METODICKÉ POZNÁMKY. Obyvatelstvo. Hrubý domácí produkt

Transkript

1 METODICKÉ POZNÁMKY Tato ublikace obsahuje roční časové řady (většinou od roku 199), čtvrtletní časové řady a ouze výjimečně měsíční časové řady. Vedle absolutních údajů jsou uváděny také indexy. Pokud není v tabulce nebo v metodických oznámkách uvedeno jinak, jedná se o index za sledované období roti stejnému období ředchozího roku, řeočtené na stejné ceny, metodiku a organizační strukturu. Obyvatelstvo Údaje o očtu, složení obyvatelstva a jejich změnách jsou získávány ze sčítání lidu (zhruba v desetiletých intervalech) a z na sčítání navazujících bilancí a záznamů o ohybu obyvatelstva. Údaje o stavech a ohybu obyvatelstva se týkají obyvatel, kteří mají v ČR trvalé bydliště, a to bez ohledu na státní občanství. Od roku 21 (v návaznosti na sčítání lidu, domů a bytů 21) údaje zahrnují také cizince s vízy nad 9 dnů (odle zákona č. 326/1999 Sb., o obytu cizinců), a cizince s řiznaným azylem (odle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu). Od , v návaznosti na tzv. Euronovelu zákona č. 326/1999 Sb., o obytu cizinců, se údaje týkají občanů zemí EU s řechodným obytem na území ČR a občanů třetích zemí s dlouhodobým obytem. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) občanů s trvalým obytem na území ČR, které nastaly v cizině. Relativní míry jsou definovány na tisíc obyvatel středního stavu, kojenecká úmrtnost jako očet zemřelých do jednoho roku na tisíc živě narozených. Hrubý domácí rodukt Hrubý domácí rodukt České reubliky jako klíčový ukazatel systému národního účetnictví i hlavní složky výdajů na hrubý domácí rodukt jsou vyočteny v souladu s rinciy Evroského systému národních účtů (ESA 1995). Hrubý domácí rodukt ředstavuje souhrn hodnot řidaných zracováním ve všech odvětvích činností ovažovaných v systému národního účetnictví za roduktivní (tj. včetně služeb tržních i netržních). Jde o roočet v kuních cenách, za které jsou realizovány tržní výkony (tzn. včetně daní z roduktů a bez dotací na rodukty). U netržních služeb jsou výkony vyjádřeny souhrnem mezisotřeby, náhrad zaměstnancům a sotřeby fixního kaitálu. Prvotní roočet je roveden v běžných cenách, ro otřeby sledování vývoje s vyloučením vlivu změn cen následuje řevod do stálých cen. Výdaje na konečnou sotřebu domácností zahrnují hodnotu výrobků a služeb užitých domácnostmi ro usokojení individuálních otřeb, uhrazených z důchodů domácností a ořízených nákuem, dary i formou naturální sotřeby. Neatří sem však nákuy určené ro odnikatelskou činnost. Výdaje na konečnou sotřebu vlády a neziskových institucí sloužících domácnostem (včetně solečenských organizací) ředstavují hodnotu netržních služeb oskytovaných uvedenými institucemi ro usokojení individuálních a kolektivních otřeb, hrazenou ze státního rozočtu, rozočtu obcí a z jiných řísěvků. Vyčísluje se jako rozdíl mezi výkony (v ojetí výše osaném) a říjmy z vlastní činnosti (neatří sem nař. daně, okuty, olatky) všech rozočtových institucí a většiny řísěvkových organizací oskytujících netržní služby, zdravotních ojišťoven a neziskových institucí sloužících domácnostem. Solečnou charakteristikou těchto institucí je, že jejich činnost není motivována tvorbou zisku. Tvorba hrubého fixního kaitálu obsahuje hodnotu ořízení hmotného i nehmotného investičního majetku koueného, řevzatého nebo vyrobeného ve vlastní režii, sníženou o jeho rodej a ředání. Patří sem i ořízení formou finančního leasingu. Cílem ořízení je vždy využívat tento investiční majetek ři roduktivní činnosti, nesadají sem ředměty dlouhodobé sotřeby ořízené domácnostmi ro usokojování konečné sotřeby. Tvorba hrubého kaitálu ve formě změny stavu zásob, rezerv a cenností se určuje jako rozdíl mezi dolňováním a čeráním těchto zásob. Vývoz zmenšený o dovoz (netto vývoz) charakterizuje vliv zahraničního obchodu zbožím a službami na možnosti užití rodukce rezidenty. Jeho zjištění se oírá zejména o výstuy ze statistického šetření vývozu a dovozu zboží ve vztahu k členským zemím EU (v systému Intrastat) a vyčerávajícího sledování k ostatním zemím (celní deklarace). Údaje o říjmech a výdajích za služby jsou získávány ze statistického šetření a z latební bilance.

2 Pokladní lnění státního rozočtu Uvedeny jsou ouze ukazatele říjmy celkem, výdaje celkem a řebytek (schodek) státního rozočtu, a to v metodice a cenách jednotlivých sledovaných let. Do roku 1992 existoval ještě federální rozočet, který není do údajů zahrnut. Je uváděna hodnota rozočtu říjmů a výdajů latná ke konci období. V ročních údajích je uváděn konečný latný roční rozočet. Stav vkladů a ůjček domácností celkem Vklady a ůjčky domácností u rezidentských eněžních ústavů obsahují údaje (v národní a cizí měně) za sektor domácností, tj. za jednotlivé občany a drobné odnikatele nezasané v obchodním rejstříku. Zdrojem informací jsou údaje ČNB. Indexy cen výrobců Od ledna 29 jsou cenové indexy růmyslových výrobců a tržních služeb sestavovány, očítány a ublikovány v Klasifikaci rodukce CZ-CPA. Vyčerávající informace o nové klasifikaci jsou uvedeny na webových stránkách ČSÚ od odkazem htt://czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace Cenové indexy jsou očítány na základě cen za výběrové soubory rerezentantů do úhrnu omocí výočetního vzorce tyu Laseyres. Pro výočet se oužívají váhy základního období (t.j. roční struktura tržeb, výnosů aod.). I 1/ = 1 q q *1 1.q cena ve sledovaném období cena v základním období stálá váha hodnotový ukazatel základního období (tržby, výnosy aod.) Základem ublikovaných indexů o rovedené standardní revizi v roce 26 jsou růměrné ceny za rok 25. Stálou váhou indexů je roční struktura tržeb res. roční ojistné, roční výnosy za finanční služby aod. za rok 25. Ceny, které jsou ředmětem statistických zjišťování, jsou cenami řevážně realizačními, smluvními (bez vlastní sotřeby), určené výhradně ro tuzemský trh (ro odnikovou sféru). Zjišťované ceny jsou očištěny od daně z řidané hodnoty. Indexy cen růmyslových výrobců Ceny růmyslových výrobců jsou zjišťovány měsíčně na základě údajů z vybraných organizací (cca 1 2) za vybrané rerezentanty (cca 4 7). Vykazované ceny jsou ceny sjednané mezi dodavatelem a odběratelem v tuzemsku bez DPH a sotřební daně (bez nákladů na doravu k zákazníkovi a nákladů s ní sojených) fakturované za významnější obchodní říady. Z vykázaných cen se na stálých vahách očítá index cen růmyslových výrobců. Ten měří růměrný cenový vývoj všech růmyslových výrobků vyrobených a rodaných na domácím, českém trhu. Za růmyslové výrobky se ovažují výrobky vyrobené v odvětvích kategorií B až E odle Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE). V růběhu roku 28 došlo k řechodu z ůvodní Standardní klasifikace rodukce (SKP 23) na novou klasifikaci (CZ-CPA 28). Od ledna 29 jsou cenové indexy sestavovány, očítány a ublikovány v klasifikaci CZ-CPA. Přeočet cenových indexů za minulá období byl roveden až do roku 1991 včetně. Přeočet bal založen na řevodu odovídajících odílů stálých vah jednotlivých 4-místných tříd SKP do tříd nové klasifikace CZ-CPA. Bazickým obdobím ro výočet indexů cen růmyslových výrobců nadále zůstává rosinec 25 = 1 a z něj odvozený základ růměr roku 25 = 1. Váhové schéma je nadále založeno na struktuře tuzemských tržeb roku 25.

3 Růst (okles) cen růmyslových výrobců udává o kolik % se v dané měsíci zvýšila (snížila) růměrná cenová hladina těchto cen v orovnání s růměrnou cenovou hladinou ve stejném období ředchozího roku. Indexy cen tržních služeb Úhrnný index cen tržních služeb v odnikatelské sféře (tj. mezi odnikatelskými subjekty) je očítán v měsíční časové řadě od roku Od ledna 29 cenová šetření zahrnují vybrané služby obsažené v Klasifikaci rodukce (CZ-CPA 28) v oddílech: 49, 5, 51, 52, 53, 61, 62, 62, 63, 64, 65, 68, 69, 71, 73, 74, 77, 78, 8, 81 a 82. Výočet indexů je rováděn na stálých vahách odle vzorce Laseyresova. Stálou váhou úhrnného indexu je souhrn vah za jednotlivé okruhy služeb za rok 25. Stálými váhami jednotlivých indexů jsou tržby (výnosy) za rok 25. Základním cenovým obdobím je růměr roku 25. Celkem je zjišťováno omocí 18 měsíčních výkazů cca 15 stálých cenových rerezentantů od cca 6 resondentů. Jsou zjišťovány jak realizační, smluvní ceny (bez vlastní sotřeby), tak ceny dosud stanovené centrální cenovou regulací. Jedná se řevážně o ceny služeb, určených ro tuzemský trh. Ceny jsou bez daně z řidané hodnoty. Sotřebitelské ceny Vývoj indexů sotřebitelských cen (životních nákladů) se sleduje na sotřebních koších založených na souboru vybraných druhů zboží a služeb lacených obyvatelstvem. Za cenové rerezentanty byly vybrány takové výrobky a služby, které se významně odílejí na vydáních obyvatelstva a svým rozsahem okrývají celou sféru sotřeby. Celkový očet rerezentantů je cca 714. Váhy ve sotřebních koších ro výočet indexů sotřebitelských cen od roku 27 byly stanoveny na základě údajů o výdajích domácností odle výsledků statistiky rodinných účtů za rok 25, které byly korigovány na základě údajů statistiky národních účtů. Ceny jednotlivých druhů zboží a služeb jsou zjišťovány měsíčně, římo ve vybraných rodejnách a rovozovnách služeb (cca 9 ), racovníky statistických orgánů ve 35 vybraných okresech v celé ČR a hl.m. Praze. Výočet indexů sotřebitelských cen (životních nákladů) je rováděn na stálých vahách odle vzorce Laseyresova: I 1/ = 1 q q *1 1.q cena zboží (služby) ve sledovaném (běžném) období cena zboží (služby) v základním období stálá váha - výdaje domácností za zboží (službu) v základním období Od roku 21 došlo u cenových indexů ke změně ceny základního období z rosince 25 na rosinec 29. Vyočtené indexy jsou na všech úrovních sotřebního koše řetězeny k základu rok 25 = 1. K řevedení indexu k základu rosinec 29 = 1 do časové řady indexů k základu 25 = 1 se oužívá konstanta (index za rosinec 29 k základu rok 25 = 1). Index k základu rok 25 = 1 je vyočítán vynásobením konstanty indexem k základu rosinec 29 = 1. Tím je zajištěno okračování dosavadní časové řady indexů rok 25 = 1, ze které jsou očítány indexy k dalším základům (ředchozí měsíc = 1, stejné období ředchozího roku = 1 a index klouzavých růměrů za osledních 12 měsíců k růměru 12-ti ředcházejících měsíců). Peněžní říjmy a vydání domácností Údaje o říjmech a vydáních domácností byly získány z výsledků výběrového šetření statistiky rodinných účtů. Jednotkou výběru a zravodajskou jednotkou je domácnost, tzn. soubor osob solečně bydlících a solečně hosodařících. Výběr domácností (zravodajů) statistiky rodinných účtů se rovádí záměrným kvótním výběrem.

4 Do roku 25 byly výběrovými znaky sociální skuina domácnosti, (která se určovala odle sociální říslušnosti osoby stojící v čele domácnosti) a čistý eněžní říjem na osobu. Třetím výběrovým znakem byl očet nezaoatřených dětí (u domácností ekonomicky aktivních osob) nebo očet členů a ohlaví (u domácností důchodců bez aktivních členů). Od roku 26 je základním výběrovým znakem ekonomická aktivita a ostavení osoby v čele domácnosti. Domácnosti s ekonomicky aktivní osobou v čele se třídí odle jejího ostavení v zaměstnání, u domácností zaměstnanců i odle jejího vzdělání. Domácnosti s ekonomicky neaktivní osobou v čele se v dalším stuni člení v závislosti na tom, zda je některý z dalších členů domácnosti ekonomicky aktivní, ří. zda v čele domácnosti je důchodce. Pro 3 nejvýznamnější skuiny domácností se oužívají ještě další výběrová kritéria, a to: čistý eněžní říjem na 1 člena domácnosti a očet nezaoatřených dětí ro domácnosti zaměstnanců a domácnosti osob samostatně výdělečně činných. důchod na 1 člena domácnosti a očet členů (u jednočlenných domácností také ohlaví osoby) ro domácnosti důchodců bez ekonomicky aktivních členů. Výběrový znak velikost obce a druh domu se týká všech skuin domácností. Samostatné kvóty odle velikosti obce a druhu domu jsou ředesány ro výše uvedené nejvýznamnější skuiny domácností, zatímco zbývající skuiny se ro tento výběrový znak slučují do jedné kategorie. Publikované údaje (měsíční růměry v Kč na osobu): 1. Průměrná domácnost (do roku 25) res. domácnosti celkem (od roku 26) do roku 25 nebyly ve výběru zastoueny určité tyy domácností s nižší četností výskytu (nař. domácnosti nezaměstnaných, důchodců s ekonomicky aktivními členy aod.). Odhad růměrné domácnosti zravodajského souboru se získával řevážením odle sociálních skuin (na základě struktury domácností zjištěné v mikrocensu), které odstranilo disroorci v zastouení jednotlivých sociálních skuin v souboru. Od roku 26 výběr zahrnuje všechny tyy domácností zastouené v oulaci, řičemž je zredukován očet důchodců bez ekonomicky aktivních členů. Při zracování se tato disroorce eliminuje řevážením, takže odíl jednotlivých skuin domácností odovídá jejich skutečnému zastouení v oulaci. 2. Domácnosti zaměstnanců jsou domácnosti s osobou v čele v racovním nebo služebním oměru, která racuje na základě racovní smlouvy nebo na základě dohody (o racovní činnosti, o rovedení ráce). Zaměstnanci jsou i racující členové rodukčních družstev (včetně zemědělských), solečníci s.r.o. a komanditisté komanditních solečností, kteří ro solečnost vykonávají ráci na základě racovní smlouvy a obírají za ni odměnu, která je říjmem ze závislé činnosti. 3. Domácnosti důchodců bez ekonomicky aktivních členů jsou domácnosti s osobou v čele obírající jakýkoliv druh důchodu kromě sirotčího, která neracuje buď vůbec nebo má její racovní činnost ouze omezený rozsah (tzn. její roční říjmy z racovní činnosti neřesáhnou 12 tis. Kč); tato omezující odmínka latí i ro ostatní členy domácnosti. Definice oložek: Čisté eněžní říjmy a čistá eněžní vydání jsou celkové eněžní říjmy res. vydání, od kterých jsou odečteny částky na zdravotní a sociální ojištění a zálohy na daň z říjmů. Nezahrnují také vybrané úsory, řijaté bezhotovostní ůjčky, úvěry a výůjčky res. vklady, slacené bezhotovostní ůjčky, úvěry a ůjčky soukromým osobám. Čistý eněžní říjem je jedním z výběrových znaků, jeho vývoj je tak řirozeně doředu stanoven, a roto je ho nutno cháat jako dolňkovou informaci. Jednotlivé skuiny výdajů zahrnují: otraviny a nealkoholické náoje všechny druhy otravinářských výrobků a nealkoholických náojů zakouené ro sotřebu v domácnosti, alkoholické náoje, tabák všechny druhy alkoholických náojů (vč. míchaných a nealkoholického iva) zakouené ro sotřebu v domácnosti, tabák a tabákové výrobky, odívání, obuv oděvní materiály, osobní rádlo, letené svrchní ošacení, konfekce, sortovní a racovní oblečení, vč. oděvů zhotovených na zakázku, čištění, oravy a ůjčování oděvů; obuv všech druhů, vč. zakázkové, oravy a čištění obuvi,

5 bydlení nájemné, vodné a stočné, sběr evných odadů a ostatní komunální služby, dodávka tela a telé vody, elektřina, lyn, tuhá a kaalná aliva, výrobky a služby ro běžnou údržbu, oravy, rekonstrukce a výstavba domu a bytu, bytové vybavení, zařízení domácnosti vč. orav nábytek, bytové zařízení a dolňky, odlahové krytiny, bytový textil, ložní a stolní rádlo, domácí sotřebiče (chladničky, račky, soráky, vysavače aj.), nádobí, nářadí, nástroje a různé otřeby ro dům a zahradu, zboží a služby ro běžnou údržbu domácnosti (rací, čistící a úklidové rostředky, mytí oken, úklid, čištění koberců aj.), dorava a soje náku osobních doravních rostředků, rovoz osobních doravních rostředků (ohonné hmoty, oleje a rovozní nálně, náhradní díly, říslušenství a vybavení osobních doravních rostředků, oravy a údržba, ostatní služby týkající se osobních doravních rostředků, nař. nájemné za garáž nesouvisející s bydlením, arkování, zaůjčení auta, dálniční známka, autoškola aj.), všechny druhy veřejné osobní doravy a doravní služby, oštovní služby, náku telefonních řístrojů, říslušenství a karet, telefonické služby vč. služeb řenosu dat a informací, volný čas zařízení ro říjem, záznam a rerodukci obrazu a zvuku (televizory a videa, radioříjímače a magnetofony, CD řehrávače, fotoaaráty, očítače vč. software) a jejich oravy, média ro záznam zvuku a obrazu (gramofonové desky, videokazety, CD disky, magnetofonové ásky, filmy), výrobky a zařízení ro rekreaci a sort, hudební nástroje, hračky, sběratelské ředměty, květiny a otřeby ro jejich ěstování, domácí zvířata a otřeby ro jejich chov, veterinární služby, rekreační, kulturní a sortovní služby, olatky za rozhlas a televizi, noviny, knihy a aírenské zboží, rekreace s komlexními službami zahraniční a domácí, stravovací a ubytovací služby jídla (bez náojů) v restauracích aj. stravovacích zařízeních vč. doravních rostředků, svatební a jiné hostiny v odnicích veřejného stravování, dodávaná hotová jídla, jídla v závodních a školních jídelnách, stravování v mateřských školách; ubytování v hotelech, enzionech, turistických ubytovnách, kemech, v soukromí aj., nálň ostatních oložek je zřejmá z jejich názvu. Od roku 1999 se vydání domácností třídí odle klasifikace CZ-COICOP Klasifikace individuální sotřeby odle účelu. Ulatněním této klasifikace se změnil zůsob zatřiďování oložek, řičemž u některých sledovaných oložek se roti třídění oužívanému do r včetně odstatně změnila jejich vnitřní nálň. Aby bylo možné orovnávat údaje v časové řadě, bylo nutno nálň skuin vydání uravit, takže již řesně neodovídají ani dříve ublikovaným údajům ani klasifikaci COICOP. Zaměstnanci a mzdy Údaje se týkají zaměstnanců v evidenčním očtu ekonomických subjektů, který zahrnuje osoby v racovním, služebním nebo členském oměru (kde součástí členství je též racovní vztah) k zaměstnavateli (dále jen racovní oměr ). V údajích o očtu zaměstnanců a růměrných hrubých měsíčních mzdách nejsou zahrnuty osoby vykonávající veřejné funkce (nař. oslanci, senátoři, uvolnění členové zastuitelstev všech stuňů), soudci, ženy na mateřské dovolené, osoby na rodičovské dovolené (neracují-li současně v racovním oměru), učni, osoby racující ro firmu na základě dohod o racích konaných mimo racovní oměr, zaměstnanci ekonomických subjektů statisticky nesledovaných. Průměrná hrubá měsíční mzda ředstavuje odíl mezd bez ostatních osobních nákladů řiadající na jednoho zaměstnance evidenčního očtu za měsíc. Do mezd se zahrnují základní mzdy a laty, řílatky a dolatky ke mzdě nebo latu, odměny, náhrady mezd a latů, odměny za racovní ohotovost a jiné složky mzdy nebo latu, které byly v daném období zaměstnancům zúčtovány k výlatě. Nezahrnují se náhrady mzdy nebo latu o dobu rvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné racovní neschonosti (karantény) lacené zaměstnavatelem. Jedná se o hrubé mzdy, tj. řed snížením o ojistné na všeobecné zdravotní ojištění a sociální zabezečení, zálohové slátky daně z říjmů fyzických osob a další zákonné nebo se zaměstnancem dohodnuté srážky. Od 1. čtvrtletí 29 došlo ve statistice ráce a mezd ke změnám v metodice zjišťování a rezentaci výsledků. Mezi nejdůležitější změny v metodice atří: - údaje jsou zracovávány a ublikovány odle nové Klasifikace ekonomických činností CZ- NACE (národní verze NACE Rev.2), která nahradila dříve oužívanou klasifikaci OKEČ (národní verze NACE Rev.1.1),

6 - byly ulatněny nové metody odhadů nonresonse a nově zavedeny doodhady za nešetřenou část oulace, které vycházejí z administrativních zdrojů dat, - údaje o očtu zaměstnanců a růměrných mzdách jsou uvedeny v řeočtu na lně zaměstnané (dříve na fyzické osoby), za celé národní hosodářství. Průměrný evidenční očet zaměstnanců řeočtený je řeočtem růměrného evidenčního očtu zaměstnanců ve fyzických osobách odle délky jejich racovních úvazků na zaměstnavatelem stanovenou (lnou) racovní dobu. Průměrná hrubá měsíční mzda za celé národní hosodářství zahrnuje údaje za všechny zaměstnance. Je uvedena na řeočtené očty zaměstnanců, zohledňuje tak délku racovních úvazků zaměstnanců. Index nákladů ráce Index nákladů ráce je čtvrtletní ukazatel vývoje trhu ráce, který měří změnu hodinových nákladů ráce v aktuálním čtvrtletí k základnímu období (celý rok 28). Výočet vychází z existujících datových zdrojů: data o mzdách jsou řebírána ze čtvrtletního výkaznictví ČSÚ odhady za celé národní hosodářství; ostatní náklady ráce jsou konstruovány jako odhady ze struktury ročního šetření o úlných nákladech ráce; data za odracované hodiny jsou vyočtena omocí skutečně odracovaných hodin za týden ve čtvrtletí z Výběrového šetření racovních sil. Schéma výočtu LCI je legislativně uraveno nařízením Evroské Rady a Parlamentu č. 45/23 a dále nařízením Evroské komise č /23. Úlné náklady ráce jsou celkové náklady zaměstnavatele na získání a výchovu zaměstnanců, na odměňování za ráci a na zabezečení sociálních otřeb zaměstnanců. Zahrnují mzdy a laty (včetně náhrady mzdy za neodracovanou dobu), sociální náklady a výdaje (zákonné a dobrovolné), sociální ožitky, ersonální náklady a daně a dotace související se zaměstnáváním lidí. Nezaměstnanost Zdrojem dat o očtech neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech ráce je Ministerstvo ráce a sociálních věcí ČR. Míra registrované nezaměstnanosti je očítána jako odíl, kde do konce 2. čtvrtletí 24 je v čitateli očet neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech ráce k oslednímu dni sledovaného období a ve jmenovateli je racovní síla, tj. a) očet racovníků ve všech sektorech NH s jediným nebo hlavním zaměstnáním vč. žen na mateřské a další mateřské dovolené (z odnikového zjišťování) lus očet neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech ráce k oslednímu dni sledovaného období (do konce 1. čtvrtletí 1994), b) očet zaměstnaných z výběrového šetření racovních sil (klouzavý roční růměr) lus očet neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech ráce k oslednímu dni sledovaného období (od 2. čtvrtletí 1994 do konce roku 1996), c) očet zaměstnaných z výběrového šetření racovních sil lus očet neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech ráce (vše klouzavý roční růměr). Do zaměstnanosti se na rozdíl od ředchozích období nezaočítávají ženy na další mateřské dovolené (od 1. čtvrtletí 1997). Od 3. čtvrtletí 24 řistouilo Ministerstvo ráce a sociálních věcí k metodické změně sočívající v odlišném zahrnování některých skuin osob jak do čitatele, tak do jmenovatele. V čitateli je očet tzv. dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání vč. občanů ČR a občanů EU (EHP), jsou to evidovaní nezaměstnaní ke konci období, kteří mohou ihned nastouit do zaměstnání, a ve jmenovateli je racovní síla, tj. očet zaměstnaných z výběrového šetření racovních sil lus očet zaměstnaných občanů EU (EHP) lus očet racujících cizinců ze třetích zemí s latným ovolením k zaměstnání či živnostenským orávněním lus očet dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání (vše klouzavý roční růměr). Míra volných racovních míst Míra volných racovních míst se očítá jako odíl volných míst na celkovém očtu obsazených a volných míst. V souladu s dooručením Eurostatu je oužita metodika, která do celkového očtu volných míst nezahrnuje místa vznikající u firem či soukromníků, do té doby bez zaměstnanců. Počet volných míst je řebírán ze statistiky MPSV, očet obsazených míst je v odmínkách ČR definován

7 jako součet očtu zaměstnanců a členů rodukčních družstev s jediným a dalším zaměstnáním z výběrového šetření racovních sil. Vybrané ukazatele z VŠPS Veškeré údaje v časové řadě jsou v jednotné metodice odovídající latným definicím Eurostatu a dooručením ILO. Všechny údaje do roku 1997 včetně jsou z ročních období řeočítány na kalendářní čtvrtletí. Od roku 1998 se již údaje zjišťují v kalendářních čtvrtletích. Do očtu zaměstnaných v národním hosodářství nejsou zahrnuty ženy na další mateřské dovolené, res. osoby na rodičovské dovolené. Na druhé straně sem jsou zahrnuti říslušníci armády, tj. jak vojáci z ovolání, tak i vojáci v základní vojenské službě (osledně jmenovaní ouze do roku 24). Kategorie nezaměstnaných koresonduje s definicí ILO, tzn., že vedle osob slňujících tři standardní odmínky (osoba nemá zaměstnání, ochota nastouit do zaměstnání během 14 dnů, aktivní hledání ráce) ro zařazení mezi nezaměstnané zahrnuje i osoby, které si již ráci našly, ale nástu je stanoven do 3 měsíců od nalezení. Zahraniční obchod Zdrojem informací o zahraničním obchodu jsou data získávaná celními orgány. Od roku 24 zajišťuje jejich sběr a rvotní kontrolu Generální ředitelství cel, další zracování, kontrolu a následné zveřejnění dat rovádí Český statistický úřad. V souladu se závaznými ředisy EU je zjišťování údajů o vývozu a dovozu legislativně uraveno celním zákonem č. 13/1993 Sb., ve znění ozdějších ředisů, s latností od 1. května 24 vyhláškou Ministerstva financí ČR č. 199/24 Sb., ro obchod se třetími zeměmi, kterou se rovádějí některá ustanovení celního zákona a kterou se ruší některé vyhlášky uravující osvobození od dovozního cla a nereferenční ůvod zboží, ve znění ozdějších ředisů. Pravidla rovádění Intrastatu stanoví vyhláška č. 21/25 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a zůsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou reublikou a ostatními členskými státy Evroských solečenství, ve znění ozdějších ředisů (vyhlášky č. 563/26 Sb. a vyhlášky č. 393/28 Sb.) a zákon č. 235/24 Sb., o dani z řidané hodnoty, ve znění ozdějších ředisů. Statistika zahraničního obchodu je souhrnem vnitrounijního obchodu (tj. obchodu se členskými státy EU) a obchodu se státy mimo EU. Údaje o zboží, které je ředmětem obchodu mezi členskými státy Solečenství, ředává zravodajská jednotka celnímu úřadu na výkazu ro Intrastat s údaji o odeslání zboží nebo řijetí zboží. Údaje o vyváženém a dováženém zboží v rámci obchodu se státy mimo EU se uvádějí v celním rohlášení (Jednotný srávní doklad). Údaje za vývoz jsou sestavovány odle země určení, údaje za dovoz odle země ůvodu. Zůsob zřesňování dat zahraničního obchodu se v roce 21 změnil z dosud oužívaného čtvrtletního na měsíční. Při zveřejnění ředběžných dat referenčního měsíce se zároveň zřesní tři měsíce ředcházející. Registr ekonomických subjektů Tabulka o očtech jednotek v registru ekonomických subjektů je sestavena na základě údajů z registru ekonomických subjektů odle stavu registrace k říslušnému datu. Registr ekonomických subjektů eviduje rávnické osoby, organizační složky státu, které jsou účetní jednotky a dále fyzické osoby, které mají ostavení odnikatele. Ekonomický subjekt, který odle informací ze statistických zjišťování nebo z administrativních zdrojů vykazuje ekonomickou aktivitu, se ovažuje za statistickou jednotku tyu odnik (viz nařízení Rady č. 696/1993 a č. 177/28). Soukromí odnikatelé celkem zahrnují do konce roku 1991 fyzické osoby s ovolením k odnikání odle zákona č. 15/9 Sb., o soukromém odnikání občanů, od roku 1992 fyzické osoby s živnostenským orávněním a od 3. čtvrtletí 1991 i samostatně hosodařící rolníky, u kterých od do roběhla transformace na zemědělské odnikatele fyzické osoby. Do konce roku 29 obchodní solečnosti zahrnovaly veřejné obchodní solečnosti, solečnosti s ručením omezeným, komanditní solečnosti a akciové solečnosti. Od roku 21 k uvedeným solečnostem řibyly evroské solečnosti a evroská hosodářská zájmová sdružení.

8 Družstva zahrnují i družstevní odniky. Do očtu státních odniků nejsou zahrnuty státní odniky v likvidaci. Zemědělství Výroba hovězího a veřového masa vyjadřuje náku jatečných zvířat všemi orážkovými místy v ČR. Zahrnuje jak zvířata z tuzemských chovů tak dovezená zvířata, nezahrnuje zvířata z tuzemských chovů vyvezená do zahraničí. Výroba drůbežího masa je vyočtena z údajů o nákuu jatečné drůbeže, které jsou řebírány z resortního šetření Ministerstva zemědělství a řeočteny na jatečnou hmotnost. Náku mléka vyjadřuje náku syrového mléka mlékárnami, včetně syrového mléka následně vyvezeného do zahraničí, nezahrnuje náku mléka ze zahraničí. Údaje jsou řebírány z resortního šetření Ministerstva zemědělství. Od roku 23 (v souladu s harmonizací výkaznictví dle ožadavků EU) nejsou očetní stavy skotu a rasat sledovány ve 3. čtvrtletí. Průmysl Index růmyslové rodukce (IPP) měří vlastní výstu růmyslových odvětví i růmyslu celkem očištěný od cenových vlivů. Jedná se o základní ukazatel konjunkturální statistiky růmyslu. Při jeho výočtu se z větší částí vychází z tržeb za vlastní výrobky a služby řeceněné do stálých cen. V říadě vybraných odvětví (oddíly CZ-NACE 5, 6, 19, 35) charakterizují vývoj odvětví fyzické objemy rodukce výrobkových rerezentantů. Index je rimárně očítán jako měsíční bazický index, v současné době k růměrnému měsíci roku 25, a to na úrovni dvouciferného oddílu CZ-NACE. Při agregaci na vyšší úroveň se využívají váhy odvozené ze struktury řidané hodnoty v bazickém roce (agregace na úroveň sekcí, hlavních růmyslových seskuení a na růmysl celkem). Od bazických indexů jsou dále indexy meziroční a říadné kumulace v čase (čtvrtletní, ololetní, roční kumulace). V souladu s ředisy Eurostatu index růmyslové rodukce okrývá sekce CZ-NACE B, C, D (kromě skuiny 35.3). Dříve oužívaná klasifikace OKEČ (národní verze NACE Rev.1.1.) byla nahrazena novou klasifikaci ekonomických činnosti CZ-NACE (národní verze NACE Rev.2). Stavebnictví (htt:// Stavebními racemi se rozumí rovádění secializovaných i nesecializovaných stavebních činností. Patří sem ráce na novostavbách, oravách, rovádění nástaveb a řestaveb budov i inženýrských děl, výstavba refabrikovaných objektů na staveništi a staveb dočasného charakteru. Zahrnují se i montážní ráce stavebních konstrukcí a hodnota zabudovaného materiálu a konstrukcí. Jedná se o ráce uvedené v CZ-CPA od kódy 41, 42 a 43. Index je vyočten ze stálých cen roku 25. Bytová výstavba Bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou odle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení a mohou tomuto účelu sloužit jako samostatné bytové jednotky. Do očtu bytů se zaočítávají i samostatné okoje v žákovských domovech, vysokoškolských kolejích, domovech racujícího dorostu a okoje ve svobodárnách, které nejsou obhosodařovány obecními úřady. Byty zahájené jsou od roku 26 byty v těch domech, jejichž výstavba byla ve sledovaném období ovolena na základě vydaného stavebního ovolení, a od roku 27 na základě vydaného stavebního ovolení nebo stavebního ohlášení, a to bez ohledu na to, zda tyto byty byly ve sledovaném období dokončeny či nikoliv. Za dům je ro účely této definice ovažován rodinný dům, bytový dům, nástavba, vestavba nebo řístavba k oběma uvedeným domům, dům s ečovatelskou službou a domov enzion, nebytový objekt (služební byty zravidla mimo bytové objekty) a jakýkoliv nebytový rostor, jehož adatací vznikne nový byt. Byty dokončené jsou byty, na které ve smyslu zákona č. 183/26 Sb. (Stavební zákon), ve znění ozdějších ředisů, byl říslušným stavebním úřadem do konce sledovaného období odle 122 vystaven kolaudační souhlas. Stavební ovolení Stavebním ohlášením se rozumí ovolení jednoduchých staveb odle 14 odst. 2 ísmeno a) až d) zákona č. 183/26 Sb., o územním lánování a stavebním řádu (stavební zákon).

9 Stavební ovolení je stanovení závazných odmínek ro rovedení a užívání stavby ve smyslu 115 zákona č. 183/26 Sb., o územním lánování a stavebním řádu (stavební zákon). Počty stavebních ohlášení a stavebních ovolení stavební úřady sčítají a je na ně nahlíženo jako na stavby ovolené. Orientační hodnota staveb zahrnuje celkové náklady včetně technologie (v běžných cenách) vynaložené na říravu, realizaci a uvedení stavby do rovozu. Tržby v motoristickém segmentu, maloobchodě, ubytování, stravování a ohostinství Tržby v motoristickém segmentu, maloobchodě, ubytování, stravování a ohostinství celkové tržby bez DPH za zboží, vlastní výrobky a služby, zjišťované měsíčním šetřením na konstantním oli odniků. Publikovaný ukazatel je index těchto tržeb roti stejnému období ředchozího roku, a to za motoristický segment, maloobchod, ubytování, stravování a ohostinství; odle nové mezinárodní klasifikace činností (CZ-NACE Rev. 2) místo ůvodní (označované jako OKEČ, jinak CZ-NACE Rev. 1.1) se jedná o tyto oddíly: 45 tržby za obchod, údržbu a oravy motorových vozidel 47 tržby maloobchodu kromě motorových vozidel včetně maloobchodního rodeje ohonných hmot 55 tržby za ubytování 56 tržby za stravování a ohostinství Secifikace indexů tržeb odle odrobnějšího sortimentního členění: maloobchod kromě maloobchodního rodeje ohonných hmot CZ-NACE 47 bez 47.3 maloobchodní rodej ohonných hmot CZ-NACE 47.3 maloobchod s řevahou otravin v nesecializovaných rodejnách CZ-NACE maloobchod s otravinami ve secializovaných rodejnách CZ-NACE 47.2 maloobchod s neotravinářským zbožím CZ-NACE až 47.9 ubytování CZ-NACE 55 stravování a ohostinství CZ-NACE 56 Index v běžných cenách: stejné období ředchozího roku = 1 Index ve stálých cenách: stejné období ředchozího roku = 1 Revize (ro deflaci oužit cenový index k růměru roku 25) Se zracováním únorových dat je rováděna revize lednových dat. V říadě otřeby se rovádějí revize dat se zracováním rvního měsíce, který následuje o ublikování čtvrtletních dat, nař. se zracováním dubnových dat se revidují data za leden až březen. Definitivní údaje budou ublikovány o zracování všech měsíců sledovaného roku, nejozději v červnu následujícího roku. Dorava Ukazatel Přerava věcí vyjadřuje skutečnou hmotnost nákladu v tunách řeraveného na základě smlouvy o řeravě věcí. Ukazatel Vnitrostátní řerava nakládka i vykládka řeravovaných věcí v tunách se uskutečnila na území České reubliky. Ukazatel Přeravené osoby vyjadřuje očet osob řeravených veřejnou autobusovou / železniční doravou v daném období. Do ukazatele nejsou zahrnuty osoby řeravené MHD. Návštěvnost v hromadných ubytovacích zařízeních Údaje o návštěvnosti v hromadných ubytovacích zařízeních vycházejí z ravidelného šetření organizovaného ČSÚ. Do roku 22 (včetně) byla hromadná ubytovací zařízení do šetření zahrnována na základě náhodného 3 % výběru z Registru ubytovacích zařízení. Byla stanovena

10 měsíční výkaznická ovinnost ro resondenty a výsledky byly zveřejňovány čtvrtletně. Od roku 23 jsou do šetření zahrnuta všechna hromadná ubytovací zařízení lošně. Šetření je rozděleno na měsíční šetření, do kterého jsou zahrnuty vybrané jednotky, a čtvrtletní šetření obsahující zbylá hromadná ubytovací zařízení. Údaje o návštěvnosti jsou souhrnem zracovaných dat za ředložené dotazníky a za statisticky doočtená data ubytovacích zařízení, od kterých nebyl vylněný dotazník získán. V září 27 rovedl ČSÚ revizi dat za období 2 26 v souvislosti se změnou územního členění ve smyslu Zákona č. 387/24 Sb., o změnách hranic krajů. Při této říležitosti došlo rovněž k zětné oravě údajů. Revize se dotkla dat za jednotlivé kraje nikoli údajů za ČR celkem. Hromadné ubytovací zařízení zařízení s minimálně ěti okoji nebo deseti lůžky, sloužící ro účely cestovního ruchu, tj. oskytující řechodné ubytování hostům (včetně dětí) za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské éče, služební cesty, školení, kursu, kongresu, symosia, obytu dětí ve škole v řírodě, v letních a zimních táborech aod. Počet hostů host v ubytovacím zařízení je každá osoba (nezahrnuje se ersonál a majitelé ubytovacího zařízení, kteří v ubytovacím zařízení bydlí), která oužila služeb zařízení k řechodnému ubytování včetně dětí. Host může oužít služeb ubytovacího zařízení z důvodu dovolené, zájezdu, lázeňské éče, služební cesty, školení, kursu, kongresu, symosia, obytu dětí ve škole v řírodě, v letních a zimních táborech aod. V rekreačních zařízeních a školících střediscích odniku (odborových svazů) se hostem rozumí každá osoba, která oužila zařízení k řechodnému ubytování z výše vyjmenovaných důvodů, ať se jedná o vlastní zaměstnance odniku, jejich rodinné říslušníky nebo osoby k odnikům cizí. V léčebných lázních se hostem rozumí každá osoba, která odstouí lázeňskou léčbu bez ohledu na zůsob hrazení léčení, komlexnost léčby aod. Mezi hosty se nezaočítávají osoby, které využívají služeb ubytovacího zařízení k řechodnému ubytování za účelem zaměstnání, či řádného studia (okud doba jeho trvání řekročí 1 rok). Počet řenocování celkový očet řenocování (strávených nocí) hostů ubytovaných v ubytovacích zařízeních ve sledovaném období. Indexy tržeb bez DPH ve vybraných službách Indexy tržeb slouží ro analýzy krátkodobého vývoje a možné redikce budoucího vývoje v jednotlivých odvětvích. Zdrojem dat je měsíční statistické zjišťování SP 1-12 s řílohami. Měsíčně jsou sledovány celkové tržby bez DPH za zboží, vlastní výrobky a služby. Publikovaný ukazatel je index těchto tržeb roti stejnému období ředchozího roku za sekce L, M a N odle Klasifikace ekonomických činností CZ NACE. Výše uvedené sekce zahrnují následující oddíly činností: Sekce L Činnosti v oblasti nemovitostí oddíl 68 Činnosti v oblasti nemovitostí Sekce M Profesní, vědecké a technické činnosti oddíl 69 oddíl 7 oddíl 71 oddíl 73 oddíl 74 Právní a účetnické činnosti Činnosti vedení odniků; oradenství v oblasti řízení Architektonické a inženýrské činnosti; technické zkoušky a analýzy Reklama a růzkum trhu Sekce N Administrativní a odůrné činnosti oddíl 77 oddíl 78 oddíl 79 oddíl 8 oddíl 81 oddíl 82 Ostatní rofesní, vědecké a technické činnosti Činnosti v oblasti ronájmu a oerativního leasingu Činnosti související se zaměstnáním Činnosti cestovních agentur, kanceláří a jiné rezervační a související činnosti Bezečnostní a átrací činnosti Činnosti související se stavbami a úravou krajiny Administrativní, kancelářské a jiné odůrné činnosti ro odnikání V rámci sekce M nejsou sledovány oddíly 72 Výzkum a vývoj a 75 veterinární činnosti, sekce N neobsahuje skuinu 813 činnosti sojené s úravou krajiny.

11 Sociální dávky a sociální výomoci, řísěvky na sociální zabezečení Na základě dooručení zahraniční mise Eurostatu v červnu 27 dochází ke změně v ojetí obsahu sociálních řísěvků a sociálních dávek. Do sociálních dávek (D.62) ro domácnosti jsou od roku 24 imutovány i rostředky na zdravotní ojištění za osoby za něž je látcem stát (děti, studenti, důchodci aod.). Výše uvedeného řísěvku je ak vykázána jako výdaj domácností (S.14) na zdravotní ojištění a jako říjem zdravotních ojišťoven (S.1314) v rámci D.61. Tato druhá imutace vylývá z otřeb vyrovnání vztahu k sociálním dávkám. V souvislosti s tím byly z hodnoty transferů uvnitř sektoru vládních institucí (D.73) tyto latby státu mezi ústředními vládními institucemi (S.1311) a fondy sociálního zabezečení (S.1314) vyloučeny. Změna v ojetí sociálních řísěvků a dávek v časové řadě od roku 1995 bude rovedena až ři revizi národních účtů. Sociální dávky a sociální výomoci vylacené domácnostem jsou běžné, ravidelné i neravidelné, eněžní i naturální latby (transfery) občanům z fondů sociálního zabezečení, včetně dávek z rozočtů ústředních orgánů ro tzv. necivilní složky a dávek ze zahraničí. Dále se sem zahrnují latby z důchodového řiojištění od ojišťoven (na základě rávních nároků), dobrovolné odory od zaměstnavatelů, vlády a od soukromých neziskových organizací, které oskytují služby obyvatelstvu. Sociální dávky a výomoci se rozdělují na : Dávky důchodového ojištění, které zahrnují starobní, invalidní, sirotčí a jiné důchody (včetně důchodů z řiojištění). Dávky nemocenského ojištění zahrnují nemocenské, odoru ři ošetřování člena rodiny, eněžitou omoc v mateřství, vyrovnávací řísěvek v těhotenství a mateřství a dávky nemocenského ojištění jinde nezařazené. Nezahrnuje náhrady mezd v době nemoci oskytované zaměstnavatelem. Dávky v nezaměstnanosti. Podoru v nezaměstnanosti obírá uchazeč o zaměstnání, registrovaný u úřadu ráce, zravidla o dobu šesti měsíců. Po ulynutí této doby je uchazeč o zaměstnání hmotně zabezečen odle ředisů o sociálním zabezečení. Dávky státní sociální odory zahrnují řídavek na dítě, sociální řílatek, orodné, rodičovský řísěvek, zaoatřovací řísěvek a dávky ěstounské éče. Ostatní dávky a výomoci jiné než naturální a imutovaný státní řísěvek na zdravotní ojištění za osoby za něž je látcem stát zahrnují dále dávky vylácené obecními úřady, tj. rováděné v rámci jejich rogramů sociální éče o staré občany, rodinu a oulaci. Patří sem také sociální dávky oskytované mimo vládní rogramy sociálního zabezečení, tj. sociální odory od zaměstnavatele (nař. náhrady mezd v době nemoci oskytované zaměstnavatelem nebo odory ze sociálního fondu), zvláštní dávky říslušníků ozbrojených sborů z ovolání, dávky a odškodnění válečným veteránům a erzekuovaným osobám a ostatní dávky sociálního zabezečení jinde nezařazené. Naturální sociální dávky zahrnují ředevším hodnotu výkonů zdravotních zařízení ve výši uhrazené zdravotními ojišťovnami (96 až 98 % naturálních dávek), dávky státní sociální odory oskytované na bydlení a ohřebné a ředevším věcné dávky oskytované v rámci rogramů ro osoby zdravotně ostižené a éče o staré občany. Přísěvky na sociální zabezečení za sektor domácností obsahují všechny (ovinné i dobrovolné) latby hrazené římo nebo zrostředkovaně těm, kdo oskytují sociální dávky, tj. fondy sociálního zabezečení (vč. fondu nezaměstnanosti), zdravotní ojišťovny a enzijní fondy. Jsou uvedeny od roku jejich zákonného zavedení. Sociální řísěvky zaměstnavatelů zahrnují zákonné sociální ojištění (na zajištění enzí, nemocenského, včetně řísěvku do fondu nezaměstnanosti), zdravotní a zákonné ojištění škod ři racovních úrazech nebo nemoci z ovolání. Dobrovolné sociální řísěvky obsahují řísěvky zaměstnavatelů na enzijní řiojištění, dobrovolné řísěvky na zdravotní a životní ojištění. Platby těchto řísěvků vytvářejí nárok občana na sociální dávky a na zabezečení lékařské éče ve rosěch ojištěnce nebo uživatele náhrady (nař. nároky rodinných říslušníků nebo dědiců ři úmrtí ojištěné osoby). Plátcem řísěvků jsou zaměstnavatelé, kteří latí ojistné za své zaměstnance, zaměstnanci (formou srážky ze mzdy), samolátci (tj. osoby samostatně výdělečně činné a jiné osoby, které se účastní daného systému ojištění) a stát.