OSTRAVSKÁ UNIVERZITA Filozofická fakulta Katedra psychologie a sociální práce

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "OSTRAVSKÁ UNIVERZITA Filozofická fakulta Katedra psychologie a sociální práce"

Transkript

1 OSTRAVSKÁ UNIVERZITA Filozofická fakulta Katedra psychologie a sociální práce SOCIÁLNĚ DEMOGRAFICKÁ ANALÝZA MĚSTA OSTRAVY V NÁVAZNOSTI NA ROZVOJ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB II. etapa Díl III. Analýza ohrožených skupin v Ostravě v návaznosti na sociální služby Ostrava 2002

2 OSTRAVSKÁ UNIVERZITA Filozofická fakulta Katedra psychologie a sociální práce Senioři PhDr. Anna Schneiderová, CSc. Ostrava

3 Obsah - 1. kapitola Senioři 1. Vymezení pojmu stáří Stáří jako individuální jev Stáří jako společenský jev Evropská sociální charta služby pro staré občany Národní program na stárnutí populace v ČR Stárnutí obyvatelstva v ČR Vývoj počtu obyvatel nad 60 let v ČR v letech Stárnutí obyvatelstva v Ostravě Sociální služby pro seniory v ČR Ústavní péče Terénní péče Zajištění sociálních služeb pro seniory v ČR a Ostravě Domovy důchodců Domovy důchodců - Ostrava Domovy penzióny pro důchodce Domovy penzióny v Ostravě Pečovatelská služba Pečovatelská služba - Ostrava Domy s pečovatelskou službou Domy s pečovatelskou službou - Ostrava Přechodné pobyty Ostrava Domy zvláštního určení - Ostrava Kluby důchodců Kluby důchodců - Ostrava Sociální hospitalizace - Ostrava Charakteristika žadatelů rezidenčních služeb pro seniory Rizikové skupiny v sociální péči o seniory Charakteristika žadatelů čekatelů na domov důchodců a domov penzión 24 v Ostravě Charakteristika vybraného souboru obyvatel domova důchodců a domova 28 penziónu 1.8. Kapacity zařízení sociálních služeb pro seniory v Ostravě do roku 2020 dle 31 normativů ČR 1.9. Poskytované služby pro seniory v Ostravě Doporučení 39 Zdroje 41 3

4 SENIOŘI 1. Vymezení pojmu stáří Spolehlivá a komplexní definice stáří neexistuje především proto, že stáří je kategorií, jehož nejobecnější charakteristikou je multidimenzionalita je kategorií biologickou, medicínskou a psychologickou, policko-ekonomickou a společenskou Stáří jako individuální jev Základem stárnutí je postupná biologická involuce nezvratné povahy, ubývání funkčnosti orgánů. Z biologického hlediska se proto stárnutí projevuje od věku let, z psychologického hlediska se projevy stárnutí posunují do pozdějšího věku. Stáří je posledním ontogenetickým obdobím a tedy také poslední možností, kdy lze aktivně ovlivnit kvalitu života. Nese v sobě pečetˇ období předcházejících, tj. odpovídá do značné míry stylu života, jakým člověk žil zejména v dospělosti. Symptomatologie významně ovlivňující kvalitu života ve stáří: Klesá ostrost smyslového vnímání. Snižuje se ostrost sluchová - stařecká nedoslýchavost se týká nejprve vysokých tónů, později se snižuje i schopnost rozumění a chápání mluvené řeči, což vede k narušení komunikace. Změny v nervovém a endokrijním systému. Změny psychologické snížení poznávacích funkcí (vnímání, myšlení, paměti), snížení psychomotorického tempa, snížení adaptability (konzervatismus, rigidita, ulpívavost), emoční labilita, akcentace negativních osobnostních rysů, ale i trpělivost a altruismus. Etapa stáří se z ontogenetického hlediska může členit na: - mladší stáří let - pokročilé stáří nad 75 let 1.2. Stáří jako celospolečenský jev Složitější je vymezení stáří na základě společensko-ekonomických charakteristik. Z tohoto pohledu je senior osoba ve věku stanovené hranice odchodu do důchodu. Věková hranice přechodu z ekonomické činnosti do starobního důchodu by měla být i v ČR, vzhledem k prodloužení délky života, relativnímu zlepšení zdravotní péče a principům sociální ochrany, posunuta na 65 let nebo alespoň co nejvíce pružná. Senioři se podle životních sil a aktivity rozlišují na: seniory třetího věku tj. aktivní a nezávislé seniory a seniory čtvrtého věku tj. závislé seniory. Stárnutí populace je pozitivním výsledkem společenského rozvoje. K nejdůležitějším činitelům prodlužování lidského věku patří stupeň civilizačního vývoje společnosti, její technická úroveň, úroveň sociální infrastruktury, ekonomické 4

5 možnosti společnosti a životní úroveň jejich členů, v neposlední řadě i politické události, jako války revoluce apod. Stárnutí populace je poměrně moderním výdobytkem civilizačního vývoje, což dokazuje i fakt, že nejvyššího podílu starých lidí v populaci dosahuje Evropa, USA, Kanada a Japonsko. Stárnutí evropské společnosti dokládá postupné prodlužování délky života, která se za 10 let od roku 1989 zvýšila u žen o 1,7 roku a u mužů o 1,9 roku. Ženy se dožívají vyššího věku než muži, jak dokumentuje následující tabulka. Tabulka: Srovnání vývoje délky života u žen a mužů v EU Délka života v EU - ženy 79,2 79,4 79,6 79,9 79,9 80,3 80,4 80,6 80,9 80,9 Délka života v EU - muži 72,7 72,8 72,9 73,3 73,4 73,8 73,9 74,2 74,6 74,6 Zdroj: Eurostat, ČSU Stárnutí populace je řešeno již od roku 1982 Mezinárodním akčním plánem pro problematiku stárnutí (Vídeň). V roce 1991 přijalo Valné shromáždění OSN Zásady OSN pro seniory, které stanovilo 18 zásad seskupených do 5ti oblastí: nezávislost, zapojení do společnosti, péče, seberealizace, důstojnost Evropská sociální charta služby pro staré občany ( viz kapitola 2.3., díl I.) Evropská sociální charta (ESCH) vymezuje služby pro staré občany jako součást práva starých občanů na sociální ochranu. Státy by měly učinit k zajištění tohoto práva řadu praktických opatření spočívajících v poskytování řady sociálních a lékařských služeb speciálně určených k pomoci starým lidem tak, aby byla zajištěna jejich důstojnost, možnost výběru služby, dostupnost služby. Vedle různých forem pomoci, často v domě, spojených s domácími pracemi, stravováním, osobní hygienou, fyzioterapií a také dopravou, jsou podporována opatření povzbuzující seniory, aby se účastnili aktivit mimo domov a opatření, která by zajistila seniorům bydlení odpovídající jejich potřebám. Protokol ESCH nestanoví žádné specifické směrnice pro bytovou politiku seniorů, ale preferuje nezávislý život seniorů v jejich rodinném prostředí. V případě, že to není možné, považuje za alternativu bydlení v domovech, bydlení se službami, chráněné bydlení v malých blocích bytů nebo ve skupinách bytů pro osoby s velkou potřebou péče. Rozvoj alternativního bydlení snižuje počet starých lidí žijících v domovech důchodců, které musí existovat pro takové případy, kde je to nevyhnutelné, jinak se tato zařízení zaměřují spíše na krátkodobé pobyty. 5

6 Výbor ESCH registruje postupy jednotlivých zemí k zajištění nezávislosti seniorů, například: - chráněná bydlení pro skupiny osob s velkou potřebou péče ve Švédsku, - existenci elektronického dohledu a systému nouzové pomoci v Itálii, - mzdu za péči určenou členům rodiny, kterou poskytují obce v Norsku. Tam, kde neexistuje žádná alternativa k umístění seniorů v zařízeních, má v ústavech ( i nemocnicích) být zajištěno právo na soukromí, a to jak prostřednictvím ubytování v jednolůžkových pokojích tak i zajištěním kvality služeb poskytovaných pracovníky v zařízení. Ochrana zájmů uživatelů služeb by měla být stanovena standardami kvality služeb vycházející z potřeb seniorů a jejich dosahování kontrolováno systémy pro monitorování kvality. (Sociální ochrana v rámci Evropské sociální charty. MPSV, Praha 2001) Národní program přípravy na stárnutí populace v ČR Stárnutí jako společenský jev vyžaduje přijmout ucelený a dlouhodobý program přípravy na stáří a vyvolat zájem společnosti i jedinců o problémy stáří. Na IV. Světové konferenci Mezinárodní federace stárnutí bylo členským státům OSN doporučeno, aby přijaly národní plány přípravy na stáří. Takovým programem by se měl stát desetiletý Národní program přípravy na stárnutí populace v ČR (pro r ), který by měl zajistit připravenost na změnu demografické struktury české společnosti a dát tak možnost seniorům žít v bezpečí a důstojnosti, jako plnoprávní občané. Je zpracován návrh deseti základních principů tohoto programu Principy programu přípravy na stárnutí populace: 1. Etické principy - respekt k jedinečnosti, k důstojnosti osobnosti seniora, k nezávislosti, k právu na sebeurčení, k právu na soukromí, k právu na vlastní volbu. 2. Přirozené sociální prostředí zachování vlastního domova seniorů, poskytnutí společenské podpory a pomoci pečujícím rodinám, podpora činnosti organizací zaměřených na poradenství a pomoc seniorům a pečujícím rodinám, podpora vzniku široké nabídky sociálních a zdravotních služeb zajišťovaných přímo v domácnostech. 3. Pracovní aktivity prodloužení aktivní fáze života, pro společnost rezervy pracovní a ekonomické aktivity. 4. Hmotné zabezpečení jeho přiměřenost jako předpoklad ekonomické nezávislosti seniorů ( v důsledku celoživotní aktivity, vytváření finančních rezerv na stáří a mezigenerační solidarity). 5. Zdravý životní styl, kvalita života prevence, odstraňování bariér na veřejnosti, rozšiřování možností rekondice, rehabilitace a sociální integrace. 6

7 6. Zdravotní péče nejen léčba nemocí, ale i péče o duševní a sociální pohodu seniorů. Podpora spolupráce mezi zdravotnickými službami a službami sociální péče při komplexním řešení potřeb seniorů, podpora domácí zdravotní péče. 7. Komplexní sociální služby rozvoj sociálních systémů, které by reflektovaly různost sociální situace seniorů a efektivně bojovaly s rizikem sociálního vyloučení a závislosti. Pro seniory je potřeba zajistit takový systém sociálních služeb, který jim umožní setrvat v přirozeném domácím prostředí co možná nejdéle (nebo po celý jejich život), podpoří udržení jejich soběstačnosti a aktivity, zajistí prožití této fáze života důstojně a současně pomůže rodinám, které o seniory pečují. Péči o seniory je třeba chápat jako nabídku komplexních služeb, které se dotýkají všech sfér jejich života. Při poskytování služeb je třeba respektovat individualitu seniora a jeho právo rozhodovat o službě. K zabezpečení tohoto principu je potřeba rozpracovat následující doporučení: A/ Koordinovat zdravotní a sociální služby propojit informační sítě, zajišťovat návaznost na doplňkové služby a vyřešit jejich financování. B/ Zaměřit pozornost sociálních pracovníků a všech subjektů poskytujících sociální služby na vyhledávání seniorů, kteří se nacházejí v nepříznivé zdravotní a sociální situaci, na zvlášť ohrožené skupiny seniorů )osamělé, vysokého věku, závislé na pomoci druhé osoby, ohrožené týráním nebo zneužíváním, seniorů - bezdomovců). C/ Poskytovat kvalitní poradenství seniorům o službách sociální péče, které by odpovídaly jejich potřebám. D/ Podporovat rozšiřování spektra finančně dostupných sociálních služeb, zejména služeb v terénu, vytvářet nové formy služeb a péče, zajistit pro seniory v nepříznivé zdravotní a sociální situaci odpovídající péči a služby. E/ Při poskytování péče a služeb seniorům respektovat jejich osobní důstojnost. F/ Podporovat zapojení seniorů do práce v sociálních službách. G/ Podporovat transformaci současného systému rezidenčních a respitních zařízení na polyfunkční centra nabízející co možná nejširší spektrum služeb pro seniory v daním regionu a zajistit dostatek takových zařízení spolu s kvalitní péčí a důstojnými podmínkami v nich. H/ Dořešit problematiku ošetřovatelských lůžek a s tím spojeného rozdělení kompetencí mezi sektorem zdravotnictví a sociálních služeb. I/ Posilovat u seniorů vědomí vlastní hodnoty, zakomponovat jejich aktivizaci do všech sfér sociálních služeb a sociální péče. J/ Vytvořit podmínky pro důstojný a aktivní život obyvatel rezidenčních zařízení pro seniory. 7

8 K/ Pravidelně projednávat na úrovni krajů, měst a obcí rozbory sociální situace a potřeb seniorů a stavu péče o ně. L/ Umožnit účast seniorů na vytváření koncepce sociálních služeb v rámci sestavování komunitního plánu a tuto koncepci naplňovat. M/ Posílit dostupnost péče o seniory na venkově. N/ Vytvořit specializovaný systém zdravotně sociálních služeb a centra těchto služeb pro seniory účastníky protifašistického odboje, protikomunistického odporu a seniory vojenské veterány. O/ Přednostně uspokojovat požadavky seniorů účastníků protifašistického odboje, protikomunistického odporu a seniorů vojenských veteránů, na terénní a residenční služby. 7. Společenské aktivity co nejširší účast seniorů na společenském životě podporou rad a klubů seniorů, aktivním podílením se na realizaci programů a projektů pro ně, motivací k dobrovolnické činnosti, podílením se na péči o jejich zdravotně a sociálně handicapované vrstevníky aj. 8. Vzdělávání programy k vyrovnání se s novými poznatky a informačními technologiemi, vzdělávání všech věkových kategorií v přípravě na stáří a vytváření postojů úcty a porozumění k seniorům. 9. Bydlení vytváření podmínek pro důstojné a přiměřené bydlení seniorů, které by nevedlo k jejich segregaci do objektů odloučených od rodin a ostatní společnosti. Zajištění stárnutí a stáří představuje celý komplex opatření k zajištění adekvátní úrovně potřeb stárnoucí populace, počínaje zdravotní péčí, podporou rodiny, sociálním zabezpečením, bytovou politikou, školstvím, kulturou, společenským životem aj. Podpora je zajišťována v rovinách státní, veřejnoprávní, obecní, soukromé a individuální. 8

9 1.3. Stárnutí obyvatelstva v ČR Česká republika prochází stádiem populační stagnace. Podíl obyvatel nad 60 let se v ČR od roku 1950 postupně zvyšuje. Zatímco v roce 1950 činila poproduktivní populace jen 12%, v r 1990 se zvýšila na 17,7% a v roce 2000 již 18,2%. Podle střední varianty populační projekce ČSÚ (vypracované na konci r.1999) by se měl počet obyvatel nad 60 let zvýšit v roce 2020 na 27,7% a do roku 2030 se předpokládá nárůst na 30,6% Vývoj počtu obyvatel nad 60 let v ČR v letech r. 2000: obyvatel nad 60 let tj. 18,2% z celkové populace r. 2005: obyvatel nad 60 let - tj. 20,3% z celkové populace r. 2010: obyvatel nad 60 let - tj. 23,4% z celkové populace r. 2015: obyvatel nad 60 let - tj. 26,7% z celkové populace r. 2020: obyvatel nad 60 let tj. 27,7% z celkové populace Základním rysem demografického vývoje v ČR je stárnutí obyvatel. Ke stárnoucím společnostem se ČR zařadila již na přelomu let, kdy počet osob nad 65 let převýšil osmiprocentní podíl na celkové populaci, jež je ukazatelem stárnoucí společnosti. K činil podíl osob nad 65 let v ČR již 13,8%. Zatímco v současné době patří ČR podle indexu stáří, který v roce 2000 činil 18,2% (počet poproduktivních osob na 100 produktivních obyvatel), k evropskému průměru, postupně se bude dostávat mezi země s nejstarším obyvatelstvem. Jak ukazují prognózy vývoje obyvatel v ČR, nedojde-li ke zvratu v porodnosti, případně podstatnému zvýšení imigrace cizinců mladších věkových kategorií do ČR, nastane kolem roku 2030 situace dosud v jiných vyspělých zemích neznámá, neboť počet starých lidí bude tvořit více než polovinu všech obyvatel! Poznámka: Podrobné údaje o stárnutí populace v ČR i v Ostravě jsou uvedeny ve 2. dílu této práce. 9

10 1.4. Stárnutí obyvatelstva v Ostravě Rok 2000: tj. 18,74 % z celkového počtu obyvatel (ČR 18,2%) Rok 2005: tj. 20,46 % z celkového počtu obyvatel (ČR 20,3%) Rok 2010: tj. 23,65 % z celkového počtu obyvatel (ČR 23,4%) Rok 2015: tj. 26,12 % z celkového počtu obyvatel (ČR 26,7%) Rok 2020: tj. 27,26 % z celkového počtu obyvatel (ČR 27,7%) Stejně jako v ČR je základním rysem demografického vývoje Ostravy stárnutí obyvatel. Graf: Srovnání vývoje počtu obyvatel nad 60 let v ČR a Ostravě - vyjádřeno v % k celkovému počtu obyvatel Vývoj počtu obyvatel nad 60 let v ČR a OV v % ČR OV Z tabulky i grafického znázornění je zjevné, že nejproblematičtějším obdobím, kdy důchodového věku dosahuje početná generace ze 40tých let 20.století, se stane rok 2010 a následující léta. Situace v Ostravě se neliší podstatně od celkové situace v ČR. Graf: Srovnání vývoje počtu obyvatel nad 70 let v ČR a Ostravě - vyjádřeno v % zastoupení k celkovému počtu obyvatel Vývoj počtu obyvatel nad 70 let v ČR a OV v % ČR OV 10

11 Jak vyplývá z charakteristiky vývojového období a statistik klientely zařízení sociálních služeb pro seniory, potřebnost sociální pomoci se zvyšuje u lidí nad 70 let. Natalitní nárůst za 2.světové války a zejména pak poválečná pozitivní natalitní vlna znamená pro období let nárůst obyvatel starších 70 let, a to jak v ČR tak v Ostravě. Na tuto situaci je nutno se nejen připravit v plánování sociálních služeb, ale i celkové sociální pomoci starším občanům. Rozdíly v zastoupení seniorských skupin od 60 let v rozmezí po deseti letech ( 60 69, 70 79, 80 89, 90 a více) v Ostravě za období od roku 2000 do roku 2020 dokumentuje následující grafické znázornění. Graf: Četnost seniorských skupin obyvatel v Ostravě od roku 2000 do roku četnost seniorských skupin obyvatel Ostravy v roce až až až a více Jak ukazuje graf, výrazný nárůst seniorů v kategorii let se předpokládá do roku 2015, kategorie let se navyšuje postupně až do roku V následujících kategoriích a nad 90 let počet seniorů mírně stoupá do roku 2010, v dalších letech pak spíše stagnuje. Přesto zastoupení seniorů v populaci je velmi výrazné a pro následující období počty seniorů budou ještě vzrůstat s dosažením důchodového věku (i posunutého na 65 let) generace ze 70tých let minulého století. Nedojde-li k výrazným změnám v koncepci zabezpečení kvality života ve stáří (např. v důchodovém zabezpečení), případně nezmění-li se rodinná politika státu tak, aby mladá a kvalitní populace (dnešní letí) měla zájem zakládat rodiny, situace v letech , která znamená procentuální zastoupení seniorů v celkové populaci nad 50%, je z tohoto pohledu kritická pro dnešní generaci mladé dospělosti. 11

12 1.5. Sociální služby pro seniory v České republice Seniorům a zdravotně postiženým občanům jsou v rámci sociálních služeb určeny ústavy sociální péče, zařízení pečovatelské služby, jídelny pro důchodce a kluby důchodců. Poskytovatelé všech typů služeb jsou státní, samosprávní a soukromoprávní subjekty Ústavní péče Domovy důchodců 72 a 74 vyhlášky č. 182/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů 87 odst.4 a 89 zákona o sociálním zabezpečení (č.100/18988 Sb.) ve znění pozdějších předpisů Domovy důchodců jsou určeny pro občany, kteří dosáhli věku rozhodného pro přiznání starobního důchodu a kteří pro trvalé změny zdravotního stavu potřebují komplexní péči, jež jim nemůže být zajištěna v jejich vlastním prostředí za pomoci rodiny ani pečovatelskou službou nebo jinými terénními službami sociální péče, a dále pro občany, kteří toto umístění nezbytně potřebují z jiných závažných důvodů. Nemohou však být přijati občané, jejichž zdravotní stav vyžaduje léčení a ošetřování v lůžkovém zařízení. Pokud není v domově důchodců zřízeno pečovatelské oddělení, které je schopno zajistit náročnou ošetřovatelskou péči, nelze do domovů důchodců přijímat osoby trpící vybranými skupinami zdravotních postižení. Vedle obligatorních služeb bydlení, zaopatření (stravování, úklid a další služby), zdravotní péče, rehabilitace, kulturní a rekreační péče a v případě potřeby osobního vybavení, je obyvatelům poskytována fakultativně psychoterapie. Ústavní péče se poskytuje formou pobytu: - celoročního - denního - týdenního - přechodného. Rozdíly jsou v poskytovaných službách, u denního pobytu se neposkytuje bydlení, u týdenního pobytu se neposkytuje bydlení ve dnech pracovního klidu. Přechodný pobyt je poskytován v případě, že občan, který o seniora pečuje, nemůže po přechodnou dobu tuto péči ze závažných důvodů poskytovat. Přechodný pobyt je určen v předem stanovené délce, nejdéle na 3 měsíce (ze zvlášť závažných důvodů může být pobyt prodloužen). V domovech důchodců může být vyčleněna lůžková kapacita pro přechodný pobyt - tzv. pohotovostní lůžka. Po dobu pobytu má klient právo na rozsah péče poskytované ústavem. Domovy-penzióny pro důchodce 73 vyhlášky č. 182/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů Jsou určeny pro důchodce, kteří dosáhli věku rozhodného pro přiznání starobního důchodu a pro občany, kteří jsou plně invalidní. Podmínkou přitom je, že jejich celkový stav je takový, že nepotřebují komplexní péči a jsou schopni vést poměrně samostatný život ve vhodných podmínkách. V domovech-penzionech je poskytováno obligatorně ubytování a základní péče, další služby jsou fakultativní. 12

13 Stejně jako domovy důchodců, mohou poskytovat i domovy - penziony pro důchodce kromě celoroční i ostatní formy péče. Sociální hospitalizace 73b, 93a a 113 zákona o sociálním zabezpečení, 44 a 55a zákona č. 114/1988 Sb., vyhláška č. 310/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů Ke službám poskytovaným seniorům patří i sociální hospitalizace, tj. ústavní péče ve zdravotnickém zařízení (nemocnice, léčebné ústavy např. psychiatrické léčebny, léčebny pro dlouhodobě nemocné, rehabilitační ústavy) ze sociálních, nikoli ze zdravotních důvodů. Sociální hospitalizace je dočasným opatřením do doby, než bude občanu poskytnuta pomoc prostřednictvím sociálních služeb. Pohotovostní lůžka 74 vyhlášky 82/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů Pohotovostní lůžka jsou formou přechodného pobytu seniorů v ústavech sociální péče (ÚSP), maximálně na dobu 3 měsíců. Po dobu pobytu má občan právo na rozsah péče poskytované ÚSP Terénní péče Pečovatelská služba 49, 50, 60, 105, 106 a 107, Příloha č. 1 vyhlášky č. 182/1991 Sb. dle znění pozdějších předpisů Jedna z nejrozšířenějších služeb sociální péče poskytované seniorům, kteří z důvodu vysokého věku, zdravotního stavu nebo ztráty soběstačnosti nejsou schopni sami si obstarat nutné práce v domácnosti a další životní potřeby, a jimž osobní péči nemohou poskytovat rodinní příslušníci. Zařízeními pečovatelské služby jsou: Zařízení pro denní pobyt - domovinky Poskytují potřebné úkony pečovatelské služby v rámci celodenního nebo půldenního pobytu seniorům, o které pečují v odpoledních a nočních hodinách a ve dnech pracovního klidu jejich rodinní příslušníci. Střediska osobní hygieny Poskytují hygienickou péči. Střediska mohou být samostatným zařízením nebo součástí jiného zařízení pečovatelské služby, anebo mohou být zřízena v domě s pečovatelskou službou. Prádelny Zajišťují praní a žehlení prádla, zřizují se v místech, kde nejsou běžně dostupné jiné prádelny. 13

14 Samostatné jídelny pro důchodce Poskytují stravování důchodcům, kterým je nelze poskytnout jinak. Stravování se poskytuje v souladu se zásadami správné výživy. Domy s pečovatelskou službou Nejsou zařízením sociální péče, do nichž by se občané umísťovali na základě správního rozhodnutí o přijetí do zařízení. Byty v domech s pečovatelskou službou jsou pronajímány na základě nájemní smlouvy podle obecných předpisů o nájmu bytu. Mají charakter bytů zvláštního určení. I v domech s pečovatelskou službou mohou existovat byty určené pro přechodný pobyt seniorů. V domech s pečovatelskou službou bývají zřizována zařízení sociální péče pro seniory a těžce zdravotně postižené občany, jako např. střediska osobní hygieny, prádelny pečovatelské služby nebo kluby důchodců. Kluby důchodců Zajišťují společenskou, kulturní a jinou zájmovou činnost pro staré občany a poskytují jim některé služby, např. informační a poradenskou činnost, pomoc při prosazování práv a zájmů, zprostředkování kontaktů. 14

15 1.6. Zajištění sociálních služeb pro staré občany v ČR a Ostravě Domovy důchodců Graf: Podíl kapacity domovů důchodců (DD) na celkové populaci nad 60 let - srovnání ČR a Ostravy v % Kapacita DD pro občany nad 60 let v ČR a OV v % ČR OV Zdroje: Statistiky odboru sociálních věcí MMO a Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 2000, MPSV ČR Z grafického vyjádření kapacity domovů důchodců, procentuálně vyjádřené k populaci občanů nad 60 let, je zjevné, že zatímco v letech ústavní zařízení DD (domovy důchodců) v Ostravě uspokojovala 2,3% až 2,42% starších 60 let, v ČR se celkově kapacita DD, v přepočtu na počet obyvatel starších 60 let, snižovala z 1,87% na 1,54% Domovy důchodců v Ostravě Nárůst uspokojených žadatelů ústavní péče v Ostravě odráží rozšíření těchto služeb v Ostravě v situaci, kdy se více než 80 let dožívala generace narozená v době populačního minima před rokem 1920 a počet obyvatel nad 70 let, kteří tvoří převážnou část klientely DD se zvýšil jen nepatrně (o 300 lidí). Ze statistik odboru sociálních věcí MMO vyplývá, že kapacita DD se zvýšila právě v roce 2000 z 1263 na 1451 míst, tj. o 215 míst. Tabulka: Domovy důchodců v Ostravě počet žádostí za rok, počet umístěných a kapacita Žádosti Umístění Kapacita V pořadníku v roce celkem 3946 žádostí. Zdroj: Informace o zajišťování sociální péče pro staré a zdravotně postižené občany ve městě Ostravě, Odbor sociálních věcí MMO 2001 Kapacita DD se výrazněji zvýšila v roce 2000 otevřením DD na Syllabové ulici s kapacitou 188 míst. V důsledku rekonstrukce, která měla za cíl zlepšení péče (bydlení, rehabilitace, tělocvična, společenský sál) se mírně (o 14) snížila kapacita DD na Čujkovově ulici. Počet žádostí do DD 2,7 krát převyšuje kapacity těchto zařízení. 15

16 Domovy penzióny pro důchodce Graf: Podíl kapacity domovů penziónů (DPD) na celkové populaci nad 60 let - srovnání ČR a Ostravy v % Kapacita DPD pro občany nad 60 let v ČR a OV v % ČR OV Zdroje: Statistiky odboru sociálních věcí MMO a Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 2000, MPSV ČR Ve srovnání s ČR kapacita domovů penziónů se v přepočtu k populaci nad 60 let v Ostravě v roce 2000 podstatně snížila. Zatímco v ČR bylo uspokojeno 1,09% obyvatel nad 60 let, v Ostravě toto procento činí pouze 0,54, a to i přes celkově nižší zastoupení starší generace v Ostravě oproti ČR (17,4% / 18,2%). Jak vyplývá ze statistik MPSV a informací odboru sociálních věcí MMO, Ostrava měla v letech 1998 až 2000 k dispozici stabilní počet 328 míst v DPD Domovy - penzióny v Ostravě Tabulka: Domovy - penzióny v Ostravě Umístění Kapacita V roce 2001 v pořadníku čekatelů. Zdroj: Informace o zajišťování sociální péče pro staré a zdravotně postižené občany ve městě Ostravě, Odbor sociálních věcí MMO 2001 Kapacita domovů penziónů v Ostravě se od roku 1997 nezvýšila, počet každoročně umístěných se pohybuje od 38 do 48 žadatelů. Celkový počet žadatelů o DPD 4,12 krát převyšuje kapacity domovů penziónů. Domovy penzióny tvořily v roce 2001 v Ostravě 18,58% kapacity rezidenčních zařízení (DD + DPD). Počet čekatelů na DPD v roce 2001 činil 26,56% všech čekatelů na DD a DPD, zájem o DPD je tedy nižší (přibližně 1/4 žadatelů o rezidenční služby). 16

17 Pečovatelská služba Graf: Klienti pečovatelské služby (PS) podíl na celkové populaci nad 60 let - srovnání ČR a Ostravy v % Podíl klientů opatřených PS na celkové populaci nad let v ČR a OV v % ČR OV Zdroje: Statistiky odboru sociálních věcí MMO a Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 2000, MPSV ČR Klientela pečovatelské služby se postupně téměř analogicky zvyšuje v ČR i v Ostravě. Počet občanů, klientů pečovatelské služby, stoupl od roku 1998 o 1,11 % v ČR a o 1,42 % v Ostravě ( v přepočtu na počet obyvatel starších 60 let). Přes nárůst klientely pečovatelské služby, která umožňuje občanovi setrvat v domácím prostředí a saturovat přitom jeho potřeby, které si není schopen nebo nemůže sám zajistit, je rozdíl v uspokojování potřeb starších občanů prostřednictvím pečovatelské služby v České republice a Ostravě stále v neprospěch města Ostravy (5,99% v ČR ke 4,6% v Ostravě). Pokud by v Ostravě uspokojovala pečovatelská služba v roce 2000 stejné procento z občanů nad 60 let jako v ČR, pak 5,99% by znamenalo nárůst klientely oproti předchozímu roku o 322 (skutečný nárůst klientů oproti roku 1999 činil 46; pokud by se mělo uspokojit stejné procento občanů jako v ČR, nárůst by měl činit 368 klientů), tj klientů namísto vykazovaných Tabulka: Klienti pečovatelské služby v ČR a Ostravě v roce 2000 státní obecní Ostatní Celkem ČR Ostrava Zdroje: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 2000, MPSV ČR V ČR v roce 2000 klientela PS státních a obecních zařízení tvořila 92,2% (z toho obecních zařízení 61,8%), ostatních 7,8%. V Ostravě v roce 2000 klientela PS obecních zařízení tvořila 80%, ostatních 20%. Ze zařízení pečovatelské služby jsou nejvíce využívána střediska osobní hygieny, která poskytují hygienické služby. Kapacita těchto středisek v ČR v roce 2000 činila , tj. 0,74 % v přepočtu na obyvatele nad 60 let, v Ostravě jen 55, tj. 0,09%. Střediska poskytovala služby pro 1,35% (25568) občanů starších 60 let v ČR a 0,43% (233) v Ostravě. Menší zájem o využívání středisek osobní hygieny v Ostravě 17

18 ve srovnání s ČR souvisí s kvalitou bydlení v Ostravě, kde starší občané žijí převážně v bytech sídlištní a městské zástavby 1.a 2. kategorie. ( Čísla za ČR zahrnují i oblasti, kde kvalita bydlení je podstatně nižší.) Prádelny využívalo v ČR občanů nad 60 let, tj. 0,83% a 100 občanů v Ostravě, tj. 0,17%. Nižší počet klientů v Ostravě souvisí s kvalitou bydlení. Zařízení pro denní pobyt (tj. domovinky) pro seniory, o které ve své mimopracovní době pečují jejich rodinní příslušníci, využívalo v ČR 657 občanů, tj. 0,035% a 85 občanů v Ostravě, tj. 0,14% z počtu občanů starších 60 let. Větší využívání těchto služeb v Ostravě je dáno charakterem bydlení v převážně městské a sídlištní zástavbě spolu se způsobem života rodiny a příbuzných, kteří o seniory pečují práce mimo domov (s dojížděním), která neumožňuje pečovat o seniora v pracovní době. (Čísla za ČR zahrnují i venkovské oblasti s jiným způsobem života práce v místě bydliště, případně práce v několika denních blocích apod.) Pokud bychom propočetli počet zařízení - jídelen pro důchodce na počet obyvatel starších 60 let, je na tom Ostrava ve srovnání s ČR lépe (0,007% k 0,003%). Počet klientů činil v roce ,76% (33 289) všech občanů nad 69 let v ČR a 0,25% (148) v Ostravě. I tato čísla, ve srovnání s celostátními, potvrzují předchozí hypotézu o jiném způsobu života osob pečujících o seniory v Ostravě. Zdroje: Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 2000, MPSV ČR Roční výkazy o sociální péči a dávkách bod E, statistiky pro MPSV Pečovatelská služba v Ostravě Tabulka: Pečovatelská služba v Ostravě v roce 1999 Typ zařízení 1999 Státní Obecní Církevní Fyz. Obč.sdružen Celkem osoby í a ostatní PS-počet pracovišť Z toho jen dovoz oběda Počet občanů Z toho V DPS Jen dovážka obědů Zdroj: Roční výkazy o sociální péči a dávkách bod E, statistiky pro MPSV Tabulka: Pečovatelská služba v Ostravě v roce 2000 Typ zařízení 2000 Státní Obecní Církevní Fyz. Obč.sdružení celkem osoby a ostatní PS-počet pracovišť Z toho jen dovoz oběda Počet občanů Z toho V DPS Jen dovážka obědů Zdroj: Roční výkazy o sociální péči a dávkách bod E, statistiky pro MPSV 18

19 Předcházející tabulky ukazují vývoj pečovatelské služby v Ostravě v letech Údaje dokumentují, že kromě obecních zařízení PS se do této služby zapojily i instituce soukromoprávní. V roce 1999 tato zařízení reprezentují 29,4% z celkového počtu zařízení (5 ze 17), v roce 2000 tato zařízení reprezentují 40% z celkového počtu zařízení (6 z 15). Občané využívající soukromoprávní zařízení činili v roce ,7% z celkového počtu klientů, v roce 2000 pak 19,58% z celkového počtu. Tabulka: Zařízení pečovatelské služby v Ostravě Střediska osobní hygieny 5 5 Počet 7 7 Kapacita Počet osob využívají cích tuto službu Prádelny 4 5 Počet 4 3 Kapacita Počet osob využívají cích tuto službu Domovinky 1 2 Počet obecní 2 obecní 3 církevní 1 církevní 1 Kapacita obecní 24 obecní 34 církevní 8 církevní 15 Jídelny pro důchodce Počet jídelen 5 4 Počet občanů Zdroj: Roční výkazy o sociální péči a dávkách bod E, statistiky pro MPSV Od roku 1997 se zvýšil počet středisek osobní hygieny, podstatně (pětinásobně) se v roce 2000 oproti předchozímu roku zvýšil počet klientů využívající tato zařízení. Nepatrně se v roce 2000 zvýšila i klientela prádelen, počet občanů využívajících jen jídelny pro důchodce vykazuje celkem stabilní stav klientely. Tabulka: Klienti zařízení pečovatelské služby v Ostravě v letech Počet občanů, jimž byla poskytnuta PS Z toho v Domech s PS Evidenční počet neuspokojených žadatelů Obecní 0 ostatní 86 Zdroj: Roční výkazy o sociální péči a dávkách bod E, statistiky pro MPSV Počet občanů využívajících pečovatelskou službu v Ostravě postupně od roku 1997 vzrůstal ( s poklesem v roce 1998), oproti stavu klientely v roce 1997 se počet klientů zvýšil o 14,7%. Výrazně se v roce 2000 zvýšil počet klientů PS v domech s pečovatelskou službou (nárůst v roce 2000 o 118 klientů oproti roku 1997 činí v procentuálním vyjádření 139,6% a souvisí s rozšířením bytových jednotek v DPS). 19

20 Tabulka: Pracovníci pečovatelské služby v této tabulce (.../...) = (obecní/ostatní) Pečovatelky Z povolání (evid. počet přepočtený na plné úvazky) (108/34) (107/32) Dobrovolné (ve fyz. osobách) (13/8) 31 (7/24) Zdroj: Roční výkazy o sociální péči a dávkách bod E, statistiky pro MPSV Počet pečovatelek z povolání i počet dobrovolných pečovatelek se v uvedených letech zvyšoval, přesto na jednu pečovatelku připadalo v roce ,26 klientů, v roce ,27 klientů, v roce ,9 klientů a v roce 2000 už 19,4 klienti Domy s pečovatelskou službou Graf: Podíl kapacity domů s pečovatelskou službou (DPS) na celkové populaci nad 60 let - srovnání ČR a Ostravy v % Kapcita DPS pro občany nad 60 let v ČR a OV v % ČR OV Zdroje: Statistiky odboru sociálních věcí MMO a Statistická ročenka z oblasti práce a sociálních věcí 2000, MPSV ČR Domy s pečovatelskou službou, které umožňují starším občanům žít v přirozeném prostředí v pronájmu v bytech zvláštního určení a využívat pečovatelských služeb sociální péče, měly v roce 2000 v ČR v přepočtu na počet obyvatel starších 60 let nižší počet bytů ( 1,37%) než v Ostravě (1,43%). Národní program přípravy na stárnutí populace ČR, který má za cíl umožnit plnohodnotný život i lidem se sníženou sebeobslužností je podporován existencí Programu podpory výstavby domů s pečovatelskou službou pro rok 2000 a jeho Dodatkem z března 2002, které vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Cílem tohoto programu je vytvořit podmínky pro kvalitní a odpovídající bydlení občanů se sníženou soběstačností (pomoc v domácnosti nebo pomoc při zajišťování péče o domácnost), zejména občanů v důchodovém věku, a to v domech s pečovatelskou službou. Státní podpora obcím při výstavbě těchto domů má umožnit rozšířit nabídku obecních nájemních bytů odpovídajících svými vlastnostmi specifickým potřebám osobám znevýhodněným v přístupu k bydlení. Preventivně má působit proti sociálnímu vyloučení cílové skupiny, prodloužit soběstačnost a posílit nezávislost osob při zachování soukromí. 20

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory

3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory 3. Sociální péče v Libereckém kraji zaměřená na seniory 3.1. Teoretický úvod Obecně je možné sociální služby charakterizovat jako specializované činnosti zaměřené na pomoc lidem, kteří se dostali do nepříznivé

Více

5. Důchody a sociální služby

5. Důchody a sociální služby 5. Důchody a sociální služby Sociální službou je činnost, kterou zabezpečují poskytovatelé sociálních služeb na základě oprávnění dle zákona č.18/26 Sb., o sociálních službách, s účinností od 1. 1. 27.

Více

ZÁSADY. I. Obecná ustanovení

ZÁSADY. I. Obecná ustanovení ZÁSADY pro umisťování starých a zdravotně postižených občanů do ústavů sociální péče, domů s pečovatelskou službou a bezbariérových domů na území města Českých Budějovic I. Obecná ustanovení Umístění občanů

Více

5. Důchody a sociální služby

5. Důchody a sociální služby 5. Důchody a sociální služby Zdrojem dat o důchodech a důchodcích je Česká správa sociálního zabezpečení. Vzhledem k legislativní změně, ke které došlo v roce 21 (mezi starobní důchodce se začali převádět

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb

Priorita VII. - Podpora pobytových služeb Opatření VII.1.: Udržení a rozvoj kapacity domova pro seniory. Dům seniorů Mladá Boleslav v současné době poskytuje pobytovou službu osobám, které v důsledku složitého zdravotního stavu, omezené soběstačnosti,

Více

6. Zařízení sociálních služeb

6. Zařízení sociálních služeb 6. Zařízení sociálních Hlavním smyslem sociálních je zajištění pomoci při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoci při zabezpečení chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poradenství,

Více

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách

Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Podrobný informační materiál o poskytované službě: Pečovatelská služba NADĚJE Druh služby: pečovatelská služba dle 40 zákona o sociálních službách Forma služby: Místo: terénní Arménská 4, 625 00 Brno Kontaktní

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Adresa Právní forma IČ Zřizovatel. Orlicí Mírové náměstí 90. Příspěvková organizace. 42 88 61 98 Město Týniště nad

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Adresa Právní forma IČ Zřizovatel. Orlicí Mírové náměstí 90. Příspěvková organizace. 42 88 61 98 Město Týniště nad VEŘEJNÝ ZÁVAZEK Adresa Právní forma IČ Zřizovatel Geriatrické centrum Turkova čp. 785 Týniště nad Orlicí 517 21 /adresa Geriatrického centra je shodná s místem poskytování služeb / Příspěvková organizace

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Pečovatelská služba je poskytována v pracovní dny od 6.00 hod. do hod.

Pečovatelská služba je poskytována v pracovní dny od 6.00 hod. do hod. NÁZEV ŽADATELE: Diecézní charita Brno IČO :44 99 02 60 DRUH POSKYTOVANÉ SLUŽBY: 40 pečovatelská služba NÁZEV A MÍSTO ZAŘÍZENÍ POSKYTOVANÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY: 40 JI 512 Charitní pečovatelská služba Telč, Špitální

Více

DLOUHODOBÁ PÉČE V ČR Současnost a budoucnost. Jana Hnyková poslankyně PSP ČR členka Výboru pro zdravotnictví a Výboru pro sociální politiku

DLOUHODOBÁ PÉČE V ČR Současnost a budoucnost. Jana Hnyková poslankyně PSP ČR členka Výboru pro zdravotnictví a Výboru pro sociální politiku DLOUHODOBÁ PÉČE V ČR Současnost a budoucnost Jana Hnyková poslankyně PSP ČR členka Výboru pro zdravotnictví a Výboru pro sociální politiku ÚVOD K DLOUHODOBÉ PÉČI DEMOGRAFICKÉ ZMĚNY VÝZKUMNÁ ČINNOST PŘÍPRAVA-KOMISE-SPOLUPRÁCE

Více

Priorita V. - Podpora setrvání občanů v domácím prostředí

Priorita V. - Podpora setrvání občanů v domácím prostředí Opatření V. 1.: Udržení a rozvoj současných kapacit pečovatelských služeb V současné době v Mladé Boleslavi a přilehlých obcích zajišťují pečovatelskou službu pro občany tři organizace, a to PS města Mladá

Více

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.

Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso. Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007 Kdo se na výběrovém šetření podílel MZ, MPSV a MŠMT Úřad pro ochranu osobních údajů statistická a výzkumná pracoviště - ČSÚ, ÚZIS, ÚIV,

Více

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ

VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ VEŘEJNÝ ZÁVAZEK GERIATRICKÉHO CENTRA TÝNIŠTĚ NAD ORLICÍ Posláním Geriatrického centra Je nabízet a zajistit takovou míru podpory seniorům, kterou skutečně potřebují při řešení nepříznivých sociálních situací

Více

5. Důchody a sociální služby

5. Důchody a sociální služby 5. Důchody a sociální služby V ČR existují čtyři druhy důchodů starobní, invalidní, vdovský (vdovecký) a sirotčí důchod. Světlou stránkou seniorského věku je možnost pobírat starobní důchod. Je však třeba

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

eských seniorů Praha, leden 2015 Konference o sociálním (dostupném) bydlení

eských seniorů Praha, leden 2015 Konference o sociálním (dostupném) bydlení Bydleníčeských eských seniorů Praha, leden 2015 Konference o sociálním (dostupném) bydlení OBSAH I. ÚVOD II. HISTORIE SYSTÉMOVĚ ZALOŽENÝCH PROBLÉMŮ III. AKTIVITY RS ČR IV. SOUČASNÁ SITUACE A NÁVRHY ŘEŠENÍ

Více

5. Důchody a sociální služby

5. Důchody a sociální služby 5. Důchody a sociální služby Důchod vyplácený z důchodového pojištění je druh dávky v rámci důchodového systému, na kterou má nárok dle zákona (č. 155/1995 Sb.) každý, kdo splnil podmínku minimální doby

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu V průběhu roku 213 pokračoval v České republice proces stárnutí populace. Zvýšil se průměrný věk obyvatel (na 41,5 let) i počet a podíl osob ve věku 65 a více

Více

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009. Zřizovatelem služby je Český červený kříž oblastní

Více

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS

VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS Rostislav Čevela, Libuše Čeledová MPSV Praha, Odbor posudkové služby X: 1 107, 2008 ISSN 1212-4117 Souhrn Počet

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant

Více

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení

Vnitřní předpis č. 33 /2014. Veřejný závazek. Obsah: 1 - Služba DOZP Všebořice 2 - Služba Chráněné bydlení Domovy pro osoby se zdravotním postižením Ústí nad Labem, příspěvková organizace, středisko DOZP Všebořice Pod Vodojemem 312/3C, 400 10 Ústí nad Labem, IČ 751 49 541 Vnitřní předpis č. 33 /2014 Veřejný

Více

Domy s pečovatelskou službou (DPS) v Přerově charakteristika bydlení a uživatelů

Domy s pečovatelskou službou (DPS) v Přerově charakteristika bydlení a uživatelů Domy s pečovatelskou službou (DPS) v Přerově charakteristika bydlení a uživatelů Charakteristika bydlení Nejedná se o registrovanou sociální službu, je to forma nájemního bydlení. Domy jsou ve vlastnictví

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V Praze žilo k 31.12.1 1 257 158 obyvatel. V devadesátých letech počet obyvatel Prahy klesal, od roku 1 však setrvale roste, i když v období posledních dvou let nižším tempem. Tato změna

Více

Popis realizace poskytované služby: PEČOVATELSKÁ SLUŽBA

Popis realizace poskytované služby: PEČOVATELSKÁ SLUŽBA Poskytovatel: Statutární město Ostrava, Městský obvod Ostrava-Jih Popis realizace poskytované služby: PEČOVATELSKÁ SLUŽBA Poslání pečovatelské služby Posláním naší služby je poskytování potřebné pomoci

Více

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních

Více

Základní údaje. Domov Přístav a Domov Přístav II. Domov se zvláštním režimem ( 50 dle zákona č. 108/2006 Sb.) Adresa: Zukalova 1401/3, Ostrava

Základní údaje. Domov Přístav a Domov Přístav II. Domov se zvláštním režimem ( 50 dle zákona č. 108/2006 Sb.) Adresa: Zukalova 1401/3, Ostrava Domovy Přístav pomoc a podpora pro lidi bez domova, kteří z důvodu věku nebo zdravotního stavu potřebují při naplňování svých potřeb pomoc jiné osoby NÁRODNÍ KONFERENCE O ZDRAVOTNÍ PÉČI O LIDI BEZ DOMOVA

Více

Rozvojový plán Duhy o.p.s

Rozvojový plán Duhy o.p.s Rozvojový plán Duhy o.p.s. 2011-2016 Říjen 2011 Ing. Daniela Lusková 1. ZÁVĚRY ANALÝZY HOSPODAŘENÍ, FINANCOVÁNÍ A VÝKONŮ DUHY O.P.S. Hospodaření Duhy o.p.s. Z účetních výkazů organizace vyplývá, že organizace

Více

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika Pojem dlouhodobá péče ( long-term-care) OECD definuje LTC péči jako určité spektrum služeb určených lidem závislých na pomoci v některých ze

Více

ŽÁDOST o přidělení bytu v Domě s pečovatelskou službou dvojice

ŽÁDOST o přidělení bytu v Domě s pečovatelskou službou dvojice ŽÁDOST o přidělení bytu v Domě s pečovatelskou službou dvojice Žadatel(ka): Jméno, příjmení Trvalé bydliště Datum narození stav telefon Zaměstnání v současné době Poživatel důchodu (druh důchodu) výše

Více

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle

Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno. Standard č. 1. Poslání a cíle Český červený kříž oblastní spolek Brno-město Křenová 66 602 00 Brno Standard č. 1 Poslání a cíle Přílohy: Metodický pokyn č.1 Etický kodex zaměstnanců Provoz odlehčovací služby byl zahájen v květnu 2009.

Více

Sociální služby v Rakousku. Jiří Horecký

Sociální služby v Rakousku. Jiří Horecký Sociální služby v Rakousku Jiří Horecký Osnova studie 1. Struktura obyvatelstva 2. Státní zřízení Rakouska 3. Legislativní rámec sociálních služeb 4. Financování sociálních služeb 5. Plánování rozvoje

Více

Oblastní charita Strakonice

Oblastní charita Strakonice www.charita-strakonice.cz Oblastní charita Strakonice Oblastní charita Strakonice (dále OCH) je samostatnou organizační jednotkou církve s vlastní právní subjektivitou. OCH je profesionálním registrovaným

Více

Sdílené bydlení pro seniory

Sdílené bydlení pro seniory Sdílené bydlení pro seniory konference Stárnutí v komunitě - podporované bydlení seniorů v obci Institut důstojného stárnutí Diakonie ČCE, Praha 11. 11. 2016 Eva Gregorová Kancelář strategie města Jitka

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

5. Důchody a sociální služby

5. Důchody a sociální služby 5. Důchody a sociální služby Důchodci, důchody Z podkladů České správy sociálního zabezpečení se stavem ke konci roku 214 vyplývá, že v Moravskoslezském kraji pobíralo jen starobní důchod (bez souběhu

Více

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců

STRUČNÉ SHRNUTÍ. Učitelé škol regionálního školství bez vedoucích zaměstnanců Genderové otázky pracovníků ve školství STRUČNÉ SHRNUTÍ Svodka Genderové otázky pracovníků ve školství se zabývá genderovou strukturou pracovníků v regionálním školství a na jejím základě pak také strukturou

Více

M ě s t o B l a n s k o. Rada města Blansko v y d á v á. směrnici č. 4/2010 PRAVIDLA

M ě s t o B l a n s k o. Rada města Blansko v y d á v á. směrnici č. 4/2010 PRAVIDLA M ě s t o B l a n s k o Rada města Blansko v y d á v á směrnici č. 4/2010 PRAVIDLA pro poskytování nájmu bytu v domech zvláštního určení v domech s pečovatelskou službou v majetku Města Blansko Platnost

Více

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce

Pečovatelská služba pro město Chomutov a přilehlé obce Seznamte se s výhodami státem registrované terénní sociální služby Společnosti Společně proti času o.p.s. Váš partner pro spokojené stáří ve Vašem domácím prostředí Společně s naší péči a pomocí při každodenních

Více

Veřejné informace o službě

Veřejné informace o službě Odlehčovací služba Místo poskytování služby: Urxova 297/4, Třebeš, 500 06 Hradec Králové 6 Veřejné informace o službě Právní forma: fyzická osoba IČO: 48162485 Statutární zástupce: Adresa sídla poskytovatele:,

Více

ANALÝZA POTŘEB OBČANŮ MĚSTA OSTRAVY V KONTEXTU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

ANALÝZA POTŘEB OBČANŮ MĚSTA OSTRAVY V KONTEXTU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB ANALÝZA POTŘEB OBČANŮ MĚSTA OSTRAVY V KONTEXTU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB OBSAH PREZENTACE A) Metodologie průzkumů B) Demografické situace na území města Ostravy C) Vybrané aspekty života obyvatel města Ostravy

Více

Analýza zdrojů systému sociálních služeb

Analýza zdrojů systému sociálních služeb KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO MĚSTO JINDŘICHŮV HRADEC Analýza zdrojů systému sociálních služeb Ing. Gabriela Hrušková Koordinátorka projektu komunitního plánování sociálních služeb v J. Hradci

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Hodnocení bydlení seniorů je možné pouze na základě výsledků sčítání lidu, domu a bytů (SLDB), které jediné přináší podrobné údaje o ech a úrovni jejich bydlení. Podle výsledků

Více

5. Důchody a sociální služby

5. Důchody a sociální služby 5. Důchody a sociální služby 5.1 Důchodci, důchody Důchodový systém České republiky je založen na povinném základním důchodovém pojištění podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Důchod ze

Více

SEKUNDÁRNÍ ANALÝZA POSKYTOVATELŮ A POSKYTOVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ OSTRAVA ZA ROK 2005

SEKUNDÁRNÍ ANALÝZA POSKYTOVATELŮ A POSKYTOVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ OSTRAVA ZA ROK 2005 SEKUNDÁRNÍ ANALÝZA POSKYTOVATELŮ A POSKYTOVANÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ OSTRAVA ZA ROK 2005 TATO ANALÝZA BYLA ZPRACOVÁNA V RÁMCI PROJEKTU KP OSTRAVA, REG. ČÍSLO CZ 04.1.05/3.2.81.3/3891, KTERÝ JE SPOLUFINANCOVÁN

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:

Více

Bc. Sabina Šmatová, DiS.

Bc. Sabina Šmatová, DiS. Bc. Sabina Šmatová, DiS. Příspěvek na péči Žádá se na úřadu práce dle trvalého místa bydliště Nezáleží na výši důchodu, posuzuje se zdravotní stav Lze využívat doma i v domově pro seniory, hospici atd

Více

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP)

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Červen 2015 / Závěrečná zpráva z výzkumu pro Diakonii ČCE, Institut důstojného stárnutí / STEM/MARK, a.s. Kvantitativní výzkum Obsah Parametry

Více

Financování sociálních služeb v ČR ve vazbě na dopady na zaměstnance Ing. Terezie Kalfusová, OSZSP ČR

Financování sociálních služeb v ČR ve vazbě na dopady na zaměstnance Ing. Terezie Kalfusová, OSZSP ČR Financování sociálních služeb v ČR ve vazbě na dopady na zaměstnance Ing. Terezie Kalfusová, OSZSP ČR 3 základní druhy sociálních služeb v ČR Služby sociální péče Sociální prevence Sociální poradenství

Více

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější

Více

Výroční zpráva rok 2015 Zřizovatel: Město Vracov, náměstí Míru 202, Vracov. Název: Pečovatelská služba Vracov

Výroční zpráva rok 2015 Zřizovatel: Město Vracov, náměstí Míru 202, Vracov. Název: Pečovatelská služba Vracov Výroční zpráva rok 2015 Zřizovatel: Město Vracov, náměstí Míru 202, 696 42 Vracov Název: Pečovatelská služba Vracov Informace, kontakt: Pečovatelská služba Vracov je organizační složkou města Vracov. Je

Více

Sociální pomoc prostřednictvím osobní asistence občanské sdružení

Sociální pomoc prostřednictvím osobní asistence občanské sdružení Strana 1 Poskytnutí účelových neinvestičních dotací z rozpočtu Moravskoslezského kraje na rok 2005 nestátním neziskovým organizacím poskytujícím na území Moravskoslezského kraje sociální služby seniorům

Více

Pravidla pro přidělování bytů v Domech se soustředěnou pečovatelskou službou ve městě Bílina

Pravidla pro přidělování bytů v Domech se soustředěnou pečovatelskou službou ve městě Bílina Pravidla pro přidělování bytů v Domech se soustředěnou pečovatelskou službou ve městě Bílina I. Úvodní ustanovení Tato pravidla se vztahují na byty v Domech se soustředěnou pečovatelskou službou (dále

Více

Monitoring plnění opatření z KP

Monitoring plnění opatření z KP Příloha A stav k 31. 8. 2014 KOMUNITNÍ PLÁN SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA ČESKÁ LÍPA Monitoring plnění opatření z KP ZJIŠTĚNÍ STAVU PLNĚNÍ číslo opatření název opatření plánované období realizace stav plnění

Více

Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory)

Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory) Podrobný informační materiál o poskytované službě: Dům Naděje Brno-Řečkovice (domov pro seniory) Druh služby: domov pro seniory dle 49 zákona o sociálních službách Forma služby: Kapacita: Místo: pobytová

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

MATERIÁL. pro zasedání Zastupitelstva města Hranic, dne Záznam z kontroly kontrolního výboru

MATERIÁL. pro zasedání Zastupitelstva města Hranic, dne Záznam z kontroly kontrolního výboru MĚSTO HRANICE MATERIÁL pro zasedání Zastupitelstva města Hranic, dne 23. 2. 2017 Bod programu: 20 Předkládá: Okruh zpracovatelů: Zpracoval: Bc. Lenka Kopřivová Kontrolní výbor Kontrolní výbor Název bodu:

Více

Příloha č. 4.1 Demografický vývoj, definice péče a statistická data zdravotních a sociálních služeb

Příloha č. 4.1 Demografický vývoj, definice péče a statistická data zdravotních a sociálních služeb Příloha č. 4.1 Demografický vývoj, definice péče a statistická data zdravotních a sociálních služeb Obsah: DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ... 1 DEFINICE PÉČE... 5 Oblast zdravotní péče... 5 Oblast sociálních služeb...

Více

Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem)

Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem) Podrobný informační materiál o poskytované službě: Dům Naděje Brno-Vinohrady (domov se zvláštním režimem) Druh služby: domov se zvláštním režimem dle 50 zákona o sociálních službách Forma služby: Kapacita:

Více

ANALÝZA POTŘEB A PROCESU KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ OSTRAVA

ANALÝZA POTŘEB A PROCESU KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ OSTRAVA ANALÝZA POTŘEB A PROCESU KOMUNITNÍHO PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ OSTRAVA Zpracovala společnost PROCES Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Ing. Lubor Hruška, Ph.D. E-mail: info@rozvoj-obce.cz

Více

DOMOV PRO SENIORY, Kabelíkova 3217/14a, Přerov

DOMOV PRO SENIORY, Kabelíkova 3217/14a, Přerov DOMOV PRO SENIORY, Kabelíkova 3217/14a, 750 02 Přerov Realizace poskytování sociální služby DOMOV PRO SENIORY Domov pro seniory - poskytuje sociální službu seniorům od 60 let se sníženou soběstačností,

Více

4. Osoby bydlící v zařízeních

4. Osoby bydlící v zařízeních 4. Osoby bydlící v zařízeních Ubytování v zařízení nesplňuje parametry bydlení v bytech, naopak poskytuje bydlícím osobám některé služby. Celkem bylo k 26. 3. 2011 ve všech typech zařízení sečteno 194

Více

Sociální služby. 1. Sociální služby. Zdroj: MPSV, rok 2013

Sociální služby. 1. Sociální služby. Zdroj: MPSV, rok 2013 Sociální služby 1. Sociální služby K 31. 12. 2013 se na území České republiky nacházelo 3 240 zařízení, která poskytují sociální služby. Kapacita těchto zařízení byla celkem 81 183 míst. Tato zařízení

Více

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní

Více

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR

MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Příspěvek pro Konferenci Progresívne, cenovo dostupné bývanie Ministerstvo dopravy, výstavby a regionálního rozvoja Slovenskej republiky Informace o plnění úkolu Návrh komplexního řešení sociálního bydlení

Více

4. Zdravotní péče. Zdravotní stav

4. Zdravotní péče. Zdravotní stav 4. Zdravotní péče Všechna data pro tuto kapitolu jsou převzata z publikací Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Tyto publikace s daty za rok 2014 mají být zveřejněny až po vydání této analýzy,

Více

Rychlý růst vzdělanosti žen

Rychlý růst vzdělanosti žen 3. 11. 2016 Rychlý růst vzdělanosti žen V České republice rapidně roste úroveň formálního vzdělání. Ve věkové skupině 25-64letých v průběhu posledních deseti let počet obyvatel stagnoval, ale počet osob

Více

Bydlení seniorů podporující setrvání v obci a v komunitě ve středoevropském kontextu Martina Mikeszová

Bydlení seniorů podporující setrvání v obci a v komunitě ve středoevropském kontextu Martina Mikeszová Bydlení seniorů podporující setrvání v obci a v komunitě ve středoevropském kontextu Martina Mikeszová Jilská 1, 110 00 Praha 1 martina.mikeszova@soc.cas.cz http://seb.soc.cas.cz Obsah prezentace Stárnutí

Více

Bydlení a možnosti podpory života seniorů doma a v komunitě

Bydlení a možnosti podpory života seniorů doma a v komunitě Bydlení a možnosti podpory života seniorů doma a v komunitě Bydlení a bytová politika v kontextu demografických změn, Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy, 28. ledna 2016 Mgr. Petr Wija, Ph.D. Institut

Více

V Ý R O Č N Í Z P R Á V A 2011

V Ý R O Č N Í Z P R Á V A 2011 V Ý R O Č N Í Z P R Á V A 2011 Název organizace : Sociální služby městské části Praha 12, příspěvková organizace Sídlo organizace: Olbramovická 703/9, 142 00 Praha 4 IČ: 70882169 Statutární zástupce: PaedDr.

Více

PEČOVATELSKÁ SLUŽBA VARNSDORF. Sídlo: Lesní 2970, 407 47 Varnsdorf, Telefon: 412 371 466

PEČOVATELSKÁ SLUŽBA VARNSDORF. Sídlo: Lesní 2970, 407 47 Varnsdorf, Telefon: 412 371 466 PEČOVATELSKÁ SLUŽBA VARNSDORF Sídlo: Lesní 2970, 407 47 Varnsdorf, Telefon: 412 371 466 Zřizovatelem pečovatelské služby je Město Varnsdorf. Pečovatelská služba je poskytovaná v souladu se zákonem č. 108/2006

Více

Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001

Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety 1991 a 2001 1. Změny základních proporcí faktických manželství mezi lety a Období - bylo pro vývoj počtu a struktury faktických manželství obdobím významné změny trendu. Zatímco v předchozích letech či desetiletích

Více

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů

Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Česká rodina a domácnost z pohledu Sčítání lidu, domů a bytů Jitka Langhamrová,Vysoká škola ekonomická, Praha Téma rodina a domácnost je velice často diskutované. Je velké množství možností, jak na rodinu

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah

Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah Standard akutní lůžkové psychiatrické péče Obsah 1. Preambule... 2 1.1 Cílová skupina... 2 1.2 Dostupnost akutní péče... 2 2. Služby poskytované akutním psychiatrickým oddělením... 3 2.1 Obecné požadavky...

Více

DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU

DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU DŮSLEDKY STÁRNUTÍ POPULACE NA POTŘEBU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PRO SENIORY NA PÍSECKU Ladislav Průša Abstrakt Stárnutí populace se nedotýká pouze systému důchodového pojištění, ale bezprostředně se dotýká rovněž

Více

Tab Charakteristiky věkové struktury obyvatelstva podle správních obvodů ORP. Průměrný věk Index stáří Index závislosti I.

Tab Charakteristiky věkové struktury obyvatelstva podle správních obvodů ORP. Průměrný věk Index stáří Index závislosti I. 2.2.2. Obyvatelstvo podle pohlaví, věku, vzdělání a rodinného stavu Došlo k mírnému zmenšení podílu dětí ve věku 0 až 14 let na obyvatelstvu vývoj poměrových ukazatelů dokládá celkové populační stárnutí

Více

Rozvojový plán statutárního města České Budějovice v oblasti sociálních služeb na období Oponentní posudek

Rozvojový plán statutárního města České Budějovice v oblasti sociálních služeb na období Oponentní posudek Rozvojový plán statutárního města České Budějovice v oblasti sociálních služeb na období 2008 2013 Oponentní posudek Předložený návrh rozvojového plánu by měl být jedním ze zdrojů, na základě nichž by

Více

Politika přípravy na stárnutí

Politika přípravy na stárnutí Politika přípravy na stárnutí z pohledu MPSV Stárnutí populace celosvětový problém, je i výzvou - umět správně využít potenciál starších lidí je předpokladem pro zvládnutí problémů spojených se stárnutím

Více

Analýza skutečné potřebnosti služeb pro cílovou skupinu seniorů

Analýza skutečné potřebnosti služeb pro cílovou skupinu seniorů Analýza skutečné potřebnosti služeb pro cílovou skupinu seniorů Zpracovatel: GI projekt o.p.s. Zadavatel: 14.9.2012 1 Cíle projektu Identifikace skutečných potřeb cílové skupiny seniorů v Libereckém kraji

Více

Údaje zájemce o poskytnutí pobytové sociální služby

Údaje zájemce o poskytnutí pobytové sociální služby Údaje zájemce o poskytnutí pobytové sociální služby Datum doručení (vyplní domov): Evidenční číslo (vyplní domov):. Zájemce o poskytování sociální služby:. příjmení jméno rodné příjmení 2. Narození:. den,

Více

Pravidla. Hlava 2 Čl. II Podmínky pro přijímání osob do DPS

Pravidla. Hlava 2 Čl. II Podmínky pro přijímání osob do DPS Pravidla pro příjem žádostí o nájem bytu a pro uzavírání smluv o nájmu bytů zvláštního určení v majetku obce Velké Březno. Hlava 1 Čl. I Obecná ustanovení Tato pravidla v souladu s příslušnými ustanoveními

Více

POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY

POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Název poskytovatele Druh služby Identifikátor Forma služby Název zařízení a místo poskytování Armáda spásy Noclehárna 3573576 Ambulantní Centrum sociální služeb

Více

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014

Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 III. Dofinancování sociálních služeb ohrožených omezením či zánikem pro rok 2014 MPSV poskytuje s účinností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách účelové dotace poskytovatelům sociálních služeb,

Více

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit výzvy 034/03_16_047/CLLD_15_01_271 Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny

Více

Charita Svaté rodiny Nový Hrozenkov

Charita Svaté rodiny Nový Hrozenkov Charita Svaté rodiny Nový Hrozenkov - organizace, která se snaží svými projekty zajistit pro seniory, v rámci svých sociálních služeb, komplexní péči V čem komplexnost spočívá Setkávání seniorů Zájezdy

Více

POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY

POPIS REALIZACE POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Příloha č. 1 Poskytovatel : Městská část Praha 20 Úřad městské části Jívanská 647/10 193 21 Praha 9 Druh sociální služby (dle zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ) : 40 pečovatelská služba POPIS

Více

Standard č. 1. Cíle a způsoby poskytování Terénní odlehčovací služby

Standard č. 1. Cíle a způsoby poskytování Terénní odlehčovací služby Standard č. 1 Cíle a způsoby poskytování Terénní odlehčovací služby Terénní odlehčovací služba, jejímž zřizovatelem je Církevní střední zdravotnická škola s.r.o., Grohova 112/16, 602 00 Brno, má písemně

Více

Politika přípravy na stárnutí

Politika přípravy na stárnutí Politika přípravy na stárnutí z pohledu MPSV Stárnutí populace celosvětový problém, je i výzvou - umět správně využít potenciál starších lidí je předpokladem pro zvládnutí problémů spojených se stárnutím

Více

Katalog sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava

Katalog sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava Tisk tohoto materiálu je financován z ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. Katalog sociálních služeb a souvisejících aktivit ve městě Ostrava STATUTÁRNÍ

Více

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví Důvody k propojení Každodenní problémy na rozhraní obou systémů, deformované vazby, poruchy v kontinuitě

Více

PRAVIDLA BYTOVÉ POLITIKY MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 3

PRAVIDLA BYTOVÉ POLITIKY MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 3 PRAVIDLA BYTOVÉ POLITIKY MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 3 Úvod Pravidla bytové politiky městské části Praha 3 (dále jen pravidla ) upravují postup přidělení bytů svěřených hlavním městem Praha městské části Praha

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Karlovarský kraj je druhý nejmenší z krajů ČR a žije v něm nejméně obyvatel. Karlovarský kraj se rozkládá na 3,3 tis. km 2, což představuje 4,2 % území České republiky a je tak druhým

Více

Komunitní služby v kontextu transformace pobytových služeb. Martin Bednář

Komunitní služby v kontextu transformace pobytových služeb. Martin Bednář Komunitní služby v kontextu transformace pobytových služeb Martin Bednář Kontext transformace pobytových služeb Rušení ústavní péče a transformace sociálních služeb je soubor činností: nejedná se jen o

Více

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í

MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í č.j.: 718/2014 MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 3 Zastupitelstvo městské části U S N E S E N Í č. 535 ze dne 09.09.2014 Sloučení příspěvkových organizací Pečovatelská služba Praha 3 a Ošetřovatelský domov Praha 3 a

Více