Tora X X V I I i - Kok 1981/82

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Tora X X V I I i - Kok 1981/82"

Transkript

1 SLAV IA ANTIQUA Tora X X V I I i - Kok 1981/82 LUBOMIR E. HAVLlK (Brno) M ORAVSKA SPOLEĆNOST A STÄT V 9. STO LETI II. M ORAVSKY STÄT A JEHO V L Ä D N l ORGAN IZACE V 9. STOLETI Problematika vzniku statu obecne, ve slovanskem prostredi a specialne na Morave je podobne jako otazky geneze feudalismu dlouhou radii let predmetem intenzivniho badani1. O jeho aktualnosti v souóasnem politickem zivote socialistickych statu svedói pozo most, ktera je ji venovana v marxisticke historiografii, jeż se pokouśi historicky objektivne postihnout etatizacni proces jak jednotlivych statnich utvaru, tak obecne2. Znaćnou pozom ost venuje teto problematice take zapadoevropske burżoazni dejepisectvi, zabyvajici se mimo jine otazkami, zda stat byl założeń na osobnich lennich svazcich funkcionafii statu3, aristokracie s panovnikem za predpokladu nastoleni jejich a jeho panstvi 6i vlady4 a od tohoto typu statu se rozliśuje vytvareni tzv. institucionalniho uzemniho statu5. Beżne se zdurazńuje zejmena v burżoazni historiografii nacionalni pojeti vyvoje statu, ktere nezridka diversovalo i do modernich pojeti dejin statu a projevuje se take v oblasti koncepce rane 1 Les debuts 1965; L Europe 1968; Stanovlenije 1978; Beiträge Dale viz A. P. Korsunskij 1963; H.-J. Bartm uss 1962, s ; H. M itteis 1955; E. M uller- -Mertena 1970; L. V. öerepnin, V. T. Paśuto, A. P. N ovosolcev, ad. 1972; Problemy 1975; Drevnejsije gosudarstva 1976; Problemy dokapitalistiseskich obssextv 1971; V. N. N ikiforov 1975; Istoriografija 1977 ad. 2 B. Zasterovd 1956, s ; V. D. K oroljuk 1970; 1972, s ; H. Łowmiański 1953; 1967; 1970; 1972; L. E. H avlik 1970, s ; 1974, s. 5-49; 1980; 1980a. Dale srov. L. V. Öerepnin, V. T. Paśuto, ad. 1965; I. Ja. F rojanov 1974; 1980; Obsiestvo 1975; Drevnerusslcije knjazestva 1975; Istorija gosudarstva 1972; J. B ardach 1965; M. Andreev, D. Angelov, 1959; M. Kostrenóić 1956; D. Jankovic 1975; V. Vaneöek 1964; L. E. H avlik 1978, kap. III/2. 3 Srov. O. H intze 1929; H. M ittois M33, 1955, Srov. M. Bloch ; F. G anshof 1947; 1961; F. Stenton 1932; C. S tephenson 1942; R. S. H oyt Dale O. Brunner 1958; Tli. Mayer 1956; 1959, s ; K. Bosl 1964; 1954; R. Boutruche Zćasti s temito predstavami souvisi też ;.-,mericka komparatisticka śkola, pokładajici feudälni zrizeni za metodu sprävy statu: J. R. Strayer 1965; R. Coulborn T. Mayer 1959, s ; 1956, s ; O. Brunner 1943; G. Sappok 1942, s

2 stredovékych slovanskych státú6. Nebyly téá vyjimkou s-nahy ukázat, że ve slovaaském prostredí nebylo vlastné v raném stredovéku żadnych státú s centralni vládou7 a geneze státu se pripisovala spíse prvkúm turkutskym nebo germáskym8, i kdyż se pripoustélo, że vhodny vyvoj umożnil i Slovanúm nastolení vlastních fádú vlády9. Déjepisectví vycházející z metodologie historickóho a dialektického materialismu charakterizuje stát jako koncentrované a organizované spoleóenské nasili, jako politickou organizaci spolecnosti projevující se verejnou raocí, v organizaci násilného vykoristování a teritoriálnim élenéním jeho obyvatel10. Sleduje trídní podstatu vnitfni a vnéjsi funkce státni organízate, státnich instituci a orgánu a ukazuje, że ekonomické a politické základy státú tkvéji ve spolecnosti, z niż stát vyrústal a nemolily byt prosté inplantovány z vnejsku, i kdyż vnéjsi heteroetnické vlivy a púsobeni na proces etatizace nelze prehliiet. S tímto pojetím souvisi napr. reseni otázky úcasti Varjagú na Rusi11, prip. jinych Normanú v Polsku12, nebo úcasti sarmatoidních a turkutskych elementú pri vznikání státni organizace. Tentó proces mél své pocátky p uánajíeí uż v prúhehu migrace a pokracoval pak za usazováni Slovanú v novych sidlech a pri szívání s novym prostredím. Nejmarkantnéjsim je zde viditelné prípad turkutskych Bulharu a moesijskych Slovanú13, méné zrejniá je souóinnost slożek íránoidnícb, zejména alanskych. Velmi casto se v západní litei atufe neúmérné zdúrazñuje vyznam právé neslovanskych slożek pri vznikání slovanské státni organizace, navic casto s aspekty deklasujícími vlastni domácí vyvoj; tato skntecnos: vede v marxistické historiografii nezfidka k prehliżoni nebo k úplnému odmítáni jakychkoiiv neslovanskych púsobeni a souci uiosti. Lze se zde zminit o problematice Antú, jejichż púvod, resp. púvod jejich vládnoucí a nomendativni vrstvy se spojuje s etniky alanskymi14, nicméné antská kom ponenta była uż ve 3. století slavizovaná15, ci presnéji pfispéla ke vzniku etnickélio prostredí oznacovaného teprve pozdéji za slovanské, nebo t o Slovanecli jako velké skupiné lze pfed S./6. stoletim stézi m luvit18. Potlobné se 6 Omezime-li so na oblasti slovanskych stdtu, projevovala burźoazni łiistoriografio nacionalisticke tendence, jednak anachionicky promitat mnohem pozdśjśi nńrodni celky do nejstarśi minulosti a vzliltdem k nim tuto minulost interpretovat, jednak z tehoź hlediska ponekud pfehliżcla dävnou existenci tech stdtnich iitvani, jejichż etnika nebyla zcela stejnorodna nebo totożna s pozdćjśinii narody a jejich staty. I G. Sappok 1942, s M. H ellm ann 1954, s M. H ellm ann 1958, s F. Engels 1967, s. 138 a n.; V. I. Lenin II H. Łow m iański A. G ieysztor 1954, s Istorija na Bälgarija 1961, s i n.; I. D ujöev 1968, s ; D. Angolo v G. Vernadsky 1952, s. 82; F. Altheim 1959, s. 71; F. Dvornik 1949, s H. Łowmiański 1963, s L. E. H avlik 1971, s ; 1978a.

3 poukazuje na dávnou existenci jmen Chorvatu a Srbú v íránoidním prostredí17 a lia to, że v témze prostredí existovalo taktéz ve starovéku i jméno Moravanü18. S prostfedím polskym byla spojena migrace germánskych etnik19, se stredním a dolním Podunajím turkutskych20. S alanskym púvodem byla svazována jména moravské vládnoucí dynastie21. V éásti burżoazni historiografie byl tendencné preccñován vliv Avarú na vznik moravského státu22. Souéasné bude vsak treba vzít v úvahu, że byl-li prípad Bulharú viditelné posledné známym, nebyl zrejmé ani prvním ani jedinyin prípadem pomigracní vzájemné asimilace v procesu geneze slovanskych státu a národností, které svymi koreny vyrústaly sice z území a spoleéenského vyvoje vlastního prostredí, a vsak nikoliv v izolaci od okolního svéta, ale za kontaktu aż syntez s nim.. Pocátky státu se spojují s poéátky vytvárení trídní spoleénosti, ve slovanském prostredí se spoleéností feudalni23. Klade se też otázka, zda je správné mluvit o státu aż s upevnéním feudálních rádu, kdyż státní prvky se rysují uż v tzv. barbarskych státech. Proto se za ranéfeudální stát navrhuje oznacit uż první etapu státnosti, nikoliv teprve období, kdy uż se vytvoril cely poddansky systém24. Pfechodné vojensko-demokratické útvary se proto radí jako první etapa vznikání státu k útvarúm pfedstátním. Druhé období vznikání státu se spojuje s politickou integrací ve vétáí celky, provázené formováním národností. Jako tfetí fáze se uvádí vytvárení vícenárodnostních rísí a jako étvrtá stabilizace ranéfeudálníeh monarchii (vzniklych ovsem uż v etapé integrace)25. Pokusné byl rekonstruován model ranych slovanskych státu, které charakterizovalo územní clenení, jeż zachovalo sice stopy predcliozích kniżectvi (kmenú), nicméné základem administrativy były uż żupy, nestejného vyvojového funkcního stupné a ruzné v rúznych zemích oznacené (pogost, opole, zupa, osada). Panovník byl nejvj'ssím orgánem státu s vlastnickympatrimoniálním vztahem na území státu a predstavitelem vládnoucí tfídy. Ústrední vládní moc vycházela z panovníkova dvora a úéastnila se na ni panovníkova rada. Cást moci a exekutiva se píenáseia na údélná kniżata a lokální úredníky. Arístokracie navazovala ćasto na starsi (tj. slo o rodovou ari.stokracii) a soubeżne vrznikala nova służebna aristokracie panovníka. Obé skupiny velmi éasné splyvaly a usilovaly o decentralizaci dávek obyvatelstva. Existovala vrstva vojensko-slużebnych lidí z povolání. Masa svobodného vesnickélio obyvatelstva, vázaná poviiuiostmi k panovníkovi, dostávala se do poddanství lia feudálech. Otroci se postupné ménili ve feudalni nevolníky. Dañé veíejného 17 N. Źupanić 1928; S. Sakaé 1949; 1955, s. 30-4(5. K problemático dále B. Grafenauer 1960, s L. E. H avlík 1970, s. 1U4 i a. 18 M. Rudnicki 1951, s » J. J. Mikkola 1927, s al G. Vernadsky 1945, s H. Preidel ; 19(51, 1904, Viz pozn A. I. Neuaychia 1967, s V. D. K oroljuk 1972, a

4 charakteru (prevázné naturalni) precházely do rukou panovnika a s nimi i pravo sankcí. Urużina byla vyzivovaná panovnikem, tvorila ji aristokracie, která byla vasalsky závislá na panovnikovi. Ostatni vojsko tvorili váichni svobodní. Soudni pravomoc byla v rukou panovnika a jeho úíedníkü a zéásti téz aristokracie26. Vytvorené schema, jak ukazují nové rozbory27, je v základních rysech obecné platné a to nejen ve slovanském prostíedí pokud jde o panovnika, jeho radu a úredníky, existenci aristokracie, vojska, soudú a daní, svobodného obyvatelstva a vrst vu závislych a otrokü. Nicméné téz jednotlivé slovanské státní útvary se éasto liśily specifickymi rysy vlády. a vykonu vládni moci, charakteru daní, postavenim a diferenciací uvnitr trídy závislych a jejími vyrobními vztahy. V úvahu je nutno brát také nestejnou chronologii specifickych rysu v podminkách jednotlivych státních útvarú a otázku srovnatelnosti jednotlivych fenomenu a smérú vyvoje. Lze-li patrno nalézat uróité analogie ve vyvoji v Cechach století a v Polsku, pfíp. i v Chorvatsku nebo na Rusi teto doby, naopak by vznikaly potiże pri jejich srovnání s vyvojem století v Bulharsku, na Moravé a koneóné i Chorvatska a Rusi ve stejné dobé. Sledujeme-li vyvoj specifické spoleéenské slożky vykonávající moc nad ostatnim obyvatelstvem, nelze ve vétsiné pfípadú mluvit o státu jen v tom pfípadé, aż zaujímal území shodné s pozdéjáími nacionálními státy nebo hovoíit a pfiznávat státní charakter jen tém útvarúm, které mély prímou kontinuitu s pozdéjáími a zejména novodobym i státy. Pocátky etatizace signalizuje zíejm é uż existence koncentrace vládni a vojenské moci jako prostredek násilné exploatace obyvatel ovládaného území v rozsahu odpovídajícím intenzité koncentrace. Vyvoj státu lze sledovat pouze na nejśirśi komparatistické bázi, casové a vyvojové blizkych a analogickych organismu a jejich funkcních projevú. Vedle slovanskych útvarú v území byzantskych provincií na Balkáné, kde specifické misto zaujímalo Bulharsko, je treba se zamérit na oblast stfedního Podunají a na vychodoevropskou oblast na sever od severního Cernomofí (do 10. století), píípadné na oblasti pobaltsko-polabskou, Poodrí a Povislí. Poéátky tohoto procesu, tj. nastolení organizovaného násilného vykoristováni malou skupinou vüci vétsiné ostatního obyvatelstva lze nepochybné hledat uż v dobách migrace, ne-li drive. Patrnym se jeví také nábéh nastolení otrokáískych vztahú, pozorovatelny v území na sever od Cernomofí drive neż u Slovanú na sever od (dolního) Dunaje v tí. století. Slo v fade pfípadú o tzv. barbarská království, která vytváíela nejen germánská etnika, ale také vznikající slovanská28. Nezrídka se téinto útvarúm pripíná starsi tradicí oznacení vojenské demokracie, které jim vsak zrejmé nepfíslusi a należi jesté píedchozím obdobím rodové spolecnosti. K takovym barbarskym královstvím nálezel napr. útvar Slovanú na sever od dolního Dunaje v 6. století a patm é Antú 28 H. Łowmiański 1970, s ; 1972a, s L. E. H a v lík Srov. L. E. H a v lík 1974a, s

5 ve století29. Slo o spoleônost vÿraznëji dobytkársko-koristnického charakteru v kombinaci se zemëdëlci ovládaného území. Takovému charakteru cásti slovauské spoleónost i, celkenv zretelné vystupujícímu v pramenech, se pod vlivem vzité romantick&tradice o vylucné zemëdëlském (resp. zemëdëlsko- -dobytkárském) rázu Slovanü platné pro severní pás slovanského osídlení, nevënovala dosud dostateéná pozomst. Obdobnÿm byl patrnë i útvar, kterÿ existoval v 1. polovinë (5. století na Moravë a patiné i jádro tzv. Sámovy rise pocátkem 7. století30. Vysledky bádání opravñují úvahu o vzniku útvaru smíseného avaroslovanského etnika, zvaného Vinidy na území jizního Slovenska, kterí spolu s moravskyrni Slovany vytvorili spolecny útvar, do jehoź cela byl zvolen Samo31. Vÿziva vojenské vrstvy spocívala v tomto útvaru zfejm ë v obdobném zpúsobu inkasa tributû, jak tomu było u Avarû a s jakÿm se setkáváme jestë v 10. století na Rusi (poljudje). To do znaëné miry mûze «harakte rizo vat povahu jádra Sámovy rise. Urôité dalsi rysy vÿvoje slovanské státnosti lze v dalsích stoletích sledovat zejména v oblasti pobaltsko-polabské u Veletû, Obodritû a Srbú. Prameny prozrazuji v tomto území politickou a územní organizaci prevázné usedlého zemëdëlského obyvatelstva na lozdíl od Podunají a Balkanu v ôele s panovníky, ménícími se práve z volenÿch v dëdicné. Prezívající prvky rodovokmenové organizace spolu s prvky vyslovenë státního charakteru dovolují oznaóit tuto fázi etatizaćniho procesu v století jako status nascendi státu32. Jednotlivé historiografie socialistickÿch státu se probleinatice geneze státu vënovaly predevsím na vlastním území', zejména v tëch prípadech, kdy jde o primé a aktualne vhodné kontinuity se soucasností. Spolećensko politické potreby véetne nacionálních nezrídka anachronicky ovlivnily i vyklady o pocátcích státního zrízení, coz vsak nemûze bÿt zaméñováno s vyuzíváním pokrokovyoh tradic historie pro soudobÿ politicko-kulturní rozvoj spolecnosti Mezi takové tradice bezpochyby nálezi i poéátky státnosti. Stejnë jako genezi feudalismu nelze tedy ani poéátky státu na urôitéin území vysvëtlit bez sire zalozeného vÿzkumu a srovnání. Také formy organizace vládní moci vyrústající z variant geneze tríclní spolecnosti a s ni prolnuté vykazují specifické variabilnosti a skálu poćinaje uż primitivními formami pbcínající státnosti. Pro vÿvoj v oblasti Slovanú lze nalézt analogie nejen na Západe, ale zejména opét na Vÿchodë. Organizace vojenského útvaru a koncentrace politické vládní a vojenské moci nemusí jiste sama o sobe znamenat jestë státní útvar, nepristoupila-li k tomu souóasne uróitá povinnost obyvatelstva predtím 29 H. Łowmiański 1903, s. 408 a n. 30 G. Labuda 1949; B. Grafenauer 1950, s ; A. Avenarius K slovausko avarskó problematice B. Z ásterová 1958, s ; 1971; A. Avenarius 1974a, s ; L. E. H avlík 1978, s. 20. Nakupcní pohíebist zajména ze 7. století v oblasti mezi dolní Moravou a Dunajem (dnosní Slovensko) vede k otázee ústredriího území Sámovy ríáe. Srov. M. Kuëera Siedlung 1960; J. Herrmann 1970; Z. M. Óernilovskij 1959; V. Procházka 1962, s ; 1968 s ; 1969.

6 dobrovolnost, odvádét pod hrozbou nasili cast své nadprodukce pfedstaviteli takového útvaru nebo jeho zástupcúm. Tu sio jiż zfejmé o zabezpeéování mensí privilegované skupiny a vynucené shromazdování prostfedkú nejen pro jejich vlastní potíebu, ale v cas nutnosti i pro úéely obecné. Pocátky tohoto procesu sahají svymi primitivními formami ovsem daleko do minulosti a to i na velké cásti území, kde lze teprve nnohem pozdéji hovorit o Slovanech. Jde zejména o oblasti sousedící s otrokáískymi státy Cernomoíí a s flímskym impériem na Dunaji ve starovékn. Pfíznivé podmínky ke vzniku násilné vládní organizace poskytovalo období velké migrace, obsazování novych sidel, vznikáni vyhradního vlastnického prava knizat a jejich spolubojovníkú r a pfebytky produkce, resp. na celou produkci obyvatel ovládnutého území a postupné i na takové území. V konstitující se slovanské oblasti lze sledovat nejméné dva hlavní trendy státního vyvoje. Jeden z nich vyeházel z vyvojovó revoluéního pferústání forem spoleéenskych vztalni na stejnych místech bez vétsího zásahu migrace, pri niż gpiśe neź o násilné obsazení novych území slo následkem jejich cástecného vylidnéní o nové éástecné zalidné.ií. Tato cesta smény spol 'éenskych formací byla charakterizována preménou demokratickych knizat v preds'avitele státu, aristokracie ve vládnoucí tfídu, preménou km enovydi území v provincie, rodovych żup v teritoriální, preménou darú v dañé, bojovrníkú ve stálé vojíny a vasaly, obciníkü v poddané, soudú lidu v soudy panovníka33. Naértnuty vyvoj charakterizuje v prvé radé oblasti fcéloruské, polské a polabsko-pob iltské (i baltské), aniż se dótyká úlohy a oh'asú migrace, ne vsak jako presídlování zemédélcú, a e jako dobyvání a obsazování novych oblasti (i s domácím obyvatelstvem nebo jeho zbytky). V tomto pro< esu se utváfely slovanské (vóetné dalśich jinoeti ickych komponent), a slav zované politicko-etnické skupiny, u nichż hmotná koristná za inte reso vanost tvorila podstatnou nápln jejich charakteru. Docházelo taktéz k nastolení vlastnického prava nad produkci obyvatel dobyté nebo obsazené zemé a to ve prospéch nové vojenské vrstvy a panovníka jako predstavitele nové vládní moci. Docházelo ke znicení nebo podrízení stávající organizace na získaném území nebo k vytvofení nové (symbiotické nebo asimilaéní), k pfivlastnéní daní obyvatel, ktefí se ménili v závislé na státu nebo jimi zústali. Domáeí aristokracie, pokud se podrídila, splyvala s pfíchozí a souéasné se formovala nova służebna vasalská aristokracie, dostávající od panoaoúka vysluhy ve formé kofisti, propújéení éásti vybéru daní, ktery se postupné mónil v podmínénou drźbu pozemkú. S obsazováním novych zemí souviselo mj. i mnozství otrokú, postupné se ménících v nevolníky. Soubézné, drive íi pozdéji, probíhal asimilaéní proces púvodního (nebo drive prislého) obyvatelstva a jebo organizace s pozdéji jir.'slym ve prospéch té éi druhé skupiny34. Tyto procesy lze ovsem obtízné zachytiti v pramenech a historiografie se spíáe opírá aż o jejich vysledky, zfejm é evidentní a registrovatelné z století. 33 H. Łow m iański 1970, s L. E. H avlík 1980.

7 Ponecháme-li stranou nékteré tendence a metody spolu s nacionalistickymi prvky, kterymi je poznamenaná historiografie minulych dcb, nemuźeme neż v souladu s progresívními trendy soucasného déjepisectiví uvazovat o tom, że na území staré Moravy se kofeny etatizacního vyvoje zacaly vytváíet uz v procesu usídlcvání slovanskych étnik. Pfitom poéátky tohoto procesu nelze samozrejmé zaméñovat se situad známou nám v 9. století, o niż nám jde. Hovoííme-li, zr. na Moravé mohla ve druhé tfetiné 6. století existovat natolik silná moc, że mohla poskytnout nejen asyl ale i pom oc langobardskému pretendentu Hildigésovi, usuzujeme na ni vétsinou jen proto, że áestitisícové slovanské vojsko pfcdpokládá vyspély stupeñ organizovanosti. Pfíslusnou formu mélo nepochybné i vytváfení útvaru a panství Vinidú-Slovanu, kterí si zvolili za svého krále Sáma ( ). Sám proces vznikání státu mél dlouhodoby vícegeneracní prübéh a existence takového státu na Moravé v 9. století píedpokládá delsí píedcházející období narústání trídních vztahú a formování státni organizace. Struktura moravského státu známe ovsem spíse z jeho zralejsího stádia vyvoje ve 2. poloviné 9. století. Existence dvou protikladnych trídních seskupení na sever od stfedního Dunaje, jakymi byli na jedné strané knízata, velmozi a privilegovaní a na druhé obyvatelstvo rúznych stupńń a rysu závislosti, byla zcela pfirozené dialekticky propojemi s vytváíením orgánú násilí, schjpnych a uréenyeh k udrzování a utvrzování vyvíjejících se ekonomicko-sociálních vztahú mezi obéma trídami moravské spoleénosti. Utvárela se státni organizace a forrnace vládnoucí trídy, plnící kromé vnitfní funk ce i vnéjsí, t j. politicko-diplomatickou a vojenskou, obranu ovládaného úzeiuí proti zahraniénímu nepríteli. S vnitfní funkcí, tj. zatezpecováním vládnoucích sloźek a jejieh mocenského aparátu souviscl vsak také charakteristicky rys vnéjsí funkce, expansivní ráz ranych státu jako prostfedek ekonomické sanace domácích hospodársko-spolecenskych potfeb vlastních vládnoucích a privilegovanych vrstev. Viditelnym znakem procesu vznikání státni formace je archeologii zjiátované separování vládnoucí vrstvy od ostatního obyvatelstva ve stfcdiscích vládní a vojenskosprávní moci, opevñováni hradbami, jak tomu było napf. na hradisku Valy u Mikulćic u z od 7. století, ne-li o ñeco dfíve. * * * V cele moravského státu stál panovník, oznaóovany v domácím prf)stredi tradicním vyiazem kbnędzb, totozného púvodu a vyznamu jako souvéké germánské chüning, pfekládané podobne jako pozdéjsí ruské knjazb do latiny terminem rex. Je proto pfirozené, nacházíme-li napf u bulharského krále Michaéla v domácích pramenech oznaéení kbnęzb, resp. turkut. hagan, mongol. chan a v zahraniéních latinskych rex. Obdobné tomu bylo i v pfípadé ruskych (velikych) knjazu, oznacovanych tćż titulem chahan nebo irán. sáhansáh. Rovnéz avarské hagan se pfevádélo do latiny jako rex. Slo o oznaéení, které se

8 archón, lat. dux)uż koncern 6. stoleti (rheges Slovenu), v 7. (napr. Samo) a v 8,/9. stoleti (u Obodritu, Veletu, Moravanu). Ve forme rhax było koncern 6. stoleti znamo v jazyce Slovenu na sever od dolniho Dunaje. Byl to aż dusledek tendenćnich koncepci vychodofranskych ideove-politickych predstav a vykladu rimske unive rsal isti eke ideologie, davala-li vychodofranska analistika panovnikum svych sousedu, na neż vychodofransti kralove od verdunskych dohod r. 843 vznaseli sve naroky, oznaćeni dux. Tak byli oznaćeni Mojmir I., Rostislav, Slavomir, Sventopluk T. i Mojmir II. ve vychodofranskych pramenech, zejmena Fuldskych letopisech a textech na nich zavislych. Takovćho oznaćeni se nadale drżi tendencni nemecka historiografie, steżi Ize vsak takovś zduvodneni prevzit k oznacovani moravskych panovniku, kdyż oznaćeni dux se pro ne co do poćtu pramenii poużivalo v 9. stoleti dosti ojedinele a vetsina >ramenu pouzivala oznaćeni jina35. Vedle zcela obecneho a viceznaćr.eho <ztiaćer.i princeps, kterćmu odpovida recke archón poi.żivaneho pro celou skalu hodnc staru; v zapadofranskych letopisech byl takto oznaćen R js t slav, v fimskych listech Sventopluk, reckym terminem oba a Mojmir II. dokonce r.< zva i archón megas (srov. Regin. Chron. ad 860; MMFA III, Ep. ć. 95; l)e administ. imp., <. 41; B'.os Klóm. IV/15, V/20, XI/33, X II/40) pouzivala franska anal stika pro Rost'slava oznpćor.i regulus (Ann. Bertin. ad. 861, 862, 870) (s akcentem impcrialniho hlediska) a rex (Ann. X m ten. ad 870, 871; Hddesh. Weissemb., Ottenbur. ad 855, 864; Altah., Arnal. Saxo ad 855). Podobne by! titulovan rex i Sventopluk a to v rade dalśich prameru (Regin. Cliron. ad 890, 894; Widukind, Res gest. S.tX. X X I, 19; Ann. Altah. ad 890, 893; Aucti Melkc. ad 890, Ann. S.ixo ad 890, 893; Diffund. sole, 3, 5, 7; Ann. Gradic. ad 894; Ann. Bohem, ad 887; Cusmae Chron. Boem. I, 10, 14; Regnum Sclav., c. IX ; Notae de epp. Patav.; H'storia epp. et ducum Bnvar. ad 876; D<.limilova kron., k. 24; Christ. Vita s. Wencesl., c. 2; Granum cat. praes. Mor. ad 900, 901, 907, 915, 920; Temp. Michael's imp., c. 14; Qtumadmodum, c. 1, 5, 6; Przib. Pulkava Chron. ad 894; Ann. Boionim, c. 1V /X X -50 d< konce: Suatobog Magnus). Vyslovne se uvadi jeho dosazeni kralovske hodnosti (regni fastigium) a t'tulem rex je oznaćen take v p;>peżskem 1'ste r. 885 (Regin. Chron. ad 890; MMFH I, 138; IV, 384-5; III, Ep. c. 101), i kdyż pfedtim obeci 6 jako princeps (881) a take comes (880), ovsbm fiktivijho komitatu papeżu jako hlavy kfestanskeho sveta, nikoliv ve smyslu franskem (MMFH III., Ep , 90). Mez'tim vsa-k na Morave naśsl uplatr.eni poprve ve slovanskych zemich novy ekvivalent za rex a to kbralb3s, ktery pfesil do byzantske foćtiny (Icrales) a do mi d n Stiny (kiraly). I kdyż se v domacim prostredi zpoćatku pro domaci panovr.iky asi neujal, pro- 35 K jm)novni('ke terminologii franskyoh pramenu srov. pokus L. Bilkov<5. Z. Fialy M- K a rb u lo vś 1967, s ; L. E. H avlik, 1971a, s G-. Labuda 1962, s. 57 i n. V antickem smyslu mol rex vyznam politicky samo statneho panovnika, v ranśm strcdoveku podobne i kdyź mohl /.namenat też panovnika vyznamnelio. Realny mocensky vyznam prisoudi! Sventoplukovi F. Graus 1960, s

9 teza pripominal pfilis Karolingy, v dalsim vÿvoji v z â pad os I o v an ské oblasti postupnë odsunul svÿm dnihÿm postavnim v hierarchické stupnici (impe.rotor-rex-dux) vÿznain kbnędzb, zbavil ho identity s terminem rex a ztotoż iii s oznaëenim dux; k této skuteënosti prispël i vliv ideologického vÿznamu pouzivâ,i terminu dux ve vÿchodofranském prostredi. Litinské hierarchické stupnici mêla sice odpovidat stapnice cëmrb kwalb kbnędzb, avsak cësarb zûstalo vyhrazeno jen pro cisare y Konstaiitinopoli a termin kwalb byl zremjë specifikovân jen pro karolinské cisare a kiâle (PM X V I)37, takź': pro domâci prostredi se v 0. stoleti nadale pouzivalo oznaëeni kbnędzb, i kdyż nespomë s vëdomim identity postaveni moravskÿch panovnikû s ostatnimi krâli rimského univerza. Nasvëdëuji tomu i tituly dâvané Sventoplukovi napr. v pramenech arabskÿcli jako raisu r-ru'asâ nebo nudik (Ibn Rusta, Kitâbu 1-a lâqi n-nafisati), v perskÿch jako padiëâh-cisnf (Hudûd al'âlam) a primo vÿslovné upozornëni, ze krâl (malik) Slovanu je nazÿvân k. nân(z) (Ibn Churdâdbih, Kitâbu 1-masâliki wa-l-namâliki). Dynastie, kterâ vlâdla lia Moravë, byla oznacovâna Mojmirovci (Moim,arii), Jze-li takto ôist udaj petice bavorského episkopatu (MMFH III, 241). filo o dynastii dëdiônou, kterâ ovlâdané ûzemi a jébo obyvatele povazovala za regnum suum (napr. Zwentibaldi), terra, tua pulci), apod. a svou moc a vlâdu za theokratizovanou, nebot otr> boga vlaÿtb prienibśe ëi jinak vlâdli bogom* ustimb, divina gratia. (VIad. zemi; ŻK XJV: MMFH III., P]p. ë. 50, 101 )38., Jinÿni zcela obecnÿm oznaëenim kazdého vlâdce byl termin vladyka, uplatnënÿ jak pro vÿchodniho (rhômajskébo tj. byzantského) autokratóra, augusta ci basilcia, tak pro zâpadniho rimského imperatora augusta püvodu franského, nebo pro vÿchodofranského krâle (PM V, IX, X V I; ŻK VI) ci koneënë pro moravského panovnika (Vlad, zem i; ZSL, cl. 17)3!l. Vedle panovnika vystupuji v pramenech dalsi kniżata, s miniż Rostislav nebo Sventopluk drżel radu st> kbnędzi svoimi, cum principibus suis (ŻK X IV ; Ann. Fuld. vl. 884). Neuf vsak zcela jasné, o koho ślo, zda o domâci knizita nebo kniżata sousednich zemi. Srovnâni s pomëry staré Rusi by naznaëovalo rozdilnosti postaveni skupiny knizat (cf. mestnnyje kbnędzi, principes regionum Vulg. Dn. 3, 2) od skupiny velmozû i pomër obou skupin k panovnikôvi : velikij knjaz rusbkij [...] i vsi ize sutb pod rukoju jego, svëtlych i velikich knjazb i jego velikich boljarb, nebo dâle: velikij kbnjazjb naëb... i kbnjazi i boljare jego i Ijudie vbsi Rusbstii. (P ovesf vrem. let k 912, 944). V tëchto pripadech sio o kniżata vÿchodoslovanskÿch kniżectvi podrizenâ velikému knjazu v Kyjevë, 37 KrAlem je zde partne mitien cisai Kareł Tli. Sporne je oznaeeni v kap. IX : srbdre nragu moravbskego kbralę, kdo zrejme vznikla zämena za Ludvika Nemee (MMFH II, 151, 160). pfip. ślo o Karlomana, jak novöji uvódi J. Schütz 1974, s Srov. tó7. rytinu na silne pozlacenem nakonći z hrobu u baziliky v Mikuliicicli (J. Poulik 1975, s ), zobrazujici schematizovanou postavu v kralovske tnniće s atribiify kialovske moci, labarem a rohem pomazani. Podle V. Denksteina (1961, s ) jde o postavu panovnika, K. Benda (1973. s. 86 i n.) uvazuje tóż o postave Viktorie. 38 Slovnik jazyka slaroulovinskeho I, s. 195 a n.

10 pfíp. o údélná kniżata jím tam dosazená. V chorvatském prostfedí takovému postavení nioravskych kbiiędzu mohli odpovídat banove (duces), stojící v 6ele nékterych provincií (De adm. imp. o. 30; lleg. Sol av., c. IX ). Pro knízata jakożto príslusníky vládnoucí dynastie lze nalézt analogie v irán, váspuhránghan, gruz. sepetsvli nebo anglosas. aethelinges. V Bulharsku by snad postavení odpovídající knízatüm zastávali pfedstavitelé deseti komitatu, o nichż se píse k r. 860 (Ann. Bertin.)40, ve Vyehodní maree to byl praefectus, dux (5i comes terrninalis, marchio, jemuż byli podíízeni místní comités a podobne tomu bylo v Panonii a V Karantánii. Cneazi cnezi, uvádéní pozdéji v rumunském prostredí mají sice nespomé souvislost se slovanskymi kniżaty, nieméné v cizim prostredí obsah oznacení upadl na pfedstavené obci rebo mensích území41, obdobné jako knezi pod vlivem byzantskych rádú v srbském prostredí42. Pokud jde o poméry Velké Moravy nie nebrání tomu, abyehom takové kbnędze nespojovali napf. s dosazenymi kniżaty v Nitransku, Vislansku, Bihorsku aj., p íióem zbyje bylo możno povazovat bud za príslusníky Mojmírovcú nebo moravské, pfíp. i tamní aristokracie. I kdyż bycliom mohli i na Velké Moravé odlisovat skupinu kniżat od velmozú, nomenklatura pisemnych pramenu není vzhledem k daláím termínum pfece jen dostateéné vyhranéná43, zatímeo jinde se rozlisovala knízata vasalská (napf, irán, sahrdaran, armen. bdeacm) a rodová domácí knízata (irán, vazurgan, armen, nacharar, gruz. mtavar)'1. Kbnędzi-principes se sice zdají byt odlisováni od dalsi kategorie oznaćene Moravjęne,ib, ale je uż otázka, nakolik se s nimi kryli nebo od nich liśili právé moravstí vehmgzi, primates, optimates 6i nobiles viri, pfípadné dále cbstbnii, ébstivi, dobrorodbnii i bogatii mgzi (Ann. Fuld. ad 864, 901; MMFH III., Ep. c. 90, 101; ŹK X I, X IV, II; PM X V II; Slovo pochv. KM), dále srov.: s'veymozami i sudiami svoimi na sudéch sédese s lcorícenem Se knęzena <jla<jolom,b vel'mqza zemnskije i rotnici i sovétnici (Z Vęc. 6/4, 13/55). Koneéne je zde i otázka vztahu kniżat k ozraóení Mora vané. Srovnáme-li pasaże Zit. 40 M. Androev, D. Angelov 1950, s S. Dragomir, I. Belu 196«. s ; M. Holban 1965, a ; R. Popa 1970, s. 276; S. Colum bean« K. J irećek 1952, s. 69, Napr. v Zak. sud. ljudem, je termin íupan misto vícoznaóného byzant. archos (vúdee) v Ekloze. 44 A. P. N ovoselcev 1972, s Existenei skupiny kniżat mohou dolożit hroby a meói jako odznaky kniźeci moci (srov. Ohronicon Boemorum II, 4; k tomu mm, knízatüm, mese visí u boku). Na Moravé so z konee 8. aż pocátku 10. stoleti naálo více jako 40 me6ú, v Nitransku dalái étvitina tohoto poétu. Ponevadż urćity typ mece bylbeźny v nréité dobé a uloźen ae avyin poużivatelem, mohli bychom vyélenit najméné tri generaóni vratvy béhem stoleti (i kdyż jich mohlo byt. i více). Do první trétiny aż poloviny 9. stoleti spadá z ineéú, které lze typové uréit, asi 29%, d<j druhé tfetiny asi 50% a do tfetí asi 21% v Nitransku Slo asi o %. Toto zjisténi muże vóst k úvaze, że na Moravo existovalo uékolik kniáecích rodin, jejichż po6et se v dobé rozkvétu Velké Moravy inohl aż zdvojnásobit nebo. że ślo o více pmslusnikú menáího poétu kniżecich rodin nebo koneéné mohlo jít o piisluśniky i óżnych generad' vládnouoí dynastie.

11 Konstantiiia a Pam. Mefodija po této stránce s nomenklaturou papeżskych listu (880, 885), Ize zjistit, Ż3 misto in )ravskyoh terminu kbnędzi nebo m?zi (s prisluśnymi epithety) se tu objevují latinská oznaöeni nobiles viri a primates. Vedle nicli se uvádí pouze populus Sventoplukuv ci jeho zemë, u nëhoz nemusime bÿt na rozpacich, pokud jde o totożuost s oznaôenim Moravjçne, které se patrnô vztahovalo i na velmoze. Zústává váak otázkou, zda oznaöeni nobiles, primales lze dávat do spojeni s oznacením la,w dú, jehoż latinskÿ protëjsek by jinak v papeżskych listinách viditelnë chybël a zda tedy v te oh to pramenech nesplyvaji obe skupiny, tj. Icbnędzi a vehniqzi v jedinou. Údaj ruské redakce Zit. Konst. (vatik. rkp.) rozlisuje sice mezí kniźaty a velmozi (sb kbnędzi svoimi i Sb bojarmi), a váak pośledni vÿraz tu nah raz uje oznaöeni Moravjçne jinÿch rukupisû. V kaz lém pfipadë váak tato oznacani reprezentuji vládnouci tridu Moravanû, bohaté a urozenó vlastniky pozemkového a movitého majetku a lidí. Spolu s vrstvou privilegovanÿch (populus) zaujímali mista a funkce ve vládnim, administrativnim, vojenském, soudnim a fiskálním systému a aparátu státu46. Jejich postaveni bylo analogické postavení velmozu napf. v Chorvatsku, kde byli oznaóováni jako proceres, primates, nobiles, v Srbsku, kde se setkáváme s oznaöenim nobiles, magnates, maiores, v Bulharsku, kde se objevují maiores, primates, proceres, boili öi esó (tj, u dvora) a exó (tj. v provinciích) boliades diferencovani na mediocres a minores*1 ; na Rusi predstavovali vrstvu velmozu boljafi48. Analogie lze pro ne nalézt ve franskÿch primores, optimates, nobiles, v byzantskÿch dynatoi, v anglosas. earls, dale je możno provést srovnání s armen, ázáty, gruz. aznaury století nebo irán, déhhány, kterÿmi Sásánovci vystfídam v století vazurgany ci vaspuhranghany; koneônë lze zde uvést i soghd. zlk r (7. stol.)49. Vsichni byli vázáni k panovníkovi vernosti {fidelitas)50 a byli jeho verbnii fideles. Privilegium z r. 880 uvádí nobiles viri fideles ve spojeni s omnis populus terrae (Moraviae) tuae (Sfentopulci) a z dalsího textu je patm o, że termin fideles se tyká i populu, co je pak zcela zrejmé z listu Stepána V. r. 885, kde se za fideles tui povafeují primales ac reliquus terrae populus (MMFH III., Ep. c. 90, 101). Fideles byli svému panovníkovi také velmozi a privilegovaní napr. v Chorvatsku, Bulharsku aj. Domácí prameny pouzívají pro ne oznaöeni Vbsi Moravjçne, ljudbe Moravbslii, vbsi Ijudbe stranb Moravbskyichb, Ijudbe nasi (ŻK X IV, PM X II; Slovo pochv. KM), která sice v sirsím vÿznamu 46 Na nákonci z hrobu u baziliky v Mikulöicich (J. Poulík 1975, s ) jo zíejrnó znàzornën velmoz s cłiarakteristiokym odëvem a s gestem vyjádfoní ochrany. Podobná zobrazení vyjádrení ochrany rukama, f>ríp. rukou jsou známa zejména z oblasti zakavkazské (gruz. cheli), srov. téz pozdní reliéf na sloupu z Bíño. Do rad vehnozù budo moźuo radit i sokolnika na terci ze Starého Mësta (J. Poulik 1955, s , zhodnoceni K. Benda 1963, s ). 47 I. D ujèev 1955, s B. D. G-rokov 1953, s. 188 a n. 49 A. P. N ovoselcev 1972, s L. E. H avlik 1974, s. 24, 28, 34. O fidelitas S. Russocki 1972, s Slavia Antiqua X XV IÏI

12 plat.ila pro velmoze i privilegovanó, v użsim vsak pro populus jako oznaceni politickych predstavitelu a cinitelü narodnosti Moravanu. Pod termin, populus należi zrejme zaradit take vsechny niżsi funkcionäre dvora, spravne-vojenskeho aparatu a soudniho a daiiovelio systemu. Üstredni vladni moc se soustredovala na dvore panovnika. Poznani jeho vyznamu jako ridiciho centra nabyva pro charakteristiku statniho vyvoje prvorade duleżitosti81. K użaimu okruhu panovnika na'ezsli sbvetbnici, jejichż spoleöenske postaveni ukazuje za Sventopluka Charakteristika je lnoho z nich drugb bogatb a dale poukaz, tykajici se Rostislava, jenż svolal radu (sbvetb), slożsnou z kbtiędzu a z Moravjęnu (6i kniżat a bojarii podle vat. rkp. PM X ; Ż K X IV ). Od rady je nutno odliśit sbborb, pro jehoż existenci svö lci napr. pasaż sbbbravbse że Vbsę ljudi Mornvbskyje (PM X II; dale Z K VI, X IV ; Pochv. Kir.), jehoż se zrejme mohly zücastnit vsechny svobodne a privilegovane vrstvy. Ackoliv Sbbon neni jinde vyslovne uveden pouze pro sirsi radu (tedy spiśe ve vyznamu sbvetb cisare Michaela (snbo/b sb pair hire,hi i sb boljari svoimi Z K X IV, rkp. 16) zda se, że je o nem feö jeste k r. 873 a snad v r. 885 (PM X ; B K V II/2-8, IX /2 9-30, X/31-2, XI/33). Kromę toho tentyż vyraz oznacoval takć cirkevni shromażdeni. Z prostredi cirkve pochazelo t ike vedeni panovnicke kancelare, jejiż existenci naznacuje korespondence s papeżi, Byzanci, zapadnimi cisari, vychodofranskymi krall aj. osobnostmi. Zda se, że funkci kanclere zastaval po uröitou dobu Johannes z Bc^natek a o jeji vedeni peöoval arcibiskup Metodej a take biskup Viching. Mezi predni sbvöt.bniky a drugy panovnika prislusel vojevodn (dux öi strategos); termin pfeśel jak do reötiny (boebodos De adm. imp., c. 38), tak do jinych jazyku (rum. voievod, mad. vajvoda, vajda). Svym vojenskym charakterem, postavenim a funkci se vtojevoda speciiikoval vuei nositeli oznaćeni kbnędzb, i kdyż nezridka sam l>yi kniżetem. Plyne to napr. z pasaże:» posla[...] sbbrati vbsę paty i vojevody i mestbnyję kbnęze (Vulg. Dr. 3, 2; Grig. Zach.). Jako dalsi priklad rozliseni Ize uvest: chvalę i polclonb i ćbstb otb cisarb źe i kbnęza i vojevodb i otb vbsego dychanija priimati (Supr. 262, 16); podobne ee rozlisoval kbnędzb ili vojevoda v Zakone (ZSL, 61. 3). Naproti tomu zatimco Zit. Konst. uvadi, że Metodej mel vojevodbskyj sanb, Pam. Mefodija pise, że obdrżel kbnęźenie, (ŻK V III; PM I, III), ceinu lze r ozu met tak, że był mistodrz'telem slovanskeho kniżectvi. Vojevoda jako velitel vojska a vojevodstvo vystupuje beżne take na Rusi a vojevoda b j;l zde oznaöovan jako muz panovnika: azb jesrrib muzb jego (968 Pov. vrem. let. K 945, 968, 975, 980, 984, 1016, 1018, 1043). Pozdeji nalezame oznaöeni vojevodix pro volene predstavitele jednotlivych oblasti (napf. na uzemi Rumuńska v stol.)52. V oblasti Srbska byl vojevoda predstavitel nejvyssi hodnosti ve vojsku53, v prostredi chorvatskem bylo ozna6eni banove (boeanoi) pfekladano hercezi ve vyznamu mistodrżicich zemi, należejicicli k panstvi chorvatskych kralu. 61 A. G ieysztor 1972, s Viz. pozn. 41. H K. Jirećek 1952, s. 254, 425.

13 (Reg. Sclav., c. IX )54. Na Moravë a na Rusi należel vojevoda svou hodnosti zfejmë k panovnikovu dvoru, o jehoż hodnostâfich vime na Moravë na rozdil od jinÿcli zemi velmi mâlo, pfipadnô jen to, że si mùzeme domÿslet podle souvëkÿch analogii a snad také podle nomenklatury pfevzaté M adary53. Nalézâme nâpf. oznaceni nâdorispan (na(d)vorbnii zbpanb), târnok (tovarnbnikb), asztaînok (stohnikb), tiszt (tysjęcbnikb) ad. Pro analogii jsou velmi instruktivni pomëry v telidejsim Chcrvatsku. Jeho panovnik rozhodoval zâvazné vëci s radou {consilium) vsech zupanû (zuppani, iupani), jinak oznaëovanÿeh za fideles populi (852, 892, 925). Mezi nimi Ize rozlisit źupeny jako sprâvce nëkterÿch oblasti a vlastni zâi-tupce panovnika v nich (Klis, H ijevno) a żup any jako dvorni hcdnostâfe. Mezi nimi se na prvnim mistë uvadi żupan pa atin palâcovÿ ëi nâdvcm i żupan, kterÿ wystupoval téz ve funkci vojevody, mël vojevodbskyj sanb. Dâle se tu i.vâdi ż. maccharius palcâtnik, pczd. meënik, ż. cavallarius marsâlek, ż. camerarius komornik, tovurbnikb, z. princtrnarius ćuśbnilb, pohannikb, mad. pohamok, Ż. armiger stitnik ad. Dâle se p( zdëji pripominaji zupané: volar, ubrufar, vratar, kljucar, sokolar, bravar, psar aj. (F. Raëki, Documenta c. 2, 12, 149)56. Aëkoliv na hcdnostâre Roslii-lavova a Srentoplukova dvora mużeme nsi z vat jen z nëkteiÿoh nâznakû, nespomë existovali a jak napovidaji nëkteré zprâvy, také na Moravë se objevuje oznaceni zbpanb, żupan. Podle ûdajû Ibn Rusty byli svbandz(oxè) zrejmë sprâvci provincii, byl jich vëtsi poëet a sidleli v centrech svÿch oblasti. V ôele żupanń stâl ra'isu r-ru'usa, jehoż jrr.ćno byl S. v\ jit m.l.k. (Sw. n.t.b.l.k. Sventopluk, nebo Sw.n.t. molik Sv<nt krâl), kterćho żupané ve svÿch oblasteeh zastupovali (Kitâbu l'alaqi n-nâfifali). Jii ak je tetmin zupan znâm ze Zakona sudneho, jehoż predloha Ekl< ga ma na pfislusnÿch mistech oznaôeni tabullarioi, archontes (vûdcové) (ZSL, ; Eklcga, tit. X1V/9.). Prvni se bliżi vÿznamem oznaëcni drugb, druhÿ oznaëeni kbnezb grndbskyi (Slovo na pren. most, presl. Klimenta, k. G; Vulg. Dn. 3,2; Grig. Zach.). V chorvatském a ceském prostfedi se termin źupan ztotożnil s terminem comes-, svppani seu comités, ve starochorv. versi: knezove. (Reg. Sclav., c. I X )57. V uherském prostfedi pfeâel ' oznaëeni ispan irân. puvocîu. K osvëtleni postaveni żupana miiże nâpomoci také udaj o zupanovi ze sousedni Vÿchodni marky z konce 8. stoleti iopan, qui vocatur Physso, kterÿ byl spolecensky roven ostatnim bavorskÿm hodnostâfùm. (MMEH III, Dipl. ë. 1). S żupany se setkâvâme také v Bulharsku, kde uapf. r byli oznaëovâni jako archontes a dâle v Srbsku, kde taktćż byli zupanoi v prvni tfetinë 10. stoleti ztotożńovani s archontes. (I. Skylitzes, Hist. comp. II, 407; De administr. imp., c. 32)68. Na druhé stranë upadlo tostaveni zupanû ve slovanskÿch oblasteeh ovlâdanÿch cizimi feudâly, 54 F. Sisić 1925, s. 276, 446, Srov. E. Pauliny 1965, s. 193 a n.; A. G ieysztor 1972, s. 67 a n. 58 F. Si si ć 1925, s. 331, 394, Ibid., s. 331, S. Lise v 1963, s ; V. P. Graéev 1972, s. 90 a n.

14 jako napr. v Rakousich a v Korutanech59 nebo v polabském Srbsku (seniores villarum, quos lingua sua supanos vocant Cod. dip]. Sax. reg. I, ć. 446). Na Moravë se vsak jestë v pozdëjsich dobàcli objevuje funkce żupami, snad też diky jednak tradici, jednak pûsobeni ëeského stâtniho centra a sousednich Uher a to zrejmë v pûvodnim vÿznamu, jak to m j. vyplÿvâ z Iura suppanorum (1189), potvrzenÿch poôâtkem 13. stoleti pro Znojemsko, Brnënsko a Bfeclavsko. V nich se rozliśuje mezi żupany, kteri byli poëitâni k nobiles a ostatnimi milites. (Cod. dipl. Bohem. II, c. 234, 325, III, ó. 164). Postaveni żupami pozdejśi doby prozrazuji také udaje o znojemském purkrabim, oznaëovaném też jako castellanus nebo suppanus''". Je pravdëpodobné, że żupane se rekrutovali z rodové a vojenskomajetkové aristokracie, kterâ se pfipominâ napr. na Balkânë (zupanoi gerontes De administr. imp., c. 29). V 9. stoleti sio j iż o funkcionâre stâtni, vykonâvajici vlâdni moc, pfislusniky stâtniho aparâtu a vojenské administrativy v oblastech, v jejichz centrech sidleli a kde mëli své vlastnictvi. Tak se jevi supani-comités v Chorvatsku a také v Srbsku, kde mëli vliv na ustanoveni nového panovnika (De administr. imp., c. 32). Na Moravë mëli zupané v stol. v nëkterÿch smërech obdobnë funkce jako fransti comités, grajii, anglosassti ealdormen nebo gruz. eristavni. Puvod nâzvu żapan je nezridka spojovan s ciu. śu-ban (urednik), zprostredkovanÿm Slovanûm v prûbëhu migrace61. Üzemni struktura moravského stâtniho utvaru, kterÿ se sklâdal prâvë z takovÿch oblasti a center, była jiż nëkolikrât predmëtem zkoumâni jak ze strany archeologie, tak historie a linguistiky62. Po dvou desetiletich vÿzkumu se ponëkijd vyjasnilo, że oblasti rozsifeui variant urôitÿch druhû materialni kultury nelze nazÿvat kmenovÿmi a że metodologie vëdeckého poznani odsunula existenci takovÿch ütvarû do obdobi rozkvëtu rodové spoîeônosti, także v obdobi jejiho definitivniho konce, reprezentovaného ve sféfe politické organizace svazy kniżectvi, lze o nich hovorit jiż stëzi. Tim spiâe, mâme-li na mysli uż organizaci stâtni, za niż se bÿvalâ kniżectvi mënila v provincie stâtu. Bylo také prirozené, że se clenëni ûzcmi staré Moravy poôalo dâvat do souvislosti s üdaji bavorského Popisu mest-żup a krajin na severnim brehu Dunaje üoscriptio civitatum et regionum ad septentrionalem plagam Danubii (MMFH III, ). V nëm se v primera sousedstvi vÿchodofranské rise a na severnim brehu Dunaje uvâdi za heslem Beheimare: Marharii habent X I civitates Moravané maji 11 mest-żup. Zdâ se dnes dosti pravdëpodobné, że oznaceni Marharii, pochâzejici z 1. poloviny 9. stoleti tykało se celého teritoria staré M oravy83 a że zminëné civitates jsou oznaëenira center i s nimi spjatého okoli, a że tyto oblasti je patrnë możno ztotożnit s odjinud znâmÿmi 69 R. Büttnor 1955, s. 69 a n.; J. Grudon 1916; B. Grafenauer 1952, s. 487 a n L. E. H avlik 1964, s. 236 a n. V. Brandi 1876, s Srov. P. Pouoha 1970, s L. E. H avlik 1966, s. 121 a n nebo 843 uvaèoval L. E. H avlik 1959a, s ; L. E. H avlik, w; MMFH I I I, s. 285 a n.

15 żupami, v jejichż cele stáli zupané64. Je-li tomu tak, pak na území staré Moravy, tedy na pióse asi 40/42 nebo 60 tisic km 2 (tj. vcetnë Nitranska o rozloze asi 20 tis. km 2) dvë pëtiny je vsak nutno priôist neobÿvanÿm krajûm bylo v prvni polovinë 9. století onëch jedenâct żup a také opevnënÿch stredisek, civitates, gradi, kde se soustredovala femeslnà vÿroba, obchod, vojensko- -správní, soudni a fiskalni aparát. Podle archeologickÿch vyzkumú Ize na území dávné Moravy vysledovat nëkolik sídelních oblastí: a) Ústrední oblast se nalézala v povodí strední Moravy a prostírala se do dolního povodí Moravy a D yje a zóásti też do povodí dolního Váhu, resp. jeho pravobrezí. Mezi stredisky této oblasti stojí na prvém miste aglomerace s pevnou ústrední akropoli bliże Mikulôic, ztotożnovana s Rastizi urbs r. 871, jejiż vlastní oznaëeni uvádejí nëkteré prameny jako grach Morava6S. Rozlohou vynikalo také stredisko v mistech Starého Mësta, Uh. Hradiste a Sadù, oznaôované pozdëji v prameneeh jako Veligrad (1131 )60. Dale do této oblasti nálezí Pohansko u Breclavë (Lauentenburch 1056)67, Bratislava (Brezalauspurc 907)68, Devin (ztotoznovanÿ s Dowinoa r. 864)89, Kirchberg nad Stillfriedem (1045)70, Pobedim 71 a Ducové72. b) Jinou oblasti se jevi povodí Svratky, Svitavy a strední Jihlavy, kam należi rozsáhlejsí stredisko Rajhrad (Raygrad 1045), Staré Zámky u Lisnë a snad Réna u ivanôic73. c) Dalsi oblasti bylo mène známé povodí Hané, Rusavy, dolni Beôvy s lokalitami v Predmosti, Prerovem Z-lenou Horou aj.74 a d) jinou oblasti horni Pomoravi s Olomouci (1046), sousedící na severovÿchodë s Holasickem75, f) oblast soutoku Dyje a Jihlavy, která se prostírala pres reku Zaya ke Gôllersbachu, a Russbacliu a k Dunaji; vÿznacné misto zde zaujimalo stredisko u Doi. Vôstonic a Strachotina76 (nëkdy też ztotożnovanć s Dowinour. 864) a hradisko Oberleis (Lizza in superior i monte)77. g) Dalsi oblastí bylo strední a horni Podyjí a nálezelo k ni území v povodí horni a strední Pulkavy, borní Schmidy 61 Srov. V. Prochazka 1963a, s ; V. Vanóíek 1949, s. 21; L. E. H avlik 1959b, s árov. J. Poulik 1960, s. 84 a n.; 1975, passim; L. E. H avlik 1978, s V. Hrubÿ 1965; s ; V. H rubÿ, K. Maresová F. Kalousek 1971; B. Dost ál Ndleżelo sem i hradisko Pohansko u Nejdku na ltdnickém ostrovë, B. N ovotnÿ 1963, s Ï. Stefanov iío vá Dekan 1961, s Spojeni údaje Fuld. let. o Dowinë s touto lokalitou zduraznilo aż slovenské riárodní obrození. Historimost této legendizace se pokousí prokázat P. Ratkos 1970, s I. L. Cervinka 1928, s D. Bialeková A. R u ttk ay J. Poulík 1960, s. 130an.;Ć. Staña s ; 1975, s ; 1972, s Ć. Staña 1962, s ; 1963, s B. N ovotnÿ s ; V. Richter 1959; B. N o v o tn ÿ 1962, s J. Poulík , s ; 1960, s H. M itscha-m iirheim , s. 39 a n. Nepùvodni zdrobnëlina tohoto jmena (srov. nom. Maiítburcli) se zachovala v po/.dejsim názvu liradu Dëviëky.

16 a Taffy; z hradisek teto oblasti je możno se zaiinit o Hradiśti ve Znojme (Znoyem 1046), prip. o Messern78. Zminit sc lze take o povodi reky Kamp s hradiskem u Thtmaii79. Vyloucit nemiiżeme ani możnost, że oznaceni Marharii zahrnuje też użsi Nitransko80, zvlaste kdyż byl Pribina skuteöne jen ńdelny kniże aćlenm ojm i- rovskelio rodu81. Zminene Descriptio uvadi vsak jeste dalsi pro nas zajimavy üdaj: Est popnlus, quam vocant Merehanos, ipsi habent civitates XXX. Istae sunt regiones, quae terminant in finibus nostris je narodnost, kterou nazyvaji Mereliany, ti maji 30 mest-żup. To jsou krajiny, ktere hraniöi s naśimi konöinami, (tj. Bavor). Udaj neni sice v historiografii jednoznaene interpretovan, uvażo\talo se, że ślo bud o zapis soućasny prvnimu nebo o pozdejśi głosu, zachyciijici stav bud kołem r. 843 nebo aż ve druhe polovine 9. stoleti (tedy inclusive hesla Marharii), pripadne, że sio o oznaceni Moravanü»fi usti srbske Moravy, jejichż znacna ćast sidlilateżna sevemim bfehu Dunaje82. Na zaklade novejsich poznatkix je możno klonit se spisę k zaveru, ż'; tento üdaj mj. i pro temef trojnäsobny poöet civitates odrazi urćitou etapu budovani panstvi Moravanü, Velke Moravy, zacinaj i ci podle Konstant ina Porfyrogennóta uż v Potisi. Bude proto spise ünosne, aby se oneeh tricet żup o rozloze asi 120 tis. km 2, z nichż jedenact bylo na püvodni Morave, lokalizovalo nejen na üzemi Moravy a Nitranska, ale i do severovychodni Panonie a hom iho a stfedniho Potisi. Se żupami jako uzemnim ölenenim statniho uzemi setkavame se v 9./10. stoleti take v Chorvatsku, kde jich Konstantin Porfyrogennctos uvadi celkem ćtrnact nejrüznejsich velikosti na üzemi o rozloze asi 95 tis. kin2. (De admin. imp., c. 30)83. Żupany a żupy znaine nyni mnohem lepe take z oblasti srbske84 a ovsem i z üzemi bulharskeho, kde żupane byli jednak pfedstavitele slovanskych żup v postaveni aż mistnich kniżat, jednak turkutśti hodnostari bulharskśho dvora85. Ve druhe polovijie 9. stoleti se tu objevil pokus rozdölit üzemi bulharskeho statu do deseti komitatu (chóru, zemlja), jimż nektere z żup były )odrizeny. Oznaćeni żupa se patm e poużivalo i pro hradskou organizaci premyslovskych Cech (officium suppe Cadanensis 1312). Beneficium, quod vulgariter suppa vocatur se pripornina v Polsku86, instituce żupy (megye) se 78 F. K a lo u sek 1955, s. 9-30; L. E. H avlik K problematice hradist na Morave Ć. Stańa 1967, a ; U. N ovotn 1962, s ; 1975, s ; v Dolnich Rakousich H. Mitscha-Märheim I960, s. 1-32; Ć. Stańa 1963, s K lokalitam 9. stoleti na üzemi Nitranska srov. B. Chropovsky 1971, s ; A. Fiala, A. H abovstiak, T. Stefanovieo va 1975, a Srov..1. Sieklicki 1962, s ; L. E. llav lik Prohledjie v MMFH III, s F. Sisić 1925, s. 331, 394, 446 a n. 84 V. P. Gracev 1972, s. 90 a n., 199 a n., 273 a n., 286 a u. 86 V. Beäevliev s. 241, 291 a n.: S. Liśev 1963, s ; M. Andreev, D. Angelov 1959, s V. Brandi 1876, s. 392; H. Łowmiański 1970, s. 49.

17 . uchovala aż do novovôku v Uhrácli, i kdyż pochopitelnë s urcitou zmënou obsahu. Na Moravë se żupa pripomíná jestë r (officium swppe), r (munitionein regalem vel castrum aliquod suppe nomine) a naposledy r. 1342: ad suppam et cudam Snoymensem8. Oznacenim cuda se vyjadrovalo patrnë toteż, co jestë pozdëji była cuda bmenská a olomoucká (judicium provinciale) a żupa była synonymnm jak pro provincii tak pro úrad provincie. Tomu by odpovidalo i postaveni chorvatskÿch zupanü v století, kteri mëli dve tretiny dani (duas partes tributorum) odvádét králi a treti si ponechat (Reg. Sclav., c. IX ). Uvedená situace na Moravë je ovsem pozdëjsim stadiem vÿvoje żupami a żup na rozdil od 9. století, kdy żupane pfisluśnici aristokracie se stávali soucástí státního organizmu. V rozmezí chorvatského státu mimo oblast púvodního Chorvatska vystupovali vedle żupami jestë banové (duces) jako mistodiźici provincii pfishisejících k Chorvatsku. Pro polovinu 10. století se vÿslovnë uvádí jedna banovina s tremi żupami. (De administer, imp., c. 30). Urôité náznaky, że nëkteré żupy so stały soucástí vëtsi správní jednotky jsou také z Bulharska. Pohlédneme-li do nejbliżsiho sousedstvi Moravy, do Vÿchodni marky, zjistime, że partes orientales ci marchia orientalis, v jejimż cele stál v prûbëau 9. století Ratbod, Karloman a v pośledni tretinë marchio Aribo, dëlila se na tfi hrabství (Inquisitio de theloneis, MMFH IV, 115), jejichż rozloha viceménë odpovídá rozloze żup chorvatskÿch a moravskÿch. Postaveni Ariba, jinak oznaôovaného proste comes, jehoż vlastní komitát byl jedním z onëch tri, se v tom to pripadë kryje s postavením chorvatskÿch banu a pokud Ize o tom uvażovat pro Velkou Moravu, mohli bÿt zmínéní kbnędzi, principes skuteöne jejich analogii. V zebriôku správní organizace na Moravë, v némz po panovníkovi stâli kbnędzi a po nich zupa né, ob je vu je se jestë treti termin a instituce spojená s oznacenim kvm.etb, které znâme napr. ze Zakona sudneho. Jeho predloha Ekloga hovori na tomto miste archontech-vû Icích, kteri vynikli v boji (ZSL, cl. 3, Ekloga, til. X V III). V Zakonë se ktmeti vÿslovnë oddëluji od ostatnich prostÿch lidi (Hmeti ili prostii Ijudbe), tj. svobodného obyvatelstva. Vzhledem k údaji Eklogy se zdà pravdëpodobné a z hlediska fílologického a historického ostatnë potvrzené że oznaöeni kbmetb souvisi s reckÿm terminem komés (pl. kométes). Aëkoliv název sám byl do rectiny prejat z latinskélio comes, neslo o vÿznam s nim totoznÿ. Jeho obsah vysvítá z nomenklatury byzantskÿch vojenskÿch hodností, jak je podává Taktika (tit. 4, ô) cisafe Leona VI.: ho stratégos, megarchoi, druggarioi, kométes, pentarchoi, dekarchoi88 Kométes zde zrejmë zaujimali postaveni odjinud znâmÿch centarchu (sculdassiii), se kterÿmi se na pocàtku 9. století (804) setkáváme napr. v Istrii, kde byli v prûbëhu 9. a 10. století rażeni hodnostnë na jedné stranë za hrabata (comes, vicecomes) a na druhé stranë pred gastaldy a dekany; jim na roveft byl stavën také tudex (publicus) (F. Kos, Gradivo II, 24)89. Ve Vÿchodni marce 87 V. 15randl 1870, s *8 C. du Cange 1943, s. 333: ślo zde o setniky byzant. thémat riebo tagmat.»» F. K os 1906, s. 24; L. K. H avlik 1964, s. 286.

18 centarchum odpovidali yicarii (napr. v Grunzwitigau r. 888), pfipominani jako zastupci lirabete a zrejme totożni s indices (MMFH III, Dipl ; IV, 115). Z tolioto srovnani vvplyva, że centarcbov6 ii kometes byli patrne totożni s uredniky, oznacovanymi v Chorvatsku sednici, centuriones, satnici, cenni by nasvedcovala i jejich soudni pravomoo. Ban mel k ruce sedm sedniku, jmenovanych z urozenych, qui recte ac iuste populum iudicarent kteri sp;avne a spravedlive soudili lidi. Każdy żupan mel jednoho setnika, qui cum eo similiter iudicarel populum cum iustitia ktery s nim podobne rozsuzoval spravedlive lidi (Reg. Sclav., c. IX ). Setni ci v Dalmacii se pripominaji jeśte ipozdeji a spadali pod zakon i pravdn kmetsku (Vinodol. statut, uvod, 61. 5, 26, ( 1). Kbmeti byli tedy organy vojensko-administrativni povahy, podrizene żupanum, majici souiasne soudni pravomoci a pokud by to vyplyvalo z funkce setniku v Chorvatskii (tributa acciperent), plnili take funki i exaktoru dani. Termin Hmetb byl zeznamenan też na Rusi: lepsije muze, srgo sutb kmetbe luce muzi bo sju doiścjutb i bólśe sego dale: Tarevbskyj knjazb Azgulub i iniclib kmetii molodych 15 (Pov. vrem. let k 1075, 1096.) Stoji tu povsimnuti, że v I. N ovgorod. letopisu je v syn od.rk p.uvedeno Hmetbstva, ale v akadem. rkp. misto toho dobroimenitych (Ijude.j). Termin kbmetb nachazime jeste ve Slovu o polkn Igoreve: A moi ti kurjani svedomi kimeti trubami poviti, podb M om y imzlelejani, konec.b kopije vbsknmleni. Vcelku byl vyskvt vyrazu kbmete na Rusi dosti ojedinely90 a nasvedćuje spiśe tomu, że sio o import ze zapadoslovanskeho, konkretne moravskeho prostredi, kterś se jevi teżiśtem vyskytu tolioto terminu. V jeho okruhu a zvlaste v okruhu jelio center nalezame tento termin v puvodnim nebo podobnem vyznamu jesto pozdeji. Nalezame jej samozrejme aż do 14. stoleti na Moiave: barones et kmetones sive seniores Moraviu-c. Podobne i v Cechach se oznaćeni kmetu poużivalo takeż v souvislosti se zemskym pravem: universis cmetonibus, baronibus, seu nobilibusque regni Bohemiae. V obou zemich byli kmeti jednak pfislusnici a predstavitele nejstarśich panskych rodu, jednak stavu vladyku (kmetem, totiz panem nebo vladyku), ^ żdy odlisovani od ostatnich obyvatel (<-f. duos kmetones de circumsedentibus villis; listove tez lidi a kmetov namch a poddanych nasi vsi}. Postaveni kmeta se v zemskem ]>ravu a soudu ztotożńovalo s funkci zemskelio, resp. krajskeho popravce, soudce a było vyznamnou a dediónou hodnosti. V jinych pripadech ślo zrejme o instituci, jejiż predstavitele kmeti, meli mezi venkovskym obyvatelstvem funkci soudni a policejni91. A prave soudni funkce kmetu ukazuje na jejich souvislost s kim ety-sitniky 9. stoleti. Sve postaveni si nositele oznaćeni kmeti udrżeli velmi dlouhou dobu take v Polsku: honorabilis kmetho noster et miles, comes B.; kmetho noster comes L.\ fidelis kmetho noster92. Naproti tomu jinde se socialni jiostaveni kbmetu menilo. I kdyż se napr. pro severni Uhry uvażovalo o jejich ztotc żneni s jóbagiones v postaveni centur- 80 B. D. Grekov 1946, s. 18 uvazoval o ztotoźneni ktrnetu s vitbjazy; k posledmmu terminu \j z. dale. 91 V. Brandl 1876, s , Słownik Starożytności Słowiańskich, t. II, s. 429.

19 iones93, pozdeji ve stfedoveku jiż vystupovali jako predstaveni vesnic a v no- / voveku bylo jejich socialni zafazeni jeśte niżsi94. V Srbsku se v 15. stoleti uvadsli kmeti, oznasovani za dobre lidi a ve Vinodolskem statutu se hnet odlisuje od obcinika i od urozeneho (c. 17, 54), podlehal knezi (cl. 73, 17) a jeho zabiti se trestalo pomerne vysokou pokutou 100 hr (61. 31). Pod zakon i pravdu kmetsku ci zakon kmetcsk (cl. 25) spadali take satnici95. Kmet, se kterym se setkavame v Duklje, bylo synonymum pro oznaóeni stafeśiny svobodnych obyvatel. Oproti tomu vsak termin kmeticjkmetovic odpovida uż v pozdejśim Poljickem statutu96 pine dako-fec. terminu kómetes (pi. kómetai), tj. vesnićan97 a vystupuje tu (kołem 1400) jako clovek zavisly na panu, jeho clovek, ci,,61ovek km etuv 98. Dotkli jsme se zde soudni a fiskalni funkce moravskych ki>metu, jejichż poćet by] zrejme ponekud vetsi a souvisel patnie take s vojenskou hrannou organizaci, jejiż stopy nalezame napr. take v prostredi ruskem (sbtbni; sbtbskii. sbcbskii Pov. vrem. let k 996, 1113), polskem ", anglosaskim (hundreds- -ealdors), gruzińskim (sepe-kari), armenskem (ta, si) ad. Deset sotni kołem Novgorod u pfedstavovalo tysjaru voinov v cele s tysjackim (tisicnikem, odpovidajicim byzantskemu chiliarchovi, druggariovi)100. Noveji Ize zrejme pocitat o tim, że organizace setni existovala take na Morave v 9. stol.101 a uvazo' vat bude możno take o desitkove, pfipominane ostatne uż r. 777 u Slovanu pri rece Enns. Ze studii z oblasti polske a polabskopobaltske vyplyva, że setnici vykonavali dohled statu nad slużebnickym zavislym, res]), i nevolnym obyvatelstvem 102. Byli-li kbmeti a Sbtnici toteżni a vykonavali-li niżsi soudni panovnicke pravomoci prvni instance, je vysvetlitelne, żesesoufiasne oznacovali take jako indices, ktefi se napf. uvadeji koleni r. 880 u Sventopluka (MMFH III, Ep. c. 90) a kteri upominaji na ktm ety, pfipom inani na stare Rusi a na anglosas. gerefas. Zakon sudnvj je oznaóuje sgdbję ci sudbja (zem/l/i) a finikóne rozliśuje mezi żupany a sudimi. (ZSL, 61. 2, 7a (Ekl. II nema), 8). Jinym terminem cistę literarnim bylo oznaćeni paty jako ekvivalent za magistratus et indices (Vulg.. Dr. 3, 2). Existenci svetkycli soudu na Morave by nasvedcovala jednak fada ustanoveni Zakona sudneho, jednak by vyplyvala z petice bavorskeho episkopatu, podle niż fransti comites z Vychodni Marky na Morave v pokracovali v drżeni svetskych shromażdeni a spravovali, co bylo tfeba 93 V. ChalOupecky s. 224; M. KutSera 1960, s Srov. P. Ratkoś 1970, s H. Jirećek 1880, s ; B. D. Grekov, 1948, s Jak N. K laić (1962, s ) ślo o osoby uredni. 98 B. D. Grekov 1964a. 97 Z neho vychazel V. ProchAzka 1963a, s H..Jirećek s ; 1952, s. 272, Srov. W. H ejnosz 1976, s B. A. R ybakov M. Kućera 1974, s ; 1966, s / 102 H. Łowmiański 1960, s ; V. Proohdzka 1963, s

20 płaciła saecularia continuaverunt /!/ et que corrigenda sunt, correxerunt (MMFH III, 237), neznamo vsak zda podle domaciho moravskeho nebo franskeho resp. bavorskeho prava. Na fungujici soudni praxi vsak upominaj! i nektere prevzate madarske terminy (poroszló pristavb, patvar p o tvon, szavatol Sbvodb, ponasz ponosb, zalog zalogb, vadol, perel, kaloda kalbda, tomloe tbmbnica, aj.)103. Pro vykon trestu se vzpomina take ergastulum, kde był uvezne i Svrentop!uk II. a vezeni M ctodejovych żaku (Ann. Fuld. ad. 899; BK, kap. X II/35). Indices s 1 vyskytuji take v pis.;mnych pramenech Chorvatska, kde se o nich hovori uź k r. 882 a kde snad zasedali na żupnich soudech (Reg. Sclav., c. IX ; F. Racld, Documenta c. 149, 9). 0 verejnych soudnich shromaźdenich (publicum medium) hrabat ve Vychodni marce se piśe k r Na soudu v żupo Grunzvviti se dokonce poskytovala możnost. dat rozsoudit svou pfi (causa iustitiae) s lidem z kralovstvi Moravanu de Maravorum regno (MMFH III., Dipl ), co se nemusi tykat jeśte Moravanu, nplatnujiclch naroky vuci pfislusnikum bavorskeho prava, ale i lidi, nepfejicich si byt souzeni jnoravskym pravem a podlehajicich bavorskemu pravu. Jinak pravomoci sudicli (iudex publicus) podlehali zrejine jak svobodni liber i, tak poddani servi pośledni ovsem pokud nepreśli s donacemi kralovskych pożemku pine pod soudni jurisdikci klastemich a biskupskych advokatu nebo svetskych feudalu, jakym byl napr. v Grunzwiti Heimo, prip. jeho vicarius. Indices se kolem r. 800 pripominaji take v Bulharsku (Responsa ad cons. Bulg., 61. L X X X V I) a ]>ozdeji na Rusi: sudbja pravjascij sndb (Povest vrem. let k 1015). I kdyż zakladni a podstatny dosali meio na soudni praxi domaci zvykove pravo, nelze opomenout piisobeni fimskych pravnich norem a jejich byzantskych nebo franskych variant. Prameny pripominaji na Morave żadosti o dobryi żakom, ordo legis ci pravdu. Takovymi zakoniky byly napr. Zapovedi svętyicht otbcb z doby pfed byzantskou misi, korespondujici nekierymi misty s moravskou redakci Zakona sudbneho ljudbmi», ktery vznikl na zaklade byzantske Fklogy a jehoż vznik se klade bud do Makedonie nebo na Moravu. Moravske jazykove a historickopravni prvky vsak svedci prinejmenśim o jeho funkcni existenci v moravskem prostredi (MMFH IV., 147 n., 137 n.). V oblasti cirkevniho prava je możno se zminit o,,collectio Dionysiana ^ jtfinesene arcibiskupem Metodejem na Moravu z Rima a dale o prekladu sbirky Joanna Scholastika zvane Synagogę, ktery takteż poćatkem osmdesatych let 9. stol. na Morave poridil Metodej ( N om okanon MMFH IV, 113, 205 n). V souvislosti s kbmety-sbtniky jsrne narazili take na zakladni ekonomicke /.ajisteni existence statni organizace a vladniho aparatu, na iiskalni system moravskych panovniku. Zprav o nem neiii mnoho. Podle Ibn Rusty vybiral Sventopluk każdoroćne od każdeho muże jako dań jeden odev (MMFH III., 350). Petice bavorskeho episkopatu hovori, że kratce a prechodne vybiral na Morave dane (tributum substantiae saecularis) pasovsky biskup. Dale se hovori, J#a E. Pauliny 1905, s. 197 a a.

Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12

Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12 Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12 Autor: Mgr. Miroslav Páteček Vytvořeno: říjen 2012 Člověk a společnost Klíčová slova: Příchod Slovanů, Sámova říše, Velkomoravská říše Třída:

Více

Dej 1 Velkomoravská říše. Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Dej 1 Velkomoravská říše. Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Dej 1 Velkomoravská říše Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Velká Morava první státní útvar na našem území existuje okolo

Více

Krize dualismu Za. světové války Kulturní vývoj, věda a školství Od Trianonu do konce. světové války Ve víru revolucí a za tzv. Bethlenovy éry Cestou

Krize dualismu Za. světové války Kulturní vývoj, věda a školství Od Trianonu do konce. světové války Ve víru revolucí a za tzv. Bethlenovy éry Cestou Obsah Uhry a Maďarsko Od Álmose k Arpádovcům Původ Maďarů a obsazení vlasti Christianissimus rex Stephanus Mezi Říší, Římem a Byzancí Neklidná léta Kultura raného středověku Za vlády cizích dynastií Anjouovci

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

VY_12_INOVACE_88. Pro žáky 7. ročníku ZŠ Člověk a společnost Dějepis Křesťanství a středověká Evropa

VY_12_INOVACE_88. Pro žáky 7. ročníku ZŠ Člověk a společnost Dějepis Křesťanství a středověká Evropa VY_12_INOVACE_88 Pro žáky 7. ročníku ZŠ Člověk a společnost Dějepis Křesťanství a středověká Evropa Leden 2012 Mgr. Regina Kokešová Slouží k prezentaci nového učiva Doplnění informací v učebnici z jiných

Více

Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12

Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12 Mateřská škola a Základní škola při dětské léčebně, Křetín 12 Autor: Mgr. Miroslav Páteček Vytvořeno: září 2012 Člověk a společnost Klíčová slova: První středověké státy, Franská říše, Byzantská říše,

Více

2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA

2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA 2.STŘEDOVĚKÁ LITERATURA C)Počátky našeho písemnictví 1)Písemnictví staroslověnské (pol. 9.století Velká Morava) C) POČÁTKY NAŠEHO PÍSEMNICTVÍ (polovina 9.století- počátek 15.století) 1)Písemnictví staroslověnské

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Bc. Miloslav Holub Název materiálu: Historie policie I. Označení materiálu: Datum vytvoření: 5.9.2013

Více

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata

(Člověk a společnost) Učební plán předmětu. Průřezová témata Dějepis (Člověk a společnost) Učební plán předmětu Ročník 7 Dotace 2 Povinnost povinný (skupina) Dotace skupiny Vzdělávací předmět jako celek pokrývá následující PT: ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA: - Vztah člověka

Více

Historie české správy

Historie české správy Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ NACISTICKÉ OKUPACE (1938 1945) 2. část: Protektorát Čechy a Morava Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu

Více

patriarchální - stát vzniklý z rodiny, jejím postupným rozšiřováním

patriarchální - stát vzniklý z rodiny, jejím postupným rozšiřováním Otázka: Stát Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Andrea Robotková stát = organizované společenství lidí, trvale žijících na určitém ohraničeném území - z latinského stato - status, řád - první

Více

Typy a formy státu Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.

Typy a formy státu Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14. Typy a formy státu Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 Formy státu Forma státu je dána několika složkami: - formou vlády,

Více

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden)

Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Tematický plán pro 7. ročník Dějepis (dotace 2 vyuč. hod./týden) Témata rozložená do jednotlivých měsíců školního roku MĚSÍC září říjen listopad prosinec TÉMATA Počátek středověku a vznik prvních evropských

Více

STŘEDOVĚKÉ EVROPY (1)

STŘEDOVĚKÉ EVROPY (1) ARCHEOLOGIE RANĚ STŘEDOVĚKÉ EVROPY (1) 6. 9. PŘEHLED ARCHEOLOGIE RANÉHO STŘEDOVĚKU V OBLASTECH OSÍDLENÝCH SLOVANSKÝM ETNIKEM 6. VÝCHODNÍ EVROPA 1.ROČNÍK MAGISTERSKÉHO STUDIJNÍHO OBORU ARCHEOLOGIE Katedra

Více

VY_32_INOVACE_2Kuch. Velkomoravská říše

VY_32_INOVACE_2Kuch. Velkomoravská říše Základní škola Zdounky, okres Kroměříž, příspěvková organizace 768 02 Zdounky 59 tel.: 573 365 130, fax.: 573 365 939, email: skola@zszdounky.cz Označení VY_32_INOVACE_2Kuch Název vzdělávacího materiálu

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - popíše osídlení Evropy po rozpadu západořímské říše - charakterizuje první státní útvary na

Více

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: DĚJEPIS Ročník: 7. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Zrod nové Evropy. Stěhování národů. Germáni. Franská říše. Byzantská říše Seznámení s učebnicí. Práce s učebnicí a mapou. Popíše rozdělení Evropy po rozpadu Západořímské říše a způsob života barbarských

Více

Spojené království Velké Británie a Severního Irska

Spojené království Velké Británie a Severního Irska Spojené království Velké Británie a Severního Irska Britský politický systém VB je konstituční parlamentní monarchie, tento systém je považován za nejstarší demokracii světa. Jedná se o příklad země, která

Více

Tento materiál byl zpracován na základě konzultací s MV ČR.

Tento materiál byl zpracován na základě konzultací s MV ČR. Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7, Tel.: 234 665 111, Fax: 234 665 444; e-mail: posta@uoou.cz Tento materiál byl zpracován na základě konzultací s MV ČR. STANOVISKO č. 2/2004 leden 2004, aktualizace červenec

Více

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA TEST ZNALOSTÍ NA PROBRANOU LÁTKU

KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA TEST ZNALOSTÍ NA PROBRANOU LÁTKU KAPITOLY Z POLITOLOGIE A PRÁVA TEST ZNALOSTÍ NA PROBRANOU LÁTKU NA ÚVOD NĚKOLIK INFORMACÍ Ukliďte si všechno z lavice buď do lavice nebo do aktovek Vezměte si čistý papír, psací potřeby Během psaní se

Více

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE

ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE ANGLICKÁ BURŽOAZNÍ REVOLUCE IX 17 12:25 1 Anglická společnost na počátku 17. století - předpoklady pro průmyslovou společnost -vyspělé zemědělství - volná pracovní síla - nové stroje a výrobní postupy

Více

Vývoj Polska, vývoj hranic

Vývoj Polska, vývoj hranic Vývoj Polska, vývoj hranic 3 velké etapy ději: Polsko do dělení (do konce 18. stol.) období národní nesvodový (do začátku 20. stol.) obnovení Polska (od r. 1918) Ad 1 etapa: formování etnického státu (piastovská

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Poválečná obnova a poslední léta stalinismu 78 Od pádu stalinismu k perestrojce (1953 1988) 80 Černobyl, Kuropaty, nezávislost 84 Prezidentská

Poválečná obnova a poslední léta stalinismu 78 Od pádu stalinismu k perestrojce (1953 1988) 80 Černobyl, Kuropaty, nezávislost 84 Prezidentská Obsah Předmluva 7 Pravěk 9 Bílá Rus ve středověku 11 Místní knížectví mezi Kyjevem a Novgorodem 11 Pod litevským vlivem 14 Krevská unie 17 Sociální a hospodářské změny 14. 16. století 18 Středověká umělecká

Více

ARCHEOPARK MIKULČICE ČÁST AKROPOLE

ARCHEOPARK MIKULČICE ČÁST AKROPOLE A) IDENTIFIKACE A ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA STAVBY IDENTIFIKACE STAVBY: Název stavby: Základní charakteristika stavby: IDENTIFIKACE STAVEBNÍKA: Základem úprav v Národní kulturní památce Mikulčice část Akropole

Více

České země od příchodu. Slovanů. po Velkou Moravu II. ZDENĚK MĚŘÍNSKÝ

České země od příchodu. Slovanů. po Velkou Moravu II. ZDENĚK MĚŘÍNSKÝ České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu II. ZDENĚK MĚŘÍNSKÝ Nakladatelství Libri Praha 2006 prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc., 2006 Illustrations archiv autora, 2006 Odborný recenzent: PhDr. Vladimír

Více

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová

Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová č.j. NZ 50/07 Novostavba rodinného domu v Přerově XI Vinary, ul. Růžová Nálezová zpráva o provedení archeologického výzkumu ARCHAIA Olomouc, o.p.s. Feat. ARCHAIA Brno o.p.s. 2007 2 Tato práce, která vznikla

Více

Brno. Liberec. Karlovy Vary

Brno. Liberec. Karlovy Vary Brno Největší moravské město leží na soutoku Svitavy a Svratky. Jeho dominantou je hrad Špilberk. Je významným průmyslovým a kulturním centrem, městem veletrhů. Otázka: Které město leží pod horou Ještěd?

Více

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí

Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Přeshraniční vlivy působící na místní společenství českého pohraničí Výzkum byl realizován na katedře sociální práce v letech 2005-2007, byl dotován z prostředků Ministerstva práce a sociálních věcí ČR

Více

MIRO THAN ODOJ, KAJ MIRE NIPI. MÉ MÍSTO JE TAM, KDE JSOU MOJI LIDÉ. Romové pocházejí z indického subkontinentu. Neví se s jistotou, proč započali putování z Indie do Evropy. V průběhu staletí se přes útisk

Více

Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje

Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA. Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Viktor KVĚTOŇ, Miroslav MARADA Univerzita Karlova vpraze, Přírodovědecká fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje kvalitní dopravní poloha je považována za nutnou, nikoliv za postačující

Více

Obsah. Předm luva / п M o tto /13. G ra m a tic k é n á z v o s lo v í /15

Obsah. Předm luva / п M o tto /13. G ra m a tic k é n á z v o s lo v í /15 Předm luva / п M o tto /13 G ra m a tic k é n á z v o s lo v í /15 I. V ý z n a m la tin y /2 3 1.1 P ř e d c h ů d c i la tin y ja k o m e z in á r o d n íh o ja z y k a /2 3 1.2 L a tin a ja k o m e

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 10 VY 32 INOVACE 0114 0310

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 10 VY 32 INOVACE 0114 0310 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 10 VY 32 INOVACE 0114 0310 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace

Více

Granty Soupis grantů a projektů

Granty Soupis grantů a projektů Granty Soupis grantů a projektů 1994 1996 Počátky Prahy. Vývoj pražské aglomerace do 1. poloviny 12. století. grant GA ČR č. 404/94/1007 nositel L. Hrdlička (ARÚ AV ČR) spoluřešitel za NPÚ Praha J. Čiháková

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_02. Úvod do studia předmětu

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_02. Úvod do studia předmětu Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

I. Éra nacionální české hospodářské emancipace (1859 1918) 1. Ideologie, strategie a politika

I. Éra nacionální české hospodářské emancipace (1859 1918) 1. Ideologie, strategie a politika I. Éra nacionální české hospodářské emancipace (1859 1918) 1. Ideologie, strategie a politika Hospodářský nacionalismus, který je poměrně novým jevem hospodářských, sociálních i kulturních dějin, je neoddělitelný

Více

k návrhu Ministerstva zemědělství na změnu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v následujícím znění:

k návrhu Ministerstva zemědělství na změnu zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v následujícím znění: Stanovisko č. 1 Expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti ze dne 9. 11. 2012 k návrhu změny vodního zákona k návrhu Ministerstva zemědělství na změnu

Více

ČESKÁ REPUBLIKA. Do slepé mapy doplň názvy krajů a krajských měst: Vyznač do mapy sousedící státy: Vybarvi státní vlajku:

ČESKÁ REPUBLIKA. Do slepé mapy doplň názvy krajů a krajských měst: Vyznač do mapy sousedící státy: Vybarvi státní vlajku: ČESKÁ REPUBLIKA Do slepé mapy doplň názvy krajů a krajských měst: Vyznač do mapy sousedící státy: Vybarvi státní vlajku: Která historická území tvoří ČR? http://www.zemepis.com/images/slmapy/krajem.jpg

Více

ARCHEOLOGIE ARCHEOLOGIE

ARCHEOLOGIE ARCHEOLOGIE ARCHEOLOGIE RANĚ STŘEDOVĚKÉ EVROPY (1) 6. 9. PŘEHLED ARCHEOLOGIE RANÉHO STŘEDOVĚKU V OBLASTECH OSÍDLENÝCH SLOVANSKÝM ETNIKEM 8-9. STŘEDNÍ EVROPA 8. ÚVOD; SLOVENSKO 1. ROČNÍK MAGISTERSKÉHO STUDIJNÍHO OBORU

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A SPOLEČNOST DĚJEPIS 7. SVOBODOVÁ Mezipředmětové vztahy Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Popíše podstatné změny v Evropě v důsledku příchodu nových

Více

- k rukám prezidenta Českého střeleckého svazu, pana Ing. Petra Barocha. Věc: Vyjádření ve věci právního stavu areálu střelnice Brno Kývalka.

- k rukám prezidenta Českého střeleckého svazu, pana Ing. Petra Barocha. Věc: Vyjádření ve věci právního stavu areálu střelnice Brno Kývalka. Společníci JUDr. Radek Ondruš JUDr. Aleš Ondruš Advokáti Mgr. Marcela Štraitová JUDr. Ing. Milan Mleziva Vedoucí kanceláře JUDr. Jaroslav Kejval Advokátní koncipienti Mgr. Petr Vytopil JUDr. Marta Nedvědová

Více

REPUBLIKY. 1. dílčí téma : Částečné oslabování absolutistické monarchie v první polovině

REPUBLIKY. 1. dílčí téma : Částečné oslabování absolutistické monarchie v první polovině Metodické listy pro kombinované studium předmětu VÝVOJ VEŘEJNÉ SPRÁVY ČESKOSLOVENSKA A ČESKÉ REPUBLIKY Metodický list č. l Metodický list č. 1 Název tématického celku : Vývoj správy na území dnešní České

Více

OPAKOVÁNÍ 7. ROČNÍKU

OPAKOVÁNÍ 7. ROČNÍKU OPAKOVÁNÍ 7. ROČNÍKU 1. Francká a Byzantská říše: Justinián I. kopule 1453 miniatury latina Chlodvík 2. Islám: bůh vyznavač islámu 3. Slované: Přiřaď k jednotlivým státům, zda se jedná o Slovany východní,

Více

VELKOMORAVSKÁ ŘÍŠE. Marcela Ryšavá Základní škola Orlová-Lutyně K.Dvořáčka 1230 okres Karviná, příspěvková organizace

VELKOMORAVSKÁ ŘÍŠE. Marcela Ryšavá Základní škola Orlová-Lutyně K.Dvořáčka 1230 okres Karviná, příspěvková organizace VY_32_INOVACE_04_Velkomoravská říše VELKOMORAVSKÁ ŘÍŠE Použité zdroje : PhDr. Harna Josef, CSc. a kolektiv: Vlastivěda Obrazy ze starších českých dějin, Alter 1996 http://cs.wikipedia.org/wiki/soubor:velehrad.jpg

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu ZELENÁ DO BUDOUCNOSTI Operační program: OP vzdělávání pro konkurenceschopnost Výzva: 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Klíčová aktivita:

Více

Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0116

Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0116 Velkomoravská říše Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r0116 Pojem Velkomoravská říše, popř. Velká Morava není oficiálním názvem, ale pouze ustáleným označením historiků pro státní útvar, který vznikl v první

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice POJMY URBANISMUS A ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ, VÝVOJ ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

5.5.2 Dějepis povinný předmět

5.5.2 Dějepis povinný předmět 5.5.2 Dějepis povinný předmět Učební plán předmětu 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 0 0 0 0 0 2 2 2 2 Předmět Dějepis je vyučován v dotaci 8 hodin

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení

Metodické listy pro kombinované studium předmětu. Právo sociálního zabezpečení Metodické listy pro kombinované studium předmětu Právo sociálního zabezpečení Základním cílem kurzu je získání celkového přehledu o právní úpravě soustavy sociálního zabezpečení v České republice a jednotlivých

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_05. Mgr. Martin Chovanec. Raný středověk. prezentace

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Chv_III/2_04_05. Mgr. Martin Chovanec. Raný středověk. prezentace Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

Optimalizace organizačního uspořádání krizových štábů v Moravskoslezském kraji Anotace 1. Krizový štáb (KŠ) legislativní základ

Optimalizace organizačního uspořádání krizových štábů v Moravskoslezském kraji Anotace 1. Krizový štáb (KŠ) legislativní základ Krömer A., Hendrych T., Kratochvílová D., Optimalizace organizačního uspořádání krizových štábů v Moravskoslezském kraji 112, Odborný časopis požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany

Více

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED Directorate-General for Communication Public Opinion Monitoring Unit V Bruselu dne 30. ledna 2015 Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 82.4) Eurobarometr Evropského parlamentu 2014 ANALYTICKÝ PŘEHLED

Více

Okruhy ke zkoušce z předmětu Slovenské právní dějiny I. Doc. JUDr. Ladislav Vojáček, CSc.

Okruhy ke zkoušce z předmětu Slovenské právní dějiny I. Doc. JUDr. Ladislav Vojáček, CSc. Okruhy ke zkoušce z předmětu Slovenské právní dějiny I. Doc. JUDr. Ladislav Vojáček, CSc. Charakterizujte patrimoniální pojetí státu! Jaká podmínka musí být splněna, aby se zvykové (obyčejové) pravidlo

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Dějepis 3. období 6. ročník Rulf, J., Válková, V.: Dějepis Pravěk a starověk (SPN, 2000) Mandelová, H. a kol.: Pravěk, Starověk (Kartografie Praha 1995)

Více

Výstupy Učivo Průřezová témata

Výstupy Učivo Průřezová témata 5.1.10.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu VZDĚLÁVACÍ OBLAST:Člověk a jeho svět PŘEDMĚT: Vlastivěda ROČNÍK: 4. Výstupy Učivo Průřezová témata Ví, do jakého regionu patří místo jeho bydliště, umí ho

Více

Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů. Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené

Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů. Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené Ukázka zpracování učebních osnov vybraných předmětů Škola Jaroslava Ježka základní škola pro zrakově postižené Škola má deset ročníků, 1.stupeň tvoří 1. až 6., 2.stupeň 7. až 10.ročník. V charakteristice

Více

KOLONIZACE A STŘEDOVĚKÁ MĚSTA A OBCHOD

KOLONIZACE A STŘEDOVĚKÁ MĚSTA A OBCHOD Číslo a název klíčové aktivity šablony Název DUMu Číslo DUMu Autor: Předmět / ročník Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Klíčová slova III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Kolonizace

Více

Počátky českých dějin

Počátky českých dějin Počátky českých dějin Mgr. Hana Kvasničková 1 Ověřování znalostí učiva o počátcích českých dějin. 9.1. 2012 Vyjmenuje některé významné osobnosti a památná místa českých dějin. Žádné Pohané, Slované, kupec

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Obor vzdělávací oblasti: Dějepis Ročník: 6. Výstup Učivo Průřezová témata, přesahy Poznámky.

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Obor vzdělávací oblasti: Dějepis Ročník: 6. Výstup Učivo Průřezová témata, přesahy Poznámky. Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Obor vzdělávací oblasti: Dějepis Ročník: 6. Výstup Učivo Průřezová témata, přesahy Poznámky - uvede konkrétní příklady důležitosti a potřebnosti dějepisných poznatků

Více

RENESANCE. Karel Švuger DVK/ 3. ročník. Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj VY_32_INOVACE_DVK22/04

RENESANCE. Karel Švuger DVK/ 3. ročník. Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj VY_32_INOVACE_DVK22/04 RENESANCE Karel Švuger DVK/ 3. ročník VY_32_INOVACE_DVK22/04 Červen 2012 Obrazová dokumentace, pojmy, chronologie, rysy, vývoj Vybraná historická data 1431 upálena Panna Orleánská (Jana z Arku) 1450 Jan

Více

Název: Osídlení Evropy

Název: Osídlení Evropy Název: Osídlení Evropy Autor: Mgr. Martina Matasová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, sociogeografie, historie Ročník: 5. (3. ročník vyššího

Více

Sasko MILOŠ ŘEZNÍK. Nakladatelství Libri, Praha

Sasko MILOŠ ŘEZNÍK. Nakladatelství Libri, Praha S t r u č n á h i s t o r i e s t á t ů Sasko MILOŠ ŘEZNÍK Nakladatelství Libri, Praha Publikace vznikla s laskavou finanční podporou Česko-německého fondu budoucnosti. PhDr. Miloš Řezník, PhD., Odborní

Více

Pracovní list k exkurzi. Královská cesta + fotodokumentace

Pracovní list k exkurzi. Královská cesta + fotodokumentace Pracovní list k exkurzi Královská cesta + fotodokumentace Čp 07/04 Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Člověk a svět práce Pracovní činnosti

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Dějepis Sada:

Více

Role Karla I. z Lichtenštejna v procesu pobělohorských konfiskací a jejich aktualizace ve 20. století

Role Karla I. z Lichtenštejna v procesu pobělohorských konfiskací a jejich aktualizace ve 20. století Role Karla I. z Lichtenštejna v procesu pobělohorských konfiskací a jejich aktualizace ve 20. století Výjezdní seminář v rámci předmětu Moravský velmož 1600. VI. Konfiskace moravského velmože Konání: Zámek

Více

Právo soukromé. 1 Základní zásady soukromého práva HLAVA IV.

Právo soukromé. 1 Základní zásady soukromého práva HLAVA IV. HLAVA IV. Právo soukromé 46 1 Základní zásady soukromého práva Základní zásadou soukromého práva je již výše (hlava třetí 2) zmíněná zásada rovnosti subjektů, která je výrazem nejen rovnosti občanské,

Více

Název: XII 7 10:48 (1 z 28) STÁT

Název: XII 7 10:48 (1 z 28) STÁT Název: XII 7 10:48 (1 z 28) STÁT Co označujeme pojmem stát? ohraničené území formu organizace lidské společnosti demokratickou vládu Název: XII 7 11:55 (2 z 28) Název: III 7 18:05 (3 z 28) ZNOVU!!! Název:

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 6 Ads 104/2007-72 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila

Více

2. Kvalita lidských zdrojů

2. Kvalita lidských zdrojů 2. Kvalita lidských zdrojů 2.1 Struktura obyvatel Sídelní struktura Osidlování území současného Moravskoslezského kraje bylo prováděno převážně v raném středověku zakládáním měst na tradičních obchodně-dopravních

Více

Střední a východní Evropa:

Střední a východní Evropa: Střední a východní Evropa: její místo v EU a v Evropě v geografickém pojetí Prezentace vznikla v rámci projektu Inovace výuky regionálního rozvoje OP VK - CZ.1.07/2.2.00/28.0012 Tento projekt je spolufinancován

Více

Kníže Čechů, knížata Čechů, nebo knížata v Čechách? Situace v Čechách v 9. 10. století

Kníže Čechů, knížata Čechů, nebo knížata v Čechách? Situace v Čechách v 9. 10. století Kníže Čechů, knížata Čechů, nebo knížata v Čechách? Situace v Čechách v 9. 10. století O dění v českém prostoru v 9. století nás zpravují výhradně francké letopisy a kroniky. Zdejší obyvatele označují

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Dějepisná olympiáda 39. ročník 2009/2010

Dějepisná olympiáda 39. ročník 2009/2010 Č. Jméno 1 Adresa školy Adresa bydliště Dějepisná olympiáda 39. ročník 2009/2010 Zadání úkolů školního kola test Tematické zaměření ročníku: Od pěstního klínu ke Zlaté bule sicilské Úkol č. 1 Bývají pravěké

Více

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část

Historie české správy. SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část Historie české správy SPRÁVA V OBDOBÍ 1848 1918 2. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr.

Více

Nejvýznamnější teorie vzniku

Nejvýznamnější teorie vzniku Společnost a stát Stát stát politická forma organizace společnosti. Specifické znaky, kterými se stát liší od ostatních, nestátních politických organizací jsou: organizace podle území; státní moc, tj.

Více

2.3 Proměna věkové struktury

2.3 Proměna věkové struktury 2.3 Proměna věkové struktury Proces suburbanizace má značný vliv na proměnu věkové struktury obcí (nejen) v suburbánní zóně Prahy. Vzhledem k charakteristické věkové struktuře migrantů (stěhují se především

Více

Neptunova kašna v Olomouci Iva Orálková

Neptunova kašna v Olomouci Iva Orálková Neptunova kašna v Olomouci Iva Orálková Historický snímek Neptunovy kašny v Olomouci, Fotoarchiv Vlastivědného muzea v Olomouci, sign: BV000731. Kašny, které byly jako účelová zařízení nádrže na vodu určeny

Více

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část

Historie české správy. Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Historie české správy Správní vývoj v letech 1945 1989 1. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

Archeologie Pražského hradu a Hradčan

Archeologie Pražského hradu a Hradčan Archeologie Pražského hradu a Hradčan Archeologie Pražského hradu a Hradčan 1 Hradčany přírodní prostředí a topografie 2 Historie výzkumu Hradčan 3 Panovnická rezidence jako archeologická lokalita 4 Význam

Více

Presumpce poctivosti a dobré víry

Presumpce poctivosti a dobré víry Výjezdní workshop z obchodního práva Obchodní právo v roce II 10. 12. dubna 2015 Presumpce poctivosti a dobré víry Tomáš Mach 3. ročník PF UK Resumé Práce se zabývá problematikou zakotvení zásady presumpce

Více

VODSTVO ČR pracovní list

VODSTVO ČR pracovní list VODSTVO ČR pracovní list VY_52_INOVACE_CVSD2_11_4B Ročník: 4. Vzdělávací oblast: Člověk ve světě místo kde ţijeme Anotace: Autor: Vzdělávací cíl: Kompetenční cíl: Pracovní list se zabývá vodstvem ČR. V

Více

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU

ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Praha, 1. 11. 2012 ZMĚNY VE STRUKTUŘE VÝDAJŮ DOMÁCNOSTÍ V ZEMÍCH EU Struktura výdajů domácností prochází vývojem, který je ovlivněn především cenou zboží a služeb. A tak skupina zboží či služeb, která

Více

České země do vymření Přemyslovců. Benjamin Březina, 4.B

České země do vymření Přemyslovců. Benjamin Březina, 4.B České země do vymření Přemyslovců Benjamin Březina, 4.B Slované v temných staletích 6.-7. stol. Stěhování národů V 6. stol (odhad 535) nahrazení germánského obyvatelstva slovanským Střet s Avary První

Více

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím

Dějepis 1. Historie a historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva 3. Starověké východní civilizace 4. Starověké Řecko a Řím Dějepis 1. Historie a historiografie Pojmy, význam a úloha historie Pomocné vědy historické Periodizace dějin Světová historiografie Česká historiografie 2. Prehistorické období dějin lidstva Archeologie

Více

Charakteristika předmětu:

Charakteristika předmětu: Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Volitelné předměty Člověk a společnost Historický seminář Charakteristika předmětu: Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Historický seminář je

Více

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky

Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ekonomická fakulta Katedra regionální a environmentální ekonomiky Úvodem V roce 2006 vyhlásilo MMR výzkumný program WD - Výzkum pro potřeby řešení regionálních

Více

Obsah. PRVNÍ ČÁST Širší souvislosti 1. Přehled použitých zkratek O autorce Předmluva Úvodní slovo autorky

Obsah. PRVNÍ ČÁST Širší souvislosti 1. Přehled použitých zkratek O autorce Předmluva Úvodní slovo autorky Přehled použitých zkratek O autorce Předmluva Úvodní slovo autorky XI XIV XV XVII PRVNÍ ČÁST Širší souvislosti 1 Kapitola 1: Úvodem 2 1.1 Několik poznámek k rekodifikaci soukromého práva 2 1.2 Nadace jako

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

Historie české správy

Historie české správy Historie české správy OBDOBÍ OD FEUDALISMU KE KAPITALISMU (1740 1848) 1. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr. Daniel Kubát V/2_Inovace a zkvalitnění

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0301

CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Písek Pracovní list DUMu v rámci projektu Evropské peníze pro Obchodní akademii Písek", reg. č. CZ.1.07/1.5.00/34.0301 Číslo a název

Více

Obyvatelstvo a bydlení

Obyvatelstvo a bydlení Strategický plán města Plzně Tematická analýza Obyvatelstvo a bydlení (pracovní verze k 6. 5. 2016) Plzeň, květen 2016 1 Zpracovatelský kolektiv Členové pracovní skupiny: RNDr. Miroslav Kopecký Ing. Zdeněk

Více

ČESKÝ STÁT ZA PŘEMYSLOVSKÝCH KRÁLŮ PRACOVNÍ LIST

ČESKÝ STÁT ZA PŘEMYSLOVSKÝCH KRÁLŮ PRACOVNÍ LIST 1. Přečti si následující text a poté odpověz na připojené otázky. Roku 1197 pan Přemysl a jeho příznivci táhli ku Praze, připraveni buď zemřít, nebo sobě zjednati chleba a pánu svému Přemyslovi knížectví.

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8.

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Předmět: DĚJEPIS Ročník: 8. Výstupy dle RVP Školní výstupy Učivo Žák: - porovná vývoj v jednotlivých částech Evropy Žák: - na příkladech evropských dějin konkretizuje

Více

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1

14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 14/10/2015 Z Á K L A D N Í C E N Í K Z B O Ž Í Strana: 1 S Á ČK Y NA PS Í E XK RE ME N TY SÁ ČK Y e xk re m en t. p o ti sk P ES C Sá čk y P ES C č er né,/ p ot is k/ 12 m y, 20 x2 7 +3 c m 8.8 10 bl ok

Více

Zánik, trvání a obnova: zanikání sídel jako nedílná součást proměn kulturní krajiny pohraničí Česka v 2. polovině 20. století

Zánik, trvání a obnova: zanikání sídel jako nedílná součást proměn kulturní krajiny pohraničí Česka v 2. polovině 20. století VÝZKUMY SÍDEL ZANIKLÝCH V POHRANIČÍ ČESKA PO ROCE 1945: MEZIOBOROVÝ POHLED Zdeněk Kučera (Univerzita Karlova v Praze) Zánik, trvání a obnova: zanikání sídel jako nedílná součást proměn kulturní krajiny

Více

VÝTVARNÁ KULTURA. 6. Řím a počátky křesťanství. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz

VÝTVARNÁ KULTURA. 6. Řím a počátky křesťanství. 9-Výtvarná kultura. Vytvořil: Lenka Tichá. www.isspolygr.cz VÝTVARNÁ KULTURA 6. www.isspolygr.cz Vytvořil: Lenka Tichá Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM 1. ročník (SOŠ, SOU) Interaktivní

Více

Historie české správy. SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR (1918 1938) 6. část

Historie české správy. SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR (1918 1938) 6. část Historie české správy SPRÁVNÍ VÝVOJ V ČSR (1918 1938) 6. část Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn SOŠ InterDact s.r.o. Most

Více

Návrh znaku a vlajky pro obec S T Á J

Návrh znaku a vlajky pro obec S T Á J Návrh znaku a vlajky pro obec S T Á J autor: Mgr. Jan Tejkal HERALDICKÁ TVORBA, Záblatská 23/25, 713 00 Ostrava-Heřmanice tel.602953832 e-pošta: j.tejkal@volny.cz Tvorba nových obecních (městských) symbolů:

Více

Vývoj úloha a struktura obcí v České republice. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj. Drážďany, 3.- 4. 11. 2011

Vývoj úloha a struktura obcí v České republice. Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj. Drážďany, 3.- 4. 11. 2011 Vývoj úloha a struktura obcí v České republice Josef Postránecký Ministerstvo pro místní rozvoj Drážďany, 3.- 4. 11. 2011 Územně správní členění České republiky je poměrně složité a odráží dlouhodobě vytvářený

Více