Smysluplnost života ve stáří
|
|
- Dana Marková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Smysluplnost života ve stáří J. Ondrušová Souhrn Smysluplnost života ve stáří patří mezi nejvýznamnější salutogenní faktory, je jednou z položek kvality života a její ztráta souvisí s výskytem deprese. V příspěvku jsou popsány výsledky šetření, jehož cílem bylo zachytit aktuální situaci v populaci seniorů starších 75 let, zjistit míru jejich vnímání života jako smysluplného, určit faktory, které smysluplnost života ve stáří ovlivňují a její souvislost s depresí. Soubor seniorů tvořilo 347 osob starších 75 let z 13 lokalit v České republice. Jedná se o osoby žijící ve vlastním prostředí, v domovech pro seniory a hospitalizované v LDN a NNP. U těchto respondentů bylo provedeno dotazníkové šetření Logo- testem, u redukovaného souboru 264 osob byla současně vyšetřena i GDS- 15. Ve skupině seniorů starších 75 let je významně více osob (55,8 %) s velmi dobrou úrovní vnímání života jako smysluplného než v populaci mladších dospělých. Ohrožení ztrátou smyslu života bylo zjištěno pouze u 13,3 % dotázaných, což znamená, že staří lidé oproti mladším věkovým skupinám vnímají život mnohem více jako smysluplný. Míra smysluplnosti života ve stáří podle výsledků našeho šetření závisí na prostředí, v němž senioři žijí, jejich soběstačnosti a také na původním povolání dotazovaných. Senioři, kteří nevnímají život jako smysluplný, mají horší rodinné vztahy, postrádají hezké zážitky a jsou statisticky významně více depresivní. Klíčová slova smysluplnost života ve stáří deprese u seniorů Logo- test Geriatrická škála deprese- 15 Abstract The meaningfulness of life in the elderly. The meaningfulness of life in the elderly is very important salutogenic factor, it is one of the items of quality of life and its loss is in relation with depression. The goal of this article is to inform about the results of the research focused on the meaningfulness of life in old age. The aim of the research was to describe measure of the meaningfulness of life in the elderly, factors that are relevant to the meanigfulness of life in old age, and the connection with depression. The study sample consisted of 347 participants over 75 years of age from 13 localities in the Czech Republic, living in their own environment, in homes for seniors and nursing homes. These seniors were assesed under the Logo- test and besides that 264 of participants were also measured using the Geriatric Depression Scale- 15. The results shown that in the sample of seniors over 75 years of age there is much more persons with highest level of perception of life as meaningful than in the population of younger adults. The danger of loss of purpose of life was diagnosed only in 13,3% seniors in this researched sample. It means that the oldest old perceive their life more meaningful than younger people. The measure of the meaningfulness in life in the elderly depends on environment of living, self- sufficient and previous profession of respondents. As the statistics shows, seniors threatened with loss of purpose in their life have bad family relations, few nice expierences and they are significantly more depressive. Key words the meaningfulness of life in the elderly depression in seniors - Logo- test Geriatric Depression Scale- 15 Úvod Stárnutí populace je aktuálním celosvětovým problémem. Také v České republice se zvyšuje podíl seniorů ve společnosti. S prodlužující se délkou života nabývá na významu otázka, které faktory příznivě ovlivňují stárnutí a kvalitu života ve stáří. Byl prokázán významný vztah kvality života seniorů k jejich zdravotnímu stavu, vyššímu věku, rodinné situaci, vzdělání a hmotnému zabezpečení. Subjektivní hodnocení kvality života výrazně ovlivňuje depresivita. Kvalita života ale může zahrnovat i charakteristiku přírodního a sociálního prostředí člověka, otázky smyslu a užitečnosti života i subjektivní hodnocení života v pojmech osobní pohody a spokojenosti [1]. Je dokonce považována za významnější a vhodnější indikátor zdraví než mortalita a morbidita [2]. Podle Pacovského jsou zdraví a nemoc ovlivnitelné. I mezi seniory najdeme nejenom osoby zdravé, ale i zdravé s mimořádnou tělesnou a duševní odolností. Mnozí z nich se dožijí vysokého věku. Úsilí o zdraví je spjato nejen s tlumením negativních činitelů životního stylu a zevního pro- 50 čes Ger rev 2010; 8(1 2): 50 55
2 Q4 25 % Q1 25 % Q2 + Q3 28 % Q2 + Q3 Q1 59 % Q4 13 % Obr. 1. Rozložení znaku Q v populaci osob starších 60 let podle populačních norem. středí, ale i s mobilizací faktorů pozitivních, podpůrných, které označujeme jako zdravítvorné salutogenní [3]. Za významný salutogenní faktor je považována smysluplnost života [4]. Má vliv na kvalitu života a zdravotní stav člověka a to nejen na psychické, ale i na fyzické zdraví. Lidé, kteří mají pochybnosti o smysluplnosti svého života a jednání, mají i výrazně vyšší míru deprese [5]. Životní smysl (nebo smysl v životě ) je pojem znovu uvedený do moderního lékařství, psychologie a psychoterapie zejména V. E. Franklem. Stal se základem jeho vlastního teoretického a terapeutického přístupu k lidským problémům, jeho logoterapie a existenciální analýzy. Frankl pokládal vůli ke smyslu (tj. potřebu najít a realizovat v životě nějaký smysl a hodnoty) za hlavní motivační sílu v životě člověka [6 7]. Fabry Franklovo pojetí shrnuje heslovitě, když říká: Jde o to žít životem, který stojí za to žít [8]. Jako důležitá lidská potřeba je smysluplnost života jednou z položek, které jsou vyhodnocovány ve výzkumech Světové zdravotnické organizace zaměřených na kvalitu života (dotazník WHOQOL- BREF, doména prožívání, položka q6- smysl života [1]). Smysluplnost života může být otřesena zvláště v pozdním stáří, ať už při jednostranném zájmu o pouhou zabezpečenost, uspokojení základních potřeb, či pod tlakem tragických životních událostí a v situaci prožívaného utrpení. Bez užitečnosti pro druhé, bez dostatečné míry komunikace a běžných denních radostí či bez vnímání života s utrpením jako osobnostního růstu není srozumitelný důvod ke zvládání mnohdy závažných obtíží [9]. Oproti běžnému předpokladu, že v pozdní involuci se hodnotový koncept spolu s osobností seniorů přirozeně rozplývá jako součást geriatrické deteriorace a křehkosti, však existují v zahraniční literatuře důkazy, že zůstává nejen zachován, ale i na vyšším stupni než u mladších osob [10 11]. Zajímalo nás, do jaké míry vnímají současní senioři svůj život jako smysluplný, kdo je v této populační skupině nejvíce ohrožen ztrátou smyslu života a nakolik souvisí ztráta smyslu života s výskytem deprese. Obr. 2. Rozložení znaku Q ve zkoumaném souboru seniorů starších 75 let. Soubor a metodika Soubor tvořilo 347 osob (241 žen a 106 mužů) starších 75 let z 13 lokalit na území Čech a Moravy. Více než polovina (55 %) oslovených seniorů žila v zařízeních sociální (domovy seniorů DS) nebo zdravotní péče (nemocnice následné péče NNP, léčebna dlouhodobě nemocných LDN), ostatní bydleli v domácím prostředí. Byly sledovány sociodemografické a funkční charakteristiky souboru (věk, pohlaví, vzdělání, původní povolání, soběstačnost a mobilita). Jako informační medium sloužily dva dotazníky: Logo- test a Geriatrická škála deprese- 15. Průměrný věk respondentů byl 81,6 let (v rozsahu od 75 do 99 let). Ženy (69 %)výrazně převažovaly nad muži (31 %), což odpovídá i jejich zastoupení v seniorské populaci. Redukovaný soubor, u něhož byla zároveň s Logo- testem hodnocena i Geriatrická škála deprese- 15 (Geriatric Depression Scale GDS- 15), tvořilo 264 seniorů (87 mužů a 177 žen), s průměrným věkem 81,3 let (75 až 98 let). Výběr zařízení a posléze jednotlivců byl realizován kombinací záměrného a náhodného výběru tak, aby byly získány informace od dotázaných z běžných typů zařízení a domácností. Respondenti žijící v domácím prostředí byli osloveni v ordinacích praktických lékařů, v samostatných bytech v rámci domovů s pečovatelskou službou, v klubech pro seniory, zájmových kroužcích a na přednáškách Univerzity třetího věku. V tomto vzorku jsou zastoupeni senioři žijící sami, v manželských, ale i partnerských svazcích a v širších rodinách. Sběr dat byl proveden autorkou práce a sedmi zaškolenými tazatelkami studentkami Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy (UK HTF) v Praze. Pilotní šetření sloužilo k ověření použitelnosti Logo- testu u starších osob (únor listopad 2007), při dalším šetření (leden červen 2008) byl s Logo- testem distribuován i dotazník GDS- 15. Šetření bylo anonymní. čes Ger rev 2010; 8(1 2):
3 Vyhodnocení získaných dat vyšetřovaného souboru bylo provedeno chí- kvadrát testem, pro stanovení statistické významnosti byla zvolena hladina a = 0,05. Rozhodování, které otázky v Logo- testu jsou nejvíce určující pro zařazení jedince do skupiny Q4, je založené na hodnotě statistiky používané v testu nezávislosti v kontingenčních tabulkách. Instrumenty Logo- test standardizovaný dotazník zaměřený na zjištění míry smysluplnosti života. Zkoumané osoby jsou na základě celkového skóre vypočítaného sčítáním bodů ze všech tří částí dotazníku zařazeny podle populačních norem do jednoho ze 4 kvartilů (Q): Q1 25 % populace s velmi dobrou úrovní prožívané smysluplnosti Q2 + Q3 populace s průměrnou úrovní prožívané životní smysluplnosti Q4 25 % populace se špatnou úrovní prožívané životní smysluplnosti. Doba potřebná k vyplnění Logo- testu je asi půl hodiny [12]. V současné době je u nás Logo- test využíván v klinické praxi, u starých osob však nebyl v ČR použit. Ně kte ré otázky v části I byly po odborné konzultaci interpretovány pro osoby vyššího věku zčásti do minulosti. Respondenti žijící ve vlastním prostředí vyplňovali dotazníky sami. Vyplnění dotazníku formou řízeného rozhovoru u institucionalizovaných seniorů trvalo zpravidla déle, asi 45 min. Důvod byl zřejmý touha klientů po lidském kontaktu. GDS- 15 (Geriatrická škála deprese- 15) standardizovaný dotazník zaměřený na přítomnost depresivních symptomů u seniorů. 0 5 bodů norma, 6 10 bodů mírná deprese, bodů manifestní deprese [13]. Vyplnění trvalo v průměru 3 min. Výsledky a interpretace Z našich údajů vyplývá, že více než polovina dotázaných seniorů (58,5 %) vnímá svůj život jako naplněný smyslem a přičteme li k této skupině respondenty v pásmu průměru, vidíme, že více než čtyři pětiny dotázaných (86,7 %) vykazují velmi dobrou až průměrnou stabilitu. Překvapující je především zjištění vysokého procenta seniorů, kteří byli podle výsledků Logo- testu v našem výzkumu zařazeni do kvartilu Q1 (58,5 %), oproti 25 % dospělé populace starší 60 let v původních cizích normách, vypracovaných autorkou testu E. Lucasovou. Ohroženost ztrátou smyslu života byla v našem souboru zjištěna pouze u 13,3 % seniorů starších 75 let. Podle původních norem publikovaných v německé verzi Logo- testu v roce 1986 je to 25 % populace starší 60 let [12]. Tyto na první pohled výrazné rozdíly (obr. 1, 2) dosáhly i statistické významnosti. 70 % 60 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0 % 57 % 26 % 17 % žije v instituci 61 % 31 % žije doma 8 % Obr. 3. Srovnání míry smysluplnosti života u seniorů podle místa jejich pobytu. Můžeme tedy konstatovat, že prožívaná smysluplnost u osob starších 75 let, které se účastnily našeho výzkumu, je významně vyšší v porovnání s normami pro populaci starší 60 let (p < 0,001). Testování nezávislosti míry smysluplnosti života na zařazení seniora do určité věkové kategorie ukázalo statistický vztah na hladině významnosti (p = 0,0531). Na našem souboru nebyly prokázány statisticky významné rozdíly mezi muži a ženami (p = 0,2899) v prožívání života jako smysluplného. Dále nás zajímalo, jaký vliv na smysluplnost života ve stáří má prostředí, v němž dotazovaný žije a to, zda je soběstačný. V pásmu Q4 nenacházíme v našem souboru seniory, kteří žijí doma v širší rodině a v manželských či partnerských svazcích. Ztrátou smyslu života jsou v domácím prostředí ohroženi především staří lidé žijící osaměle (p = 0,006), dále jsou to dotázaní v institucionální péči (p = 0,047), a z nich především nesoběstační pacienti umístění ve zdravotnických zařízeních (LDN, NNP) a na ošetřovatelských lůžkách DS (p = 0,022). Téměř tři čtvrtiny seniorů (33 ze 46), kteří vykazovali vysokou míru ohrožení ztrátou životního smyslu (Q4), nežijí v domácím prostředí (obr. 3). Při podrobném zkoumání skupiny seniorů z rezidenčních zařízení podle míry jejich závislosti na péči jsme ještě rozčlenili tyto osoby na obyvatele standardních oddělení domovů a na ty, kteří jsou z důvodu geriatrického syndromu imobility upoutáni trvale na lůžko a žijí v léčebnách dlouhodobě nemocných a léčebnách následné péče. Dvě třetiny institucionalizovaných seniorů (22 ze 33), kteří trpí ztrátou životního smyslu, jsou imobilní a nesoběstační (obr. 4). Čím nižší vzdělání, tím více respondentů najdeme v charakteristice Q4. Podle testu nezávislosti však nebylo prokázáno, že tato závislost je statisticky významná (p = 0,072). 52 čes Ger rev 2010; 8(1 2): 50 55
4 70 % 60 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0 % 62 % 28 % 11 % soběstační v DD 26 % 24 % nesoběstační v LDN, LNP Obr. 4. Srovnání míry smysluplnosti života u seniorů žijících v sociálních a zdravotnických zařízeních podle jejich soběstačnosti. 100 % 80 % 60 % 40 % 20 % 0 % 1,4 3,8 15,5 24,1 83,1 Q1 72,1 Q2 + Q3 manifestní deprese mírná deprese 32,6 41,8 25,6 Q4 bez deprese Obr. 6. Míra smysluplnosti v životě (Q) a výskyt deprese ve sledovaném souboru (N = 264). Existuje však statisticky významný vztah mezi druhem původního povolání a mírou smysluplnosti života ve stáří (p = 0,000). Mezi nejohroženější skupiny v našem souboru patří dělníci, řemeslníci, opraváři a administrativní pracovníci. Nejlépe naopak skórovali technici, zdravotníci a pedagogičtí pracovníci. Ostatní skupiny se více blíží průměrným hodnotám, případně jde o skupiny natolik malé, že je nelze dostatečně spolehlivě charakterizovat. Pozornost jsme také soustředili na přítomnost deprese u jedinců výběrového souboru. Vyhodnocení Geriatrické škály deprese- 15 u 264 seniorů z našeho šetření prokázalo výskyt manifestní deprese u 7 % zkoumaných, přítomnost mírné deprese u 22 % osob (obr. 5). mírná deprese 22,3 % manifestní deprese 7,2 % bez deprese 70,5 % Obr. 5. Výskyt depresivity ve zkoumaném souboru (N = 264). Dále nás zajímal výskyt depresivity u respondentů výběrového souboru (N = 264) ve vztahu ke smysluplnosti života. Zde byla prokázána významná statistická závislost (p < 0,001). Senioři, kteří prožívají svůj život jako smysluplný (Q1), trpí depresí ve významně nižší míře, než ostatní zkoumané osoby. Manifestní deprese byla prokázána pouze u 1,4 % těchto respondentů, mírná deprese u 15,5 %, zatímco v celém souboru (N = 264) vykazuje depresivní příznaky téměř 30 % dotázaných. Naopak ve skupině s nízkou mírou vnímání života jako smysluplného (Q4) jsou depresivní tři čtvrtiny seniorů (mírná deprese: 41,8 %, manifestní deprese: 32,6 %). Podrobněji jsou tyto vztahy zachyceny na obr. 6. Protože kvartil Q4 je nejdůležitější pro diagnostiku osob ohrožených při ztrátě smyslu života depresí, jsou v jeho rámci ještě podrobněji rozlišena další pásma decily D9 a D10. Rizikový decil D 9 zařazuje testovaného zhruba do středu Q4. Takový výsledek znamená pravděpodobnou přítomnost existenciální frustrace, která přispívá ke vzniku neuróz či depresí a ohrožuje tak zdraví. Kritický decil D10 je ukazatelem nejhorší možné úrovně prožívání života jako smysluplného. Znamená, že zkoumaný patří k 10 % osob, kteří svou existenci prožívají již sotva jako smysluplnou, jsou ve svém životě krajně nespokojení a nešťastní a někdy ani nevidí žádný smysl v jeho pokračování. U těchto respondentů předpokládáme přítomnost deprese a zkoumanou osobu můžeme považovat za ohroženou suicidálními sklony [12]. Charakteristika souboru osob ohrožených ztrátou smyslu života (Q4) Mezi osoby dosahující celkový skór v pásmu Q4, kde je prožívaná smysluplnost života sporná, patří ze zkoumaného souboru (N = 347) 13,3 % respondentů, tj. 46 osob (obr. 1). Tři čtvrtiny z nich nežijí v domácím prostředí, dvě čes Ger rev 2010; 8(1 2):
5 třetiny institucionalizovaných jsou imobilní. Výsledky analýzy jednotlivých otázek Logo- testu přinesly několik dalších poznatků. Ke ztrátě smyslu života dochází častěji u seniorů, kteří postrádají radostné zážitky, nemají dobré vztahy s rodinou (prožitkové hodnoty) a nenašli uplatnění v původním povolání. Zajímavé je i zjištění, že pouze necelá třetina z nich věří, že měli (nebo mají) v životě nějaký úkol, který se snažili (snaží) plnit. V porovnání s ostatními skupinami významně častěji trpí depresí. Analýzou kvartilu Q4 bylo zjištěno, že v kritickém decilu D10, kde předpokládáme nejhorší úroveň prožívané smysluplnosti, se z celého souboru nachází pouze 2,9 % seniorů (10 osob) ve věku let, z toho 6 žen a 4 muži. Jejich průměrný věk byl 84,6 let, tedy vyšší oproti celému souboru. 1 žena žije sama v bytě v domě s pečovatelskou službou (DPS), 1 žena žije v DS, 4 ženy a 4 muži jsou v LDN. Většina (8 z 10) osob má základní vzdělání a pracovala v dělnických profesích. Dále většina (8 z 10) respondentů z decilu D10 trpí depresí. Protože jsou četnosti malé, lze předpokládat, že i v celé populaci seniorů půjde řádově o malá čísla. Diskuze Studie zahrnuje seniory soběstačné, žijící v domácím prostředí, dále obyvatele standardních oddělení DS i oddělení se zvýšenou ošetřovatelskou péčí a také pacienty hospitalizované v LDN a NNP. Překvapilo nás zjištění, že oproti populačním normám více než polovina seniorů starších 75 let byla v našem šetření vyhodnocena v nejlepším možném kvartilu Q1, tedy jako osoby s velmi dobrým vnímáním života jako smysluplného. Tomu nasvědčují i zahraniční výzkumy mezi seniory pokročilého věku [10 11]. Do skupiny ohrožené ztrátou smyslu života bylo podle našich výsledků Logo- testu zařazeno pouze 13,3 % zkoumaných osob. V této skupině byly tři čtvrtiny respondentů depresivních. Potvrdil se tedy předpoklad, že lidé, kteří nenacházejí smysl ve svém životě, trpí více depresí. Celkový výskyt deprese u osob v našem souboru byl o něco nižší, než v jiných v ČR nedávno publikovaných šetřeních [14 15]. Určitý vliv může mít výše charakterizované složení respondentů a také užívání antidepresiv někte rými z nich. Menší míru smysluplnosti života a zároveň vyšší stupeň depresivity lze předpokládat u osob, které odmítly vstoupit do studie. Ty tvořily jednu čtvrtinu z oslovených seniorů. Při vzniku deprese hrají roli genetické, bio logické a psychosociální faktory. Je definována jako stav patologického afektu s převahou smutné nálady s příznaky psychickými, somatickými a behaviorálními [13,16]. Deprese pozdního věku zůstává diagnózou podceňovanou, často přehlíženou a neléčenou. Jde přitom o závažný problém, který může u seniorů komplikovat léčbu ostatních nemocí a zároveň vést k jejich suicidálnímu jednání [17]. Ztráta smyslu života znamená neschopnost člověka najít a realizovat v životě nějaké hodnoty a zaujmout pozitivní postoj ke konkrétním událostem. Takový člověk postrádá hlavní motivační sílu v životě a chuť žít [18 19]. Je totiž velkým uměním vyzískat i z nelehké situace něco hezkého [20]. Z již citovaného výzkumu zaměřeného na kvalitu života ve stáří také vyplynulo, že senioři nepovažují za nejdůležitější skutečnosti spojené se stářím jako takové, ale postoj, který k těmto skutečnostem zaujmou, způsob, jak se k nim postaví [1] [srov. 5,7,18 20]. Senioři při hledání smysluplnosti v životě mohou spíše zhodnotit, co dobrého vykonali a prožili, jaké jsou požadavky jejich všedního dne, ale je možné pobídnout je i do budoucnosti [21]. Starému člověku zůstávají dosažené zážitky i zkušenosti a jsou nezměnitelnou součástí jeho života. To, co prožil, zůstane v nějaké formě zachováno. Obrátíme li větší pozornost k pacientovi než k jeho nemoci a pokusíme se soustředit na to, co v něm zůstalo zdravého, pomáháme podpořit salutogenní prvky v jeho životě [20]. Navracení a zdůrazňování toho hodnotného a pěkného, co senioři prožili, se při dotazníkovém šetření velmi osvědčilo ve chvílích, kdy staří lidé vzpomínali na ztráty ve svém životě a nebo se odmítali vyrovnat s leckdy krutou přítomností. Závislost smysluplnosti života na jednotlivých věkových skupinách u seniorů 75+ byla na hladině významnosti, závislost na pohlaví se v našem souboru nepotvrdila. Podle našich výsledků smysluplnost života ve stáří ovlivňuje významně prostředí, v němž zkoumané osoby žijí, míra jejich soběstačnosti a také původní povolání. Ztrátou smyslu života v pokročilém věku jsou více ohroženi senioři žijící v rezidenčních zařízeních a z nich především ti, kteří jsou imobilní, v domácím prostředí pak osoby žijící osaměle. Při prožívání života jako smysluplného se tedy uplatňují rizikové faktory stáří osamělost, nesoběstačnost a institucionalizace. Zdravotní stav byl ve studii zastoupen proměnnou soběstačnosti, jeho konkrétní ukazatele vyhodnocovány nebyly. Soběstačnost je definována jako schopnost samostatné existence v daném prostředí [22]. Protože příčinou zhoršené soběstačnosti starého člověka jsou kromě nemedicínských faktorů především chronické choroby a ubývání tělesných a duševních sil [13], můžeme ze získaných výsledků usuzovat, že podobně jako soběstačnost ovlivňuje míru vnímání života jako smysluplného i zdravotní stav. Na ztrátě smyslu života ve stáří se u seniorů v našem souboru kromě výše uvedených faktorů podílí ve vysoké míře i nedostatek dobrých rodinných vztahů, absence hezkých zážitků a pocity neužitečnosti. Určitou možností k přispění naplněnosti života těch starých lidí, kteří jsou ztrátou smyslu života ohroženi nejvíce, tedy imobilních a dlouhodobě žijících v zařízeních sociální a zdravotní péče, by mohla být například systematická práce se seniory v rámci povinných praxí studentů bakalářských oborů sociální práce. Tito mladí lidé, většinou velmi empatičtí, by se mohli s klienty, kteří by o to projevili zájem, pravidelně věnovat 54 čes Ger rev 2010; 8(1 2): 50 55
6 dostupným volnočasovým aktivitám. Velký význam by jistě mělo i sdílení společných zážitků a pro studenty také praktické využití znalostí z gerontologie. Závěr V populaci seniorů starších 75 let je podle výsledků našeho výzkumu významně více osob (55,8 %) s velmi dobrou úrovní vnímání života jako smysluplného, než v populaci mladších seniorů. Mezi respondenty vyššího věku je zároveň méně osob ohrožených ztrátou smyslu života (13,3 %). Nebyla prokázána závislost na pohlaví. Ztráta smyslu života závisí na prostředí v němž senioři žijí a významně také na jejich soběstačnosti, která ve stáří úzce souvisí se zdravím. Vliv na prožívání života jako smysluplného má i původní povolání respondentů, vztahy s rodinou a přítomnost hezkých zážitků. Významný vztah byl prokázán mezi mírou prožívání života jako smysluplného a přítomností deprese. Senioři, kteří neprožívají svůj život jako smysluplný, jsou depresivní ve vyšší míře (mírná deprese: 41,8 %, manifestní deprese: 32,6 %), než uvádějí nejnovější výzkumy v této populační skupině. Obzvlášť výrazná je přítomnost deprese u osob s nejhorší mírou prožívané smysluplnosti (D10). Ve skupině seniorů ohrožených ztrátou smyslu života (Q4) nacházíme i jedince bez deprese. Někteří z nich při rozhovoru sami od sebe sdělují, že svou těžkou situaci zvládají jen proto, že jsou léčeni antidepresivy. Proléčenost antidepresivy však zkoumána nebyla. Mezi ztrátou smyslu života a depresí existuje silný vztah. Obojí zhoršují průběh somatických chorob a snižují kvalitu života. Lidé, kteří ztratí smysl života, jsou podobně jako silně depresivní osoby ohroženi sebevraždou. Lze usuzovat, že deprese se ztrátou smyslu života úzce souvisí a i možnosti ovlivnění obou jsou podobné. Literatura 1. Dragomirecká E. Prediktory kvality života ve vyšším věku. Disertační práce. Praha: FF UK v Praze Dragomirecká E, Bartoňová J. The World Health Organization Quality- of life Questionnaire: WHOQOL- BREF. Psychometric properties and innitial uses of the Czech version. Psychiatrie 2006; 10: Pacovský V. Proti věku není léku Úvahy o stárnutí a stáří. Praha: Karolinum 1997: Janečková H. Salutogenetický přístup v péči o člověka s demencí. Gerontologické aktuality 2001; 3: Křivohlavý J. Psychologie smysluplnosti existence otázky na vrcholu života. Praha: Grada Balcar K. Životní smysl a kvalita života. 10. sympozium o lékařské etice: Zdraví a kvalita života. Praha Frankl VE. The will to meaning. New York: The Penguin Group Křivohlavý, J. Psychologie smysluplnosti existence otázky na vrcholu života. Praha: Grada 2006; Kalvach Z. Psychosomatická problematika ve stáří. Lékařské listy 2005; 54 (47): Nygren B, Aléx L, Jonsén E et al. Resilience, sense of coherence, purpose in life and self- transcendence in relation to perceived physical and mental health among the oldest old. Aging Mental Health 2005; 9 (4): Söderhamn O, Holmgren L. Testing Antonovsky s sense of coherence (SOC) scale among Swedish physically active older people. Scand J Psychol 2004; 45: Lucasová E. Logo- test návod k použití. Chrudim: Mach Topinková E. Geriatrie pro praxi. Praha: Galén Holmerová I, Vaňková H, Dragomirecká E et al. Depresivní syndrom u seniorů žijících v domovech důchodců a jeho souvislosti. Sborník přednášek Pražské gerontologické dny 2006: Kubešová H, Matějovský J, Meluzínová H et al. Výskyt a související aspekty deprese u seniorů žijících ve vlastním prostředí. Čes Ger Rev 2008; 6 (4): Češková E. Deprese ve vyšším věku a suicidalita. Čes Ger Rev 2007; 5(4): Pidrman V. Antidepresiva v léčbě seniorů v roce Čes Ger Rev 2007; 5(4): Frankl VE. Vůle ke smyslu. Brno: Cesta Frankl VE. Lékařská péče o duši. Brno: Cesta Lucasová E. I tvoje utrpení má smysl. Logoterapeutická útěcha v krizi. Brno: Cesta Balcar K. Logodiagnostické metody kurz. Praha: PVŠ PSS, Zavázalová H a kol. Vybrané kapitoly ze sociální gerontologie. Praha: Karolinum Doručeno do redakce Přijato po recenzi MU Dr. Jiřina Ondrušová HTF a 1. LF UK v Praze ondrusova.j@seznam.cz MUDR. Jiřina Ondrušová (1959) Promovala na FVL UK v Praze v roce Po složení atestace ze vše obecného lékařství v roce 1994 pracovala v ambulantních zařízeních. Od roku 2001 přednáší na Katedře psychosoci álních věd a etiky HTF UK v kurzech zaměřených na zdravotní problematiku a vyučuje soci ální gerontologii. Na 1. LF UK v Praze se zabývá gerontologi í v rámci postgradu álního studi a. čes Ger rev 2010; 8(1 2):
VLIV POZITIVNÍCH POCIT
VLIV POZITIVNÍCH POCITŮ NA SUBJEKTIVNĚ VNÍMANOU KVALITU ŽIVOTA U PACIENTŮ S CHRONICKOU OBSTRUKČNÍ PLICNÍ NEMOCÍ Mgr. Jana Maňhalová prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích,
VíceEvropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European
VíceCelopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika výběrového souboru
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13.4.2005 10 Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - Charakteristika
VíceÚLOHA SPIRITUALITY V KVALITĚ ŽIVOTA A ŽIVOTNÍ SPOKOJENOSTI U MLADÝCH LIDÍ
ÚLOHA SPIRITUALITY V KVALITĚ ŽIVOTA A ŽIVOTNÍ SPOKOJENOSTI U MLADÝCH LIDÍ Irena OCETKOVÁ Hlavní výzkumné otázky 1. Existuje souvislost úrovně spirituality a kvality života, projevované v pocitu subjektivní
VícePostoje k transformaci ústavní péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie
Postoje k transformaci ústavní péče Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie 20.-22.11.2014, Přerov Postoje veřejnosti PŘÍNOS vypovídají o skutečných problémech,
VíceOšetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008. Nursing after-care in the Czech Republic in 2008
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13. 03. 2009 3 Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008 Nursing after-care in the Czech Republic
VíceUtrpení pacientů v závěru života a koncept důstojné smrti
Utrpení pacientů v závěru života a koncept důstojné smrti Několik poznámek z pohledu paliativní medicíny Ondřej Sláma Masarykův onkologický ústav Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP Ostrava 9.2.2017
VíceHodnocení stavu životního prostředí - květen 2016
oe606 TISKOÁ ZPRÁA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav A ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 26 0 2 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení stavu životního prostředí - 206 Technické parametry
VíceVÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ
VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.
VícePROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ
Projekt č. CZ.1.07/3.2.09/03.0015 PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ http://www.vspj.cz/skola/evropske/opvk Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.
ov602 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti
VíceVÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ
VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14.5.2003 26 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI.
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická
VíceVÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ
VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.
VícePsychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek
Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací
VíceRomové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014
ov14014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti
VíceVědecké bádání z pohledu české veřejnosti leden 2016
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: +420 210 310 584 E-mail: lucie.cerna@soc.cas.cz Vědecké bádání z pohledu české veřejnosti
VíceTeze disertační práce
Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra psychologie, obor klinická psychologie PREDIKTORY KVALITY ŽIVOTA VE VYŠŠÍM VĚKU PREDICTORS OF QUALITY OF LIFE IN THE ELDERLY Teze disertační práce
VíceMUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj. Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc
MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc Neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné demenci. V patofyziologickém obraze
VíceEvropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Chronické nemoci. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Chronically diseases
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 19. 8. 9 43 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Chronické nemoci European Health Interview
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru (II. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 30. 9. 2002 47 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru
VícePostoje české veřejnosti k cizincům březen 2014
ov1 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 201
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Geriatrický pacient Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje V rámci projektu Využití ICT ve výuce Březen 2011 Mgr. Ladislava Ulrychová Čím hřešíme
Více4. Zdravotní péče. Zdravotní stav
4. Zdravotní péče Všechna data pro tuto kapitolu jsou převzata z publikací Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Tyto publikace s daty za rok 2014 mají být zveřejněny až po vydání této analýzy,
VíceVÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ
VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.
VíceInformace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje
Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 9 15. 9. 2011 Souhrn Činnost ambulantních psychiatrických zařízení v Jihomoravském kraji
VíceSPOLUPRÁCE RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ SE ZDRAVOTNICKÝM PERSONÁLEM V PÉČI O SENIORY V DOMOVECH SENIORŮ
SPOLUPRÁCE RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ SE ZDRAVOTNICKÝM PERSONÁLEM V PÉČI O SENIORY V DOMOVECH SENIORŮ Iveta Sladká, Alena Machová X: 1 107, 2008 ISSN 1212 4117 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně
VícePředmět psychologie zdraví
Psychologie zdraví Předmět psychologie zdraví Psychologie zdraví 1. Historie 2. Předmět psychologie zdraví 3. Definice zdraví 4. Přehled teorií zdraví 5. Legislativa Historie Vývoj vědního oboru také ovlivnil
VíceKVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl
KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl Měření kvality zdravotní ve vybraných psychiatrických léčebnách přímo řízených MZ ČR Únor 2010 / Závěrečná zpráva z projektu / Řešitel projektu: RNDr.
VíceA PROJEKT SHELTER V ČR
DLOUHODOBÁ GERIATRICKÁ PÉČE A PROJEKT SHELTER V ČR Koordinující pracoviště: Geriatrická klinika 1.LF UK a VFN, Praha prof. MUDr. Eva Topinková,, CSc. Eva Červinková NÁKLADY NA SLUŽBY PRO SENIORY V EVROPSKÉM
VíceZNALOSTI A DOVEDNOSTI ČESKÝCH MUŽŮ V OBLASTI INFORMAČNÍ BEZPEČNOSTI - VÝSLEDKY STATISTICKÉ ANALÝZY
ZNALOSTI A DOVEDNOSTI ČESKÝCH MUŽŮ V OBLASTI INFORMAČNÍ BEZPEČNOSTI - VÝSLEDKY STATISTICKÉ ANALÝZY Knowledge and skills of Czech men in the field of information security - the results of statistical analysis
VícePostoje české veřejnosti k cizincům březen 2017
Tisková zpráva Postoje české veřejnosti k cizincům březen 17 Většina české veřejnosti (6 %) považuje nově příchozí občany jiných národností za problém pro Českou republiku jako celek. Pokud ovšem mají
VíceObčané o stavu životního prostředí květen 2013
oe306b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o stavu životního prostředí květen 203 Technické
Víceer Jilská 1, Praha 1 Tel.:
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden Technické parametry
VíceSOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY
Univerzita Palackého v Olomouci Katedra psychologie SOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY Bakalářská diplomová práce Bc. Karolína Fryštacká PhDr. Martina Fülepová Obsah Teoretické ukotvení
VícePsychiatrická komorbidita u osob závislých na alkoholu
Psychiatrická komorbidita u osob závislých na alkoholu Mgr. Barbora Orlíková, PhDr. Ladislav Csémy Centrum pro epidemiologický a klinický výzkum závislostí Národní ústav duševního zdraví Tento příspěvek
VíceÚčelná a bezpečná farmakoterapie v zařízení sociálních služeb Projekt Senior
XXXIII. LÉKÁRNICKÉ DNY ZNOJMO, 6.-8.10. 2017 Účelná a bezpečná farmakoterapie v zařízení sociálních služeb Projekt Senior PhDr. Ivana Plechatá Ivana.plechata@lekovypruvodce.cz www.lekovypruvodce.cz Lékový
VíceInformace ze zdravotnictví Kraje Vysočina
Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 9 20. 9. 2011 Souhrn Činnost ambulantních psychiatrických zařízení v Kraji Vysočina v roce 2010
VíceSOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM
SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty
VíceDobrovolná bezdětnost v evropských zemích Estonsku, Polsku a ČR
MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra sociologie Dobrovolná bezdětnost v evropských zemích Estonsku, Polsku a ČR Bakalářská diplomová práce Vypracovala: Kateřina Jurčová Vedoucí
VíceNázory občanů na úroveň české vědy a podmínky jejího financování leden 2016
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 86 80 19 E-mail: jarmila.pilecka@soc.cas.cz Názory občanů na úroveň české vědy a podmínky jejího
Víceeu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O
eu100 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 12 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 201
VíceHealth care about patients with eating disorders in the Czech Republic in
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 11. 10. 2017 6 Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v ČR v letech 2010 2016 Health care about patients with eating
VícePražská vysoká škola psychosociálních studií
Pražská vysoká škola psychosociálních studií Stres u mužů v pomáhajících profesích a jeho zvládání pomocí extrémních sportů Martin Balej Vedoucí práce: MUDr. Olga Dostálová, CSc. Praha 2014 Prague college
VíceObčané o stavu životního prostředí květen 2012
oe206 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: martin.buchtik@soc.cas.cz Technické parametry Občané o stavu životního prostředí
VícePéče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 12. 2012 66 Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2007 2011 Health
VíceOBSAH. Poděkování Úvod...15 I. ČÁST: TEORIE ŽIVOTNÍ SITUACE. 1. Společenský kontext sociální práce Postmodernita v životní situaci...
Obsah 7 OBSAH Poděkování...13 Úvod...15 I. ČÁST: TEORIE ŽIVOTNÍ SITUACE 1. Společenský kontext sociální práce...25 Úvod... 25 Postmoderní zpochybnění racionality... 26 Kaleidoskopizace světa... 28 Na cestě
Vícepm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: gabriela.
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 2 0 1 E-mail: gabriela.samanova@soc.cas.cz Občané o členství České republiky v Evropské unii
VícePéče o pacienty s poruchami příjmu potravy v ČR v letech
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 11. 2016 7 Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v ČR v letech 2009 2015 Health care about patients with eating
VíceSociální stárnutí, životní změny
Sociální stárnutí, životní změny Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Ladislava Ulrychová Stáří je ztráta životního programu
VíceSociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia)
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia) Mgr. Petra Zimmelová Cíle předmětu: - Orientovat se v
VíceOšetřovatelský proces
Je těžké měnit lidi, ale je možné změnit systém práce v organizaci. J.Kersnik - Medical Tribune Ošetřovatelský proces Simona Saibertová LF, MU Ošetřovatelský proces je racionální vědecká metoda poskytování
VíceVýsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči
Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Zora Pištěcká http://www.timur.cz 2010 1.
VíceMorálka politiků očima veřejnosti - březen 2015
pd15002 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Morálka politiků očima veřejnosti - březen
VíceTab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013
4. Zdravotní péče Zdrojem dat uváděných v této kapitole jsou publikace Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Zdravotnické ročenky krajů a ČR a Činnost zdravotnických zařízení ve vybraných
VíceZNALOSTI A DOVEDNOSTI ČESKÝCH ŽEN V OBLASTI INFORMAČNÍ BEZPEČNOSTI - VÝSLEDKY STATISTICKÉ ANALÝZY
ZNALOSTI A DOVEDNOSTI ČESKÝCH ŽEN V OBLASTI INFORMAČNÍ BEZPEČNOSTI - VÝSLEDKY STATISTICKÉ ANALÝZY Knowledge and skills of Czech women in the field of information security - the results of statistical analysis
VíceSociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP)
Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Červen 2015 / Závěrečná zpráva z výzkumu pro Diakonii ČCE, Institut důstojného stárnutí / STEM/MARK, a.s. Kvantitativní výzkum Obsah Parametry
VíceČeská veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015
pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry
VíceEvropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Hospitalizace. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Hospitalization
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 20.10.2009 60 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Hospitalizace European Health Interview Survey
VícePéče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 12. 2013 57 Souhrn Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2008 2012
VíceCelopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - nelegální drogy
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8.9.2005 46 Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - nelegální drogy Sample
VíceVYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE
VYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE Kornélia Cséfalvaiová Abstrakt Věk patří mezi jeden z rizikových faktorů, který ovlivňuje zdravotní stav starých osob. Se stoupajícím věkem se podíl
VíceSubjektivní hodnocení kvality života - WHODAS 2.0
Subjektivní hodnocení kvality života - WHODAS 2.0 20. 5. 2016 MUDr. Bc. Petra Sládková, Ph.D. Klinika rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze
VíceTrendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )
Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor
VíceSpokojenost se životem březen 2019
Tisková zpráva Spokojenost se životem březen 2019 Více než dvě třetiny (68 %) populace jsou spokojeny se svým životem. Od roku 2013 měla spokojenost se životem většinou vzestupnou tendenci, v průběhu roku
Více3. Domácnosti a bydlení seniorů
3. Domácnosti a bydlení seniorů Sčítání lidu, domů a bytů představuje jedinečný zdroj dat o velikosti a struktuře domácností jak v podrobnějším územním detailu, tak v kombinaci s charakteristikami úrovně
VíceSpokojenost s životem červen 2015
ov150730 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s životem červen 2015 Technické
VícePéče o pacienty s diagnózami F01, F03 a G30 (demence) v lůžkových zařízeních ČR v letech
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14. 12. 2011 61 Péče o pacienty s diagnózami, a (demence) v lůžkových zařízeních ČR v letech 2006 2010 Health care
VíceObčané o ekonomické situaci svých domácností
eu00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností Technické
Víceer140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz
er00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické
VícePhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita
PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita Hodnocení potřeb v paliativní péči K identifikaci priorit, aktuálních
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Užívání léků (XX. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7.8.2003 49 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Užívání léků (XX. díl) V předchozí aktuální
VíceGraf 1. Důvěra v budoucnost evropského projektu rozhodně má spíše má spíše nemá rozhodně nemá neví Zdroj: CVVM SOÚ AV ČR, v
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 210 310 584 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Občané ČR o budoucnosti EU a přijetí eura
VíceKVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - III. díl
KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - III. díl Měření kvality zdravotní ve vybraných psychiatrických léčebnách přímo řízených MZ ČR Únor 2010 / Závěrečná zpráva z projektu / Řešitel projektu:
Vícepo /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:
po00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 8 80 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s oblastmi sociální politiky, a školství
VíceZdraví a nemoc. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Zdraví a nemoc Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Říjen 2009 Mgr.Ladislava Ulrychová motto Když chybí zdraví, moudrost je bezradná, síla
VíceHOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma
VíceNázor na rozšířenost a míru korupce u veřejných činitelů a institucí březen 2017
Tisková zpráva Názor na rozšířenost a míru korupce u veřejných činitelů a institucí březen 0 Pouze % respondentů se domnívá, že velice málo veřejných činitelů je zkorumpováno. O zapojení téměř všech těchto
VícePéče o pacienty s diagnózami F01, F03 a G30 - demence v lůžkových zařízeních ČR v letech
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 20. 12. 2010 68 Péče o pacienty s diagnózami, a - demence v lůžkových zařízeních ČR v letech 2005 2009 Health care
VíceHodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech
VíceZpracovala: Naděžda Čadová Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:
Tisková zpráva Hodnocení působení Miloše Zemana v prezidentském úřadě leden 2017 U současného prezidenta lidí nejčastěji pozitivně hodnotí, jak je v kontaktu s občany a zná jejich problémy. Nejvíce kritičtí
VíceGraf 1: Spokojenost se životem v místě svého bydliště (v %) 1 or % 1% % velmi spokojen spíše spokojen % ani spokojen, ani nespokojen spíše nesp
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení životních podmínek v místě bydliště duben
VíceI. GERONTOLOGIE. 1. Fyziologie stárnutí a stáří. Charakteristické znaky chorob ve stáří. Farmakoterapie ve stáří.
Okruhy otázek k atestační zkoušce pro obor specializačního vzdělávání Ošetřovatelská péče o pacienty ve vybraných klinických oborech se zaměřením na ošetřovatelskou péči o pacienty v gerontologii I. GERONTOLOGIE
Víceer150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz
er0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické
VíceMezinárodní klasifikace funkčních schopností WHODAS + ostatní nástroje
Mezinárodní klasifikace funkčních schopností WHODAS + ostatní nástroje MUDr. Bc. Petra Sládková, Ph.D. Klinika rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice
VícePéče o pacienty s diagnózou F patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 19. 8. 2010 49 Péče o pacienty s diagnózou F63.0 - patologické hráčství v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR Health
VíceSpokojenost se životem březen 2018
Tisková zpráva Spokojenost se životem březen 2018 Dvě třetiny (66 %) populace jsou spokojeny se svým životem. Od května 2013 spokojenost se životem měla většinou vzestupnou tendenci, v průběhu minulého
VícePéče o pacienty s poruchami příjmu potravy v psychiatrických ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2007 2012
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 17. 12. 2013 55 Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v psychiatrických ambulantních a lůžkových zařízeních ČR
VíceDůvěra v evropské a mezinárodní instituce duben 2019
Tisková zpráva Důvěra v evropské a mezinárodní instituce duben 2019 Evropské unii v současné době důvěřuje více než polovina (52 %) českých občanů a % jí nedůvěřuje. Více než třetina oslovených důvěřuje
VíceVztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace V L A D I M Í R K E B Z A,
Vztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace L U D M I L A K O Ž E N Á, V L A D I M Í R K E B Z A, S T Á T N Í Z D R A V O T N Í Ú S T A V, P
Víceps Kvóty: 1/[14] Jilská 1, Praha 1 Tel.:
ps150305 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost se stavem ve vybraných
Víceodpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek
VícePrevalence a disabilita spojená s duševními onemocněními v ČR. CZEch Mental health Study (CZEMS)
Prevalence a disabilita spojená s duševními onemocněními v ČR CZEch Mental health Study (CZEMS) Mgr. Karolína Mladá Národní ústav duševního zdraví Number of Project: CZ.1.05/2.1.00/03.0078 Title: National
VíceVÝSLEDKY VÝZKUMU ÚVOD ZPRÁVY Z VÝZKUMU. Hana Poštulková. 62 // AULA roč. 19, 03-04/2011
Hana Poštulková V období od 1. října 2010 do 31. listopadu 2010 probíhal na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava výzkum zaměřený na měření spokojenosti uživatelů s Learning
VíceMožnosti terapie psychických onemocnění
Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická
VíceTEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011
TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.
VíceČeská veřejnost o dění na Ukrajině červen 2016
pm60 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +0 26 2 E-mail: jarmila.pilecka@soc.cas.cz Česká veřejnost o dění na Ukrajině červen 6 Technické
VíceUniverzita Karlova v Praze. 1. lékařská fakulta
Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Studijní program: Gerontologie MUDr. Jiřina Ondrušová Smysluplnost života ve stáří The meaningfulness of life in the elderly Disertační práce Školitel: PhDr.
VíceJIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:
Více