Domácí násilí: přirozený jev? *

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Domácí násilí: přirozený jev? *"

Transkript

1 Domácí násilí: přirozený jev? * K postojům české společnosti k problematice domácího násilí SIMONA VYMĚTALOVÁ ** Sociologický ústav AV ČR, Praha Domestic Violence: A Natural Phenomenon? Abstract: The paper introduces the phenomenon of domestic violence, which is quite a new topic in Czech sociology. The author uses data collected from the sociological research 1999 Safety Risks which was accomplished in May One part of this research was devoted to the subject of violence in the family. The theoretical part of the article deals with some specific phenomena of the general problem in question, including certain myths closely associated with it. The family with its original structure and character as a specific place of conflict is also discussed. An analysis of the attitudes and tolerance of Czech society towards violent forms of behaviour between partners as well as towards the physical punishment of children represents the key part of the article. In both cases (violent behaviour between partners and the physical punishment of children) the author uses factor analysis to define three main lines of violent behaviour. The factor scores then form a basis for the multivariate analysis to make the best possible picture of attitude differences within several social groups, particularly between men and women, and contrasts due to different levels of education. Significant variances from both of these viewpoints have been discovered and are discussed. The last part of the paper is devoted to analysing and specifying the main external distress factors that play a very important role within the developments of violent forms of behaviour in the family. Sociologický časopis, 2001, Vol. 37 (No. 1: ) O domácím násilí 1 se v české společnosti (zatím) příliš nemluví. Jde přitom o problém, který vždy existoval a neoficiální statistiky napovídají, že frekvence projevů domácího násilí se pravděpodobně zvyšuje [Gelles a Straus 1988: 107]; 2 dá se tak předpokládat, že toto téma ze soudobé společnosti jen tak nezmizí. Zatímco zejména v americké sociologii je násilí v rodině věnována poměrně velká pozornost [srv. např. Ardovini-Brooker a Caringella-MacDonald 2000, Baba 2000, Kingsnorth a MacIntosh 2000, Onyeozili 2000, Worden a Carlson 2000], u nás se vědci nemluvě o laické veřejnosti danému problému stále spíše vyhýbají. Není těžké odhadnout příčiny tohoto nezájmu či nechuti, v lepším případě zkresleného vnímání celé problematiky ve smyslu buď popírajícím ( něco takového není možné ), nebo odsuzujícím ( to se mi nemůže stát ). Jde totiž o velmi specifickou oblast života společnosti. Specifickou rozhodně ve smyslu vysoké * ) Stať prezentuje část výsledků výzkumu Bezpečnostní rizika 1999 (grant MV ČR 1998/2000/ 001). ** ) Veškerou korespondenci posílejte na adresu: Mgr. Simona Vymětalová, Sociologický ústav AV ČR, Jilská 1, Praha 1, tel. (02) , fax (02) , 1 ) Tímto pojmem označujeme všechny projevy fyzického, psychického a sexuálního násilí páchaného mezi jednotlivými členy rodiny, v naprosté většině páchaného muži vůči ženám (manželkám, družkám, partnerkám) a částečně i vůči dětem, rodičům a prarodičům. 2 ) Viz též Bílý kruh bezpečí. 103

2 Sociologický časopis, XXXVII, (1/2001) míry intimity zkoumaných jevů, citlivosti tématu, ale možná ještě více ve smyslu existence silných předsudků velké části společnosti vedoucích až k mytologizaci celé oblasti. K tomu určitě přispívá i nejasná terminologie, existence různých definic, což logicky vede k zamlžování celého problému a k projekcím, které každý jednotlivec do problému různým způsobem vnáší. V první části stati se pokusíme objasnit, jak se tyto mýty (často nevědomě) vyznávané nejen širokou veřejností, ale mnohdy i některými odborníky v sociálních vědách, zhruba projevují a jak zasahují do společenského vědomí v této specifické oblasti. Ve druhé části se zaměříme na analýzu postojů české veřejnosti k některým projevům domácího násilí. Referenční rámec výzkumu domácího násilí V květnu roku 1999 provedla agentura UNIVERSITAS v rámci grantu Ministerstva vnitra ČR průzkum Bezpečnostní rizika 1999, který se v hlavní části týkal bezpečnostní situace v České republice, problematiky trestných činů, kriminality a násilí. Část tohoto průzkumu a dále přiložená samostatná anketa přitom byly speciálně věnovány zjištění hlavních trendů a souvislostí v problematice domácího násilí. Cílem anketního šetření a dílčí části průzkumu Bezpečnostní rizika 1999 bylo postižení základních souvislostí na poli domácího násilí. Samostatná anketa týkající se specifického tématu domácího násilí byla přiložena ke standardizovanému dotazníku a probíhala tak paralelně s průzkumem Bezpečnostní rizika 1999 ( Rizika 1999 ), který byl realizován metodou standardizovaných rozhovorů v květnu 1999 na celém území České republiky. Dotázáno bylo celkem respondentů starších 14 let (od 15 let včetně), přičemž použité kvóty (věk, pohlaví, vzdělání, ekonomická aktivita) zajistily reprezentativitu výběrového souboru. V případě ankety respondenti sami vyplňovali zhruba 25 otázek na odděleném listu, výsledky anketního šetření jsou zpracovávány samostatně. Z celkového počtu původně oslovených respondentů (1 361) se ankety zúčastnilo 900, tzn. celková návratnost činí 66 %. Ačkoli anketní soubor respondentů nezajišťuje plnou reprezentativitu výsledků, představuje bázi pro velmi solidní odhady některých trendů. Následující tabulky ukazují odhad četnosti výskytu některých forem násilného chování mezi partnery, jak ze strany oběti, tak ze strany agresora. Na základě výsledků šetření tak lze odhadnout, že s alespoň některou ze zmiňovaných forem fyzických útoků má v České republice zkušenost přibližně třetina obyvatel, přičemž ženy se stávaly obětí násilných útoků častěji než muži. 3 Vedle toho celkem 13,4 % žen a necelých 5 % mužů přímo odpovědělo, že byli v průběhu svého života fyzicky napadeni svým (současným či bývalým) partnerem či partnerkou. 3 ) I když přesnou míru viktimizace manželským partnerem či druhem nelze nikdy přesně zjistit, tyto odhady jsou srovnatelné, i když zpravidla vyšší, i s výsledky průzkumů v některých dalších státech. Např. ve výzkumu Statistics Canada s 1999 General Social Survey on Victimization, který proběhl v roce 1999 v Kanadě, 28,5 % žen a 21,9 % mužů uvedlo, že mají zkušenost s fyzickým násilím ze strany manžela či partnera [Johnson a Bunge 2000]. Ve Velké Británii v roce 1999 ( The British Crime Survey ) to bylo 26 % žen a 17,3 % mužů [Mirrlees-Black 1999] a v USA ve stejném roce ( The 1996 National Violence Against Women Survey ) 21 % žen a 7,3 % mužů [Tjaden a Thoennes 2000]. 104

3 Simona Vymětalová: Domácí násilí: přirozený jev? Do výzkumu byly zahrnuty rovněž položky týkající se psychických forem vydírání: asi 18 % žen uvedlo zkušenost se záměrným a systematickým odepíráním finančních prostředků na domácnost, vydírání ve formě hrozeb rozvodem či rozchodem se týkalo 20 % dotázaných žen. Se soustavným srážením sebedůvěry nebo slovním ponižováním se ze strany otce setkalo 43 % mužů a 34 % žen, ze strany manžela či partnera (resp. manželky či partnerky) 22 % mužů a 25 % žen. Zajímavé výsledky přináší i část šetření věnovaná zkušenostem s fyzickými tresty a s fyzickými útoky ze strany blízkých rodinných příslušníků. Ukázalo se, že tělesné tresty patří v české společnosti mezi běžné prostředky výchovy. Např. celých 75 % mužů a 68 % žen se běžně setkávalo s lehčími formami fyzických trestů, jakou je facka či pohlavek. I těžší trest, jako je výprask předmětem, však zažilo celých 72 % mužů a 56 % žen. Zajímavým výsledkem je rovněž skutečnost, že celkem 17,2 % mužů a 13,4 % žen uvedlo, že byli alespoň jednou fyzicky napadeni vlastním otcem. Podrobná analýza výsledků ve formě Závěrečné zprávy byla předána na MV ČR spolu s dalšími výstupy grantu a je též k dispozici u autorky článku. Tabulka 1. Podíl dotázaných, kteří se stali obětí, resp. pachateli daného druhu násilí oběti pachatelé muži ženy muži ženy abs. % abs. % abs. % abs. % facka 69 16, , , ,3 házení předmětů 61 14,7 39 8,0 27 6, ,6 tahání za oděv 30 7,2 42 8,6 24 5,8 22 4,5 tahání za vlasy 11 2,7 18 3,7 7 1,7 9 1,9 prudké strčení, smýkání, sražení 25 6, ,1 28 6,8 16 3,3 škrcení 10 2,4 13 2,7 5 1,2 6 1,2 škrábání, kroucení rukou 20 4,8 18 3,7 3 0,7 18 3,7 udeření rukou 28 6,8 48 9,9 25 6,0 23 4,7 udeření nějakým předmětem 16 3,9 12 2,5 7 1,7 14 2,9 sexuální obtěžování, osahávání 12 2,9 29 6,0 14 3,4 3 0,6 vynucený sexuální styk 14 3,4 33 6,8 9 2,2 3 0,6 jiná forma násilí 9 2,2 13 2,7 8 1,9 8 1,6 celkem napadení , , , ,2 celkem mužů/žen Mýty Jak společnost vnímá jevy charakterizované jako domácí násilí? Budeme-li uvažovat v obecné rovině, můžeme definovat několik charakteristických mýtů v oblasti postojů k domácímu násilí, tak jak je popsal R. Gelles [Gelles a Straus 1988]. Na tomto místě shrňme pouze to podstatné: Lidé často přeceňují nebo naopak podceňují rozsah domácího násilí. V USA v 60. letech, kdy se těmto problémům začala věnovat značná pozornost, 4 došlo k téměř epide- 4 ) V roce 1962 vyšel v Journal of the American Medical Association článek Battered Child Syndrome, jehož autorem byl Dr. C. Henry Kempe a který podle většiny odborníků představuje roz- 105

4 Sociologický časopis, XXXVII, (1/2001) mickému nárůstu jak odborných, tak zejména populárních článků a komentářů na toto téma, což zapříčinilo obecný pocit velké části populace, že násilí je všudypřítomné a že existuje v každé druhé rodině. 5 K tomu přispěly (jak již bylo řečeno) kromě jiného nejasné definice, takže veřejnost byla a stále je zahlcena množstvím naprosto různorodých odhadů rozsahu násilných činů lišících se v řádech tisíců ovšem vycházejících z různých definic jevů a užívajících různou metodiku. Na druhé straně mnozí vidí v domácím násilí silný aspekt výlučnosti: týká se pouze marginální části populace (viz dále). Násilí v rodině se děje podle modelu útočník je psychotická osobnost, je nemocný, popř. není normální, oběť je naproti tomu bezbranná a nevinná. Tento stereotyp velmi podporují média, zaměřující se na největší senzace, na nejtěžší případy domácího násilí. Lidé pak snadno dojdou k pocitu tohle mohl udělat pouze nemocný člověk. Následně pak vnímají problém jako něco, co se jich netýká, co se nemůže stát běžnému občanu, ale pouze lidem divným, nemocným. Velmi rozšířeným mýtem je představa, že násilí se děje pouze v rodinách sociálně exkludovaných, žijících na okraji společnosti. Znovu se zde projevuje snaha o popření v zájmu vlastní bezpečnosti: chtění vidět tyto jevy jako něco, co se v běžné rodině stát nemůže. S tím velmi úzce souvisí i další mýtus spočívající v přesvědčení, že reálnými původci domácích násilných činů jsou drogy nebo alkohol. Ti, kdo věří v tento druh vysvětlení, často argumentují tím, že alkohol odbourává zábrany, nutí jedince chovat se asociálně a činí ho nezodpovědným za své jednání. S mýtem sociální izolovanosti rodin, ve kterých se odehrává domácí násilí, se pojí představa, že cyklus násilí je fatální: kdo byl v dětství či mládí zneužíván či týrán, bude se nevyhnutelně chovat stejně vzhledem ke svým dětem. Konečně, velmi nebezpečným mýtem je přesvědčení, že ženám jakožto obětem domácích útoků se násilné chování v podstatě líbí (jinak by násilníka opustily), nebo že si ho zaslouží (svým chováním partnera provokují, jinak by se nemohl chovat tak hrubě). Není naším úkolem zde demonstrovat, proč a v čem zejména jsou tyto mýty mylné: to udělal již zmíněný R. Gelles na základě rozsáhlých výzkumů [Gelles a Straus 1988]. Pokusme se na tomto místě spíše o určení skutečností, které ke vzniku těchto postojů mohly vést, pomáhaly jim rozvíjet se a přetrvávat do dnešních dnů. Rodina: dějiště konfliktů Rodina představuje pro dnešního člověka jednu z mála jistot. Její narušení či narušování v podobě násilných incidentů mezi jednotlivými členy vyvolává pocity ohrožení a strachu ze sociálního chaosu. Společnost toužící po určitém sociálním řádu vidí v násilných činech spáchaných v rámci tak intimního a základního společenství, jakým je rodina, porušení identity a hlavně předvídatelnosti sociálního světa [podrobněji Gelles a Harrop 1989]. Tento fakt také stojí za příčinou častých snah toto násilí skrýt či potlačit je, a to jak objektivně (před zraky veřejnosti ), tak subjektivně (před sebou samým). Případná intervence ze strany jak neformálních struktur (sousedé, známí, přátelé, ale i členové širší hodující zlom ve vnímání problematiky zneužívání dětí a násilí na dětech odbornou i laickou veřejností. 5 ) Zneužívání dětí bylo označeno jako pátá nejčastější příčina úmrtí malých dětí, podrobněji viz [Straus a Gelles 1986]. 106

5 Simona Vymětalová: Domácí násilí: přirozený jev? rodiny), tak oficiální (policie, sociální pracovníci) je těmito faktory velmi ztěžována, což je také příčinou všeobecné neochoty se do jevů tohoto typu vměšovat východiskem z vlastních pochybností pak bývá stanovisko v podobě to je soukromá rodinná záležitost. Na druhé straně rodina jakožto specifické společenství již svým charakterem vznik násilí a následně i jeho praktikování snadno umožňuje. Značný stupeň intimity vztahů, vysoce soukromý charakter rodinného prostředí, nerovnoměrné rozložení moci a statusu mezi jednotlivými členy to vše napomáhá vzniku, rozvoji a často i dlouhodobému přetrvávání (bez vědomí i zásahů veřejnosti ) násilného chování v rámci rodinných vztahů. Pomyslné náklady ve smyslu toho, co svým chováním útočník riskuje ztratit, jsou přitom alespoň zdánlivě ve srovnání s okamžitým ziskem velmi nízké: rychlé uvolnění napětí či stresu, získání respektu, moci, posílení sebedůvěry a sebeuznání to vše představuje relativně snadno získané atributy vlastního sebehodnocení. 6 Je nutné zmínit v této souvislosti ještě jednu věc týkající se přijímání násilí obecně. Dá se totiž říci, že v souladu s historickými tradicemi i naše soudobá euro-americká civilizace prvky násilí ve svých kulturních vzorcích i v socializaci jedince toleruje, často přímo podporuje. Násilí, či užití fyzické síly je i v současnosti součástí norem, je chápáno jako způsob řešení interpersonálních problémů [Gelles 1998: 197]. Fyzický střet mezi dvěma muži v podobě protokolárního souboje (dříve) nebo rvačky (dnes) je i v posledních letech společensky uznávaným způsobem řešení sporů [Gelles a Straus 1988: 114]. Na konci 60. let byl v USA proveden celonárodní výzkum týkající se postojů ke kriminalitě jako takové, včetně domácího násilí ( Commision on the Causes and Prevention of Violence ). Mezi zjištěnými výsledky byly i následující: čtvrtina dospělých mužů a šest z deseti dospělých žen si dokázalo představit okolnosti, ve kterých by považovali, že je v pořádku uhodit svého manžela či manželku, 86 % dotázaných odpovědělo, že mladí lidé potřebují tvrdou disciplínu, sedm z deseti respondentů bylo toho názoru, že pro dobrý vývoj mladých chlapců jsou pěstní rvačky v přiměřeném množství důležité. K vysoké toleranci společenského vědomí vůči násilnému chování (včetně domácího násilí) bezesporu přispívají i média (zejména TV, film, video) stačí se podívat na oblíbené filmové hrdiny dětí a mládeže (většinou hojně užívající svých pěstí v tom mírnějším případě v boji za práva slabších). Při analýze postojů k domácímu násilí je třeba si uvědomit všechny výše zmíněné souvislosti. Přítomný společensko-kulturní kontext totiž v rozhodující míře tyto názorové orientace utváří, modifikuje či přímo determinuje. Postoje k násilí mezi partnery I když se domácí násilí mezi partnery do zájmu veřejnosti dostalo o poznání později než násilí vůči dětem, v současnosti představuje jedno z velkých témat moderní společnosti a je řešeno jak z pozice sociologické, psychologické, tak z hlediska legislativního. Postoje společnosti však v mnohém zůstávají zakořeněny v tradičním vnímání rodiny, partnerských vztahů a zejména manželských či partnerských rolí. Je na místě zde zmínit, že ve 6 ) Tzv. Exchange Theory : násilí je aplikováno, pokud zisk či odměna přesahuje náklady. Nejvýznamnější odměnou je zde získání moci či sociální kontroly [Gelles 1998: 197]. 107

6 Sociologický časopis, XXXVII, (1/2001) výrazné většině případů se jedná o násilí směrované ze strany manžela/partnera ke své manželce/partnerce. 7 Tabulka 2. Považovali byste následující formy chování manželů nebo partnerů vůči sobě navzájem za opravdové a nepřípustné násilí? (v %) ano, vždy záleží na situaci asi ne neodpověděl muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy facka 39,8 48,9 49,1 42,6 10,9 8,2 0,1 0,3 škrcení 90,0 93,9 5,7 3,1 4,2 2,8 0,1 0,1 strkání, smýkání 64,2 72,3 29,0 22,8 6,6 4,8 0,1 0,1 bolestivé sevření paže, ruky 56,0 63,6 35,9 31,3 7,9 4,9 0,1 0,1 udeření rukou 71,4 79,7 23,1 17,0 5,4 3,1 0,1 0,1 udeření nějakým předmětem 85,5 90,6 10,2 6,6 1,0 2,7 0,3 0,1 tahání za oděv 38,5 45,3 44,3 41,0 16,9 13,6 0,3 0,1 tahání za vlasy 76,2 81,8 17,2 13,9 6,4 4,2 0,1 0,1 házení předmětů 64,1 67,8 26,2 24,9 9,6 7,0 0,1 0,3 bití 91,9 95,8 3,7 1,5 4,2 2,5 0,1 0,1 sexuální obtěžování 71,6 79,4 19,9 15,8 7,9 4,5 0,6 0,3 vynucení sexuálního styku 86,1 92,8 8,2 3,6 5,2 3,1 0,4 0,4 odepírání sexuálního styku 35,5 34,1 37,6 39,2 26,3 26,4 0,6 0,3 psychický nátlak, ponižování 68,6 80,6 23,5 15,4 7,6 3,9 0,3 0,1 Zdroj: Rizika Obecně lze konstatovat, že česká společnost je ve svých postojích k různým podobám domácího násilí mezi partnery dosti tolerantní. Ačkoli většina vnímá analyzované projevy chování (viz tabulku 2) jako násilné, u každé položky existuje větší nebo menší, ovšem nezanedbatelná skupina těch, kteří je za násilí nepovažují nebo jen v určitých situacích. Je přitom zajímavé, že ačkoli ženy obecně považují uvedené formy chování za méně přirozené (přisuzovaly jim častěji násilný charakter) než muži, i u nich vždy existuje jistý podíl těch, které uvedenou formu chování jako násilí nevnímají a to s vědomím, že je převážně namířeno právě proti ženské části populace. Jako nejtěžší formy násilných projevů jsou obecně vnímány bití, škrcení, vynucení sexuálního styku, jako nejmírnější tahání za oděv a facka. Při analýze postojů podle pohlaví přitom narazíme na určité zajímavé tendence: postoje mužů se ukázaly být velmi výrazně směrovány ke zlehčování zmíněných druhů násilného chování (relativně častěji odpovídali variantou záleží na situaci a asi ne ). Zatímco např. facku považuje cca 49 % žen vždy za násilné chování, u mužů je to pouze necelých 40 %, strkání, smýkání vnímá 72 % žen vždy jako násilí oproti 64 % mužů. I vynucení sexuálního styku které násilný charakter evokuje již svým pojmenováním nepovažuje cca 5 % mužů za násilí a 8 % mužů odpovědělo, že záleží na situaci. U žen byly tyto podíly nižší, ale za zmínku přesto stojí fakt, že z celkového počtu 671 žen jich 21 nevnímá vy- 7 ) V 95 % případů; ženy mají cca 10krát vyšší pravděpodobnost stát se obětí domácího násilí ze strany partnera než muži [Gelles 1998: 185]. Ženy také bývají několikanásobně častěji než muži vystaveny riziku těžkých forem fyzických a sexuálních napadení a zranění (bití, škrcení, vyhrožování zbraní, znásilnění). Rovněž psychické důsledky domácího násilí jsou u žen vážnější (vyšší sklon k depresím, nízkému sebehodnocení, pocitům úzkosti, sebeobviňování apod.) [Johnson a Bunge 2000, Cascardi a O Leary 1992]. 108

7 Simona Vymětalová: Domácí násilí: přirozený jev? nucení sexuálního styku jako násilí a podle 24 jen podle situace. Tyto výsledky poukazují na poměrně vysokou toleranci českých občanů vůči projevům domácímu násilí mezi partnery s tím, že tato názorová tolerance zasahuje a to ne nezanedbatelnou měrou i nejčastější (potenciální) oběti totiž ženy: manželky a partnerky. Zajímavou pozici mezi analyzovanými druhy násilného chování má násilí psychické, které jakožto specifický druh nátlaku, 8 zpravidla doprovázejícího fyzické útoky [Gelles a Harrop 1989: 406], výrazně odděluje názory mužské a ženské části populace. Psychický nátlak, ponižování se totiž stal nejvíce diferencující položkou mezi postoji mužů a žen: za násilí je považuje více než 80 % žen oproti pouze 69 % mužů. Výrazně diferencujícím faktorem v postojích české veřejnosti k formám (potenciálního) násilí mezi partnery je stupeň dosaženého vzdělání. Ukázalo se, že spolu s klesajícím vzděláním roste tolerance k jednotlivým podobám napadení. Tato tendence se objevila u obou pohlaví, u mužů však daleko výrazněji. Kombinovaný efekt vlivu dvou proměnných, v našem případě pohlaví a vzdělání, na utváření postojových orientací umožňuje dobře vizualizovat multivariační analýza na základě průměrů faktorových skórů. Pomocí faktorové analýzy lze jednotlivé položky ve formě podob násilného chování mezi partnery (na základě přisouzení míry násilnosti tři úrovně, viz tabulku 2) seskupit do tří faktorů, viz tabulku 3. Tabulka 3. Faktorové zátěže pro jednotlivé podoby napadení mezi partnery, rotované řešení faktor 1 faktor 2 faktor 3 bití 0, škrcení 0, , sexuální zneužití 0, , úder předmětem 0, , tahání za oděv 0, , facka 0, sevření paže 0, , strkání 0, , házení předmětů 0, , tahání za vlasy 0, , úder rukou 0, , odpírání sexu 0, , sexuální obtěžování 0, ,64923 psychický nátlak 0, , Poznámka: Analýza hlavních komponent, rotace Varimax s Kaiserovou normalizací. Uvedeny jsou jen faktorové zátěže větší než 0,25. Jednotlivé položky sytí tři faktory podle následujícího schématu: 1. faktor: těžší formy napadení (bití, škrcení, sexuální zneužití, úder předmětem); 2. faktor: lehčí formy napadení (tahání za oděv, facka, sevření paže, strkání, házení předmětů); 8 ) Velkým otazníkem stále zůstávají zejména metodologické nástroje sloužící k zachycení rozsahu psychického násilí a rovněž nejasná operacionalizace pojmu [Gelles 1998: 187]. 109

8 Sociologický časopis, XXXVII, (1/2001) 3. faktor: psychické násilí (odepírání sexu, psychický nátlak). Poznámka: Tyto tři faktory rozhodně nepředstavují tři na sebe navazující úrovně míry násilnosti z hlediska vážnosti napadení. Každý faktor je svým obsahem specifický. Položky tahání za vlasy a úder rukou sytí první i druhý faktor, sexuální obtěžování první i třetí faktor tyto indikátory se tak pohybují na rozhraní vždy dvou linií představujících různé podoby násilného chování mezi partnery. Tabulka 4. Napadení mezi partnery: průměrné faktorové skóry podle pohlaví a vzdělání respondenta faktor 1 faktor 2 faktor 3 Muži základní vzdělání 0, , ,19901 vyučení 0, , , maturita -0,0594 0, , vysokoškolské 0, , ,10965 Muži celkem 0, , , Ženy základní vzdělání 0, , , vyučení 0, , ,15439 maturita -0, , ,04292 vysokoškolské -0, , , Ženy celkem -0, , ,05051 Celkem -0, , , Multivariační analýza ANOVA (viz obrázek 1) pak na základě průměrů faktorových skórů umožňuje opticky zachytit postojové diference české veřejnosti podle vybraných socio-demografických charakteristik. Zde jsme se zaměřili na vzdělání jednotlivce. Multivariační analýza potvrdila odlišné vnímání mužů a žen v problematice násilí mezi partnery. V postojové struktuře je pozice žen (až na výjimky, jak se zmíníme dále) obecně blíže k nižší toleranci všech tří druhů napadení. Jasně se vydělují muži se základním vzděláním: jako poměrně svébytná kategorie vyjadřují výrazně nejvíce liberální postoje ke všem třem druhům násilí, a také se svými postoji nejzřetelněji oddělují od ostatních vzdělanostních skupin. 9 Rozčlenění indikátorů do tří základních skupin umožnilo odhalit některé skryté aspekty celé problematiky: je zajímavé, že zmíněnou linii ve směru čím vyšší vzdělání jednotlivce, tím nižší jeho tolerance k násilným útokům znatelně narušuje postavení zejména vysokoškolsky vzdělaných osob: Muži s vysokoškolským vzděláním jsou sice v rámci mužské části nejméně tolerantní k psychickým a lehčím formám napadení, ale co se týče těžších forem, pohybují se okolo průměru. 9 ) Např. udeření partnera předmětem považuje vždy za násilí 88 % mužů vysokoškoláků, ale jen 65,5 % mužů se základním vzděláním, u facky je to 54,2 % oproti 20,7 %, u sexuálního obtěžování 73,5 % oproti 50 %. 110

9 Simona Vymětalová: Domácí násilí: přirozený jev? Ženy s vysokoškolským vzděláním jsou relativně nejméně tolerantní k těžším i lehčím formám útoků, u psychických forem násilí je však jejich pozice srovnatelná s mužským průměrem. Obrázek 1. Postoje k násilí mezi partnery vzdělání 0,5 0,4 muži -ZŠ 0,3 0,2 Lehké 0,1 0-0,1 muži-vyuč. muži-celk. mužimat. ženy-zš ženy-vyuč. ženy-celk. ženy-mat. -0,2 ženy-vš muži-vš -0,3-0,4-0,2 0 0,2 0,4 0,6 0,8 1 Těžké Poznámky: Osy představují faktory tolerance k těžším (osa x, první faktor), lehčím (osa y, druhý faktor) a psychickým (velikost bubliny, třetí faktor) formám napadení. Bubliny představují jednotlivé skupiny dotazovaných a jejich umístění v postojové struktuře: znázorňují průměrné faktorové skóry pro jednotlivé faktory za konkrétní skupinu jedinců. Čím vyšší jsou hodnoty faktorových skórů, tím více jsou zobrazené skupiny respondentů tolerantní k daným druhům napadení. Bílá barva bublin představuje záporné hodnoty průměrného faktorového skóru. Tučně ohraničené bubliny prezentují postoje mužů a žen celkem, tzn. za všechny vzdělanostní skupiny. Zjištěné výsledky naznačují odlišné vnímání modelových situací spojených s domácím násilím mezi partnery u osob s různým stupněm dosaženého vzdělání. Osoby s nižším vzděláním deklarují ve větší míře přirozenost daných forem chování a ve srovnání s těmi, kdo mají vyšší vzdělání, v nich nevidí tak často násilný prvek. Rozčlenění forem násilného chování do tří základních linií poskytuje hlubší vhled do celé problematiky a naznačuje nejen zajímavé, na první pohled nepostižitelné aspekty, ale i bázi pro navázání dalšího zkoumání postojových orientací. Velmi zajímavé výsledky ukazují zmiňované postoje k domácímu násilí mezi partnery v porovnání s názory na to, zda by dotazovaní byli někdy schopni fyzického napadení svého partnera/ky. 111

10 Sociologický časopis, XXXVII, (1/2001) Tabulka 5. Myslíte si, že byste byl/a někdy schopen/-na fyzického napadení svého manžela/ky, popř. partnera/ky? (v %) muži ženy ne, nikdy 47,8 43,2 možná, ve výjimečných případech 19,3 22,8 někdy asi ano 1,9 2,5 už se mi to stalo 29,0 30,2 neodpověděl 1,9 1,2 N Zdroj: Anketa Zdá se, jakoby společnost byla rozdělena na dvě části jedna tuto možnost kategoricky či téměř kategoricky odmítá, druhá říká, že už se to stalo. Dotázaných, kteří uvedli, že fyzicky napadli svého manžela/ku, popř. partnera/ku, přitom byla téměř třetina a je zajímavé, že struktura odpovědí u mužů a žen je zde téměř shodná. Vezmeme-li v úvahu na jedné straně podstatné rozdíly mezi postoji mužů a žen v přisuzované míře násilnosti domácích útoků a na straně druhé téměř shodné rozložení odpovědí u obou pohlaví v tabulce 6, mohou nás v této souvislosti napadnout dvě skutečnosti. Muži v porovnání s ženami mají subjektivní hranici fyzického napadení posunutou a běžné potyčky do projevů fyzického násilí nezahrnují což by také úzce souviselo s jejich obecně vyšší tolerancí k násilným formám chování mezi partnery. Nebo je možné, že ačkoli v obecném smyslu nepovažovali muži dané druhy napadení za násilné tak často jako ženy, bráno adresně ( schopen napadení svého partnera/ky ), jejich postoje se zmírnily. V každém případě je zajímavé, že odlišné vnímání různých forem násilného chování u mužů a žen ve smyslu větší tolerance násilí ze strany mužů se projevilo pouze v jejich obecných postojích (obecně: chování mezi partnery ) pokud byla vzata do úvahy konkrétní nebo i potenciální osoba (manželka nebo partnerka), postoje mužů od postojů žen nijak výrazně neodlišovaly. Struktura připouštěných důvodů vedoucích k fyzickému násilí směrovanému k partnerovi/partnerce tvoří další z přístupů k analýze postojů k domácímu násilí. Nejčastějším důvodem vedoucím k fyzickému útoku na partnera/ku, které dotazovaní připouštěli, jsou důvody spojené se sebeobranou ( partner začne s agresí jako první ). Dalšími poměrně frekventovanými důvody byly dlouhodobá krize páru a nevěra partnera/ky. Ženy ještě poměrně často uváděly i slovní útoky ze strany partnera a nevhodné chování partnera. Všechny tyto důvody připouštějí ženy častěji než muži, největší rozdíl v odpovědích mezi oběma pohlavími však je v případě obranných důvodů ( partner začne s agresí jako první ). Tato skutečnost stojí za podrobnější zmínku: ženy se domnívají, a to daleko častěji než muži, že jejich potenciální fyzický útok na svého partnera by byl s největší pravděpodobností zapříčiněn jeho agresí. Je přitom zajímavé, že tyto představy do značné míry korespondují s realitou: jak již bylo řečeno, výrazná většina fyzických napadení ze strany manželek/partnerek je skutečně její obrannou reakcí. I ve srovnání s muži vysoký podíl žen, které považují slovní útoky ze strany partnera za možnou příčinu agrese, je zajímavě propojen s realitou : psychický nátlak je totiž daleko častější ze strany mužů-partnerů a právě toto slovní ponižování je velmi často důvodem k agresi obranného typu. 112

11 Simona Vymětalová: Domácí násilí: přirozený jev? Nemalý podíl žen i mužů připouští jako důvod fyzického napadení partnera/ky rovněž podráždění, stres a vliv alkoholu, drog. O stresových faktorech jakožto častých katalyzátorech napětí a domácích útoků mezi partnery se ještě zmíníme. Již zde je však vidět, jak významnou úlohu tyto jevy hrají v postojích a představách lidí, v soudobé společnosti a jejích kulturních vzorcích. Tabulka 6. Pokud alespoň trochu připouštíte, že byste byl/a schopen/-na fyzického napadení manžela/ky, partnera/ky, dovedete si představit důvod, který by k tomu mohl vést? (v %) připouští nepřipouští netýká se neodpověděl muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy nevhodné chování partnera/ky 16,4 21,8 48,8 47,1 12,3 11,1 22,5 20,0 nevěra partnera/ky 26,8 27,4 37,9 41,2 12,1 11,3 23,2 20,2 slovní útoky ze strany partnera/ky 18,4 27,4 48,1 40,9 11,1 11,1 22,5 20,6 dlouhodobá krize páru 23,4 30,5 42,0 37,2 11,6 11,9 22,9 20,4 nesplněné úkoly 1,9 1,4 63,5 66,9 11,4 10,7 23,2 21,0 podráždění, stres (např. ze zaměstnání) 11,6 10,7 53,9 58,4 11,6 10,3 22,9 20,6 vliv alkoholu, drog 14,3 14,0 49,8 50,8 12,6 14,6 23,4 20,6 partner začne s agresí jako první 29,0 41,6 37,7 27,8 11,1 10,9 22,2 19,8 nemusí být žádný důvod 1,0 1,2 64,3 66,3 11,1 11,3 23,7 21,2 Zdroj: Anketa Výchova dětí: postoje k fyzickým trestům Analýza postojů k tělesným trestům dětí přináší do zkoumané problematiky další úhel pohledu. Tělesné tresty jsou v našich podmínkách natolik běžnou součástí výchovy, že nad jejich existencí a potenciálním včleněním do výchovných praktik se obecné názorové vědomí nepozastavuje, ani tyto otázky nijak neřeší. Je na místě zde uvést, že v roce % Američanů odpovědělo, že fyzické tresty jsou správnou a přirozenou součástí výchovy dětí a dospívajících [Gelles a Strauss 1988: 163]. Právě z toho důvodu je však zajímavé podívat se na tyto postoje důkladněji. V naší analýze jsme vyčlenili různé podoby fyzického trestání dětí a zkoumali jsme, jak je česká společnost ve svém základu vnímá a jaký jim přisuzuje charakter. Můžeme předpokládat, že konkrétní postoje k jednotlivým formám trestů vyjádřené jedním ze tří výroků ( je to násilí, jen když je to častěji, není to násilí ) u dané osoby do značné míry korelují s vnímáním typu trestu jako takového jeho pozitivního (jedinec ho spíše neodmítá) či naopak negativního (jedinec ho spíše odmítá) účinku, míry přirozenosti či normálnosti. Je jasné, že distribuce postojů k daným formám trestů odráží zejména stupeň jejich obecné závažnosti či tvrdosti. Je však zajímavé, že i u těch trestů, které jsou svou povahou poměrně tvrdé ( odpírání jídla, tahání za vlasy, výprask, bolestivé sevření ), určitá poměrně velká skupina respondentů volila variantu není to násilí, přičemž častěji to byli muži než ženy. Lze usoudit, že postoje patrné části českých občanů i k těžším formám tělesných trestů jsou spíše příznivé společnost jim ve svém základu nepřisuzuje násilný charakter a s velkou pravděpodobností jsou vnímány jako víceméně přirozená součást výchovy. 113

12 Sociologický časopis, XXXVII, (1/2001) Tabulka 7. Uveďte, prosím, které z následujících podob trestání dětí považujete za násilí? (v %) jen když je to je to násilí častěji není to násilí neodpověděl muži ženy muži ženy muži ženy muži ženy naplácání rukou přes zadek 4,0 4,9 27,2 30,3 68,3 64,5 0,4 0,3 pohlavek 7,5 7,9 37,0 39,9 55,1 52,0 0,4 0,1 facka 40,0 42,0 44,9 49,2 14,5 8,6 0,6 0,1 bití rukou (kromě hlavy) 47,0 49,5 44,2 44,7 8,2 5,2 0,6 0,6 výprask nějakým předmětem (rákoska, řemen ) 41,8 50,2 46,1 42,3 11,4 7,3 0,7 0,1 klečení v koutě 27,5 34,1 33,4 35,8 38,5 29,5 0,6 0,6 bolestivé sevření paže, krku, jiné části těla 62,0 70,6 28,4 24,6 8,7 4,6 0,9 0,1 tahání za vlasy 66,2 68,3 25,3 26,2 7,9 5,2 0,6 0,3 zamykání v místnosti 51,8 64,1 29,8 23,5 17,8 12,1 0,6 0,3 zákaz vycházení-domácí vězení 14,1 14,0 38,5 43,2 47,0 42,5 0,4 0,3 zakazování televize 8,1 6,9 23,8 24,1 67,5 68,9 0,6 0,1 odpírání zájmů, zálib či volného času za trest 17,7 20,6 36,2 37,4 45,6 41,9 0,6 0,1 odpírání jídla za trest 65,1 67,2 23,7 24,7 10,3 7,9 0,9 0,1 Zdroj: Rizika Přisouzení násilného charakteru jednotlivým trestům se dosti výrazně liší u mužů a u žen. Obecně se dá říci, že muži se častěji než ženy ve svých postojích projevují jako ti, kdo zmíněné podoby trestání dětí vnímají jako více přirozené. U většiny ze všech zmíněných forem trestů vnímaly ženy daný trest jako násilí ve srovnání s muži relativně častěji. 10 Největší rozdíly v názorech mezi muži a ženami jsme zjistili v případech klečení v koutě, zamykání v místnosti, výprask předmětem, facka, bolestivé sevření zejména tyto formy trestů vnímají muži jako viditelně méně násilné než ženy. Stejně jako v případě násilí mezi partnery se postoje k fyzickým trestům a vnímání jejich charakteru významně diferencují rovněž podle stupně dosaženého vzdělání: u většiny podob trestů, vyjma nejlehčích forem, spolu se stoupajícím vzděláním klesá tolerance k jejich užívání. Tyto tendence jsou zřetelné u obou pohlaví a nejvíce u vážnějších či méně obvyklých forem trestů: zamykání v místnosti, odepírání jídla za trest, odepírání zájmů, bolestivé sevření. 11 Divergenci postojů podle stupně dosaženého vzdělání lze stejně jako v případě napadení v rámci partnerských dvojic demonstrovat pomocí analýzy variance. Zmiňované formy trestů lze podle jim přisouzené míry násilnosti (tři úrovně viz tabulku 8) na základě faktorové analýzy seskupit do tří hlavních skupin. 10 ) Zatímco 14,5 % mužů nepovažuje facku za násilí, ten samý názor má jen 8,6 % žen. 11 ) Např. zamykání v místnosti považuje za násilí 46,6 % mužů se základním vzděláním, ale již 65,1 % mužů vysokoškoláků, u odepírání jídla je trend ještě výraznější za násilí jej každý druhý muž se základním vzděláním oproti cca 73 % vysokoškoláků. 114

13 Simona Vymětalová: Domácí násilí: přirozený jev? Tabulka 8. Faktorové zátěže pro jednotlivé podoby napadení, rotované řešení faktor 1 faktor 2 faktor 3 zákaz televize 0, zákaz vycházení 0, odepírání zájmů 0, klečení 0, , , pohlavek 0, naplácání 0,76983 facka 0, , výprask 0, , údery jinam 0, , tahání za vlasy 0, sevření části těla 0,74174 zamykání v místnosti 0, , odepírání jídla 0, , Poznámka: Analýza hlavních komponent, rotace Varimax s Kaiserovou normalizací. Uvedeny jsou jen faktorové zátěže větší než 0,25. Jednotlivé položky sytí tři faktory podle následujícího schématu: 1. faktor: psychické tresty (zákaz TV, zákaz vycházení, odepírání zájmu, klečení); 2. faktor: tělesné tresty (pohlavek, naplácání, facka, výprask); 3. faktor: těžší tresty (tahání za vlasy, sevření části těla). Poznámka: Stejně jako v případě napadení mezi partnery, ani zde nepředstavují tyto tři faktory stupnici vážnosti trestů, avšak jsou každý o sobě specifickým vyjádřením charakteristik určitého typu. Položky zamykání v místnosti a odepírání jídla sytí první i třetí faktor, údery jinam než do hlavy druhý i třetí faktor. Tyto formy trestů tak jednoznačně nespadají ani do jedné ze skupin tato skutečnost a jejich orientace vzhledem ke třem základním liniím jsou však neméně zajímavé. Multivariační analýza umožňuje opticky znázornit postojové diference podle vzdělání a pohlaví jednotlivce (obrázek 2). Tabulka 9. Postoje k trestání dětí průměrné faktorové skóry podle pohlaví a vzdělání respondenta faktor 1 faktor 2 faktor 3 muži ženy muži ženy muži ženy základní vzdělání -0, , , , , , vyučení 0, , , , , , maturita -0, , , , ,0334-0,1844 vysokoškolské -0, , , , , ,34828 celkem muži 0, , ,09226 celkem ženy -0,0213-0, ,09924 Celkem 0, , ,

14 Sociologický časopis, XXXVII, (1/2001) Obrázek 2. Postoje k trestání dětí vzdělání 0,4 0,3 muži-zš 0,2 0,1 Tělesné 0 muži-mat. muži-celk. ženy-zš muži-vyuč. ženy-mat. ženy-celk. -0,1 muži-vš ženy-vyuč. -0,2 ženy-vš -0,3-0,25-0,2-0,15-0,1-0,05 0 0,05 0,1 0,15 0,2 0,25 0,3 Psychické Poznámky: Osy představují faktory tolerance k psychickým (osa x, první faktor), tělesným (osa y, druhý faktor) a těžším (velikost bubliny, třetí faktor) formám trestů. Bubliny představují jednotlivé skupiny dotazovaných a jejich umístění v postojové struktuře: znázorňují průměrné faktorové skóry pro jednotlivé faktory za konkrétní skupinu jedinců. Čím vyšší jsou hodnoty faktorových skórů, tím více jsou zobrazené skupiny respondentů tolerantní k daným skupinám trestů. Bílá barva bublin představuje záporné hodnoty průměrného faktorového skóru. Tučně ohraničené bubliny prezentují postoje mužů a žen celkem, tzn. za všechny vzdělanostní skupiny. Vcelku jednoznačná souvislost mezi stupněm dosaženého vzdělání a postojovými orientacemi ke třem hlavním druhům trestů je patrná u žen: obecně nejvíce tolerantní k dané problematice jsou ženy se základním vzděláním, zatímco na druhý konec spektra se řadí ženy vysokoškolačky. U mužů je tato základní tendence dosti narušena: Zejména muži se základním vzděláním představují poměrně svébytnou skupinu: ve svých postojích nejvíce ze všech skupin odmítají (považují je za nejvíce násilné ) tresty na psychické bázi, zatímco k lehčím i těžším formám fyzických trestů jsou relativně nejvíce tolerantní. Jejich pozice se výrazně odlišuje od postavení žen se základním vzděláním. Výrazně nejlépe přijímají psychické tresty muži, kteří jsou vyučeni, a to jak v rámci mužské populace, tak ve srovnání s ženami všech vzdělanostních kategorií. Muži s vysokoškolským vzděláním jsou sice relativně málo tolerantní k těžkým i tělesným trestům, v případě postojů k psychických formám jsou však tolerantnější než muži s maturitním vzděláním. 116

15 Simona Vymětalová: Domácí násilí: přirozený jev? V této souvislosti je zajímavá zejména výrazně odlišná pozice mužů se základním vzděláním a vyučených, která se týká především postojů k psychickým formám trestů. V této otázce přisouzení násilného charakteru psychickým formám trestů se nejméně vzdělaní muži velmi blíží postavení žen vysokoškolaček, dokonce je ve smyslu nižší tolerance o něco předstihují. Divergence postojů podle vzdělání obecně signalizuje, že spolu se zvyšujícím se vzděláním zpravidla stoupá schopnost reflektovat danou problematiku a uvědomovat si její složitost. Dá se předpokládat, že vzdělanější lidé o celé oblasti více přemýšlejí a lépe si uvědomují její různé aspekty: průvodní jevy i možné důsledky, které s sebou přináší. Jak však ukázala hlubší analýza, tato na první pohled přímá souvislost má mnoho dílčích aspektů, které do obecného schématu příliš nezapadají. V tomto smyslu problematickou kategorii přitom tvoří hlavně mužská část populace, jejíž postoje se výrazně častěji než u žen odchylují od vytyčené tendence. Stresové faktory jakožto katalyzátory agrese Jak již bylo řečeno, rodina je institucí s vysokým stupněm intimity. Právě tato intimita však na druhé straně přispívá k eskalaci konfliktů a agrese. Tytéž charakteristiky, které dělají rodinu intimním společenstvím vzájemně nejbližších lidí, zároveň často nastolují konfliktní prostředí: dlouhý čas, který tráví členové rodiny pohromadě, značný rozsah interakcí, podrobná znalost sociální biografie ostatních členů rodiny, jejich povahových vlastností ( silné a slabé stránky) to vše představuje potenciální explozi konfliktu. V rodině se navíc neustále odehrává spousta rozhodovacích procesů (od běžných každodenních až po důležitá životní rozhodnutí), které mohou členy rodiny zatěžovat rizikem možné prohry a touhou po dosažení lepšího postavení, větší autority v rámci rodinných vztahů. Vyšší či menší odpovědnost za ostatní členy rodiny a závazek je sociálně, kulturně či eticky ovlivňovat (zodpovědnost za socializaci potomků), věková nevyrovnanost jednotlivých členů rodiny (děti vs. rodiče, popř. prarodiče) a existence partnerské dyády jakožto řídící a rozhodovací jednotky v rodině (jeden muž a jedna žena dělící se společně o pravomoci, povinnosti a odpovědnost) 12 to vše implikuje vysoce specifický charakter rodinných vztahů, nepodobný jakékoli jiné sociální instituci. Navíc, sociální role, odpovědnost a povinnosti jsou primárně odvozovány z pohlaví a věku daného jedince a ačkoli se některé teorie kloní v této souvislosti k biologickému determinismu 13 [Gelles a Harrop 1989], není pochyb, že věková a genderová podmíněnost rodinných rolí je do značné míry produktem sociální organizace. Je zřejmé, že charakter rodinného uspořádání implikuje snadný vznik stresového prostředí. Někdy je tento stres přirozenou součástí vývoje a patří k jednotlivým rodinným etapám (narození dítěte, dospívání potomků, nemoc, stáří, smrt), někdy je přinášen zvenčí v podobě ztráty zaměstnání, potíží se školním prospěchem, šikany, rozporů na pracovišti apod. Členové rodiny přitom stále očekávají od ostatních blízkých rodinných příslušníků v zásadě podporující chování ve smyslu lásky a porozumění a pokud tyto 12 ) Srv. s odlišným případem manažera řídícího firmu. 13 ) Sociobiologické teorie se pokoušejí vysvětlit domácí násilí na základě genetických podmíněností: děti, které nejsou vlastními potomky svých rodičů, jsou ve větším nebezpečí, že budou týrány nebo usmrceny než děti vlastní. Násilí mezi partnery je pak vysvětlováno snahou mužů o kontrolu sexuality jejich partnerek snahou o snížení rizika nevěry, a tím o zvýšení pravděpodobnosti narození vlastního potomka [Smuts 1992]. 117

16 Sociologický časopis, XXXVII, (1/2001) potřeby nejsou uspokojeny, hladina stresu, se kterou se rodina musí vypořádat, se může za koexistence vnějšího stresového faktoru rapidně zvýšit [viz Dobash a Dobash 1979, Dobash et al. 1992]. Tytéž faktory mohou nejen přispět ke zvýšení stresu v rodině, ale mohou také zapříčinit to, že stres přeroste v násilné chování vůči (některým) členům rodiny. Z toho implicitně vyplývá, že ne pouze psychické individuální atributy (např. nadměrná agresivita či naopak zvýšená submisivita) jsou příčinami vzniku domácího násilí ale struktura moderní společnosti a její vlivy vznik tohoto násilí umožňuje a v jistém smyslu podporuje [Gelles a Straus 1988: 81]. 14 Jaký je profil rodiny, ve které se odehrává domácí násilí? Dřívější studie se zaměřovaly především na individuální osobnostní charakteristiky daného jedince [Gelles 1980]. Agresoři byli popisováni jako sadomasochističtí jedinci s nízkým stupněm sebeovládání, egocentrici, hypersenzitivní, narcistní atd. Později vědci akcentovali spíše sociální a sociálně psychologické faktory, jako je příjem, vzdělání, věk, míra stresu a sociální izolace [Gelles 1980]. Někteří badatelé kladou značný důraz rovněž na předchozí zkušenosti s domácím násilím. Tyto rozdílné přístupy nevedou vždy ke shodným výsledkům ale existuje fakt, na kterém se shodují všichni badatelé bez výjimky: jevy domácího násilí, jejich vznik a rozvoj, jsou svázány s množstvím rizikových faktorů, ze kterých je však žádný nevysvětluje jednoznačně a jako samostatně působící ať již jde o psychotickou osobnost jedince, dřívější zkušenost s násilím, sociálně-ekonomickou situaci rodiny či stresové faktory. Pokusme se nyní jmenovat důležité sociální rizikové faktory přispívající (ačkoli jej, jak již bylo řečeno, nedeterminují) ke vzniku násilných vzorců chování v rámci rodiny: ztráta zaměstnání nebo déletrvající nezaměstnanost jednoho nebo obou z rodičů (partnerů), nepříznivá finanční situace rodiny, obavy ze zhoršení ekonomické situace rodiny, hrozící chudoba; 14 ) V této souvislosti nelze nepřipomenout tzv. Strain theory v kriminologii, jejímiž klasiky jsou již Merton, Cohen či Ohlin [viz Agnew 1991, srv. též Cohen 1965, Merton 1938]. Podle ní disjunkce mezi aspiracemi (resp. očekáváními) dosáhnout určitých cílů (spojených s prestiží a celkovým socio-ekonomickým statusem) a aktuálními výsledky či reálnou situací, která těmto aspiracím neodpovídá, způsobuje bázi pro sklon k delikvenci. Jedinci jsou silně motivováni snížit zmíněný rozpor a frustraci (dlouhotrvající a silné emoce, jako jsou hněv, nespokojenost, zklamání, smutek), kterou způsobuje, přičemž jednou z možností, jak toho dosáhnout, je právě delikventní chování. Psychologická literatura a literatura týkající se stresu a stresových faktorů však uvádí, že zmíněný strain zahrnuje více než jen snahu o dosažení aspirovaných či očekávaných cílů: zahrnuje rovněž situace, kdy jedinec utrpí ztrátu tzv. pozitivně hodnocených stimulů, jako je např. smrt blízké osoby, vážná nemoc, rozchod s partnerem, rozvod rodičů, vyloučení ze školy apod., nebo naopak a to je zde důležité dostane se do kontaktu s negativními či škodlivými stimuly. Těmito negativními podněty mohou být např. nevhodné zacházení ze strany rodičů, zanedbání péče, různé formy viktimizace, ale i fyzické tresty, špatné vztahy s rodiči či s vrstevníky, špatný prospěch ve škole, urážky, posměch (řadí se sem rovněž ekologické faktory, jako je nadměrný hluk, horko, přelidněný prostor aj.). Jelikož tyto stimuly jsou jedním ze zdrojů strainu, v současné době se zkoumá především jejich vliv na kriminalitu mladistvých. Poslední studie přitom naznačují existenci kauzálního vlivu těchto negativních stimulů na vznik delikventního chování (spíše než v obráceném směru) [Agnew 1996: 155]. 118

17 Simona Vymětalová: Domácí násilí: přirozený jev? inkonzistence sociálního statusu (většinou nesoulad mezi vysokým stupněm dosaženého vzdělání a zaměstnáním s nízkou prestiží či špatným finančním ohodnocením), zpravidla týká-li se muže-manžela (zvyšuje jeho frustraci); 15 dětská zkušenost s domácím násilím, ať již vlastní, nebo prostřednictvím pozorování násilného chování v rodině. Přitom výzkumy ukazují, že pozorování násilných útoků mezi vlastními rodiči má při vzniku a rozvoji domácího násilí v dospělosti větší váhu než vlastní přímá zkušenost s násilím [Gelles a Straus 1988: 91]. Pokud dítě má přímou či nepřímou zkušenost s násilím v rodině, je velká pravděpodobnost, že jej zařadí do přípustných a morálně nezávadných vzorců chování: v dospělosti, při nutnosti vypořádat se s nějakým druhem stresové situace pak tento vzorec pokud selžou jiné prostředky pravděpodobně použije. 16 V souvislosti s příčinami a rizikovými faktory domácího násilí jsme zkoumali, jaké jsou představy a postoje českých občanů v otázce možných důvodů, které by mohly vést k fyzickému napadení partnera o těchto důvodech jsme se již zmiňovali. Zde však můžeme poznamenat, že ani postoje české veřejnosti se nepřiklánějí k existenci jednoho či dvou hlavních (objektivních) faktorů podílejících se na vzniku domácího násilí: struktura potenciálních důvodů (tabulka 6) ačkoli není úplně vyrovnaná zřejmě nepoukazuje na jednoznačné postoje. Výpovědi respondentů se nepřiklánějí k existenci několika jasně určených objektivních příčin vzniku násilných útoků mezi partnery, ale vykazují poměrně široký rozptyl odpovědí-potenciálních příčin konfliktu. Tyto potenciální důvody přitom častěji reflektují určitou širší sociální situaci rodiny (dlouhodobá krize páru, nevěra, ale i stres ze zaměstnání) než konkrétní akt (nevhodné chování partnera, nesplněné úkoly). (I když nejvíce zastoupenou, tak velmi specifickou položku tvořilo partner začne s agresí jako první tu nezařazujeme ani do jedné ze skupin.) Můžeme se tak domnívat, že společenské vědomí vnímá projevy domácího násilí spíše jako reakci na déletrvající stav rodinného prostředí než na okamžitý čin. Závěr Pokusili jsme se načrtnout některé aspekty související s problematikou domácího násilí, a to jak teoretické, tak empirické. Kulturně-sociální podmíněnosti problematiky domácího násilí a postojových orientací zvláště, jsou velmi významnou součástí studia celé oblasti. Vše nasvědčuje tomu, že psychiatrický přístup zaměřený na analýzu osobností-aktérů je pouze jedním a nutně omezeným nástrojem studia této složité problematiky. Rodina jakožto instituce vytvářející krajně specifické sociální prostředí je kontextem, ve kterém se vše odehrává, a kterému je tak nutno věnovat pečlivou pozornost v mnoha aspektech (přístup sociálněpsychologický ). Ještě širší rámec pak představuje společnost jako celek: až tento socio- 15 ) Tzv. Resource Theory : muž-manžel aspirující na dominantní postavení v rodině, avšak disponující nedostatečnými zdroji v podobě nízkého sociálního a ekonomického statusu a nedostatečných interpersonálních kvalit může zvolit násilné chování jakožto strategii vedoucí k dosažení dominantní pozice [Gelles 1998: 197]. 16 ) Tzv. teorie sociálního učení [Gelles 1998: 196]. Podobné výsledky poskytuje studium vzniku delikventního chování u adolescentů: klíčovým faktorem je zde vztah a přátelení se s delikventními vrstevníky: vystavení normám a modelům delikventního chování několikanásobně zvyšuje pravděpodobnost internalizace těchto norem a osvojení příslušných modelů chování. [Agnew 1996: 162]. 119

18 Sociologický časopis, XXXVII, (1/2001) kulturní makro pohled zřejmě poskytuje dostatek metodologických nástrojů a hlavně dostatečný prostor pro hlubší analytické postupy. Studium stresu a Strain theory je jedním z příkladů širších souvislostí, které se problematiky domácího násilí týkají, a které prostupují všemi třemi zmíněnými úrovněmi právě v té nejvyšší je však zpravidla nutné hledat jejich počátek. Zatímco v mnoha vyspělých zemích mají výzkumy týkající se domácího násilí poměrně zavedenou tradici (především anglosaské země), u nás se stále jedná spíše o téma specifické. Cílem našeho šetření tudíž bylo pokusit se odhadnout některé základní trendy této problematiky a udělat tak první krok k následným komparativním analýzám; z důvodu poměrné rozsáhlosti celého projektu jsme se zde zaměřili především na postojové orientace. Z výpovědí respondentů týkajících se zkušeností s domácím násilím mezi partnery vyplývá jeden obecný a zřetelný trend: toto násilí v české společnosti existuje v relativně vysoké míře ve fyzické i v psychické rovině a je uplatňováno především ze strany mužůpartnerů, popř. manželů. Podíl žen, které mají zkušenost s nějakým druhem fyzického, psychického, či sexuálního nátlaku ze strany vlastního partnera, je zřejmě vysoký. Nemusí přitom jít ani zdaleka o těžké formy útlaku, které občas vyjdou najevo prostřednictvím médií, ale spíše o chování, které je mnohými muži a taktéž (a to je důležité) i mnohými ženami vnímáno jako víceméně přirozené. Zdá se, že tolerance k násilnému chování mezi partnery je v postojích české společnosti dost vysoká. Taktéž v otázce výchovy dětí, konkrétně tělesných trestů, jsme se setkávali se spíše tolerantními postoji. Ačkoli většina vnímala analyzované podoby chování (jak v případě trestů, tak napadení mezi partnery) jako násilné (dá se tudíž předpokládat, že je spíše odmítá?), u každé z nich existuje nezanedbatelná skupina těch, kteří je za násilí nepovažují nebo jen v určitých situacích. Je přitom zajímavé, že ačkoli ženy obecně vnímaly uvedené formy chování jako méně přirozené (přisuzovaly jim častěji násilný charakter) než muži, i u nich vždy existuje jistý podíl těch, které uvedenou formu chování jako násilí nevnímají, a to přesto, že je nejčastěji namířeno právě proti ženské části populace. Postoje k problematice domácího násilí a jejím různým dimenzím výrazně ovlivňuje vzdělání jednotlivce. Obecně se dá říci, že osoby s nižším vzděláním relativně méně často deklarují násilný charakter daného chování (jak v případě výchovy dětí, tak u násilí mezi partnery). Jak jsme však ukázali, tato tendence neplatí jednoznačně v různých rovinách zkoumaného jevu a má poněkud odlišný charakter v případě mužů a žen. Blíže linii čím vyšší vzdělání, tím nižší tolerance k různým podobám násilného chování (mezi partnery i ve vztahu rodič-dítě) se zdají být spíše ženy než muži. Analýza postojů k domácímu násilí odkryla některé skryté dimenze celé problematiky, poukázala na její složitost a poskytla výchozí bod pro další zkoumání. Kulturněsociální a ekonomický kontext působící na utváření kulturních vzorců každé společnosti jakožto rámec postojových orientací svázaných s danou problematikou může být jedním z nich, jejich porovnání v interkulturním měřítku pak dalším. SIMONA VYMĚTALOVÁ ukončila v roce 1997 studium demografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, v roce 1998 absolvovala studium sociologie na Filozofické fakultě UK. V současné době je studentkou doktorandského programu sociologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde se zabývá tématem násilí v rodině. Od roku 1998 je zaměstnána v Sociologickém ústavu Akademie věd, kde se specializuje na demografické a rodinné chování 120

19 Simona Vymětalová: Domácí násilí: přirozený jev? obyvatelstva. Současně je od roku 1998 zaměstnána v Ústavu pro informace ve vzdělávání, kde se věnuje sociologickým aspektům vzdělávání a trhu práce. Literatura Agnew, R Strain and Subcultural Crime Theory. Pp in Criminology: A Contemporary Handbook, ed. by J. Sheley. Belmont, CA: Wadsworth. Agnew, R Foundation for a General Strain Theory of Crime and Delinquency. Pp in Readings in Contemporary Criminological Theory, ed. by P. Cordella and L. Siegel. Boston, MA: Northeastern University Press. Ardovini-Brooker, J., S. Caringella-MacDonald Sexual Violence and Media Coverage of Rape: Patterns of Vilification in Light of the Anti-feminist Backlash. Prezentováno na American Society of Criminology Meeting, San Francisco. Baba, Y The Question of Mutual Victimization in Marriage Revisited: A Case of Vietnamese Couples. Prezentováno na American Society of Criminology Meeting, San Francisco. Cascardi, M., K. D. O Leary Depressive Symptomatology, Self-Esteem and Self-Blame in Battered Women. Journal of Family Violence 7(4): Cohen, A. K The Sociology of the Deviant Act: Anomie Theory and Beyond. American Sociological Review 30: Dobash, R. E., R. Dobash Violence Against Wives. New York: Free Press. Dobash, R. P., R. E. Dobash, M. Wilson, M. Daly The Myth of Sexual Symmetry in Marital Violence. Social Problems 39: Gelles, R. J Violence in the Family: A Review of Research in the Seventies. Journal of Marriage and the Family 42: Gelles, R. J Family Violence. Pp in The Handbook of Crime and Punishment, ed. by M. Tonry. New York: Oxford University Press. Gelles, R. J., J. W. Harrop Violence, Battering, and Psychological Distress Among Women. Journal of Interpersonal Violence 4: Gelles, R. J., M. A. Straus Intimate Violence. New York: Simon and Schuster. Johnson, H., V. P. Bunge Prevalence and Consequences of Spousal Assault in Canada. Prezentováno na American Society of Criminology Meeting, San Francisco. Kingsnorth, R., R. MacIntosh Domestic Violence: The Role of Racial/Ethnic Dyads in Prosecutorial Decision-Making. Prezentováno na American Society of Criminology Meeting, San Francisco. Merton, R Social Structure and Anomie. American Sociological Review 3: Mirrlees-Black, C Domestic Violence: Findings from a New British Crime Survey Selfcompletion Questionnaire. Home Office Research Study 191. London: Home Office. Onyeozili, E. C Spousal Abuse: A Cross-cultural Comparative Study. Prezentováno na American Society of Criminology Meeting, San Francisco. Smuts, B Male Aggression Against Women: An Evolutionary Perspective. Human Nature 3: Straus, M. A., R. J. Gelles Societal Change in Family Violence from 1975 to 1985 as Revealed in Two National Surveys. Journal of Marriage and the Family 48: Tjaden, P., N. Thoennes Prevalence and Consequences of Male-to-Female and Female-to- Male Partner Violence as Measured by the National Violence Against Women Survey. Violence Against Women 6(2): Worden, A. P., B. E. Carlson Public Support for Criminal Justice Interventions in Domestic Violence. Prezentováno na American Society of Criminology Meeting, San Francisco. 121

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Fyzické tresty Výzkum PR

Fyzické tresty Výzkum PR Fyzické tresty Výzkum PR Statistická chyba Respondenti 18+ velikost vzorku (N) dolní hranice procento populace 5% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% horní dolní horní dolní horní dolní horní dolní horní dolní

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015 pm50 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +40 86 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 05

Více

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.horakova@soc.cas.cz Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění Technické

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014

Daně z pohledu veřejného mínění listopad 2014 ev22 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Daně z pohledu veřejného mínění listopad 20 Technické

Více

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 2 3 4 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy květen Technické parametry

Více

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí

Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí se stala více než pětina Čechů. Domácímu násilí podléhají vedle většiny žen i muži, nejčastější formou je psychické násilí Obětí domácího násilí, které je definováno jako škála chování

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Občané o ekonomické situaci svých domácností eu00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností Technické

Více

er140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz

er140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz er00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty

Více

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015 or151 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 6 40 1 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti

Více

Domácímu násilí není třeba věnovat pozornost, protože se vyskytuje jen zřídka.

Domácímu násilí není třeba věnovat pozornost, protože se vyskytuje jen zřídka. První výsledky výzkumu, 2015 V první, kvantitativní části výzkumu bylo osloveno celkem 1435 respondentů. Bylo použito kvótního výběru, tzn. složení respondentů kopírovalo složení obyvatel ČR podle (kvót)

Více

er150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz

er150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz er0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické

Více

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00

Tabulka 1 Rizikové online zážitky v závislosti na místě přístupu k internetu N M SD Min Max. Přístup ve vlastním pokoji 10804 1,61 1,61 0,00 5,00 Seminární úkol č. 4 Autoři: Klára Čapková (406803), Markéta Peschková (414906) Zdroj dat: EU Kids Online Survey Popis dat Analyzovaná data pocházejí z výzkumu online chování dětí z 25 evropských zemí.

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Názory občanů na státní maturitu září 2012

Názory občanů na státní maturitu září 2012 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na státní maturitu září 2012 Technické

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Bc. Miloslav Holub Název materiálu: Vykázání I. Označení materiálu: Datum vytvoření: 20.10.2013 Vzdělávací

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

Názor na devizové intervence České národní banky

Názor na devizové intervence České národní banky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: martin.durdovic@soc.cas.cz Názor na devizové intervence České národní

Více

Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Názory obyvatel na přijatelnost půjček er10315b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 8 840 1 E-mail: martin.buchtik@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Pivní kultura v České republice podle hodnocení

Více

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015 eu10 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 9 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání

Více

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015

Důvěra některým institucím veřejného života v březnu 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Důvěra některým institucím veřejného života v březnu

Více

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015 pd15002 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Morálka politiků očima veřejnosti - březen

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben

Více

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 9 E-mail: anezka.pribenska@soc.cas.cz Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen

Více

ANALÝZA POSTOJŮ VEŘEJNOSTI KE KRIMINALITĚ V PLZNI

ANALÝZA POSTOJŮ VEŘEJNOSTI KE KRIMINALITĚ V PLZNI ANALÝZA POSTOJŮ VEŘEJNOSTI KE KRIMINALITĚ V PLZNI 1 Analýza postojů veřejnosti ke kriminalitě v Plzni srovnávací studie Katedra psychologie Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni Odborný garant

Více

Projekt Násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče Pracovní násilí a jeho podoby

Projekt Násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče Pracovní násilí a jeho podoby Projekt Násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče Pracovní násilí a jeho podoby Ing. Iva Merhautová, MBA Násilí na pracovištích Násilí na pracovištích se stalo stejným rizikem jako

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European

Více

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Petr Matějů Konference Předpoklady úspěchu v práci a v životě 27. listopadu 2013 Hlavní otázky pro analýzu procesu

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Rozdělení rolí v rodině

Rozdělení rolí v rodině TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: +420 286 840 129, 30 E-mail: chludilo@soc.cas.cz Rozdělení rolí v rodině Technické parametry

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Doc. PhDr. Jiří Buriánek, CSc. Katedra sociologie FF UK Praha. jiri.burianek@ff.cuni.cz

Doc. PhDr. Jiří Buriánek, CSc. Katedra sociologie FF UK Praha. jiri.burianek@ff.cuni.cz Doc. PhDr. Jiří Buriánek, CSc. Katedra sociologie FF UK Praha jiri.burianek@ff.cuni.cz Cíle Na základě poznatků z výzkumu popsat rozmanité formy překračování norem v každodenním životě Z hlediska prevalence

Více

Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu

Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu Téměř jedna desetina domácí populace připouští závislost na požívání alkoholických nápojů. Necelé dvě pětiny domácí populace pak uvádí, že se

Více

6. Soudnictví, kriminalita

6. Soudnictví, kriminalita 6. Soudnictví, kriminalita Nepominutelnou oblastí s genderově citlivými rozdíly je soudnictví. A to jak u obětí, tak pachatelů zjištěných trestných činů, včetně uvězněných. Speciální problematikou jsou

Více

Informovanost české veřejnosti o pivu a jeho hodnocení v roce 2013

Informovanost české veřejnosti o pivu a jeho hodnocení v roce 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Informovanost české veřejnosti o pivu a jeho

Více

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013

Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory občanů na sociální zabezpečení v ČR listopad

Více

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015 pd10312a TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 28 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Fungování demokracie a lidská práva v ČR

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.3.2003 11 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl) Tato aktuální

Více

Svatby v české společnosti

Svatby v české společnosti TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: klara.prochazkova@soc.cas.cz Svatby v české společnosti Technické parametry Výzkum:

Více

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia?

A. VYSOKÁ ŠKOLA Otázka č. 13: Spolupracuje Vaše fakulta s podniky technického zaměření při zabezpečování praktické stránky studia? ANALÝZA SITUACE V OBLASTI SPOLUPRÁCE MEZI ŠKOLAMI A PODNIKY V rámci projektu TechIN Propojení studia a praxe bylo provedeno v prvním čtvrtletí roku 2009 rozsáhlé dotazníkové šetření, které mělo, mimo jiné,

Více

ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2010

ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2010 ČEŠI A REKLAMA V ROCE 2010 Stala se reklama součástí našeho života nebo nás žene do záhuby podporou zbytečného konzumu a zbavuje nás naší vůle? Část výzkumu, jejíž výsledky předkládá ČMS ČESKÁ MARKETINGOVÁ

Více

Spokojenost s životem červen 2015

Spokojenost s životem červen 2015 ov150730 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s životem červen 2015 Technické

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

První otázka zjišťovala morální přijatelnost konzumace vybraných látek 1 :

První otázka zjišťovala morální přijatelnost konzumace vybraných látek 1 : Ob300 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015

Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni svých domácností listopad 2015 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jarmila.pilecka@soc.cas.cz Občané o hospodářské situaci ČR a o životní úrovni

Více

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení ve vyučovacím předmětu Výchova ke zdraví Vzdělávací obsah předmětu preventivní ochrana a odpovědnost

Více

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013 ov19 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 6 8 19 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle

Více

Konflikt v Gaze. AV ČR, v.v.i. Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i.

Konflikt v Gaze. AV ČR, v.v.i. Naše společnost projekt kontinuálního výzkumu veřejného mínění CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 840 129 E-mail: michal.veselsky@soc.cas.cz Konflikt v Gaze Technické parametry Výzkum: Naše společnost

Více

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky

Demokracie, lidská práva a korupce mezi politiky TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 02/86 84 0129, 0130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Demokracie, lidská práva a korupce mezi

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009 eu0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 00 Technické

Více

Oběti některých kriminálních deliktů. v České republice v roce 2004

Oběti některých kriminálních deliktů. v České republice v roce 2004 Institut pro kriminologii a sociální prevenci Oběti některých kriminálních deliktů v České republice v roce 2004 Odpovědná řešitelka: PhDr. Milada Martinková, CSc. Technická spolupráce: Věra Havránková

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 80 29 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy Technické parametry Výzkum:

Více

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU

SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného

Více

Občané o americké radarové základně v ČR

Občané o americké radarové základně v ČR TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 2 0 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o americké radarové základně v ČR Technické

Více

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu

Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání. Prezentace výsledků výzkumu Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Prezentace výsledků výzkumu Výzkum - Zdravé klima v zájmovém a neformálním vzdělávání Národní institut dětí a mládeže ve spolupráci s Českou asociací streetwork,

Více

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 86 840 19 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček leden 014

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

Veřejnost a obnovitelné zdroje energie

Veřejnost a obnovitelné zdroje energie Veřejnost a obnovitelné zdroje energie 3. května 2011 Zpráva z výzkumu realizovaného společností Factum Invenio Obsah Základní informace o projektu Hlavní zjištění Detailní analýza Náklady spojené s výrobou

Více

KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014. Základní definice

KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014. Základní definice č. j.: Spr 00562/2015-022 KOMENTÁŘ KE STATISTICKÉMU VYHODNOCENÍ ČINNOSTI PROBAČNÍ A MEDIAČNÍ SLUŽBY ZA ROK 2014 Základní definice Základní statistickou jednotkou v případě tohoto statistického vyhodnocení

Více

ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET

ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET Praha, 17. 6. 2013 ALKOHOL A TABÁK KONZUMUJÍ V ČR NEJČASTĚJI MLADÍ LIDÉ VE VĚKU 15 24 LET TABÁK KOUŘÍ TŘETINA ČECHŮ A ČTVRTINA ČEŠEK - NEJVÍCE KOUŘÍ MLADÍ LIDÉ Počet kuřáků v České republice neklesá, jejich

Více

SEXUÁLNÍ CHOVÁNÍ V ČR

SEXUÁLNÍ CHOVÁNÍ V ČR Sexuologický ústav. lékařské fakulty UK a VFN SEXUÁLNÍ CHOVÁNÍ V ČR Srovnání výzkumů z let 993, 998 a 23 8. dubna 2 Sexuální chování v ČR Kontinuální výzkum sexuálního chování české populace realizovaný

Více

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19

Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 Obsah Seznam použitých zkratek... 15 Předmluva ke čtvrtému vydání... 17 DÍL PRVNÍ: OBECNÁ ČÁST... 19 KAPITOLA I: Pojem, předmět a úkoly kriminologie... 21 1 Pojem a předmět kriminologie... 21 2 Základní

Více

STEM - Středisko empirických výzkumů, Chlumčanského 5, 180 00 Praha 8 SPORTOVNÍ SÁZKY. Bleskový průzkum STEM pro APKURS

STEM - Středisko empirických výzkumů, Chlumčanského 5, 180 00 Praha 8 SPORTOVNÍ SÁZKY. Bleskový průzkum STEM pro APKURS STEM - Středisko empirických výzkumů, Chlumčanského 5, 8 Praha 8 SPORTOVNÍ SÁZKY Bleskový průzkum STEM pro APKURS V Praze dne. září 4 I. Údaje o výzkumu Typ výzkumu: Věcné zaměření výzkumu: Zkoumaná populace:

Více

MINKSOVÁ, L.: Vysokoškoláci přehled hlavních sociologických výzkumů realizovaných v ČR. Data a výzkum SDA info, 4, 2010, č.1, s. 39 60.

MINKSOVÁ, L.: Vysokoškoláci přehled hlavních sociologických výzkumů realizovaných v ČR. Data a výzkum SDA info, 4, 2010, č.1, s. 39 60. Vysokoškoláci v ČR Přehled základních sociologických výzkumů vysokoškoláků Přehled zkoumaných tematických oblastí ve výzkumech vysokoškoláků Lenka Minksová Centrum pro studium vysokého školství, v.v.i.

Více

Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Černá 9, 115 55 Praha 1. Kolektivní práce: Petra Fausová, Niké Christodulu, Marie Kůdelová

Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Černá 9, 115 55 Praha 1. Kolektivní práce: Petra Fausová, Niké Christodulu, Marie Kůdelová Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy Černá 9, 115 55 Praha 1 Kolektivní práce: Petra Fausová, Niké Christodulu, Marie Kůdelová Pastorační a sociální práce 2. roč. KS Rizikové skupiny I + II

Více

Pivo, víno a lihoviny v české společnosti v roce 2012

Pivo, víno a lihoviny v české společnosti v roce 2012 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 210 310 584 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Pivo, víno a lihoviny v české společnosti v

Více

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura

ps80502 TISKOVÁ ZPRÁVA Politická kultura ps8050 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 840 9 E-mail: marketa.skodova@soc.cas.cz Politická kultura Technické parametry Výzkum:

Více

JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI

JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI TISKOVÁ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/214 VYDÁNO DNE 17.2. 214 JAK HOSPODAŘÍ ČESKÉ DOMÁCNOSTI Mírně nadpoloviční většina dotázaných občanů je z hlediska úspor a půjček v plusu, téměř třetina má bilanci

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. 1 Vývoj jazyka Věk 1 2 měsíce vrnění 4 měsíce

Více

Psychologické základy vzdělávání dospělých

Psychologické základy vzdělávání dospělých Psychologické základy vzdělávání dospělých PhDr. Antonín Indrák Mgr. Marta Kocvrlichová Úvod Tento studijní materiál vznikl jako stručný průvodce po některých základních tématech psychologie. Snažili jsme

Více

Psychologie a sociologie 2

Psychologie a sociologie 2 Psychologie a sociologie 2 Řeč a myšlení. : Sociální pozice, sociální status, sociální role. Gender. Kulturní odlišnosti: kolektivismus vs. Individualismus. PSS2új 1 Vývojové teorie jazyka Jazyk se vyvíjí

Více

Vídeňský program pro zdraví žen

Vídeňský program pro zdraví žen Vídeňský program pro zdraví žen Vzdělávání a další vzdělávání ve vídeňských nemocnicích na téma Násilí vůči ženám a dětem Program společně s Kanceláří pro ženy Města Vídeň, Nouzové volání pro ženy 24 hodin

Více

AGRESIVNÍ PACIENT PŘI ZÁSAHU

AGRESIVNÍ PACIENT PŘI ZÁSAHU AGRESIVNÍ PACIENT PŘI ZÁSAHU ZDRAVOTNICKÉ ZÁCHRANNÉ SLUŽBY Jaroslav Pekara 1, Marie Trešlová 2 1) Oddělení anesteziologie, resuscitační a intenzivní péče, Ústřední vojenská nemocnice Praha 2) ZSF Jihočeské

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Bleskový výzkum SC&C a STEM pro Českou televizi

Bleskový výzkum SC&C a STEM pro Českou televizi Marketingový a sociologický výzkum Držitel certifikátu ISO 9001:2001 - člen ESOMAR www.scac.cz Závěrečná zpráva VOLBY DO PS 2010 - Jihomoravský kraj Bleskový výzkum SC&C a STEM pro Českou televizi Praha,

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více

NETMONITOR CONSUMER 8. VLNA

NETMONITOR CONSUMER 8. VLNA NETMONITOR CONSUMER 8. VLNA Internetoví uživatelé v ČR a jejich zvyky Doplňkový marketingový výzkum k projektu NetMonitor Témata výzkumu: využívání jednotlivých druhů pojištění způsob platby při online

Více

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ABSOLVENTŮ U3V

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ABSOLVENTŮ U3V VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ABSOLVENTŮ U3V Jana Borůvková Anotace: Příspěvek se zabývá vyhodnocením dotazníků, které vyplňovali absolventi jihlavské U3V. V první části jsou porovnávány odpovědi absolventů jednotlivých

Více

OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER

OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta zdravotnických studií, Ústí nad Labem PhDr. Hana Plachá Výběr tématu Důvod výběru: Práce v oboru více jak 35 let Zájem o problematiku profese

Více

Psychologický přístup k agresivním nemocným

Psychologický přístup k agresivním nemocným Psychologický přístup k agresivním nemocným Mgr.Alexandra Škrobánková Hematoonkologická klinika FN Olomouc Oddělení klinické psychologie FN Olomouc 25.1.2007 AGRESE chování, které je vedeno se záměrem

Více

SYMPÓZIUM RODINNÉ TERAPIE 24. 25.4.2014 Olomouc

SYMPÓZIUM RODINNÉ TERAPIE 24. 25.4.2014 Olomouc SYMPÓZIUM RODINNÉ TERAPIE 24. 25.4.2014 Olomouc Mgr. Drahomír Ševčík IDENTIFIKACE Domácí násilí je: (Schneider německý kriminolog) z hlediska výskytu nejrozšířenější z hlediska latence nejméně kontrolované

Více

Spokojenost se životem

Spokojenost se životem SEMINÁRNÍ PRÁCE Spokojenost se životem (sekundárních analýza dat sociologického výzkumu Naše společnost 2007 ) Předmět: Analýza kvantitativních revize Šafr dat I. Jiří (18/2/2012) Vypracoval: ANONYMIZOVÁNO

Více

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích

Vztahy mezi lidmi a formy soužití vztahy ve dvojici (kamarádství, přátelství, láska, partnerské vztahy, manželství, rodičovství) vztahy ve dvojicích Předmět: Výchova ke zdraví Ročník: 7. Časová dotace: 1 hodina týdně Výstup předmětu Rozpracované očekávané výstupy Září, říjen, listopad respektuje přijatá pravidla soužití mezi vrstevníky a partnery a

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce)

Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce) Mezinárodní projekt Stárnoucí pracovní síla (Ageing Workforce) Partneři projektu Skupina zaměstnavatelských svazů Slovinska (ZDS), Chorvatska (HUP), Maďarska (MGYOSZ), Rakouska (IV), Slovenska (RÚZ) a

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 86 80 1 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory české veřejnosti na úroveň vzdělávání na

Více

Eu40409 TISKOVÁ ZPRÁVA. Občané a zaměstnání

Eu40409 TISKOVÁ ZPRÁVA. Občané a zaměstnání TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Občané a zaměstnání Technické parametry Výzkum:

Více

REGIONÁLNÍ ASPEKTY SPORTOVNÍHO DIVÁCTVÍ 1

REGIONÁLNÍ ASPEKTY SPORTOVNÍHO DIVÁCTVÍ 1 Tělesná kultura, 2009, 32(1), 56 72 REGIONÁLNÍ ASPEKTY SPORTOVNÍHO DIVÁCTVÍ 1 Kamil Kotlík, Pavel Slepička, Pavel Landa Fakulta tělesné výchovy a sportu, Universita Karlova, Praha, ČR Předloženo v červenci

Více

Jednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie

Jednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie Mobilní telefon Jednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie Mobilní telefon v roce 2012 nepoužívaly pouze 4 % osob starších šestnácti V roce 2007, to bylo 14 procent české populace.

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3. 12. 2002 58 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl) V této

Více

Kam si chodíme posedět?

Kam si chodíme posedět? TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: Nadezda.Horakova@soc.cas.cz Kam si chodíme posedět? Technické parametry Výzkum:

Více