KBT u domácího násilí

Transkript

1 KBT u domácího násilí 7. Česká konference KBT května 2010 Kroměříž Otto Zehnal

2 Motto: Lépe konec se strachem, než strach bez konce...

3 Co je domácí násilí? Násilí mezi blízkými osobami, ke kterému dochází opakovaně v soukromí - mimo kontrolu okolí. Vyvolává u obětí trvalý strach z trýznitele a umožňuje násilníkovi neomezenou moc a kontrolu. Jedná seo problém dlouhodobý, incidenty seopakují. Dochází k eskalaci: od psychického týrání, přes brachiální agresi, až k závažným trestným činům. Rozdělení rolí: násilník a osoba ohrožená. V rolích se nestřídají.

4 Formy domácího násilí 1/2 Násilí psychické: stálé obviňování, ponižování, urážení, vydírání. zastrašování, Násilí fyzické: bije oběť rukou či různými předměty, rdousí, ohrožuje nožem či pistolí. Brání ve spánku. Emocionální násilí: soustavná kontrola toho co oběť dělá, s kým se stýká, kam chodí - výslechy leckdy do rána. Kontrolování mobilu, SMS, mailů - instaluje do PC za tím účelem speciální programy. Vyhrožuje odebráním dětí. Sociální násilí: izolace oběť nesmí nikam chodit, navštěvovat rodinu, přátele. Násilník rozhoduje ve všech oblastech společného života.

5 Formy domácího násilí 2/2 Ekonomické zneužívání: zamezuje oběti přístup k financím, vydírá ji, vyžaduje peníze, vynucuje přepsání nemovitosti apod. Násilí sexuální: vynucování sexu, nepřiměřenou frekvenci či nepřijatelné praktiky. pro oběť Nejčastěji nacházíme kombinace těchto forem.

6 Osobnost násilníka Méněcennost každý nesouhlas či odmítnutí interpretuje jako ohrožení sebe a útočí. Mentalita otrokáře.partnerka je majetek. Má dvě sady pravidel. Oběť má přesně dané, co může a musí - on si dělá co chce. Nespokojenost vyjadřuje nahlas. Psychologická slepota přes inteligenci a úspěch v profesi se doma chová jako duševně zaostalý. Potíže s příjímáním zodpovědnosti je nevývratně přesvědčen, že jeho negativní emoce a nezvládnutou agresivitu způsobuje partner. Sobeckost a nevyspělost - vnucuje svoje chování, aniž bere v úvahu přání nebo potřeby jiných. Bázlivost vyvede jej z rovnováhy téměř vše. Neexistuje způsob, jak by se oběť měla chovat, aniž by to násilník neinterpretoval jako ohrožení...

7 Osobnost oběti Nacházime často citovou deprivaci, nepřijetí od bližních, nezřídka týrání v dětství.. Výrazně snížené sebevědomí: sama sebe hodnotí jako nehezkou, neschopnou, neinteligentní. Partnery nevybírá sama, ale přijímá kohokoli, kdo o ní projeví zájem a je na ni občas hodný. Do vztahu často vstupuje s pocitem méněcenosti. Nezřídka vděčná partnerovi za to, že si ji vybral. Přizpůsobuje se a nechává ho rozhodovat o všech důležitých věcech. Od počátku nerovnoměrné rozložení pozic: násilník dokonalý x oběť nedostačující. Posléze bezvýhradná moc na jedné straně x absolutní bezmoc na straně druhé. Oběť velmi brzy přejímá názor, že důvodem nespokojenosti násilníka je její nevhodné chování či její neschopnost.

8 Cykly domácího násilí I. fáze: Vytváření napětí Násilník: Oběť: podrážděný, rozčílený, žárlivý, zuřivý, explozivní. úslužná, uctivá, pečující, obviňující sebe sama. II. fáze: Týrání Násilník: ztráta kontroly, fyzické a psychické násilí. Oběť: strach, zloba, bolest, bezmoc. III. Fáze: Usmíření či líbánky Násilník: Oběť: se kaje, slibuje, že už to více neudělá... věří a odpouští. Chvili se násilník snaží a vztah funguje, pak se cyklus opakuje. V průměru zůstávají oběti ve vztazích 6-7 let. Často i po rozhodnutí vztah ukončit je potřeba několika pokusů než jej definivně opustí.

9 Psychický stav oběti Syndrom týrané ženy: Soubor specifických charakteristik a důsledků zneužívání, které vedou ke snížené schopnosti ženy efektivně reagovat na prožívané násilí. ( Čírtková 2001 ) U oběti se rozvíjí: 1. Postraumatická stresová porucha (PTSP). 2. Naučená bezmoc. 3. Sebedestruktivní reakce (Stockholmský syndrom).

10 1. Postraumatická stresová porucha (PTSP) Pokud byla oběť vystavena hrubšímu násilí, objevuje se PTSP: Příznaky ve čtyřech skupinách: 1) Dotírající vzpomínky a sny: neodbytné vzpomínky na traumatickou událost a okolnosti, děsivé sny připomínající událost, znovuprožívání flaschbacky. 2) Ztráta pozitivních emocí: ztráta zájmů o důležité činnosti, pocit odcizení, oploštění emocí, budoucnost nemá smysl. 3) Vyhýbání se: myšlenkám a pocitům spojeným z traumatem, činnostem připomínajícím trauma. 4) Zvýšená psychická a tělesná vzrušivost arousal : podrážděnost s výbuchy hněvu, nadměrná ostražitost, problémy se soustředěním, spánkem, zvýšené tělesné příznaky při expozici něčeho, co trauma připomíná.

11 2. Naučená bezmoc Jedná se o podstatné snížení schopnosti převzít vládu nad svým životem, samostatně se v běžném životě rozhodovat a převzít za své rozhodnutí zodpovědnost. Vzniká postupně. Násilníkovo chování nemá logiku: ať oběť dělá co dělá- vše je špatně - stává se proto pasivní. Vnitřní boj může probíhat jen se naučila, že drtivou většinu jejich aktivit násilník zmaří, tak šetří síly.

12 3. Sebedestruktivní reakce (Stockholmský syndrom) Vyvíjí se: při velkém ohrožení, izolaci, při přesvědčení, že ze situace není úniku, násilník se občas musí chovat i laskavě. Vytvoří se specifický citový vztah. Oběť pak případné zachránce z venku vnímá jako nepřátele.. Praktické důsledky: oběť popírá vinu násilníka, omlouvá ho, ospravedlňuje násilí vůči sobě, zranění popírá či bagatelizuje,. kryje násilníka tím, že udává jinou příčinu zranění. Když se po letech rozhodne situaci řešit nikdo nic netuší, nejsou lékařské záznamy...

13 Motivace k řešení Podle fáze, ve které se klientka nachází, když vyhledá pomoc, se ubírá další směr terapie. Fáze jsou analogické jako u alkoholiků a byly popsané Millerem a Rollnickem (2003). Fáze: 1. neuvědomování si potřeby změny. 2. zvažování příp. přijímání nutnosti změny. 3. rozhodování. 4. akce.

14 Neuvědomování si potřeby změny: Oběť: Zažívá násilí, je nespokojená, nešťastná - nepřipouští problém. Brání násilníka i dosavadní způsob života. O systémovém řešení neuvažuje. Terapeut: Dává podporu, akceptuje ji a umožňuje ji se ventilovat. Pomáhá problém pojmenovat. Ujistí, že násilí není její vina: nikdo nemá právo druhému ubližovat. Vyvolává pochybnosti: Zlomil vám žebro. Co se musí ještě stát, abyste se rozhodla situaci řešit?

15 Zvažování, příjímání nutnosti změny Oběť: Přítomna vysoká ambivalence. Připouští změnu a zároveň ji odmítá. Zvažuje pro a proti: Sice mě zlomil žebro, ale děti má rád.. Terapeut: Citlivě oběť posouvá směrem k rozhodnutí situaci řešit. Poukazuje na nebezpečí a rizika, která ji hrozí při setrvání s násilníkem.

16 Rozhodování Oběť: Chce problém řešit a touží po změně. Zajímá se o konkrétní informace a postupy. Terapeut: Předkládá jasné a konkrétní možnosti a spolu je analyzují.. Pomáhá ji zvolit takové řešení, které sama považuje za nejvhodnější. Podporuje ji při realizaci a dává naději na možnost řešení. Poukazuje na případy, kdy se vyvázání od násilníka podařilo.

17 Akce Oběť : Vyvíjí konkrétní kroky k řešení své situace. Terapeut: Psychická podpora, utvrzování ve správnosti rozhodnutí. Dát pozor: Oběť je zvyklá se podřizovat může se snažit vyhovět T, aniž by změnu chtěla. Nesnažit se prosazovat akci ve snaze pomoci oběti pokud neprojde fázi zvažování a rozhodnutí.

18 Institucionální ochrana proti domácímu násilí Vykázání - Dle 44 až 47 zák č. 273/2008, o Policii ČR může policista na deset dní zákazat násilníkovi vstup do bytu a kontakt s ohroženou osobu. Přestupkové řízení Přestupky vůči občanskému soužití (vulgární nadávky, schválnosti, fyzické napadání), kdy se nejedná o trestný čin. Pokud si nejsme jisti důkazy, dop. spíše nepodávat, jinak oběti hrozí náhrada nákladů řízení. Trestní stíhání Podává se na policii, kriminální policii nebo na státním zastupitelství. Náležitosti: komu, kdo, kdy, kde, jak, co, čím, proč. Důležité: Již při podání podnětu zažádat o sdělení závěru šetření. Jinak neplyne PČR povinnost oběť o výsledku šetření informovat. Nic se neplatí. Rozvod Vzor podání na sociálním odboru MěÚ - oddělení sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), které také zastupuje dítě. Nejprve svěření dítěte do péče a stanovení výživného (pomůžou při sepsání návrhu). Půl roku nevést společnou domácnost, pak podat žádost o rozvod. Vhodné je kvalitní právní zastupování.

19 Terapie traumatu Jednotlivé fáze:

20 Navázání důvěry nezbytné je zajistit si dostatek času. Orientace v situaci - propojení příznaků ve stresovém modelu Emoční podpora Poukázání na řešitelnost situace Poučení o PTSP a její léčbě Abreakce uvolnění emocí, které souvisí s trumatem za bouřlivého vegetativního doprovodu. Chování terapeuta během abreakce: podporující, plně akceptující, empatické. Imaginace (bezpečné místo, trezor)

21 Zajištění bezpečných vnějších podmínek: Kontakt s pachatelem Zda je schopna si zajistit každodenní potřeby Zajištění ošetření ( je li potřeba) Znovunalezení nebo vytvoření zdrojů podpory Vytvoříme bezpečnostní plán

22 Bezpečnostní plán: Vytváříme vždy, když zůstává oběť a násilník pod jednou střechou. Zmapujeme situace, které spouštějí agresi a obě t se jim vyhýbá. V telefonu uložena policie rychlou volbou. Vhodné domluvít signály pro sousedy k přivolání pomoci.. Plánujeme únikovou cestu z bytu. U sebe telefonní čísla přátel a příbuzných, linek důvěry či azylových domů. U někoho důvěryhodného rezervní klíče a důležité věci. Pokud došlo k napadení, volat policii, neuklízet - snažit se uchovat co nejvíce důkazů. Vyhledat lékařskou pomoc a požádat o zdokumentování a vyžádat si zprávu. Vždy s sebou vzít děti ( nejen jsou li ohroženy). Pokud musí prchnout bez nich, co nejdříve se pro ně vrátit v doprovodu policie. Nejsou li svěřeny do její péče, mohlo by být obtížné se k nim pozděj dostat. Sbalené příruční zavazadlo: rodné listy, OP, ŘP a TP od auta, kartu ZP, oddací list, bankovní karty, čísla účtů, spoření, lékařské zprávy, léky, doklady o majetku, klíče, doklady o školní docházce, oblíbenou hračku dítěte.

23 Expozice : opakovaně a dlouhodobě se oběť vystavuje spouštěčům vyvolávajícím stresovou reakci. Znovu a znovu exponujeme stresové momenty v bezpečí terapeutického vztahu. Desenzibilizací získává znovu kontrolu nad svými prožitky. a) V rozhovoru necháme klientku popisovat traumatickou událost a žádáme, aby do podrobna ( ve všech smyslových modalitách) popisovala okolnosti, které budí největší úzkost a vegetativní příznaky. b) Písemná expozice (za DÚ). Expozice 2x: doma když píše a když čte na sezení. c) V imaginaci nejprve fotografie později traumatický film, nebo jednotlivě scény na imaginární obrazovku či plátno. Terapeut a oběť si prohlíží vzpomínky jako starý film. Jako na videorekordéru může postižená osoba film zastavit, zrychlit, vypnout zvuk, představit si film jako černobílý.

24 Expozice: c) filmu s podobným tématem běžně mají klienti tendenci se takovým filmům vyhýbat. V terapii sledování podněcujeme. d) zvukům, pohybům, dotekům jsou li spouštěčem úzkosti.

25 Kognitivní restrukturalizace ANM udržují PTSP. Pokud je klientka dokáže změnit, zmírní se symptomatologie. Zjišťujeme specifický význam události a pomáháme ji je přepracovat na reálnější. a) Uvědomění si vztahu mezi negativními emocemi a ANM: Všímá si změny nálady, ohodnotí ji 0 100, a zaregistruje situaci i to, co ji právě běží hlavou. b)zkoumání pravdivosti ANM: Umí li myšlenky uvědomit a zachytit, dále je zkoumáme. Jsou skutečně úplně pravdivé? Odpovídají doopravdy tomu, co se stalo? Co svědčí pro? Co svědčí proti?

26 Kognitivní restrukturalizace c) Racionální odpověď více odpovídá skutečnosti. Přerámováváme ANM pomocí otázek a snažíme se nahradit je pravdivějšími. Důležité je, aby si odpovědi našla klientka s sama. d) Nakolik věří nyní svým ANM? Jsou stejně přesvědčivé, nebo se hodnocení změnilo? Co konstruktivního může nyní udělat?

27 Příklad záznamu ANM Situace: Telefonuje násilník a sděluje, že těch pár facek jsem si zasloužila. Obvinil mě, že jsem špatná matka a chci, aby syn vyrůstal bez otce. Sdělil mi, že požádá o svěření syna do péče a že o něj přijdu. Emoce: Napětí 80 %, Strach 90%, Úzkost 80%, Vina 90% Automatické myšlenky: To nemůže udělat! Zase jsem něco udělal špatně! Jsem opravdu špatná matka, můžu si za to všechno sama. Neměla jsem odcházet. Jestli přijdu o syna, tak se zblázním.

28 Myšlenka: Jsem špatná matka, můžu si za to všechno sama - Neměla jsem odcházet. ( věřím na 80%) Co svědčí pro?: Odešla jsem ze společného bytu. Často mi říkával, že jsem špatná matka. Měl výhrady k tomu jak syna vychovávám,jak ho oblékám, jak se k němu chovám. Také jeho matka ke mně byla dost kritická. Co svědčí proti? Asi jsem se někdy mohla o syna starat více, ale celkově jsem se celou dobu starala dobře. Byla jsem s ním doma,hrála si s ním... Když si on přivedl v noci kamarády z hospody a dělali kravál, tak jsem syna bránila. To se mu nelíbilo, zesměšňoval mě, nadával. Budil syna v noci aby viděl jakou má hroznou matku. Když jsem mu v tom chtěla bránit, tak mě škrtil. Poslední incident: nebylo to pár facek jak říkal, zbil mě pořádně a kopal do mě. Dětský psychog po vyšetření podal trestní oznámení na otce, nikoli na mě...

29 Racionální odpověď: Určitě jsem se jako matka nechovala vždy na 100%, ale snažila jsem se o syna starat co nejlépe. Na rozdíl od otce, který ho někdy i týral. Je dobře, že jsem se rozhodla k systémovému řešení a odchodu od něj. Emoce: Napětí 50 %, Strach 60%, Úzkost 50%, Vina 60 % Co nyní udělám: Dotáhnu to do konce, osamostatním se. Najdu si práci a podnájem.

30 Zpracování bolesti, zlosti, smutku ( např. psaním dopisů) Vytvořit nové strategie sociálního chování a zvládání životních situací.

31 Řešení problémů Prakticky od začátku terapie učíme klientku strukturovanému řešení problému: 1) Definice problému 2) Cíle 3) Konkretizace problému 4) Strategie řešení problému 5) Časový plán a užití vybraných strategií. 6) Hodnocení

32 Příklad časového plánu: a) Podat trestní oznámení ( do konce týdne). b) Práce ( hledám průběžně, ptám se známých, chodím na ÚP). c) Podnájem ( sleduji vývěsky, ptám se známých, dám si inzerát). d) Vztahy ( zavolám kamarádce a domluvím návštěvu).

33 Řešení problémů Nejčastější oblasti problémů u DN: Ohrožení agresorem : Setkání a agresorem. Vztahy: Důležité osoby na které se může nyní spolehnout. Finance: Zdroj příjmů. Sociální dávky. Stanovení výživného. Může ji někdo finančně vypomoci? Má dluhy? Splácí je? Zaměstnání: Uvažuje o změně zaměstnání? Zvýšení kvalifikace? Děti: Svěření dítěte do péče. Bude nutno přehlásit děti do jiné školy/školky? Potřebují děti péči psychologa? Bude měnit pediatra? Hlídání dětí. Zájmy a koníčky: Mohla by se k některým vrátit? Zdravotní stav: Bude nutno měnit praktického lékaře? Má nějaké zravotní problémy, které je nutko akutně řešit? Má dostatek léků?

34 Experiment: podání trestního oznámení Experiment: Půjdu na policii podat trestní oznámení. Předpoklad: Vysmějí se mi, budou napadení zlehčovat a odmítnou mě. Možné problémy: Nenajdu odvahu vstoupit do budovy policie. Jak je postupně překonat: Podám trestní oznámení písemně. Připomenu si, že pokud by podal trestní oznámení soc. odbor, mohla bych být brána jako spoluviník.

35 Experiment: podání trestního oznámení Výsledek: Přijali mne vlídně. Musela jsem sice chvíli čekat, ale pak se mi věnovali vše zapsali a pošlou na policii do místa bydliště druha k přešetření. Jak experiment podpořil testovanou myšlenku: Na 100% ji vyvrátil. Nikdo se mi nesmál, nezlehčoval. Byli vlídní, brali mé podání vážně. Lituji toho, že jsem to neudělala dřív.

36 Ukončení tearapie Před ukončením terapie rozvolníme návštěvy, připravíme klientku na to, že i v budoucnu se dostaví zvýšená úzkost v reakci na spouštěč. Klientka se připravuje na situace, které mohou v nejbližší době nastat.

37 Pomocné techniky u DN Nácvik komunikačních dovedností, asertivita Relaxace Systematické sebeodměňování Plánování činnosti Tělesné cvičení Plánování času Příjemné aktivity Změna životního stylu

38 Závěr: Důležitý je první krok přestat se za nevhodné chování násilníka stydět, vystoupit z ulity a za pomoci odborníků ho pojmenovat a podniknout kroky, které by zabránily opakování násilí. Dlouhodobě jde o to vybudovat takový životní styl, který by přinášel více radosti umožnil vybudovat sebevědomější osobnost a kvalitnější vztahy.

39 Děkuji Vám za pozornost. Mgr. Otto Zehnal