OSTRAVSKÁ UNIVERZITA Filozofická fakulta Katedra psychologie a sociální práce

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "OSTRAVSKÁ UNIVERZITA Filozofická fakulta Katedra psychologie a sociální práce"

Transkript

1 OSTRAVSKÁ UNIVERZITA Filozofická fakulta Katedra psychologie a sociální práce SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MĚSTA OSTRAVY V NÁVAZNOSTI NA ROZVOJ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB II. etapa Díl III. Analýza ohrožených skupin v Ostravě v návaznosti na sociální služby Ostrava 2002

2 OSTRAVSKÁ UNIVERZITA Filozofická fakulta Katedra psychologie a sociální práce Senioři PhDr. Anna Schneiderová, CSc. Ostrava

3 Obsah - 1. kapitola Senioři 1. Vymezení pojmu stáří Stáří jako individuální jev Stáří jako společenský jev Evropská sociální charta služby pro staré občany Národní program na stárnutí populace v ČR Stárnutí obyvatelstva v ČR Vývoj počtu obyvatel nad 60 let v ČR v letech Stárnutí obyvatelstva v Ostravě Sociální služby pro seniory v ČR Ústavní péče Terénní péče Zajištění sociálních služeb pro seniory v ČR a Ostravě Domovy důchodců Domovy důchodců - Ostrava Domovy penzióny pro důchodce Domovy penzióny v Ostravě Pečovatelská služba Pečovatelská služba - Ostrava Domy s pečovatelskou službou Domy s pečovatelskou službou - Ostrava Přechodné pobyty Ostrava Domy zvláštního určení - Ostrava Kluby důchodců Kluby důchodců - Ostrava Sociální hospitalizace - Ostrava Charakteristika žadatelů rezidenčních služeb pro seniory Rizikové skupiny v sociální péči o seniory Charakteristika žadatelů čekatelů na domov důchodců a domov penzión 24 v Ostravě Charakteristika vybraného souboru obyvatel domova důchodců a domova 28 penziónu 1.8. Kapacity zařízení sociálních služeb pro seniory v Ostravě do roku 2020 dle 31 normativů ČR 1.9. Poskytované služby pro seniory v Ostravě Doporučení 39 Zdroje 41 3

4 SENIOŘI 1. Vymezení pojmu stáří Spolehlivá a komplexní definice stáří neexistuje především proto, že stáří je kategorií, jehož nejobecnější charakteristikou je multidimenzionalita je kategorií biologickou, medicínskou a psychologickou, policko-ekonomickou a společenskou Stáří jako individuální jev Základem stárnutí je postupná biologická involuce nezvratné povahy, ubývání funkčnosti orgánů. Z biologického hlediska se proto stárnutí projevuje od věku let, z psychologického hlediska se projevy stárnutí posunují do pozdějšího věku. Stáří je posledním ontogenetickým obdobím a tedy také poslední možností, kdy lze aktivně ovlivnit kvalitu života. Nese v sobě pečetˇ období předcházejících, tj. odpovídá do značné míry stylu života, jakým člověk žil zejména v dospělosti. Symptomatologie významně ovlivňující kvalitu života ve stáří: Klesá ostrost smyslového vnímání. Snižuje se ostrost sluchová - stařecká nedoslýchavost se týká nejprve vysokých tónů, později se snižuje i schopnost rozumění a chápání mluvené řeči, což vede k narušení komunikace. Změny v nervovém a endokrijním systému. Změny psychologické snížení poznávacích funkcí (vnímání, myšlení, paměti), snížení psychomotorického tempa, snížení adaptability (konzervatismus, rigidita, ulpívavost), emoční labilita, akcentace negativních osobnostních rysů, ale i trpělivost a altruismus. Etapa stáří se z ontogenetického hlediska může členit na: - mladší stáří let - pokročilé stáří nad 75 let 1.2. Stáří jako celospolečenský jev Složitější je vymezení stáří na základě společensko-ekonomických charakteristik. Z tohoto pohledu je senior osoba ve věku stanovené hranice odchodu do důchodu. Věková hranice přechodu z ekonomické činnosti do starobního důchodu by měla být i v ČR, vzhledem k prodloužení délky života, relativnímu zlepšení zdravotní péče a principům sociální ochrany, posunuta na 65 let nebo alespoň co nejvíce pružná. Senioři se podle životních sil a aktivity rozlišují na: seniory třetího věku tj. aktivní a nezávislé seniory a seniory čtvrtého věku tj. závislé seniory. Stárnutí populace je pozitivním výsledkem společenského rozvoje. K nejdůležitějším činitelům prodlužování lidského věku patří stupeň civilizačního vývoje společnosti, její technická úroveň, úroveň sociální infrastruktury, ekonomické 4

5 možnosti společnosti a životní úroveň jejich členů, v neposlední řadě i politické události, jako války revoluce apod. Stárnutí populace je poměrně moderním výdobytkem civilizačního vývoje, což dokazuje i fakt, že nejvyššího podílu starých lidí v populaci dosahuje Evropa, USA, Kanada a Japonsko. Stárnutí evropské společnosti dokládá postupné prodlužování délky života, která se za 10 let od roku 1989 zvýšila u žen o 1,7 roku a u mužů o 1,9 roku. Ženy se dožívají vyššího věku než muži, jak dokumentuje následující tabulka. Tabulka: Srovnání vývoje délky života u žen a mužů v EU Délka života v EU - ženy 79,2 79,4 79,6 79,9 79,9 80,3 80,4 80,6 80,9 80,9 Délka života v EU - muži 72,7 72,8 72,9 73,3 73,4 73,8 73,9 74,2 74,6 74,6 Zdroj: Eurostat, ČSU Stárnutí populace je řešeno již od roku 1982 Mezinárodním akčním plánem pro problematiku stárnutí (Vídeň). V roce 1991 přijalo Valné shromáždění OSN Zásady OSN pro seniory, které stanovilo 18 zásad seskupených do 5ti oblastí: nezávislost, zapojení do společnosti, péče, seberealizace, důstojnost Evropská sociální charta služby pro staré občany ( viz kapitola 2.3., díl I.) Evropská sociální charta (ESCH) vymezuje služby pro staré občany jako součást práva starých občanů na sociální ochranu. Státy by měly učinit k zajištění tohoto práva řadu praktických opatření spočívajících v poskytování řady sociálních a lékařských služeb speciálně určených k pomoci starým lidem tak, aby byla zajištěna jejich důstojnost, možnost výběru služby, dostupnost služby. Vedle různých forem pomoci, často v domě, spojených s domácími pracemi, stravováním, osobní hygienou, fyzioterapií a také dopravou, jsou podporována opatření povzbuzující seniory, aby se účastnili aktivit mimo domov a opatření, která by zajistila seniorům bydlení odpovídající jejich potřebám. Protokol ESCH nestanoví žádné specifické směrnice pro bytovou politiku seniorů, ale preferuje nezávislý život seniorů v jejich rodinném prostředí. V případě, že to není možné, považuje za alternativu bydlení v domovech, bydlení se službami, chráněné bydlení v malých blocích bytů nebo ve skupinách bytů pro osoby s velkou potřebou péče. Rozvoj alternativního bydlení snižuje počet starých lidí žijících v domovech důchodců, které musí existovat pro takové případy, kde je to nevyhnutelné, jinak se tato zařízení zaměřují spíše na krátkodobé pobyty. 5

6 Výbor ESCH registruje postupy jednotlivých zemí k zajištění nezávislosti seniorů, například: - chráněná bydlení pro skupiny osob s velkou potřebou péče ve Švédsku, - existenci elektronického dohledu a systému nouzové pomoci v Itálii, - mzdu za péči určenou členům rodiny, kterou poskytují obce v Norsku. Tam, kde neexistuje žádná alternativa k umístění seniorů v zařízeních, má v ústavech ( i nemocnicích) být zajištěno právo na soukromí, a to jak prostřednictvím ubytování v jednolůžkových pokojích tak i zajištěním kvality služeb poskytovaných pracovníky v zařízení. Ochrana zájmů uživatelů služeb by měla být stanovena standardami kvality služeb vycházející z potřeb seniorů a jejich dosahování kontrolováno systémy pro monitorování kvality. (Sociální ochrana v rámci Evropské sociální charty. MPSV, Praha 2001) Národní program přípravy na stárnutí populace v ČR Stárnutí jako společenský jev vyžaduje přijmout ucelený a dlouhodobý program přípravy na stáří a vyvolat zájem společnosti i jedinců o problémy stáří. Na IV. Světové konferenci Mezinárodní federace stárnutí bylo členským státům OSN doporučeno, aby přijaly národní plány přípravy na stáří. Takovým programem by se měl stát desetiletý Národní program přípravy na stárnutí populace v ČR (pro r ), který by měl zajistit připravenost na změnu demografické struktury české společnosti a dát tak možnost seniorům žít v bezpečí a důstojnosti, jako plnoprávní občané. Je zpracován návrh deseti základních principů tohoto programu Principy programu přípravy na stárnutí populace: 1. Etické principy - respekt k jedinečnosti, k důstojnosti osobnosti seniora, k nezávislosti, k právu na sebeurčení, k právu na soukromí, k právu na vlastní volbu. 2. Přirozené sociální prostředí zachování vlastního domova seniorů, poskytnutí společenské podpory a pomoci pečujícím rodinám, podpora činnosti organizací zaměřených na poradenství a pomoc seniorům a pečujícím rodinám, podpora vzniku široké nabídky sociálních a zdravotních služeb zajišťovaných přímo v domácnostech. 3. Pracovní aktivity prodloužení aktivní fáze života, pro společnost rezervy pracovní a ekonomické aktivity. 4. Hmotné zabezpečení jeho přiměřenost jako předpoklad ekonomické nezávislosti seniorů ( v důsledku celoživotní aktivity, vytváření finančních rezerv na stáří a mezigenerační solidarity). 5. Zdravý životní styl, kvalita života prevence, odstraňování bariér na veřejnosti, rozšiřování možností rekondice, rehabilitace a sociální integrace. 6

7 6. Zdravotní péče nejen léčba nemocí, ale i péče o duševní a sociální pohodu seniorů. Podpora spolupráce mezi zdravotnickými službami a službami sociální péče při komplexním řešení potřeb seniorů, podpora domácí zdravotní péče. 7. Komplexní sociální služby rozvoj sociálních systémů, které by reflektovaly různost sociální situace seniorů a efektivně bojovaly s rizikem sociálního vyloučení a závislosti. Pro seniory je potřeba zajistit takový systém sociálních služeb, který jim umožní setrvat v přirozeném domácím prostředí co možná nejdéle (nebo po celý jejich život), podpoří udržení jejich soběstačnosti a aktivity, zajistí prožití této fáze života důstojně a současně pomůže rodinám, které o seniory pečují. Péči o seniory je třeba chápat jako nabídku komplexních služeb, které se dotýkají všech sfér jejich života. Při poskytování služeb je třeba respektovat individualitu seniora a jeho právo rozhodovat o službě. K zabezpečení tohoto principu je potřeba rozpracovat následující doporučení: A/ Koordinovat zdravotní a sociální služby propojit informační sítě, zajišťovat návaznost na doplňkové služby a vyřešit jejich financování. B/ Zaměřit pozornost sociálních pracovníků a všech subjektů poskytujících sociální služby na vyhledávání seniorů, kteří se nacházejí v nepříznivé zdravotní a sociální situaci, na zvlášť ohrožené skupiny seniorů )osamělé, vysokého věku, závislé na pomoci druhé osoby, ohrožené týráním nebo zneužíváním, seniorů - bezdomovců). C/ Poskytovat kvalitní poradenství seniorům o službách sociální péče, které by odpovídaly jejich potřebám. D/ Podporovat rozšiřování spektra finančně dostupných sociálních služeb, zejména služeb v terénu, vytvářet nové formy služeb a péče, zajistit pro seniory v nepříznivé zdravotní a sociální situaci odpovídající péči a služby. E/ Při poskytování péče a služeb seniorům respektovat jejich osobní důstojnost. F/ Podporovat zapojení seniorů do práce v sociálních službách. G/ Podporovat transformaci současného systému rezidenčních a respitních zařízení na polyfunkční centra nabízející co možná nejširší spektrum služeb pro seniory v daním regionu a zajistit dostatek takových zařízení spolu s kvalitní péčí a důstojnými podmínkami v nich. H/ Dořešit problematiku ošetřovatelských lůžek a s tím spojeného rozdělení kompetencí mezi sektorem zdravotnictví a sociálních služeb. I/ Posilovat u seniorů vědomí vlastní hodnoty, zakomponovat jejich aktivizaci do všech sfér sociálních služeb a sociální péče. J/ Vytvořit podmínky pro důstojný a aktivní život obyvatel rezidenčních zařízení pro seniory. 7

8 K/ Pravidelně projednávat na úrovni krajů, měst a obcí rozbory sociální situace a potřeb seniorů a stavu péče o ně. L/ Umožnit účast seniorů na vytváření koncepce sociálních služeb v rámci sestavování komunitního plánu a tuto koncepci naplňovat. M/ Posílit dostupnost péče o seniory na venkově. N/ Vytvořit specializovaný systém zdravotně sociálních služeb a centra těchto služeb pro seniory účastníky protifašistického odboje, protikomunistického odporu a seniory vojenské veterány. O/ Přednostně uspokojovat požadavky seniorů účastníků protifašistického odboje, protikomunistického odporu a seniorů vojenských veteránů, na terénní a residenční služby. 7. Společenské aktivity co nejširší účast seniorů na společenském životě podporou rad a klubů seniorů, aktivním podílením se na realizaci programů a projektů pro ně, motivací k dobrovolnické činnosti, podílením se na péči o jejich zdravotně a sociálně handicapované vrstevníky aj. 8. Vzdělávání programy k vyrovnání se s novými poznatky a informačními technologiemi, vzdělávání všech věkových kategorií v přípravě na stáří a vytváření postojů úcty a porozumění k seniorům. 9. Bydlení vytváření podmínek pro důstojné a přiměřené bydlení seniorů, které by nevedlo k jejich segregaci do objektů odloučených od rodin a ostatní společnosti. Zajištění stárnutí a stáří představuje celý komplex opatření k zajištění adekvátní úrovně potřeb stárnoucí populace, počínaje zdravotní péčí, podporou rodiny, sociálním zabezpečením, bytovou politikou, školstvím, kulturou, společenským životem aj. Podpora je zajišťována v rovinách státní, veřejnoprávní, obecní, soukromé a individuální. 8

9 1.3. Stárnutí obyvatelstva v ČR Česká republika prochází stádiem populační stagnace. Podíl obyvatel nad 60 let se v ČR od roku 1950 postupně zvyšuje. Zatímco v roce 1950 činila poproduktivní populace jen 12%, v r 1990 se zvýšila na 17,7% a v roce 2000 již 18,2%. Podle střední varianty populační projekce ČSÚ (vypracované na konci r.1999) by se měl počet obyvatel nad 60 let zvýšit v roce 2020 na 27,7% a do roku 2030 se předpokládá nárůst na 30,6% Vývoj počtu obyvatel nad 60 let v ČR v letech r. 2000: obyvatel nad 60 let tj. 18,2% z celkové populace r. 2005: obyvatel nad 60 let - tj. 20,3% z celkové populace r. 2010: obyvatel nad 60 let - tj. 23,4% z celkové populace r. 2015: obyvatel nad 60 let - tj. 26,7% z celkové populace r. 2020: obyvatel nad 60 let tj. 27,7% z celkové populace Základním rysem demografického vývoje v ČR je stárnutí obyvatel. Ke stárnoucím společnostem se ČR zařadila již na přelomu let, kdy počet osob nad 65 let převýšil osmiprocentní podíl na celkové populaci, jež je ukazatelem stárnoucí společnosti. K činil podíl osob nad 65 let v ČR již 13,8%. Zatímco v současné době patří ČR podle indexu stáří, který v roce 2000 činil 18,2% (počet poproduktivních osob na 100 produktivních obyvatel), k evropskému průměru, postupně se bude dostávat mezi země s nejstarším obyvatelstvem. Jak ukazují prognózy vývoje obyvatel v ČR, nedojde-li ke zvratu v porodnosti, případně podstatnému zvýšení imigrace cizinců mladších věkových kategorií do ČR, nastane kolem roku 2030 situace dosud v jiných vyspělých zemích neznámá, neboť počet starých lidí bude tvořit více než polovinu všech obyvatel! Poznámka: Podrobné údaje o stárnutí populace v ČR i v Ostravě jsou uvedeny ve 2. dílu této práce. 9

10 1.4. Stárnutí obyvatelstva v Ostravě Rok 2000: tj. 18,74 % z celkového počtu obyvatel (ČR 18,2%) Rok 2005: tj. 20,46 % z celkového počtu obyvatel (ČR 20,3%) Rok 2010: tj. 23,65 % z celkového počtu obyvatel (ČR 23,4%) Rok 2015: tj. 26,12 % z celkového počtu obyvatel (ČR 26,7%) Rok 2020: tj. 27,26 % z celkového počtu obyvatel (ČR 27,7%) Stejně jako v ČR je základním rysem demografického vývoje Ostravy stárnutí obyvatel. Graf: Srovnání vývoje počtu obyvatel nad 60 let v ČR a Ostravě - vyjádřeno v % k celkovému počtu obyvatel Vývoj počtu obyvatel nad 60 let v ČR a OV v % ČR OV Z tabulky i grafického znázornění je zjevné, že nejproblematičtějším obdobím, kdy důchodového věku dosahuje početná generace ze 40tých let 20.století, se stane rok 2010 a následující léta. Situace v Ostravě se neliší podstatně od celkové situace v ČR. Graf: Srovnání vývoje počtu obyvatel nad 70 let v ČR a Ostravě - vyjádřeno v % zastoupení k celkovému počtu obyvatel Vývoj počtu obyvatel nad 70 let v ČR a OV v % ČR OV 10

11 Jak vyplývá z charakteristiky vývojového období a statistik klientely zařízení sociálních služeb pro seniory, potřebnost sociální pomoci se zvyšuje u lidí nad 70 let. Natalitní nárůst za 2.světové války a zejména pak poválečná pozitivní natalitní vlna znamená pro období let nárůst obyvatel starších 70 let, a to jak v ČR tak v Ostravě. Na tuto situaci je nutno se nejen připravit v plánování sociálních služeb, ale i celkové sociální pomoci starším občanům. Rozdíly v zastoupení seniorských skupin od 60 let v rozmezí po deseti letech ( 60 69, 70 79, 80 89, 90 a více) v Ostravě za období od roku 2000 do roku 2020 dokumentuje následující grafické znázornění. Graf: Četnost seniorských skupin obyvatel v Ostravě od roku 2000 do roku četnost seniorských skupin obyvatel Ostravy v roce až až až a více Jak ukazuje graf, výrazný nárůst seniorů v kategorii let se předpokládá do roku 2015, kategorie let se navyšuje postupně až do roku V následujících kategoriích a nad 90 let počet seniorů mírně stoupá do roku 2010, v dalších letech pak spíše stagnuje. Přesto zastoupení seniorů v populaci je velmi výrazné a pro následující období počty seniorů budou ještě vzrůstat s dosažením důchodového věku (i posunutého na 65 let) generace ze 70tých let minulého století. Nedojde-li k výrazným změnám v koncepci zabezpečení kvality života ve stáří (např. v důchodovém zabezpečení), případně nezmění-li se rodinná politika státu tak, aby mladá a kvalitní populace (dnešní letí) měla zájem zakládat rodiny, situace v letech , která znamená procentuální zastoupení seniorů v celkové populaci nad 50%, je z tohoto pohledu kritická pro dnešní generaci mladé dospělosti. 11

12 1.5. Sociální služby pro seniory v České republice Seniorům a zdravotně postiženým občanům jsou v rámci sociálních služeb určeny ústavy sociální péče, zařízení pečovatelské služby, jídelny pro důchodce a kluby důchodců. Poskytovatelé všech typů služeb jsou státní, samosprávní a soukromoprávní subjekty Ústavní péče Domovy důchodců 72 a 74 vyhlášky č. 182/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů 87 odst.4 a 89 zákona o sociálním zabezpečení (č.100/18988 Sb.) ve znění pozdějších předpisů Domovy důchodců jsou určeny pro občany, kteří dosáhli věku rozhodného pro přiznání starobního důchodu a kteří pro trvalé změny zdravotního stavu potřebují komplexní péči, jež jim nemůže být zajištěna v jejich vlastním prostředí za pomoci rodiny ani pečovatelskou službou nebo jinými terénními službami sociální péče, a dále pro občany, kteří toto umístění nezbytně potřebují z jiných závažných důvodů. Nemohou však být přijati občané, jejichž zdravotní stav vyžaduje léčení a ošetřování v lůžkovém zařízení. Pokud není v domově důchodců zřízeno pečovatelské oddělení, které je schopno zajistit náročnou ošetřovatelskou péči, nelze do domovů důchodců přijímat osoby trpící vybranými skupinami zdravotních postižení. Vedle obligatorních služeb bydlení, zaopatření (stravování, úklid a další služby), zdravotní péče, rehabilitace, kulturní a rekreační péče a v případě potřeby osobního vybavení, je obyvatelům poskytována fakultativně psychoterapie. Ústavní péče se poskytuje formou pobytu: - celoročního - denního - týdenního - přechodného. Rozdíly jsou v poskytovaných službách, u denního pobytu se neposkytuje bydlení, u týdenního pobytu se neposkytuje bydlení ve dnech pracovního klidu. Přechodný pobyt je poskytován v případě, že občan, který o seniora pečuje, nemůže po přechodnou dobu tuto péči ze závažných důvodů poskytovat. Přechodný pobyt je určen v předem stanovené délce, nejdéle na 3 měsíce (ze zvlášť závažných důvodů může být pobyt prodloužen). V domovech důchodců může být vyčleněna lůžková kapacita pro přechodný pobyt - tzv. pohotovostní lůžka. Po dobu pobytu má klient právo na rozsah péče poskytované ústavem. Domovy-penzióny pro důchodce 73 vyhlášky č. 182/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů Jsou určeny pro důchodce, kteří dosáhli věku rozhodného pro přiznání starobního důchodu a pro občany, kteří jsou plně invalidní. Podmínkou přitom je, že jejich celkový stav je takový, že nepotřebují komplexní péči a jsou schopni vést poměrně samostatný život ve vhodných podmínkách. V domovech-penzionech je poskytováno obligatorně ubytování a základní péče, další služby jsou fakultativní. 12

13 Stejně jako domovy důchodců, mohou poskytovat i domovy - penziony pro důchodce kromě celoroční i ostatní formy péče. Sociální hospitalizace 73b, 93a a 113 zákona o sociálním zabezpečení, 44 a 55a zákona č. 114/1988 Sb., vyhláška č. 310/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů Ke službám poskytovaným seniorům patří i sociální hospitalizace, tj. ústavní péče ve zdravotnickém zařízení (nemocnice, léčebné ústavy např. psychiatrické léčebny, léčebny pro dlouhodobě nemocné, rehabilitační ústavy) ze sociálních, nikoli ze zdravotních důvodů. Sociální hospitalizace je dočasným opatřením do doby, než bude občanu poskytnuta pomoc prostřednictvím sociálních služeb. Pohotovostní lůžka 74 vyhlášky 82/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů Pohotovostní lůžka jsou formou přechodného pobytu seniorů v ústavech sociální péče (ÚSP), maximálně na dobu 3 měsíců. Po dobu pobytu má občan právo na rozsah péče poskytované ÚSP Terénní péče Pečovatelská služba 49, 50, 60, 105, 106 a 107, Příloha č. 1 vyhlášky č. 182/1991 Sb. dle znění pozdějších předpisů Jedna z nejrozšířenějších služeb sociální péče poskytované seniorům, kteří z důvodu vysokého věku, zdravotního stavu nebo ztráty soběstačnosti nejsou schopni sami si obstarat nutné práce v domácnosti a další životní potřeby, a jimž osobní péči nemohou poskytovat rodinní příslušníci. Zařízeními pečovatelské služby jsou: Zařízení pro denní pobyt - domovinky Poskytují potřebné úkony pečovatelské služby v rámci celodenního nebo půldenního pobytu seniorům, o které pečují v odpoledních a nočních hodinách a ve dnech pracovního klidu jejich rodinní příslušníci. Střediska osobní hygieny Poskytují hygienickou péči. Střediska mohou být samostatným zařízením nebo součástí jiného zařízení pečovatelské služby, anebo mohou být zřízena v domě s pečovatelskou službou. Prádelny Zajišťují praní a žehlení prádla, zřizují se v místech, kde nejsou běžně dostupné jiné prádelny. 13

14 Samostatné jídelny pro důchodce Poskytují stravování důchodcům, kterým je nelze poskytnout jinak. Stravování se poskytuje v souladu se zásadami správné výživy. Domy s pečovatelskou službou Nejsou zařízením sociální péče, do nichž by se občané umísťovali na základě správního rozhodnutí o přijetí do zařízení. Byty v domech s pečovatelskou službou jsou pronajímány na základě nájemní smlouvy podle obecných předpisů o nájmu bytu. Mají charakter bytů zvláštního určení. I v domech s pečovatelskou službou mohou existovat byty určené pro přechodný pobyt seniorů. V domech s pečovatelskou službou bývají zřizována zařízení sociální péče pro seniory a těžce zdravotně postižené občany, jako např. střediska osobní hygieny, prádelny pečovatelské služby nebo kluby důchodců. Kluby důchodců Zajišťují společenskou, kulturní a jinou zájmovou činnost pro staré občany a poskytují jim některé služby, např. informační a poradenskou činnost, pomoc při prosazování práv a zájmů, zprostředkování kontaktů. 14

15 1.6. Zajištění sociálních služeb pro staré občany v ČR a Ostravě Domovy důchodců Graf: Podíl kapacity domovů důchodců (DD) na celkové populaci nad 60 let - srovnání ČR a Ostravy v % Kapacita DD pro občany nad 60 let v ČR a OV v % ČR OV Zdroje: Statistiky odboru sociálních věcí MMO a Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 2000, MPSV ČR Z grafického vyjádření kapacity domovů důchodců, procentuálně vyjádřené k populaci občanů nad 60 let, je zjevné, že zatímco v letech ústavní zařízení DD (domovy důchodců) v Ostravě uspokojovala 2,3% až 2,42% starších 60 let, v ČR se celkově kapacita DD, v přepočtu na počet obyvatel starších 60 let, snižovala z 1,87% na 1,54% Domovy důchodců v Ostravě Nárůst uspokojených žadatelů ústavní péče v Ostravě odráží rozšíření těchto služeb v Ostravě v situaci, kdy se více než 80 let dožívala generace narozená v době populačního minima před rokem 1920 a počet obyvatel nad 70 let, kteří tvoří převážnou část klientely DD se zvýšil jen nepatrně (o 300 lidí). Ze statistik odboru sociálních věcí MMO vyplývá, že kapacita DD se zvýšila právě v roce 2000 z 1263 na 1451 míst, tj. o 215 míst. Tabulka: Domovy důchodců v Ostravě počet žádostí za rok, počet umístěných a kapacita Žádosti Umístění Kapacita V pořadníku v roce celkem 3946 žádostí. Zdroj: Informace o zajišťování sociální péče pro staré a zdravotně postižené občany ve městě Ostravě, Odbor sociálních věcí MMO 2001 Kapacita DD se výrazněji zvýšila v roce 2000 otevřením DD na Syllabové ulici s kapacitou 188 míst. V důsledku rekonstrukce, která měla za cíl zlepšení péče (bydlení, rehabilitace, tělocvična, společenský sál) se mírně (o 14) snížila kapacita DD na Čujkovově ulici. Počet žádostí do DD 2,7 krát převyšuje kapacity těchto zařízení. 15

16 Domovy penzióny pro důchodce Graf: Podíl kapacity domovů penziónů (DPD) na celkové populaci nad 60 let - srovnání ČR a Ostravy v % Kapacita DPD pro občany nad 60 let v ČR a OV v % ČR OV Zdroje: Statistiky odboru sociálních věcí MMO a Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 2000, MPSV ČR Ve srovnání s ČR kapacita domovů penziónů se v přepočtu k populaci nad 60 let v Ostravě v roce 2000 podstatně snížila. Zatímco v ČR bylo uspokojeno 1,09% obyvatel nad 60 let, v Ostravě toto procento činí pouze 0,54, a to i přes celkově nižší zastoupení starší generace v Ostravě oproti ČR (17,4% / 18,2%). Jak vyplývá ze statistik MPSV a informací odboru sociálních věcí MMO, Ostrava měla v letech 1998 až 2000 k dispozici stabilní počet 328 míst v DPD Domovy - penzióny v Ostravě Tabulka: Domovy - penzióny v Ostravě Umístění Kapacita V roce 2001 v pořadníku čekatelů. Zdroj: Informace o zajišťování sociální péče pro staré a zdravotně postižené občany ve městě Ostravě, Odbor sociálních věcí MMO 2001 Kapacita domovů penziónů v Ostravě se od roku 1997 nezvýšila, počet každoročně umístěných se pohybuje od 38 do 48 žadatelů. Celkový počet žadatelů o DPD 4,12 krát převyšuje kapacity domovů penziónů. Domovy penzióny tvořily v roce 2001 v Ostravě 18,58% kapacity rezidenčních zařízení (DD + DPD). Počet čekatelů na DPD v roce 2001 činil 26,56% všech čekatelů na DD a DPD, zájem o DPD je tedy nižší (přibližně 1/4 žadatelů o rezidenční služby). 16

17 Pečovatelská služba Graf: Klienti pečovatelské služby (PS) podíl na celkové populaci nad 60 let - srovnání ČR a Ostravy v % Podíl klientů opatřených PS na celkové populaci nad let v ČR a OV v % ČR OV Zdroje: Statistiky odboru sociálních věcí MMO a Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 2000, MPSV ČR Klientela pečovatelské služby se postupně téměř analogicky zvyšuje v ČR i v Ostravě. Počet občanů, klientů pečovatelské služby, stoupl od roku 1998 o 1,11 % v ČR a o 1,42 % v Ostravě ( v přepočtu na počet obyvatel starších 60 let). Přes nárůst klientely pečovatelské služby, která umožňuje občanovi setrvat v domácím prostředí a saturovat přitom jeho potřeby, které si není schopen nebo nemůže sám zajistit, je rozdíl v uspokojování potřeb starších občanů prostřednictvím pečovatelské služby v České republice a Ostravě stále v neprospěch města Ostravy (5,99% v ČR ke 4,6% v Ostravě). Pokud by v Ostravě uspokojovala pečovatelská služba v roce 2000 stejné procento z občanů nad 60 let jako v ČR, pak 5,99% by znamenalo nárůst klientely oproti předchozímu roku o 322 (skutečný nárůst klientů oproti roku 1999 činil 46; pokud by se mělo uspokojit stejné procento občanů jako v ČR, nárůst by měl činit 368 klientů), tj klientů namísto vykazovaných Tabulka: Klienti pečovatelské služby v ČR a Ostravě v roce 2000 státní obecní Ostatní Celkem ČR Ostrava Zdroje: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 2000, MPSV ČR V ČR v roce 2000 klientela PS státních a obecních zařízení tvořila 92,2% (z toho obecních zařízení 61,8%), ostatních 7,8%. V Ostravě v roce 2000 klientela PS obecních zařízení tvořila 80%, ostatních 20%. Ze zařízení pečovatelské služby jsou nejvíce využívána střediska osobní hygieny, která poskytují hygienické služby. Kapacita těchto středisek v ČR v roce 2000 činila , tj. 0,74 % v přepočtu na obyvatele nad 60 let, v Ostravě jen 55, tj. 0,09%. Střediska poskytovala služby pro 1,35% (25568) občanů starších 60 let v ČR a 0,43% (233) v Ostravě. Menší zájem o využívání středisek osobní hygieny v Ostravě 17

18 ve srovnání s ČR souvisí s kvalitou bydlení v Ostravě, kde starší občané žijí převážně v bytech sídlištní a městské zástavby 1.a 2. kategorie. ( Čísla za ČR zahrnují i oblasti, kde kvalita bydlení je podstatně nižší.) Prádelny využívalo v ČR občanů nad 60 let, tj. 0,83% a 100 občanů v Ostravě, tj. 0,17%. Nižší počet klientů v Ostravě souvisí s kvalitou bydlení. Zařízení pro denní pobyt (tj. domovinky) pro seniory, o které ve své mimopracovní době pečují jejich rodinní příslušníci, využívalo v ČR 657 občanů, tj. 0,035% a 85 občanů v Ostravě, tj. 0,14% z počtu občanů starších 60 let. Větší využívání těchto služeb v Ostravě je dáno charakterem bydlení v převážně městské a sídlištní zástavbě spolu se způsobem života rodiny a příbuzných, kteří o seniory pečují práce mimo domov (s dojížděním), která neumožňuje pečovat o seniora v pracovní době. (Čísla za ČR zahrnují i venkovské oblasti s jiným způsobem života práce v místě bydliště, případně práce v několika denních blocích apod.) Pokud bychom propočetli počet zařízení - jídelen pro důchodce na počet obyvatel starších 60 let, je na tom Ostrava ve srovnání s ČR lépe (0,007% k 0,003%). Počet klientů činil v roce ,76% (33 289) všech občanů nad 69 let v ČR a 0,25% (148) v Ostravě. I tato čísla, ve srovnání s celostátními, potvrzují předchozí hypotézu o jiném způsobu života osob pečujících o seniory v Ostravě. Zdroje: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 2000, MPSV ČR Roční výkazy o sociální péči a dávkách bod E, statistiky pro MPSV Pečovatelská služba v Ostravě Tabulka: Pečovatelská služba v Ostravě v roce 1999 Typ zařízení 1999 Státní Obecní Církevní Fyz. Obč.sdružen Celkem osoby í a ostatní PS-počet pracovišť Z toho jen dovoz oběda Počet občanů Z toho V DPS Jen dovážka obědů Zdroj: Roční výkazy o sociální péči a dávkách bod E, statistiky pro MPSV Tabulka: Pečovatelská služba v Ostravě v roce 2000 Typ zařízení 2000 Státní Obecní Církevní Fyz. Obč.sdružení celkem osoby a ostatní PS-počet pracovišť Z toho jen dovoz oběda Počet občanů Z toho V DPS Jen dovážka obědů Zdroj: Roční výkazy o sociální péči a dávkách bod E, statistiky pro MPSV 18

19 Předcházející tabulky ukazují vývoj pečovatelské služby v Ostravě v letech Údaje dokumentují, že kromě obecních zařízení PS se do této služby zapojily i instituce soukromoprávní. V roce 1999 tato zařízení reprezentují 29,4% z celkového počtu zařízení (5 ze 17), v roce 2000 tato zařízení reprezentují 40% z celkového počtu zařízení (6 z 15). Občané využívající soukromoprávní zařízení činili v roce ,7% z celkového počtu klientů, v roce 2000 pak 19,58% z celkového počtu. Tabulka: Zařízení pečovatelské služby v Ostravě Střediska osobní hygieny 5 5 Počet 7 7 Kapacita Počet osob využívají cích tuto službu Prádelny 4 5 Počet 4 3 Kapacita Počet osob využívají cích tuto službu Domovinky 1 2 Počet obecní 2 obecní 3 církevní 1 církevní 1 Kapacita obecní 24 obecní 34 církevní 8 církevní 15 Jídelny pro důchodce Počet jídelen 5 4 Počet občanů Zdroj: Roční výkazy o sociální péči a dávkách bod E, statistiky pro MPSV Od roku 1997 se zvýšil počet středisek osobní hygieny, podstatně (pětinásobně) se v roce 2000 oproti předchozímu roku zvýšil počet klientů využívající tato zařízení. Nepatrně se v roce 2000 zvýšila i klientela prádelen, počet občanů využívajících jen jídelny pro důchodce vykazuje celkem stabilní stav klientely. Tabulka: Klienti zařízení pečovatelské služby v Ostravě v letech Počet občanů, jimž byla poskytnuta PS Z toho v Domech s PS Evidenční počet neuspokojených žadatelů Obecní 0 ostatní 86 Zdroj: Roční výkazy o sociální péči a dávkách bod E, statistiky pro MPSV Počet občanů využívajících pečovatelskou službu v Ostravě postupně od roku 1997 vzrůstal ( s poklesem v roce 1998), oproti stavu klientely v roce 1997 se počet klientů zvýšil o 14,7%. Výrazně se v roce 2000 zvýšil počet klientů PS v domech s pečovatelskou službou (nárůst v roce 2000 o 118 klientů oproti roku 1997 činí v procentuálním vyjádření 139,6% a souvisí s rozšířením bytových jednotek v DPS). 19

20 Tabulka: Pracovníci pečovatelské služby v této tabulce (.../...) = (obecní/ostatní) Pečovatelky Z povolání (evid. počet přepočtený na plné úvazky) (108/34) (107/32) Dobrovolné (ve fyz. osobách) (13/8) 31 (7/24) Zdroj: Roční výkazy o sociální péči a dávkách bod E, statistiky pro MPSV Počet pečovatelek z povolání i počet dobrovolných pečovatelek se v uvedených letech zvyšoval, přesto na jednu pečovatelku připadalo v roce ,26 klientů, v roce ,27 klientů, v roce ,9 klientů a v roce 2000 už 19,4 klienti Domy s pečovatelskou službou Graf: Podíl kapacity domů s pečovatelskou službou (DPS) na celkové populaci nad 60 let - srovnání ČR a Ostravy v % Kapcita DPS pro občany nad 60 let v ČR a OV v % ČR OV Zdroje: Statistiky odboru sociálních věcí MMO a Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 2000, MPSV ČR Domy s pečovatelskou službou, které umožňují starším občanům žít v přirozeném prostředí v pronájmu v bytech zvláštního určení a využívat pečovatelských služeb sociální péče, měly v roce 2000 v ČR v přepočtu na počet obyvatel starších 60 let nižší počet bytů ( 1,37%) než v Ostravě (1,43%). Národní program přípravy na stárnutí populace ČR, který má za cíl umožnit plnohodnotný život i lidem se sníženou sebeobslužností je podporován existencí Programu podpory výstavby domů s pečovatelskou službou pro rok 2000 a jeho Dodatkem z března 2002, které vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Cílem tohoto programu je vytvořit podmínky pro kvalitní a odpovídající bydlení občanů se sníženou soběstačností (pomoc v domácnosti nebo pomoc při zajišťování péče o domácnost), zejména občanů v důchodovém věku, a to v domech s pečovatelskou službou. Státní podpora obcím při výstavbě těchto domů má umožnit rozšířit nabídku obecních nájemních bytů odpovídajících svými vlastnostmi specifickým potřebám osobám znevýhodněným v přístupu k bydlení. Preventivně má působit proti sociálnímu vyloučení cílové skupiny, prodloužit soběstačnost a posílit nezávislost osob při zachování soukromí. 20

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb Opatření VII.1.: Udržení a rozvoj kapacity domova pro seniory. Dům seniorů Mladá Boleslav v současné době poskytuje pobytovou službu osobám, které v důsledku složitého zdravotního stavu, omezené soběstačnosti,

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Podrobný informační materiál o poskytované službě: Pečovatelská služba NADĚJE Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Forma služby: Místo: terénní Arménská 4, 625 00 Brno Kontaktní

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Adresa Právní forma IČ Zřizovatel. Orlicí Mírové náměstí 90. Příspěvková organizace. 42 88 61 98 Město Týniště nad

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Adresa Právní forma IČ Zřizovatel. Orlicí Mírové náměstí 90. Příspěvková organizace. 42 88 61 98 Město Týniště nad VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Adresa Právní forma IČ Zřizovatel Geriatrické centrum Turkova čp. 785 Týniště nad Orlicí 517 21 /adresa Geriatrického centra je shodná s místem poskytování služeb / Příspěvková organizace

Více

eských seniorů Praha, leden 2015 Konference o sociálním (dostupném) bydlení

eských seniorů Praha, leden 2015 Konference o sociálním (dostupném) bydlení Bydleníčeských eských seniorů Praha, leden 2015 Konference o sociálním (dostupném) bydlení OBSAH I. ÚVOD II. HISTORIE SYSTÉMOVĚ ZALOŽENÝCH PROBLÉMŮ III. AKTIVITY RS ČR IV. SOUČASNÁ SITUACE A NÁVRHY ŘEŠENÍ

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ Posláním Geriatrického centra Je nabízet a zajistit takovou míru podpory seniorům, kterou skutečně potřebují při řešení nepříznivých sociálních situací

Více

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso. Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007 Kdo se na výběrovém šetření podílel MZ, MPSV a MŠMT Úřad pro ochranu osobních údajů statistická a výzkumná pracoviště - ČSÚ, ÚZIS, ÚIV,

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních

Více

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS Rostislav Čevela, Libuše Čeledová MPSV Praha, Odbor posudkové služby X: 1 107, 2008 ISSN 1212-4117 Souhrn Počet

Více

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější

Více

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Přílohy: Metodický pokyn č.1 Etický kodex zaměstnanců Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009.

Více

Sociální služby v Rakousku. Jiří Horecký

Sociální služby v Rakousku. Jiří Horecký Sociální služby v Rakousku Jiří Horecký Osnova studie 1. Struktura obyvatelstva 2. Státní zřízení Rakouska 3. Legislativní rámec sociálních služeb 4. Financování sociálních služeb 5. Plánování rozvoje

Více

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení Domovy pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem, příspěvková organizace, středisko DOZP Všebořice Pod Vodojemem 312/3C, 400 10 Ústí nad Labem, IČ 751 49 541 Vnitřní předpis č. 33 /2014 Veřejný

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

Veřejné informace o službě

Veřejné informace o službě Odlehčovací služba Místo poskytování služby: Urxova 297/4, Třebeš, 500 06 Hradec Králové 6 Veřejné informace o službě Právní forma: fyzická osoba IČO: 48162485 Statutární zástupce: Adresa sídla poskytovatele:,

Více

Analýza zdrojů systému sociálních služeb

Analýza zdrojů systému sociálních služeb KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO MĚSTO JINDŘICHŮV HRADEC Analýza zdrojů systému sociálních služeb Ing. Gabriela Hrušková Koordinátorka projektu komunitního plánování sociálních služeb v J. Hradci

Více

Pravidla pro přidělování bytů v Domech se soustředěnou pečovatelskou službou ve městě Bílina

Pravidla pro přidělování bytů v Domech se soustředěnou pečovatelskou službou ve městě Bílina Pravidla pro přidělování bytů v Domech se soustředěnou pečovatelskou službou ve městě Bílina I. Úvodní ustanovení Tato pravidla se vztahují na byty v Domech se soustředěnou pečovatelskou službou (dále

Více

Základní údaje. Domov Přístav a Domov Přístav II. Domov se zvláštním režimem ( 50 dle zákona č. 108/2006 Sb.) Adresa: Zukalova 1401/3, Ostrava

Základní údaje. Domov Přístav a Domov Přístav II. Domov se zvláštním režimem ( 50 dle zákona č. 108/2006 Sb.) Adresa: Zukalova 1401/3, Ostrava Domovy Přístav pomoc a podpora pro lidi bez domova, kteří z důvodu věku nebo zdravotního stavu potřebují při naplňování svých potřeb pomoc jiné osoby NÁRODNÍ KONFERENCE O ZDRAVOTNÍ PÉČI O LIDI BEZ DOMOVA

Více

Financování sociálních služeb v ČR ve vazbě na dopady na zaměstnance Ing. Terezie Kalfusová, OSZSP ČR

Financování sociálních služeb v ČR ve vazbě na dopady na zaměstnance Ing. Terezie Kalfusová, OSZSP ČR Financování sociálních služeb v ČR ve vazbě na dopady na zaměstnance Ing. Terezie Kalfusová, OSZSP ČR 3 základní druhy sociálních služeb v ČR Služby sociální péče Sociální prevence Sociální poradenství

Více

Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory)

Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory) Podrobný informační materiál o poskytované službě: Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory) Druh služby: domov pro seniory dle 49 zákona o sociálních službách Forma služby: Kapacita: Místo: pobytová

Více

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce Seznamte se s výhodami státem registrované terénní sociální služby Společnosti Společně proti času o.p.s. Váš partner pro spokojené stáří ve Vašem domácím prostředí Společně s naší péči a pomocí při každodenních

Více

Oblastní charita Strakonice

Oblastní charita Strakonice www.charita-strakonice.cz Oblastní charita Strakonice Oblastní charita Strakonice (dále OCH) je samostatnou organizační jednotkou církve s vlastní právní subjektivitou. OCH je profesionálním registrovaným

Více

Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem)

Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem) Podrobný informační materiál o poskytované službě: Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem) Druh služby: domov se zvláštním režimem dle 50 zákona o sociálních službách Forma služby: Kapacita:

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Příloha č. 4.1 Demografický vývoj, definice péče a statistická data zdravotních a sociálních služeb

Příloha č. 4.1 Demografický vývoj, definice péče a statistická data zdravotních a sociálních služeb Příloha č. 4.1 Demografický vývoj, definice péče a statistická data zdravotních a sociálních služeb Obsah: DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ... 1 DEFINICE PÉČE... 5 Oblast zdravotní péče... 5 Oblast sociálních služeb...

Více

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP)

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Červen 2015 / Závěrečná zpráva z výzkumu pro Diakonii ČCE, Institut důstojného stárnutí / STEM/MARK, a.s. Kvantitativní výzkum Obsah Parametry

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu

Více

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní

Více

M ě s t o B l a n s k o. Rada města Blansko v y d á v á. směrnici č. 4/2010 PRAVIDLA

M ě s t o B l a n s k o. Rada města Blansko v y d á v á. směrnici č. 4/2010 PRAVIDLA M ě s t o B l a n s k o Rada města Blansko v y d á v á směrnici č. 4/2010 PRAVIDLA pro poskytování nájmu bytu v domech zvláštního určení v domech s pečovatelskou službou v majetku Města Blansko Platnost

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/004 Sociální péče, sociálně správní činnost ústní Školní

Více

Charita Svaté rodiny Nový Hrozenkov

Charita Svaté rodiny Nový Hrozenkov Charita Svaté rodiny Nový Hrozenkov - organizace, která se snaží svými projekty zajistit pro seniory, v rámci svých sociálních služeb, komplexní péči V čem komplexnost spočívá Setkávání seniorů Zájezdy

Více

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY S POSTIŽENÍM V KASTÍLII A LEÓNU (ŠPANĚLSKO) A JEJICH FINANCOVÁNÍ V RÁMCI ASOCIACE AUTISMO BURGOS BRNO 14. LISTOPADU 2013 DĚTSTVÍ Sociální služby > Raná péče Vzdělávání > Školní

Více

DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU

DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU Ladislav Průša Abstrakt Stárnutí populace se nedotýká pouze systému důchodového pojištění, ale bezprostředně se dotýká rovněž

Více

Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v psychiatrických ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2007 2012

Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v psychiatrických ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2007 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 17. 12. 2013 55 Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v psychiatrických ambulantních a lůžkových zařízeních ČR

Více

Charitativní a humanitární činnost

Charitativní a humanitární činnost Charitativní a humanitární činnost Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Charitativní a humanitní činnost Hospicová

Více

PEČOVATELSKÁ SLUŽBA VARNSDORF. Sídlo: Lesní 2970, 407 47 Varnsdorf, Telefon: 412 371 466

PEČOVATELSKÁ SLUŽBA VARNSDORF. Sídlo: Lesní 2970, 407 47 Varnsdorf, Telefon: 412 371 466 PEČOVATELSKÁ SLUŽBA VARNSDORF Sídlo: Lesní 2970, 407 47 Varnsdorf, Telefon: 412 371 466 Zřizovatelem pečovatelské služby je Město Varnsdorf. Pečovatelská služba je poskytovaná v souladu se zákonem č. 108/2006

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065

PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 2009-2065 PROJEKCE OBYVATELSTVA ČESKÉ REPUBLIKY 29-265 1. Demografická konference Ph.D. studentů demografie Praha, 26.11.29 Český statistický úřad, oddělení demografie PROJEKCE ČSÚ 29 ZÁKLADNÍ FAKTA vypracována

Více

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015

Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Příloha č. 5 Strategie podpory sociálních služeb v roce 2015 Výstupy v roce 37 odborné sociální poradenství Cíl C.7 Optimalizace sítě odborného sociálního poradenství Cíl D.1 Zajistit síť krizových poradenských

Více

MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014

MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 MODEL FINANCOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE ZLÍNSKÉM KRAJI V ROCE 2014 Nastavení modelové struktury financování (nastavení maximálních nákladů na jednotku a % podíl jednotlivých zdrojů financování na těchto

Více

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 III. Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 MPSV poskytuje s účinností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách účelové dotace poskytovatelům sociálních služeb,

Více

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010 ODS pro seniory Východiska Řešení důsledků pozitivního jevu prodlužování střední délky života a dlouhověkost je jednou z hlavních výzev, před kterou stojíme Pokles podílu ekonomicky aktivních lidí Extrémní

Více

Město Hlinsko, Odbor sociálních věcí, školství a zdravotnictví Poděbradovo nám. 1570, 539 01 Hlinsko, tel.: 469 315 371

Město Hlinsko, Odbor sociálních věcí, školství a zdravotnictví Poděbradovo nám. 1570, 539 01 Hlinsko, tel.: 469 315 371 Město Hlinsko, Odbor sociálních věcí, školství a zdravotnictví Poděbradovo nám. 1570, 539 01 Hlinsko, tel.: 469 315 371 Žádost o zařazení do evidence žadatelů o přidělení bytu v Domě s pečovatelskou službou

Více

Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu

Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu Řešení problematiky ubytoven v krátkodobém a dlouhodobém horizontu Mgr. Martina Baranová ACCENDO - Centrum pro vědu a výzkum, o.p.s. E-mail: martina.baranova@accendo.cz Tel.: + 420 603 520 577 Web: www.accendo.cz

Více

a) Podporujeme soběstačnost a samostatnost klientů a nevytváříme závislost na službě

a) Podporujeme soběstačnost a samostatnost klientů a nevytváříme závislost na službě 1. Poslání Domova pro seniory Bechyně V našem domově poskytujeme klientům sociální pobytovou službu. Zajišťujeme jim zde prožití klidného stáří v příjemném a bezpečném prostředí. Naše služba patří seniorům,

Více

Základní veřejné prohlášení

Základní veřejné prohlášení Domov sociálních služeb Slatiňany Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Druh sociální služby Chráněné bydlení Poslání sociální služby Motto: Ukaž mi směr, cestu už najdu sám Posláním

Více

ŽÁDOST O PŘIDĚLENÍ BYTU V DOMECH S PEČOVATELSKOU SLUŽBOU MĚSTA MILEVSKA

ŽÁDOST O PŘIDĚLENÍ BYTU V DOMECH S PEČOVATELSKOU SLUŽBOU MĚSTA MILEVSKA ŽÁDOST O PŘIDĚLENÍ BYTU V DOMECH S PEČOVATELSKOU SLUŽBOU MĚSTA MILEVSKA Jméno a příjmení: Trvalé bydliště: Datum narození: TELEFON: Rodinný stav: * svobodný/á/ ženatý vdaná rozvedený/á/ rozloučený/á/ ovdovělý/á/

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

Zpracováno jako podkladový materiál pro tvorbu Komunitního plánu péče města - Děčín

Zpracováno jako podkladový materiál pro tvorbu Komunitního plánu péče města - Děčín Zpracováno jako podkladový materiál pro tvorbu Komunitního plánu péče města - Děčín VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉ AKCE VE MĚSTĚ DĚČÍNĚ VYUŽITÍ A KVALITA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA DĚČÍNA (listopad 2004) Zpráva Vypracoval:

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

Údaje zájemce o poskytnutí pobytové sociální služby

Údaje zájemce o poskytnutí pobytové sociální služby Údaje zájemce o poskytnutí pobytové sociální služby Datum doručení (vyplní domov): Evidenční číslo (vyplní domov):. Zájemce o poskytování sociální služby:. příjmení jméno rodné příjmení 2. Narození:. den,

Více

Domov důchodců Humburky Humburky 100, 504 01 Nový Bydžov VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Základní informace

Domov důchodců Humburky Humburky 100, 504 01 Nový Bydžov VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Základní informace Domov důchodců Humburky Humburky 100, 504 01 Nový Bydžov STANDARD č. 1 VEŘEJNÝ ZÁVAZEK I. Základní informace Název: Domov důchodců Humburky Druh poskytované sociální služby: Domov pro seniory Adresa: Humburky

Více

Monitoring plnění opatření z KP

Monitoring plnění opatření z KP Příloha A stav k 31. 8. 2014 KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA ČESKÁ LÍPA Monitoring plnění opatření z KP ZJIŠTĚNÍ STAVU PLNĚNÍ číslo opatření název opatření plánované období realizace stav plnění

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

Bydlení pro seniory Diskusní setkání časopisu Stavební fórum

Bydlení pro seniory Diskusní setkání časopisu Stavební fórum Bydlení pro seniory Diskusní setkání časopisu Stavební fórum 6. 5. 2010 od 11:00 do 13:00 hodin, Hotel Beránek Petr Wija Odbor sociálních služeb a sociálního začleňování, MPSV Expected increase in senior

Více

Základní prohlášení Domova pro seniory Krč

Základní prohlášení Domova pro seniory Krč Základní prohlášení Domova pro seniory Krč Obsah 1. Smysl dokumentu... 2 2. Seznámení zaměstnanců a klientů se Základním prohlášením... 2 3. Základní prohlášení Domova pro seniory Krč... 3 3.1. Poslání...

Více

Dlouhodobá stacionární péče ve Švýcarsku

Dlouhodobá stacionární péče ve Švýcarsku Dlouhodobá stacionární péče ve Švýcarsku Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union Dlouhodobá stacionární

Více

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením

Sociální služby. Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociální služby Sociální péče pro seniory a osoby se zdravotním postižením Posláním sociálních služeb je pomoci lidem udržet si nebo znovu získat své místo ve společnosti, v komunitě, kde žijí. Sociální

Více

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení

5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení 5.8 BYDLENÍ 5.8.1 Základní charakteristika bytového fondu a vývoj bydlení V Královéhradeckém kraji převládá venkovské osídlení s nadprůměrným zastoupením nejmenších obcí s méně než 1 tis. obyvatel a s

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou,

b) od 50 % do 79 %, považuje se dítě či osoba za dlouhodobě zdravotně postiženou, o peněžních dávkách státní sociální podpory a sociální péče Státní sociální podpora Systém státní sociální podpory je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

STATISTIKY Sociálně právní poradna rok 2013

STATISTIKY Sociálně právní poradna rok 2013 STATISTIKY Sociálně právní poradna rok 2013 Počet klientů, intervencí a kontaktů v Sociálně právní poradně za rok 2013 I. čtvrtletí II. čtvrtletí III. čtvrtletí IV. čtvrtletí Celkem Klienti 254 134 132

Více

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í č.j.: 718/2014 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í č. 535 ze dne 09.09.2014 Sloučení příspěvkových organizací Pečovatelská služba Praha 3 a Ošetřovatelský domov Praha 3 a

Více

Katalog sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava

Katalog sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava Tisk tohoto materiálu je financován z ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Katalog sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava STATUTÁRNÍ

Více

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 MATERIÁL NA JEDNÁNÍ RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci

Více

V Ý R O Č N Í Z P R Á V A 2011

V Ý R O Č N Í Z P R Á V A 2011 V Ý R O Č N Í Z P R Á V A 2011 Název organizace : Sociální služby městské části Praha 12, příspěvková organizace Sídlo organizace: Olbramovická 703/9, 142 00 Praha 4 IČ: 70882169 Statutární zástupce: PaedDr.

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče

Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Úvodní dokument k sociální službě sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče Posláním sociální služby poskytované ve zdravotnickém zařízení lůžkové péče je poskytovat svým klientům

Více

Koncepce bydlení ČR do roku 2020

Koncepce bydlení ČR do roku 2020 Koncepce bydlení ČR do roku 2020 Konference Využití Evropských strukturálních a investičních fondů pro podporu sociálního bydlení v ČR Praha, 11.-12.2013 Koncepce bydlení ČR do roku 2020 Koncepce byla

Více

50 domovy se zvláštním režimem (zákon č. 108/2006 Sb., o soc. službách) 50 uživatelů

50 domovy se zvláštním režimem (zákon č. 108/2006 Sb., o soc. službách) 50 uživatelů Údaje o jednotlivých službách poskytovaných v zařízení (domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, domovy pro osoby se zdravotním postižením, týdenní stacionáře) Typ sociální služby 50 domovy se

Více

3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory

3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory 3.4.1 PRIORITA: Podpora seniorů - Prachatice 3.4.1.1 Opatření 1 - Udržení a doplnění pobytových služeb pro seniory STRUČNÝ POPIS VÝCHOZÍ SITUACE: V Prachaticích je zajištěna služba domovy pro seniory,

Více

P R A V I D L A pro poskytování nájmu v domech s pečovatelskou službou v majetku města Horní Slavkov. I. obecná ustanovení

P R A V I D L A pro poskytování nájmu v domech s pečovatelskou službou v majetku města Horní Slavkov. I. obecná ustanovení P R A V I D L A pro poskytování nájmu v domech s pečovatelskou službou v majetku města Horní Slavkov I. obecná ustanovení 1) Dle ustanovení 10 zákona č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky

Více

POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY

POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Příloha č. 1 Poskytovatel : Městská část Praha 20 Úřad městské části Jívanská 647/10 193 21 Praha 9 Druh sociální služby (dle zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ) : 40 pečovatelská služba POPIS

Více

Vyhodnocení zjišťování potřeb seniorů. Senioři na Klatovsku žijící v přirozením prostředí

Vyhodnocení zjišťování potřeb seniorů. Senioři na Klatovsku žijící v přirozením prostředí Soubor respondentů Vyhodnocení zjišťování potřeb seniorů Senioři na Klatovsku žijící v přirozením prostředí senioři celkem lidi ženy muži celkem 300 214 86 % 100% 71% 29% V dotazování jsme vyhodnotili

Více

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Současný stav Posledních 20 let zdravotně sociální péče jedná se o ní Posledních 20 let

Více

Zpráva o hospodaření v roce 2011

Zpráva o hospodaření v roce 2011 Sociální služby města Moravská Třebová Svitavská 8, 571 01 Moravská Třebová Zpráva o hospodaření v roce 2011 Zpracoval: Mgr. Milan Janoušek Základní informace: Příspěvková organizace Sociální služby města

Více

Odlišné resorty, jeden člověk. Nutnost propojení transformačních procesů v sociálních službách a ve zdravotnictví.

Odlišné resorty, jeden člověk. Nutnost propojení transformačních procesů v sociálních službách a ve zdravotnictví. Odlišné resorty, jeden člověk. Nutnost propojení transformačních procesů v sociálních službách a ve zdravotnictví. Milan Šveřepa Centrum podpory transformace, o.p.s. Konference sociální psychiatrie, Přerov,

Více

Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany

Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Domov sociálních služeb Slatiňany Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Druh sociální služby Domovy pro osoby se zdravotním postižením Poslání sociální služby Motto: Domov je tam,

Více

TRANSFORMAČNÍ PLÁN DOMOVA PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM HLIŇANY ZMĚNA Č.2

TRANSFORMAČNÍ PLÁN DOMOVA PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM HLIŇANY ZMĚNA Č.2 TRANSFORMAČNÍ PLÁN DOMOVA PRO OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM HLIŇANY ZMĚNA Č.2 Řízená kopie elektronická Vydání: 1 Revize: 1 Strana 1 z 9 1. Základní údaje o zařízení 1.1 Identifikace zařízení Název organizace

Více

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12.

Dodatek č. 1 k Střednědobému plánu rozvoje sociálních služeb města Frýdlant nad Ostravicí a obcí v jeho správním obvodu 2009 2013 ze dne 17. 12. Zastupitelstvo města Frýdlant nad Ostravicí svým usnesením č. 6/4.1. ze dne 15. 9. 2011 podle ustanovení 84 odst. 2 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,

Více

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Institut pro veřejnou diskusi Integrace zdravotní a sociální péče MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra Zákon o zdravotních službách Bez získání oprávnění k poskytování zdravotních služeb je možné

Více

ŽÁDOST O PRONÁJEM BYTU V DOMĚ ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ, V MALOMETRÁŽNÍCH BYTECH PRO SENIORY A PLNĚ INVALIDNÍ OBČANY

ŽÁDOST O PRONÁJEM BYTU V DOMĚ ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ, V MALOMETRÁŽNÍCH BYTECH PRO SENIORY A PLNĚ INVALIDNÍ OBČANY MĚSTO FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ podací razítko ŽÁDOST O PRONÁJEM BYTU V DOMĚ ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ, V MALOMETRÁŽNÍCH BYTECH PRO SENIORY A PLNĚ INVALIDNÍ OBČANY Byt zvláštního určení čp.1550 čp. 1551 Malometrážní

Více

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?

Více

Vnitřní předpis města Dvůr Králové nad Labem č. 2/2014. Pravidla pro umísťování občanů do domů s pečovatelskou službou ve Dvoře Králové nad Labem

Vnitřní předpis města Dvůr Králové nad Labem č. 2/2014. Pravidla pro umísťování občanů do domů s pečovatelskou službou ve Dvoře Králové nad Labem Vnitřní předpis města Dvůr Králové nad Labem č. 2/2014 Pravidla pro umísťování občanů do domů s pečovatelskou službou ve Dvoře Králové nad Labem Článek 1. Základní vymezení 1. V souladu s 2300 a 2301 zákona

Více

Problematika seniorů v České republice

Problematika seniorů v České republice Problematika seniorů v České republice Obsah Demografický vývoj v České republice a Evropské unii Aktivní stárnutí z pohledu MPSV Národní akční plán podporující pozitivního stárnutí pro období 2013 až

Více

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD DEMOGRAFIE SENIORŮ Mgr. Michaela Němečková Stavební fórum, 22. 1. 215, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 1 82 Praha 1 www.czso.cz Populace stárne.. je třeba seniorského bydlení? kde se tu vzali?

Více

Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017

Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017 Návrh cílů a opatření do strategickéčásti Střednědobého plánu sociálních služeb ve Zlíně na období 2013-2017 Pracovní skupina č. 1 Děti, mládež, rodina 1. Priorita: Slabá finanční gramotnost občanů Cíl:

Více

Monitorovací zpráva o realizaci komunitního plánu sociálních služeb pro region Znojmo za rok 2008.

Monitorovací zpráva o realizaci komunitního plánu sociálních služeb pro region Znojmo za rok 2008. Monitorovací zpráva o realizaci komunitního plánu sociálních služeb pro region za rok 2008. Vize komunitního plánování: Dosáhnout takového rozvoje sociální sféry, aby reagoval na zjištěné potřeby občanů.

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union

Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce Supported by a grant from Switzerland through the Swiss Contribution to the enlarged European Union Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích konference pořádaná pod záštitou Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Praha, 17. 4. 2015 Filozofie změny:

Více