. s. Do druhé nejpopulárnější kategorie světlých výčepních piv pivovary přihlásily 16 piv. Vyhrál Zubr Gold před pivem Zubr Classic, oba vyrábí Pivovar Zubr, a. s. Ocenění za třetí místo získal Litovel Moravan z produkce Pivovaru Litovel, a. s. Uvedené pivovary patří do skupiny PMS Přerov, a. s. Nejprestižnější kategorií mezi pivy jsou světlé ležáky, kde jich letos bylo přihlášeno 22. Své loňské prvenství obhájil Velkopopovický Kozel Premium, jehož výrobcem je Plzeňský Prazdroj, a. s., Pivovar Velké Popovice. Na děleném druhém místě se umístil Velkopopovický Kozel Medium od stejného výrobce spolu s pivem Starobrno Ležák, který je ze skupiny Heineken Česká republika, a. s., a vyrábí jej pivovar Starobrno. Na třetím místě skončilo pivo značky Holba Premium z produkce Pivovaru Holba, a. s., ze skupiny PMS Přerov, a. s. Připomeňme si, že specifikem této soutěže je, že se jedná o dvoukolovou soutěž pořádanou u nás, což posiluje objektivitu hodnocení. Vzorky do soutěže jednotlivé pivovary neposílají, ale jsou odebírány přímo ve výrobních závodech soutěžní komisí, což zvyšuje nestrannost soutěže. Soutěž je zároveň jedinou akcí, kterou pořádá Český svaz pivovarů a sladoven pod svým patronátem. Za chod, organizaci, technickou část soutěže a vyhodnocení výsledků odpovídá VÚPS, a. s. Výsledky komentoval Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel ČSPS, takto: Soutěž potvrdila, že kvalitní pivo může vyrobit jak malý pivovar, jak jsme se přesvědčili v řadě případů v minulosti, tak pivovary s velkým objemem produkce, což potvrdily degustace odborníků v letošním roce, a to je dobře. Zástupci tištěných a elektronických médií i televizních a rozhlasových stanic se opět svými hlasy podíleli na výběru nejpopulárnějších piv Ing. Karel Klusáček, majitel Sladovny Ing. Karel Klusáček v rámci novinářské ankety popularity piv Naše pivo Nominovali v dosavadní historii ankety rekordní počet 70 značek. Nejpopulárnějším českým pivem mezi žurnalisty je již tradičně Pilsner Urquell z Plzeňského Prazdroje, a. s., následovaný pivem Bernard z Rodinného pivovaru Bernard, a. s. Na třetím místě se umístilo pivo Gambrinus ze skupiny Plzeňského Prazdroje, a. s. Významnou novinkou letošního galavečera pivovarského sektoru se stala i unikátní anketa popularity piv mezi ženami Dámská pivní volba. Společně ji vyhlásil První dámský pivní klub po dohodě s vedením Českého svazu pivovarů a sladoven a anketní lístky obdrželo téměř 250 žen. Ty svými hlasy rozhodly o tom, že nejpopulárnější značkou piva mezi ženskou částí české populace se pro rok 2010 stalo pivo Bernard z produkce Rodinného pivovaru Bernard, a. s., a dále piva vyráběná skupinou Plzeňský Prazdroj, a. s., Pilsner Urquell a Velkopopovický Kozel. Ta se objevila mezi nominovanými značkami, kterých se na anketních lístcích nakonec ocitlo celkem 55, nejčastěji. Výsledky ankety komentovala Hana Černá-Šípková, viceprezidentka Prvního dámského pivního klubu, následovně: Především jsme byly překvapeny zájmem o tuto jedinečnou akci, jež nám pomohla zjistit, která piva jsou mezi dámskou populací u nás nejpopulárnější, a také odhalit, jsou-li chutě u žen rozdílné, nebo naopak stejné jako u mužů. A Jan Veselý, výkonný ředitel ČSPS, k anketě i výsledkům dodal: Světově unikátní anketu popularity pivních značek jsme velmi uvítali a ani na okamžik nezapochybovali o její užitečnosti. Mile nás překvapila škála piv, kterých se v anketních lístcích objevilo pětapadesát, a také to, že se mezi nominacemi vynořila nejen piva tradičně známá, ale i piva z menších a restauračních pivovarů, což nám dělá radost. Na závěr je třeba dodat, že dnes již tradiční Svatováclavská slavnost českého piva je součástí dlouhodobého projektu Českého svazu pivovarů a sladoven České pivo naše pivo. Jeho základním smyslem a úkolem je seznamovat nejširší veřejnost s historií a současností výroby piva v českých zemích a s tím, co pivo obsahuje a jakým způsobem ovlivňuje lidský organismus, a rovněž dále zlepšovat image piva. Ing. JOSEF VACL, CSc., PORT spol. s r. o. Účinnější míchání s rotačními mixéry Alfa Laval Míchání je jednou z klíčových součástí výrobních procesů v potravinářském i nápojovém průmyslu. Díky novince v sortimentu Alfa Laval je možné dosáhnout významného zvýšení účinnosti i úspor nákladů. Tvrzení, že úspěch či neúspěch výrobku je do značné míry dán už v počátku jeho výroby, tedy kvalitou prvotního míchání, není vůbec nadnesené. Různorodé složení, barva či chuť potravin a nápojů může být příčinou menší atraktivity produktu a v konečném důsledku i menší ziskovosti. Konečně i energie potřebná k míchání představuje významnou položku celého procesu. Pokud na mixéry nebudeme nahlížet pouze jako na další běžná výrobní zařízení, můžeme si povšimnout jejich předností. Konkurenční výhoda se totiž může skrývat právě v lepší účinnosti míchání. ROTAČNÍ TRYSKOVÉ HLAVICE Zařízení, které zvyšuje účinnost míchání, vzniklo v podstatě náhodou. Tryskové rotační mycí hlavice se běžně používají k čištění procesních nádrží a tanků. Paprsky kapaliny dopadající na každý čtverečný centimetr vnitřního povrchu nádrže jsou zárukou vysokého stupně čistoty, jakého běžnými statickými hlavicemi nelze dosáhnout. Systém díky vnitřnímu rotoru a ozubenému soukolí využívá energii samotné čisticí kapaliny, která je hnací silou pro rotaci a otáčení hlavice. V jednom závodě měli rotační tryskovou hlavici instalovánu uvnitř nádrže jako součást sanitačního systému CIP. Nádrž během cyklu čištění zůstala nedopatřením naplněna produktem a rotační trysková hlavice kupodivu obsah velmi efektivně promíchala. Od tohoto okamžiku byla koncepce rotační trysky rozšířena o míchání a zrodil se rotační tryskový mixér. RYCHLEJŠÍ MÍCHÁNÍ Rotační tryskový mixér ve srovnání s běžnou technologií promíchá kapaliny v nádržích až o 30 % rychleji. Mixér je uzpůsoben provozu v celé řadě odvětví, např. výroby potravin, piva nebo nealkoholických nápojů. Je umístěn pod hladinou kapaliny a udržuje cirkulaci v celé nádrži. Čtyři trysky mixéru rotují kolem svislých i vodorovných os a účinně promíchávají obsah. Díky svým jedinečným schopnostem míchání v rozsahu 360 vmíchá stejně účinně kapaliny i pevné práškové konzistence, odvzdušňuje a sytí oxidem uhličitým. Jednou z velkých předností rotačního tryskového mixéru je potřeba menšího počtu nádob nezbytných k míchání při výrobě nápojů. Běžně musejí být použity samostatné nádrže pro odvzdušnění, míchání sirupu a sycení oxidem uhličitým. Při použití rotačního tryskového mixéru mohou všechny tři procesy probíhat v jediné nádrži. Jeho vynikající míchací výkon přináší vyšší produktivitu, kvalitu a homogenitu produktu, účinné rozptýlení plynu i prášku, nižší vstupní investiční i provozní náklady. Atraktivita mixéru se dále zvýší, uvědomíme-li si, že po skončení míchání lze totéž zařízení použít i k čištění nádrží jako běžnou rotační tryskovou hlavici. Peter Rose

12 12 / z domova Potravinářský zpravodaj 7 / 2010 Edam Holland a Gouda Holland v rejstříku výrobků CHZO Dne Českomoravský svaz mlékárenský přijal s politováním zprávu o rozhodnutí Stálého výboru Evropské komise pro ochranné známky o zápisu nizozemských sýrů EDAM HOLLAND a GOUDA HOLLAND do rejstříků výrobků s chráněným zeměpisným označením (CHZO). Čeští sýraři sice oceňují, že v revidovaném návrhu nařízení bylo vyjasněno několik sporných záležitostí, které byly předmětem podaných námitek českých výrobců, zejména možnost užívání generických označení Edam a Gouda i pro jiné výrobce. Nicméně návrhy nařízení po oba uvedené produkty ani dostupná dokumentace jednoznačně neodstranily pochybnosti o splnění dalších zákonných podmínek pro zápis označení do rejstříku ve smyslu čl. 2 nařízení 510/2006. Čeští výrobci jsou především názoru, že uvedené argumenty nedokládají v případě výrobků označovaných Edam Holland a Gouda Holland specifickou/mimořádnou jakost, pověst nebo jinou vlastnost, které by bylo možné přičíst jejich zeměpisnému původu. Popsaná technologie výroby včetně použitých surovin jsou zcela běžné a nevyžadují žádné zvláštní dovednosti. Vysoká kvalita sýrů Edam Holland a Gouda Holland je v žádostech přičítána např. podmínkám chovu skotu. Téměř shodné podmínky pro chov skotu však jsou i v dalších přímořských oblastech Evropy. Existují také pochybnosti, že by označení Edam Holland a Gouda Holland byla před podáním žádostí na trhu dlouhodobě a tradičně užívána, proto jim nelze připisovat zvláštní pověst. Zdá se, že se jedná o účelově vytvořené označení a uvedenou registrací se dostává Nizozemsku významné konkurenční výhody při obchodování s tímto dnes již po celém světě vyráběným sýrem. Především tyto důvody vedly českou stranu k rozhodnutí, že při hlasování o zápisu nepodpoří návrh Evropské komise na uvedené zápisy. Českomoravský svaz mlékárenský se však v této záležitosti v žádném případě neztotožňuje s tvrzeními pana europoslance Jana Březiny, který ve svém prohlášení popisuje tuto situaci jako konec českého eidamu v Čechách. Tato prohlášení jsou nepřesná a zavádějící. Čeští výrobci sýrů mohou i nadále vyrábět své výrobky s druhovým/generickým označením eidam a gouda a záleží především na nich, aby do budoucna přesvědčili nabízenou kvalitou vyráběných sýrů své zákazníky o tom, že český výrobek je stejně kvalitní a hodnotný jako konkurenční sýr z Nizozemska. Ing. Jiří Kopáček, CSc. předseda ČMSM ANO, NENÍ TO ŠPATNÉ POZNÁMKA K PŘIBYSLAVSKÝM MLÉKAŘSKÝM DNŮM (ZÁŘÍ 2010) Prezident Václav Klaus při setkání se zemědělci zdůraznil, že je nutné, aby nebrečeli, nenatahovali jen ruce ke státu, ale snažili se svou prací dostat někam dál... Prezident Klaus při návštěvě Vysočiny Kdo se domnívá, že superpozitivní konjunktura je trvalý stav, je blázen. V časopise EURO, září 2009 Nejprve se staňte neoblíbeným, teprve potom vás budou brát vážně. Konrád Adenauer Stále kolem sebe slyším, jak mnozí kolegové z našeho i souvisejících oborů, především zemědělství, charakterizují dnešní situaci zemědělství a potravinářského průmyslu slovy krize, kolaps a katastrofa. Nepopírám existenci problémů: kolísají ceny, kolísá poptávka, někteří konkurenti rostou a jiní zanikají, zahraniční konkurence usiluje o získání trhů, dovoz nám dělá problémy a na zahraniční trhy se dostáváme těžko. Zaměstnanci chtějí větší platy, rostou ceny vstupů, chování obchodníků a jejich ochota platit včas je skandální. K rozumným půjčkám od bank se dnes nedostanete. Atd. Na rozdíl od vás, milí škarohlídi, si však myslím, že tohle všechno je v tržní ekonomice normální. Nechápu snahu čelit těmto normálním jevům, které jsou charakteristikou našich všedních pracovních dní, metodami, které byly aktuální v dobách centrálně plánované ekonomiky a ukázaly se jako zcela nefunkční: státní administrativou určené ceny, státní monopol, ústřední řízení, preference státních zásahů před podnikatelskou aktivitou. Celkový efekt, podle něhož lze soudit úspěch transformace našich oborů, je situace na trhu. Jděte se podívat do regálů hypermarketů, a máte odpověď. České potraviny jsou konkurenceschopné v jakémkoli pohledu. Takže přes problémy kolem nás, které přináší každodenní život, vidím situaci i budoucnost českého zemědělství a potravinářství optimisticky. Ing. Oldřich Obermaier Společnost Mlékárna Hlinsko uvádí na trh svou mléčnou novinku pod značkou Tatra pravé Farmářské máslo. Tatra vyrábí již řadu let prověřené, poctivé, kvalitní a chutné mléčné výrobky. Nové máslo pod názvem Farmářské máslo je jediné na trhu, které obsahuje 85 % tuku. Díky tomu je jemnější, smetanovější, a tudíž i daleko chutnější. Dopřejte si pravou máslovou chuť Farmářské máslo Farmářské máslo je svým složením, obsahem tuku 85 %, naprosto unikátní novinkou na českém trhu. Chceme našim zákazníkům nabídnout opravdu kvalitní máslo, které má jemnou a smetanovou chuť, a pokračovat tak v podpoře tradičních oblíbených výrobků. Nespornou výhodou je i snadná roztíratelnost másla, která je dosažena díky svému vyváženému složení a vhodnému technologickému zpracování, uvedla Veronika Pácaltová, marketingová manažerka společnosti. Mlékárna Hlinsko se v případě tohoto výrobku rozhodla pro atraktivní, netradiční obal z pergamenu. Pergamen dodá výrobku pečeť kvality, zákazník tento obal vnímá jako poctivý, až jakoby,domácí výroby, očekává v obsahu poctivé, chutné,,pravé máslo, pokračuje Veronika Pácaltová. Jogurtový twister Merenda DUO jogurt Kromě nového obalu má máslo spotřebitelsky přijatelnou upravenou gramáž. Díky profesionálním výrobním procesům, kvalitním vstupním surovinám a bezpečnému kvalitnímu balení je podpořena samotná čerstvost másla. V případě správného uskladnění vydrží máslo dlouho čerstvé. Milada Hofmanová PR. Konektor Mlékárna Valašské Meziříčí přichází s novinkou DUO jogurtem Merenda, který navazuje na úspěšnou řadu jogurtových nápojů Merenda. Merenda DUO jogurt s příchutí ananasu, mandarinky a limetky je vyráběn speciální technologií, která je v České republice ojedinělá. Příchutě dohromady vytváří jogurtový twister tedy jakousi spirálu příchutí. Ty můžete vychutnat postupně jednotlivě nebo smíchat dohromady. Vzhledem k tomu, že na českém trhu chybí jogurty vyráběné speciální technologií, která umožňuje způsob plnění jogurtu do spirály, rozhodli jsme se pro výrobu tímto způsobem, uvádí Zdeněk Bukovjan, vedoucí obchodu a marketingu společnosti Mlékárna Valašské Meziříčí. Příchuť tvoří jogurtový,twister, díky němuž lze ochutnat každou vrstvu zvlášť. Tuto technologii v mlékárenském segmentu v České republice zatím žádný výrobce nepoužívá. Proto věříme, že si najde své zákazníky, kteří si ji oblíbí a vychutnají si díky ní své oblíbené příchutě. V nejbližší době uvedeme další Merenda DUO jogurt v nových příchutích, dodává Zdeněk Bukovjan. Mezi českými zákazníky jsou svěží příchutě oblíbené. Mandarinka s ananasem je dokonalé spojení sladších chutí a limetka dodává jogurtu na svěžesti kyselosti. Zakysaný mléčný výrobek Merenda DUO jogurt je vhodný pro ty, kteří se vyhýbají tučnějším smetanovým jogurtům, ale nízkotučné jogurty jim nechutnají. Má hustou krémovou konzistenci a plnou chuť. Merenda DUO jogurt obsahuje kombinaci jogurtové a probiotické kultury. Příznivě působí na lidský organismus a pomáhá chránit zažívací trakt. Crest Communications Novinka Dětský toustový speciál Společnost United Bakeries v září uvedla na trh novinku určenou především dětem toustový chléb Toasttip dětský světlý. Toustový chléb v balení 500 g má trvanlivost deset dnů a vedle vláčné konzistence má ještě dva významné benefity: snížený obsah soli a absenci konzervantů. Zaujme i veselý atraktivní obal s tipy na přípravu produktu. Společnost United Bakeries, která je největší pekárenskou skupinou na středoevropském trhu, nabízí ve svém portfoliu pod značkou Toasttip vedle zmíněné novinky v různých baleních toustové chleby světlé, tmavé a slunečnicové. UNITED BAKERIES a. s. Pribina u spotřebitelů bodovala Přibyslav (li) Mlékárenského dne v Přibyslavi na Havlíčkobrodsku se v polovině září podle odhadu radnice zúčastnilo přes 1000 lidí. Lákala je hlavně ochutnávka mléčných výrobků ve sklepích pod radnicí. Své novinky ve výrobě sýrů, V každém z třinácti regionů Čech a Moravy proběhly semináře k soutěži Regionální potravina. tvarohů, mlék, pomazánek a krémů tam představilo 13 regionálních mlékáren. Návštěvníci mlékárenského dne také v soutěži o Krajáč Vysočiny vybírali nejlepší mlékárnu. V letošním 18. ročníku akce u nich zvítězila Pribina Přibyslav. Za dobrou práci perníkové ocenění a věnovali jej centrále AK ČR, Jan Veleba, prezident AK ČR, perníkové ocenění věnoval symbolicky právě Jaroslavě Nekvasilové. Hlavní břímě organizace, zajištění kvalitních přednášejících a celkově dobrého průběhu těchto akcí leželo na bedrech pracovnice Agrární komory Ing. Jaroslavy Nekvasilové. Když tedy severočeští cukráři vyrobili z perníku krásný velký znak Regionální potraviny Vše běželo hladce, ale málokdo tušil, kolik s tím bylo spojeno práce a nervů, aby se vše vydařilo a semináře splnily očekávání. Dle ohlasů lze soudit, že ano. Text a foto: Eugenie Línková

13 Potravinářský zpravodaj 7 / 2010 z domova / 13 KROMĚŘÍŽSKÉ MLÉKAŘSKÉ DNY Pohled za předsednický stůl při zahájení konference Předseda ČMSM a odborný garant konference Ing. Jiří Kopáček, CSc., při svém vystoupení Svoje liberální pohledy na náš trh znovu obhajoval Ing. Oldřich Obermaier. Na konferenci vystoupil také nový tajemník českého komitétu IDF Ing. Štěpán Tůma, Ph.D. Ve dnech se v Kroměříži za účasti 130 mlékárenských odborníků uskutečnil v pořadí již 4. ročník odborné konference se zahraniční účastí Kroměřížské mlékařské dny. Akci spolupořádají Českomoravský svaz mlékárenský a mlékárenská společnost KROMILK, a. s., podporované dalšími organizacemi. Na konferenci odeznělo 18 přednášek, se kterými vystoupili odborníci z Čech, Nizozemí, Belgie, Dánska a Slovenska a které se týkaly především hodnocení situace na trhu s mlékem a jejími dalšími výhledy, současných úprav v oblasti potravinářské legislativy a informací o novinkách v technice, technologiích a hygieně moderních potravinářských provozů. Účastníci akce se především shodli na tom, že budoucí výhledy mlékárenství jsou spíše optimistické a že mlékárenské podniky postupně překonávají dopady nedávné globální hospodářské krize. Pro příští období se zejména očekává opětovné oživení a stabilizace cen, a to jak surovin, tak mléčných výrobků, návrat růstu spotřeby mléka a mléčných výrobků, který tak přispěje k posílení zdravé výživy. V legislativní oblasti požadují mlékaři zejména rychlejší přístup k projednávání a přijímání nové potravinářské legislativy, nyní především evropského nařízení o poskytování informací na potravinách spotřebitelům a vyjasnění problematiky nutričních profilů. Velký důraz je potřeba klást na dokončení legislativních návrhů Evropské komise v rámci projednávání tzv. Zelené knihy jakosti. Do této agendy např. patří problematika rozhodování o statusu tzv. zaručených tradičních specialit (ZTS), na který nyní aspiruje Pomazánkové máslo. Čeští mlékaři však kritizují, že administrativní procedura je velmi zdlouhavá a složitá, a apelují na její zjednodušení a urychlení schvalovacího procesu. Podrobně se diskutovalo i o nedávných návrzích skupiny pro mléko na nejvyšší úrovni (High Level Expert Group), zřízené při Evropské komisi v loňském roce s cílem se zabývat krizí v sektoru, jejími dopady a možnostmi jejího řešení. Mlékaři se rovněž shodli na tom, že skutečným klíčem k růstu musí být spotřebitel, se kterým je nutné velmi úzce a nepřetržitě komunikovat a pracovat na získání jeho důvěry, a to např. budováním loajality k výrobkovým značkám a nabídkou skutečné kvality. Prioritou budoucnosti bude jednoznačně (bezpečná) kvalita, a nikoliv pouze (výhodná) cena. Důležitým faktorem musí být také růst přidané hodnoty zboží a snaha o neustálé inovace výrobkového sortimentu. Účastníci se shodli i na tom, že v potravinářském průmyslu není až tak velkým rizikem globální krize, nýbrž případná nevyrovnanost v celém komplexu dodavatelsko-odběratelských vztahů. A co je ještě důležité: výchova a vzdělávání spotřebitelů (ze strany výrobců, obchodníků i státu), vybudování funkčního systému potravinové kontroly a odstranění nekalých praktik v hospodářské soutěži. Zahraniční hosté se podělili s účastníky zejména o poznatky a informace o posledních novinkách a nabídkách technologie a čeští výzkumní pracovníci poskytli ucelený přehled výsledků současně řešených výzkumných projektů a jejich možných aplikací v potravinářské výrobě. Ing. Jiří Kopáček, CSc., předseda ČMSM Výborní organizátoři celé akce Ing. Josef Mrázek (vlevo) a Ing. Jan Tykvart Pohled do auditoria

14 14 / rozhovor Potravinářský zpravodaj 7 / 2010 Na 5 otázek odpovídají: Ing. Jan Veleba, prezident Agrární komory České republiky, Ing. Oldřich Obermaier, a člen představenstva Českomoravského mlékárenského svazu a jednatel společnosti TPK, spol. s r. o., Hodonín 1. Prožíváme období plné událostí. Několik měsíců jsme prožili s úřednickou vládou, nyní již máme zase svého regulérního ministra zemědělství. Smysl politiky se dost často vytrácí v slůvku šetření a do toho vlétla dvojnásobná cena obilí. Jak se vám pracuje v tomto současném ovzduší určité nervozity? A jaké priority nyní řešíte? JAN VELEBA: Spíš než jako nervozitu bych charakterizoval současné období jako horký podzim. Iniciativní skupina, integrace, rozpočet, reforma Společné zemědělské politiky. To jsou hlavní témata letošního podzimu, přičemž každé z nich vydá na samostatnou úvahu, samostatné řešení. Vstupujeme do nejsložitějšího období od transformace českého zemědělství, které bych charakterizoval následovně: zvyšují se dál prudkým tempem dovozy většiny významných potravinových komodit, zdražují se vstupy (krmiva, hnojiva, energie), je nepříznivě nastaven rozpočet, připravuje se zvýšení DPH potravin. Doba je velmi složitá a náročná na stanovení té správné taktiky. Přesto se mně pracuje dobře. Důvodem je velmi kvalitní tým ve vedení komory. Mluvím o viceprezidentech, tajemníkovi a dalších lidech kolem sebe. Pracuji v opravdu dělném prostředí s kvalitními lidmi, kteří jdou za naší společnou věcí. Všechny výstupy agrární komory jsou výsledkem týmu, nikdy ne pouze jednotlivce, mě nevyjímaje. OLDŘICH OBERMAIER: Dovolte mi krátký úvod k mým odpovědím. Potravináři i zemědělci jsou na jedné lodi. Zemědělci, ať už v živočišné nebo rostlinné výrobě, potřebují svou produkci prodat a my, výrobci potravin, ji potřebujeme nakoupit ke své produkci. Tu ovšem musíme prodávat, a tady je jediný spor mezi námi, a to docela přirozený, týkající se cen, za které potravináři zemědělskou produkci nakupují. Ceny potravin musí být pro spotřebitele reálné a o to se více než dostatečně starají obchodníci. Jistota, že jsme se zemědělci na jedné lodi, spočívá už v tom, že máme stejný základní zájem: prosperitu a rozvoj českého zemědělství a potravinářského průmyslu i malých výrobců potravin. A nyní k otázce: Před několika týdny jsem se zúčastnil semináře, kde byli zemědělci i potravináři. Z referátů mých předřečníků zaznívala slova jako kolaps, krize, katastrofa, a dokonce totální likvidace, kterými kolegové ze zemědělské sféry popisovali současný stav mlékařství v České republice. Můj názor, že situaci v mlékařství lze charakterizovat slovem stabilita, nebyl přítomnými odborníky vůbec přijat a pochopen, a to přesto, že jsem ho vysvětlil: za posledních 10 let (například) se produkce mléka v České republice měnila jen v několika málo procentech v okolí kvóty, kvalita stoupala a cena oscilovala kolem rovnoběžné přímky (i když v posledních letech víc než dřív, mluvíme o volatilitě). Chov dobytka je běh na dlouhou trať: než se postaví kravín, než se zaplatí úvěry, než se z telete stane výkonná dojnice apod. Stejně je na tom zpracovatel: než se stabilizují obchodní vztahy, než si opatří nové zařízení, než ho zaplatí apod. Každá změna je tedy výsledkem vážné úvahy a má dlouhodobé následky i realizaci. Co jiného než stabilní prostředí v otázkách množství a dostupnosti suroviny-mléka, její kvality a ceny chovatel a zpracovatel potřebuje? A to v posledních nejméně deseti letech má. Já vím, že problémů je celá řada, ale to je přece normální součást tržního hospodářství. Na Vaši otázku, jak se mi pracuje v současném ovzduší nervozity, tedy odpovídám, že současný vývoj a problémy jsou normální součástí mé práce a nijak zvlášť nervozitu necítím. Naše mlékárny nyní fúzovaly, získali jsme silnější postavení na trhu a budeme se víc než dřív jej snažit využít. Reorganizujeme náklady, obchodní strategii i inovace výrobků i služeb zákazníkům, abychom byli lepší než konkurence, a snažíme se uspět na zahraničních trzích. Neskromně řeknu, že přes všechny problémy Obě odvětví našeho hospodářství zajišťující potravinové bohatství naší země tedy zemědělství a potravinářský průmysl neprožívají již řadu let nejlepší období. Jeden evropský trh přinesl sice řadu možností, ale ještě více starostí. Vysoká míra konkurence a z ní vyplývající tlak na realizační ceny přináší nezbytné reakce v obou sektorech. Problémem největším však jsou vzájemné vztahy, kdy zájmy jedné a druhé strany se zřídkakdy sčítají. A tak součet sil směřující k jednotě a tím i k snadnějšímu prosazování i zájmů společných pak postrádá potřebnou razanci. Patrný antagonismus mezi zemědělci a potravináři má v naší zemi historické kořeny a lze jej považovat za chronický a nemá vždy ekonomický či obchodní podtext. Lze však připustit, že v této době mají oba sektory ve svém čele moudré hlavy, což přináší určité projevy vzájemného sbližování. I proto jsem si pro zmapování tohoto současného stavu našeho zemědělství a potravinářství vybral dvě osobnosti, o nichž jsem přesvědčen, že právě o určitou jednotu názorů na problémové okruhy stojí. Nicméně právě jejich rozdílný postoj k otevřenému trhu Evropy a účasti státu na hospodaření jednotlivých subjektů mě přivedl k myšlence požádat je o zasednutí k jednomu stolu a pokusit se dát jejich názory pod jeden klobouk. F. K. jsem co do budoucnosti našich mlékáren optimista. V jednotě je síla, říká klasik. Jako představitele mlékárenského svazu mě mrzí, že mlékařská zájmová organizace, jejímž posláním je rozvoj české výroby mléka, je dnes rozdělena, a tak se nevelké prostředky i prestiž ještě zmenšily. Také lobby a média, která jsme nikdy neuměli moc používat, budou mít teď ještě menší prostor k publikaci našich názorů než dřív. 2. Vzájemné vztahy mezi zemědělci a potravináři jsem v úvodu nazval jako antagonistické a neříká se mi to takto otevřeně příliš snadno. Je to ale faktum, se kterým se setkáváme v denním životě poměrně často. Vím, že existují i vzorové příklady, řečeno někdejší docela pěknou terminologií dodavatelsko-odběratelských vztahů, které jsou skvělé. Není na tom však sedlák z rakouských Alp a šéf z nejbližší mlékárny lépe než ten náš vzorový? Jak to tedy je podle vašeho hodnocení? JAN VELEBA: Často se říká, že zemědělci a potravináři jsou na jedné lodi. Asi ano, ale já dodávám, že mají dvě peněženky. Takže často jsou tyto vztahy opravdu antagonistické a doslova kdo s koho. Například v některých obdobích to platí u mléka. V této souvislosti musím říct něco, co se mnohým zpracovatelům nebude líbit. Jsem dalek toho, abych rozfoukával staré ohýnky, ale podle mého názoru se udělala velká chyba při privatizaci. Nebyly totiž umožněny restituce právnických osob. Co mám na mysli? Zkrátka to, že nebyl vrácen majitelům majetek, podíly na něm, zpracovatelského průmyslu. Naši otcové a dědové měli svoje podíly v mlékárnách, výkupech, cukrovarech apod. Důsledkem tohoto postupu státu po revoluci je úplné oddělení prvovýroby od zpracování a to je podle mne příčinou často nedobrých vztahů. Na západě je to často jinak, farmáři jsou se zpracovatelským průmyslem majetkově propojeni a mohou oprávněně hovořit o jedné lodi. Tam to platí, u nás je to jenom přání. Myslím si, že ve vztahových záležitostech jsme ještě nedozráli. Příkladem jsou například současné debaty o nastavení budoucích dodavatelsko-odběratelských vztahů u mléka, které tlačí Evropská komise. Nechápu, jak obtížně se hledá shoda na v jiných oborech tak jasné záležitosti, jako je například zásada, že cena za zboží, v tomto případě za mléko, musí být dohodnuta předem, před jeho prodejem. Zkuste si představit něco takového v průmyslu. Nechápu, proč je odpor k dlouhodobým smluvním vztahům. Při majetkovém oddělení prvovýroby od zpracovatelů jsou právě jasně nastavené obchodní vztahy zcela zásadní. To je zkrátka neoddiskutovatelné a bránění tomu o něčem svědčí. Jinak bych sedláka z rakouských Alp příliš neidealizoval. Má svoje starosti a některé z nich jsou jenom obtížně řešitelné. Například najít svého nástupce. A když ho má, tak nastává často problém, aby ten založil rodinu a vytvořil předpoklady hospodaření dalšího pokolení. Čím dál méně dívek je totiž ochotno tuto tvrdou selskou práci dělat. Platí to ve stále větší míře i pro venkovská děvčata, která volí raději pohodlnější, většinou zaměstnanecké profese. OLDŘICH OBERMAIER: O antagonistických vztazích mezi zemědělci a potravináři nelze vůbec mluvit. Spor o ceny je normálním jevem tržního hospodářství. Vzájemně jsme provázáni a vždycky se dohodneme. Bez nátlakových akcí a zájmových organizací, politiků a státních zásahů by to šlo ovšem vždycky lépe. Představte si, že bychom například my, kteří vyrábíme sýry, zablokovali dálnici proto, že zákazník nekupuje naše sýry, protože jsou příliš drahé. My přece také chceme spravedlivou marži (jako kdyby v ekonomice něco jako spravedlivá marže existovalo). Stále skoro 80 % výrobních nákladů tvoří nakupované mléko. Myslíte, že by to veřejnost chápala a podporovala, jako často podpoří nátlakové akce agrární komory? Princip je stejný chceme vyšší ceny. To je ovšem v tržním hospodářství na vztahu mezi prodávajícím a kupujícím, a navíc jsme v evropském (tj. i německém, polském a slovenském trhu). A vynucovat si násilím státní dotace? Vždyť v minulém roce šlo do zemědělství skoro 50 miliard korun a díky neodpovědné vládě v minulých letech musíme lépe hospodařit všichni. Často se setkávám s našimi dodavateli mléka. Vážím si jejich práce a entuziasmu a máme velmi dobré vzájemné vztahy, s našimi mlékárnami i vztahy osobní. Když však narazíme na některá stanoviska agrární komory, článků v Zemědělci nebo Agrobázi, získá čtenář snadno dojem, že něco není v pořádku. Musím taky dodat, že agrární komora pracuje jako lobbistická organizace dobře a její výsledky daleko překračují skutečnou základnu, kterou chce zastupovat vždyť v zemědělství pracuje přes 2 % obyvatelstva a dodavatelů většiny mléka je jen kolem patnácti set. Poukazuji na dobrou práci, kterou my potravináři zatím neumíme. Musíme vycházet z našich podmínek koncentrované výroby mléka, diverzifikovat zdroje příjmů, používat zdravý rozum a nespoléhat jen na dotace, které jednou (za dlouho a možná) ustanou. Nebo si je výkonná zemědělská lobby už nevybojuje, protože stát prostě nebude peníze mít. 3. Dotace do zemědělství mají být, musí být? Otázka na první pohled laická. Ale systém dotací dle výměry zemědělské půdy naprosto vynechává zemědělské podniky se zaměřením na živočišnou výrobu, které na půdě nehospodaří. Jejich ústup od výroby masa a mléka je nutné považovat za alarmující. Přitom vidím i jako nehorázné ponechat si dotaci na hektar pšenice a pak ji prodat mlynářům a krmivářům za světovou cenu. Jak to vidíte vy? JAN VELEBA: Vezmu to odzadu. Příklad s pšenicí není dobrý. Tady nejsme v Kanadě, kde se pěstují nekonečné monokultury pšenice. Zdejší pěstitelé osévají a sází i další plodiny, které jsou často ztrátové. A konečně, velmi vysoké ceny obilí tu byly od našeho vstupu do EU jenom jeden rok. Byl to rok 2008 a ceny byly vyhnány spekulanty na světových kapitálových burzách. Například v minulém roce byla cena potravinářské pšenice pod hranicí Kč/t a to už nesrovnáváme. Abychom mohli celou situaci vyhodnotit objektivně, museli bychom pečlivě rozborovat ekonomiku jednotlivých vrstev potravinové vertikály prvovýrobce, zpracovatel, obchodník. V minulém roce poklesly příjmy z tržeb všem. Ale prvovýrobci o více než 20 %, zpracovateli o cca 5 %, obchodníkovi do 5 %. Takže bych byl v těchto soudech zdrženlivý. Nyní k dotacím. Byli jsme to my, kteří jsme vstoupili do EU, která měla, má a bude mít Společnou zemědělskou politiku, jejíž součástí je propracovaný systém dotací. To je zkrátka dáno, my to nezměníme a časté mediální útoky na toto téma poškozují české zemědělce. Pokud se týká směřování dotací, tak je pravda, že nejsou dotována monogastrická zvířata, tedy prasata a drůbež. Ta zkrátka EU nedotuje, podobné to je například v USA. Všechna ostatní zvířata dojené krávy, masné krávy, ovce, kozy dotované jsou. Děje se tak prostřednictvím doplňkových přímých plateb ze státního rozpočtu, tzv. TOP UP. Právě z tohoto zdroje se dotují citlivé komodity, do nichž jednotlivé kategorie zvířat s výjimkou monogastrů patří. Abych byl přesný, tak musím použít minulého času dotovaly se, protože vládní návrh státního rozpočtu na rok 2011 má u položky TOP UP číslici 0. Takový je přístup státu. Přitom živočišná výroba rovná se pracovní místa, přidaná hodnota, organická hmota do půdy atd. Vedle toho bych dodal, že ten, kdo chová přežvýkavce, ten musí mít i půdu a na tu dostává platby (dotace) na plochu. Není to tedy tak jednoduché. Za těžký propad stavů dobytka a tím i živočišné produkce nemůže pěstitel obilí, ale stát, který léta dělá defenzivní agrární politiku, dělá-li vůbec jakou. Například v minulém roce jsme byli zřejmě jediný stát EU, který dojeným kravám nejenže nijak nepomohl, ale platbu na VDJ (velká dobytčí jednotka) naopak snížil! Je tu také obrovská nestabilita. Já jsem v čele agrární komory šestý rok a stávající ministr zemědělství Ivan Fuksa je za tu dobu sedmý ministr. Nelze proto hovořit o jakékoliv kontinuitě a už vůbec ne

15 Potravinářský zpravodaj 7 / 2010 rozhovor / 15 o jakékoliv koncepčnosti. A vzhledem k tomu, že zemědělství je odvětví s dlouhými výrobními cykly (například jalovička se telí v 25 měsících věku), pak jdeme bohužel systémem samospádu, respektive trvalého propadu, který je úspěšně urychlován masivními a stále rostoucími dovozy potravin. OLDŘICH OBERMAIER: Dotace do zemědělství Velkou část své profesionální kariéry jsem prožil v období centrálně plánované ekonomiky, což ze mě udělalo přesvědčeného zastánce liberální tržní ekonomiky. Přál bych mnoha svým mladším kolegům a bruselským politikům a úředníkům, aby zažili tuto nepřenosnou zkušenost. Dvacet let politické svobody a v zásadě tržní ekonomiky se všemi nedostatky mě překvapilo rychlostí, s jakou jsme se zase stali bohatou zemí, a jak rychle a úspěšně proběhla transformace ekonomiky. Velmi těžce nesu domácí i zahraniční autory myšlenek, jak dále omezit vliv trhu opatřeními z centrálně plánované ekonomiky, která za čtyřicet let prokázala svou neschopnost vyrobit a dodat zboží v kvalitě a ceně tam, kde je zapotřebí. Mezi taková opatření patří např. nápady na zvýšení vlivu státu v ekonomice, omezení dovozu, jednotné a stabilní ceny nejrůznějších komodit včetně mléka, jednotné smlouvy na nákup mléka a jedinou nákupní organizaci, omezení prodejní doby obchodů přímé bruselské daně atd. Považuji za pravdivé tvrzení, že situace nikdy není tak špatná, aby ji zásah státu nemohl ještě zhoršit. A s tím souvisí dotace. Je mi známo, že v evropských klimatických podmínkách nemůžeme výrobními náklady konkurovat zemím s vhodným klimatem. Mléko a sýry z Nového Zélandu budou vždy levnější než naše. Je mi také známo, že bez dotací přibude na venkově nezaměstnaných, a jsem schopen chápat i mimoprodukční úlohu zemědělství. Nejsem ale ochoten chápat, proč je EU se svými drahými mléčnými potravinami největším světovým vývozcem a proč chtějí naši chovatelé mléčného skotu dotace na produkci mléka, které musíme vyvézt, protože ho doma nemůžeme spotřebovat. Dotace demotivují a bylo by správné, aby z chovatelů dojnic přežili jen ti, kteří dokáží své mléko mlékárně prodat. Tak je to i v potravinářském průmyslu. Co nedokážeme prodat obchodním řetězcům ani na export, musíme přestat vyrábět. EU se vůbec chová divně: dává obrovské sumy do chudých zemí, a přitom chrání svůj trh před výrobky z těchto zemí, ač výroba a prodej svého zboží je jediná cesta těchto zemí z chudoby. Mluvíme o napětí mezi severem a jihem, a přitom ho v zájmu svých producentů vytváříme a ještě se vydáváme za filantropy. Není vám divné, že nejlevnější mléko je v zemích, které ho neprodukují, ale koupí si ho na světovém trhu za námi dotované ceny (donedávna např. bohaté Japonsko)? Dosti všeobecných úvah. Myslím si, že současná úroveň dotací u nás a v EU dávno překročila rozumný rámec a zejména úroveň tzv. regulace je daleko od rozumných potřeb tržní ekonomiky. Nelíbily se mi nikdy kvóty a podobná omezení, která jen provokují další regulace, a výsledkem jsou potraviny dražší, než by mohly být (cukr). V minulém roce jsem navštívil v bývalé NDR jedno větší zemědělské družstvo. Jak jste se vypořádali s nízkou cenou mléka v minulých měsících? zeptal jsem se. Na mléku jsme prodělávali, ale finanční rovnováhu nám udržela bioplynová stanice. Teď už jdou ceny mléka zase nahoru, prostě musíte diverzifikovat příjmy, řekl ředitel. Jinými slovy musí se hospodařit jako všude jinde v celém hospodářství. Zablokovaná dálnice a brambory před ministerstvem nejsou řešení. Soběstačnost v potravinách? A v čem ještě v soukromém globalizovaném světě? Jako Severní Korea? Podobně se dívám na některé aktivity potravinářů: Zákon o omezení obchodních řetězců, státní zásahy do importu potravin Přátelé, vzpomeňte si, kam ta opatření vedla dříve (Je to vůbec naruby: politická strana, která neodpovědnou hospodářskou politikou způsobila státní dluhy, dnes podporuje stávky a protesty proti těm, kteří musí napravovat škody vzniklé činností právě její vlády). Mnohokrát jsem řekl, že nemám sympatie pro některé metody chování nákupčích obchodních řetězců. Musím jim ovšem přiznat, že vědí lépe než my, výrobci potravin, jakou cenu zákazník akceptuje. Bez našeho zboží se neobejdou. Ani tady nejde o antagonistický vztah: mělo by jít spíš o vztah, který je pro oba partnery výhodný a ten se vytváří na základě dodávek dobrých výrobků a služeb, obráceně pak na prodeji velkých množství a včasných platbách. My, zemědělci a potravináři, bychom měli umět přesvědčit zákazníka, aby si kupoval naše výrobky. Ale musí se rozhodnout on, a ne mu státními zásahy určovat, co si má a může koupit. To už tady taky bylo a víte, jak to dopadlo. Akce jako regionální potraviny, trhy doma vypěstovaných plodin, řemeslné výrobky a další vítám. Nemyslím si ovšem jako někteří kolegové, že kdosi kdesi vydal objednávku na zničení českého zemědělství a potravinářství. Podobné paranoidní představy jsou mi těžko pochopitelné, protože nevím, kdo by takový příkaz vydal, kdo by ho prováděl a co by z toho měl. Leda, že by se v Německu a ve Francii tak báli našich zemědělců. Opravdu si to myslíte? Podobně je tomu s dělením firem na české (dokonce ryze české) a nenáviděný zahraniční kapitál, jehož jsem v očích některých kolegů představitelem. Chtěli jsme do Evropy s pěti sty miliony spotřebitelů, a teď bychom chtěli, aby zahraniční konkurence, která nás spolu s domácí konkurencí postavila na nohy, měla na českém trhu nějaké horší postavení. Dobré suroviny i výrobky umíme udělat my i v zahraničí, i špatné. Zákazník chce dobré zboží za rozumnou cenu, a jestli si kupuje zahraniční, asi mu přináší nějaké benefity, které neumíme. V konkurenci se prostě musíme víc snažit místo lobbovat za uzavření hranic. To platí pro zemědělce i potravináře. Je velmi nefér, když agrární komora volá po domácích potravinách a přitom řada chovatelů vyváží mléko do Německa. Pak sama upozorňuje na to, že nevyvážíme potraviny s vyšší přidanou hodnotou. Osobně s tím mám zkušenost, protože když naše hodonínská mlékárna před rokem 2004 vyvážela na čínský trh tavené sýry, museli jsme s tím přestat kvůli dotacím z EU, jinak bychom byli i na takovém trhu uspěli. Chceme stejné dotace jako zemědělci v EU. Redaktor Havel před časem správně napsal, že je mít nebudeme. Musíme chtít stejné podmínky, a ty nejsou jen v dotacích. Kdyby stejné dotace měli Poláci, Rumuni a Bulhaři při jejich nákladech, těžko bychom uspěli. Roli přece hraje cena nájmu, velikost hospodářství, cena a dostupnost úvěrů, výše platů a cen atd. To ví zástupci zemědělců lépe. Přečetl jsem si nedávno staré Zemědělské noviny z roku S vyjednanými podmínkami vstupu do EU jsme tehdy souhlasili. Dnes ne? Dost vzdálil jsem se od přímé otázky, ale čtenář jistě pozná, že tyhle emocionální názory s otázkou dotací souvisí. 4. V prosazování svých odvětvových zájmů jsou zemědělci oproti potravinářům bezesporu úspěšnější. Má to sice především svoje technické důvody citovanou pšenici vyrábějí všichni zemědělci, komoditní rozsah celého potravinářského průmyslu se těžko dá nazvat jedním slovem. Ale tím nechci zlehčovat úspěšnost zemědělců při hájení svých zájmů. Jak snadno či nesnadno se dá lobbovat, ale i vyvíjet určitý tlak na státní správu a jaký je váš názor na tento problém? Přineslo např. zatarasení dálnice obilními kombajny či demonstrace před budovou ministerstva zemědělství nějaký výsledek? JAN VELEBA: Vidím to poněkud složitější. Zemědělců jsou tisíce, hospodaří v různých podmínkách. Polovina výměry jsou produkční oblasti a polovina marginální oblasti se znevýhodněnými podmínkami hospodaření. Někteří chovají dobytek, někteří provozují jenom polní výrobu. Někteří hospodaří jako rodinné farmy, další jako obchodní společnosti či zemědělská družstva. Vidím to tedy naopak. Určitá jednota při prosazování našich zájmů je výsledkem tvrdé a neúnavné práce. Desítek tiskových konferencí, stovek mediálních výstupů, stovek valných hromad od okresní přes krajskou až po republikovou úroveň. Mohu uvádět další aktivity porady, mezinárodní summity, celorepublikový informační systém, společné akce v ulicích, na silnicích, před obchodními řetězci, někdy dokonce na hranicích atd. To vše se děje s velkým nasazením a přesvědčením o správnosti naší věci. Nikdy to není jenom jako. Nejsem český politik, kterému je vlastní chlubení se a hodnocení sebe sama, ale musím položit...při rozhovoru ve vydavatelství Agral otázku kdo to takto mimo nás dělá? To jsou kořeny našeho pomyslného úspěchu. Nic nepřichází samo, všechno se musí tvrdě odpracovat. Byl bych velmi rád, kdybychom mohli věci vyjednat u stolu. Naše agrární politika je ovšem léta defenzivní, na okraji zájmu politiků. Takže když věci nevyjednáte, tak si musíte vybrat. Buď se smíříte, anebo budete bojovat. My vždy volíme druhou variantu. No a k otázce, zda naše akce přinesly výsledek. Každá akce, která má hlavu a patu a je vyargumentovaná a dělá se s nasazením, musí přinést určitý výsledek. Dám příklad. Vloni jsme 2. prosince demonstrovali v Praze za navýšení plateb TOP UP. Akce se zúčastnilo lidí a vylobbovali jsme zvýšení o 1,5 mld. Kč. Nejsou to ale jenom materiální snadno měřitelné výsledky. Jsem si jist, že jsme dosáhli toho nejdůležitějšího, podpory veřejného mínění. Lidé nejsou hloupí, a dnes už ví, že se v zemědělství děje něco nedobrého, a jsou na naší straně. Nejsou to ale jenom jednání a demonstrace. My nemůžeme jenom natahovat ruku a demonstrovat. My musíme udělat něco navíc. Přesvědčit českého občana, aby nás tu chtěl, a dát mu pravdivý obrázek českého zemědělství. Když nás tu budou lidi chtít, budou muset nás chtít i politici. Budou nás podporovat, budou kupovat české potraviny atd. Proto jsme založili při komoře Marketingový výbor, skládáme na jeho činnost svoje peníze a nastartovali jsme tříletý program. Má za úkol propagovat české zemědělství. Jsme teprve na začátku, je to obtížná záležitost, ale už je jasné, že se tento projekt, který je zde první svého druhu, podaří. OLDŘICH OBERMAIER: Nepřiměřený je rozsah stávek ve Francii a ten nemá v Evropě obdoby. Nepřinesly nic pětatřicetihodinová pracovní doba se teď bude draze platit v řadě hospodářských opatření včetně prodloužení důchodového věku. Řada firem měla v minulosti potíže kvůli sociálním nákladům a ztratila ve světě pozice. Díky hospodářskému zázemí, savoir-faire a tvůrčímu přístupu většiny firem překonává Francie současný sociální neklid. I představitelé agrární komory, kteří umějí o sobě dát slyšet, přece ví, že tudy cesta nevede. Odpovím frází a hraběcí radou, ale pravdivou: chce to tvůrčí přístup, nebrečet a nestávkovat, diverzifikovat zdroje, v době konjunktury myslet na horší časy, jsme stejně dobří jako naši sousedé v Evropě a můžeme využít zkušenosti, které nás poučily, kudy cesta nevede. Prostě do budoucna jsem optimista a přeji našim zemědělcům i potravinářům úspěch. V tom se jistě s ing. Velebou shodneme. 5. Hitem letošní sezony jsou regionální potraviny. Mediálním hitem se pak stalo syrové kravské mléko z automatů. Mohu znát vaše názory na tyto dvě zdánlivě nesourodé oblasti? I když společného jmenovatele mají. Jde o prodej potravin s nižší přidanou hodnotou, avšak s určitými riziky pro spotřebitele. A nejen u mléčných automatů. JAN VELEBA: V Rakousku se prodává ze dvora 7 % čerstvého mléka. Nikdo se nad tím nepozastavuje, nikdy nevystoupil žádný hygienik a nestrašil lidi coby kdyby. Nikdy nevystoupil tiskový mluvčí jisté státní kontrolní organizace a nedivil se v novinách, jak je to možné, že si lidi tolik oblibují mléčné automaty. Naopak, tento způsob prodeje, který bude vždy marginální co do objemu, je v západních zemích všemožně podporován. Nemusíme ale chodit jenom na západ, podívejme se do Polska na jejich potravinové trhy. Nicméně vývoj se dá přibrzdit, částečně potlačit, nikoli však zastavit. Jsem rád, že jsme dospěli do stavu, že spotřebitelé chtějí také něco jiného, než jsou uniformní, průměrné a globalizované potraviny z obchodních řetězců, dovážené často tisíce kilometrů. Zde je důvod obrovského boomu farmářských trhů. Dalším směrem jsou nesporně regionální potraviny. Podařilo se nám spolu s Potravinářskou komorou ČR, ministerstvem zemědělství a Asociací krajů program Regionální potravina úspěšně nastartovat. Ten směr je stoprocentně správný, a kdo by pochyboval, tomu bych doporučil podívat se letos na Zemi živitelce do pavilonu R3, kde byly regionální potraviny ze všech krajů vystaveny. Zájem lidí a politiků byl nelíčený a obrovský a už se těším na příští živitelku, na které budou regionální potraviny soustředěny do nového velkého pavilonu. Už nikdy nic nenaděláme s tím, že maloobchodní síť ovládají téměř z 80 % obchodní řetězce, které bohužel až na jeden jsou v zahraničních rukou. Můžeme ale udělat něco s tím, aby se zde chovaly slušně, a ne jako na dobytém území, což často předvádějí. Jsou ale výjimky. Například Billa má k českým potravinám vstřícnou obchodní politiku. Nedávno například zastavila nákup biojogurtů v Rakousku a nakupuje naše. Nicméně vrátím se k začátku, k té jedné lodi. My jsme skutečně na jedné lodi. Tou lodí jsou české potraviny. Pokud se v obchodních řetězcích budou prodávat především české potraviny, pak zde bude místo pro zpracovatelský průmysl a pro zemědělství. To je jednoduchá rovnice. Udělejme pro to tedy něco. Jsem si jist, že doba je tomu konečně nakloněna. Začínají se probouzet i politici. Konečně jsme se dočkali ministra, který české potraviny podporuje, a to veřejně. Nedávno například otevíral mléčný automat na Kladně. To je proti únorovému vystoupení hlavního hygienika proti mléčným automatům obrovský posun. Ale nejenom náš ministr. Před necelým měsícem jsme byli na jednání u premiéra Petra Nečase, týkalo se rozpočtu. Velmi se zajímal o dovozy potravin a dostal jsem od něho úkol, abych ho písemně informoval o dovozech kuřat a jejich kvalitě. Tento předseda vlády má evidentně zájem o české potraviny a bude je podporovat. To je zde poprvé a je také na nás, jak toho využijeme. Abych udělal závěr, vidím to tedy ve dvou rovinách. Za prvé věnovat větší pozornost obchodním řetězcům a prosadit v nich více českých potravin a přijatelné podmínky dodavatelsko-odběratelských vztahů. Za druhé podporovat alternativní způsoby prodeje a umožnit spotřebitelům volbu. Jedině tak můžeme s trhem potravin, na kterém jsou bytostně závislí zemědělci i zpracovatelé, pohnout správným směrem. Dodávám, že je nejvyšší čas. Není to obvyklé, ale zakončím vývojem salda agrárního zahraničního obchodu od vstupu do EU u čtyř nejdůležitějších komodit. Od roku 2003 (poslední rok, kdy jsme byli mimo EU) do roku 2009 se obchodní saldo hovězího masa propadlo z -55 mil. Kč (2003) na -1,3 mld. Kč (2009). U vepřového je vývoj z -904 mil. Kč na -7,5 mld. Kč, drůbeží pak z -692 mil. Kč na -2,3 mld. Kč. Proti tomu obilí šlo ze salda +2,2 mld. Kč v r na +7,1 mld. Kč v r Sečteno a podtrženo prudce se prohlubuje strukturální nerovnováha českého zemědělství. Propadá živočišná produkce a zvyšují se přebytky obilí. Je už pět minut po dvanácté. OLDŘICH OBERMAIER: Mléko z automatů V kontextu hospodářských čísel a doby nezajímavá otázka. Byl jsem nedávno v mlékárně firmy Mueller v Leppersdorfu u Drážďan. Mlékárna má denní kapacitu zpracování 6 milionů litrů mléka. Čtenáři také vědí, o čem mluvím, když říkám kritická velikost produkce. Agrární komora tvrdí, že mléčné automaty vznikly jako reakce na pokles cen syrového mléka s cílem ovlivnit cenu směrem nahoru. Uvažte sami: kdo ovlivní cenu mléka: ten, kdo nakupuje denně 6 milionů litrů (nebo 100 nebo 200 tisíc), nebo 150 mléčných automatů s denním prodejem 50 litrů? Jinak ovšem proti mléčným automatům nic nemám chce-li někdo chodit s konvičkou na roh pro mléko, pak ho převařovat, proč ne. Ačkoli zprávy veterinářů o kvalitě syrového mléka z automatů nejsou špatné, je zde jistě riziko větší než u mléka z mlékárny, MUDr. Víta s jeho obavou chápu: je hlavní hygienik a jeho starost je říkat, co si myslí. Trhy s místními potravinami byly vždy součástí běžného života. Vítám jejich obnovování a malým pěstitelům a výrobcům přeji úspěch. V mé milované Francii to tak vždycky bylo. Předpokládám ovšem, že veterinární služba bude plnit svou odbornou povinnost a nebude podléhat žádným lobbistickým tlakům. Určité malé procento si takový prodej získá, pokud na něj někdo v médiích nesvede nějaký problém v souvislosti se zdravotní bezpečností potravin. Má-li se však čerstvé mléko převařit, je efekt čerstvého mléka problematický a zůstává jen poezie chodit s konvičkou (plastovou lahví) pro mléko Někteří zastánci nového způsobu prodeje navrhují přidávat do mléka pasterační přísadu. Copak to asi bude? Asi benzoan draselný. Nebo kyselina sorbová Děkuji za vaši návštěvu. Ing. František Kruntorád, CSc.

16 16 / nabídky informace Potravinářský zpravodaj 7 / Co na srdci, to na jazyku Přidejte se k nám na Všechny druhy těstovin z řady Exclusive vyrábíme z té nejkvalitnější semolinové mouky podle tradičních italských receptur a pod dohledem italských expertů. Takže ať už si připravíte fusilli, penne nebo třeba spaghetti, čeká vás gurmánská specialita, jaká se vyrovná nejkvalitnějším italským produktům. Adriana_POTRAVINARSKY_ZPRAVODAJ_255x184.indd :06:29

17 Potravinářský zpravodaj 7 / 2010 z domova / 17

18 18 / nabídky informace Potravinářský zpravodaj 7 / 2010 Kvalitní proužky Twinsensor na inhibiční látky! Prodej pekařských výrobků s vyšší přidanou hodnotou PRODEJNÍ STRATEGIE ZAMĚŘENÁ NA ZÁKAZNÍKA Největší šanci, jak s veškerým komfortem nabídnout takovýto produkt zákazníkovi, mají ti pekaři, kteří provozují vlastní prodejny. Budování firemních pekařství je vedeno myšlenkou prodat spotřebiteli vedle sáčku rohlíků a půlky konzumního chleba tedy pekařského základu další výrobky, a to zejména právě ty s vyšší přidanou hodnotou. Kvantita takovéhoto prodaného zboží dělá tržby a zisk. Alfou i omegou každého výrobce je cílový zákazník, který si zvykl na to být středobodem obchodního světa. Všichni producenti potravin jsou hnáni snahou vyhovět spotřebiteli ve všem, vždy a všude v duchu hesla: Náš zákazník je spokojený zákazník. Má-li pekař svou vlastní prodejnu, pak mu spokojení zákazníci přinášejí řadu výhod. Zejména u něj utratí více svých peněz a zvýší jeho tržby, s vysokou pravděpodobností lze předpokládat, že se vrátí, a v neposlední řadě zvyšují dobré jméno firmy tím, že o ní šíří ve svém okolí kladnou reklamu. O spokojeného zákazníka je tedy jednoznačně třeba pečovat! Letáček vysvětlující spotřebiteli význam výrobků řady VitalFit Pekařské zboží s vyšší kvalitou a s vyšší cenou, např. s bohatší recepturou, náročnějším tvarováním, vyšším podílem ruční práce, zdravotním benefitem atd., se souhrnně označuje jako zboží s vyšší přidanou hodnotou. Stručně řečeno splňuje vyšší nároky spotřebitele na kvalitu potraviny, v tomto případě pekařského výrobku, který je základem jídelníčku. VLÍDNÁ OBSLUHA V PŘÍJEMNÉM PROSTŘEDÍ Prodej pekařského zboží v hezkém a příjemném prostředí je základní podmínkou úspěchu. Pokud se v útulném pekařství zákazník cítí dobře a je spokojen, jistě se po základní objednávce několika rohlíků a chleba rozhlédne po pultu a přidá si i další výrobek. V nejlepším případě dodá kouzelnou větu: Co máte nového? V tom okamžiku svoji nezaměnitelnou roli začíná hrát milý, informovaný a řádně proškolený prodejní personál s dobrými komunikačními schopnostmi. Neboť na osobní komunikaci je závislý obchod ze všeho nejvíce. Ani supermoderní prodejna nezaručí úspěch, pokud spotřebitel neobdrží informace, které dnes vyžaduje více než kdykoli dříve. Jsou-li v nabídce výrobky s deklarovanými výživovými vlastnostmi nebo speciální zboží vhodné např. pro diabetiky nebo celiaky, pak schopnost personálu upozornit na ně a hlavně podat fundované informace je nezbytnou podmínkou prodejního úspěchu. Vynaloží-li výrobce jistě značné prostředky na jejich výrobu, jež je podmíněna řadou legislativních podmínek, pak neschopnost řádně je nabídnout je cestou k vyřazení ze sortimentu. PODPORA PRODEJE Některé grafické symboly vztahující se k obchodu známe už z doby 1. republiky a leckdy se používají dodnes. V oblasti prodejních materiálů jsou bezesporu nejvynalézavějšími výrobci a prodejci kávy a alkoholu, neboť tyto pochutiny patří k nejdražším. Obecně platí, že čím dražší výrobek, tím více je třeba na něj upozornit a konečného Plakát s novinkou Lněné zlato spotřebitele zaujmout. To platí samozřejmě i o pekařském sortimentu na rohlík a konzumní chleba není třeba vyrábět propagační materiály. Ovšem má-li výrobce ve své nabídce novinku, zboží jedinečné, odlišující se od konkurence, delikatesu nebo zdravotně prospěšný výrobek, pak je zcela namístě podpořit jeho prodej, a to např. plakátem, letákem, samolepkou nebo nabídnout ochutnávku. Takto vynaložené prostředky se vrátí zvýšeným objemem prodeje. Ing. Eva Nováková IREKS ENZYMA s. r. o.

19 Potravinářský zpravodaj 7 / 2010 z domova / 19 Titul Kornspitz roku 2010 zamířil do Ratíškovic Petr Příkaský a Vilém Foltýn, zástupci vítězného pekařství KLADNO Vítězem prestižní celostátní soutěže Kornspitz roku, které se každoročně účastní desítky pekáren a pekařství z celé České republiky, se stalo pekařství Petr Příkaský z Ratíškovic. Druhé místo v soutěži pekařů Kornspitz roku 2010 patří pekárně PANE, spol. s r. o., z Dolního Bousova, na třetím místě skončila Pekárna BACHAN s. r. o. z Blatnice pod sv. Antonínkem. Cenu backaldrin obdrželo klatovské Pekařství Na Rybníčkách, v. o. s. Soutěž Kornspitz roku se každoročně setkává s velkou oblibou. Letos se konal již sedmý ročník, v rámci kterého porota hodnotila nejen vzhled, ale i chuť kornspitzů od jednotlivých pekáren a pekařství. Soutěž Kornspitz roku 2010 hodnotím jako velice dobrou, protože přispívá k tomu, aby se světový výrobek i u nás dělal na co nejlepší úrovni. Kornspitz vyrábí hodně pekáren a pekařství v republice a tato soutěž je přehlídkou nejlepších výrobců kornspitzů. V České republice je zakořeněn výraz tmavé pečivo, nicméně tmavé pečivo může být třeba i pečivo spálené. Proto jsem rád, že se stále více dostává do povědomí lidí i název Kornspitz, což je jeden z nejlepších celozrnných výrobků, uvedl Mgr. Petr Šedivý, ředitel Střední průmyslové školy potravinářské v Pardubicích, který byl jedním z odborných porotců soutěže Kornspitz roku A co na prvenství v této celostátní soutěži říká zástupce vítězného pekařství? Vítězství v soutěži Kornspitz roku 2010 nás moc potěšilo. V Ratíškovicích je kornspitz oblíbeným produktem. Lidé mají v poslední době celozrnné pečivo v oblibě, což souvisí i s tím, že se více zajímají o zdravou výživu, je přesvědčen Petr Příkaský. Celou soutěž tradičně pořádala společnost backaldrin, která je dodavatelem směsí, z nichž se kornspitz peče. Laická veřejnost vnímá kornspitz jako jeden ze zdravých rohlíků a nás toto vnímání samozřejmě těší. Různé pekárny a pekařství kornspitz sice mohou vzhledem k technologickým podmínkám dělat různě, přesto by měl kornspitz chutnat všude stejně. Každý kornspitz, jak se ukázalo i na naší soutěži, může ale vypadat odlišně. Když někdo vyrábí hřebíky, nastaví stroj a pak je jeden hřebík jako druhý, to ale u těsta neplatí, konstatoval Petr Mach, jednatel společnosti backaldrin s. r. o. Mgr. Petr Neckař KORNSPITZ ROKU 2010: UMÍSTĚNÍ NA PRVNÍCH DESETI MÍSTECH Umístění Pekárna 1. Petr Příkaský, Ratíškovice 2. PANE, spol. s r. o., Dolní Bousov 3. Pekárna BACHAN s. r. o., Blatnice pod sv. Antonínkem cena backaldrin Pekařství Na Rybníčkách, v. o. s., Klatovy 4. Jozef Bočinec, Valtice VOKURKA racionální pečivo s. r. o., Plzeň Ing. Jiřina Ječná, Praha 7. PEKÁRNA HRUBÝ s. r. o., Pardubice 8. Pekařství Na Rybníčkách, v. o. s., Klatovy 9. SMÉKALOVO PEKAŘSTVÍ spol. s r. o., Vysoké Mýto 10. Pekařství Kraupner s. r. o., Roudnice nad Labem Délka Kornspitzu je mezi 18 a 22 cm a má rohlíkový tvar. Pro Kornspitz je charakteristická zejména horní strana má dva šikmé podélné zářezy. Kornspitz byl vynalezen v roce 1984 firmou backaldrin v Rakousku. Kornspitz je podle přesně definované receptury pečen po celém světě denně tisíci pekaři. Oblíbené pečivo s pšeničnými otrubami má vysoký podíl obilného šrotu. Kornspitz tak má velmi vysoký podíl balastních látek (přes 6 %) tedy téměř stejně jako celozrnný chléb. Díky vyvážené kombinaci vysoce kvalitních přísad je Kornspitz oblíben u gurmánů i u konzumentů, kteří kladou vysoké nároky na kvalitu výživy. Pečivo nejspíš podraží, pekaři s obchodníky jednají o kolik Praha (li) Pečivo na pultech tuzemských obchodů patrně brzy podraží. Pekaři, kterým v důsledku výrazného růstu cen obilí vzrostly náklady, chtějí, aby jim obchodníci začali za jejich výrobky platit více než doposud. Možný růst cen připouštějí již také některé obchodní řetězce. O kolik ceny chleba a pečiva vzrostou, rozhodne ostré vyjednávání velkých pekáren a řetězců. Chceme zvýšit ceny. O kolik, to nedokážeme říct, protože to bude otázkou jednání mezi námi a obchodními řetězci, uvedl generální ředitel společnosti Penam, druhé největší tuzemské pekárny, Jaroslav Kurčík. My jsme nakupovali v létě tunu obilí za 2900 korun (za tunu), dneska ho nakupujeme za 5000 korun. To je obrovský nárůst ceny, to musíte promítnout do ceny pečiva nebo mouky, poznamenal šéf Penamu. Kdy budeme zvyšovat ceny, se nedá určit, ale kdybych to měl přiblížit, tak spíše k 1. listopadu, poznamenal Kurčík. Zdražení obilí pekárnu zasáhlo přesto, že má vlastní mlýny. Zvýšila již také ceny mouky, kterou prodává i jiným potravinářským firmám. Pro nás je letošní rok velmi komplikovaný a máme obavy z ekonomiky. Zatím jsme pečivo nezdražili, ale moc dlouho to takhle nevydržíme, uvedla Marcela Batelková, jednatelka firmy Aplica, která je pekárnou s několika prodejnami. Firma v současné době zaměstnává na 50 lidí a bere tento rok jako nejhorší ve více než desetileté době působnosti. Zvýšení cen připustil například mluvčí supermarketů a hypermarketů Albert Lukáš Hora. Ceny pečiva v prodejnách Albert se budou odvíjet od konečného postoje dodavatelů a také od situace na českém trhu. Budeme se ale snažit zákazníkům nabídnout co nejnižší možnou cenu. Pokud by ale skutečně došlo ke změně u cen pečiva, rozhodně se nebude jednat o skok, který nastal v roce 2007, kdy cena rohlíku vzrostla až na 2,5 koruny, řekl Hora. Vyšší ceny pečiva na pultech tuzemských obchodů si kvůli rostoucím cenám surovin dokáže představit také jednatel hypermarketů Globus Petr Vyhnálek. Zda v následujících týdnech či měsících společnost Globus skutečně zvýší ceny pečiva, však nechtěl komentovat. Hypermarkety Globus mají vlastní pekárny, ve kterých vyrábějí hlavní část pečiva pro své prodejny, zbytek nakupují od průmyslových pekáren. Jednání o vyšších cenách nebude ale pro pekaře vůbec lehké. Na českém trhu panuje na evropské poměry nebývalá cenová konkurence. Český zákazník je na ceny základních potravin velmi citlivý. Obchodníci proto budou zdražovat pečivo jen velmi neradi. Bedlivě sledujeme vývoj cen základních komodit pro pekařskou výrobu. Nevidíme důvod, proč by mělo dojít ke zvýšení cen u základního pečiva, reagovala na dotaz mluvčí řetězce Tesco Eva Karasová. Mlynáři již kvůli růstu cen obilí zdražili mouku a avizují další zvyšování cen. Myslím si, že během října dosáhne vzestup cen mouky dvě koruny za kilogram. Některé mlýny cenu zvýšily již nyní, poznamenal v rozhovoru pro aktuální číslo týdeníku Zemědělec Pavel Filip ze Svazu průmyslových mlýnů ČR. Letošní sklizeň je nejen nižší, ale také méně kvalitní než loňská. Například u žita je využitelná pro potravinářství zhruba jen třetina z letošní úrody, kterou statistici odhadují na necelých tun. Mlýny přitom potřebují přibližně tun této plodiny. Nedostatek bude i pšenice. Její spotřeba pro potravinářské účely v ČR se dlouhodobě pohybuje kolem 1,2 milionu tun. Využitelný bude asi jen jeden milion tun z jinak dostatečně veliké letošní produkce této obiloviny. Chybějící obilí se tak bude muset nejspíše dovézt, což může znamenat další zvýšení cen, evropské ceny pšenice jsou totiž ještě o 500 až korun výše než v ČR. Na rozdíl od Hory si Filip dokáže představit, že by se cena rohlíku mohla vrátit na 2,50 koruny, jak tomu bylo ještě před několika lety. Pekaři podle něj v současnosti dodávají rohlíky do obchodních řetězců zhruba za 62 haléřů za kus. Již dnes by však měli dostávat minimálně korunu. Po zdražení by oprávněně mohli požadovat 1,20 až 1,50 koruny, míní Filip. Myslím, že řetězce mají ještě prostor pro zvýšení cen placených producentům, navíc když vidí, že výrobci jsou ve ztrátě, uvedl. Podle průzkumu Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů v ČR totiž v letošním prvním pololetí devět z deseti pekáren skončilo zejména v důsledku nízkých cen své produkce ve ztrátě. Obchodní řetězce se v Česku dlouhodobě snaží držet ceny základních potravin, mezi něž chléb a rohlíky nebo housky patří, nízko. V ostrém konkurenčním boji obchodníků jsou tyto ceny jednou ze zbraní k nalákání zákazníků. Řetězce přitom od pekáren odebírají zhruba dvě třetiny jejich produkce. Pekaři upozorňují, že ve srovnání s Evropou je v Česku například chleba nezvykle levný. Mýtus levného chleba podle nich vznikl před rokem 1989, kdy byla cena prakticky ze sta procent dotována. V roce 1989 stál jeden kilogram chleba 4,40 Kč a za 20 let se tedy cena zvýšila čtyřnásobně. Náklady na jeho výrobu a průměrná mzda v ČR se však za toto období zvýšily zhruba desetkrát, sdělil šéf Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů v ČR Jaromír Dřízal. Líhně s celoevropskou působností Litomyšl (li) Firmě MACH DRŮ- BEŽ a. s. z Litomyšle se podařil husarský kousek. Od ruských veterinářů, známých svou přísností a nekompromisností, získala v těchto dnech certifikát umožňující prodej jednodenních kuřat na ruský trh. Zatím mohla firma operovat na evropském trhu. Umožňují jí to certifikáty jakosti získané v roce 2002, které každoročně obhajuje. Splňuje normy ISO 9001 a ISO 14001, které jsou jednotné pro evropský trh. Certifikát z Ruska nás samozřejmě těší a umožňuje firmě expanzi i na východ, uvedl majitel firmy Jiří Mach. Podle českých potravinářů získat tento certifikát je velmi složité a náročné, a když se tak stane, je to velký úspěch, protože se odbytu otevírá obrovský trh. Během své osmnáctileté dynamické existence firma navýšila svou kapacitu líhní z původních 10 milionů na současných 170 milionů jednodenních brojlerových kuřat ročně. V obci Ostrovec u Písku se nachází líhně vybavené jednorázovými inkubátory od firmy Chick Master. Roční kapacita těchto líhní je 18 milionů jednodenních kuřat. Dalším působištěm firmy je Slovensko. Zde jsou líhně, kde původní kapacita líhní 30 mil. jednodenních kuřat byla navýšena v roce 2010 na 52 mil. jednodenních kuřat ročně. Kapacita farem pro odchov a chov rodičů byla v letošním roce navýšena o 250 tis. kusů. Vlastní odchovy a chovy nyní činí 500 tisíc kusů. Zvýšené kapacity líhní si vyžádaly zakoupení dalších farem pro odchov a chov rodičů. Farmy byly okamžitě rekonstruovány podle současných trendů. V současné době kapacity rodičovských chovů vzrostly na 1,5 mil. kusů. Soběstačnost v odchovech i chovech rodičů zajišťuje firmě MACH DRŮBEŽ a. s. efektivní a maximálně kvalitní výrobu vlastních násadových vajec. Nejvýznamnější export je do Polska, Slovenska, Rakouska, Itálie, Maďarska a Slovinska. V posledních letech výrazně vzrostl export zejména do Rumunska a na Ukrajinu.

20 20 / z domova Potravinářský zpravodaj 7 / 2010 Výroba piva a sladu v České republice za prvních šest měsíců roku 2010 Celkový výstav průmyslových pivovarů dosáhl za prvních šest měsíců objemu hl. Tento údaj nezahrnuje produkci pivovaru Budějovický Budvar, jehož data o dosaženém výstavu nejsou k dispozici. V tuzemsku se spotřebovalo hl piva a na trhu piva pokračují trendy minulých let. I když se nejvíce vypije výčepního piva, jehož podíl činí 57 %, pozice ležáků se upevnila a tvoří již 37 %. Nadále roste poptávka po nealkoholickém pivu, jehož podíl stále roste a dnes činí 3,7 %. Zbytek tvoří piva speciální a neobvyklá. Za první pololetí se vyvezlo hl piva. Tradičně největším importérem našeho piva zůstává Hlavním poselstvím tohoto projektu je propagovat myšlenku, že alkohol za volant nepatří. V jeho rámci je apelováno na mladé lidi jedoucí za zábavou autem, aby se vždy domluvili, kdo nebude během večera konzumovat alkohol a ostatní doveze bezpečně domů. Jeho cílem je komunikovat bezpečný návrat mladých lidí, kteří vyrazili za zábavou, především o pátečních SRN, na druhém místě je Slovensko. Roste role Švédska, které je před Ruskem, páté jsou USA. V lahvích bylo prodáno 47,1 % celkového výstavu piva, v tuzemsku 45,7 %, exportní podíl lahvového piva činí necelých 55 %. Prodej piva v sudech činí celkem 42,6 % z celkového výstavu. Podíl sudového piva na tuzemské spotřebě činí 45,4 % a v sudech se vyváží 27,2 % z celkového objemu exportu. Obliba piva v plechovkách je větší v zahraničí, kde podíl vývozu přesahuje 11 %. Zájem o pivo v plechovkách na domácím trhu tvoří 3,4 %. Celkový podíl piva stáčeného do plechovek činí 4,6 %. Také podíl piva vyváženého do zahraničí a sobotních nocích z diskoték a jiných společenských akcí. Dlouhodobá kampaň zaměřená na mladé lidi ve věku od 18 do 35 let začala před 4 lety a má formu celorepublikové road show. Organizuje ji ministerstvo dopravy (odbor BESIP) a dalšími partery jsou kromě pivovarů sdružených v rámci Iniciativy zodpovědných pivovarů i Fórum PSR Pijte s rozumem!, neziskové v cisternách je silnější a dosáhl 5,4 % objemu exportovaného piva ve srovnání s domácí poptávkou po pivu z cisteren, která činí 2,9 %. Celkem tvoří produkce piva distribuovaná cisternami 3,25 %. Pololetí 2010 potvrzuje trend z uplynulého roku. Významně se totiž posiluje stáčení do PET na úkor skleněných lahví, a i když objem 2,25 % je prozatím sdružení významných výrobců a distributorů alkoholických nápojů v České republice. Nikomu z nás pivovarníků není a nemůže být lhostejná bezpečnost mladých lidí na silnicích a chceme, aby respektováním pravidel silničního provozu a dodržováním pravidla, že alkohol za volant nepatří, dojeli v pořádku do cíle své cesty, uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Považuji za významné, že prakticky všechny pivovary našeho svazu považují za nedílnou součást své činnosti zodpovědný přístup ke konzumaci alkoholu a ctí a respektují tento projekt, finančně jej podporují a v řadě případů umožňují projekt realizovat v rámci svých pivovarských slavností, dodal Jan Veselý. Novinkou letošního roku v portfoliu aktivit Iniciativy zodpovědných malý, především tuzemský trh signalizuje růst poptávky a činí 2,45 %, zatímco na export putuje pouze 1,2 % z celkového objemu vyváženého piva. První pololetí zaznamenalo celkový pokles poptávky po pivu, což přičítáme především dramatickému růstu spotřební daně u piva. Situaci nepochybně ovlivnila i přetrvávající ekonomická krize, uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Současně však musíme po pravdě uvést, že pokles poptávky se netýká všech pivovarů, ale vidíme, že některé pivovary byly s to svou produkci navzdory zmíněným vlivům i zvýšit, což považuji za dobrý signál a první známky celkového oživení na trhu piva, dodal Jan Veselý. Pivovary pokračovaly v projektech podporujících zodpovědnou konzumaci alkoholu a připravují další projekt Celkem především mladých lidí ve věku od 18 do 35 let mohlo v rámci 11 hudebních festivalů (Rock for People, Benátská noc, Sázava fest a osmi festivalů v rámci seriálu České hrady a Moravské hrady) navštívit stan, kde měli možnost, především řidiči, dobrovolně se podrobit dechovým zkouškám a ověřit si, nejsou-li pod vlivem alkoholu. Proběhlo téměř dechových zkoušek, bylo rozdáno jednorázových alkohol testů a téměř reflexních pásek. Stalo se tak během letošních letních prázdnin v rámci projektu DOMLUVME SE, podporujícího mj. zodpovědnou konzumaci piva. Tento projekt podporují pivovary, členové Českého svazu pivovarů a sladoven. Patronem projektu je MUDr. Přemysl Sobotka, předseda Senátu Parlamentu ČR. Podle průzkumů veřejného mínění se stále méně spotřebitelů v ČR zajímá o nápisy potravinách stoupající množství povinně uváděných informací spotřebitele spíše mate a znesnadňuje jeho orientaci ve výběru potravin. Tu dále snižuje řada zavádějících údajů používaných při propagaci potravin manipulující spotřebitele k nákupu určitého výrobku a také množství slevových akcí maloobchodních sítí nutící spotřebitele k nákupu potravin za co nejnižší cenu. Nic z toho ale v zájmu spotřebitele není. Zamezit uvedeným trendům je ambicí pracovní skupiny Potraviny a spotřebitel při České technologické platformě pro potraviny (ČTPP). Jejím základním cílem je poskytnout tuzemským spotřebitelům v jejich vlastním zájmu aktuální a objektivní informace o kvalitě potravin na základě nejnovějších poznatků vědy a výzkumu. Tento projekt zaštiťuje Potravinářská komora ČR, podporuje pivovarů je projekt Pobavme se o alkoholu, zaměřený na školní děti ve věku let, jejich rodiče a učitele. Projekt probíhá formou interaktivní prezentace ve třídě. Cílem projektu je poskytnout dětem základní informace o alkoholu a nácvik reakce v rizikových situacích. Projekt bude realizován po celé ČR v 80 školách a osloveni budou žáci z přibližně 240 tříd. Pro celé pivovarnické odvětví u nás je společenská zodpovědnost jednou z priorit, což dokazují výsledky dotazníkového šetření provedeného minulý rok mezi pivovary, které představují 98 % výstavu piva u nás. Hlavním závěrem je skutečnost, že obeznámenost s touto problematiku je velká. Společenská zodpovědnost je vnímána jako oblast důležitá pro pivovarnictví a její význam bude růst, zvláště pak aktivity na podporu zodpovědné konzumace. Potravináři a sdružení spotřebitelů usilují o zvýšení informovanosti tuzemských spotřebitelů jej Ministerstvo zemědělství ČR a účastní se na něm Sdružení českých spotřebitelů a další sdružení. ČTPP je obdobou Evropských technologických platforem, jejichž vznik iniciovala v roce 2004 Evropská Komise jako nástroj ke zlepšení orientace spotřebitelů v oblasti inovativních potravin a zavádění nových technologií ve výrobě potravin. Podle ředitele Potravinářské komory ČR Ing. Miroslava Koberny chce ČTPP mimo jiné přispět k žádoucí změně stravovacích návyků i změně životního stylu, zejména ale k osvětě spotřebitele při nákupu skutečně kvalitních potravin. ČTPP působí v několika prioritních oblastech, včetně vztahu potravin k bezpečnosti, ke zdraví, ke kvalitě. Právě vztah spotřebitele a kvality je naším ústředním tématem, říká Ing. Libor Dupal, předseda Sdružení českých spotřebitelů a rovněž předseda pracovní skupiny ČTPP Potraviny a spotřebitel. Tato skupina byla ustavena v loňském roce s cílem posilování komunikace vůči spotřebitelům ohledně kvality potravin a podpory užívání kvalitních potravin. Členy pracovní skupiny jsou všechny spotřebitelské organizace, které o to projevily zájem, a dále zástupci subjektů trhu, které mají ke kvalitě potravin vztah. Spotřebitelům se snažíme rovněž vysvětlovat použití některých potravinářských technologií, o kterých jsou zavedeny poněkud zkreslené představy, vysvětluje Libor Dupal a dodává, že během několika měsíců byla činnost skupiny výrazně aktivizována, důkazem čehož jsou čtyři publikace: Moderní šlechtění a potraviny, Potraviny ošetřené ionizací, Označování masných výrobků a RFID Radiofrekvenční identifikace: Důvod k obavám? Ve všech případech jsou autory uvedených publikací přední domácí odborníci s úzkým vztahem k tématům. Čtenáři se v nich mohou dočíst o celé řadě mýtů a pověr, které s výrobou potravin souvisí, a základní údaje týkající se orientace v označování potravin. Ve svých aktivitách hodlá skupina Potraviny a spotřebitel pokračovat i nadále, například v rámci připravovaných seminářů na téma osvěta spotřebitele v konferenčních prostorách na Novotného lávce 5 v Praze 1. České sladovny, obchodní i pivovarské, vyrobily za prvních šest měsíců letošního roku t sladu, téměř o 17 % více než ve stejném pololetí Z 16 činných sladoven je největším producentem českého sladu společnost Sladovny Soufflet ČR, a. s. Z celkové výroby bylo exportováno t, tedy o 8,2 % méně než v pololetí Největším importérem českého sladu je Polsko, kam bylo vyvezeno přes 60 tisíc tun, do SRN potom necelých 17 tisíc tun. Tradičním důležitým dovozcem je i Velká Británie, kam směřovalo 13 tisíc tun. Český slad putuje nejen do tradičních evropských destinací, ale i do Japonska, na Kubu, Vietnamu, Panamy a dalších zemí. Názory menších pivovarů, převážně s tuzemským kapitálem, se významně neliší od názorů velkých nadnárodních společností. Samoregulační aktivity českého pivovarnického sektoru se řídí podle tzv. 7 operačních standardů k samoregulaci reklamních aktivit. Jedná se o dobrovolný závazek ČSPS vůči bruselskému DG SANCO (Evropský direktoriát pro zdraví a ochranu spotřebitelů). Výsledky českého pivovarnictví v dodržování těchto standardů jsou posuzovány a auditovány KPMG a Evropskou asociací reklamního průmyslu a již tradičně jsou vyhodnocovány na velmi dobré úrovni. Další informace naleznete na internetových stránkách Českého svazu pivovarů a sladoven Tisková zpráva ČSPS VÝTAH Z VÝZKUMU CHOVÁNÍ TUZEMSKÝCH SPOTŘEBITELŮ (podle zjištění agentury Focus, Marketing & Social Research pro Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci) Zatímco v roce 2005 nečetlo údaje na obalech potravin 49 procent lidí, v současné době se tento podíl zvýšil na 56 procent. Ze 77 procent na 56 procent klesl podíl lidí, kteří se domnívají, že údaje na potravinách jsou pravdivé. Počet spotřebitelů konzumující ovoce a zeleniny podle zásad omezující zdravotní rizika klesl ze 43 procent v roce 2005 na 29 procent. Cena potravin hraje stále významnou roli při jejich výběru 66 procent lidí vyhledává akční slevy a zlevněné potraviny občas nakoupí 77 procent spotřebitelů. Většina spotřebitelů hodnotí lépe bezpečnost a kvalitu českých potravin oproti zahraničním potravinám. ČTPP Starobrněnský ležák stříbrný v prestižní soutěži České pivo 2010 Dne 24. září 2009 ve večerních hodinách proběhlo v hotelu Hilton v Praze slavnostní vyhlášení 10. ročníku odborné degustační soutěže České pivo 2010, kterou jako jedinou akci mezi soutěžemi piv u nás vyhlašuje a garantuje Český svaz pivovarů a sladoven. Starobrno si z této soutěže odnáší další z řady letošních ocenění. V prestižní kategorii ležáků bylo toto pivo vyhodnoceno jako druhé nejlepší. Starobrnu tak pro letošní rok přibylo do sbírky již osmé ocenění z degustačních soutěží! Je skvělé, že naše starobrněnské pivo v letošním roce boduje na každé soutěži, do níž bylo přihlášeno. Ocenění jsou pro nás potvrzením kvality našeho piva a naší práce, ale svou hodnotu mají i jako motivace do budoucna, říká k oceněním Tomáš Pluháček, manažer a vrchní sládek starobrněnského pivovaru. Starobrněnský ležák s 5,0 % alkoholu je pivo ve stylu brněnské tradice. Vyrábí se již několik století a je symbolem moravského pivovarnického umění. Má světlou jantarovou barvu a plnou chuť, po napití se však vyznačuje lehkostí a výrazným chmelovým dojmem. Na trh se dodává ve vratných skleněných lahvích o objemu 0,5 l a také 0,33 l, v plechovkách a sudech obsahujících 5, 30 nebo 50 litrů tohoto zlatavého moku. V portfoliu piv starobrněnského pivovaru má své stálé místo, společně s pivy Starobrno Medium, Tradiční a Černé patří k nejoblíbenějším produktům z centra Brna. Ve všech kategoriích soutěže České pivo 2010 se v letošním roce utkalo celkem 45 piv, která do ní letos pivovary přihlásila. Piva hodnotilo 20 odborných degustátorů, sládků a pivovarských odborníků. Porotci hodnotili senzorické vlastnosti piv, to, zda mají deklarovanou stupňovitost, a také chuť soutěžících moků. Starobrnu se letos v degustačních soutěžích daří skvěle. Za devět měsíců roku 2010 již toto pivo získalo celkem osm ocenění na čtyřech prestižních soutěžích, jakými jsou Česká pivní pečeť, Zlatý pohár Pivex 2010, Pivo České republiky a České pivo Heineken je třetí největší pivovarnickou skupinou na světě a evropskou jedničkou mezi výrobci piva. V roce 2003 se součástí skupiny Heineken Česká republika stal pivovar Starobrno a v roce 2007 se působnost skupiny rozrostla o Královský pivovar Krušovice a. s. V polovině roku 2008 byla úspěšně dokončena akvizice společnosti Drinks Union, a. s. V roce 2009 bylo Starobrno, a. s. fúzováno do společnosti Královský pivovar Krušovice a. s. Na počátku roku 2010 byla do obchodního rejstříku zapsána změna obchodní společnosti, kterou byla společnost Královský pivovar Krušovice a. s. přejmenována na Heineken Česká republika, a. s. V současné době je Heineken Česká republika třetím nejsilnějším hráčem na domácím trhu s pivem, v exportu se řadí mezi nejdůležitější vývozce piva. Bc. Dagmar Krausová Heineken Česká republika