7/2006 PO VÍCE JAK 50 LETECH MOHOU OBCE ZÍSKAT TITUL MĚSTYS Z OBSAHU 14. ROČNÍK MĚSÍČNÍK SVAZU MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY

Transkript

1 14. ROČNÍK 7/2006 Z OBSAHU Znovuzavedení titulu městys Žijící partnerství Prostředky EU převeďme z MMR krajům Jak se žije v Bruselu MĚSÍČNÍK SVAZU MĚST A OBCÍ ČESKÉ REPUBLIKY smocr@smocr.cz PO VÍCE JAK 50 LETECH MOHOU OBCE ZÍSKAT TITUL MĚSTYS Dnem 1. července 2006 nabyla účinnosti významná novela zákona o obcích, která kromě zásadní změny koncepce dozoru a kontroly přináší obcím možnost žádat o navrácení titulu město nebo městys. Tím dochází k nápravě opomenutí při obnovení místní samosprávy v České republice po roce Na vypracování a prosazení této novely se podstatnou měrou podílel i Svaz měst a obcí České republiky, čímž naplnil i jeden ze závažných úkolů uložených IX. Sněmem. Přestože se zpočátku část poslanců včetně Výboru pro veřejnou správu Poslanecké sněmovny spolu s Ministerstvem vnitra proti tomuto oprávněnému požadavku stavěly, podařilo se s výrazným přispěním zainteresovaných obcí (zejména obce Krucemburk a Libice nad Doubravou) tuto snahu dotáhnout do vítězného konce. Jedním z hlavních důvodů tohoto úspěchu byla skutečnost, že ke zpracovanému legislativnímu návrhu Kanceláře Svazu byla přiložena velmi rozsáhlá a podrobná důvodová zpráva, jejíž obsah uveřejňujeme uvnitř tohoto zpravodaje, která dokázala přesvědčivě tento požadavek podpořit. Ačkoliv byla po čtyřiceti letech opět uvedena v život samospráva v České republice, opomnělo se na obnovení městysů a historických měst. Tato sídla jsou i nadále spádovými centry, jejich vybavenost je na dostačující výši a vzhledem k tomu, že se zavedením tohoto titulu do našeho právního řádu nejsou spojeny žádné finanční náklady na státní rozpočet, bylo možné bez větších obtíží zavést toto označení do zákona o obcích. Pokud vzniknou nějaké náklady, pak pouze obcím, jež budou chtít navrátit tento titul zpět, případně o něj požádají obce, jež městysem nebyly (např. předělání úředních razítek, obálek, hlavičkových papírů). Hlavním důvodem této snahy je navrátit občanům obce pocit sounáležitosti, zvýšit prestiž obce v očích návštěvníků a umožnit obci navázat na své historické kořeny. Na navrácení statutu městys nebo města mají nárok pouze ty obce, které toto označení užívaly před 17. květnem 1954, což je den účinnosti zákona č. 13/1954 Sb., o národních výborech. Od tohoto dne totiž obstarávaly veškeré záležitosti veřejného života národní výbory jakožto orgány moci pracujícího lidu a byla tak fakticky zlikvidována samospráva. Historická města a městyse mají tak zákonnou možnost nabýt na svou žádost označení, které jim nebylo žádným právním předpisem výslovně odňato, jen toto označování reálně vymizelo s novým společenským řádem zavedeným v Československu po druhé světové válce. Pavel Drahovzal

2 aktuality ve zkratce Francouzsko-český seminář o odpadovém hospodářství 31. květen a 1. červen 2006, Praha Na přelomu května a června se konal v pražském Hotelu Dorint Novotel Praha Don Giovanni seminář o Odpadovém hospodářství pořádaný Francouzskou ambasádou v Praze a Ministerstvem životního prostředí ČR. Příspěvky zástupců orgánů veřejné správy (obce, kraje, ministerstva), firem i odborníků činných v oblasti nakládání s odpady byly pro posluchače velmi přínosné. Nabízely zejména pohled na stav legislativy v této oblasti včetně dalšího vývoje (např. legislativa a strategické dokumenty EU revize směrnice o odpadech, přijetí Zelené knihy k energetické úspornosti, nově zaváděná pravidla pro některé druhy výrobků a odpadů elektrozařízení), praktické nabídky a zkušenosti společností zabývajících se technikou sběru a třídění komunálního odpadu (např. biologicky rozložitelné plastové pytle na odpad, nové systémy vykládek a nakládek odpadů, poradenská centra a zapojení veřejnosti, využívání poradenského inženýrství pro zavádění systémů nakládání s komunálním odpadem), konkrétní projekty realizované v oblasti nakládání s komunálním odpadem a financované z evropských prostředků (např. projekt Mikroregionu RADBÚZA na zřízení sběrných dvorů ve spádových obcích Plzeňský kraj), ale také na realizaci systémů nakládání s komunálním odpadem v některých městech (Praha, Ostrava) a mj. i na předpoklady pro čerpání prostředků z fondů EU (pro Operační program Životní prostředí vyčleněno cca 5 176,5 mil ) v plánovacím období na projekty v oblasti životního prostředí. co významného pro obce se děje v evropské unii na poli dopravy? 14. červen 2006, Paříž Na tuto otázku lze nejsnadněji nalézt odpověď na schůzkách pracovních skupin Rady evropských obcí a regionů (CEMR) v tomto případě konkrétně v Pracovní skupině pro dopravu. Z pohledu Svazu je velice důležité tuto úroveň monitorovat a pokoušet se jí ovlivnit, protože většina předpisů, která se projedná na evropské úrovni, se dříve nebo později implementuje na úrovni národní a má dopady na města a obce. Lze celkově říct, že problematika dopravy je aktuální nejen u nás (tzv. bodový systém a plánované zavedení mýtného), ale i na evropské úrovni. Jsou zde dva zásadní návrhy právních předpisů jedno nařízení a jedna směrnice (viz následující aktualita). Jedním z projednávaných dokumentů je Návrh nařízení Rady a Evropského parlamentu o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici. To má za cíl nastavit nové legislativní podmínky v oblasti veřejné dopravy. Zabývá se např. povolenými kompenzacemi ztrát z veřejné dopravy, uzavíráním kontraktů s dopravci (prostřednictvím tendru nebo přímého zadání zakázky) a jejich zveřejňováním. Pro obce provozující městskou dopravu prostřednictvím vlastních společností může přijetí tohoto nařízení znamenat, že investice do této společnosti přijdou nazmar, protože výběrové řízení na poskytování dopravních služeb vyhraje jiný soukromý subjekt. Nařízení rovněž znemožňuje kooperaci obcí při zajišťování dopravy (např. v příměstských oblastech). Největší vášně návrh nařízení vyvolal v Německu, kde asociace územních samospráv dokonce vyvolala jednání s ministrem dopravy a uspěla ve snaze změnit některá ustanovení (jejich názory se promítly do německé národní pozice). Podle našich informací se zástupci České republiky u tohoto návrhu hodlají zdržet hlasování v Radě. vyhráli jsme první bitvu - směrnice o ekologicky čistých vozidlech 21. červen 2006, Brusel, Evropský parlament Svaz se spolu s partnerskými národními asociacemi sdruženými v CEMR tvrdě ohradil proti povinnosti orgánů veřejné správy nebo jejich organizací zajistit, aby minimálně 25 % silničních vozidel nad 3,5 t, která koupí nebo pronajmou, byla ekologická! Tuto povinnost navrhovala v připravované směrnici Evropská komise. Při projednávání směrnice v Evropském parlamentu se někteří aktivní europoslanci dokonce snažili tuto kvótu zvýšit až na 40 %. Přijetí směrnice by znamenalo obrovský zásah do rozpočtů měst. Jak upozorňoval Svaz i ostatní asociace, tato vozidla jsou výrazně dražší než normální. Ve městech by bylo nutné navíc vybudovat rovněž příslušnou infrastrukturu (např. čerpací stanice, speciální garáže, atp.). Když se obsah směrnice probíral v parlamentních výborech, ukázalo se, jak je důležité mít v Evropském parlamentu dobré kontakty. Velkou pomocí při tom je, že někteří europoslanci bývali také primátory či starosty a mají tak přehled o praktických dopadech různých zákonů. Výhrady samospráv prosadili do stanovisek výborů právě čeští europoslanci bývalí komunální politici místopředseda EP MUDr. Miroslav Ouzký ve Výboru pro životní prostředí a Ing. Oldřich Vlasák v Dopravním výboru. Díky intenzivnímu lobbování národních asociací a jejich europoslanců tato stanoviska našla širokou podporu a výbory Evropského parlamentu odmítly směrnici jako celek. Další bitva nás čeká na podzim, kdy o znění směrnice bude jednat Evropský parlament v plénu. první kolo informačních seminářů k sociálním službám ukončeno Od 1. ledna 2007 vstoupí v účinnost nový zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Ministerstvo práce a sociálních věcí na popud Svazu uspořádalo v průběhu června pro zástupce samospráv a pracovníky krajských a obecních úřadů 14 informačních seminářů po jednotlivých krajích. Poslední z nich se uskutečnil na krajském úřadu Královehradeckého kraje a za Kancelář Svazu jej navštívili Mgr. Lukáš Váňa a Mgr. Jakub Pôbiš. Zaměstnanci ministerstva v čele s ředitelem odboru sociálních služeb Mgr. Martinem Žárským přednášeli prezentace se zaměřením na novou typologii sociálních služeb, na zaměstnance v sociálních službách, roli veřejné správy a v neposlední řadě novou koncepci financování. Informační semináře navštívilo celkem přes 700 účastníků a z diskusí bylo zřejmé, že zaměstnanci sociálních odborů obecních úřadů již mají zákon nastudovaný a zamýšlejí se nad jeho dopady v praxi. Hovořilo se rovněž o tom, že ačkoliv se zvažuje zrušení nebo posunutí účinnosti některých zákonů, zákona o sociálních službách se to pravděpodobně netýká a od 1. ledna skutečně obecní úřady obcí s rozšířenou působností budou vést řízení o nové dávce informační servis č. 7/2006 strana 2

3 příspěvku na péči, kterou občané budou využívat k nákupu sociálních služeb. Druhé kolo seminářů bude uspořádáno na podzim (přesný termín není ještě znám), ale tentokráte budou společné pro veřejnou správu a poskytovatele služeb především z řad neziskových organizací, takže lze předpokládat trochu jiné zaměření přednášek i diskuzí. Příští číslo Informačního servisu bude proto zaměřeno na problematiku sociálních služeb. Financování sipvz, jak bylo dosud, končí a nový způsob financování na roky ještě není schválen 28. červen 2006, Praha Pracovní jednání Konzultační komise Koordinačního centra Státní informační politiky ve vzdělávání (SIPVZ) proběhlo na ministerstvu školství. Obsahem jednání byla Průběžná zpráva o stavu SIPVZ za rok Na jednání zaznělo, že současný projekt SIPVZ fakticky ke konci roku 2006 končí a nyní je třeba vytvořit novou koncepci na roky 2007 až 2010, zejména v oblasti financování. Průběžná zpráva obsahuje v závěru i východiska na období po roce 2006 a hlavní cíle pro roky Z těchto závěrů vyplývá, že původně příslíbený finanční rámec 1 mld. Kč na roky bude třeba navýšit o další 1 mld. Kč na zabezpečení reprodukce stávajících koncových stanic, o čemž nebylo v rozpočtu vůbec uvažováno. Průběžná zpráva o stavu SIPVZ za rok 2005 a návrh financování po roce 2006 byl předložen vládě k projednání dne 14. června Jednání bylo bohužel přerušeno, další kroky budou tedy záviset na vládě nové. MŠMT bude zcela jistě hledat nějaký způsob řešení této nemilé situace, ale je zcela zjevné, že zřizovatelé škol budou čím dál více nuceni participovat na financování ICT jejich škol. Průběžnou zprávu o stavu SIPVZ za rok 2005 a návrh financování po roce 2006 najdete na našich webových stránkách. nový správní řád a místní samospráva 28. červen 2006, Brno Letní mezinárodní workshop pod názvem Nový správní řád a místní samospráva, který se uskutečnil 28. června 2006 navázal na obdobnou akci uskutečněnou na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v červenci roku 2005 pod názvem Nový správní řád a jeho interpretace. Letos byla pozornost koncentrována především na dopad nového správního řádu na místní samosprávu v České republice. Diskutovalo se zejména o postavení obcí jako prvoinstančního orgánu v rámci správního řízení. Zajímavá byla také vystoupení zástupců slovenské akademické obce, kteří referovali o odlišném přístupu k reformě správního řízení na Slovensku. Cílem workshopu bylo zamyšlení zástupců akademické obce a praktiků z řad veřejné správy nad novým správním kodexem. Seminář přispěl k objasnění některých interpretačních problémů, které při využívání správního řádu vznikají. konference o problematice terénních sociálních služeb a jejich význam pro obce Výsledkem nadšení a aktivity poměrně nově založené pracovní skupiny pro problematiku sociálního začleňování je organizace konference, která bude zaměřena na důležitý, ale dosud poněkud opomíjený obor sociálních služeb - problematice terénní sociální práce. Starostové, kteří jsou členy této pracovní skupiny společně s odborníky ze společnosti Člověk v tísni a brněnského DROM, o. p. s., a také za podpory odborníků z Rady vlády pro záležitosti romské komunity, tímto způsobem vyjadřují svůj zájem o problematiku sociálního začleňování a zejména pak snahu seznámit i své kolegy starosty a úředníky orgánů samosprávných celků s tímto potřebným, ale zatím ne tolik propagovaným oborem sociálních služeb. Konference se bude konat ve dvou termínech, v praze 19. září 2006 a v brně 26. září Bude zaměřena jak na základní informace o terénní sociální práci, tak i na příklady z dobré praxe. Dalšími tématy budou začlenění TSP do komunitního plánování, do činnosti obecního úřadu, příprava programů, vzdělávání sociálních terénních pracovníků. Konference je pro účastníky zcela bezplatná, zapůjčením přednáškových sálů se na organizaci konference podílejí i Krajský úřad Středočeského a Jihomoravského kraje, za což jim organizátoři posílají vřelé díky. Kapacita sálů je omezená, proto budou účastníci registrováni podle došlých přihlášek. Nepřehlédněte proto vloženou přihlášku na konferenci s programem. Přihláška je umístěna i na webových stránkách. informujeme starostové Mohou do parlamentu Za nesporný úspěch Svazu lze považovat fakt, že prezident republiky Václav Klaus dne 6. června 2006 vetoval zákon, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích. Tento zákon měl zakázat starostům a hejtmanům možnost vykonávat zároveň se svým postem funkci poslance, či senátora. Podle Václava Klause není žádný důvod souběh těchto volených funkcí striktně zakazovat. Záleží plně na voličích, zda si takový souběh přejí a zda kandidáty s možností takového souběhu podpoří, uvedl prezident. 23. května 2006 Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky na své 56. schůzi přehlasovala zamítnutí Senátu a schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon informační servis č. 7/2006 strana 3

4 žijící partnerství č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. Tento kontroverzní návrh obsahuje nové pojetí úpravy složení členů obligatorně zřizovaných finančních a kontrolních výborů zastupitelstva obce. K tomuto původnímu obsahu poslaneckého návrhu novely zákona o obcích byl schválen pozměňovací návrh, jenž upravuje zcela nově případ souběhu výkonu funkce poslance nebo senátora s mandátem člena zastupitelstva obce (obdobně i pro člena zastupitelstva kraje, popř. hl. města Prahy). Tato změna nebyla v průběhu legislativního procesu zřetelně odůvodněna a ani nebyla konzultována s příslušnými institucemi. Svaz měst a obcí České republiky proti projednávanému návrhu novely zákona protestoval v průběhu jednání u všech poslanců a senátorů. Základní argument Svazu zněl, že nesmí docházek k dalšímu omezování samosprávy obcí. Je na zastupitelstvu příslušné obce, zda rozhodne, že některý člen zastupitelstva bude uvolněný s nárokem na odměnu či nebu- de. Poslanecká sněmovna však přehlasovala nesouhlas Senátu se zákonem. Svaz měst a obcí České republiky se proto obrátil s žádostí o vetování této novely zákona na pre- zidenta republiky. Prezident republiky svým postojem dokázal, že rozumí problémům starostů našich měst a obcí, využil své pravomoci a návrh zákona Poslanecké sněmovně vrátil. Poděkoval také dopisem předsedovi Svazu měst a obcí, že jej na tento problém upozornil. Naštěstí se mezitím uskutečnily volby do Poslanecké sněmovny a nově zvolená Sněmovna již veto prezidenta republiky přehlasovat nemůže. Zákon byl tak prezidentským vetem definitivně zamítnut. Lenka Zgrajová, Lukáš Váňa Historicky první setkání představitelů partnerských obcí a měst z České republiky a Rakouska se uskutečnilo 26. června 2006 v Českých Budějovicích. Asi nikdo neměl bližší představu o tom, kolik měst a obcí má své partnery na druhé straně česko-rakouské hranice a pro mnohé tak bylo překvapením, když se při přípravě akce ukázalo, že se toto číslo blíží stovce. Nakonec je to pochopitelné, vždyť jsme bezprostřední sousedé a máme i kus společné historie, zkonstatoval v úvodním projevu primátor Miroslav Tetter. Do Budějovic přijelo českou stranu reprezentovat šedesát delegátů, rakouskou stranu osmdesát. Setkání se uskutečnilo z iniciativy velvyslankyně Rakouska v České republice Dr. Margot Klestil Löfflerové. Zorganizovalo ho město Budějovice za spolupráce hornorakouské vlády, Jihočeského kraje, českého Svazu měst a obcí i obou svazů rakouských. Zájem o tuto akci skutečně předčil očekávání. Ukázalo se, že mezi našimi a rakouskými městy a obcemi existuje mnoho hlubokých partnerství na vysoké úrovni, ale také celá řada partnerství neformálních, založených třeba jenom na individuálních kontaktech. Setkání zahájil primátor Českých Budějovic Miroslav Tetter. Vždy je přínosné znát informační servis č. 7/2006 strana 4 suché litery zákona. K zintenzivnění spolupráce mezi českými a rakouskými municipalitami vydatně přispívá i velvyslanectví Rakouska v České republice. Ostatně, jak jsme již uvedli, právě z podnětu paní velvyslankyně se toto historicky první setkání také uskutečnilo. Přála bych si, abychom tímto setkáním zahájili společnou tradici a v pravidelných intervalech se zamýšleli nad zajímavými tématy. Jednou u nás, jednou u Vás, vyslovila přání Margot Klestil-Löfflerová. I další vystupující hodnotili akci jako velkolepý krok k prohloubení vzájemné spolupráce, jejímž cílem je učit se jeden od druhého. Jak? Zemský radní Horního Rakouska Dr. Josef Stockinger radil: Přebírejme vzájemně svoje zkušenosti, nevymýšlejme již vymyšlené, vytvářejme něco nového. A hlavně nestyďme se napodobovat. Význam přeshraniční spolupráce obecně ve svém příspěvku podtrhl i předseda Svazu Oldřich Vlasák. Spolupráce našich asociací zkušenosti svých nestojí na úplném sousedů, a to ze všech oblastí činnosti, uvedl v úvodu začátku, připomeňme si např. úspěšný projekt LOGON, na kterém doc. Tetter. velvyslankyně Margot Klestil-Löffler spolupracovali kromě Pro česká města Rakušanů a Čechů a obce, která se před dvěma lety stala součástí Evropské unie, se navíc nabízí možnost konfrontovat s rakouskými přáteli praktické zkušenosti při realizaci nových směrnic a nařízení, nad kterými, přiznejme si, často kroutíme hlavou. Daleko lépe se dají pochopit, když o nich můžeme diskutovat a poradit se, než když je máme realizovat podle také Slováci a Maďaři. Z pozice europoslance pak zhodnotil vzájemnou spolupráci - společné lobby zástupců našich samospráv na půdě Evropského parlamentu. V závěru pak dodal: Opravdové propojení Evropy to je ale ve skutečnosti partnerství našich měst a obcí. Na jeho slova navázal generální tajemník Rakouského Svazu měst Erich

5 Pramböck: Společně pouze nepodléháme prostému diktátu z Bruselu, nýbrž i tam společně vnášíme svoje iniciativy. Primátor Miroslav Tetter Druhá část setkání představitelů partnerských obcí a měst byla věnována výměně konkrétních zkušeností především z oblasti odpadového hospodářství a ochrany životního prostředí. Všichni vystupující kladli důraz na separaci odpadu a jeho následnou recyklaci. Důrazně přitom zaznělo, že separaci a recyklaci musí předcházet smysluplné balení výrobků, což mnoho firem nemá na zřeteli. Fenomén rozvoje bývá hodnocen pouze finančním prospěchem, kvalita životního prostředí tomu ustupuje. Přínosné byly i příspěvky týkající se možných úspor pro obce a města v sektoru energetiky a vystoupení zástupců bankovních domů, kteří představovali možnosti bankovních úvěrů pro projekty obcí a inovační leasingové modely. Po vlastním programu při dobrém občerstvení byl dán také prostor pro individuální rozhovory mezi partnery, čehož většina zúčastněných využila a přijala i pozvání primátora Tettra na večerní recepci, kterou bylo celé setkání zakončeno. Za profesionální rámec konference poděkovala Českým Budějovicím velvyslankyně Margot Klestil- Löfflerová, která zároveň pozvala všechny přítomné na příští setkání do Rakouska. Lenka Zgrajová prostředky eu převeďme z MMr krajům a neztotožňujme venkov se zemědělstvím! Setkání Rady AK ČR a Předsednictva SMO ČR, 9. června 2006, Rabyně, Středočeský kraj Delegace Svazu pánové Kalous, Váňa, Průša, Bezdíček, Pôbiš a Svoboda, vpravo hejtman Tošenovský Cílem jednání bylo podpořit požadavky měst a obcí na dostatečné zajištění financování projektů místních samospráv a jejich zohlednění v příslušných programových dokumentech pro čerpání prostředků EU v letech Hlavními závěry jednání zástupců Předsednictva Svazu a Rady Asociace krajů byla shoda nad převodem prostředků určených na financování Integrovaného operačního programu (dále IOP) v gesci Ministerstva pro místní rozvoj do regionálních operačních programů (dále ROP). Celkově by tak ROPy mohly získat v letech až 20 % prostředků EU. Dohoda mezi Svazem a Asociací byla nutná, jelikož Ministerstvo nevyslyšelo požadavky Svazu na zohlednění potřeb větších měst v tomto programu. Nepředpokládá se v něm financování projektů s tzv. urbánní dimenzí, tedy větších měst fungujících v roli regionálních center a s významem pro celý kraj. Svaz, stejně jako Evropská komise, tak z dlouhodobého hlediska nevidí udržitelnost IOP, protože v něm zůstaly finanční prostředky pro resorty, které nemají vlastní programy. Hejtmani se však nepřipojili k požadavku zástupců Předsednictva Svazu, aby prostředky převedené z IOP do ROP byly výhradně určeny na rozvoj městských center v krajích. Peníze v ROP dosud určené na všechny obce by tak mohly být uvolněny výhradně na podporu projektů menších měst a obcí. Tato otázka bude nadále předmětem diskuzí mezi Svazem a Asociací. Rada krajů dále podpořila požadavek Svazu na zařazení vybraných projektů městské hromadné dopravy ve městech do Operačního programu Doprava, čímž bude možné uvolněné prostředky v krajích investovat do projektů menších měst a obcí. Dále Rada navrhla, aby se Svaz podílel na vytvoření implementační struktury ROP a vyčlenila jedno místo pro zástupce Svazu v pracovní skupině zabývající se tímto tématem. Svaz dále požadoval respektování komorového uspořádání Svazu ve Výborech Regionálních rad hrajících významnou roli při schvalování a posuzování projektů v regionech NUTS II. Svaz požadoval zastoupení vždy tří svazových zástupců, tj. po jednom za Komoru obcí, Komoru měst a Komoru statutárních měst. Dohoda byla, že pokud by po jmenování zástupců do těchto výborů v některém z regionů NUTS II nebyly obce takto zastoupeny, je možné o této otázce s kraji znovu jednat. V neposlední řadě byla diskutována otázka podpory venkova. Ve vztahu k Národnímu strategickému plánu rozvoje venkova v gesci Ministerstva zemědělství se obě asociace jednoznačně shodly na tom, že podpora venkova nesmí být ztotožňována s podporou zemědělství. Asociace podpořila návrh Svazu, aby z Programu rozvoje venkova byly významněji financovány projekty venkovských obcí a program se nesoustředil pouze na aktivity zemědělců. Jednání s Asociací krajů se za Svaz měst a obcí ČR zúčastnili předseda Komory statutárních měst a primátor Opavy Zbyněk Stanjura, primátor Českých Budějovic Miroslav Tetter, primátor Plzně Miroslav Kalous, předseda Komory měst a starosta Písku Luboš Průša a předseda Komory obcí a starosta Čermné nad Orlicí Josef Bezdíček. Na tiskové konferenci na konci jednání obou orgánů shodně zaznělo, že jak hejtmani, tak primátoři a starostové jsou přesvědčeni, že kraje, města a obce umí dobře využít evropské peníze a umí je i čerpat. Eva Maurová Ing. Zbyněk Stanjura a Ing. Miroslav Kalous informační servis č. 7/2006 strana 5

6 MYŠlenka znovuzavedení titulu MěstYs došla naplnění Do zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, byla s účinností od 1. července letošního roku vnesena mj. i obnova titulu městys (viz zákon č. 234/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů). S účinností novely zákona o obcích bude moci požádat o navrácení historického statutu města na 95 obcí a o navrácení titulu městys 390 obcí. Nové znění 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů: 3 (1) Obec, která má alespoň obyvatel, je městem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. (2) Obec je městysem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. (3) Obec, která byla městem přede dnem 17. května 1954, je městem, pokud o to požádá předsedu Poslanecké sněmovny. Předseda Poslanecké sněmovny tak na žádost obce stanoví a zároveň určí den, kdy se obec stává městem. (4) Obec, která byla oprávněna užívat označení městys přede dnem 17. května 1954, je městysem, pokud o to požádá předsedu Poslanecké sněmovny. Předseda Poslanecké sněmovny tak na žádost obce stanoví a zároveň určí den, od kterého se obec stává městysem. (5) Sloučí-li se dvě nebo více obcí, z nichž alespoň jedna je městem, je nově vzniklá obec městem. Sloučí-li se dvě nebo více obcí, z nichž žádná není městem, ale alespoň jedna je městysem, je nově vzniklá obec městysem. Oddělí-li se část města a vzniknou dvě nebo více obcí, pak obec, které zůstane název dosavadního města nebo část jeho názvu, je i nadále městem. Oddělíli se část městyse a vzniknou dvě nebo více obcí, pak obec, které zůstane název dosavadního městyse nebo část jeho názvu, je i nadále městysem. V souvislosti s účinností novely vláda zřejmě upraví a doplní své příslušné usnesení vlády, jež upravuje kritéria pro posuzování návrhů obce na stanovení městem tak, aby mohly být posuzovány i návrhy obcí na stanovení městysem. odůvodnění zavedení titulu městys V roce 1990 byla po čtyřiceti letech v České republice obnovena místní samospráva v obcích, což po roce 1989 bylo jedním z podstatných kroků k návratu demokratických tradic do naší země, ale hlavně do myslí lidí. Bohužel nebyly však vráceny příslušné tituly městysům a všem tzv. historickým městům, stejně tak nebyl obnoven titul městys jako takový. Navzdory všem historickým opomenutím lze říci, že někdejší města a městyse si většinou uchovaly postavení přirozeného centra vůči okolním obcím. Snaha o znovuzavedení titulu městys byla vyvolána iniciativou obcí z okresů Havlíčkův Brod a Chrudim, které právě v minulosti městysi nebo městy byly, a tuto myšlenku podpořili i delegáti IX. Sněmu Svazu měst a obcí České republiky, když vznesli požadavek na provedení příslušné legislativní změny. Na tomto místě je nutno uvést především obce Libici nad Doubravou, Luže, a Krucemburk. Tyto obce a mnoho dalších se obracelo se svým požadavkem na různé státní instituce mj. i na Ministerstvo vnitra, kterému byly adresovány dopisy zastupitelstev obcí s vyjádřením podpory této myšlence. Například zastupitelstvo obce Ostrovačice uvádí ve svém dopise ze dne 18. července 2005: Obec Ostrovačice byla na městys povýšena rozhodnutím císaře Ferdinanda I. dne 9. září 1842 a naši předkové používali označení městys také na razítkách obce ještě v polovině 20. století. Naše obec a její občané jsou hrdi na toto významné historické označení a připomínají si vždy výročí sepsání této listiny. Nepožadujeme žádných nároků ve vztahu ke státnímu rozpočtu či státní správě, požadujeme pouze návrat statutu a možnosti používat toto označení především z důvodu historické paměti našich obyvatel a pocitu hrdosti na svoji obec, zejména u nejmladší generace. I když jsme si vědomi, že zavedení používání označení městys přinese obci náklady zejména na pořízení nových tiskovin a razítek, přesto tento návrh podporujeme a žádáme o prosazení této změny a její zapracování do připravované novely zákona o obcích. z historie městysů Síť měst a městysů má své počátky v 13. století, svébytná instituce středověkého města k nám byla přenesena z iniciativy panovníků a postupně i soukromých vrchností. Vedle přibližně pěti desítek královských měst vznikala v českých zemích již od 13. století města a městečka (od 16. století městyse) také na majetku šlechty a církevních institucí. Středověká města se vyznačovala zejména specifickým právním postavením svých obyvatel nadaných značnými svobodami a právy a rozsáhlou samosprávou. Městečka (latinsky oppidum, německy Städtchen nebo Markt, popř. Marktflecken ) byla specifickým typem sídla, které mělo podobně jako města vůči svému okolí rovněž centralizující funkci, ale menšího rozsahu a významu. Bylo především centrem týdenních trhů a spíše jen výjimečně, zejména v počátcích, mělo i výsadu trhů výročních. Jeho funkcí bylo zprostředkovat odbyt mezi venkovem a větším městským centrem. Městotvorné úsilí šlechty i církevních institucí pokračovalo ve 14. až 16. století. V polovině 16. století tak existovalo asi 41 královských a věnných měst (z toho na Moravě jen 6) a téměř 700 poddanských a horních měst a městeček, čili přibližně třikrát více, než se odhaduje k roku Obecní samospráva v českých zemích, v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, byla uvedena v život v roce 1850 v souvislosti se zavedením habsburské konstituční monarchie v letech Byla to jak první ústava z 25. dubna 1848, tak i návrh ústavy vypracovaný říšským sněmem zasedajícím od října 1848 v Kroměříži, kde se jako nezadatelná práva obcí prohlašovala svobodná volba zástupců, přijímání členů do obecního svazku, správa vlastního majetku i výkon místní policie. Tyto zásady přešly i do tzv. Stadionovy ústavy vyhlášené 20. března První zákonnou právní úpravou obecního zřízení v habsburské monarchii byl provizorní říšský obecní zákon z 20. března 1849, kterým se zmíněná Stadionova ústava prováděla. V úvodu tohoto zákona byla vepsána zásada: Základem svobodného státu je svobodná obec. Každé místo se muselo stát buď obcí, nebo součástí obce, ve většině případů osadou. Kategorie město, městys, vesnice v době před zrušením poddanství a vrchnostenské správy místa s rozdílným právním postavením byly zachovány, ovšem pouze jako označení. Dosavadní privilegia jak královských (svobodných) měst, tak i poddanských měst i městeček se vznikem obecní samosprávy zanikla. Výjimkou byly pouze města se zvláštním statutem. Povyšování obcí na města a městyse však zůstalo. Toto právo náleželo výlučně panovníkovi, avšak bez výslovného zákonného zmocnění. informační servis č. 7/2006 strana 6

7 Definitivní organizace územní samosprávy v českých zemích se opírala o rámcový říšský zákon o obecním zřízení z 5. března Tímto zákonem se stanovovala základní pravidla pro jednotlivé země. Ty měly vydat vlastní obecní zřízení. Zmíněné tituly město, městys zůstaly opět zachovány s tím, že ve městech a v městysích mohl obecní výbor udělit měšťanské právo. Měšťané mohli užívat fondy, fundace a ústavy vyhrazené pro měšťany. Institut měšťanského práva byl zrušen jako nedemokratický nedlouho po vzniku republiky Československé a to novelou obecního zřízení ze dne 7. února Právní řád rakousko uherské monarchie se na základě zákona č. 11/1918 Sb., ze dne 28. října 1918, o zřízení samostatného státu československého, stal součástí právního řádu nově vzniklé Československé republiky (viz čl. 2 zmíněného zákona: Všechny dosavadní zemské a říšské zákony zůstávají prozatím v platnosti. ). Povyšování vsí (obcí) nebo osad na městyse nebo na města i povyšování městysů na města (až dosud toto právo náleželo výlučně císaři) přešlo po vzniku Československé republiky na vládu a to na základě 64 Ústavní listiny republiky Československé: Veškerá moc vládní a výkonná, pokud ústavní listinou nebo zákony Československé republiky vydanými po 15. listopadu 1918 nebyla výslovně vyhrazena prezidentovi republiky, náleží vládě. Konkrétní zákonné podmínky pro povyšování obcí na městyse i na města však ani poté stanoveny nebyly. Vláda při posuzování žádostí obcí postupovala podle své volné úvahy. zánik samosprávy a užívání titulů Existence soustavy národních výborů (místní, okresní, krajské) jako správních orgánů vykonávajících na území, pro které jsou zvoleny, veřejnou správu ve všech jejích oborech, zejména obecnou správu vnitřní, správu kulturní a osvětovou, ochranu práce, správu zdravotní a sociální; správu finanční pak podle zvláštních ustanovení byla upravena v 123 a 124 ústavního zákona č. 150/1948 Sb., Ústavy Československé republiky dne 9. května 1948 (viz čl. X.: Nositelem a vykonavatelem státní moci v obcích, okresích a krajích a strážcem práv a svobod lidu jsou národní výbory. ). Podle 125 tzv. Ústavy 9. května měly národní výbory, jako orgány jednotné lidové správy, plnit zejména tyto úkoly: chránit a posilovat lidově demokratické zřízení, spolupůsobit při plnění úkolů obrany státu, pečovat o národní bezpečnost, podporovat udržování a zvelebování národního majetku, účastnit se vypracovávání a provádění jednotného hospodářského plánu, v rámci jednotného hospodářského plánu plánovat a řídit hospodářské, sociální a kulturní budování na svém území, zajišťovat předpoklady plynulé zemědělské a průmyslové výroby a starat se o zásobování i výživu obyvatelstva, pečovat o národní zdraví, nalézat právo v oboru své působnosti, zejména vykonávat v mezích stanovených zákonem pravomoc trestní. Obce jednoznačně přestaly existovat jako právnické osoby soukromého a veřejného práva s účinností zákona č. 13/1954 Sb., o národních výborech, dne 17. května Zákon přímo nerušil označení obcí titulem město a titulem městys, obce byly zachovány jen jako nejnižší územně správní jednotky, které mohly být správními obvody. Rozhodnutím krajského národního výboru mohl totiž být zřízen jeden místní národní výbor i pro několik obcí. Poslední obec, která se stala městysem, byl v roce 1948 Nový Hrozenkov. vývoj po roce 199 Zlom nastal po dlouhých 40 letech po revolučních událostech v listopadu roku 1989, přesněji řečeno dne 18. července 1990, kdy byl schválen ústavní zákon Federálního shromáždění č. 294 Sb., kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 100/1960 Sb., Ústava ČSSR a ústavní zákon č. 143/1968 Sb. o československé federaci a kterým se zkracuje volební období národních výborů. Tímto ústavním zákonem byla především změněna hlava sedmá Ústavy, která poté nesla název Místní samospráva. Tato změna ústavy umožnila mimo jiné zrušení celé soustavy národních výborů a obnovila místní samosprávu na úrovni obcí a měst s tím, že by orgány samosprávy vykonávaly též záležitosti státní správy náležející dosud základnímu stupni národních výborů. Poté, co byly schváleny zákony ČNR o obcích, o hlavním městě Praze a o volbách do zastupitelstev obcí, konaly se v Českých zemích po padesáti letech, dne 24. listopadu 1990, opět svobodné a demokratické komunální volby. K tomuto datu tak bylo obnoveno v dnešní České republice obcí jakožto samosprávných společenství občanů a právnických osob soukromého a veřejného práva, respektive společenství občanů s právem na samosprávu a veřejnoprávních korporací ve smyslu dnes platné Ústavy České republiky. Jelikož k 1. únoru 1949 existovalo v Českých zemích obcí, k 24. listopadu 1990 byla obnovena zhruba polovina obcí ve srovnání se stavem v letech 1949 až 1990, kdy de facto místní samospráva v obcích v republice Československé přestala existovat. Na základě zmíněného ústavního zákona měly být k datu 24. listopadu 1990 obnoveny i tituly město a městys podle právního stavu existujícího před 17. květnem Dne 4. září 1990 byl Českou národní radou přijat zákon o obcích. Tento zákon však obnovení historických označení město a městys jednoznačně neupravoval. Tehdejší vládou předložený návrh zákona o obcích zjevně vycházel z předpokladu, že tituly město a městys byly zrušeny někdy v letech 1948, Proto tento nový zákon stanovil, že městem je obec, ve které do okamžiku účinnosti tohoto zákona, tedy do 24. listopadu 1990, působil městský národní výbor, a také obec, kterou určí předsednictvo České národní rady na návrh vlády České republiky nebo na návrh obce po vyjádření vlády. (podle zákona o obcích se tak k datu voleb 24. listopadu 1990 staly opět městem obce, které byly městy před 17. květnem 1954 a měly v roce 1990 městský národní výbor). Zřízení městského národního výboru v období od roku 1960 do roku 1990 však neznamenalo v žádném případě povýšení obce na město v pravém slova smyslu, protože obce tehdy nebyly právními subjekty. Pro dokreslení je třeba dodat, že do roku 2000 bylo více než čtyřem desítkám tzv. historických měst označení město podle 2 odst. 2 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, vráceno. A téměř tři desítky obcí historických městysů, byly podle stejného ustanovení de facto povýšeny na města. Je zajímavé, že naprostá většina těchto obcí má počet obyvatel nižší než 3 000, což znamená, že by nebylo naplněno kriterium uvedené v 3 odst. 1 současného zákona o obcích (účinný od 12. listopadu 2000). Situace je kurióznější o fakt, že velikostní hranice obyvatel pro stanovení městem neodpovídá všeobecně přijímané velikostní hranici obyvatel pro územní vymezení venkova v České republice. Na tomto místě je nutno poznamenat, že do roku 1939 se označení město, městys nevztahovalo k obci v případě, že se obec členila na osady. Vhodným příkladem je obec Valašské Meziříčí. Tvořily ji dvě osady a to město Valašské Meziříčí a městys Krásno nad Bečvou. Od roku 1990 jsou však jako města označovány celé obce, bez ohledu na počet částí obce, na které se člení. RNDr. Josef Ježek, externí spolupracovník Mgr. Pavel Drahovzal, legislativně právní oddělení Kanceláře Svazu informační servis č. 7/2006 strana 7

8 Metodický návod k e úředním deskám konečně na světě! K problematice elektronických úředních desek vydalo konečně ministerstvo vnitra metodický návod, který sjednocuje postup orgánů územních samosprávných celků při řízení a vedení elektronické úřední desky. Tento zajímavý dokument vzhledem k jeho rozsáhlosti uveřejňujeme pouze na našich webových stránkách. Jednou z důležitých informací v tomto dokumentu je uvedení tří možných způsobů, jakými lze akt zveřejnění dokumentu na elektronické úřední desce zajistit. Jedním z těchto způsobů je i diskutovaný outsourcing, což znamená, že obec uzavře smlouvu o provozu prostřednictvím smluvního subjektu, ale vyvěšování a svěšování obec provádí vždy sama prostřednictvím úředních osob. Doporučujeme vám metodický návod pečlivě prostudovat, najdete ho na hlavní webové stránce Svazu. Vzhledem ke složitosti problematiky se s případnými dotazy prosím obracejte přímo na ministerstvo vnitra, odbor informatizace veřejné správy. Mgr. Ludmila Němcová legislativně právní odd. Kanceláře Svazu E-government elektronická správa zažívá boom v rakouských obcích Komunální sféra v Rakousku zažívá v současnosti internetový boom. Důvodem je vstup do systému elektronické správy obcí. E-Government je elektronický systém, který umožňuje rychle, efektivně a ekonomicky provádět každodenní činnosti nutné pro práci v komunální sféře. Již okolo 800 rakouských měst a obcí se rozhodlo vstoupit do tohoto systému a využívat portál kommunalnet.at jako své virtuální pracoviště. Do roku 2007 bude internetový projekt realizován po celém Rakousku. Intranet rakouských obcí nabízí vedle aktuálních zpráv z veřejného sektoru a přístupu k relevantním úředním databázím především podporu informačních a komunikačních toků mezi obcemi, ministerstvy a soukromou sférou. Jak velké metropole tak i malé obce využívají rozsáhlou nabídku od přihlašování do registrů a výpisů z pozemkových knih přes soupisy insolventních firem a ekonomické informace až po poradenské a informační služby. Sedm dobrých důvodů pro E-Government v komunální sféře Důvod 1: Jednoduchý a levný přístup Pro zavedení přístupu k intranetové platformě kommunalnet.at se stačí jen jednoduše přihlásit přes Internet. Základní balíček stojí měsíčně jen EUR 3,50 pro jednoho uživatele. Důvod 2: Intranetový portál příští generace Kommunalnet.at je více než pouhá uživatelská správa s kontrolou přístupu a seznamem použitelných aplikací. Portál nabízí aplikace s omezeným přístupem, obsáhlý kontext, stálé připojení na komunální software a svým plošným pokrytím v sobě spojuje četné výhody. Důvod 3: Nezbytný pomocník individuálních uživatelů Výborná spolupráce smluvních partnerů zajišťuje přístup k relevantním aplikacím ze strany individuálních uživatelů na straně komunální sféry. Kommunalnet.at umožňuje vstup do lokálních registrů, databází právních údajů a podává aktuální ekonomické informace. Důvod 4: Vždy aktuální a odborné informace Kommunalnet.at je denně aktualizován agenturou Austria Presse (APA). Zprávy, týkající se obcí, financí nebo práva jsou zpracovávány odborníky. Není třeba složité vyhledávání v mnoha různých obecných či odborných mediích. V Pressespiegelu zrcadle tisku lze mimo jiné jednoduše a rychle nalistovat aktuální témata. Důvod 5: Adresáti jedním kliknutím K vyhledání partnerů a kontaktních údajů v adresáři stačí jedno kliknutí myší. Adresář kommunalnet.at obsahuje údaje o příslušných adresátech, strukturované podle jména a/nebo obce. Důvod 6: Porovnatelné číselné ukazatele Jedním kliknutím lze prostřednictvím kommunalnet.at jednoduše zjistit i veškeré číselné údaje konkrétní obce. Finanční Benchmarking umožňuje exkluzivní pohled na finanční postavení vlastní obce v porovnání s ostatními. Důvod 7: Silní partneři Obce připojené k platformě kommunalnet. at využívají zkušenosti a odborné znalosti Kommunalkreditu Austria, rakouské jedničky na trhu veřejných financí, a Rakouského svazu obcí jakožto organizace zastřešující rakouská města, obce a zemské spolky. Právě tyto dvě organizace se podílely na zavedení platformy kommunalnet.at, čímž dosáhly uspokojení poptávky rakouské veřejné sféry po jednotném informačním, komunikačním a správním systému, jak ukazují četné reference. Jednu z nich nám poskytla Andrea Lehner, vedoucí oddělení evidence obyvatel Městského úřadu v Ebreichsdorfu v Rakousku. Je nadšená novou aplikací EKIS, přinášející prostřednictvím Kommunalnetu v kombinaci s Kartou komunální správy podstatné zdokonalení služeb občanům. Zhruba od poloviny března vyřizujeme požadavky na vystavení výpisů z trestního rejstříku s použitím Karet občanů pomocí aplikace EKIS s přístupem přes portál Kommunalnetu. Zpracováváme cca 10 požadavků týdně a je nanejvýš potěšující, že dosud nedošlo k žádnému výpadku, žádnému zpoždění a žádným problémům. V okamžiku, kdy naši občané v infocentru potvrzují uhrazení poplatku, je výpis z trestního rejstříku již vytištěn. Služba je tak poskytována v požadované rychlosti a kvalitě k plné spokojenosti občanů, zatímco mně systém přináší ulehčení práce. Je patrné, že platforma kommunalnet.at se stala neodmyslitelnou součástí každodenní práce všech obcí. Města a obce České republiky by se tímto vzorem mohly také nechat inspirovat. Svaz měst a obcí proto v současnosti analyzuje možnosti výstavby českého modelu ve spolupráci s Dexia Kommunakredit Czech Republic, a.s., zástupcem Kommunakreditu Austria v České republice. Výhody nástrojů tohoto E-governmentového portálu by tak již v blízké budoucnosti mohli využívat i zástupci komunální sféry u nás. Ludmila Mocová informační servis č. 7/2006 strana Více informací: Kommunalnet E-Government Solutions GmbH, Löwelstraße 6, 1010 Wien T. 0043/1/ , office@kommunalnet.at, Web:

9 z jednání komor a komisí předsednictvo komory obcí se sešlo 13. června v praze Pan Bezdíček podal informace ze setkání s představiteli samosprávy z Francie (viz INS č. 6/2006, str. 21) a poděkoval všem, kteří se na přípravě programu přijetí francouzské delegace podíleli. Členové Komory projednali zastoupení Svazu v řídících strukturách ROP a jednotlivých NUTS za kraje. Svaz požaduje, aby zastoupení Svazu ve Výborech regionálních rad bylo stanoveno podle komorového principu (zástupce obce, města, statutárního města). Tento požadavek byl Radou AK ČR odmítnut s odkazem na samostatnou působnost krajů při jmenování těchto Výborů. Rovněž byl odmítnut požadavek na jmenování svazových pozorovatelů s poradním právem. Členové předsednictva KO proto navrhli vycházet z členů krajských zastupitelstev a oslovit zástupce obcí - členy Rady Svazu, příp. řádné členy Svazu, kteří jsou zároveň i krajskými zastupiteli. Všichni hejtmani by pak měli být písemně požádáni, aby tento princip najmenování zástupců obcí do Výboru regionálních rad umožnili. Přes tento návrh ale doporučili ještě jednou požádat jménem předsedy Svazu Vlasáka hejtmany o možnost komorového zastoupení. Pan Bezdíček dále seznámil předsednictvo KO s výsledky jednání zástupců Svazu s Asociací krajů. Obě asociace se shodly na tom, že podpoří úsilí krajů o zrušení IOP, v otázce vázanosti peněz z IOP se však nedomluvily. Rada AK podpořila projekty měst v oblasti hromadné dopravy, ale upřednostňuje, aby byly realizovány v OP Doprava. Dále podpořila návrh Svazu, aby byly z prostředků EAFRD financovány projekty venkovských obcí, nikoli pouze aktivity zemědělců. Obě organizace požadují po MZe, aby jim byly poskytnuty programové dokumenty. Alenka Antošová a senátorka Václava Domšová Pan Bezdíček ještě informoval o záměru SPOV změnit název MZe na název Ministerstvo pro venkov. Přítomní proti tomu neměli žádných námitek, pouze zdůraznili, že změna názvu nestačí, změnit je třeba i obsahovou náplň a strukturu ministerstva. Kancelář Svazu o tomto požadavku uvědomí všechny předsedy parlamentních politických stran. V závěru zasedání členové předsednictva KO znovu diskutovali Program obnovy venkova. Vyjádřili nespokojenost nad poznatky z některých krajů avizující snižování finančních prostředků určených na POV. Některé kraje dokonce uvažují o zrušení tohoto programu úplně. Požádali proto o zaslání otevřeného dopisu všem krajským zastupitelům, ve kterém bude zdůrazněno, že finanční prostředky pro POV byly do rozpočtů krajů převedeny v rámci RUD a Asociace krajů ČR přislíbila výši finančních prostředků zachovat. vybráno ze zápisu členové Bezpečnostní komise bezpečnostní komise jednala 13. července v praze V první části Komise jednala o integrovaném záchranném systému (IZS). Host jednání genmjr. Štěpán, generální ředitel Záchranného hasičského sboru, hodnotil činnost IZS při letošních povodních. Z jeho pohledu byly letošní povodně zvládnuté dobře, a to i přes to, že již chyběli vojáci základní vojenské služby, kteří v krizových případech byli velkou oporou. Nyní se celý systém opírá zejména o profesionální a dobrovolné hasiče. Ukázalo se také, že na každé obci by měl být manuál k stavění hrází z písku. Obecně lze ale říci, že se meteopředpovědní systém od roku 1997 zlepšil. Vláda schválila návrh Informačního systému krizového řízení, který by měl začít fungovat do konce letošního roku. Další část jednání byla věnována zabezpečení tísňového volání 156. Telekomunikační subjekty mají problém zajistit provoz této linky, které patří městské policii. Problém tkví ve zjišťování oblasti, ze které osoba volá, tak aby mohla být přepojena na příslušnou městskou policii. Bezpečnostní komise však nemá informace o tom, že by se ve větší míře vyskytovaly problémy spojené s voláním na číslo 156, jedná se pravděpodobně o ojedinělé případy. Trvá proto na zachování linky 156 jako nezbytné bezplatné služby občanům. Nyní se připravuje vyhláška, která bude telekomunikační služby řešit. Svaz požádal o specifikování otázek, na základě kterých by mohl dát svoje stanovisko. vybráno ze zápisu informační servis č. 7/2006 strana 9

10 Školská komise zasedala 14. června v praze Předsedkyně komise Marcela Štiková informovala o tom, že byly odeslány dopisy ministryni školství a příslušnému výboru Poslanecké sněmovny ohledně vzdělávání tzv. neunijních dětí, jak bylo rozhodnuto při posledním jednání komise. Odpovědí se nám zatím bohužel nedostalo. Ministryně školství byla zároveň požádána o navýšení příspěvku na žáka z dnešních 1282 Kč na alespoň 2500 Kč. Z podnětu Vsetína byly do programu komise zařazeny hygienické vyhlášky. Svaz tyto vyhlášky připomínkoval, komise se jimi v aktuálním čase zabývala. Znovu otevřít tuto problematiku proto členové komise nepovažují za potřebné. Změnu, či odložení účinnosti, by komise požadovala pouze v případě většího množství podmětů ze strany členských obcí. V souvislosti s touto problematikou Mgr. Němcová upozornila na publikaci Sborník hygienických balíčků, kterou vydalo ministerstvo zemědělství a obsahuje předpisy EU týkající se hygieny potravin, tedy i školních jídelen. Znění je k dispozici i na vybráno ze zápisu komise ismo se sešla 20. června v praze Členové komise se nejprve věnovali Informačnímu systému pro vyřizování agend v hmotné nouzi. Celý systém se týká obcí II. a III. typu (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc, obce III ještě navíc příspěvek na péči). Podle slov zástupce MPSV Ing. Kučery, který byl hostem jednání, ministerstvo dodá obcím veškerý hardware (PC, tiskárny, čtečky čárových kódů, multifunkční zařízení) a software. Následně bude zaručen i servis, obce budou hradit pouze spotřební materiál. Předpokládá se nákup elektronických podpisů pro uživatele systému. Připojení úřadu bude přes ADSL privátní síť, jako krizové řešení by se mohlo využít stávající připojení úřadu na internet, v některých obcích funguje přímé propojení obcí s kraji, i tuto variantu je možné využít. S každou obcí bude jednání probíhat individuelně. Zatím ještě není úplně dořešeno financování. Konečné řešení bude pravděpodobně schvalovat až nová vláda. Systém nelze propojit se současným systémem v sociální oblasti, každý klient se musí do systému nově vložit. Nyní se ještě řeší propojení se spisovými službami, ekonomickým softwarem (platby z pokladny) a archivace. Harmonogram realizace: Ověřovací provoz pilotní verze Testovací provoz Školení uživatelů Zahájení ostrého provozu ředitel Rejstříků trestů Ing. Zdeněk Krátkoruký informační servis č. 7/2006 strana 10 členové komise ISMO Druhým tématem bylo vydávání ověřených výpisů z informačních systémů veřejné správy umožněné novelou zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. K tomuto bodu nejprve vystoupili zástupci Českého zeměměřického a katastrálního úřadu Ing. Chotěnovský a Ing. Suchánek (jejich prezentace je dostupná i na našem webu v sekci Činnost informatika). Vydávat ověřené výpisy z katastru nemovitostí budou moci obce prostřednictvím dálkového přístupu do katastru nemovitostí, a to po založení zvláštního účtu ověřujícího. Výpis je zpoplatněn 50 Kč. Úřad může po občanovi požadovat platbu 50 Kč za jednu stránku. Problém je ten, že obce mohou poplatek podle novely zákona o správních poplatcích vybírat až od , kdy novela vstoupí v účinnost, ale výpisy z katastru mohou vydávat již od Kancelář Svazu proto připraví jménem předsedy komise dopis na Ministerstvo informatiky ČR s žádostí o vyjádření, jak má obec postupovat do doby, než bude účinná novela zákona o správních poplatcích. Jménem předsedy komise pak bude napsán dopis na ministerstvo vnitra a ministerstvo informatiky, ve kterém bude urgována vyhláška, která stanoví seznam úřadů, jež mohou vydávat výpis z katastru nemovitostí. Kancelář Svazu zpracuje legislativní analýzu možností ověření žadatele o výpis. K problematice vydávání výpisů z rejstříku trestů byl přizván ředitel rejstříku Ing. Zdeněk Krátkoruký. Konstatoval, že podle jejich názoru nelze vydávat výpisy z rejstříku trestů na úřadech. Jedná se o neveřejnou evidenci, která obsahuje řadu citlivých osobních údajů a vydáváním výpisu na úřadech by nebyla dostatečně ošetřena ochrana osobních údajů. Při elektronické žádosti nelze ověřit vlastníka elektronického podpisu. Nyní se ale připravuje legislativa, aby mohl být výpis vydáván i na okresních státních zastupitelstvech. Pro obce se připravuje novela, aby mohly o výpis žádat v rámci správního řízení, nyní je to možné jen v rámci přestupkového řízení. Komise ISMO jednala i o svém personálním obsazení a o náplni své činnosti. vybráno ze zápisu

11 energetická komise zasedala 2. června v praze Ing. Marek podal nejprve informace z jednání s Energetickým regulačním úřadem. Na jednání obdržel tabulku s přehledem cen připojovacích poplatků v jednotlivých krajích před účinností vyhlášky č. 51/2006 Sb., z které byla počítána stávající cena za ampér. Podle členů komise je nespravedlivé, aby cena za ampér byla počítána jako průměrná, započítávány by měly být skutečné náklady. Některé kraje pak doplácejí na ostatní. Budou proto iniciovat změnu výpočtu připojovacích poplatků. Mgr. Drahovzal společně s Ing. Markem poté shrnuli připomínky, které Svaz měl ke společné vyhlášce MPO a ERÚ o pravidlech provozu přepravní soustavy a distribučních soustav v plynárenství a k nařízení vlády o pravidlech pro poskytování dotací ze státního rozpočtu na podporu hospodárného nakládání s energií. V této souvislosti členové komise doporučili oslovit ministerstva a další ústřední orgány státní správy jakožto tvůrce legislativních předpisů, aby v odůvodněních k navrhovaným právním předpisům a materiálům uváděly odkazy na předpisy EU co nejpřesněji, aby bylo možné dohledat příslušná ustanovení evropského předpisu (číslo článku smlouvy o založení ES, článek příslušné směrnice apod.). Závěrem jednání ještě ing. Marek informoval o usnesení Energetického sdružení jižní Moravy, které se chce znovu pokusit o prosazení novely energetického zákona, která neprošla Poslaneckou sněmovnou v minulém volebním období jako sněmovní tisk 981. vybráno ze zápisu vy se ptáte, my odpovídáme neslučitelnost funkcí podle služebního zákona Dotaz: V současné době jsem neuvolněným starostou obce a zároveň vykonávám funkci vedoucího oddělení na úřadu práce. Potřebuji vědět, jestli od (po úspěšných volbách) bude možné vykonávat souběžně tyto funkce, když došlo k novelizaci zákona č. 491/2001 Sb, 5 (4) o volbách do zastupitelstva obce s vazbou na zákon č. 218/2002, 35 odst.1 písm. h) služební zákon nebo jestli budu muset odstoupit? Odpověď: Pokud nabude účinnosti zák. č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů, bude vaše funkce zastupitele překážkou, která pozastavuje výkon služby a nastalou situaci budete muset řešit. Úřad práce je nepochybně správním úřadem ve smyslu 3 služebního zákona. Je totiž jako správní úřad označován 7 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Jako vedoucí oddělení úřadu práce bezesporu vykonáváte státní službu a jste tak považován za státního zaměstnance ve smyslu služebního zákona (vykonáváte službu poskytovanou veřejnosti jako zaměstnanec správního úřadu). Podle 35 odst. 1 písm. h) služebního zákona je překážkou pozastavující výkon služby členství ve voleném orgánu územního samosprávného celku. Z této formulace je zcela jasné, že se nerozlišuje mezi uvolněným a neuvolněným zastupitelem. Pokud se Vám stane, že k 1. lednu 2007 budete zároveň zastupitelem i státním zaměstnancem ve smyslu 1 služebního zákona, tak tuto skutečnost musíte v první řadě oznámit služebnímu úřadu (tj. tomu úřadu práce, kde pracujete). Následně budete zařazen mimo výkon služby a po tuto dobu Vám nepřísluší plat ( 48 služebního zákona). Budete tedy muset učinit volbu, zda budete chtít zůstat zastupitelem obce nebo státním zaměstnancem na úřadu práce. Buď tedy rozvážete svůj pracovní poměr na úřadu práce, nebo by zastupitelstvo mělo vyslovit zánik Vašeho mandátu v souladu s 55 odst. 3 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Neučiní-li to zastupitelstvo, požádá ředitel krajského úřadu o svolání mimořádného zasedání zastupitelstva, které se uskuteční nejpozději do 21 dnů od doručení této žádosti. Není-li zániku mandátu dosaženo ani na tomto mimořádném jednání, zaniká mandát právním úkonem ředitele krajského úřadu (vyslovením). Účinnost služebního zákona byla posunuta již třikrát z původně plánovaného 1. ledna V současné době však Poslanecká sněmovna žádnou novelu služebního zákona posouvající účinnost neprojednává. Tato odpověď je vypracovaná na základě právních předpisů účinných ke dni 12. června Mgr. Jakub Pôbiš legislativně právní oddělení Kanceláře Svazu vybrané dotazy a odpovědi k zákonu č. 256/2001 sb., o pohřebnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů Dotaz: Město je správcem veřejného pohřebiště, máme vydaný Řad veřejného pohřebiště, chtěl bych se zeptat, zda do podmínek řádu se dá zapracovat podmínka pohřbívání s provedením výkopových prací. Pohřební služba u nás zajišťující pohřbívání, nám vždy při potřebě provedení výkopových prací zavolá, že je třeba na daný den zajistit vykopání hrobu a že dotyční pozůstalí se přijdou na město domluvit. Město má na tyto věci nasmlouvanou firmu, která práce provádí, to není problém, ale z lidského hlediska pro pozůstalé je dosti nepříjemné zajišťování pohřbu a ještě zajistit zvlášť vykopání hrobu. Proto tento dotaz. informační servis č. 7/2006 strana 11

12 Odpověď: Pohřební služba se řídí zákonem, který ve svém 6 pohřebním službám neumožňuje provozovat pohřebiště (do čehož spadá i činnost výkopových prací souvisejících s pohřbením). Jak jste správně uvedl, při řešení všech dotazů se použije zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Podle terminologie zákona je obec provozovatelem veřejného pohřebiště (nikoliv správcem). Pohřební služba se řídí zákonem, který ve svém 6 pohřebním službám neumožňuje provozovat pohřebiště (do čehož spadá i činnost výkopových prací souvisejících s pohřbením). Povinnosti pohřebních služeb jsou obsaženy v 6 a v 7. Podle zákona pokyn k vykopání hrobu musí vždy dát provozovatel pohřebiště (v tomto případě obec) a nikoliv pohřební služba. Úprava řádu veřejného pohřebiště ve smyslu subjekt, který zajišťuje pohřeb, je povinen zajistit rovněž provedení výkopových prací souvisejících s pohřbením, vyžadují-li to pozůstalí podle mého názoru sice není v rozporu s 19 zákona o pohřebnictví (který příkladmo stanoví, co má řád pohřebiště obsahovat), ale je v kolizi s obecnými právními principy. Vzhledem k tomu, že pohřební služba s klientem uzavírá smlouvu o pohřbení, není možné smluvní podmínky ovlivňovat zvenčí prostřednictvím řádu veřejného pohřebiště bylo by to omezování smluvní volnosti. Spíše než se pokoušet upravit řád pohřebiště bych Vám proto doporučil jednání s vedením pohřební služby a domluvit se s ní, aby do svých smluv s pozůstalými zahrnula i komunikaci s obecním úřadem a vyřizovala to místo nich. Takové úpravě nic v zákoně nebrání. Řešením je rovněž některou z pohřebních služeb pověřit smlouvou provozováním veřejného pohřebiště. Pak by byla oprávněna provádět i výkopové práce. Dotaz: Jak se řeší finanční zajištění pohřbu, když jsou známi pozůstalí, ale jsou to lidé nezaměstnaní nebo nemají žádné finance. Již zmíněná pohřební služba při těchto případech telefonicky zavolá na město, že je potřeba zajistit pohřeb osoby. My na městě přitom víme, že dotyční jsou známi a nemajetní, ale to přece neznamená, že pohřební služba jen zavolá na město a ani nechce poslat písemnou informaci o nutnosti zajistit pohřeb. Tvrdí, že to není v jejich kompetenci, že jsme úřad a máme si to zjistit sami (nemáme matriku). Myslím si, že pokud jsou známi pozůstalí, tak podle 4 a 5 má toto řešit pohřební služba třeba nějakou dohodou nebo splátkovým kalendářem. Odpověď: V takovém případě pohřbení podle zákona musí zajistit obec v samostatné působnosti, která má pak právo na úhradu účelně vynaložených nákladů vůči dědicům zemřelého, případně vůči státu (když nejsou dědicové). Pro Vámi uvedené případy pohřbívání mrtvých se použije 5 zákona o pohřebnictví. Ten v odst. 1 hovoří obecně o případu, kdy ve lhůtě 96 hodin (tzn. 4 dny) od oznámení úmrtí nesjednal nikdo pro mrtvého pohřbení. Vůbec se zde nerozlišuje, z jakého důvodu (není známý příbuzný, nemá prostředky, nezajímá se). V takovém případě pohřbení podle zákona musí zajistit obec v samostatné působnosti, která má pak právo na úhradu účelně vynaložených nákladů vůči dědicům zemřelého, případně vůči státu (když nejsou dědicové). Ve Vašem případě jsou známí dědicové, a obci proto nezbývá než náklady vymáhat po nich. Při vymáhání nezbývá než se v prvé řadě obrátit na místně příslušný okresní soud s žádostí o vydání platebního rozkazu a pokud dědicové podají odpor, je třeba absolvovat celé soudní řízení. Jakmile budete mít pravomocný platební rozkaz nebo rozsudek soudu odsuzující dědice zaplatit náklady pohřbení (spolu se soudními výlohami), lze se s pozůstalými dohodnout na splátkovém kalendáři. Pohřební služba v této situaci nijak nefiguruje. Dotaz: Je povinností pohřební služby, pokud se v dané lhůtě nesjedná pohřeb podle 5 odst. 1, zaslat písemnou informaci městu o nutnosti zajistit pohřeb? Pohřební služba jen telefonicky zavolá, že je potřeba zaslat objednávku na zajištění pohřbu a následně pošle fakturu za vynaložené náklady spojené jen s tím nejnutnějším. Na naši žádost, že potřebujeme písemný výstup od pohřební služby, nám je vždy sděleno, že nejsou úředníci a ať si to ověříme na matrice (náš matriční obvod je v Rumburku). V 5 odst. 2 je stanoveno, že je nutno neprodleně informovat příslušnou obec, ale není určeno jakým způsobem. Odpověď: V 5 odst. 2 zákona o pohřebnictví není stanoven způsob informování, takže dokud nevznikne žádný spor, postačí i telefonicky. Podle zákona o pohřebnictví musí pohřební služba obec neprodleně informovat, že lidské pozůstatky u ní leží už 4 dny a obec musí zajistit jejich pohřbení. V 5 odst. 2 není stanoven způsob informování, takže dokud nevznikne žádný spor, postačí i telefonicky. Přesto by bylo lepší, aby informace byla podána písemně a pohřební služba tak měla důkaz, že svou zákonnou povinnost splnila. Je dobré pohřební službě připomenout, že v případě sporu, zda splnila svou povinnost informovat obec, se dostane do důkazní nouze. Následkem nesplnění této povinnosti by podle mého názoru mohlo být i zahájení přestupkového řízení s jednatelem společnosti podle 46 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, se sankcí až Kč. Na druhou stranu i pouhá faktura za vypravení pohřbu a doklad o jejím zaplacení je dostatečný důkaz pro soud v případě, že se rozhodnete vymáhat vynaložené peníze po dědicích. Dotaz: Je možné na provozování veřejného pohřebiště vyhlásit výběrové řízení a na základě toho pak uzavřít smlouvu o zajištění provozování pohřebiště s osobou k tomu oprávněnou? Kdo pak vydá Řád veřejného pohřebiště? Odpověď: V tomto případě řád veřejného pohřebiště vydá obec. Smluvní vztahy týkající se provozování pohřebiště lze rozdělit na dvě skupiny, a to podle rozsahu prací, které chcete svěřit někomu jinému. Pokud zvolíte cestu svěření provozování pohřebiště en bloc (tj. se všemi agendami, jako je vedení evidence nebo údržba hřbitova), budete muset postupovat podle 18 zákona. Smlouva Vámi uzavřená bude podléhat ještě souhlasu krajského úřadu a doporučuji její znění konzultovat dopředu s pověřeným pracovníkem krajského úřadu. Druhou možností je převést na jiný subjekt (který se pak označuje jako správce) pouze vymezenou část agendy prostřednictvím smlouvy mandátní. Převládá názor, že tomu nebrání 18 zákona o pohřebnictví, ale že jde pouze o jeho jiné naplnění. Samozřejmě je možné vyhlásit výběrové řízení na provozování veřejného pohřebiště. Možné jsou dva způsoby vyhlásit, kolik obec bude za roční správcovství platit, a hodnotit nabídky podle rozsahu nabízených služeb, nebo lze oznámit, které služby obec požaduje zajistit, a následně porovnat finanční požadavky subjektů. V tomto případě pravděpodobně úhrada od obce nepřesáhne 2 miliony Kč, v takovém případě se na Vás nebudou vztahovat všechna usta- informační servis č. 7/2006 strana 12

13 novení zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ale budete povinni provést výběrové řízení transparentně a nediskriminovat žádného uchazeče v souladu s 6 odst. 3 zákona o veřejných zakázkách. Ohledně uzavírání smluv a vypisování výběrového řízení Vám doporučuji obrátit se pro radu rovněž na pracovníka pověřeného zpracovávat tuto agendu na kraji. Poslední poznámku věnuji řádu veřejného pohřebiště. Řád veřejného pohřebiště vydává vždy obec. Lze tak dovodit výkladem 16 zákona o pohřebnictví (pro obec se zde zavádí legislativní zkratka provozovatel pohřebiště ) v kombinaci s 19 odst. 2, kde je stanoveno, co provozovatel v řádu upraví. Ustanovení se použije i tehdy, kdy byla uzavřena smlouva podle 18 odst. 2 zákona o pohřebnictví s jinou právnickou nebo fyzickou osobou na kompletním provozování veřejného pohřebiště. Nejčastější formou bývá usnesení rady/zastupitelstva (pokud není rada zřizována) obce nebo obecně závazná vyhláška vydaná na základě zmocnění obsaženém v 10 písm. a) zákona o obcích. Tato odpověď je vypracovaná na základě právních předpisů účinných ke dni 31. května Mgr. Jakub Pôbiš legislativně právní oddělení Kanceláře Svazu co nového ve sbírce zákonů červen 2006 zákon č. 216/2006 sb., kterým se mění zákon č. 121/2000 sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Změna autorského zákona je pro obce důležitá především proto, že se mění sazebník. Zvyšují se poplatky za tiskové rozmnoženiny díla (kopie). U černobílé z 0,10 Kč/kus na 0,20 Kč/kus a u barevné z 0,20 Kč/kus na 0,40 Kč/kus. Poplatek se ovšem platí pouze ze 20 % všech kopií pořízených na přístroji úřadu (což odráží skutečnost, že ne všechno, co se na přístroji kopíruje, je chráněno autorským právem). Další poplatek, který se zavádí nově, se dotkne příspěvkových organizací obcí obecních knihoven. Ty budou platit za každou půjčenou knihu kolektivnímu správci autorských práv poplatek 0,50 Kč. Účinnost: od 22. května 2006 zákon č. 229/2006 sb., kterým se mění zákon č. 634/1992 sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů Obce pronajímající část veřejného prostranství k příležitostnému stánkovému prodeji jsou od data účinnosti povinny vést evidenci prodávajících, která musí obsahovat údaje o obchodní firmě nebo názvu či jménu a příjmení podnikatele a jeho identifikačním číslu, bylo-li přiděleno. Tato evidence musí být uchována po dobu jednoho roku a na žádost předložena tzv. dozorovým orgánům (např. Česká obchodní inspekce, Česká zemědělská a potravinářská inspekce, orgán ochrany veřejného zdraví). Účinnost: od 29. května 2006 zákon č. 234/2006 sb., kterým se mění zákon č. 12/2000 sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 sb., o hlavním městě praze, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 12/1993 sb., o ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 22/2004 sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, a zákon č. 312/2002 sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2004 sb. Pravděpodobně nejvýznamnější novela zákona o obcích z 19 dosud přijatých za necelých 6 let existence zákona. Klíčovou je změna hlavy VI. a VII. - dozor a kontrola výkonu samostatné a přenesené působnosti. V oblasti samostatné působnosti (tj. především vydávání obecně závazných vyhlášek) nadále nebude krajský úřad vykonávat dozor. Tato kompetence tak zůstane pouze Ministerstvu vnitra, resp. jeho detašovaným pracovištím. Další změna se dotkla úpravy odměny při skončení funkčního období, kdy byla snaha zvýhodnit ty zastupitele, kteří dlouhodobě vykonávají funkci uvolněného zastupitele a ztratili tak kontakt se svou původní profesí. Pravděpodobně nejmedializovanější součástí novely bylo zavedení pojmu městys, což se událo na podnět Svazu (a článek o tomto naleznete v tomto čísle informačního zpravodaje). Čtyři města (Přerov, Chomutov, Děčín, Frýdek-Místek) se stala statutárními je jich tak nyní už 24. Termín účinnosti zohledňuje zejména to, aby především nová úprava odměny při skončení funkčního období byla použitelná již pro ty zastupitele, kterým skončí mandát již v tomto roce. Účinnost: od 1. července 2006 zákon č. 235/2006 sb., kterým se mění zákon č. 231/2001 sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Novela předpisu, který se zdánlivě obcí nedotýká, mění podstatně podmínky místního vysílání. Doposud měl provozovatel vysílání s licencí v kabelovém systému a provozovatel převzatého vysílání v kabelovém systému na žádost obce nebo dobrovolného svazku obcí povinnost vyhradit jeden kanál pro bezplatný místní informační systém sloužící výhradně potřebám obcí. Po novele obce však tento kanál od provozovatele na žádost obdrží zdarma. Účinnost: od 31. května 2006 vyhláška č. 23/2006 sb., kterou se stanoví náležitosti obsahu žádosti o předchozí stanovisko k uzavření koncesní smlouvy nebo smlouvy a ke změně uzavřené koncesní smlouvy nebo smlouvy podle koncesního zákona Při projednávání koncesního zákona (zákon č. 139/2006 Sb.) v Poslanecké sněmovně se Svazu podařilo prosadit, aby stanovisko Ministerstva financí k projektům obcí nebo jejich příspěvkových organizací či jiných právnických osob nebylo závazné (a ministerstvo tak nemohlo negativním stanoviskem projekty zablokovat), ale povinnost požádat o něj v zákoně zůstala. Nová vyhláška o třech paragrafech stanovuje, jaké jsou náležitosti této žádosti vůči ministerstvu. Vyhláška může nabýt na důležitosti, pokud projde novela koncesního zákona, která je v současné době informační servis č. 7/2006 strana 13

14 ve vnějším připomínkovém řízení. Jejím cílem je, aby se stanovisko stalo znovu závazným a povinným. Svaz s tímto omezováním samostatné působnosti obcí samozřejmě nemůže a nebude souhlasit. Účinnost: od 1. července 2006 zákon č. 245/2006 sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů Tento zákon se dotýká především krajů, ale novelizuje zároveň i zákon o obcích. Zastupitelstvu obce přidává novou pravomoc rozhodovat o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení a zrušení veřejného neziskového ústavního zdravotnického zařízení, navrhovat zástupce do jeho dozorčí rady a rozhodovat o převodu vlastnického práva k majetku, s nímž hospodaří. Veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení je v zákoně definováno jako právnická osoba, jejíž hlavní činností je provozování zdravotnického zařízení, v němž je poskytována zdravotní péče zejména formou ústavní péče. Veškerý zisk vytvořený hlavní činností a doplňkovou činností veřejného zdravotnického zařízení musí být použit k zajištění hlavní činnosti veřejného zdravotnického zařízení. Účinnost: od 31. května 2006 vyhláška č. 251/2006 sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 152/2000 sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 130/2000 sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška Ministerstva vnitra č. 233/2000 sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 247/1995 sb., o volbách do parlamentu české republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 212/1996 sb., nálezu ústavního soudu uveřejněného pod č. 243/1999 sb. a zákona č. 204/2000 sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška Ministerstva vnitra č. 59/2002 sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 491/2001 sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 409/2003 sb., k provedení zákona č. 62/2003 sb., o volbách do evropského parlamentu a o změně některých zákonů Předpis je reakcí na stížnosti starostů týkající se nedostatečného odměňování členů volebních komisí. Odměna řadového člena volební komise sice zůstala na 800 Kč, ale odměna zapisovatele se zvýšila z 800 Kč na 1000 Kč a odměna předsedy okrskové volební komise z 1000 Kč na 1100 Kč. Úprava už byla účinná pro volby do Poslanecké sněmovny a v tomto roce se uskuteční ještě jedny volby komunální. Ačkoliv jsou prostředky na odměny vypláceny ze státního rozpočtu, administrativně výplaty provádějí a zúčtovávají obce. Proto si na toto zvýšení odměny dejte pozor. Účinnost: od 31. května 2006 zákon č. 262/2006 sb., zákoník práce Pozornosti obcí jako významných zaměstnavatelů by neměl ujít nový zákoník práce, který byl Sněmovnou schválen i přes veto prezidenta. Stejně jako jeho předchůdce se nedotýká vztahů vyplývajících z výkonu veřejné funkce (tzn. I z funkce zastupitele). Vůči úředníkům územních samosprávných celků se použije pouze v případě, že zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, neobsahuje normu upravující příslušnou situaci. Účinnost: od 1. ledna 2007 zákon č. 314/2006 sb., kterým se mění zákon č. 15/2001 sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 140/1961 sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů Novela se zaměřuje především na biologicky rozložitelný komunální odpad a dává obcím možnost vyhláškou upravit komunitní kompostování, čímž se rozumí systém sběru a shromažďování rostlinných zbytků z údržby zeleně a zahrad na území obce, jejich úprava a následné zpracování na zelený kompost. Novela zároveň reaguje na problém, který mají v současné době se zpětným odběrem elektrozařízení. Nově obce mohou uložit pokutu až do výše Kč fyzické osobě, která není podnikatelem, a která odloží elektrozařízení mimo místa k tomu určená nebo mimo místa jejich zpětného odběru. Účinnost: od 22. června 2006 připravil Mgr. Jakub Pôbiš za rubriku odpovídá Mgr. Lukáš Váňa co jsme připomínkovali v červnu Názvy připomínkovaných materiálů, které nejsou vyznačeny tučně, byly ze strany Svazu bez připomínek. Tučně označené názvy legislativních návrhů byly připomínkovány, texty připomínek najdete na K návrhům zvlášť hodným vaší pozornosti připojujeme krátký komentář. návrh nařízení vlády, kterým se stanoví způsob výpočtu a výše úhrad z dobývacích prostorů Obce a města jsou zasažena probíhající, popř. připravovanou těžbou, resp. rekultivací a sanací vytěženého dobývacího prostoru, což je vysoce intenzivní činností na jejím území s velmi negativními dopady na životní prostředí, na kvalitu života okolo bydlících občanů a na celkový rozvoj obce (především značné omezení v oblasti plánování a nakládání s dotčeným územím). Proto je třeba stanovit odpovídající ohodnocení ekologických a socio-kulturně-hospodářských škod způsobených hornickou činností. Ty jsou částečně kompenzovány úhradami ze stanoveného dobývacího prostoru, jež je 100% příjmem rozpočtu obce, na jejímž území se prostor nachází. Výše úhrady je podle 32a horního zákona stanovena nařízením vlády v rozmezí od 100 Kč do 1000 Kč za každý hektar stanoveného dobývacího prostoru. Výše v zákonem stanoveném rozmezí je odstupňována s přihlédnutím ke stupni ochrany životního prostředí dotčeného území, charakteru činnosti prováděné v dobývacím prostoru a jejímu dopadu na informační servis č. 7/2006 strana 14

15 životní prostředí. Svaz vyjádřil zásadní nesouhlas s tím, že návrh nařízení vlády je co do způsobu výpočtu výše úhrad velmi shovívavý, využívá sice několik relevantních kritérií, na jejichž základě se stanoví celková výše úhrady, ale při způsobu výpočtu nezohledňuje další aspekty, zejm. právě zatěžující vliv na kvalitu života obyvatel, rozsah činnosti (hluk, prašnost, dopravní omezení) atd. Velmi významně se nařízení vlády dotkne obcí, na jejichž území je stanoven dobývací prostor do 2 ha, ty již nebudou dostávat paušálně Kč, ale pravděpodobně řádově stovky Kč. akční plán na podporu rodin s dětmi pro období Akční plán na podporu rodin s dětmi pro období vychází z Národní koncepce rodinné politiky a v souladu s ní se zaměřuje speciálně na podporu rodin s dětmi, a to tak, že stanovuje různé cíle a úkoly, které by v této oblasti měly být dosaženy. K jednomu z cílů Komplexní koncepce rozvoje služeb na podporu fungující rodiny měl připomínky i Svaz. Navrhovali jsme doplnit činnosti o vypracování analýzy postavení neúplných rodin vůči úplným, protože stát by měl ekonomicky motivovat ke chtěnému modelu soužití. Stát v současné době podporuje (např. prostřednictvím dávek) více rodiny, které jsou neúplné nebo se jako neúplné deklarují. Mělo by být i ekonomicky výhodnější žít v úplných rodinách. Bohužel v materiálu je úplně opomíjena pěstounská péče, akční plán by se však vůči ní měl nějak vymezit. první hodnotící zpráva o plnění nařízení vlády č. 197/2003 sb., o plánu odpadového hospodářství české republiky za rok 2004 Ministerstvo životního prostředí každoročně podle 42 odst. 7 zákona o odpadech vyhodnocuje plnění Plánu odpadového hospodářství České republiky (POH). Svaz vyjádřil pochybnosti nad jeho naplňováním v souvislosti s připomínkováním První hodnotící zprávy za rok Některé cíle POH jsou v samotné zprávě hodnoceny s výhradou, že se jedná o příliš ambiciózní cíl (výhrada k úkolu 3.3.b) Dosáhnout do roku 2006 sběru použitých přenosných baterií v množství 100 g za rok na obyvatele, z toho materiálově využívat minimálně 50 % hmotnostních, nebo popř. některé jiné cíle, které jsou stanoveny v POH ČR viz cíl 3.6. nebo cíl č. 3.8.). Např. vytčený cíl 3.6. Zvýšit využívání odpadů s upřednostněním recyklace na 55 % všech vznikajících odpadů do roku 2012 a zvýšit materiálové využití komunálních odpadů na 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 je prozatím objektivně nerealizovatelný co se týče materiálního využívání komunálního odpadu, pokud je tento cíl naplňován na necelých 12 % v roce Jestliže nebudou naplněna očekávání řady opatření přijatých k naplnění tohoto cíle, na která se odvolává hodnotící zpráva a která budou vyhodnocena až pro léta 2005 a 2006, bude potřeba tento i další cíle POH předefinovat. návrh vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj o autorizovaných inspektorech Návrh prvního prováděcího předpisu k novému stavebnímu zákonu (účinný od 1. ledna 2007) má upravovat způsob, jakým budou vybíráni autorizovaní inspektoři, kteří budou moci vykonávat některé činnosti namísto stavebního úřadu (např. schvalovat projektovou dokumentaci, vydávat certifikát o kolaudačním souhlasu). Inspektoři budou zkoušeni odbornými komisemi, vyhláška členům komisí přiznávala tuto za činnost odměnu. Svaz vznesl zásadní připomínku, že nárok člena zkušební komise na odměnu za výkon funkce nemůže vyplývat z prováděcího právního předpisu, toto odporuje obsahu zákonného zmocnění v 150 odst. 3 stavebního zákona (nelze zahrnout ani pod pojem činnost ), což je v přímém rozporu s čl. 73 odst. 3 Ústavy České republiky. připravil Mgr. Pavel Drahovzal za rubriku odpovídá Mgr. Lukáš Váňa co dělají britové v bruselu? Na zastoupení Mezinárodní kanceláře samospráv Anglie a Walesu v Bruselu pracuje 5 lidí. Zhruba stejný počet se touto problematikou zabývá v Londýně. Činnost kanceláře lze rozdělit na analytickou a lobbovací. Ana- ze zahraničí Jak se pracuje v bruselu Rada Svazu rozhodla na svém zasedání 7. dubna, že se Svaz připojí k projektu Rady evropských obcí a regionů (CEMR) na společný dům samospráv v Bruselu. V tomto domě by mělo být soustředěno kromě CEMR a Eurocities také přes dvacet zastoupení národních asociací měst a obcí v Bruselu. Společný dům zvýší viditelnost jejich potřeb v Evropské unii a posílí váhu názorů měst, obcí i jejich asociací. Svaz bude v tomto domě sdílet společnou kancelář se slovenským ZMOS. Svazovým hlavím cílem bude zajistit, aby práce v Bruselu byla našim obcím užitečná a přinášela hmatatelné výsledky. Z těchto důvodů jsem navštívil několik národních asociací samospráv a analyzoval činnost jejich zastoupení v Bruselu. Zevrubně jsem se také seznámil s fungováním a organizací práce naší evropské asociace CEMR. V tomto článku bych chtěl předložit to nejzajímavější, co jsem se při svém týdenním pobytu v Bruselu dozvěděl. lytická část se odvíjí od plánu práce Evropské komise, který vychází vždy počátkem roku, a vyhledání prioritních oblastí zájmu britské asociace. Na základě těchto informací je pracovníky zastoupení zpracován plán práce týkající se obhajoby zájmů britských samospráv na evropské úrovni. Tento plán je až na velice řídké výjimky vždy odsouhlasen, což jistě hovoří o vysoce kvalitní, odborné činnosti, která vychází ze znalosti potřeb municipalit v Anglii. Na analýzu a plán činnosti navazuje cílené a propracované lobbování, které je druhým pilířem činnosti zastoupení. Lobbování probíhá jednak přímo v Bruselu, jednak na britské půdě. Spočívá v dobře připravených jednáních se všemi zainteresovanými stranami: poslanci Evropského parlamentu, informační servis č. 7/2006 strana 15

16 Evropskou komisí, členy britské delegace ve Výboru regionů, Radou ministrů, se stálým zastoupením Velké Británie v Bruselu, zástupci tisku a členy vlády či zaměstnanci ministerstev v Anglii. Stejně jako v České republice je striktně oddělena problematika obcí od problematiky regionální. Důvod je prostý jde o naprosto rozdílné zájmové skupiny, které sice často mohou spolu postupovat na národní úrovni proti centrální vládě, avšak jejich konkrétní zájmy jsou často protichůdné. Na zahraničním poli je však nutná koordinace ve jménu národního zájmu. Zajímavou praxí v organizaci chodu kanceláře je propracovaný systém koloběhu jednotlivých úředníků LGIB v Bruselu. Střídají se každých 9 měsíců. Důvodem je fakt, že i v Anglii pohlíží většina členů asociace, stejně tak ale i zaměstnanců asociace, na evropské záležitosti jako příliš vzdálené a často si neuvědomují významné dopady na běžný život obecních samospráv. Cirkulační systém dává nahlédnout blíže do evropské legislativní problematiky, což se pak zúročuje v koordinovanějším tlaku prostřednictvím všech anglických zástupců na veškerých pozicích a úrovních se zaměřením na co nejvyšší prospěch pro anglické samosprávy. Z pohledu mezinárodních vztahů, zvláště pak se zřetelem na problematiku EU, se jeví anglický systém jako nejpropracovanější (patrně i díky historickým vazbám, postavení Velké Británie jako bývalé supervelmoci). Důraz je však přitom kladen (možná právě s ohledem na historické vnímání) na potřeby a prospěch Velké Británie (v daném případě Anglie). informační servis č. 7/2006 strana 16 Systém práce je na vysoké úrovni, avšak tak, jako v případech jiných, ne příliš vzdálený pojetí, které prosazujeme v České republice. Práce uvnitř samotné asociace LGA je sice nesrovnatelně více (výhradně) ovlivněna stranickou politikou. Nicméně, dosadíme-li si místo politických stran naše komorové uspořádání, tak ve snahách dosáhnout společných cílů mnoho rozdílů není. Tak jako u nás je nutný konsensus všech. V Anglii se jedná o konsensus politický, u nás velikostní. Profesionální práce kanceláře se stejně jako u nás odehrává v mezích vytyčených politickou reprezentací asociací. Veškerá odpovědnost za lobbyistickou činnost leží na zaměstnancích LGIB. Volení představitelé měst se do práce nezapojují, veškerou práci vykonávají a jednání absolvují zaměstnanci LGIB (v samotné Anglii a Walesu pak LGA). Zastupitelé tuto aktivitu nevykonávají. Jejich názor je, že za tímto účelem si platí zaměstnance v kanceláři LGIB. Volení zástupci se věnují určování hlavních směrů, kterými by se měla činnost kanceláře ubírat, a to ve vazbě na situaci na domácí scéně. Priority činnosti na úrovni Evropské unie (například již uváděná analýza plánu práce Evropské komise) předkládá kancelář k politickému odsouhlasení. Zde je možné vidět obdobu našeho postupu při jednání s vládou, i když my jsme teprve na počátku této cesty a musíme se jí učit, včetně určení hranice vlivu jednotlivých aktérů lobbovacího procesu. Vedení zastoupení jevilo zájem o užší spolupráci s naším Svazem při lobbování, zejména ve vztahu k roli našeho předsedy a jeho působení v Evropském parlamentu i v CEMR. Jak se žije vlámům? V kanceláři Vlámské asociace pracuje zhruba sto zaměstnanců. Věnují se především poskytování informací o legislativě, poradenství, vzdělávání a v neposlední řadě pak samotnému lobbování. Evropská problematika je nedílnou součástí tohoto systému. Tak, jako v jiných vyspělejších asociacích, především z hlediska jejich délky fungování a propracovanému kontaktu s klienty je nutné zdůraznit, že za členy jsou považovány obce jako celek. Znamená to, že se práce soustředí ve velké míře na výkonné složky obcí, tedy úřady a obecní organizace. Záběr asociace je tudíž neskonale větší a četnost úkonů se odehrává v absolutně jiných řádech než u nás. Mimo klasické práce, tzn. pořádání seminářů, mítinků, jednání mě zaujala především propracovanost kontaktů s členskou základnou. Asociace tedy velmi udržuje úzké kontakty jak s volenými zástupci, tak s úředníky obecních úřadů. Informace o činnosti kanceláře se členové dozvídají prostřednictvím čtrnáctidenníku o rozsahu zhruba 40 stran (dá se říci, že obdoba našeho InSu, tzn. stručné krátké informace, články, atd.), a to v počtu 30 tisíc výtisků. Mimo komunálních politiků jej dostávají také vedoucí úředníci. Členové dále dostávají týdenní elektronický dopis, který má strukturu podle oblastí práce kanceláře, tzn. 10 okruhů jako je doprava, životní prostředí, energie, odpady, atd. Počet řádků je mezi 15 až maximálně 30 z každé oblasti. Důraz je kladen na stručnost, výstižnost a srozumitelný jazyk. Členové tak rychle získávají přehled o tom, co se děje a také průběžné informace o tom, co dělá kancelář jejich asociace. Počet adres je zhruba 12 tisíc. Zajímavá je také komunikace se sdělovacími prostředky. Je jim totiž určen obdobný týdenní elektronický dopis se strukturou podobnou dopisu, který dostávají členové. Tomu opět odpovídá použitý styl. Jde o stručné, široké veřejnosti srozumitelné přiblížení práce asociace místních samospráv, které pak novináři mohou snadno použít. Media očekávají tento dopis se zájmem, protože mají co psát. Veškerou osvětovou publikační činnost vytvářejí zaměstnanci kanceláře v rámci své pracovní náplně. Hostitelé mi potvrdili, že jedině tak lze dosáhnout stručnosti za dodržení podmínky srozumitelnosti. Vedení Vlámské asociace bylo velmi dobře informováno o činnosti Svazu a situaci samospráv v České republice, a to především ve vztahu ke smlouvě, kterou má náš Svaz uzavřenu s vládou ČR. Paní Betty de Wachter byla dokonce přítomna podpisu první dohody s vládou 22. dubna 2004 v Brně při veletrhu URBIS. Vlámská asociace usiluje o uzavření obdobné dohody s jejich vládou. Diskuse se tudíž točila nejen kolem vlastní dohody, ale především kolem naplňování její podstaty, tzn. praktických kontaktů Svazu s vládou a způsobu řešení nastolených otázek. Moji prezentaci vztahů nejenom s vládou, ale v rámci ní i kontaktů s jednotlivými ministerstvy, především s MMR, vyposlechli se značným zájmem a netradičně prohlašovali, že se něco v rámci výměny zkušeností mohou přiučit i od nás a na naši praxi se hodlají i odkazovat. S prací kanceláře Svazu se přijede osobně seznámit ředitel kanceláře Vlámské asociace pan Mark Suykens.

17 všichni za jeden provaz Spolupráce má dvě základní formy. Jde jednak o pravidelné schůzky bruselských kanceláří národních asociací samospráv, které se nazývají ELAN a konají se jednou za čtrnáct dní. Druhou formou spolupráce je společné působení v CEMR. Na schůzkách ELAN se řeší nejaktuálnější problémy legislativy. Pracovníci zastoupení národních asociací samospráv se informují, co jednotlivé asociace prosazují, jaké mají při lobbování toho či onoho legislativního návrhu kontakty ve výborech, frakcích Evropského parlamentu či v Evropské komisi. Sdělují si, jaké jsou jejich postoje k těmto návrhům, přes které poslance se podají pozměňovací návrhy atd. Na jednání jsou zváni zástupci Evropské komise či Rady, kteří sdělují nejaktuálnější informace o projednávaných či vytvářených předpisech. Na setkání ELAN, kterého jsem se zúčastnil dne 19. května, se projednávala nejaktuálnější podoba návrhů nařízení k čerpání strukturálních fondů v letech Na schůzce vystoupil zástupce rakouského předsednictví EU Johanes Rossbacher, který se podílel na úpravách těchto důležitých zákonů přímo v Evropské radě. Vysvětlil zástupcům samospráv nejdůležitější dopady nařízení přijatých Radou. Sdělil, že Rada změnila znění návrhů nařízení tak, že u principu partnerství i prosazování rozvoje urbánních oblastí dodala text kde je to vhodné a v souladu s národními pravidly. Znamená to, že v krajním případě mohou členské státy použít argument, že partnerství s městy, obcemi či jejich asociacemi stejně jako podpora urbánních oblastí vhodná v daném státě není. Tato informace nám pomohla rychle se na tuto eventualitu argumentačně připravit. Podle našeho názoru česká vláda tento argument použít nemůže, protože Svaz má uzavřenu dohodu s vládou o spolupráci, Svaz je povinným připomínkovým místem a je členem s hlasovacím právem v Řídicím a koordinačním výboru. Pan Rossbacher dále doporučil, že v případě, že členské státy nebudou ochotny v programových dokumentech zohlednit urbánní dimenzi, obrátit se přímo na Evropskou komisi a problémy s přípravou programových dokumentů řešit s ní. Aktivní zapojení zastoupení národních asociací samospráv v Bruselu do činnosti CEMR je další nedílnou součástí práce. Fungování kanceláře CEMR je založeno na podobných principech jako u Svazu měst a obcí ČR. Jeho základem je snaha zapracovat do vznikající legislativy požadavky evropské členské základny do legislativy tvořené Evropskou komisí. Činnost zaměstnanců kanceláře CEMR a jejich partnerů v zastoupeních národních asociací v Bruselu je vnímána jimi samotnými zejména jako lobbyistická činnost. V CEMR provádějí koordinaci lobbování všichni zaměstnanci od referentů až po generálního sekretáře. Jsou v osobním kontaktu se všemi dosažitelnými subjekty, které mají na ten či onen legislativní proces nějaký vliv. Je jasné, že pokud jsou nějaké názory prezentovány jako názory evropských měst a obcí, mají daleko větší váhu, než jde-li o názor samospráv jedné z členských zemí EU. Základem tvorby názorů CEMR jsou tzv. pracovní skupiny, které jsou vysoce respektované pro odbornou hloubku činnosti (například Evropskou komisí, Evropským parlamentem či Výborem regionů). Není řídkým jevem, že samotný CEMR si platí expertízy, které ještě více dokládají oprávněnost názorů vznikajících v pracovních skupinách. Členové pracovních skupin jsou pracovníci zastoupení národních asociací v Bruselu, kteří konzultují daná témata s odborníky v národních asociacích nebo se jednání účastní přímo odborníci vyslaní z aparátu národních asociací. Starostové se do této práce nezapojují. Nemají na tuto práci čas je totiž velmi náročná jak kvůli dojíždění, tak pro potřebnou podrobnou až technickou znalost problematiky. Jako v jiných případech se političtí představitelé zabývají výlučně politickými rozhodnutími. Nejpodstatnější rozhodnutí se odehrávají na tzv. Politickém výboru, jehož jednání je ovšem opět pečlivě připravováno právě výkonným aparátem CEMR a vychází z práce pracovních skupin. Zajímavým a nikým nezpochybňovaným faktem je, že se může zástupce z kterékoliv členské asociace zapojit do práce jednotlivých pracovních skupin a uplatňovat zde svůj názor. Většinový (aktivněji prosazovaný) názor pak zvítězí. Všichni mají možnost se vyjádřit. Asociace, které nejsou aktivní, riskují, že názor jejich členů nebude vyslyšen. Je nad slunce jasné, že ovlivňovat evropskou legislativu a tím i legislativu národní je práce náročná. Stojí lidské i finanční zdroje. Nesmíme však ani na chvíli zapomenout, že mnoho z toho, co Evropská unie vytvoří, má přímý dopad na fungování měst a obcí. Mnohdy, bohužel, může omezit samosprávné kompetence obcí. Naše aktivní obhajoba zájmů měst a obcí v Evropské unii je proto samozřejmostí, jinak bychom se nechali vést jako ovce na porážku. Jaromír Jech výkonný místopředseda Svazu nejdříve se zeptejte zelináře! Domluvili jste se se sousedem, že je daleko výhodnější propojit si zahrady a pěstovat společně zeleninu pro vlastní potřebu? Takhle jednoduše to nepůjde! Nejdříve se musíte zeptat okolních zelinářů, jestli vám to dovolí! Zdá se vám taková situace absurdní? Přesně takové jsou požadavky evropské legislativy v oblasti veřejných zakázek na spolupráci mezi obcemi. Copak se dopravní problémy či znečištění životního prostředí zastaví před hranicemi jiné obce? Je opravdu nutné, aby si každá obec stavěla svoji vlastní čističku, vlastní stadión, školu, školku či kulturní centrum? Skutečně musí každá obec zaměstnávat vlastní odborníky na dodávky vody, dopravu či projekty z EU? Přesně takové jsou však důsledky směrnic Evropské unie č. 17 a 18 z roku 2004 o veřejných zakázkách. Legislativa EU, znělo unisono od zástupců britských, českých, lotyšských, estonských, německých, rakouských, švédských, francouzských, italských, vlámských i valonských obcí, brání spolupráci mezi obcemi. Spolupráci, která má přes odlišné právní systémy jednotlivých členských států, dlouhou historii v každé z těchto zemí. Spolupráci, která je vzhledem k stále se rozšiřujícím požadavkům informační servis č. 7/2006 strana 17

18 občanů i vlád na zajištění veřejných služeb obcemi stále naprosto nevyhnutelná. Proč má tedy být tato spolupráce mezi dvěma či více obcemi v oblasti zajištění služeb občanům, kteří nám, zástupcům, dali v demokratických volbách hlas právě k této činnosti, podřízena pravidlům volného trhu? Takto se ptali i primátoři Salzburku a Cách, kteří na praktických příkladech ze svých měst ukázali, jak tato legislativa brání městům a obcím spolupracovat a poskytovat efektivní, hospodárné a kvalitní veřejné služby. Ptáte se, kde se ozýval hlas takovéto silné nespokojenosti? V Evropském parlamentu na veřejném slyšení, které se týkalo hodnocení účinnosti a efektivity směrnic v oblasti veřejných zakázek. Je to historicky první slyšení, které zástupci měst, obcí a jejich asociací vyvolali. Praktickými dopady legislativy, kterou společně připravili, byli překvapeni jak poslanci Evropského parlamentu, tak zástupci Evropské komise a Rady. Měli bychom se častěji radit s těmi, kdo v praxi uplatňují zákony, které my přijímáme, shrnula přítomná europoslankyně postoj svých kolegů, kteří vyjadřovali porozumění a podporu problémům, jenž popsali zástupci měst a obcí. Také zástupce Evropské komise byl i přes svůj počáteční odpor nucen přislíbit, že se Komise těmito důsledky bude vážně zabývat a zohlední je v připravované novelizaci směrnic, na níž se začne pracovat v roce K tomu, aby se tento slib stal skutečností, musí být hlas samospráv v Evropském parlamentu i nadále zřetelně slyšet. Mgr. Milena Jabůrková odd. vnějších vztahů Kanceláře Svazu 13. zasedání kongresu místních a regionálních orgánů rady evropy (clrae) 29. květen 1. červen 2006, Štrasburk Na přelomu května a června se v sídle Rady Evropy ve Štrasburku konalo 13. zasedání Kongresu místních a regionálních orgánů Rady Evropy (CLRAE). Česká republika byla na Kongresu zastoupena delegací vedenou Janou Fischerovou, starostkou města Havlíčkův Brod a členkou zastupitelstva kraje Vysočina. Jejími členy byli za SMO ČR Alenka Antošová, starostka obce Proboštov, Jan Mrázek, zástupce primátora města Opava, Ladislav Vrba, starosta města Hořice a Zdeněk Brož, starosta města Šumperk. Za Asociaci krajů ČR byli v delegaci kromě vedoucí delegace Jany Fischerové Rostislav Všetečka, náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje, a Marie Černá, náměstkyně hejtmana kraje Vysočina. Delegaci doprovázel její tajemník, pracovník oddělení vnějších vztahů Kanceláře Svazu Jan Svoboda. 13. Kongres CLRAE zahájil své jednání zprávou o činnosti, kterou přednesl jeho odstupující předseda Giovanni Di Stasi. Zpráva se zabývala prací jednotlivých výborů CLRAE, konferencemi a semináři, které tyto výbory pořádaly, plněním závěrů 3. summitu Rady Evropy, činností CLRAE v oblasti jihovýchodní Evropy, jeho vztahy s Evropskou unií, prací agentur místní demokracie a styky s Izraelem a palestinskými úřady. Novým předsedou CLRAE byl zvolen na dva roky Halvdan Skard (Norsko). Předsedou Komory místních orgánů byl zvolen na stejné období Ian Micaleff z Malty a předsedou Komory regionů byl zvolen znovu Mildon Javuz z Turecka. K nejvýznamnějším tématům, které plénum Kongresu projednávalo, patřil návrh na vytvoření Střediska Rady Evropy pro meziregionální a přeshraniční spolupráci v Petrohradě, ustavení Evropské sítě místních a regionálních samospráv pro plnění Evropské úmluvy o krajině (pro Českou republiku vstoupila tato úmluva v platnost ), informační servis č. 7/2006 strana 1 a přijetí rezoluce o kampani Rady Evropy o boji proti obchodu s lidskými bytostmi. K tomu byla přijata i příslušná deklarace, která byla otevřena k podpisu zástupci měst a obcí. Plénum Kongresu se též zabývalo stavem místní a regionální demokracie v Albánii a průběhem místních a regionálních voleb na Ukrajině. Dalšími významnými tématy pléna bylo přijetí doporučení a rezolucí k zacházení s odpadem a k výběru míst pro skládky v obcích a regionech, k problematice hospodaření s vodou, a k problematice katastrof 20 let po Černobylu. Pro naši delegaci byla zajímavá zejména diskuse k problematice odpadu a skládek a varovné zkušenosti obce Montchanin z francouzského Burgundska. V plénu Kongresu vystoupil generální tajemník Rady Evropy Terry Davis. Zdůraznil význam tendence posledních desetiletí k přesunu kompetencí z centra na místní samosprávy a k významu nově vytvářených euroregionů v době, kdy v Evropě mizí hranice. Ocenil roli CLRAE v boji proti nesnášenlivosti a všem formám diskriminace a při dodržování práv, která občanům zaručuje Evropská úmluva na ochranu lidských práv a základních svobod. Pozornost si zasloužilo i vystoupení Thomase Hammarberga, komisaře Rady Evropy pro lidská práva a projev nového předsedy Výboru regionů Evropské unie Michela Delebarra, který zdůraznil oblasti, ve kterých se obě organizace (CLRAE a Výbor regionů) doplňují. Zasedání obou komor Kongresu probíhala odděleně. komora místních orgánů se zabývala stavem místní demokracie na Kypru, v Lichtenštejnsku a v Moldavsku, otázkami kulturního dědictví a jeho slučitelností s moderními tendencemi a otázkami bezpečnosti ve městech. Z poslední problematiky zaujala vystoupení kanadské poslankyně Solange Charestové a starosty Mylhúz pana Bockela. komora regionů diskutovala o perspektivách regionalizace v Evropě, zejména s ohledem na zkušenosti z Francie a Itálie, ale i z Japonska, a o přeshraniční spolupráci. V době průběhu Kongresu se kromě politických skupin sešly též všechny jeho výbory: stálý, institucionální, pro kulturu a vzdělání, pro udržitelný rozvoj a pro sociální soudržnost. Ve všech těchto výborech pracují i členové delegace ČR do CLRAE. V průběhu Kongresu se na Stálé misi ČR při Radě Evropy uskutečnilo setkání delegace s velvyslankyní Vlastou Štěpovou, která poskytla delegaci informace o práci mise ve Výboru ministrů Rady Evropy. Členové delegace pak krátce informovali o situaci ve svých obcích a městech. Mgr. Jan Svoboda oddělení vnějších vztahů Kanceláře Svazu

19 Možnosti partnerské spolupráce měst pro ekonomický a sociální rozvoj měst 9. červen 2006, Londýn Jaké nové formy může mít partnerská spolupráce měst 21. století? Jak města mohou spolupracovat v oblasti sociálního a ekonomického rozvoje a může k tomu přispět tradiční town-twinning? Na tyto a další otázky hledali odpověď účastníci semináře, který se dne 9. června 2006 uskutečnil na Velvyslanectví České republiky v Londýně. Seminář zorganizoval zastupitelský úřad v Londýně ve spolupráci se Svazem měst a obcí České republiky a britské asociace LGIB. Semináře se zúčastnilo na 35 zástupců britských a českých měst, regionů a organizací zaměřující se na regionální a místní rozvoj. Cílem semináře bylo identifikovat možnosti pro rozvoj spolupráce především v ekonomické oblasti mezi městy České republiky a Velké Británie a na konkrétních příkladech ukázat, jak taková spolupráce může pozitivně ovlivnit rozvoj měst. Záměrem bylo také představit britským partnerům potenciál tradičních partnerství v takovýchto aktivitách. Program semináře zahájil velvyslanec Jan Winkler. Ve svém úvodním vystoupení účastníkům připomněl význam bilaterální spolupráce na regionální a místní úrovni a zdůraznil význam ekonomické dimenze této spolupráce pro rozvoj místních komunit v ČR a GB. Ředitel britské asociace LGIB, Mike Ashley, představil aktivity v oblastech zahraniční spolupráce a zdůraznil, že s novým programovacím obdobím EU se britským a českým samosprávám otevírá možnost spolupráce na společných projektech v rámci programů EU. Význam tradiční partnerské spolupráce měst pro česká města po pádu železné opony shrnul ve svém příspěvku výkonný místopředseda Svazu Jaromír Jech. Dále však zdůraznil transformaci towntwinningové spolupráce, ke které dochází v současné době: Vznikají nové formy spolupráce měst. Města se čím dál více orientují na specifické oblasti spolupráce, jako je např. životní prostředí, regenerace brownfields, řešení sociálních problémů apod. Spolupráce se zaměřuje na konkrétní výsledky. Města již nespolupracují pouze mezi sebou. Dochází k zapojování nových partnerů, stále důležitějším partnerem se stává soukromý sektor, rozvojové agentury, občanské iniciativy apod. V dalším bloku semináře vystoupili zástupci českých a britských společností podporující ekonomickou a investiční spolupráci, kteří se zaměřili na potenciální oblasti rozvoje bilaterální spolupráce. Vedoucí OEÚ ZÚ Londýn Peter Urbánek, ředitelka kanceláře Czech Invest Hana Chlebná a Peter Blawat, zástupce UK Trade and Investment označili za hlavní oblasti, na něž by bylo možné se v budoucnosti soustředit, strukturální fondy EU, projekty PPP, výměnu informací/know-how a spolupráci v oblasti regenerace brownfield. Příklad víceúrovňovové spolupráce, která se z tradičního town-twinningové partnerství rozšířila i na další oblasti, prezentoval p. Adrian Strain z města Leeds, které již řadu let úspěšně spolupracuje s Brnem. Náměstek primátora Pardubic pan Michal Koláček zase na příkladu vybudování průmyslové zóny v Pardubicích ukázal možnosti města ve vytvoření podmínek pro ekonomický rozvoj a jak tyto iniciativy mohou přilákat potenciální investory a partnery. Odpoledne proběhla v rámci kulatého stolu živá diskuse, která přinesla zajímavé podněty i návrh na konkrétní aktivity. Velvyslanectví České republiky přislíbilo vytvořit na svých webových stránkách portál, který bude vyhrazen zájemcům a nabídkám partnerství s cílem napomoci při jejich navazování. Účastníci se shodli, že vazby v rámci partnerské spolupráce měst mohou vytvářet vynikající základ pro rozšíření spolupráce i do dalších oblastí. Důležité je identifikovat společné oblasti zájmu a nezapomínat na zapojení různých komunit města (občanských i podnikatelských) do této spolupráce. Mgr. Gabriela Nováková oddělení vnějších vztahů Kanceláře Svazu Jak budou financovány town-twinningové aktivity po roce 2007? 22. červen 2006, Brusel Dne 22. června se v Bruselu konala pravidelná konzultace mezi zástupci Generálního ředitelství pro kulturu a vzdělávání a pracovní skupinou pro partnerskou spolupráci měst Rady evropských obcí a regionů (CEMR) týkající se budoucnosti town-twinningového programu a financování aktivit v rámci partnerské spolupráce měst. Jak jsme vás již informovali, v novém programovacím období budou aktivity v rámci partnerské spolupráce měst financovány v rámci nového akčního programu Společenství Občané pro Evropu (Citizens for Europe), který nahradí současný Program na podporu aktivního evropského občanství. S rozpočtem 235 ml. EUR bude nový program financovat 4 aktivity v rámci partnerské spolupráce měst, setkání občanů, konference, semináře a víceleté town-twinningové projekty. Přestože dochází ke změnám, Evropská komise se snažila o co největší kontinuitu a zároveň určité zjednodušení v procesu žádostí o grant. Na jaké novinky se tedy můžeme těšit? Asi nejpodstatnější změnou je zavedení nového typu aktivity víceletých town-twinningových projektů, jejichž cílem je umožnit partnerským městům dlouhodobé, strategické a hlouběji strukturované plánování společných aktivit. Tento typ projektu je určen pro sítě partnerských měst, které dovolí realizovat projekty s rozmanitými aktivitami, jako jsou setkání občanů, organizaci konferencí po delší časové období 2 3 let. Protože tento typ projektů je v town-twinningovém programu novinkou a bude náročnější informační servis č. 7/2006 strana 19

20 po finanční i administrativní stránce, Evropská komise předpokládá financování pouze čtyř až sedmi takových projektů ročně. Program klade větší důraz na tématické zaměření projektů. Kromě stálých témat, jako je budoucnost Evropské unie, účast občanů na veřejném životě, mezikulturní dialog a sociální soudržnost, budou každoročně vyhlašovány aktuální roční témata. Prioritu budou mít také aktivity, kterých se bude účastnit více partnerů (multilaterální setkání občanů), nově uzavíraná partnerství a aktivity zahrnující partnery z nových a starých členských zemí. Pozitivní zprávou je, že dojde k určitému zjednodušení ve financování a podávání žádostí o grant. Systém výpočtu grantu na základě stanovených pevných sazeb, který se už nyní uplatňuje u setkání občanů, bude rozšířen také na pořádání konferencí. Program předpokládá, že budou existovat sazby na účastníka a den, podle kterých bude žadatel dopředu znát výši grantu, se kterým může počítat. Do budoucna je také počítáno s tím, že žádosti budou moci být předkládány také v elektronické podobě. Town-twinningové oddělení a agentura, která bude plně odpovědná za administraci programu, nyní pracují na konečné administrativní a podrobné obsahová podobě programu a přislíbili, že dokumentaci včetně výzev k předkládání projektů můžeme očekávat v říjnu V případě zájmu o podrobnější informace kontaktujte prosím oddělení vnějších vztahů kanceláře Svazu. Mgr. Gabriela Nováková oddělení vnějších vztahů Kanceláře Svazu radomyšl se skvěle představila v itálii V naší rubrice Města a obce hledají partnera v ČR našla inspiraci obec Radomyšl na Strakonicku, jedna z vítězů soutěže Vesnice roku Vybrala si nabídku italské obce Montoggio v Ligursku, vzdálené asi 40 km od Janova. Říkáme-li Radomyšl, máme na mysli zejména jejího dynamického a sympatického starostu Luboše Peterku a obecní zastupitelstvo. Již před rokem přinesl o tom informaci Deník veřejné zprávy, kterému Luboš Peterka sdělil, že delegace Montoggia, v čele se starostou Valtrem Rainierim, navštívila Radomyšl, aby zde připravila dohodu o spolupráci a zasadila v obci spolu s místními strom Evropské unie. Podle této dohody má partnerství obou účastníků spočívat nejen na podobné historii a ochraně kulturních památek, ale i na vzájemných poznávacích zájezdech spolků občanů i školáků. Právě oživení spolkové činnosti v obci bylo jedním z důvodů, pro které se Radomyšl dostala mezi vítězné vesnice roku A to nemluvím o oceněních, které obec získala již dříve. První etapu konkrétního plnění dohody završila návštěva Radomyšle v Montoggiu. Předcházela jí intenzivní příprava všech účastníků (pěveckého sboru sv. Martina, učitelského sboru, baráčníků, hasičů, Svazu žen, a dudačky-zpěvačky Terezky) pod vlídným, avšak energickým vedením místostarostky Evy Čapkové ze základní školy. Den D nastal 8. června, kdy téměř za kuropění vyrazila z Radomyšle omšelá karosa, plně naložená účastníky, dárky, dobrotami, kroji a hudebními nástroji. Po šestnácti hodinách přece jen dorazila bezpečně do cíle. Druhý den dopoledne se konal na obecním náměstí nejvýznamnější akt složení přísahy o přátelství, při kterém pronesli projevy starostové Rainieri a Peterka (byl přítomen i starosta sousední obce Valbrevenna) a generální konzul ČR z Milána Karel Beran. Náměstí bylo zaplněno místními obyvateli a dětmi ze všech tříd základní školy. Bylo vyzdobeno českými, italskými i unijními informační servis č. 7/2006 strana 20 praporky, které ostatně zdobily také všechny hlavní ulice Montoggia. Odpoledne se naši rozdělili do pracovních skupin: starostové a zástupce Svazu jednali o další budoucnosti partnerství, ředitel r a d o myšlské školy navštívil se svými kolegy místní školu, hasiči si prohlédli vybavení svých italských kolegů a zbytek si šel zahrát partii bowlingu. Večer se pak konal koncert pěveckého sboru sv. Martina a vystoupení baráčníků, kteří zatančili českou besedu. Pak následovala skupina místních kytaristů a zpěváků v janovském nářečí. Dopoledne dalšího dne se konal seminář, který se soustředil na význam partnerských styků v Evropě 21. století. Starosta Rainieri zajistil přítomnost poslankyně Evropského parlamentu Marty Vincenzi, která mluvila o místních svazcích na podporu integrace na evropském kontinentu, zástupce SMO ČR Jan Svoboda pak hovořil o twinnigových vztazích v rámci Evropské unie a o činnosti Svazu, Eva Čapková o kulturních vztazích. Dvě studentky z Montoggia hovořily nakonec o tom, co Evropská unie přináší mladým lidem. Odpoledne bylo věnováno kultuře a historii: návštěvě místního kostela s nádhernými obrazy italských mistrů 17. stol., kaple Sv. Rocha a rozvalinám hradu slavného šlechtického rodu Fieschiů, ze kterého pocházeli dva papežové. Při výstupu na hrad jsme měli ještě příležitost pozorovat cvičení místních dobrovolných hasičů v hašení simulovaného požáru v obtížném lesním terénu. Ke slovu přišel i sport. Kromě bowlingu došlo i k fotbalovému utkání s omezeným počtem hráčů a na menším hřišti. Radomyšl zvítězila skórem 4:3! Nemohu opomenout dva vynikající kulinární zážitky, kterými byly po oba dny večeře v dobrých místních restauracích. Budiž ke cti Jihočechů, že si neošklivili ani excentrické dary moře jako mušle nebo sépie v černé omáčce. Montoggio přijede do Radomyšle pravděpodobně v červnu příštího roku. Budou jistě přivítáni stejně srdečně a velkoryse, jak tomu bylo v Itálii. Co říct na závěr? Možná nadsadím, když řeknu, že tato va byla výjimečná, protože jsem přesvědčen, návště- že podobných svědectví by bylo možné přinést více. Stačí připomenout si článek našeho věrného přispěvatele, starosty Hluboké nad Vltavou Tomáše Jirsy, o jejich partnerských stycích se srbskou Belou Crkví z minulého čísla našeho měsíčníku. Ale jistým způsobem by mohla být zkušenost z Montoggia návodem, jak na to. Tím spíš, že na podobné partnerské akce je možné získat finanční prostředky Evropské komise z programu Občané pro Evropu. A dodejme, že Radomyšli se podařilo získat i jiné prostředky ze zdrojů Evropské unie, např. z fondu PHARE. Jedná se o projekt Radomyšl turistická infrastruktura na rozvoj turistiky, ze kterého však bude rekonstruováno i historického centrum obce a cesta k baroknímu chrámu sv. Jana Křtitele. Mgr. Jan Svoboda oddělení vnějších vztahů Kanceláře Svazu