Smysluplnost života ve stáří

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Smysluplnost života ve stáří"

Transkript

1 Smysluplnost života ve stáří J. Ondrušová Souhrn Smysluplnost života ve stáří patří mezi nejvýznamnější salutogenní faktory, je jednou z položek kvality života a její ztráta souvisí s výskytem deprese. V příspěvku jsou popsány výsledky šetření, jehož cílem bylo zachytit aktuální situaci v populaci seniorů starších 75 let, zjistit míru jejich vnímání života jako smysluplného, určit faktory, které smysluplnost života ve stáří ovlivňují a její souvislost s depresí. Soubor seniorů tvořilo 347 osob starších 75 let z 13 lokalit v České republice. Jedná se o osoby žijící ve vlastním prostředí, v domovech pro seniory a hospitalizované v LDN a NNP. U těchto respondentů bylo provedeno dotazníkové šetření Logo- testem, u redukovaného souboru 264 osob byla současně vyšetřena i GDS- 15. Ve skupině seniorů starších 75 let je významně více osob (55,8 %) s velmi dobrou úrovní vnímání života jako smysluplného než v populaci mladších dospělých. Ohrožení ztrátou smyslu života bylo zjištěno pouze u 13,3 % dotázaných, což znamená, že staří lidé oproti mladším věkovým skupinám vnímají život mnohem více jako smysluplný. Míra smysluplnosti života ve stáří podle výsledků našeho šetření závisí na prostředí, v němž senioři žijí, jejich soběstačnosti a také na původním povolání dotazovaných. Senioři, kteří nevnímají život jako smysluplný, mají horší rodinné vztahy, postrádají hezké zážitky a jsou statisticky významně více depresivní. Klíčová slova smysluplnost života ve stáří deprese u seniorů Logo- test Geriatrická škála deprese- 15 Abstract The meaningfulness of life in the elderly. The meaningfulness of life in the elderly is very important salutogenic factor, it is one of the items of quality of life and its loss is in relation with depression. The goal of this article is to inform about the results of the research focused on the meaningfulness of life in old age. The aim of the research was to describe measure of the meaningfulness of life in the elderly, factors that are relevant to the meanigfulness of life in old age, and the connection with depression. The study sample consisted of 347 participants over 75 years of age from 13 localities in the Czech Republic, living in their own environment, in homes for seniors and nursing homes. These seniors were assesed under the Logo- test and besides that 264 of participants were also measured using the Geriatric Depression Scale- 15. The results shown that in the sample of seniors over 75 years of age there is much more persons with highest level of perception of life as meaningful than in the population of younger adults. The danger of loss of purpose of life was diagnosed only in 13,3% seniors in this researched sample. It means that the oldest old perceive their life more meaningful than younger people. The measure of the meaningfulness in life in the elderly depends on environment of living, self- sufficient and previous profession of respondents. As the statistics shows, seniors threatened with loss of purpose in their life have bad family relations, few nice expierences and they are significantly more depressive. Key words the meaningfulness of life in the elderly depression in seniors - Logo- test Geriatric Depression Scale- 15 Úvod Stárnutí populace je aktuálním celosvětovým problémem. Také v České republice se zvyšuje podíl seniorů ve společnosti. S prodlužující se délkou života nabývá na významu otázka, které faktory příznivě ovlivňují stárnutí a kvalitu života ve stáří. Byl prokázán významný vztah kvality života seniorů k jejich zdravotnímu stavu, vyššímu věku, rodinné situaci, vzdělání a hmotnému zabezpečení. Subjektivní hodnocení kvality života výrazně ovlivňuje depresivita. Kvalita života ale může zahrnovat i charakteristiku přírodního a sociálního prostředí člověka, otázky smyslu a užitečnosti života i subjektivní hodnocení života v pojmech osobní pohody a spokojenosti [1]. Je dokonce považována za významnější a vhodnější indikátor zdraví než mortalita a morbidita [2]. Podle Pacovského jsou zdraví a nemoc ovlivnitelné. I mezi seniory najdeme nejenom osoby zdravé, ale i zdravé s mimořádnou tělesnou a duševní odolností. Mnozí z nich se dožijí vysokého věku. Úsilí o zdraví je spjato nejen s tlumením negativních činitelů životního stylu a zevního pro- 50 čes Ger rev 2010; 8(1 2): 50 55

2 Q4 25 % Q1 25 % Q2 + Q3 28 % Q2 + Q3 Q1 59 % Q4 13 % Obr. 1. Rozložení znaku Q v populaci osob starších 60 let podle populačních norem. středí, ale i s mobilizací faktorů pozitivních, podpůrných, které označujeme jako zdravítvorné salutogenní [3]. Za významný salutogenní faktor je považována smysluplnost života [4]. Má vliv na kvalitu života a zdravotní stav člověka a to nejen na psychické, ale i na fyzické zdraví. Lidé, kteří mají pochybnosti o smysluplnosti svého života a jednání, mají i výrazně vyšší míru deprese [5]. Životní smysl (nebo smysl v životě ) je pojem znovu uvedený do moderního lékařství, psychologie a psychoterapie zejména V. E. Franklem. Stal se základem jeho vlastního teoretického a terapeutického přístupu k lidským problémům, jeho logoterapie a existenciální analýzy. Frankl pokládal vůli ke smyslu (tj. potřebu najít a realizovat v životě nějaký smysl a hodnoty) za hlavní motivační sílu v životě člověka [6 7]. Fabry Franklovo pojetí shrnuje heslovitě, když říká: Jde o to žít životem, který stojí za to žít [8]. Jako důležitá lidská potřeba je smysluplnost života jednou z položek, které jsou vyhodnocovány ve výzkumech Světové zdravotnické organizace zaměřených na kvalitu života (dotazník WHOQOL- BREF, doména prožívání, položka q6- smysl života [1]). Smysluplnost života může být otřesena zvláště v pozdním stáří, ať už při jednostranném zájmu o pouhou zabezpečenost, uspokojení základních potřeb, či pod tlakem tragických životních událostí a v situaci prožívaného utrpení. Bez užitečnosti pro druhé, bez dostatečné míry komunikace a běžných denních radostí či bez vnímání života s utrpením jako osobnostního růstu není srozumitelný důvod ke zvládání mnohdy závažných obtíží [9]. Oproti běžnému předpokladu, že v pozdní involuci se hodnotový koncept spolu s osobností seniorů přirozeně rozplývá jako součást geriatrické deteriorace a křehkosti, však existují v zahraniční literatuře důkazy, že zůstává nejen zachován, ale i na vyšším stupni než u mladších osob [10 11]. Zajímalo nás, do jaké míry vnímají současní senioři svůj život jako smysluplný, kdo je v této populační skupině nejvíce ohrožen ztrátou smyslu života a nakolik souvisí ztráta smyslu života s výskytem deprese. Obr. 2. Rozložení znaku Q ve zkoumaném souboru seniorů starších 75 let. Soubor a metodika Soubor tvořilo 347 osob (241 žen a 106 mužů) starších 75 let z 13 lokalit na území Čech a Moravy. Více než polovina (55 %) oslovených seniorů žila v zařízeních sociální (domovy seniorů DS) nebo zdravotní péče (nemocnice následné péče NNP, léčebna dlouhodobě nemocných LDN), ostatní bydleli v domácím prostředí. Byly sledovány sociodemografické a funkční charakteristiky souboru (věk, pohlaví, vzdělání, původní povolání, soběstačnost a mobilita). Jako informační medium sloužily dva dotazníky: Logo- test a Geriatrická škála deprese- 15. Průměrný věk respondentů byl 81,6 let (v rozsahu od 75 do 99 let). Ženy (69 %)výrazně převažovaly nad muži (31 %), což odpovídá i jejich zastoupení v seniorské populaci. Redukovaný soubor, u něhož byla zároveň s Logo- testem hodnocena i Geriatrická škála deprese- 15 (Geriatric Depression Scale GDS- 15), tvořilo 264 seniorů (87 mužů a 177 žen), s průměrným věkem 81,3 let (75 až 98 let). Výběr zařízení a posléze jednotlivců byl realizován kombinací záměrného a náhodného výběru tak, aby byly získány informace od dotázaných z běžných typů zařízení a domácností. Respondenti žijící v domácím prostředí byli osloveni v ordinacích praktických lékařů, v samostatných bytech v rámci domovů s pečovatelskou službou, v klubech pro seniory, zájmových kroužcích a na přednáškách Univerzity třetího věku. V tomto vzorku jsou zastoupeni senioři žijící sami, v manželských, ale i partnerských svazcích a v širších rodinách. Sběr dat byl proveden autorkou práce a sedmi zaškolenými tazatelkami studentkami Husitské teologické fakulty Univerzity Karlovy (UK HTF) v Praze. Pilotní šetření sloužilo k ověření použitelnosti Logo- testu u starších osob (únor listopad 2007), při dalším šetření (leden červen 2008) byl s Logo- testem distribuován i dotazník GDS- 15. Šetření bylo anonymní. čes Ger rev 2010; 8(1 2):

3 Vyhodnocení získaných dat vyšetřovaného souboru bylo provedeno chí- kvadrát testem, pro stanovení statistické významnosti byla zvolena hladina a = 0,05. Rozhodování, které otázky v Logo- testu jsou nejvíce určující pro zařazení jedince do skupiny Q4, je založené na hodnotě statistiky používané v testu nezávislosti v kontingenčních tabulkách. Instrumenty Logo- test standardizovaný dotazník zaměřený na zjištění míry smysluplnosti života. Zkoumané osoby jsou na základě celkového skóre vypočítaného sčítáním bodů ze všech tří částí dotazníku zařazeny podle populačních norem do jednoho ze 4 kvartilů (Q): Q1 25 % populace s velmi dobrou úrovní prožívané smysluplnosti Q2 + Q3 populace s průměrnou úrovní prožívané životní smysluplnosti Q4 25 % populace se špatnou úrovní prožívané životní smysluplnosti. Doba potřebná k vyplnění Logo- testu je asi půl hodiny [12]. V současné době je u nás Logo- test využíván v klinické praxi, u starých osob však nebyl v ČR použit. Ně kte ré otázky v části I byly po odborné konzultaci interpretovány pro osoby vyššího věku zčásti do minulosti. Respondenti žijící ve vlastním prostředí vyplňovali dotazníky sami. Vyplnění dotazníku formou řízeného rozhovoru u institucionalizovaných seniorů trvalo zpravidla déle, asi 45 min. Důvod byl zřejmý touha klientů po lidském kontaktu. GDS- 15 (Geriatrická škála deprese- 15) standardizovaný dotazník zaměřený na přítomnost depresivních symptomů u seniorů. 0 5 bodů norma, 6 10 bodů mírná deprese, bodů manifestní deprese [13]. Vyplnění trvalo v průměru 3 min. Výsledky a interpretace Z našich údajů vyplývá, že více než polovina dotázaných seniorů (58,5 %) vnímá svůj život jako naplněný smyslem a přičteme li k této skupině respondenty v pásmu průměru, vidíme, že více než čtyři pětiny dotázaných (86,7 %) vykazují velmi dobrou až průměrnou stabilitu. Překvapující je především zjištění vysokého procenta seniorů, kteří byli podle výsledků Logo- testu v našem výzkumu zařazeni do kvartilu Q1 (58,5 %), oproti 25 % dospělé populace starší 60 let v původních cizích normách, vypracovaných autorkou testu E. Lucasovou. Ohroženost ztrátou smyslu života byla v našem souboru zjištěna pouze u 13,3 % seniorů starších 75 let. Podle původních norem publikovaných v německé verzi Logo- testu v roce 1986 je to 25 % populace starší 60 let [12]. Tyto na první pohled výrazné rozdíly (obr. 1, 2) dosáhly i statistické významnosti. 70 % 60 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0 % 57 % 26 % 17 % žije v instituci 61 % 31 % žije doma 8 % Obr. 3. Srovnání míry smysluplnosti života u seniorů podle místa jejich pobytu. Můžeme tedy konstatovat, že prožívaná smysluplnost u osob starších 75 let, které se účastnily našeho výzkumu, je významně vyšší v porovnání s normami pro populaci starší 60 let (p < 0,001). Testování nezávislosti míry smysluplnosti života na zařazení seniora do určité věkové kategorie ukázalo statistický vztah na hladině významnosti (p = 0,0531). Na našem souboru nebyly prokázány statisticky významné rozdíly mezi muži a ženami (p = 0,2899) v prožívání života jako smysluplného. Dále nás zajímalo, jaký vliv na smysluplnost života ve stáří má prostředí, v němž dotazovaný žije a to, zda je soběstačný. V pásmu Q4 nenacházíme v našem souboru seniory, kteří žijí doma v širší rodině a v manželských či partnerských svazcích. Ztrátou smyslu života jsou v domácím prostředí ohroženi především staří lidé žijící osaměle (p = 0,006), dále jsou to dotázaní v institucionální péči (p = 0,047), a z nich především nesoběstační pacienti umístění ve zdravotnických zařízeních (LDN, NNP) a na ošetřovatelských lůžkách DS (p = 0,022). Téměř tři čtvrtiny seniorů (33 ze 46), kteří vykazovali vysokou míru ohrožení ztrátou životního smyslu (Q4), nežijí v domácím prostředí (obr. 3). Při podrobném zkoumání skupiny seniorů z rezidenčních zařízení podle míry jejich závislosti na péči jsme ještě rozčlenili tyto osoby na obyvatele standardních oddělení domovů a na ty, kteří jsou z důvodu geriatrického syndromu imobility upoutáni trvale na lůžko a žijí v léčebnách dlouhodobě nemocných a léčebnách následné péče. Dvě třetiny institucionalizovaných seniorů (22 ze 33), kteří trpí ztrátou životního smyslu, jsou imobilní a nesoběstační (obr. 4). Čím nižší vzdělání, tím více respondentů najdeme v charakteristice Q4. Podle testu nezávislosti však nebylo prokázáno, že tato závislost je statisticky významná (p = 0,072). 52 čes Ger rev 2010; 8(1 2): 50 55

4 70 % 60 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0 % 62 % 28 % 11 % soběstační v DD 26 % 24 % nesoběstační v LDN, LNP Obr. 4. Srovnání míry smysluplnosti života u seniorů žijících v sociálních a zdravotnických zařízeních podle jejich soběstačnosti. 100 % 80 % 60 % 40 % 20 % 0 % 1,4 3,8 15,5 24,1 83,1 Q1 72,1 Q2 + Q3 manifestní deprese mírná deprese 32,6 41,8 25,6 Q4 bez deprese Obr. 6. Míra smysluplnosti v životě (Q) a výskyt deprese ve sledovaném souboru (N = 264). Existuje však statisticky významný vztah mezi druhem původního povolání a mírou smysluplnosti života ve stáří (p = 0,000). Mezi nejohroženější skupiny v našem souboru patří dělníci, řemeslníci, opraváři a administrativní pracovníci. Nejlépe naopak skórovali technici, zdravotníci a pedagogičtí pracovníci. Ostatní skupiny se více blíží průměrným hodnotám, případně jde o skupiny natolik malé, že je nelze dostatečně spolehlivě charakterizovat. Pozornost jsme také soustředili na přítomnost deprese u jedinců výběrového souboru. Vyhodnocení Geriatrické škály deprese- 15 u 264 seniorů z našeho šetření prokázalo výskyt manifestní deprese u 7 % zkoumaných, přítomnost mírné deprese u 22 % osob (obr. 5). mírná deprese 22,3 % manifestní deprese 7,2 % bez deprese 70,5 % Obr. 5. Výskyt depresivity ve zkoumaném souboru (N = 264). Dále nás zajímal výskyt depresivity u respondentů výběrového souboru (N = 264) ve vztahu ke smysluplnosti života. Zde byla prokázána významná statistická závislost (p < 0,001). Senioři, kteří prožívají svůj život jako smysluplný (Q1), trpí depresí ve významně nižší míře, než ostatní zkoumané osoby. Manifestní deprese byla prokázána pouze u 1,4 % těchto respondentů, mírná deprese u 15,5 %, zatímco v celém souboru (N = 264) vykazuje depresivní příznaky téměř 30 % dotázaných. Naopak ve skupině s nízkou mírou vnímání života jako smysluplného (Q4) jsou depresivní tři čtvrtiny seniorů (mírná deprese: 41,8 %, manifestní deprese: 32,6 %). Podrobněji jsou tyto vztahy zachyceny na obr. 6. Protože kvartil Q4 je nejdůležitější pro diagnostiku osob ohrožených při ztrátě smyslu života depresí, jsou v jeho rámci ještě podrobněji rozlišena další pásma decily D9 a D10. Rizikový decil D 9 zařazuje testovaného zhruba do středu Q4. Takový výsledek znamená pravděpodobnou přítomnost existenciální frustrace, která přispívá ke vzniku neuróz či depresí a ohrožuje tak zdraví. Kritický decil D10 je ukazatelem nejhorší možné úrovně prožívání života jako smysluplného. Znamená, že zkoumaný patří k 10 % osob, kteří svou existenci prožívají již sotva jako smysluplnou, jsou ve svém životě krajně nespokojení a nešťastní a někdy ani nevidí žádný smysl v jeho pokračování. U těchto respondentů předpokládáme přítomnost deprese a zkoumanou osobu můžeme považovat za ohroženou suicidálními sklony [12]. Charakteristika souboru osob ohrožených ztrátou smyslu života (Q4) Mezi osoby dosahující celkový skór v pásmu Q4, kde je prožívaná smysluplnost života sporná, patří ze zkoumaného souboru (N = 347) 13,3 % respondentů, tj. 46 osob (obr. 1). Tři čtvrtiny z nich nežijí v domácím prostředí, dvě čes Ger rev 2010; 8(1 2):

5 třetiny institucionalizovaných jsou imobilní. Výsledky analýzy jednotlivých otázek Logo- testu přinesly několik dalších poznatků. Ke ztrátě smyslu života dochází častěji u seniorů, kteří postrádají radostné zážitky, nemají dobré vztahy s rodinou (prožitkové hodnoty) a nenašli uplatnění v původním povolání. Zajímavé je i zjištění, že pouze necelá třetina z nich věří, že měli (nebo mají) v životě nějaký úkol, který se snažili (snaží) plnit. V porovnání s ostatními skupinami významně častěji trpí depresí. Analýzou kvartilu Q4 bylo zjištěno, že v kritickém decilu D10, kde předpokládáme nejhorší úroveň prožívané smysluplnosti, se z celého souboru nachází pouze 2,9 % seniorů (10 osob) ve věku let, z toho 6 žen a 4 muži. Jejich průměrný věk byl 84,6 let, tedy vyšší oproti celému souboru. 1 žena žije sama v bytě v domě s pečovatelskou službou (DPS), 1 žena žije v DS, 4 ženy a 4 muži jsou v LDN. Většina (8 z 10) osob má základní vzdělání a pracovala v dělnických profesích. Dále většina (8 z 10) respondentů z decilu D10 trpí depresí. Protože jsou četnosti malé, lze předpokládat, že i v celé populaci seniorů půjde řádově o malá čísla. Diskuze Studie zahrnuje seniory soběstačné, žijící v domácím prostředí, dále obyvatele standardních oddělení DS i oddělení se zvýšenou ošetřovatelskou péčí a také pacienty hospitalizované v LDN a NNP. Překvapilo nás zjištění, že oproti populačním normám více než polovina seniorů starších 75 let byla v našem šetření vyhodnocena v nejlepším možném kvartilu Q1, tedy jako osoby s velmi dobrým vnímáním života jako smysluplného. Tomu nasvědčují i zahraniční výzkumy mezi seniory pokročilého věku [10 11]. Do skupiny ohrožené ztrátou smyslu života bylo podle našich výsledků Logo- testu zařazeno pouze 13,3 % zkoumaných osob. V této skupině byly tři čtvrtiny respondentů depresivních. Potvrdil se tedy předpoklad, že lidé, kteří nenacházejí smysl ve svém životě, trpí více depresí. Celkový výskyt deprese u osob v našem souboru byl o něco nižší, než v jiných v ČR nedávno publikovaných šetřeních [14 15]. Určitý vliv může mít výše charakterizované složení respondentů a také užívání antidepresiv někte rými z nich. Menší míru smysluplnosti života a zároveň vyšší stupeň depresivity lze předpokládat u osob, které odmítly vstoupit do studie. Ty tvořily jednu čtvrtinu z oslovených seniorů. Při vzniku deprese hrají roli genetické, bio logické a psychosociální faktory. Je definována jako stav patologického afektu s převahou smutné nálady s příznaky psychickými, somatickými a behaviorálními [13,16]. Deprese pozdního věku zůstává diagnózou podceňovanou, často přehlíženou a neléčenou. Jde přitom o závažný problém, který může u seniorů komplikovat léčbu ostatních nemocí a zároveň vést k jejich suicidálnímu jednání [17]. Ztráta smyslu života znamená neschopnost člověka najít a realizovat v životě nějaké hodnoty a zaujmout pozitivní postoj ke konkrétním událostem. Takový člověk postrádá hlavní motivační sílu v životě a chuť žít [18 19]. Je totiž velkým uměním vyzískat i z nelehké situace něco hezkého [20]. Z již citovaného výzkumu zaměřeného na kvalitu života ve stáří také vyplynulo, že senioři nepovažují za nejdůležitější skutečnosti spojené se stářím jako takové, ale postoj, který k těmto skutečnostem zaujmou, způsob, jak se k nim postaví [1] [srov. 5,7,18 20]. Senioři při hledání smysluplnosti v životě mohou spíše zhodnotit, co dobrého vykonali a prožili, jaké jsou požadavky jejich všedního dne, ale je možné pobídnout je i do budoucnosti [21]. Starému člověku zůstávají dosažené zážitky i zkušenosti a jsou nezměnitelnou součástí jeho života. To, co prožil, zůstane v nějaké formě zachováno. Obrátíme li větší pozornost k pacientovi než k jeho nemoci a pokusíme se soustředit na to, co v něm zůstalo zdravého, pomáháme podpořit salutogenní prvky v jeho životě [20]. Navracení a zdůrazňování toho hodnotného a pěkného, co senioři prožili, se při dotazníkovém šetření velmi osvědčilo ve chvílích, kdy staří lidé vzpomínali na ztráty ve svém životě a nebo se odmítali vyrovnat s leckdy krutou přítomností. Závislost smysluplnosti života na jednotlivých věkových skupinách u seniorů 75+ byla na hladině významnosti, závislost na pohlaví se v našem souboru nepotvrdila. Podle našich výsledků smysluplnost života ve stáří ovlivňuje významně prostředí, v němž zkoumané osoby žijí, míra jejich soběstačnosti a také původní povolání. Ztrátou smyslu života v pokročilém věku jsou více ohroženi senioři žijící v rezidenčních zařízeních a z nich především ti, kteří jsou imobilní, v domácím prostředí pak osoby žijící osaměle. Při prožívání života jako smysluplného se tedy uplatňují rizikové faktory stáří osamělost, nesoběstačnost a institucionalizace. Zdravotní stav byl ve studii zastoupen proměnnou soběstačnosti, jeho konkrétní ukazatele vyhodnocovány nebyly. Soběstačnost je definována jako schopnost samostatné existence v daném prostředí [22]. Protože příčinou zhoršené soběstačnosti starého člověka jsou kromě nemedicínských faktorů především chronické choroby a ubývání tělesných a duševních sil [13], můžeme ze získaných výsledků usuzovat, že podobně jako soběstačnost ovlivňuje míru vnímání života jako smysluplného i zdravotní stav. Na ztrátě smyslu života ve stáří se u seniorů v našem souboru kromě výše uvedených faktorů podílí ve vysoké míře i nedostatek dobrých rodinných vztahů, absence hezkých zážitků a pocity neužitečnosti. Určitou možností k přispění naplněnosti života těch starých lidí, kteří jsou ztrátou smyslu života ohroženi nejvíce, tedy imobilních a dlouhodobě žijících v zařízeních sociální a zdravotní péče, by mohla být například systematická práce se seniory v rámci povinných praxí studentů bakalářských oborů sociální práce. Tito mladí lidé, většinou velmi empatičtí, by se mohli s klienty, kteří by o to projevili zájem, pravidelně věnovat 54 čes Ger rev 2010; 8(1 2): 50 55

6 dostupným volnočasovým aktivitám. Velký význam by jistě mělo i sdílení společných zážitků a pro studenty také praktické využití znalostí z gerontologie. Závěr V populaci seniorů starších 75 let je podle výsledků našeho výzkumu významně více osob (55,8 %) s velmi dobrou úrovní vnímání života jako smysluplného, než v populaci mladších seniorů. Mezi respondenty vyššího věku je zároveň méně osob ohrožených ztrátou smyslu života (13,3 %). Nebyla prokázána závislost na pohlaví. Ztráta smyslu života závisí na prostředí v němž senioři žijí a významně také na jejich soběstačnosti, která ve stáří úzce souvisí se zdravím. Vliv na prožívání života jako smysluplného má i původní povolání respondentů, vztahy s rodinou a přítomnost hezkých zážitků. Významný vztah byl prokázán mezi mírou prožívání života jako smysluplného a přítomností deprese. Senioři, kteří neprožívají svůj život jako smysluplný, jsou depresivní ve vyšší míře (mírná deprese: 41,8 %, manifestní deprese: 32,6 %), než uvádějí nejnovější výzkumy v této populační skupině. Obzvlášť výrazná je přítomnost deprese u osob s nejhorší mírou prožívané smysluplnosti (D10). Ve skupině seniorů ohrožených ztrátou smyslu života (Q4) nacházíme i jedince bez deprese. Někteří z nich při rozhovoru sami od sebe sdělují, že svou těžkou situaci zvládají jen proto, že jsou léčeni antidepresivy. Proléčenost antidepresivy však zkoumána nebyla. Mezi ztrátou smyslu života a depresí existuje silný vztah. Obojí zhoršují průběh somatických chorob a snižují kvalitu života. Lidé, kteří ztratí smysl života, jsou podobně jako silně depresivní osoby ohroženi sebevraždou. Lze usuzovat, že deprese se ztrátou smyslu života úzce souvisí a i možnosti ovlivnění obou jsou podobné. Literatura 1. Dragomirecká E. Prediktory kvality života ve vyšším věku. Disertační práce. Praha: FF UK v Praze Dragomirecká E, Bartoňová J. The World Health Organization Quality- of life Questionnaire: WHOQOL- BREF. Psychometric properties and innitial uses of the Czech version. Psychiatrie 2006; 10: Pacovský V. Proti věku není léku Úvahy o stárnutí a stáří. Praha: Karolinum 1997: Janečková H. Salutogenetický přístup v péči o člověka s demencí. Gerontologické aktuality 2001; 3: Křivohlavý J. Psychologie smysluplnosti existence otázky na vrcholu života. Praha: Grada Balcar K. Životní smysl a kvalita života. 10. sympozium o lékařské etice: Zdraví a kvalita života. Praha Frankl VE. The will to meaning. New York: The Penguin Group Křivohlavý, J. Psychologie smysluplnosti existence otázky na vrcholu života. Praha: Grada 2006; Kalvach Z. Psychosomatická problematika ve stáří. Lékařské listy 2005; 54 (47): Nygren B, Aléx L, Jonsén E et al. Resilience, sense of coherence, purpose in life and self- transcendence in relation to perceived physical and mental health among the oldest old. Aging Mental Health 2005; 9 (4): Söderhamn O, Holmgren L. Testing Antonovsky s sense of coherence (SOC) scale among Swedish physically active older people. Scand J Psychol 2004; 45: Lucasová E. Logo- test návod k použití. Chrudim: Mach Topinková E. Geriatrie pro praxi. Praha: Galén Holmerová I, Vaňková H, Dragomirecká E et al. Depresivní syndrom u seniorů žijících v domovech důchodců a jeho souvislosti. Sborník přednášek Pražské gerontologické dny 2006: Kubešová H, Matějovský J, Meluzínová H et al. Výskyt a související aspekty deprese u seniorů žijících ve vlastním prostředí. Čes Ger Rev 2008; 6 (4): Češková E. Deprese ve vyšším věku a suicidalita. Čes Ger Rev 2007; 5(4): Pidrman V. Antidepresiva v léčbě seniorů v roce Čes Ger Rev 2007; 5(4): Frankl VE. Vůle ke smyslu. Brno: Cesta Frankl VE. Lékařská péče o duši. Brno: Cesta Lucasová E. I tvoje utrpení má smysl. Logoterapeutická útěcha v krizi. Brno: Cesta Balcar K. Logodiagnostické metody kurz. Praha: PVŠ PSS, Zavázalová H a kol. Vybrané kapitoly ze sociální gerontologie. Praha: Karolinum Doručeno do redakce Přijato po recenzi MU Dr. Jiřina Ondrušová HTF a 1. LF UK v Praze MUDR. Jiřina Ondrušová (1959) Promovala na FVL UK v Praze v roce Po složení atestace ze vše obecného lékařství v roce 1994 pracovala v ambulantních zařízeních. Od roku 2001 přednáší na Katedře psychosoci álních věd a etiky HTF UK v kurzech zaměřených na zdravotní problematiku a vyučuje soci ální gerontologii. Na 1. LF UK v Praze se zabývá gerontologi í v rámci postgradu álního studi a. čes Ger rev 2010; 8(1 2):

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European

Více

Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008. Nursing after-care in the Czech Republic in 2008

Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008. Nursing after-care in the Czech Republic in 2008 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 13. 03. 2009 3 Ošetřovatelská následná péče v České republice v roce 2008 Nursing after-care in the Czech Republic

Více

Hodnocení stavu životního prostředí - květen 2016

Hodnocení stavu životního prostředí - květen 2016 oe606 TISKOÁ ZPRÁA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav A ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 26 0 2 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení stavu životního prostředí - 206 Technické parametry

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14.5.2003 26 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI.

Více

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ Projekt č. CZ.1.07/3.2.09/03.0015 PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ http://www.vspj.cz/skola/evropske/opvk Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická

Více

MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj. Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc

MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj. Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc Neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné demenci. V patofyziologickém obraze

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

4. Zdravotní péče. Zdravotní stav

4. Zdravotní péče. Zdravotní stav 4. Zdravotní péče Všechna data pro tuto kapitolu jsou převzata z publikací Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Tyto publikace s daty za rok 2014 mají být zveřejněny až po vydání této analýzy,

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru (II. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru (II. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 30. 9. 2002 47 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Charakteristika výběrového souboru

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Geriatrický pacient Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje V rámci projektu Využití ICT ve výuce Březen 2011 Mgr. Ladislava Ulrychová Čím hřešíme

Více

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014

Postoje české veřejnosti k cizincům březen 2014 ov1 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 201

Více

Předmět psychologie zdraví

Předmět psychologie zdraví Psychologie zdraví Předmět psychologie zdraví Psychologie zdraví 1. Historie 2. Předmět psychologie zdraví 3. Definice zdraví 4. Přehled teorií zdraví 5. Legislativa Historie Vývoj vědního oboru také ovlivnil

Více

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - II. díl Měření kvality zdravotní ve vybraných psychiatrických léčebnách přímo řízených MZ ČR Únor 2010 / Závěrečná zpráva z projektu / Řešitel projektu: RNDr.

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 9 15. 9. 2011 Souhrn Činnost ambulantních psychiatrických zařízení v Jihomoravském kraji

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Chronické nemoci. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Chronically diseases

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Chronické nemoci. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Chronically diseases Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 19. 8. 9 43 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Chronické nemoci European Health Interview

Více

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Zora Pištěcká http://www.timur.cz 2010 1.

Více

A PROJEKT SHELTER V ČR

A PROJEKT SHELTER V ČR DLOUHODOBÁ GERIATRICKÁ PÉČE A PROJEKT SHELTER V ČR Koordinující pracoviště: Geriatrická klinika 1.LF UK a VFN, Praha prof. MUDr. Eva Topinková,, CSc. Eva Červinková NÁKLADY NA SLUŽBY PRO SENIORY V EVROPSKÉM

Více

Občané o stavu životního prostředí květen 2013

Občané o stavu životního prostředí květen 2013 oe306b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o stavu životního prostředí květen 203 Technické

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina

Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina Informace ze zdravotnictví Kraje Vysočina Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 9 20. 9. 2011 Souhrn Činnost ambulantních psychiatrických zařízení v Kraji Vysočina v roce 2010

Více

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015

Morálka politiků očima veřejnosti - březen 2015 pd15002 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Morálka politiků očima veřejnosti - březen

Více

SOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY

SOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY Univerzita Palackého v Olomouci Katedra psychologie SOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY Bakalářská diplomová práce Bc. Karolína Fryštacká PhDr. Martina Fülepová Obsah Teoretické ukotvení

Více

Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia)

Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia) JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia) Mgr. Petra Zimmelová Cíle předmětu: - Orientovat se v

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Občané o ekonomické situaci svých domácností eu00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností Technické

Více

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita Hodnocení potřeb v paliativní péči K identifikaci priorit, aktuálních

Více

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - III. díl

KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - III. díl KVALITA OČIMA PACIENTŮ psychiatrické léčebny - III. díl Měření kvality zdravotní ve vybraných psychiatrických léčebnách přímo řízených MZ ČR Únor 2010 / Závěrečná zpráva z projektu / Řešitel projektu:

Více

Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - nelegální drogy

Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - nelegální drogy Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8.9.2005 46 Celopopulační studie o zdravotním stavu a životním stylu obyvatel v České republice - nelegální drogy Sample

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v psychiatrických ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2007 2012

Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v psychiatrických ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech 2007 2012 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 17. 12. 2013 55 Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v psychiatrických ambulantních a lůžkových zařízeních ČR

Více

VYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE

VYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE VYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE Kornélia Cséfalvaiová Abstrakt Věk patří mezi jeden z rizikových faktorů, který ovlivňuje zdravotní stav starých osob. Se stoupajícím věkem se podíl

Více

Sociální stárnutí, životní změny

Sociální stárnutí, životní změny Sociální stárnutí, životní změny Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Ladislava Ulrychová Stáří je ztráta životního programu

Více

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP)

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Červen 2015 / Závěrečná zpráva z výzkumu pro Diakonii ČCE, Institut důstojného stárnutí / STEM/MARK, a.s. Kvantitativní výzkum Obsah Parametry

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

er140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz

er140207 Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz er00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické

Více

Spokojenost s životem červen 2015

Spokojenost s životem červen 2015 ov150730 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s životem červen 2015 Technické

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti

Více

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013

Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle veřejnosti listopad 2013 ov19 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 6 8 19 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Bezpečnostní rizika pro Českou republiku podle

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009

Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 2009 eu0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností duben 00 Technické

Více

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Michaela Pomališová http://www.timur.cz

Více

Činnost logopedických pracovišť v ČR v roce Activity of branch of logopaediology in the CR in the year 2010

Činnost logopedických pracovišť v ČR v roce Activity of branch of logopaediology in the CR in the year 2010 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 28. 6. 211 31 Souhrn Činnost logopedických pracovišť v ČR Activity of branch of logopaediology in the CR in the year

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Domácí zdravotní péče v České republice v roce 2011. Home care in the Czech Republic in 2011

Domácí zdravotní péče v České republice v roce 2011. Home care in the Czech Republic in 2011 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3. 12. 212 58 Domácí zdravotní péče v České republice v roce 211 Home care in the Czech Republic in 211 Souhrn Ke konci

Více

er150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz

er150213 Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz er0 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 86 80 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názor na zadlužení obyvatel a státu leden 0 Technické

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Užívání léků (XX. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Užívání léků (XX. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7.8.2003 49 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Užívání léků (XX. díl) V předchozí aktuální

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

po /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:

po /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: po00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 8 80 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost s oblastmi sociální politiky, a školství

Více

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB

ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB ANALÝZA: Nesezdaná soužití v ČR podle výsledků SLDB Informace o nesezdaném soužití (Český statistický úřad používá k označení vztahu druha a družky pojem faktické manželství) byly zjišťovány ve Sčítáních

Více

3. Domácnosti a bydlení seniorů

3. Domácnosti a bydlení seniorů 3. Domácnosti a bydlení seniorů Hodnocení bydlení seniorů je možné pouze na základě výsledků sčítání lidu, domu a bytů (SLDB), které jediné přináší podrobné údaje o ech a úrovni jejich bydlení. Podle výsledků

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +42 286 84 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Hodnocení ekonomické situace a materiálních životních

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-05. Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín. Střední zdravotnická škola, Děčín, Čs. mládeže 5/9, příspěvková organizace

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-05. Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín. Střední zdravotnická škola, Děčín, Čs. mládeže 5/9, příspěvková organizace DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-05 Název projektu: Číslo projektu: Název školy: Číslo materiálu: Autor: Předmět: Název materiálu: Cílová skupina: Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín CZ.1.07/1.5.00/34.0829

Více

Ošetřovatelství. pojetí moderního ošetřovatelství

Ošetřovatelství. pojetí moderního ošetřovatelství Ošetřovatelství pojetí moderního ošetřovatelství Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Bc. Tondrová Irena duben 2009 ošetřovatelství Pojetí

Více

I. GERONTOLOGIE. 1. Fyziologie stárnutí a stáří. Charakteristické znaky chorob ve stáří. Farmakoterapie ve stáří.

I. GERONTOLOGIE. 1. Fyziologie stárnutí a stáří. Charakteristické znaky chorob ve stáří. Farmakoterapie ve stáří. Okruhy otázek k atestační zkoušce pro obor specializačního vzdělávání Ošetřovatelská péče o pacienty ve vybraných klinických oborech se zaměřením na ošetřovatelskou péči o pacienty v gerontologii I. GERONTOLOGIE

Více

Spokojenost občanů s místním společenstvím

Spokojenost občanů s místním společenstvím Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel kvality života (Evropský indikátor udržitelného rozvoje A1) Průzkum Spokojenost občanů s místním společenstvím, ve kterém jsou zjišťovány názory, postoje,

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 10 10. 10. 2011 Souhrn Pacienti s trvalým bydlištěm v Jihomoravském kraji hospitalizovaní

Více

PŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY

PŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY PŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY Katamnestická studie záznamů pacientů z ambulantních knih psychiatrického oddělení Nemocnice Ostrov (NEMOS PLUS s r.o.) za období 200-2011 Listopad 2011/ Dodavatel:

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU ÚVOD ZPRÁVY Z VÝZKUMU. Hana Poštulková. 62 // AULA roč. 19, 03-04/2011

VÝSLEDKY VÝZKUMU ÚVOD ZPRÁVY Z VÝZKUMU. Hana Poštulková. 62 // AULA roč. 19, 03-04/2011 Hana Poštulková V období od 1. října 2010 do 31. listopadu 2010 probíhal na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava výzkum zaměřený na měření spokojenosti uživatelů s Learning

Více

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013

Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen 2013 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 9 E-mail: anezka.pribenska@soc.cas.cz Názory občanů na přínos cizinců pro ČR březen

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.3.2003 11 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl) Tato aktuální

Více

ps Kvóty: 1/[14] Jilská 1, Praha 1 Tel.:

ps Kvóty: 1/[14] Jilská 1, Praha 1 Tel.: ps150305 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Spokojenost se stavem ve vybraných

Více

Výzkum veřejného mínění zaměřený na vnímaní energetiky a energetické nezávislosti

Výzkum veřejného mínění zaměřený na vnímaní energetiky a energetické nezávislosti Výzkum veřejného mínění zaměřený na vnímaní energetiky a energetické nezávislosti SC&C s.r.o. Zadavatel: Aliance pro energetickou soběstačnost, o.s. Vnímání energie z obnovitelných zdrojů ve společnosti

Více

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová Studie EHES - výsledky MUDr. Kristýna Žejglicová Výsledky studie EHES Zdroje dat Výsledky byly převáženy na demografickou strukturu populace ČR dle pohlaví, věku a vzdělání v roce šetření. Výsledky lékařského

Více

Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. CELLO - Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK

Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. CELLO - Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK Dlouhodobá péče v komunitě zkušenosti a dobrá praxe v obcích Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. CELLO - Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK Délka života ve zdraví (2011) 2011 ženy muži

Více

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění

Životní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální

Více

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014

Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 80 29 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen

Více

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru

Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Zhoršující se podmínky pro výkon práce a vliv demografického vývoje na sociální dialog v nemocničním sektoru Mezinárodní konference 4. 5 března 2014, hotel Avanti, Brno Stárnutí obyvatel ČR Nejnovější

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Kouření (V. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Kouření (V. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8.11.2002 55 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Kouření (V. díl) Kouření je dalším

Více

Občané o stavu životního prostředí květen 2014

Občané o stavu životního prostředí květen 2014 oe06 TISKOÁ ZPRÁA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav A ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 26 0 2 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Občané o stavu životního prostředí květen 20 Technické

Více

Technické parametry výzkumu

Technické parametry výzkumu TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz K některým aspektům výběru piva českými konzumenty

Více

Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 2015

Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 2015 eu22 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 28 80 12 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 201

Více

Zdravotně-sociální služby pro seniory v Praze 8. Gerontologické centrum jako model komunitního centra pro seniory

Zdravotně-sociální služby pro seniory v Praze 8. Gerontologické centrum jako model komunitního centra pro seniory Zdravotně-sociální služby pro seniory v Praze 8 Gerontologické centrum jako model komunitního centra pro seniory Alena Borhyová Iva Holmerová Česká republika 2000/2030 2002 2030 Městská část Praha 8-103,

Více

Institut dětí a mládeže MŠMT ČR Sámova 3, Praha 10

Institut dětí a mládeže MŠMT ČR Sámova 3, Praha 10 Institut dětí a mládeže MŠMT ČR Sámova 3, Praha 10 Vzdělanostní profil vybraných skupin pracovníků s dětmi a mládeží ve volném čase Závěrečná zpráva z výzkumu Zpracoval PhDr. František Pelka prosinec 1999

Více

Dlouhodobá péče v komunitě zkušenosti a dobrá praxe v obcích. Iva Holmerová Petr Wija

Dlouhodobá péče v komunitě zkušenosti a dobrá praxe v obcích. Iva Holmerová Petr Wija Dlouhodobá péče v komunitě zkušenosti a dobrá praxe v obcích Iva Holmerová Petr Wija Délka života ve zdraví (2011) 2011 ženy muži hly 63,6 62,2 le 80,7 74,7 % hly 78,8% 83,3% rozdíl muži ženy: 6 let (LE),

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 6 15. 9. 2011 Souhrn Činnost kojeneckých ústavů a dětských domovů pro děti do tří let v

Více

Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Názory obyvatel na přijatelnost půjček er10315b TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 8 840 1 E-mail: martin.buchtik@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček

Více

Role klinického psychologa v komplexní péči o duševně nemocné. Mgr. Anna Vaněčková (psycholog)

Role klinického psychologa v komplexní péči o duševně nemocné. Mgr. Anna Vaněčková (psycholog) Role klinického psychologa v komplexní péči o duševně nemocné Mgr. Anna Vaněčková (psycholog) 12. 11. 2013 O čem to dnes bude? Co vlastně psycholog v léčebně dělá? Proč děláme vyšetření, v čem se to liší

Více

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato

Více

KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním dubna 2016

KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním dubna 2016 KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním 12. 13. dubna 2016 Konference Aktuální trendy v péči o duševně nemocné, NF-CZ11-BFB-1-053-2016 Podpořeno grantem z Norska. Supported by grant

Více

Vztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace V L A D I M Í R K E B Z A,

Vztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace V L A D I M Í R K E B Z A, Vztah pracující populace ke zdraví - poznatky z dlouhodobé studie české neselektované pracovní populace L U D M I L A K O Ž E N Á, V L A D I M Í R K E B Z A, S T Á T N Í Z D R A V O T N Í Ú S T A V, P

Více

4. Osoby bydlící v zařízeních

4. Osoby bydlící v zařízeních 4. Osoby bydlící v zařízeních Ubytování v zařízení nesplňuje parametry bydlení v bytech, naopak poskytuje bydlícím osobám některé služby. Celkem bylo k 26. 3. 2011 ve všech typech zařízení sečteno 194

Více

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku

Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v Šumperku OBSAH ÚVOD 2 I. Odd. ZÁVĚRY A SOCIOTECHNICKÁ DOPORUČENÍ 3 Přehled hlavních výsledků 4 Sociotechnická doporučení 13 Vymezení vybraných pojmů 15 II.

Více

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová

Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová Úzkost v práci zdravotnických pracovníků v ZZS Mgr. Michaela Kubišová ZZS kraje Vysočina Pelhřimov 29.10.2010 Úzkost - subjektivní zážitek doprovázený neblahým tušením, pocitem bezmocnosti, které se váží

Více

FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ DOMÁCNOSTÍ A OBAVY Z EKONOMICKÉHO

FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ DOMÁCNOSTÍ A OBAVY Z EKONOMICKÉHO TISKOVÁ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 1/213 VYDÁNO DNE 11. 2. 213 FINANČNÍ ZAJIŠTĚNÍ DOMÁCNOSTÍ A OBAVY Z EKONOMICKÉHO VÝVOJE CELKOVĚ BEZ VĚTŠÍCH ZMĚN. V uplynulém roce se třetina domácností (32 %) ocitla

Více

Postoj občanů k plýtvání potravinami duben 2014

Postoj občanů k plýtvání potravinami duben 2014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129, 210 310 586 E-mail: marie.kubatova@soc.cas.cz Postoj občanů k plýtvání potravinami

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015

Fungování demokracie a lidská práva v ČR únor 2015 pd10312a TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 28 840 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Fungování demokracie a lidská práva v ČR

Více

VLIV REMINISCENČNÍ TERAPIE NA KVALITU ŽIVOTA PACIENTŮ V LÉČEBNĚ DLOUHODOBĚ NEMOCNÝCH

VLIV REMINISCENČNÍ TERAPIE NA KVALITU ŽIVOTA PACIENTŮ V LÉČEBNĚ DLOUHODOBĚ NEMOCNÝCH Citace článku: Siverová J, Bužgová R. Influence reminiscence therapy on quality of life patients in the longterm hospital. Ošetřovatelství a porodní asistence. 2014;5(1):21-28. VLIV REMINISCENČNÍ TERAPIE

Více

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Psychiatrická léčebna Bohnice Akutní gerontopsychiatrické odd. pav.32 vedoucí lékař e-mail:tomas.turek@plbohnice.cz Historie Starý zákon- popis mánie a deprese- Král

Více

Univerzita Karlova v Praze. 1. lékařská fakulta

Univerzita Karlova v Praze. 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Studijní program: Gerontologie MUDr. Jiřina Ondrušová Smysluplnost života ve stáří The meaningfulness of life in the elderly Disertační práce Školitel: PhDr.

Více

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015

Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti - září 2015 or151 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 6 40 1 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení různých typů škol pohledem české veřejnosti

Více

SPOKOJENOST SENIORŮ S INSTITUCIONÁLNÍ PÉČÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Satisfaction of seniors with institutional care in the Moravian-Silesian Region

SPOKOJENOST SENIORŮ S INSTITUCIONÁLNÍ PÉČÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Satisfaction of seniors with institutional care in the Moravian-Silesian Region SPOKOJENOST SENIORŮ S INSTITUCIONÁLNÍ PÉČÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Satisfaction of seniors with institutional care in the Moravian-Silesian Region Radka Bužgová 10: 247 482, 2008 ISSN 1212-4117 Ostravská

Více

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou

Půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je. vždy rizikem. půjčovat si peníze nebo pořizovat věci na dluh je v dnešní době přirozenou TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 86 840 19 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Názory obyvatel na přijatelnost půjček leden 014

Více