Financování obcí zprávy 2/2008

Transkript

1 - 1 - Financování obcí zprávy 2/2008 Obsah: 1. Mezitímní účetní závěrka I. pololetí Pořizovač výkazů, mezivýkazové vazby 4 3. Hlášení změn v činnosti/aktivitě organizací 5 4. Nástroje a Zdroje pro získávání údajů pro nové části XI. a XII. výkazu FIN 2-12M_ Dotace z Úřadu práce - program veřejně prospěšných prací Jiné dotace ze zdrojů EU Program rozvoje venkova - Státní zemědělský intervenční fond - nástroj Odlišnost Programu rozvoje venkova z hlediska stanovení procentuálních poměrů zdrojů dotačních prostředků ve vztahu k označování výdajů nástroji a zdroji Rozbor procentních poměrů v Programu rozvoje venkova Procentní poměry v Programu rozvoje venkova obecně Procentní poměry v Programu rozvoje venkova - schéma Operační program Životní prostředí ( ) - nástroj Položkové (druhové) zatřídění příjmu příspěvku z evropských prostředků v rámci Iniciativy Společenství Interreg IIIA ( ) a Operačního programu Přeshraniční spolupráce ( ) Česká republika - Rakousko - Fond malých projektů Česká republika - Slovensko - Fond mikroprojektů? Změny v účetnictví obcí v roce dopřesnění náplně nákladových účtů účtové skupiny 47 - Ostatní náklady Transfery mezi obcemi, obcemi a DSO 24 Brno, Krajský úřad, 19. červen 2008

2 Mezitímní účetní závěrka I. pololetí 2008 Na základě vyhlášky Ministerstva financí č. 16/2001 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a rozpočtů územních samosprávných celků, ve znění vyhlášky č. 535/2002 Sb., č. 544/2004 Sb. a č. 22/2007 Sb., DSO, města i obce čtvrtletně předkládají za sebe i za své příspěvkové organizace jako zřizovatelé prostřednictvím krajského úřadu výkazy - Rozvahu, Výkaz zisku a ztráty a Přílohu. 1.1 Výkazy za obce, města a DSO Rozvaha, Příloha a v případě hospodářské činnosti i Výkaz zisku a ztráty, sestavené za období od do , se elektronickou cestou nebudou předávat. Města, obce a DSO měsíčně přes program Automat předávají obraty účetnictví, požadované výkazy si tedy krajský úřad vygeneruje z programu účetnictví sám. V souladu s metodickým pokynem k předkládání účetních a finančních výkazů obcemi a DSO v roce 2008 požadujeme pouze výkazy v písemné podobě a to v korunách a haléřích. 1.2 Výkazy za neškolské příspěvkové organizace zřízené obcemi Tyto výkazy předkládají pouze obce a města, která jsou zřizovateli těchto příspěvkových organizací neškolského charakteru, tj. Rozvahu, Výkaz zisku a ztráty a Přílohu, sestavené za období od do Způsob předložení výkazů je dle vyhlášky stanoven tak, že příspěvkové organizace odevzdávají obcím zřizovatelům - výkazy sestavené na tisíce Kč a na dvě desetinná místa v elektronické podobě a opis v písemné podobě schválený ředitelem příspěvkové organizace. Obce je následně předávají na krajský úřad elektronickou poštou a písemný opis poštou. Nevylučuje se ani takový způsob, při kterém obec zkontroluje jako garant za správnost výkazy příspěvkové organizace a výkazy elektronicky i poštou odešle příspěvková organizace přímo na krajský úřad. V tomto případě by obec měla poslat zprávu se seznamy příspěvkových organizací, za které odesílá výkazy obec a se seznamem příspěvkových organizací, které si výkazy budou odesílat samy. Pokud budou výkazy chybné, budou vráceny zpět na obce k zajištění správnosti výkazů. 1.3 Předávání výkazů příspěvkových organizací se dělí takto: - výkazy školských příspěvkových organizací se předávají stejným způsobem jako doposud, informace odbor školství JMK Ing. Jaroslav Chalupník, tel.č výkazy neškolských příspěvkových organizací se budou předávat přes odbor ekonomický JMK dle okresů přes pracovníky oddělení financování obcí OE JMK, informace Ing. Antonín Špaček, tel.č Způsob předávání výkazů neškolských příspěvkových organizací v elektronické podobě bude následující: a) elektronickou poštou na ovou adresu: po.obce@kr-jihomoravsky.cz b) výjimečně na disketě opatřené štítkem s názvem PO a jménem souboru Jihomoravský kraj používá ekonomický software Gordic a pro sumarizaci dat výkazů jeho funkci AUTOMAT. Po nahrání výkazů na Automat budou odesílány zpětné protokoly, v případě chyb bude zaslána zpráva o chybách. Rozhraní pro elektronický přenos dat, které je nutno dodržet, je uvedeno v příloze č.1. V příloze č.2 jsou uvedeny příklady pro předmět zprávy či textový soubor automat.sub.

3 - 3 - V případě, že PO používá jiný účetní software než je Gordic, je nutné kontaktovat příslušného dodavatele software a předat mu požadované rozhraní. Všechny tři druhy výkazů jedné příspěvkové organizace posílejte v jednom u. Termíny předložení výkazů v elektronické podobě: v písemné podobě: za I. pololetí roku 2008 od do do Příloha č. 1 Rozhraní pro komunikaci s funkcí AUTOMAT prostřednictvím elektronické pošty nebo přenosného media Pro jednoznačnou identifikaci příchozích dat používá program AUTOMAT přesně specifikovanou hlavičku (identifikátor obsahu dat). Tuto hlavičku je nutno zadávat: při předávání dat elektronickou poštou jako: předmět (subject) zprávy, jeden může obsahovat data právě jedné účetní jednotky, vlastní data jsou nekomprimované (kromě GORDIC komprimace) soubory uložené v příloze zprávy. při předávání dat přenosným mediem jako: jednoduchý textový soubor s libovolným názvem (v konvenci MS DOS) a příponou SUB, jedna disketa může obsahovat data právě jedné účetní jednotky. název souboru doporučujeme například AUTOMAT.SUB Struktura textu je následující (max. délka je 255 znaků): WinXXXtt_mm/rrrr_datum_čas_IIIIIIIIII_nnnnnnnnnnnnnnnnnnn.. XXX tt mm rrrr datum čas je zkratka aplikace zpracovávající načítání a sumarizaci UCR pro datový výstup (tt=21,24) VYK pro vstupy výkazem (tt=25) typ dat: 20 data jiného typu 21 dávka 5,6,x 22 dávka GZx 23 dávka GZx XML 24 binární data UCR (archiv) 25 výkaz 45,46,47 26 výkaz 45,46,49 27 výkaz GVx 28 výkaz GVx XML 29 binární data VYK (archiv) aktuální období (měsíc) aktuální období (rok) den vytvoření dávky dat ve tvaru dd.mm.yyyy dd den mm měsíc yyyy rok okamžik vytvoření dávky dat ve tvaru hh:mm:ss hh hodina mm minuta ss sekunda IIIIIIIIII IČO organizace na 10 míst zleva, doplněné mezerami vpravo nnnnn. název organizace v libovolném kódování české diakritiky (nepovinný údaj, délka údaje omezená celkovou délkou věty 255 znaků) znak _ znamená mezeru

4 - 4 - Příloha č. 2 Příklady pro předmět zprávy či textový soubor automat.sub pro pololetní (1-6 měsíc) výkazy zasílané pomocí věty 45,46,47 : pro upřesnění: WinVYK25 06/ :15: Domov důchodců Sokolnice datum musí být u měsíců i dnů na 2 místa tzn pro 5. červenec 2008 čas musí být u hodin, minut i sekund na plný počet míst tzn. 08:15:10 pro osm hodin, patnáct minut a deset sekund IČO je potřeba uvádět na 10 míst tzn. pokud uvádíte do deseti míst je potřeba dát ještě 2 mezery, pokud uvádíte je potřeba dát 4 mezery, pak následuje mezera a za ní teprve název příspěvkové organizace jedním em můžete posílat všechny výkazy jedné organizace (v jednom souboru či ve třech souborech) nebo co to jeden výkaz předmět zprávy musí obsahovat pouze deklarovanou hlavičku text zprávy ( u) Automat nezpracovává, nebere se na něj ohled, je ignorován upozornění: Pokud se posílají y s výkazy těsně za sebou, tak je možné, že se při cestě ke zpracovateli předběhnou. Automat při vstupu provádí přesnou kontrolu na datum a čas a pokud přijde odesílaný jako první ke zpracovateli později než odesílaný jako druhý, nebude první odesílaný zpracován. Doporučujeme odesílat výkazy jedné organizace v jednom u. 2. Pořizovač výkazů, mezivýkazové vazby Městům, obcím a příspěvkovým organizacím je možno na vyžádání zaslat excelovskou aplikaci Pořizovač výkazů. Tato aplikace, určená pro organizační složky státu, územní samosprávné celky a příspěvkové organizace, byla vytvořena pro usnadnění práce při pořizování dat účetních výkazů definovaných ve vyhlášce MF č. 505/2002 Sb., následný převod dat do formátu Automatizovaného rozpočtového informačního systému - ARIS dle vyhlášky MF č. 535/2002 Sb. Aplikace POŘIZOVAČ je určena pro organizace, které nemají možnost jinak pořídit data ve formátu ARIS. Pokud tedy vykazující organizace používá základní ekonomický a účetní program, který je k převodu dat (z uvedených výkazů) do formátu ARIS uzpůsoben, nemusí již tuto aplikaci používat. Bližší informace a na vyžádání tento pořizovač elektronicky pošle Ing. Antonín Špaček, spacek.antonin@kr-jihomoravsky.cz, telefon Z dosavadní praxe používání této pomůcky vyplynula ta chyba, že po napořizování dat se tyto výkazy pouze uložily a ve formátu.xls byly odeslány na sumarizaci příspěvkových organizací či referentovi účetnictví. To však není správné: po napořizování dat je nutno v menu, po provedení kontroly mezivýkazových vazeb, provést uložení ve formátu ARIS /tj. ve formátu věty 45,46,47/ a teprve potom tento soubor odeslat jako přílohu na výše uvedenou adresu. Aktuální verzí tohoto pořizovače je verze 1.94 (od roku 2008 je nová verze v souvislosti se změnou účetních výkazů podle novely vyhlášky č. 505/2002 Sb.). UPOZORNĚNÍ: pořizovače nejsou funkční v nové verzi MS Excel 2007 z důvodu nekompatibility prostředí MS VBA.

5 - 5 - Pro úplnost dodáváme základní vnitro- a mezivýkazové vazby v účetních výkazech pro příspěvkové organizace: - rovnost aktiv a pasiv v obou sloupcích rozvahy, - rovnost ř. 152 Rozvaha s ř. 62 Výkaz zisku a ztráty, tj. rovnost výsledku hospodaření v Rozvaze a ve Výkazu zisku a ztráty, - rovnost ř. 57 Výkaz zisku a ztráty (sl ) s ř (sl. 2), tj. rovnost provozní dotace ve Výkazu zisku a ztráty a v Příloze, - rovnost ř. 184 v Rozvaze na ř. 54 v Příloze v obou sloupcích těchto účetních výkazů. Přehled veškerých vnitro- a mezivýkazových vazeb účetních výkazů jak pro příspěvkové organizace, tak pro územní samosprávné celky, je uveden v tabulkové podobě v materiálu Zprávy financování obcí 1/ Hlášení změn v činnosti/aktivitě organizací Opětovně upozorňujeme na nutnost hlásit případné změny do registru RARIS správci registru na krajském úřadě. Správcem registru RARIS na KrÚ JMK je Ing. Antonín Špaček, tel.č Změny se provádí na formuláři RARIS, který je součástí metodického pokynu k předkládání účetních a finančních výkazů, ke zpracování a předkládání rozpočtu a k předkládání upraveného rozpočtu, obcemi a dobrovolnými svazky obcí v roce Tento je zveřejněn na metodických listech, jeho součástí je i internetový odkaz na webové stránky MF ČR, kde je možné si prohlédnout aktuální výpis zvolené (ale jen již do registru zavedené) organizace podle IČa, což výrazně ulehčí vyplnění formuláře. Nutné je hlásit zejména: - založení či plánovaný zánik dobrovolného svazku obcí, - zřízení, zrušení příspěvkové organizace /neškolského charakteru/, - zavedení, zrušení hospodářské činnosti obce, - změny adresy, - podle pokynů z MF ČR a ASSECO CZ (dříve PVT) se neprovádí změny obcí na městyse, - případné změny na město se provádí automaticky. Zejména je důležitá včasnost nahlášení těchto informací: - v případě zrušení hospodářské činnosti je nutné "předchystat" její zrušení v účetnictví obce nebo svazku obcí takovým způsobem, aby se v účetnictví nadále "nepřetahovaly" zůstatky na účtech, které souvisí právě s ukončenou hospodářskou činností, - v případě zrušení svazku obcí je nutná kontrola zůstatků na účtech z hlediska jednotlivých okruhů v rozvaze (okruh majetku, okruh základního běžného účtu, výdajový a příjmový okruh), aby po provedení závěrečných zápisů byla rozvaha "čistá", tedy bez zůstatků na rozvahových účtech, - taktéž u zrušení příspěvkové organizace je vhodné dopředu naplánovat postupné kroky tohoto zrušení.

6 Nástroje a Zdroje pro získávání údajů pro nové části XI. a XII. výkazu FIN 2-12M Na metodických listech Jihomoravského kraje jsou k této problematice zveřejněny následující materiály: pod odkazem Novela vyhlášky č. 16/2001 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a rozpočtů územních samosprávných celků; nové části XI. a XII. finančního výkazu FIN 2-12M o metodický pokyn k části XI. a XII. finančního výkazu FIN 2-12M oficiální metodický pokyn MF ČR, o informace k novele vyhlášky č. 16/2001 Sb., v materiálu Zprávy financování obcí 2/2007, 3/2007 jsou zveřejněny další informace k této problematice, pod odkazem Základní přístupy k naplnění částí XI. a XII. výkazu FIN 2-12M jsou ve formě prezentace předvedeny základní důvody pro zavedení tohoto vykazování a následně základní přístupy prezentace vychází z prezentací MF ČR, pod odkazem Aktuální komentář ke způsobu vyplňování částí XI. a XII. výkazu FIN 2-12M jsou uvedeny další konkrétní postupy řešení tohoto označování zpracované MF ČR (materiál převzat ze Zpráv MF 1/2008). Bohužel se stále setkáváme s absolutním neseznámením se obcí a účetních s tímto označováním, které je nutné pro oddělené vykazování prostředků na projekty spolufinancované z prostředků Evropské unie, ačkoliv upozornění na problematiku je součástí téměř všech Zpráv financování obcí ročníku S obcemi řešíme také stále nepřipravenost jejich informačních (ekonomických či účetních) systémů (programů) na toto vykazování. Nejedná se pouze o možnost zadávání těchto nástrojů a zdrojů do rozšířeného slova ÚZ (účelový znak), v jehož 8-místném rozsahu je na prvních dvou pozicích zleva nástroj, na třetí pozici zdroj a teprve potom klasický a obvyklý 5-místný účelový znak; jedná se také o to, aby zvolený výstup dávky účetnictví měsíce zasílaný na automat do zpracování "uměl" tyto hodnoty do dané dávky vystoupit. PROTO UPOZORŇUJEME, ŽE V PŘÍPADĚ POUŽÍVÁNÍ NÁSTROJŮ A ZDROJŮ JE NUTNÉ PRO JEJICH SPRÁVNÉ VYSTOUPENÍ A PŘENESENÍ DO DÁVKY, TEDY DO ÚČETNICTVÍ ZASÍLANÉHO DO ZPRACOVÁNÍ NA KRAJSKÝ ÚŘAD, P O U Ž Í V A T V Ý S T U P D Á V K O U T Y P U 5,6Cg!!! Nelze používat staré typy výstupů 5,69g či ještě starší 5,68g nebo dokonce 5,67g. Tyto starší typy výstupů pro přenos dávky účetních obratů neumí a neobsahují hodnoty nástrojů a zdrojů a některé nepodporují ani vlastní, klasické, 5-místné ÚZ!!! Budeme tedy zvažovat blokaci těchto starších typů výstupů s cílem zajistit plné a správné přenášení účetních dat v celé jejich struktuře. Konzultujte tedy nastavení Vašich programů s dodavatelem systému a případně proveďte aktualizace. Také kontrola výkazu FIN 2-12M a jeho posledních částí XI. a XII. v automatické odpovědi automatu na zpracování Vámi zaslané dávky Vám umožní zjistit, zda nástroje a zdroje byly správně do účetnictví na krajském úřadě přeneseny.

7 Dotace z Úřadu práce - program veřejně prospěšných prací V roce 2008 došlo ke změnám ve financování příspěvků na vytvoření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací, které jsou poskytovány jednotlivými Úřady práce. U těchto příspěvků je zapotřebí rozlišit, zda se jedná o dohody na: příspěvky poskytované pouze ze státního rozpočtu, příspěvky poskytované ze státního rozpočtu a Evropského sociálního fondu (ESF). 1. U příspěvků na vytvoření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací, které jsou financovány pouze z prostředků státního rozpočtu, zůstává jejich zatřídění stejné jako v předchozích letech, tzn. pro příjem příspěvku z úřadu práce se použije položka 4116 Ostatní neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu s účelovým znakem Aktivní politika zaměstnanosti pro okresní úřady a obce. 2. U příspěvků na vytvoření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací, které jsou spolufinancovány z prostředků státního rozpočtu a Evropského sociálního fondu, se pro jejich příjem použije položka 4116 Ostatní neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu s účelovým znakem Aktivní politika zaměstnanosti OP RLZ, resp Aktivní politika zaměstnanosti OP LZZ (viz. níže). Pro správné zatřídění je zapotřebí nejdříve rozlišit, o jaký typ dohody uzavřené s úřadem práce se jedná. Dohody o poskytnutí příspěvků, které jsou spolufinancovány z EU, přímo odkazují v textu na Evropský sociální fond a Evropskou unii s uvedením loga ESF a vlajky EU. Tyto příspěvky budou poskytovány pod dvěma účelovými znaky a to z toho důvodu, že první část příspěvků roku 2008 bude poskytována ještě z Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů z programovacího období pod účelovým znakem Dle vyjádření pracovníků MPSV ČR by měly být takto poskytovány příspěvky do měsíce srpna či září, poté budou uvolňovány již z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost z programovacího období pod účelovým znakem s tím, že z toho důvodu bude následovat i uzavíraní dodatků ke stávajícím dohodám s úřadem práce. Jelikož jsou tyto příspěvky částečně hrazeny ze státního rozpočtu a částečně z prostředků Evropské unie dle stanoveného podílu spolufinancování, je nutné jejich přijetí i vydání striktně rozdělovat příslušným zdrojem a nástrojem a to následovně: u účelového znaku o podíl hrazený z ESF (prostředků EU) ve výši 75% se označí nástrojem 09 a zdrojem 5, o podíl hrazený ze státního rozpočtu (národních zdrojů) ve výši 25 % se označí nástrojem 09 a zdrojem 1. u účelového znaku o podíl hrazený z ESF (prostředků EU) ve výši 85 % se označí nástrojem 33 a zdrojem 5, o podíl hrazený ze státního rozpočtu ve výši 15 % se označí nástrojem 33 a zdrojem 1.

8 - 8 - Znamená to tedy, že je nutné příjem příspěvku z úřadu práce rozdělit dle stanoveného podílu spolufinancování a označit příslušným zdrojem a nástrojem; stejně tak je zapotřebí označit i výdaje na mzdy zaměstnanců, případně včetně sociálního a zdravotního pojištění - maximálně však do výše poskytnutého příspěvku od úřadu práce. Např. pokud obec obdrží na jedno pracovní místo 12 tis. Kč, pak příjem od úřadu práce rozdělí v poměru 75% (prostředky EU) ku 25% (prostředky ze státního rozpočtu), tj.: 9 tis. Kč bude označeno účelovým znakem 13229, nástrojem 09 a zdrojem 5 (bude se tedy jednat o prostředky přijaté ze zdrojů Evropské unie), 3 tis. Kč bude označeno účelovým znakem 13229, nástrojem 09 a zdrojem 1 (bude se tedy jednat o prostředky přijaté ze státního rozpočtu). Ve stejném poměru je potřeba rozdělit i vynaložené výdaje na mzdy zaměstnanců, případně včetně sociálního a zdravotního pojištění a to do výše poskytnutých 12 tis. Kč, tj.: 9 tis. Kč bude označeno účelovým znakem 13229, nástrojem 09 a zdrojem 5 (bude se tedy jednat o prostředky hrazené ze zdrojů Evropské unie), 3 tis. Kč bude označeno účelovým znakem 13229, nástrojem 09 a zdrojem 1 (bude se tedy jednat o prostředky hrazené ze státního rozpočtu). Další výdaje na mzdu, sociální a zdravotní pojištění zaměstnance nad rámec poskytnutého příspěvku z úřadu práce, které bude hradit z vlastních prostředků obec, již nebude obec označovat účelovým znakem a také ani zdrojem a nástrojem! Výše uvedené procentuální poměry nejsou uvedeny ve smlouvě, jsou pevně dané a jsou tedy pro všechny příjemce dotací stejné. Dotace přichází na účet jednou částkou, např. na jednoho pracovníka ve výši Kč ,- a je tedy třeba ji rozdělit podle příslušných poměrů na EU-podíl (zdroj 5) a CZ-podíl (zdroj 1), s případným zaokrouhlením na dvě desetinná místa (jednotlivé podíly by měly být v celých korunách nebo v haléřových částkách 0,25 nebo 0,50 nebo 0,75. Potom lze tedy v příjmech označit: - na dotační položce % z ,-, tj ,- nástrojem 09 a zdrojem na dotační položce % z ,-, tj ,- nástrojem 09 a zdrojem K výpočtu označení výdajů lze použít tento postup - dotace na jednoho pracovníka je např. Kč ,-, tedy Kč 8.000,- na hrubou mzdu + 35 % na odvody, tj. Kč 2.800,- (v tom 26%, tj ,- na sociální pojištění (SP) a 9%, tj. 720,- na zdravotní pojištění (ZP)). Potom lze tedy ve výdajích označit: - na mzdové položce (5011) 75% z 8.000,-, tj ,- nástrojem 09 a zdrojem na mzdové položce (5011) 25% z 8.000,-, tj ,- nástrojem 09 a zdrojem na položce 5031 (SP) 75% z 2.080,-, tj ,- nástrojem 09 a zdrojem na položce 5031 (SP) 25% z 2.080,-, tj. 520,- nástrojem 09 a zdrojem na položce 5032 (ZP) 75% z 720,-, tj. 540,- nástrojem 09 a zdrojem na položce 5032 (ZP) 25% z 720,-, tj. 180,- nástrojem 09 a zdrojem I v případě jiných částek dotace vždy vycházíme z toho, že dotace je 135% hrubé mzdy (hrubá mzda + odvody 35%).

9 - 9 - Důležité kontroly zaúčtování a rozdělení podle procentuálních poměrů: - vlastní 5-místný účelový znak (13229, později 13234) je označen ve stejné výši v příjmech a ve výdajích, - suma výdajů označených nástrojem a zdrojem 5 se rovná té části dotace na položce 4116 s ÚZ 13229, která je označena nástrojem a zdrojem 5, - suma výdajů označených nástrojem a zdrojem 1 se rovná té části dotace na položce 4116 s ÚZ 13229, která je označena nástrojem a zdrojem Jiné dotace ze zdrojů EU V následujícím textu se pokusíme přiblížit některé programy, u nichž víme o schválených dotacích pro obce. Nejedná se samozřejmě o taxativní výčet, obce mohly a budou získávat prostředky na své projekty i v jiných operačních programech spolufinancovaných z EU Program rozvoje venkova - Státní zemědělský intervenční fond - nástroj 27 Zejména menší obce získaly podporu svých projektů v rámci Programu rozvoje venkova, který je financován z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (European Agricultural Fund for Rural Development - EAFRD). Oblastí, ve kterých mohly obce získat podporu na své projekty, je více a není v našich možnostech příslušné obce na toto upozornit v tom smyslu, aby finanční operace značily příslušnými nástroji a zdroji. OSA I. 1. Opatření zaměřená na restrukturalizaci a rozvoj fyzického kapitálu a podporu inovací 1.1. Modernizace zemědělských podniků Modernizace zemědělských podniků Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp. inovací) v zemědělství Založení porostů rychle rostoucích dřevin pro energetické využití 1.2. Investice do lesů Lesnická technika Technické vybavení provozoven Lesnická infrastruktura 1.3. Přidávání hodnoty zemědělských a potravinářských produktů Přidávání hodnoty zemědělských a potravinářských produktů Spolupráce při vývoji nových produktů, postupů a technologií (resp. inovací) v potravinářství 1.4. Pozemkové úpravy 2. Opatření přechodná pro Českou republiku a ostatní nové členské státy EU 2.1. Seskupení producentů 3. Opatření zaměřená na podporu vědomostí a zdokonalování lidského potenciálu 3.1. Další odborné vzdělávání a informační činnost 3.2. Zahájení činnosti mladých zemědělců 3.3. Předčasné ukončení zemědělské činnosti 3.4. Využívání poradenských služeb

10 - 10- OSA III. 1. Opatření k diverzifikaci hospodářství venkova 1.1. Diverzifikace činností nezemědělské povahy 1.2. Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje 1.3. Podpora cestovního ruchu 2. Opatření ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech 2.1. Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby Obnova a rozvoj vesnic Občanské vybavení a služby 2.2. Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova 3. Opatření týkající se vzdělávání a informování hospodářských subjektů, působících v oblastech, na něž se vztahuje osa III 3.1. Vzdělávání a informace Žlutě jsou přitom označena ta podopatření v rámci opatření a os, u kterých jsme vypozorovali schválené projekty pro obce. Nicméně tímto nevylučujeme možnost získání podpory pro projekt i v jiných osách, opatření či podopatření. Pokud má tedy obec či dobrovolný svazek obcí podepsánu smlouvu na příslušné financování daného projektu, musí příslušné výdaje a následně příjem podpory značit ve smyslu nástrojů a zdrojů. Musí přitom také vědět, v jakém poměru jsou zde prostředky evropské a spolufinancování státního rozpočtu. Následně pak bude značit finanční prostředky nástrojem 27 - Program rozvoje venkova a příslušnými zdroji 5 - Prostředky EU a 1 - Prostředky CZ, a to vše ve smyslu pravidel pro toto označování, které vyplývají z výše uvedených metodik, zejména odkazujeme na Aktuální komentář ke způsobu vyplňování částí XI. a XII. výkazu FIN 2-12M. V číselníku účelových znaků (který doznává v souvislosti s "evropskými dotacemi" velmi častých aktualizací), jsou pod Státním zemědělským intervenčním fondem uvedeny následující účelové znaky: Lesnická technika NIV-SR Lesnická technika NIV-EU Technické vybavení provozoven NIV-SR Technické vybavení provozoven NIV-EU Lesnická infrastruktura NIV-SR Lesnická infrastruktura NIV-EU Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření NIV-SR Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření NIV-EU Neproduktivní investice v lesích NIV-SR Neproduktivní investice v lesích NIV-EU Obnova a rozvoj vesnic NIV-SR Obnova a rozvoj vesnic NIV-EU Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova-niv-sr Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova-niv-eu Vzdělávání a informace-niv-sr Vzdělávání a informace-niv-eu Realizace místní rozvojové strategie NIV-SR Realizace místní rozvojové strategie NIV-EU

11 Méně příznivé oblasti a oblasti s environmentálnímí opatřeními-eu Agroenvironmentální opatření-eu Zalesňování zemědělské půdy-eu Zakládání porostů rychlerostoucích dřevin-eu Přímé platby-eu Zakládání porostů rychlerostoucích dřevin - SR Zalesňování zemědělské půdy - SR Agroenvironmentální opatření - SR Méně příznivé oblasti a oblasti s environmentálními opatřeními - SR Přímé platby - SR Lesnická technika IV-SR Lesnická technika IV-EU Technické vybavení provozoven IV-SR Technické vybavení provozoven IV-EU Lesnická infrastruktura IV-SR Lesnická infrastruktura IV-EU Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření IV-SR Obnova lesního potenciálu po kalamitách a zavádění preventivních opatření IV-EU Neproduktivní investice v lesích - IV-SR Neproduktivní investice v lesích IV-EU Obnova a rozvoj vesnic IV-SR Obnova a rozvoj vesnic IV-EU Občanské vybavení a služby IV-SR Občanské vybavení a služby IV-EU Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova-iv-sr Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova-iv-eu Realizace místní rozvojové strategie IV-SR Realizace místní rozvojové strategie IV-EU V tomto případě tedy jak EU-prostředky, tak CZ(SR)-prostředky, mají svoje vlastní účelové znaky. V některých případech jiných dotací z jiných programů existuje jeden účelový znak jak pro EU-prostředky, tak CZ-prostředky (viz. výše dotace na veřejně prospěšné práce) Odlišnost Programu rozvoje venkova z hlediska stanovení procentuálních poměrů zdrojů dotačních prostředků ve vztahu k označování výdajů nástroji a zdroji Rozbor procentních poměrů v Programu rozvoje venkova Na základě dotazů a diskuse účetní veřejnosti jsme u tohoto programu identifikovali rozdílný postup v používání procentuálních poměrů dotačních prostředků ze zdrojů Evropské unie a z národních zdrojů. U nám dosud známých programů či projektů se vycházelo z toho, že dotační prostředky se rozdělí podle procentuálních poměrů (např. 75:25 nebo 85:15) vždy z celkových uznatelných (způsobilých) výdajů projektu, např. tedy že příspěvek (dotace) ze zdrojů EU je stanoven ve výši 75% z celkových uznatelných výdajů projektu, podíl národního spolufinancování je 25%, z čehož ze státního rozpočtu je 15% a zbývajících

12 % připadá na vlastní zdroje, např. (použity údaje ze skutečného rozhodnutí (smlouvy) z operačního programu Životní prostředí souhrn finančních potřeb akce: Kč použití zdrojů Fondu soudržnosti EU: Kč dotace ze SFŽP: Kč vlastní zdroje účastníka programu: Kč jednoduchými výpočty lze ověřit, že dotace z EU-zdrojů je 85%, podíl státního rozpočtu jde prostřednictvím SFŽP ve výši 5%, a vlastní zdroje účastníka jsou 10%. Z analýzy konkrétních dohod o poskytnutí dotace z Programu rozvoje venkova ze Státního zemědělského intervenčního fondu jsme však zjistili rozdílný postup a následné "chování" těchto procentuálních poměrů. Programový dokument Programu rozvoje venkova uvádí pro konkrétní opatření např. toto: maximální výše podpory činí 90%, příspěvek EU činí 75% veřejných zdrojů, příspěvek EU činí 25% veřejných zdrojů. Opět na příkladu skutečné dohody o poskytnutí dotace z PRV si můžeme dokázat odlišné pojetí těchto procentuálních poměrů ve vztahu k celkovým způsobilým (uznatelným) výdajům projektu: celkové výdaje projektu: Kč celkové způsobilé výdaje projektu: Kč způsobilé výdaje, ze kterých je stanovena dotace: Kč celková výše přiznané dotace (90% způs. výdajů): Kč příspěvek společenství EU (75% z celkové dotace) Kč příspěvek z národn. zdrojů (25% z celkové dotace) Kč Tučným písmem je již zdůrazněno to, že příspěvek společenství EU, tedy EU-prostředky nejsou počítány ze způsobilých výdajů, ovšem z celkové výše dotace, tedy z 90% celkových způsobilých výdajů. Z hlediska označování nástroji a zdroji VE VÝDAJÍCH je ovšem podstatné, v jakém poměru je příspěvek ze zdrojů EU, příspěvek ze státního rozpočtu a také vlastní zdroje, ke způsobilým výdajům (nikoli tedy k výši dotace). Proč? Základní pravidla pro vykazování nástroji a zdroji (čerpáno z Aktuálního komentáře ke způsobu vyplňování částí XI. a XII. výkazu FIN 2-12M): 5) Za předpokladu, že všechny výdaje vykázané s kódem atributu Zdroj = 5, resp. 9 budou nakonec uznány a při odhlédnutí od kurzového vývoje by měly pro vykazující jednotku platit následující teoretické vztahy: a) pro daný nástroj by se za celou dobu jeho realizace měly příjmy s kódem atributu Zdroj = 5, resp. 9 rovnat výdajům s kódem atributu Zdroj = 5, resp. 9 - výjimkou jsou nástroje, u nichž výše příjmů z rozpočtu EU / EHP / Norska / Švýcarska není vázána na výši uznatelných výdajů, ale je stanovena paušálně; b) pro daný nástroj by se měl rozdíl mezi příjmy s kódem atributu Zdroj = 1 a výdaji s kódem atributu Zdroj = 1 za celou dobu realizace tohoto nástroje

13 - 13- rovnat zapojení vlastních prostředků vykazující jednotky do národního financování tohoto nástroje. Opět na výše uvedeném příkladu může označování nástroji a zdroji otestovat a posoudit, zda byly splněny výše uvedené teoretické vztahy. Předpokládejme tedy, že projekt bude realizován a výdaje budou v předpokládané výši způsobilé. Pozor na některé staré výklady k označování nástroji a zdroji, které uvádějí, že nástroji a zdroji se neoznačují ve výdajích vlastní zdroje - samozřejmě i vlastní zdroje se označují - opět ve smyslu pravidel vykazování, které se mohou lišit podle způsobu stanovení příspěvku (dotace) - paušálně (např. dotace z Úřadu práce na VPP) nebo obecně procentem z výdajů! Pokud budeme tedy všechny výdaje označovat v procentuálních poměrech 75% (EUprostředky) : 15% (podíl státního rozpočtu - stanoven logickou úvahou při zvážení podílu vlastních zdrojů) : 10% (vlastní zdroje), pak budou výdaje označeny takto: zdrojem 5 (EU-prostředky) 75% z = Kč zdrojem 1 (prostředky SR) 15% z = ,20 Kč zdrojem 1 (vlastní zdroje) 10% z = ,80 Kč ================================================= celkem na nástroji 27 a zdroji Kč Následně bude přijata dotace podle rozhodnutí a v příjmech označeno tedy: zdrojem 5 (EU-prostředky) Kč zdrojem 1 (prostředky SR) Kč Ověření teoretických vztahů: ve výdajích označeno zdrojem 5 celkem Kč , v příjmech zdrojem 5 označeno Kč NENÍ STEJNÁ HODNOTA - VAZBA NEPLATÍ!!! rozdíl mezi výdaji označenými zdrojem 1 Kč ( , ,80) a příjmy označenými zdrojem 1 Kč činí Kč ; podle zadání se ovšem vlastní zdroje předpokládají ve výši (způsobilé výdaje) (dotace) = Kč (jiným způsobem vyjádřeno také 10% ze způsobilých výdajů) - NENÍ STEJNÁ HODNOTA - VAZBA NEPLATÍ!!! PROČ VAZBY NEPLATÍ? PROTOŽE POUŽÍVÁME ODLIŠNÝM ZPŮSOBEM PROCENTUÁLNÍ POMĚRY V OZNAČOVÁNÍ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ... JAK VYKAZOVÁNÍ NAPRAVIT? Pokud mají platit výše uvedené teoretické vztahy a dále za předpokladu, že označení u příjmu dotace vzhledem k pevně daným částkám podle dohody je z principu neměnné, pak je třeba upravit označování výdajů. Je nutné odpovědět, kolik výdajů je vlastně kryto dotací z EU-prostředků! pokud způsobilé výdaje činí Kč a dotaci z EU-prostředky dostaneme ve výši Kč , pak výpočtem zjistíme, že EU-prostředky pokrývají nikoli 75% způsobilých výdajů, pouze však 67,5%!

14 - 14- dále pokud dotace z prostředků státního rozpočtu (SR) činí Kč ,-, pak nepokrývá 15% způsobilých výdajů, ovšem 22,5% těchto způsobilých výdajů! Ve skutečnosti tedy: EU-prostředky pokrývají 67,5% způsobilých výdajů, prostředky státního rozpočtu pokrývají 22,5% způsobilých výdajů, 10% jsou vlastní zdroje. Pokud bychom tedy výdaje označovali zdroji podle výše dovozených procentuálních poměrů, pak by situace vypadalo následovně: zdrojem 5 (EU-prostředky) 67,5% z = ,40 Kč zdrojem 1 (prostředky SR) 22,5% z = ,80 Kč zdrojem 1 (vlastní zdroje) 10% z = ,80 Kč ================================================= celkem na nástroji 27 a zdroji Kč Následně bude přijata dotace podle rozhodnutí a v příjmech označeno tedy: zdrojem 5 (EU-prostředky) Kč zdrojem 1 (prostředky SR) Kč Ověření teoretických vztahů: ve výdajích označeno zdrojem 5 celkem Kč ,40, v příjmech zdrojem 5 označeno Kč STEJNÁ HODNOTA - VAZBA PLATÍ!!! rozdíl mezi výdaji označenými zdrojem 1 Kč ,60 ( , ,80) a příjmy označenými zdrojem 1 Kč činí Kč ,60; podle zadání se vlastní zdroje předpokládají ve výši (způsobilé výdaje) (dotace) = Kč (jinak také vyjádřeno 10% ze způsobilých výdajů) - STEJNÁ HODNOTA - VAZBA PLATÍ!!! Procentní poměry v Programu rozvoje venkova obecně Z výše uvedeného vyplývá, že pro stanovení procentních podílů spolufinancování projektů z prostředků EU a národních prostředků je zapotřebí vycházet z uzavřených smluv ze Státním zemědělským intervenčním fondem. U tohoto operačního programu tedy nejsou stanoveny procentní podíly spolufinancování z celkových uznatelných výdajů projektu, ale jsou stanoveny procentním podílem z výše přiznané dotace, vždy záleží na konkrétních podmínkách stanovených v rámci jednotlivých podopatření, např.: 1) U podopatření I Lesnická infrastruktura je podpora stanovena ve výši 100% uznatelných výdajů projektu, přičemž je zde dále stanoveno, že u této podpory je poskytováno 75% ze zdrojů EU a 25% ze zdrojů ČR. Z čehož vyplývá, že bude příjem dotace i výdaje projektu děleny v poměru 75% (EU) ku 25% (národní zdroje), výdaje budou označovány maximálně do výše přiznané dotace případné další výdaje žadatele hrazené z jeho vlastních zdrojů nad rámec uznatelných výdajů projektu již nebudou nijak označovány. 75% poskytnuté investiční podpory bude označeno účelovým znakem Lesnická infrastruktura IV EU s nástrojem 27 a zdrojem 5, 25% poskytnuté investiční podpory bude označeno účelovým znakem Lesnická infrastruktura IV SR s nástrojem 27 a zdrojem 1, ve stejném poměru a pod stejnými účelovými znaky a příslušným nástrojem a zdroji budou sledovány i uznatelné výdaje projektu.

15 - 15-2) U podopatření III Obnova a rozvoj vesnic je podpora stanovena jen ve výši 90% uznatelných výdajů projektu, přičemž je zde dále stanoveno, že u této podpory je poskytováno 75% ze zdrojů EU a 25% ze zdrojů ČR, zbývajících 10 % uznatelných výdajů projektu je hrazeno z vlastních zdrojů obce. Vzhledem k tomu, že dotace není poskytnuta na celých 100% uznatelných výdajů změní se i poměr spolufinancování a to následovně dle příkladu: pokud by např. byla výše uznatelných výdajů investičního projektu 2 mil. Kč, pak: dotaci obdrží obec ve výši 90% uznatelných výdajů, tj. ve výši tis. Kč a zbývajících 10% výdajů tj. 200 tis. Kč. bude obec hradit z vlastních zdrojů, poskytnutá dotace ve výši tis. Kč bude rozdělena v poměru 75% (prostředky EU) ku 25% (prostředky ČR) tj.: dotace ve výši tis. Kč (75% poskytnuté dotace) bude označena účelovým znakem Obnova a rozvoj vesnic IV EU s nástrojem 27 a zdrojem 5, dotace ve výši 450 tis. Kč (25 % poskytnuté dotace) bude označena účelovým znakem Obnova a rozvoj vesnic IV SR s nástrojem 27 a zdrojem 1, co se týká výdajů ty by měly být označeny následovně: výdaje ve výši tis. Kč budou označeny účelovým znakem s nástrojem 27 a zdrojem 5 (vyjadřující podíl, který je financován z prostředků EU), výdaje ve výši 450 tis. Kč budou označeny účelovým znakem s nástrojem 27 a zdrojem 1 (vyjadřující podíl, který je financován z prostředků státního rozpočtu), výdaje ve výši 200 tis. Kč budou označeny jen nástrojem 27 a zdrojem 1 bez účelového znaku (vyjadřující podíl, který je financování z vlastních zdrojů obce). vzhledem k tomu, že je dotace poskytována pouze ve výši 90% uznatelných výdajů projektu změní se i celková míra spolufinancování z evropských zdrojů a zdrojů národních a to následovně: 67,5% výdajů je hrazeno ze zdrojů EU, 22,5% výdajů je hrazeno ze zdrojů státního rozpočtu (společně s podílem EU představují přiznanou dotaci ve výši 90% uznatelných výdajů projektu), 10% výdajů je hrazeno z vlastních zdrojů obce, poměr financování tak činí 67,5% zdroje EU a 32,5% národní zdroje (tj. dohromady státní rozpočet a rozpočet obce). Znamená to tedy, že i v rámci jednoho operačního programu se míra spolufinancování ze zdrojů Evropské unie a zdrojů národních může u jednotlivých opatření či podopatření lišit!

16 Procentní poměry v Programu rozvoje venkova - schéma Projekt obce s uznatelnými výdaji 2000 tis. Kč 90% poskytnutá dotace 1800 tis. Kč 10% vlastní zdroje obce 200 tis. Kč 75% dotace poskytnuto z EU 1350 tis. Kč ÚZ+nástroj 27 zdroj 5 (v příjmech i výdajích) 25% dotace poskytnuto ze SR 450 tis. Kč ÚZ+nástroj 27 zdroj 1 (v příjmech i výdajích) vlastní zdroje obce 200 tis. Kč nástroj 27 zdroj 1 bez ÚZ (značení pouze výdajů) míra spolufinancování EU 1350/2000*100= 67,5% míra spolufinancování státní rozpočet 450/2000*100= 22,5% míra spolufinancování obec 200/2000*100= 10% míra spolufinancování z prostředků EU je 67,5% míra spolufinancování z národních prostředků je 32,5% (22,5+10)

17 Operační program Životní prostředí ( ) - nástroj 35 Operační program Životní prostředí nabízí v letech z evropských fondů (konkrétně Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj) přes 5 miliard euro. Objemem financí se jedná o druhý největší český operační program. Operační program Životní prostředí přináší České republice prostředky na podporu konkrétních projektů v sedmi oblastech: Prioritní osa 1 - Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Podporuje projekty, které směřují ke zlepšení stavu povrchových a podzemních vod, zlepšení jakosti a dodávek pitné vody a snižování rizika povodní. Oblast podpory Snížení znečištění vod. Oblast podpory Zlepšení jakosti pitné vody. Oblast podpory Omezování rizika povodní. Prioritní osa 2 - Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí Podporuje projekty, které jsou zaměřeny na zlepšení nebo udržení kvality ovzduší a omezení emisí základních znečišťujících látek do ovzduší s důrazem na využití nových, šetrných způsobů výroby energie včetně obnovitelných zdrojů energie a energetických úspor. Oblast podpory Zlepšení kvality ovzduší. Oblast podpory Omezování emisí. Prioritní osa 3 - Udržitelné využívání zdrojů energie Podporuje projekty zaměřené na udržitelné využívání zdrojů energie, zejména obnovitelných zdrojů energie, a prosazování úspor energie. Dlouhodobým cílem programu je zvýšení využití obnovitelných zdrojů energie při výrobě elektřiny a tepla a efektivnější využití odpadního tepla. Oblast podpory Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání obnovitelných zdrojů energie pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny. Oblast podpory Realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry. Prioritní osa 4 - Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekolog. zátěží Podporuje projekty, které se zaměřují na zkvalitnění nakládaní s odpady, snížení produkce odpadů nevhodných pro další zpracování a odstraňování starých ekologických zátěží. Oblast podpory Zkvalitnění nakládání s odpady. Oblast podpory Odstraňování starých ekologických zátěží.

18 - 18- Prioritní osa 5 - Omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik Nabízí podporu formou dotací projektům zaměřeným na omezování průmyslového znečištění a s ním souvisejících rizik pro životní prostředí s důrazem na prevenci a výzkum v oblasti znečišťujících látek a jejich monitorování. Oblast podpory Omezování průmyslového znečištění. Prioritní osa 6 - Zlepšování stavu přírody a krajiny Podporuje projekty, které přispívají ke zpomalení či zastavení poklesu biodiverzity, ochraně ohrožených druhů rostlin a živočichů, zajištění ekologické stability krajiny a podporují vznik a zachování přírodních prvků v osídlených oblastech. Oblast podpory Implementace a péče o území soustavy Natura Oblast podpory Podpora biodiverzity. Oblast podpory Obnova krajinných struktur. Oblast podpory Optimalizace vodního režimu krajiny. Oblast podpory Podpora regenerace urbanizované krajiny. Oblast podpory Prevence sesuvů a skalních řícení, monitorování geofaktorů a následků hornické činnosti a hodnocení neobnovitelných přírodních zdrojů včetně zdrojů podzemních vod. Prioritní osa 7 - Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu Nabízí podporu při budování široké sítě center environmentálního vzdělávání a informačních center zaměřených na ochranu životního prostředí ve všech krajích České republiky a na zabezpečení kvalitních odborných materiálů pro environmentální vzdělávání, včetně internetových řešení či naučných stezek. Oblast podpory Rozvoj infrastruktury pro realizaci environmentálních vzdělávacích programů, poskytování environmentálního poradenství a environmentálních informací. Velké množství projektů v různých oblastech již bylo schváleno v rámci tohoto programu. Finanční toky by měly být nastaveny obdobně jako v minulém programovacím období u Operačního programu infrastruktura, tj. evropský podíl financování by měl být uvolňován prostřednictvím Ministerstva životního prostředí ČR a český podíl spolufinancování prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR. Tomuto způsobu poskytování také odpovídají i příslušné účelové znaky. EU-prostředky budou poskytovány pod účelovými znaky MŽP 15xxx, v názvu jsou označeny EU, jsou členěny na investiční či neinvestiční dle jednotlivých prioritních os, dle aktuálního číselníku účelových znaků se bude jednat o následující ÚZ: Podpora zlepšování VH infrastruktury a snižování rizika povodní program č SR NIV Podpora zlepšování VH infrastruktury a snižování rizika povodní program č.

19 EU NIV Podpora zlepšování stavu přírody a krajiny program č SR NIV Podpora zlepšování stavu přírody a krajiny program č EU NIV Podpora rozvoje infrastruktury pro env. vzdělávání, poradenství a osvětu program č SR NIV Podpora rozvoje infrastruktury pro env. vzdělávání, poradenství a osvětu program č EU NIV Technická asistence program č SR NIV Technická asistence program č EU NIV Podpora zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí program č SR NIV Podpora zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí program č EU NIV Podpora udržitelného využívání zdroje energie program č SR NIV Podpora udržitelného využívání zdroje energie program č EU NIV Podpora omezování průmysl.znečišťování program č SR NIV Podpora omezování průmysl.znečišťování program č EU NIV Podpora zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekolog.zátěží program č SR NIV Podpora zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekolog.zátěží program č EU NIV Podpora zlepšování VH infrastruktury a snižování rizika povodní program č SR IV Podpora zlepšování VH infrastruktury a snižování rizika povodní program č EU IV Podpora zlepšování stavu přírody a krajiny program č SR IV Podpora zlepšování stavu přírody a krajiny program č EU IV Podpora rozvoje infrastruktury pro env. vzdělávání, poradenství a osvětu program č SR IV Podpora rozvoje infrastruktury pro env. vzdělávání, poradenství a osvětu program č EU IV Technická asistence program č SR IV Technická asistence program č EU IV Podpora zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí program č SR IV Podpora zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí program č EU IV Podpora udržitelného využívání zdroje energie program č SR IV Podpora udržitelného využívání zdroje energie program č EU IV Podpora omezování průmysl.znečišťování program č SR IV

20 Podpora omezování průmysl.znečišťování program č EU IV Podpora zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekolog.zátěží program č SR IV Podpora zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekolog.zátěží program č EU IV CZ-prostředky jako spolufinancování státního rozpočtu budou poskytovány prostřednictvím SFŽP ČR, kde jsou stanoveny tyto účelové znaky: Operační program životní prostředí ( ) - spolufinancování - NIV Operační program životní prostředí ( ) - spolufinancování - IV To, že dosud nejsou pro některé operační programy zatím vytvořeny účelové znaky ve formě klasického 5-místného ÚZ, nemá a nemůže mít vliv na označování nástroji a zdroji. Nástroji a zdroji lze označovat i bez tohoto klasického 5-místného ÚZ, tedy na prvních dvou pozicích se označí nástroj, na třetí pozici zdroj, zbývajících pět míst budou nuly. Vazba mezi nástroji a zdroji a účelovým znakem není vždy definována, jde pouze o technické řešení, kdy pro zajištění vykazování do částí XI. a XII. bylo zvoleno rozšíření slova ÚZ v účetní větě na 8 míst, přičemž první tři jsou právě pro nástroj a zdroj. JE TŘEBA UPOZORNIT, ŽE POKUD NEBUDOU VÝDAJE OZNAČENY NÁSTROJI A ZDROJI V OBDOBÍ (ROCE) JEJICH REALIZACE, NEBUDE JIŽ MOŽNOST JE NIKDY DODATEČNĚ OZNAČIT A DOCHÁZÍ KE ZKRESLOVÁNÍ VYKAZOVANÝCH ÚDAJŮ. TOTO VYKAZOVÁNÍ SE NETÝKÁ POUZE SKUTEČNOSTI (ÚČETNICTVÍ), ALE TAKÉ ROZPOČTU!!! 5. Položkové (druhové) zatřídění příjmu příspěvku z evropských prostředků v rámci Iniciativy Společenství Interreg IIIA ( ) a Operačního programu Přeshraniční spolupráce ( ) Obce, případně dobrovolné svazky obcí, které jsme na základě schválených projektů zjistili jako příjemce finančních prostředků v rámci projektů Dispozičního fondu Interreg III A - Česká republika - Rakousko, jehož správcem je (bylo) Sdružení obcí a měst jižní Moravy a administrátorem Regionální rozvojová agentura jižní Moravy, jsme v závěru listopadu 2006 oslovili prostřednictvím u s nástinem zaúčtování tohoto příspěvku.

21 - 21- Tehdy jsme doporučili zaúčtování na položku Ostatní neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu, s ÚZ Stejné zatřídění bylo doporučováno i v průběhu roku 2007, kdy se dále toto rozšířilo o nástroj 13 a zdroj 5. Stejně se postupuje i v roce 2008, kdy ještě několik příjemců obdrželo tyto finanční prostředky - zdůrazňujeme ale, že se jedná o projekty ještě v rámci Dispozičního fondu Interreg III A ČR - Rakousko, tedy z programovacího období Postupem času byly zjištěny i projekty v rámci Fondu mikroprojektů, jehož správcem je Region Bílé Karpaty, s.p.o., a administrátorem Regionální rozvojová agentura východní Moravy, který se týká projektů přeshraniční spoluprácem mezi Českou republikou a Slovenskou republikou. I u těchto projektů byl použit stejný postup zaúčtování příjmu finančních prostředků. Na základě zkušeností s vykazováním těchto prostředků v letech , dalších konzultací a zejména tedy v důsledku zjištění, že opět budou podporovány projekty v rámci přeshraniční spolupráce (v případě Jihomoravského kraje v úvahu připadají spolupráce ČR - Rakousko a ČR - Slovenská republika), s d ě l u j e m e n o v é z a t ř í d ě n í těchto projektů z hlediska příjmu příspěvku, který doporučujeme zaúčtovat mimo položky třídy 4 - Přijaté transfery, a to na položku Přijaté nekapitálové příspěvky a náhrady, spolu s paragrafem, na kterém byly účtováno o výdajích spojených s tímto projektem. Upozornění: tímto novým způsobem se zachytí pouze nové projekty podporované novým operačním programem Přeshraniční spolupráce ( ), jejichž bližší specifikace je uvedena dále. Příjem příspěvku na "staré" projekty se zatřídí podle dřívějšího postupu! Vzhledem k danému zatřídění na běžnou příjmovou položku 2324 se: - nebude používat žádný účelový znak ve formě klasického 5-místného ÚZ, - BUDOU SE OVŠEM používat nástroje a zdroje - Operační program Přeshraniční spolupráce má nástroj 40, zdroj zůstává 5 (EU-prostředky). V případě uzavření smlouvy o podpoře projektu je tedy třeba výdaje a následně příjem příspěvku označovat nástroji a zdroji podle platných pravidel a podle poměru příspěvku a vlastních zdrojů. Dále z internetových stránek Regionální rozvojové agentury jižní Moravy uvádíme informace k Fondu malých projektů ( ), který je tedy nástupcem či pokračovatelem Dispozičního fondu ( ). Pro tyto projekty byla již zveřejněna výzva k předkládání návrhů projektů.