ANALÝZA PROBLEMATIKY ROVNÝCH P ŘÍLEŽITOSTÍ NA TRHU PRÁCE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ANALÝZA PROBLEMATIKY ROVNÝCH P ŘÍLEŽITOSTÍ NA TRHU PRÁCE"

Transkript

1 ANALÝZA PROBLEMATIKY ROVNÝCH P ŘÍLEŽITOSTÍ NA TRHU PRÁCE zpracovaná v rámci projektu Poznejte své možnosti Tento materiál byl zpracován za finanční podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

2 Název operačního programu: Název priority: Operační program Rozvoj lidských zdrojů Sociální integrace a rovnost příležitostí Číslo opatření: Název opatření: Název grantového schématu: Oblast zásahu: Rovné příležitosti pro muže a ženy na trhu práce Podpora rovných příležitostí žen a mužů na trhu práce Pozitivní akce na trhu práce pro ženy Tento materiál byl zpracován za finanční podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. 2

3 Obsah: 1 Úvod Postavení práce v životě člověka Význam práce Motivace k práci Pracovní kariéra Nezaměstnanost jako psychosociální problém Trh práce Definice nezaměstnanosti Specifické problémy nezaměstnaných Vliv nezaměstnanosti na psychiku člověka Nezaměstnané ženy Dlouhodobá nezaměstnanost Nezaměstnané osoby nad 50 let Nezaměstnané osoby s nízkou kvalifikací Zkušenosti z poradenských programů Výzkum jako základ pro doporučení pro práci s cílovými skupinami projektu Osobnostní dimenze ovlivňující úspěch dlouhodobě nezaměstnaných žen na trhu práce Výstupy dotazníkového šetření ÚP, MC, firmy MSK Zkoumaný soubor Diskriminace na trhu práce...23 Tento materiál byl zpracován za finanční podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. 3

4 5.3 Hledání zaměstnání Postoje osob hledajících zaměstnání k nezaměstnanosti Doporučení pro práci s cílovými skupinami Zkušenosti z realizace programu a konečné vyhodnocení Struktura účastníků pilotních programů Kumulace znevýhodnění na trhu práce Psychické problémy klientů Důvody neúspěchu klientů na trhu práce Hledání zaměstnání klientů Úvahy o Změně profese a ochota se vzdělávat Pracovní doba Co zaměstnavatelům nabízím? Úspěšnost účastníků Projektu Hodnocení programu účastníky Efektivita programu Větší povědomí o právech a povinnostech Aktivnější hledání zaměstnání Častější plánování hledání zaměstnání Využívání více způsobů kontaktování zaměstnavatelů současně Častější úvahy o změně profese Aktivnější v řešení situace nezaměstnanosti...44 Tento materiál byl zpracován za finanční podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. 4

5 8.7 Přesnější formulace očekávání od zaměstnání Posílení motivace k práci Závěr Literatura Vnitřní zdroje Časopisy Internet Psychologická metodika Přílohy Dotazník pro uchazeče o zaměstnání Dotazník pro mateřská centra Dotazník pro firmy...50 Seznam tabulek: Tabulka 1 Životní události...11 Tabulka 2 Vývoj počtu evidovaných žen na ÚP MSK...13 Tabulka 3 Zařazení respondentů do cílových skupin projektu v počtech odpovědí...21 Tabulka 4 Důvody práce v nekolidujícím zaměstnání...27 Tabulka 5 Důvody nevyužití přivýdělku při evidenci ÚP...28 Tabulka 6 Úvahy o změně profese v závislosti na ochotě se dále vzdělávat (procenta)...39 Tento materiál byl zpracován za finanční podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. 5

6 1 ÚVOD Práce má v životě člověka významné postavení. Je pokládána za jednu ze tří základních aktivit (vedle učení a hry) mobilizující psychiku člověka. Je důležitá pro jeho důstojnou existenci, přináší mu materiální prospěch, dává mu pocit užitečnosti, uspokojení, sounáležitosti a přináší pocit seberealizace. Práce sama o sobě neslouží jen k vytváření hmotných statků nebo k poskytování služeb, ale dává lidem možnost sociálního kontaktu, díky práci lidé navazují přátelství, často i partnerské vztahy. Pro mnoho lidí je práce smyslem jejich života. realizaci vzdělávacího a poradenského programu Poznejte své možnosti, který má za cíl pomoci cílovým skupinám k vyrovnání jejich příležitostí na trhu práce. Ztráta zaměstnání s sebou přináší strach z budoucnosti, vzniká osobní i rodinná nejistota, mizí časové rozvržení pracovního dne. Člověk má najednou příliš volného času, se kterým si neví rady. Nezaměstnaností dochází ke ztrátě pracovních návyků a dovedností, dochází k omezení sociálních kontaktů, vytrácí se smysl života, dochází ke zhoršení zdravotního stavu nezaměstnaných. V České republice je trvale vysoký počet nezaměstnaných, z nichž velké procento tvoří skupina osob dlouhodobě nezaměstnaných, mezi kterými jsou výrazně zastoupeni lidé nad 50 let a lidé s nízkou kvalifikací. Více jak polovinu nezaměstnaných pak tvoří ženy. Projekt Poznejte své možnosti je realizován v rámci projetu ESF OP RLZ, opatření 2.2, a je zaměřen na podporu cílových skupin při hledání zaměstnání a podporu rovných příležitostí mužů a žen na trhu práce. Cílovými skupinami projektu jsou ženy s malými dětmi, matky samoživitelky a muži v obdobné situaci, dále ženy dlouhodobě nezaměstnané, ženy s nízkou kvalifikací, ženy po návratu po pobytu v domácnosti a ženy a muži po ukončení péče o osobu blízkou. Součástí projektu je tvorba Analýzy problematiky rovných příležitostí na trhu práce a realizace vzdělávacího a motivačního programu pro cílové skupiny. V rámci zpracování analýzy byly využity poznatky z literatury a vlastní výzkum Školy manažerského rozvoje s.r.o.. Bylo provedeno dotazníkové šetření mezi cílovými skupinami projektu a mezi zaměstnavateli, na jehož základě byla stanovena doporučení pro práci s cílovými skupinami. Ta byla dále využita při přípravě a Tento materiál byl zpracován za finanční podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. 6

7 2 POSTAVENÍ PRÁCE V ŽIVOTĚ ČLOVĚKA 2.1 VÝZNAM PRÁCE J.A.Komenský, J.J.Rousseau a další představitelé výchovné teorie a praxe si uvědomovali morální a výchovný význam práce a stavěli ji do protikladu k zahálčivému způsobu života (Čáp, 304, 1997). Práce je činnost představující nutnou a přirozenou podmínku existence člověka (Nový, 135, 1997). Je to činnost specificky lidská. Promítá se v ní aktivní vztah člověka ke skutečnosti. Práce je zdrojem uspokojování většiny potřeb jedince i druhých lidí (Matušková, 13, 2003). Práce má podstatný význam pro člověka, pro malou skupinu (rodinu, pracovní skupinu) i pro celou společnost. V rodině a ve společnosti proto patří k důležitým charakteristikám při hodnocení jedince to, jak pracuje. To se také stává důležitým momentem v sebehodnocení zdravě se vyvíjející osobnosti (Čáp, 303, 1997). Prožívání nedobrovolné ztráty práce je pro většinu lidí velkou psychickou i sociální zátěží. Je tomu tak i tehdy, jsou li pracovníci o propuštění předem informováni. Zvládání této zátěže je velmi individuální a je podmíněno řadou faktorů. Např. odolností konkrétního člověka vůči psychické zátěži vůbec, říká Božena Buchtová v rozhovoru pro časopis Psychologie Dnes (8, 2/2006). 2.2 MOTIVACE K PRÁCI O spánku platí tvrzení, že mu věnujeme celou třetinu života, druhou třetinu života věnujeme práci. První a pro velkou většinu lidí nejdůležitější důvod, proč pracují, je nutnost vydělávat peníze. Zeptáte li se ve skupině posluchačů na nejvýznamnější motivační činitele, ozve se vícehlasé: Peníze! (Štěpaník, 95, 2003). Lidé ale pracují také kvůli uspokojení dalších potřeb, které práce přináší, ať už je to potřeba seberealizace, potřeba vytvářet něco smysluplného, potřeba uznání či možnost rozvíjení schopností. V neposlední řadě práce umožňuje člověku zařadit se do společnosti druhých lidí a dává mu možnost prožívat a rozvíjet vztahy k druhým lidem. Práce je jedním z nejsilnějších socializačních faktorů, a její ztráta tak znamená nejen ztrátu zdroje příjmů, ale i ztrátu sociálních vazeb a nebezpečí izolace (Hučín, 2001). Skutečnou hodnotu práce můžeme vidět nejlépe v situaci, kdy tuto ztrácíme (Vtípil, 6, 1998). Ztráta zaměstnání se projevuje na všech stupních hierarchie potřeb nezaměstnaného člověka. Mnoho lidí, zejména ti, pro které byla jejich práce smyslem jejich života, ztrácejí se ztrátou zaměstnání také možnost seberealizace. Rogers v souladu s humanistickým přístupem říká, že lidství má přirozenou tendenci pohybovat se směrem k nezávislosti, sociální odpovědnosti, tvořivosti a zralosti. Veškeré lidské chování je podle Rogerse vedeno jedním hlavním motivem, který označuje termínem realizující tendence, což je vrozená tendence organismu stát se tím nejlepším já, jaké mu jeho vrozená povaha dovoluje (Mikšík, 151, 1999). Podle některých psychologů můžeme současnou českou populaci rozdělit podle vztahu k práci zhruba na dvě skupiny (Hučín, 2001): 1) Pro první skupinu se práce stala životním stylem a pevnou součástí života i volného času (Hučín, 2001). Pracovní doba není v jejich případě pevně ohraničena a podřizují jí i svůj soukromý program. I jejich volnočasové aktivity mají charakter práce a slouží k seznámení se s obchodním partnerem či k projednání pracovních záležitostí. 2) Pro druhou skupinu je práce nutné zlo. Tito lidé dávají přednost pevné pracovní době a vlastní realizaci nacházejí mimo práci v koníčcích a ve volném čase. Takoví lidé většinou neaspirují na služební postupy, nejsou ochotni kvůli zaměstnání příliš riskovat a je pro ně důležitější jisté pracovní místo, byť s nižším finančním ohodnocením. Někteří z nich odmítají vyšší funkce proto, že by to narušilo jejich životní styl (Hučín, 2001). Zjištění motivace k práci může být důležité jak pro vedoucí pracovníky, tak pro samotné uchazeče o práci. Jsme zvyklí rychle usuzovat o motivaci ostatních lidí na základě vlastní zjednodušené teorie, říká Bělohlávek (170, 1996) a dále uvádí, že vlastní teorie si vytváříme na základě svých dosavadních zkušeností s lidmi a Tento materiál byl zpracován za finanční podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. 7

8 promítají se do nich také naše postoje a motivace. Na jejich základě pak máme sklon vykládat jednání druhých. Ve skutečnosti se na každém rozhodnutí podílí celá řada motivů, z nichž mnohé nemusejí být vědomé ani jejich nositeli (Bělohlávek, 170, 1996). 2.3 PRACOVNÍ KARIÉRA Průběh pracovní dráhy je označován pojmem kariéra. Je to dráha člověka životem, zejména profesionálním, na které člověk získává nové zkušenosti, rozvíjí své kompetence a realizuje svůj osobní potenciál (Bělohlávek, 277, 1996). Pracovní kariéra představuje průběh pracovního zařazení člověka od vstupu do prvního zaměstnání až do jeho trvalého ukončení (Bedrnová, Nový, 372, 2002). takoví lidé výkonnější, spolehlivější a pečlivější než lidé, kteří takové problémy nemají. Zaměstnavatelé také kladou důraz na slušnost, loajalitu a zodpovědnost zaměstnance ve vztahu k podniku. Chtějí získat pro firmu schopné, ale také kvalitní jedince s vysokým morálním kreditem. (Hučín, 2001) Hodnotit charakter, morální úroveň osobnosti nebo hodnotovou orientaci je pro psychologa samozřejmě to nejzajímavější, ale také nejtěžší, říká Slavomil Hubálek v rozhovoru s Jakubem Hučínem (2001). Nadprůměrná inteligence je pro získání dobrého místa podmínka nutná, nikoli však dostačující. Mnohem důležitější je struktura osobnosti, její motivace, výkonnost a solidnost, protože od určité úrovně inteligence pracovní výkon nebo kvalita pracovníka na intelektu až tolik nezávisí. Každý člověk v průběhu svého života někam směřuje, volí svou vlastní cestu životem. O rozvoji kariéry hovoříme jednak v souvislosti s úsilím člověka o nalezení a uskutečnění své vlastní cesty životem (Bělohlávek, 277, 1996), což nazýváme plánováním kariéry. Struktura pracovní kariéry se vždy promítá v hodnotové a postojové orientaci člověka, ve formování jeho osobnosti (Bedrnová, Nový, 373, 2002). Dále o kariéře hovoříme v souvislosti s úsilím organizace, která umožňuje svým pracovníkům růst v souladu s jejich potenciálem (Bělohlávek, 278, 1996), v tomto případě jde o management kariéry. Po roce 1989 do kariéry člověka vstoupil nový fenomém nezaměstnanost. Tu mohou lidé využít jako změnu oblasti činnosti, např. dělnice najde uplatnění a smysl další cesty životem v sociální oblasti. Hučín (2001) uvádí, že podle Slavomila Hubálka neplatí nutně fakt, že nejlepšími pracovníky bývají automaticky lidé psychicky nejvyrovnanější. Ti, kdo se cítí v naprosté psychické pohodě, nemusejí podávat tak vysoké výkony jako lidé, jimž práce slouží jako způsob částečné kompenzace psychických potíží. Praxe nás naučila, že určitá míra neuroticismu a určité osobnostní faktory, které dříve psychologie považovala za negativa a překážky v práci, vlastně působí pozitivně, říká. Zdravá pracovní motivace je často kompenzací nějakých drobných osobnostních problémů. Pokud tyto problémy nepřerostou určitou míru, mohou být Tento materiál byl zpracován za finanční podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. 8

9 3 NEZAMĚSTNANOST JAKO PSYCHOSOCIÁLNÍ PROBLÉM 3.1 TRH PRÁCE Trh práce je pomyslný prostor, ve kterém zaměstnavatelé hledají pracovní sílu (poptávková strana) a lidé nabízejí svou pracovní sílu ve snaze obstarat si prostředky k obživě. Vzájemný poměr obou složek působí na cenu práce (mzdy) a souvisí i s mírou nezaměstnanosti (Buriánek, 92, 1996). Při vymezení pojmů zaměstnanost a nezaměstnanost je třeba vycházet z pojmu obyvatelstvo a jeho rozdělení na obyvatelstvo ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní. Pod pojmem obyvatelstvo rozumíme souhrn osob žijících na určitém teritoriu. Ekonomicky aktivní jsou ti obyvatelé, kteří díky svého zapojení se do pracovního procesu získávají prostředky pro zajištění své vlastní existence, resp. existence svých rodin. Ekonomicky neaktivní obyvatelé pracovní činnost nerealizují, nejsou do pracovního procesu zapojeni. Buď pracovat nemohou (děti, staří lidé, dlouhodobě nemocní, zdravotně postižení), a nebo pracovat mohou, ale pracovat nechtějí (Nový, 130, 1997). Zaměstnanost je skutečnost, kdy část ekonomicky aktivního obyvatelstva si prostřednictvím svého zapojení do pracovního procesu zabezpečuje prostředky pro zajištění své existence a uspokojování svých potřeb (Nový, 130, 1997). 3.2 DEFINICE NEZAMĚSTNANOSTI Nezaměstnanost je projevem poruch na trhu práce. Její rozsah měří ukazatel míry nezaměstnanosti. Ta vyjadřuje poměr počtu nezaměstnaných k počtu ekonomicky aktivních lidí. Nezaměstnanost představuje jeden ze sociálních problémů na trhu práce, který má 2 stránky: funkční stránku (pozitivní) k dispozici je pohotová rezerva pracovních sil, vytváří se možnosti pro přesuny pracovních sil do rozvíjejících se a prosperujících firem a podniků, upevňuje pracovní kázeň a morálku, podněcuje zájem o zvyšování kvalifikace. disfunkční stránku (negativní) nevyužití části existujících pracovních zdrojů, zatížení státního rozpočetu (podpory v nezaměstnanosti, sociální dávky), zvyšování rozdílů v životní úrovni a v kvalitě života mezi jednotlivými společenskými skupinami a vrstvami a vede k devastaci lidského potenciálu ztrátou kvalifikace i motivace lidí. Nezaměstnanost je závažný problém České republiky. V nezaměstnanosti jde o nerealizovanou (neuspokojenou) nabídku práce na trhu práce. Obecně za nezaměstnanou pracovní sílu lze považovat tu část ekonomicky aktivního obyvatelstva, která není odpovídajícím způsobem (především časově a kvalifikačně) využita. (Spáčil a kol., 5, 2007) Nejčastěji je nezaměstnanost definována jako jev, kdy lidé, kteří mají předpoklady pracovat a pracovat chtějí, ale nemohou práci najít. Statisticky a administrativně jsou však mezi nezaměstnanými zařazeni i ti, kteří sice pracovat mohou, ale nechtějí a zneužívají slabin a mezer existujících systému regulace zaměstnanosti (Bedrnová, Nový, 131, 1997). ILO (Mezinárodní organizace práce) definuje nezaměstnané jako všechny osoby starší 15 let, které ve sledovaném období souběžně splňovaly tyto podmínky: byly bez práce, tzn. že nebyly ani v placeném zaměstnání ani nebyly sebezaměstnané, hledaly aktivně práci (formou aktivního hledání zaměstnání se rozumí registrace u úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce, dále hledání práce přímo v podnicích, využívání inzerce, podnikání kroků k založení vlastní firmy, podání žádosti o pracovní povolení nebo licence nebo hledání zaměstnání jiným způsobem), byly připraveny k nástupu do práce, tzn. že během referenčního období byly k dispozici okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů pro výkon placeného zaměstnání nebo sebezaměstnání. Rozlišujeme tři rozdílné typy nezaměstnanosti (Výrost, Slaměník, 82, 2001): Tento materiál byl zpracován za finanční podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. 9

10 Frikční nezaměstnanost přirozený typ nezaměstnanosti, krátkodobá nezaměstnanost spojená s přechodem pracovníka z jednoho zaměstnání do druhého, pro pracovníka není příliš náročná ani psychicky ani materiálně, je spíše vnímána jako vítané volno. Strukturální nezaměstnanost souvisí se změnami v ekonomických strukturách ve společnosti. Tento typ je závažný a může být příčinou rychlého vzrůstu počtu dlouhodobě nezaměstnaných. V regionech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti (Ústecký, Moravskoslezský, Olomoucký) se setkáváme se strukturální formou nezaměstnanosti. Jde o situaci, kdy se profesní a kvalifikační struktura pracovních sil nepřizpůsobuje nárokům a požadavkům strukturálních změn v ekonomice (např. útlum těžkého průmyslu). Cyklická nezaměstnanost souvisí s ekonomickým cyklem hospodářství (konjunktura, stagnace, recese, deprese). Registrovaná míra nezaměstnanosti činila v roce ,2 %, v roce ,0 %, v roce ,1 % a v roce ,6 %, což svědčí o klesajícím trendu ve vývoji nezaměstnanosti (dostupné na: Také postupně dochází ke zvýšení počtu volných pracovních míst. V roce 2004 bylo na 1 volné pracovní místo 11,8 osob, v roce ,2 osob, roce ,8 osob a v roce 2007 pouze 2,5 uchazeče na 1 pracovní místo, což svědčí o výrazném zlepšení tohoto ukazatele. Pozitivní skutečností je pokles míry nezaměstnanosti v průběhu roku 2005 a dále v roce 2006 a 2007 ve všech krajích. Nadále však přetrvávají regionální rozdíly, nejvyšší míra nezaměstnanosti je v okrese Most k činila 17,6 %, naopak nejnižší v okrese Praha, kde činila shodně 2,5 %. (dostupné na: Stále tedy klesá počet osob evidovaných na ÚP a roste počet registrovaných volných pracovních míst. Tento pozitivní vývoj na trhu práce v ČR však zastiňují problémy rizikových skupin na trhu práce. Mezi rizikové skupiny, kterým má být dle Zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., 33 věnována zvýšená péče, patří: 1) osoby se zdravotním postižením, 2) lidé do 25 let věku, 3) absolventi vysokých škol po dobu 2 let po ukončení studia, 4) těhotné a kojící ženy a matky do 9 měsíce po porodu, 5) osoby pečující o dítě do 15 let věku, 6) osoby starší 50 let věku, 7) dlouhodobě nezaměstnaní v evidenci ÚP déle jak 6 měsíců, 8) osoby společensky nepřizpůsobivé, po ukončení výkonu trestu a osoby sociokulturně znevýhodněné. S těmito uchazeči o zaměstnání úřady práce mohou vypracovat individuální akční plány, kde jde např. o zařazení na školení, rekvalifikace, kurzy apod. Ve výzkumu v rámci projektu ESF 2.2 Poznejte své možnosti se dále zaměříme na vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání, kterým bude následně určen kurz vytvořený na základě výstupů výzkumu a doporučení této analýzy. 3.3 SPECIFICKÉ PROBLÉMY NEZAMĚSTNANÝCH VLIV NEZAMĚSTNANOSTI NA PSYCHIKU ČLOVĚKA Ztráta zaměstnání a nemožnost nalezení vhodného pracovního místa patří ke stresogenním faktorům, jelikož je ohroženo zajišťování potřebné ekonomické základny rodiny a základní hodnoty člověka. Na těžkosti tohoto stavu ukazuje např. častější výskyt depresí a úzkostí, zvýšená nemocnost, vyšší výskyt příznaků negativně změněného zdravotního stavu, snižování sexuální apetence či zvyšování konzumace alkoholu. (Křivohlavý, 176, 2001) Kulka (2003) uvádí, že u osob postižených nezaměstnaností se objevuje tzv. deprese z pracovní deprivace, která má podle Z. Bolelouckého jinou povahu nežli deprese reaktivní nebo neurotická. Jde o souhrn fyziologických, psychologických a sociálních důsledků nechtěné ztráty zaměstnání. Deprese z nezaměstnanosti je tím hlubší, čím více se jedinec sám sebe viní za svou Tento materiál byl zpracován za finanční podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. 10

11 nezaměstnanost, čím méně je schopen ovlivnit svoji situaci (pocit bezmocnosti), čím má menší vyhlídky na získání nové práce, čím méně si dovede vytvořit do budoucna realistickou perspektivu, čím je horší jeho finanční situace, čím má méně osobních zkušeností s podobnými situacemi, čím má menší podporu v rodinném a nejbližším sociálním zázemí. (Buchtová, 142, 2002). Nezaměstnanost postihuje celou psychiku člověka. Lidé se cítí osamělí, sociálně izolovaní, uzavírají se do sebe, trpí úbytkem sociálních kontaktů. Při ztrátě zaměstnání dochází ke ztrátě adekvátního prožívání času, k různým sociálním konfliktům a k ochuzení společenského života i kontaktů s vnějším světem (Kulka, 2003). Buchtová (8, 2/2006) uvádí případ muže, který přišel o zaměstnání, ale před svou rodinou předstíral, že je stále zaměstnán. Ráno se oblékl a ve stanovenou hodinu odešel jakoby do práce, ale ve skutečnosti šel na zahradu, kde v chatě strávil pracovní den. Styděl se říci své ženě a dospívajícím dětem, že přišel o práci. Zatímco v minulých staletích byla ztráta práce spojená se strádáním z nedostatečné výživy a nezdravého složení stravy, podle současných výzkumů je výskyt nemocí spojený převážně se stresem. Profesor Thomas H. Holmes z USA sestavil na základě dlouholetých průzkumů tabulku intenzity vlivu 41 různých stresujících událostí na člověka, které seřadil podle jejich intenzity na bodové škále Výběr životních událostí zachycuje tab. 1. Tabulka 1 Životní události Životní události Hodnoty závažnosti Úmrtí manžela 100 Rozvod 73 Uvěznění 66 Ztráta zaměstnání 49 Úmrtí blízkého přítele 47 Odchod do důchodu 45 Změna zaměstnání 39 Odchod dítěte z rodiny 29 Větší změna pracovních podmínek 20 Nezaměstnanost zaujímá v seznamu životních událostí vysokou hodnotu. ztráta citové, sociální a finanční podpory anebo samotný strach z této ztráty jsou zdrojem stresů s vážným dopadem pro lidské duševní a tělesné zdraví (Výrost, Slaměník, 100, 1997). Psychologické a sociologické výzkumy nezaměstnanosti poukazují na to, že reakce na ztrátu zaměstnání se řadí do několika kategorií (rezignace, zoufalství, apatie apod.) a pouze nepatrná část nezaměstnaných zůstává nezlomena (Kulka, 2003): Aktivní postoj: dle Buchtové (85, 2002) častěji zaujímají muži než ženy a věkově mladší kategorie do 40 let. Ztráta zaměstnání je pro ně výzvou k hledání nové práce. Od ostatních skupin se odlišují svým přesvědčením, že je možné najít práci a necítí se zcela věkově neperspektivní (Spáčil, 38, 2007). Lidé s tímto postojem k nezaměstnanosti jsou schopni začít podnikat, nebo přijmout práci spojenou s občasným odloučením od rodiny (Buchtová, 87, 2002). Obranný postoj: častější u mužů a dlouholetých zaměstnanců jednoho podniku. Projevuje se snahou diskutovat o problému a hledáním vysvětlení své výpovědi (Buchtová, 85, 2002). Dle Spáčila (39, 2007) u této skupiny převažuje názor, že bez známých a přátel se práce nadá najít, že výběrová řízení jsou předem rozhodnutá a že zaměstnavatelé dávají přednost mladým pracovníkům. Buchtová (87, 2002) říká, že tato skupina je ochotna se přizpůsobit novému zaměstnání a změnit svou původní profesi. Pasivní a rezignující postoj: je provázen ztrátou motivace ke společenské aktivitě, je výraznější u žen, které jsou bezradné při rozhodování o jiných podmínkách zaměstnání (chtějí zaměstnání odpovídající jejich kvalifikaci, při zachování předchozích životních podmínek) (Buchtová, 87, 2002). Pasivní ženy se cítí věkově neperspektivní, pociťují věkovou diskriminaci a diskriminaci z důvodu dlouhodobě nezaměstnanosti (Spáčil, 40, 2007). Tento materiál byl zpracován za finanční podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. 11

12 3.3.2 NEZAMĚSTNANÉ ŽENY Ženy tvoří v současnosti na českém trhu práce 43,2 % podíl (údaj z r ČSÚ). Spoluživitelství rodiny dohromady s mužem a ženou je v české rodině velmi silně zakořeněno, a to nejen z existenčních důvodů domácností, ale také z důvodu potřeby žen realizovat se na trhu práce a být alespoň částečně nezávislá na příjmu partnera. Stereotypy o pozici ženy v české společnosti však pojímají oblast rodiny a odpovědnosti ženy za rodinu jako překážku plného nasazení ženy v pracovní oblasti a naopak rozvoj pracovní dráhy jako překážku plně se věnovat rodině. Žena na českém trhu práce, a zvláště žena s rodinou, je považována za velmi nejistou a neperspektivní pracovní sílu (dostupné na Skupiny žen ohrožených na českém trhu práce jsou např. matky samoživitelky, ženy s malými dětmi, ženy na 50 let, ženy s nízkou kvalifikací, ženy vracející se po pobytu v domácnosti nebo po péči o osobu blízkou. Ženy se na trhu práce potkávají s mnoha problémy, které muži nepoznají. Již před vstupem do zaměstnání se projevují první příznaky diskriminace. Počátky diskriminace lze pozorovat již v zadávání inzerátů s nabídkou zaměstnání. Některá pracovní místa jsou přisuzována mužům, jiná ženám. Jejich formulace plně či skrytě odmítá ženy mladé nebo starší, ženy s dětmi či ženy ucházející se o vyšší a finančně lépe ohodnocená místa. Např. Hledáme ředitele vedoucího propagace sekretářku či pro naši mladou dynamicky se rozrůstající firmu přijmeme mladé ženy do 30 let věku ženy s odrostlými dětmi bezdětné ženy. Nepřímou diskriminaci ukrývají inzeráty typu: požadujeme absolutní časovou flexibilitu a maximální výkon (zde je patrno, že jde o místo pro muže nebo ženu s odrostlými dětmi, rozhodně ne pro ženu s malými dětmi) nebo nabízíme práci v mladém dynamickém kolektivu (tato nabídka signalizuje, že zaměstnavatel hledá mladé uchazeče, nejlépe do 30 let) (Bělohlávek a kol., 8, 2006). Specifické problémy nezaměstnaných: Psychické potíže. Neuspokojené psychické potřeby, potřeby sociálních kontaktů, potřeby nových zkušeností, aktivity a výkonu mají vliv na poruchy spánku, psychickou labilitu, stavy deprese. Projevují se neurotické potíže spojené s úzkostí, vnitřním neklidem, podrážděností, bolestmi hlavy, nespavostí, zvýšenou únavou, žaludečními potížemi. Nezaměstnané ženy se častěji než muži cítí podrážděné, unavené, depresivní a sklíčené a především jsou více nespokojeny se svým vzděláním a zdravím než muži (Buchtová, 9, 2/2006). Problém diskriminace nebo pocity diskriminace při hledání zaměstnání. Ženy tuto situaci často řeší tím, že slevují ze svých požadavků na pracovní pozici a jsou ochotny pracovat i za mnohem nižší mzdu než muži. Mzdové rozdíly mezi muži a ženami se pohybují v rozmezí %, a to i na stejných pozicích podle klasifikace zaměstnání, což je míra, která naprosto jasně dokazuje existenci diskriminačních praktik na českém trhu práce. Přesto jsou více ohroženy nezaměstnaností než čeští muži. Průměrná mzda českých žen v roce 2002 dosahovala pouze 74 % úrovně výše průměrné mzdy mužů. Ženy vydělávaly v průměru o Kč méně než muži se stejným vzděláním. Nejmenší rozdíly byly zjištěny u středoškolaček s maturitou 76 %, největší u středoškolaček bez maturity 71 % a vysokoškolaček 71 %. Do třiceti let věku se jeví rozdíly v platech obou pohlaví nejnižší, ale již po třicítce dosahují ženy pouze 69 % výše platů mužů. Po čtyřicítce se začnou opět přibližovat až na 76 % jejich úrovně a největší neprospěch žen je patrný po šedesátce. (MPSV ČSÚ, IX 26, 2003) Znevýhodnění žen lze sledovat jak při obsazování vedoucích a řídících pozic na všech úrovních a ve všech povoláních a oborech, tak i v přístupu k zaměstnání ve všech povoláních a oborech. Věkové bariéry v přístupu zaměstnavatelů; při mnoha výběrových řízeních je handicapem příliš vysoký nebo naopak příliš nízký věk uchazeček. Péče o děti je také jedním s důvodů neúspěchu při výběrových řízeních, z důvodu péče o děti nemohou ženy nabídnout časovou nezávislost, která je často zaměstnavateli vyžadována. Všeobecně zaměstnavatelé očekávají, že ženy po mateřské dovolené budou mít častější absence z důvodu péče o nemocné dítě a že budou potřebovat upravit pracovní dobu tak, aby mohly vyzvedávat svého potomka z mateřské školky. Zároveň zaměstnavatelé předpokládají u žen po mateřské dovolené určitou ztrátu profesních znalostí a pracovních zkušeností Tento materiál byl zpracován za finanční podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. 12

13 způsobených dlouhodobou absencí na trhu práce a také to, že nebudou stát o práci přes čas či na směny (Kotíková, 132, 2003). Toto vědomí nutí zaměstnavatele postupovat při výběru nového pracovníka racionálně a většina z nich vykazuje neochotu investovat do zaučení žen a úprav pracovní doby. S častějšími pracovními výpadky žen jsou totiž spojeny vyšší nároky na organizační schopnosti zaměstnavatele, což se odráží na zvýšených nákladech spojených s takovouto pracovní silou. Proto zaměstnavatel již odmítá další snižování pracovního výkonu úpravou pracovní doby (Kotíková, 135, 2003). Zejména soukromý sektor, pro něž je typická vysoká intenzita práce, se marginálním kategoriím, kam ženy s malými dětmi náleží, zásadně vyhýbá, anebo je zaměstnává pouze přechodně za nízký plat, či jim dokonce nabízí nelegální práci (Sirovátka, 92, 1997). Ženy ve vedoucích funkcích. Ženám je přisuzována malá sebedůvěra a malé zkušenosti v oblasti řízení a rozhodovávání. Nerovnost vzrůstá s růstem rozhodovacího vlivu na vertikální úrovni v nejvyšších patrech jsou ženy diskriminovány nejvíce. Pokud jde o budování kariéry, náleží posty nejvyšší opět mužům (MPSV ČSÚ, 36 39, 2003). Není oblast, kde by ženy v řídících pozicích převažovaly nad muži. Nejvíce žen zaujímá rozhodovací pozice mezi soudci ústavního soudu, kde tvoří 26 % a v kolegiu NKÚ je jich téměř čtvrtina. Nejmenší vliv mají ženy mezi policisty, krajskými zastupiteli a v managementu (8%). Již tradičně mají ženy nad muži převahu mezi učiteli základních škol, kde tvoří na prvním stupni dokonce 91 % vyučujících. Ředitelská místa na středních školách však ze dvou třetin náleží opět mužům, což jen deklaruje nízké zastoupení žen v řídících funkcích. Nejvíce žen najdeme mezi nižšími administrativními pracovníky a úředníky 77 %, v provozu služeb a obchodu 66 % a mezi pomocnými či nekvalifikovanými silami 62 %. Vzdělání je problémem ve skupině žen nad 40 let, v níž jsou často ženy, které vystudovaly dvouletou ekonomickou školu, pracovaly jako účetní, sekretářky, THP pracovnice apod. Na současném trhu práce je však základním požadavkem na tyto pracovní pozice maturitní zkouška, kterou ženy nemají. Musí tudíž slevovat se svých představ o vhodném zaměstnání a zajímat se o práce na pozici vyučených. A právě toto je další úskalí, jelikož nejsou v žádném oboru vyučené, je problematické uplatnění i v těchto oblastech (Matušková, 13, 2006). ukazatel (celkový počet) evidovaní uchazeči o zaměstnání z toho ženy Tabulka 2 Vývoj počtu evidovaných žen na ÚP MSK stav k procentní podíl k 12/ / / / / / ,0 100,0 100, ,9 51,9 52,4 Zdroj: MPSV statistika (dostupné na Meziročně klesá počet žen v evidenci ÚP v Moravskoslezském kraji, čímž kopíruje celkový vývoj poklesu nezaměstnanosti. Dlouhodobě však dochází k nárůstu procentního podílu žen v evidenci ÚP. K tvořil počet evidovaných žen 49,4 % celkového počtu uchazečů o zaměstnání, na konci roku 2007 to už bylo 52,4 %. V polovině roku 2008 (k ) se podíl žen v evidenci ÚP opět zvýšil na 54,74%. Také výběr povolání u žen je ovlivněn vnímáním ženy ve společnosti. Již děvčata jsou výchovou vedeny k tomu, aby pečovaly o druhé, byly zodpovědné a poslušné, na rozdíl od chlapců, kde je podporována úspěšnost a sebevědomí, které dívkám chybí (Katsten. 80, 2006) DLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST Ženy jsou více postiženy dlouhodobou nezaměstnaností než muži. Jejich podíl na celkovém počtu uchazečů v kategorii nad 6 měsíců a nad 12 měsíců přesahuje 55 %. (Spáčil, 21, 2006) Souvislosti s dlouhodobou nezaměstnaností: Tento materiál byl zpracován za finanční podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. 13

14 S růstem doby nezaměstnanosti roste závislost na sociálních dávkách. Narůstá počet osob, pro které se tato závislost stává návykem či převzatou rolí, kterou také předávají svým dětem. Tyto osoby pak tvoří subkulturu trvalé závislosti na státu, žijí jakoby uvnitř systému podpor sociálního zabezpečení (Buchtová, 114, 2002). Pro mnohé nezaměstnané je demotivující nejistota na legálním trhu práce. Pro příjemce sociálních dávek může být často přijatelnější šedá ekonomika v kombinaci s dávkami než nejistá a málo placená práce na formálním trhu práce, který je mnohdy diskriminující vůči zdravotně postiženým, ženám s dětmi nebo starším osobám. Málo pracovních příležitostí, zejména pro nekvalifikované pracovníky a osoby se zdravotním postižením, nezájem zaměstnavatelů o určité kategorie zaměstnanců (ženy s dětmi, starší osoby) vede k růstu dlouhodobé nezaměstnanosti či zneužívání sociálních dávek, což je trend probíhající víceméně v celé České republice. K typické charakteristice dlouhodobě nezaměstnaných patří, že s výší vzdělání se jejich podíl na nezaměstnanosti snižuje (HN, ). Dlouhodobě nezaměstnané osoby se potýkají s řadou psychických a zdravotních problémů. Dlouhodobá nezaměstnanost je ohrožující z toho důvodu, že patří mezi dlouhodobé a poměrně trvale znějící napětí (lidově označované jako nervová napětí) (Křivohlavý, 179, 2001). Další dlouhodobá napětí, která se k nezaměstnanosti přidružují, jsou např. neshody v manželství, trvalý nedostatek peněz v domácnosti, dlouhodobě nevyhovující bydlení (nadměrný počet obyvatel bytu) apod. Ukazuje se, že toto často kumulované dlouhodobé napětí může výrazně zhoršovat situaci člověka, který se dostává do větší životní krize. Takováto napětí mohou navíc podstatně ovlivnit tzv. sekundární hodnocení situace a schopnost zvládat těžkosti. Chronická napětí výše uvedeného druhu se mohou stát sama o sobě stresovou životní situací (Křivohlavý, 179, 2001). Mezi specifické problémy dlouhodobě nezaměstnaných patří: Psychické potíže dlouhodobě nezaměstnaných. Šest měsíců po ztrátě práce se lidem stále obtížněji daří uspokojovat psychické potřeby, potřeby sociálních kontaktů, potřeby nových zkušeností, aktivity a výkonu. Při nezaměstnanosti delší jak 6 měsíců se začínají u lidí projevovat poruchy spánku, psychická labilita, stavy deprese, ztráta dlouhodobých cílů. Také dochází ke zhoršení zdravotního stavu nezaměstnaných jedinců. Projevují se neurotické potíže spojené s úzkostí, vnitřním neklidem, podrážděností, bolestmi hlavy, nespavostí, zvýšenou únavou, žaludečními potížemi. Ztráta zaměstnání pravděpodobně méně postihuje ty, kteří mají dostatečné finanční rezervy, ty, pro které je nezaměstnanost nějak ospravedlnitelná (péče o dítě, rodiče) a ty, kdo mají nižší aspirace a očekávání. Obzvláště stresová je situace dlouhodobě nezaměstnanosti pro ambiciózní a dříve úspěšné jedince (Výrost, Slaměník, 87, 2001). Ztráta pracovních návyků. Kdo svůj volný čas dostatečně nevyplňuje smysluplnou činností a nezachovává pravidelný denní režim, snadno ztratí pracovní návyky. I když pak dostane nabídku vhodného pracovního místa, může ještě ve zkušební době vážně selhat (dostupné na: Opakovaný návrat do evidence úřadů práce. Pokud dlouhodobě evidovaní uchazeči i přes své handicapy naleznou zaměstnání, je velmi pravděpodobné, že ne na dlouho. Po určité době se opět vrací zpět do evidence úřadů práce. Z tohoto důvodu se jeví jako přínosné zařazení pracovní praxe v motivačních programech, kdy si dlouhodobě nezaměstnaní mohou postupně zvykat na pracovní proces a obnovovat si tak své pracovní návyky. Ztráta zaměstnání a rezignace. Ztráta zaměstnání znamená pro člověka vždy krizovou situaci. Zvládání nezaměstnanosti je obtížnější pro ty, pro které byla práce prostředkem k uspokojování zásadních potřeb, jenž se jim v rámci jiné aktivity nedaří plnohodnotně nahradit. Pocit nemožnosti ovlivňovat vlastní situaci se prohlubuje a dlouhodobě nezaměstnaný, který se navíc setkává s opakovanými neúspěchy při hledání uspokojivého zaměstnání, ztrácí motivaci pracovat, rezignuje. U dlouhodobě nezaměstnaných tak dochází k výrazným změnám v jejich postojích. V mnoha případech i lidé s aktivním životním stylem a přiléhavou sebedůvěrou podléhají pocitům bezmoci, jsou nedůvěřiví vůči Tento materiál byl zpracován za finanční podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. 14

15 ostatním lidem. Často dávají vinu za svůj stav společnosti a okolí. Sami sebe vymezují jako člověka, kterého společnost vyloučila. Je narušena jejich emoční pohoda, rodinná rovnováha, sociální vztahy, narůstá jejich sociální izolace. Celkově se snižuje kvalita života a také jejich zdravotní stav. Množství volného času. Ztráta zaměstnání přináší značný přírůstek času, který nezaměstnaní nedokáží vyplnit smysluplnou aktivitou a který je naplněn nudou a čekáním. Nezaměstnaní lidé se obvykle bojí propadu do chudoby a ztráty pracovních návyků. Neuvědomují si však, že změny v jejich životním režimu mění časovou strukturaci dne a snižují jejich pracovní adaptaci. Hledají náhradní zdroje uspokojení svých potřeb v mnohdy společensky nežádoucích aktivitách. Asociální chování. Dlouhodobá a opakovaná nezaměstnanost se negativně promítá nejen do sociální oblasti, ale i do oblasti vnímání morálních hodnot, osobních postojů a zájmů této ohrožené skupiny lidí. Zpravidla bývá příčinou jejich asociálního chování a často také nárůstu kriminality. Ztráta sociálních kontaktů. Podle Buchtové (8, 2/2006) se v jejich výzkumech potvrdilo, že u dlouhodobě nezaměstnaných šíře sociálních kontaktů postupně klesá, a také, že s délkou ztráty zaměstnání a s přibývajícím věkem klesá i počet lidí tvořících sociální oporu. Dlouhodobá nezaměstnanost má vliv na ztrátu pracovních návyků či narušení režimu dne. Kromě vysoké míry stresu, kterou dlouhodobá nezaměstnanost způsobuje, dochází k porušení režimu námahy a odpočinku a ke ztrátě smyslu života. Objevují se deprese, pocity bezcennosti a viny, ztráta sebeúcty a celková rezignace. Některé osoby může jejich situace přivést k sebevraždě, jiní se s problémy vyrovnají tak, že otupí, přizpůsobí se sníženému životnímu standardu NEZAMĚSTNANÉ OSOBY NAD 50 LET Období od 50 do 60 let charakterizovat jako období bilancování. Při neúspěchu a zejména při zkušenosti nezaměstnanosti se toto období stává věkem rezignace (Hroník, 261, 1999). Tato část lidského života je fází postupného uzavírání profesní kariéry a člověk svou celoživotní profesní dráhu hodnotí. Značnou zátěž představuje v tomto životním období ztráta zaměstnání, která je provázená pocitem vlastní zbytečnosti. Ztráta zaměstnání se neprojeví jen zhoršením ekonomické úrovně, ale i snížením sebehodnocení a sebeúcty. Dle Buchtové (9, 2/2006) v naší společnosti věk spolurozhoduje o nalezení nového zaměstnání. Jedním z důvodů je to, že nedošlo k předpokládané kapitalizaci střední generace žijící převážnou část života v předtransformačním období. Chování těchto lidí je tak dosud výrazně ovlivněno faktory minulého vývoje společnosti, které omezují schopnost racionálně reagovat na nové podmínky. Jde např. o nedostatečnou profesní sebereflexi, pocit odpovědnosti společnosti za jejich neúspěch, neochota se dále vzdělávat, myšlenková strnulost, neprožitá zkušenost změny zaměstnání a ztráty zaměstnání. Hučín (2001) v této souvislosti cituje Hubálka: Podobně i u některých lidí, kteří dlouhodobě pracovali ve státním podniku, přetrvává představa o pracovním výkonu jako o příjemně konverzačně strávených osmi hodinách, kdy pracují tak na 30 %. Setkal jsem se dokonce s představou, že i v soukromé firmě si budou tito lidé moci bez omezení odnášet z pracoviště domů známky, obálky, dopisní papíry a tužky, jako tomu bylo za socialismu. Tito lidé vůbec nechápou, že se situace změnila. V padesáti letech se zpravidla ještě nemění schopnosti, ale může se měnit aktuální výkon nebo může začít kolísat. V tomto směru je důležitý i postoj člověka k řešení problémů, jeho důvěra ve vlastní schopnosti (Vágnerová, 412, 2000). Mezi typické znaky starších lidí patří: Návykové stereotypy. Čím je člověk starší, tím má pevnější návykové stereotypy, a tím se obtížněji a pomaleji přizpůsobuje novým životním situacím. (Výrost, Slaměník, 104, 2001) Pro zaměstnavatele je starší člověk horší investicí než mladý. To může vyvolat u staršího člověka pocit neuspokojení, sebelítosti, snížený sebeobraz. (Buchtová, 112, 2002) Nezaměstnaní vnímají sebe sama jako jedince postiženého krizí. Se vzrůstajícím věkem se do popředí dostávají i faktory přirovnávající nezaměstnanost k nemoci nebo somatickému postižení, případně ke ztrátě milované osoby. Starší lidé se stávají úzkostlivě opatrnými, hlídají a Tento materiál byl zpracován za finanční podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. 15

16 promýšlejí si své jednání a chování, snaží se, pokud je to možné, nevytvářet situace, které by mohly zavdat důvod k jejich negativnímu hodnocení okolím. Jejich celková aktivita je defenzivní. Rigidita myšlení, neochota učit se novým věcem. Starší lidé nepovažují nové vědomosti a kompetence za užitečné. Spokojí se s tím, co už umí. Učení hodnotí jako něco navíc. Starší člověk je schopen akceptovat nové informace v případě, že jsou v souladu s jeho zafixovanými zkušenostmi. Jestliže nové informace nemůže navázat do stávajícího systému zkušeností, velice těžko se přeučuje. Starší lidé bývají rigidnější a nové způsoby uvažování odmítají. Nové situace u nich vedou ke zvýšení nejistoty, úzkosti a obav ze selhání. Starší lidé mají v této oblasti nižší sebedůvěru a větší potřebu vyhnout se očekávanému neúspěchu (Vágnerová, 411, 2000). Starší generace se ale musí učit novým věcem, bez nichž v moderních firmách neuspěje. Jedná se o moderní technologie, cizí jazyky, schopnost týmové spolupráce (Malý, 10/2004), práci s počítačem. Nereálná očekávání. Práce zaujímá v životě lidí důležité postavení. Je podmínkou důstojné existence člověka, přináší mu nejen materiální prospěch, ale současně mu dává pocit seberealizace a společenské užitečnosti. Idealizace práce a nereálná očekávání mohou být zdrojem komplikací při hledání práce. (Buchtová, 112, 2002) Mladší lidé jsou ochotni vzít práci méně kvalifikovanou, zatímco starší lidé chtějí realizovat své zkušenosti a odbornost, a práci, která neodpovídá jejich představám, odmítají (Bělohlávek, 18, 2002). S přibývajícím věkem a klesajícím vzděláním narůstají rigidní postoje projevující se paradoxně v požadavku udržení společenské prestiže a neochotě přijmout práci, která by snižovala jejich úroveň ve vlastních očích i v očích druhých lidí. Potřeba zázemí, jistoty a bezpečí. Starší lidé dávají přednost klidné práci, která je jistá, kde nehrozí riziko nepředvídatelných změn. Klid a pohoda má pro ně větší význam než jiné hodnoty. Dosahují lepších výsledků, když můžou pracovat svým tempem, místo rychlostí vynucenou např. pásovou výrobou (Langmeier, 178, 1998). Pokles fyzické aktivity. Profesní role, které jsou založeny na fyzické činnosti, jsou v období starší dospělosti ve fázi jednoznačného poklesu. Starší dělníci nemohou konkurovat mladším, protože jejich tělesná výkonnost postupně klesá (Vágnerová, 413, 2000). Zdravotní problémy. Se zvyšujícím se věkem přibývají zdravotní problémy, které jsou mnohdy psychického původu. Mezi nejčastější patří bolesti zad, astma, alergie, špatný zrak, diabetes atd. (Křivohlavý, 177, 2001). Průměrný věk uchazečů o zaměstnání koncem roku 2004 činil 37,4 let. Do konce roku 2005 vrostl průměrný věk uchazečů o zaměstnání o 1,6 roků, na 39 let a do konce roku 2007 dále průměrný věk uchazečů vzrostl o 1,4 roků, na 40,4 let. Od roku konce 1999 (34 let) do tedy vzrostl průměrný věk nezaměstnaných o 6,4 roků. Příčinou nízké zaměstnanosti věkové skupiny nad 45 let je zejména ztráta zaměstnání v době, kdy osoby ještě nesplňují podmínky pro přiznání starobního důchodu, ale většina zaměstnavatelů již o tyto uchazeče nemá zájem z důvodu nízké přizpůsobivosti změnám na trhu práce (Spáčil, 15, 2006) NEZAMĚSTNANÉ OSOBY S NÍZKOU KVALIFIKACÍ Podle Buchtové (105, 2002) tvoří největší skupinu dlouhodobě nezaměstnaných nekvalifikovaní pracovníci. Jde zejména o mladé lidi obtížně vzdělavatelné s malým zájmem o zaměstnání a také lidi, kteří se podílejí na společensky nežádoucím chování. Buchtová hovoří o tzv. nové třídě deklasovaných (new underclass), která žije v trvalé závislosti na pomoci státu a využívá štědrého systému sociálních dávek. Tato skupina má svou kulturu, pro níž je charakteristická pasivita, apatie a časté deviantní chování (alkohol, drogy, kriminální činnost). Zajímavým poznatkem je výsledek výzkumu K. Robertse (1982, Buchtová, 111, 2002), který říká, že hlavními problémy mladých lidí bez práce je nuda, nedostatek peněz, ale sebeúcta je narušena zřídkakdy. Kromě skupiny mladých lidí tvoří kategorii osob bez vzdělání a se základním vzdělání také osoby ve věku nad 50 let, kteří zakončili základní školu a ihned se zapojili do Tento materiál byl zpracován za finanční podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. 16

17 pracovního procesu. Dle vyjádření účastníků našich kurzů se kdysi na vzdělání tolik nedbalo a z rodinných či politických důvodů nebylo možno v dalším studiu pokračovat. V současnosti není pravděpodobné, že by si vzdělání dodělávali. Řešením jejich situace jsou rekvalifikace. Nekvalifikovaní lidé snáze přijdou o práci a obtížněji ji znovu nacházejí. Častěji podléhají pocitu, že se stali obětí technologických a společenských změn. Mají často sníženou schopnost vlastního aktivního a iniciativního jednání. Mezi specifické problémy osob s nízkou kvalifikací patří: Málo dovedností a jednostranně zaměřených. Pracovníci s nízkou kvalifikací, bez možnosti nabídnout zaměstnavatelům požadované dovedností, budou stále více vytlačováni levnějšími a přesnějšími stroji (Buchtová, 114, 2002). Asociální chování. O práci nekvalifikovaných lidí nebude zájem a oni sami se stanou potenciálním kriminálním problémem pro společnost (Buchtová, 114, 2002). Dlouhodobá a opakovaná nezaměstnanost, která je pro lidi s nízkou kvalifikací typická, se negativně promítá nejen do sociální oblasti, ale i do oblasti vnímání morálních hodnot, osobních postojů a zájmů této skupiny lidí. V Moravskoslezském kraji došlo v průběhu roku 2006 k poklesu počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání u osob bez vzdělání a se základním vzděláním o osob oproti roku Procentní podíl na celkovém počtu nezaměstnaných však mírně vzrostl k o 1 % na 32,1%. K se zvýšil poměr osob s nízkou kvalifikací na celkovém počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání na 33 %. Největším problémem této skupiny nezaměstnaných je délka evidence, která se neustále zvyšuje a také vyšší věkové zastoupení osob v této skupině ZKUŠENOSTI Z PORADENSKÝCH PROGRAMŮ Kulka (2003) uvádí, že v osobnosti nezaměstnaného lze identifikovat rysy, které mu znesnadňují návrat na trh práce. Je to především nedostatek sebevědomí a sebedůvěry, lapsus v oblasti komunikativních a šířeji sociálních dovedností, snížená adaptabilita, v pozdějších fázích nedostatek zájmu o hledání zaměstnání, neschopnost rozhodování při volbě nového pracovního zařazení a chybění zodpovědnosti za vlastní rekvalifikaci. Mezi další specifické problémy nezaměstnaných patří zejména (uvádíme zkušenosti z praxe): 1) kumulace jednotlivých znevýhodnění, kterými jsou: dlouhodobá nezaměstnanost péče o malé děti věk nízké vzdělání zdravotní omezení 2) K typické charakteristice dlouhodobé nezaměstnanosti patří, že čím nižší vzdělání a více zdravotních omezení, tím je pravděpodobnost dlouhodobé nezaměstnanosti vyšší. 3) problémy v komunikačních dovednostech chybějící umění prodat se a schopnost jednání se zaměstnavateli setkali jsme se na kurzech s lidmi, kteří (a těch je většina) o sobě nechtějí mluvit, chtěli by se předvést zaměstnavateli svou prací, ale nechtějí říct, co umí, jaké mají zkušenosti, co mohou nabídnout. 4) návykové stereotypy a rigidita myšlení neochota přizpůsobit sebe a své okolí měnícím se podmínkám a nárokům pracovního trhu, bojí se osahat si nové moderní postupy a poznatky, zaměřuje se na hledání práce pouze v nejbližším okolí, nepřipouštějí možnost dojíždění, nejsou ochotni se přizpůsobit nárokům zaměstnavatelů. Častý je názor starších účastníků programu, že něco umím, 20 (30) let jsem pracoval, tak mi nikdo nebude vykládat, co mám dělat. Velké rozčarování nastává ve chvíli, kdy nastoupí do zaměstnání a není okamžitě uznáván svým okolím a svou pozici v podniku si musí opět budovat. 5) nízké sebevědomí nevěří si, nedokáží zúročit to, co umí a znají, pokud si uvědomují své silné stránky, bojí se o nich mluvit, myslí si, že se tím příliš chválí. Jev, se kterým jsme se setkali při práci s nezaměstnanými ve všech skupinách byl ten, že lidé se stejnými znevýhodněními, jakými je věk, nízké vzdělání, děti, se Tento materiál byl zpracován za finanční podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. 17

18 navzájem utvrzovali v tom, že v tomto věku mě už nikdo nezaměstná, se základní školou nemám šanci, s malými dětmi mě zaměstnavatelé nechtějí. 6) nereálná očekávání idealizace práce a nereálná očekávání, co se týče nástupního platu, přístupu nadřízených a spolupracovníků k jejich osobě, pracovní náplně či pracovního tempa, mohou být zdrojem komplikací při hledání práce a při nástupu do zaměstnání. Mladší lidé jsou ochotni vzít práci méně kvalifikovanou nebo mimo obor vzdělání, zatímco starší lidé chtějí práci, která odpovídá jejich praxi a odmítají jakékoli změny v profesní orientaci. Otázka volby pracovní kariéry byla a je do určité míry ovlivňována genderovými stereotypy. V současné době se již i na základních školách rozvíjí profesní poradenství, mladí lidé uvažující o směru své budoucí kariéry se také mohou obrátit na Informační a poradenskou službu, která funguje při úřadech práce a poskytuje zájemcům poradenství při volbě povolání a dalšího studia. Tato služba poskytuje informace o možnostech dalšího studia nebo poradenství při změně povolání také všem uchazečům o zaměstnání. 7) nevytyčování cílů neplánují si hledání zaměstnání, kontaktují pouze jednoho zaměstnavatele a potom dlouho čekají na výsledek, nevyužívají všech možností, jak se dostat k nabídkám volných pracovních míst. Rezignace a ztráta víry, že znovu začít má ještě smysl, má také vliv na aktivitu při hledání zaměstnání. Vůbec nejsou výjimkou lidé, kteří navštěvují každý měsíc pořád stejné firmy, aby mohli svou aktivitu předvést na ÚP nebo na sociálce a jsou přesvědčeni, že zkoušet chodit někam jinam, nemá význam: všichni zaměstnavatelé jsou stejní, tak proč bych to dělal. 8) věková bariéra při mnoha výběrových řízeních je handicapem příliš vysoký věk uchazečů. Účastníci kurzů uvádějí, že o věku se většinou ve výběrových řízeních nehovoří, ale mají pocit, že to je právě ten důvod, proč nebyli přijati. 9) zdravotní problémy vliv nezaměstnanosti, jako stresogenního faktoru je prokázán na imunitní a kardiovaskulární systém, mezi nezaměstnanými dochází také ke zvýšenému výskytu nemocí dýchacího ústrojí, plicních a ischemických srdečních potíží. Projevují se psychofyziologické poruchy, např. hypertenze a změny v biochemických hodnotách, např. zvýšená hladina cholesterolu v krvi (Výrost, Slaměník, 101, 1997). V nalezení zaměstnání hraje roli věk nezaměstnaného člověka, pohlaví, kvalifikace, pracovní zkušenosti, délka nezaměstnanosti a velmi důležitý je přístup člověka k životu vůbec. Nezaměstnanost lépe zvládají lidé, kteří ji vnímají jako svou novou šanci, třeba šanci změnit směr své dosavadní pracovní kariéry. Tento materiál byl zpracován za finanční podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. 18

19 4 VÝZKUM JAKO ZÁKLAD PRO DOPORUČENÍ PRO PRÁCI S CÍLOVÝMI SKUPINAMI PROJEKTU Hlavním cílem výzkumu je zjištění charakteristik žen vracejících se na trh práce. Dosažení hlavního cíle je naplněno dílčími cíli: srovnání vybraných osobnostních dimenzí dlouhodobě nezaměstnaných žen s normou (měřeno psychologickou metodikou DVP, NEO PI R, BIP, EOD) a určení osobnostních dimenzí ovlivňujících úspěšný návrat na trh práce (výzkum: Navarová, 2007) vyhodnocení přístupu žen k hledání zaměstnání a přístupu zaměstnavatelů k cílovým skupinám (výzkum: ŠMR ESF 2.2) 4.1 OSOBNOSTNÍ DIMENZE OVLIVŇUJÍCÍ ÚSPĚCH DLOUHODOBĚ NEZAMĚSTNANÝCH ŽEN NA TRHU PRÁCE Dlouhodobě nezaměstnané ženy jsou oproti průměrné populaci častěji povahově uzavřené, chovají se zdrženlivě, nerozhodně, nenápadně, váhavě, neprosazují se, mají sklon k poddajnosti, sociální ovlivnitelnosti. Upřednostňují pozvolné životní tempo, žijí beze spěchu, jsou pasivní, nespěchají. Častěji zastávají konzervativní postoje, dávají přednost známému, vyzkoušenému, nejsou otevřeny vůči novým zkušenostem, málo flexibilní. Opatrují stávající stav, nesnadno se přizpůsobují novým podmínkám, dávají přednost jasně definovaným úkolům, ale nemají potíže se začleněním do existujících struktur. Častěji jsou věcně orientované, praktické, pragmatické, střízlivé u uvažování, bez intelektuálních a uměleckých zájmů. Dále nezaměstnané ženy jsou nenáročné, spokojeny s málem, skromně vystupující, ale také skromné vzhledem k nárokům na sebe sama, těžko je lze tudíž motivovat k náročným úkolům, nemají ctižádost. Potřebují určitý čas, než překonají neúspěch, často se cítí zbavené odvahy. Nejsou ochotny se postavit rostoucí zátěži, šetří se. Vedení lidí pro ně není motivující, nerady investují úsilí do 100 % výkonu, nejsou pečlivé, rychle ztrácejí trpělivost. Nepříjemné úkoly mají tendenci odsouvat a zdržovat, jsou nejisté v řadě sociálních situací, chovají se spíše zdrženlivě, obávají se toho, jak budou na ostatní působit, je pro ně obtížné budování osobních a profesních sítí, které mohou využít při problémech, v těžkých rozhovorech se necítí dobře, jsou nervózní, když mají být ve středu pozornosti, nepreferují sociální chování (přátelskost, ohleduplnost, velkorysost), nejsou orientovány na práci v týmu. Typické charakteristiky pro dlouhodobě nezaměstnané ženy: 1) nízká asertivita, zdrženlivé chování, nerozhodné, nenápadné, neprosazují se, zůstávají spíše v pozadí, povahově uzavřené, pasivní 2) preference jistoty, žijí beze spěchu, zastávají konzervativní postoje, dávají přednost známému, nesnadno se přizpůsobují novým podmínkám, dávají přednost jasně definovaným úkolům, změny považují za obtížné 3) věcná orientace, praktické, pragmatické, střízlivé u uvažování, bez intelektuálních a uměleckých zájmů 4) minimální motivace k práci, skromnost, nenároční na sebe sama, nemají ctižádost, nejsou pečlivé, celkově se šetří, nepříjemné úkoly mají tendenci odsouvat 5) špatné komunikační dovednosti, nejistota v sociálních situací, nervozita, když mají být ve středu pozornosti, obtížné budování osobních a profesních sítí, chybějící přátelskost, ohleduplnost ve vztahu k druhým lidem, nechávají za sebe mluvit druhé Uvedené koresponduje s výzkumy vlivu nezaměstnanosti na psychiku člověka, zejména v souvislosti s rezignací dlouhodobě nezaměstnaných, kdy se vytrácí motivace pracovat a vzrůstá pasivita a omezují se sociální kontakty. Tento materiál byl zpracován za finanční podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. 19

20 Pravděpodobnost nalezení zaměstnání u dlouhodobě nezaměstnaných žen ovlivňují jejich osobnostní charakteristiky: Pravděpodobnost nalezení nového zaměstnání u dlouhodobě nezaměstnaných žen je vyšší u žen, které jsou více pořádné, systematické, pečlivé, metodické. Ženy zaměstnané v průběhu tříměsíčních poradenských programů oproti nadále nezaměstnaným ženám jsou více pořádkumilovné, pořádné, systematické, pečlivé a metodické a popisují se častěji jako neochotné ke změně, lépe se cítící ve stabilním, jasně definovaném prostředí a dávající přednost jasně definovaným úkolům tato charakteristika je ovšem ovlivněna volbou typu povolání jednalo se ve většině případů o dělnické profese. V případě volby povolání vyžadujících flexibilitu a samostatné rozhodování by ženy preferující jasně definované prostředí úspěšné nebyly. Z výše uvedeného výzkumu je patrné, které dimenze je potřeba v rámci poradenského programu s následnou péčí rozvíjet (asertivita, komunikační dovednosti, aktivita, motivace k práci) a které je potřeba podporovat (systematičnost, přizpůsobivost v dělnických profesích). Tento materiál byl zpracován za finanční podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. 20

21 5 VÝSTUPY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ÚP, MC, FIRMY MSK 5.1 ZKOUMANÝ SOUBOR Výzkum provedený v rámci projektu ESF 2.2 Poznejte své možnosti se uskutečnil ve spolupráci s ÚP MSK (Ostrava, Opava, Nový Jičín, Frýdek Místek, Karviná, Bruntál) a mateřskými centry MSK. Dále proběhlo dotazníkové šetření mezi firmami MSK. Osloveno s žádostí o spolupráci bylo 1550 firem, pro spolupráci formou vyplnění dotazníku se rozhodlo 63 firem (13 státních organizací a 50 soukromých firem). Dotazníky vyplnilo 308 uchazečů o zaměstnání a 18 klientů MC z cílových skupin projektu. Jde o cílové skupiny, kterým je věnována zvýšená péče ze strany ÚP. U respondentů se kumulují jednotlivá znevýhodnění. Jeden respondent může být zařazen do více cílových skupin (viz. tab.3.), průměrně je 1 respondent členem 2 cílových skupin. Výběr zástupců cílových skupin byl v režii ÚP. Dotazníkové šetření bylo realizováno na hromadných setkáních zástupců cílových skupin (ÚP OV, OP, FM, KA) za účasti zástupců ŠMR. ÚP Bruntál a Nový Jičín zajišťovaly sběr dotazníků samy (prostřednictvím zprostředkovatelek). 77 % respondentů žije ve městech, 23 % v obcích. Délka nezaměstnanosti, resp. doby bez zaměstnání respondentů se pohybuje od 0 do 324 měsíců. Průměrná délka nezaměstnanosti respondentů je 63 měsíců (tj. 5 let a 3 měsíce), přičemž průměrná délka nezaměstnanosti je vyšší u respondentů žijících ve městech (65 měsíců) oproti délce nezaměstnanosti respondentů žijících v obcích (58 měsíců). Tento ukazatel je však ovlivněn respondenty z okresu Karviná (trvale nejvyšší míra nezaměstnanosti v MSK), kde respondenti žijící ve městě uvádějí průměrnou nezaměstnanost 88 měsíců a respondenti z obcí 3 měsíce. V ostatních okresech je tomu naopak delší průměrná nezaměstnanost respondentů z obcí. Tabulka 3 Zařazení respondentů do cílových skupin projektu v počtech odpovědí ÚP MC Ženy s malými dětmi Matky samoživitelky Muži v situaci žen s malými dětmi a matek samoživitelek 6 Ženy dlouhodobě nezaměstnané 140 Ženy s nízkou kvalifikací 50 Ženy starší 50 let 43 Ženy po pobytu v domácnosti 36 4 Ženy a muži po ukončení péče o osobu blízkou 6 18,2% Rozložení zkoumaného souboru dle věku (procenta) 15,4% 5,2% let let let 50 a více let 61,2% Největší skupina respondentů je ve věku let a let. Tento materiál byl zpracován za finanční podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. 21

22 24,0% Rozložení zkoumaného souboru dle vzdělání (procenta) 3,7% 45,2% Oslovení zaměstnavatelé mají zkušenosti se zaměstnáváním cílových skupin projektu. Většina zaměstnává zástupce více cílových skupin najednou. Nejvíce zaměstnavatelů (84%) zaměstnává ženy nad 50 let věku a 78% zaměstnavatelů zaměstnává také ženy s malými dětmi, 57% ženy s nízkou kvalifikací, 56% matky samoživitelky, 48% zaměstnavatelů má zkušenosti se zaměstnáváním dlouhodobě nezaměstnaných, 43% s ženami po pobytu v domácnosti a nejméně zaměstnavatelů má zkušenosti se zaměstnáváním mužů v obdobné situaci jako matky s malými dětmi a ženy samoživitelky (22%), a muži a ženami po ukončení péče o osobu blízkou (19%). 0,3% 3,4% 23,4% vysokoškolské vyšší odborné středoškolské s maturitou vyučení s maturitou vyučení základní Největší skupina respondentů je vyučených a se základním vzděláním, tedy osob s nízkou kvalifikací. 19 % respondentů uvádí zdravotní omezení, ale pouze 5 % má status osoby se zdravotním postižením (OZP) či invalidní důchod. S délkou nezaměstnanosti přibývá respondentů se zdravotními omezeními i statusem osoby se zdravotním postižením či invalidním důchodem. Uváděná zdravotní omezení však značně převyšují přiznaná zdravotní postižení. V této souvislosti je třeba upozornit na to, zdravotní postižení je při hledání zaměstnání určitou výhodou, neboť firmy mají povinnosti zaměstnávat 4 % osob se zdravotním postižením. Naproti tomu zdravotní omezení je pro osoby hledající zaměstnání nevýhodou. Otázkou ovšem je, zda tato omezení jsou objektivní či subjektivní. Jsou lidé, kteří se na zdravotní omezení vymlouvají právě proto, aby nemuseli pracovat, čímž vrhají negativní světlo na osoby, kteří skutečně problémy mají a práci opravdu hledají. více než Počet měsíců nezaměstnanosti v závoslosti na OZP a zdravotním omezení (procenta) 0,0 5,0 10,0 15,0 20,0 25,0 zdravotní omezení ZTP, ČI Tento materiál byl zpracován za finanční podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. 22

23 5.2 DISKRIMINACE NA TRHU PRÁCE Pouze 18,7 % respondentů uvádí, že se setkalo při hledání zaměstnání s diskriminací. Nejčastěji pociťovali diskriminaci z důvodu péče o děti, nižší platové ohodnocení žen oproti mužům, z důvodu pohlaví ( že nejsem muž ) a věku. Dalšími uvedenými pociťovanými důvody diskriminace byla rasová diskriminace, fyzicky namáhavá práce či neatraktivní vzhled. Lidé, kteří se účastnili diskuse na téma diskriminace na webových stránkách (www.smrov.cz) uvádí nejčastější věkovou diskriminace při hledání zaměstnání. Na otázku Proč si myslím, že mě zaměstnavatelé odmítají? odpovídali respondenti nejčastěji, že z důvodu péče o děti (stejně jako u pociťované diskriminace při hledání zaměstnání), dále z důvodu věku, nedostatečného vzdělání či chybějící praxe (viz. graf níže): Respondenti se spíše necítí být diskriminováni na trhu práce z hlediska pohlaví. Respondenti odpovídali na otázku diskriminaci při hledání zaměstnání z hlediska pohlaví na škále 1 (vůbec nesouhlasí) 7 (zcela souhlasí) průměrnou hodnotou 3,3, přičemž uchazeči o zaměstnání se přiklánějí k tomu, že diskriminace na trh práce spíše není (3,3) a klienti MC, že spíše je (4,3). 46% dotázaných zaměstnavatelů se domnívá, že diskriminace z hlediska pohlaví na českém trhu práce je. Jako nejčastější případy diskriminace z hlediska pohlaví zaměstnavatelé uvádí rozdíly ve vedoucích funcích (z větší části je zastávají muži manažeři, politické strany, státní instituce) uvádí 48%, rozdíly v platech (muži lépe finančně ohodnoceni) uvádí 38%. Diskriminace na českém trhu práce (v počtech odpovědí) Proč si myslím, že mě zaměstnavatelé odmítají (v počtech odpovědí) nevím neznalost cizích jazyků nedostatek volných míst požaduji zkrácenou pracovní dobu dlouhodobé odtržení od praxe samoživitelka žádná, malá praxe požaduji ranní směny zdravotní omezení nedostatečné vzdělání věk děti podceňování kvalit pracujících žen hrozba mateřské dovolené u žen péče o děti u žen rozdíl v platech vedoucí funkce K otázce diskriminace z hlediska pohlaví při přijímání pracovníků se zaměstnavatelé staví neurálně s přikloněním se k tomu, že spíše není hodnota 3,4 (ze škály 1 7). Respondenti se spíše necítí být diskriminováni na trhu práce z důvodu dlouhodobého odtržení od praxe. Respondenti odpovídali na otázku diskriminace na trhu práce z důvodu dlouhodobé nezaměstnanosti na škále 1 (vůbec nesouhlasí) 7 (zcela souhlasí) průměrnou Tento materiál byl zpracován za finanční podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. 23

24 hodnotou 3,3 (odpovědi uchazečů o zaměstnání a klientů MC jsou vyrovnané). K otázce diskriminace z důvodu dlouhodobého odtržení od praxe se zaměstnavatelé staví neutrálně 4. Více než diskriminaci pohlaví nebo diskriminaci z důvodu dlouhodobé nezaměstnanosti na českém trhu práce vidí 25,4% zaměstnavatelů problém v neochotě nezaměstnaných pracovat (příliš vysoké sociální dávky, které nemotivují nezaměstnané k práci) a 20,6% upozorňuje na nedostatek kvalifikovaných pracovníků (zejména v odborných profesích jako je strojírenství, IT, textilní průmysl seřizovači, barvíři, tkadleny). Dále zaměstnavatelé upozorňují na špatné zákony, diskriminaci žen na TP, 3% zaměstnavatelů vidí problém v nedostatku pracovních příležitostí, chybějících zkrácených úvazcích, obtížné zaměstnatelnosti absolventů a nepřizpůsobivosti pracovníků např. neochota cestovat, neochotě lidí se dále vzdělávat či učit se cizí jazyky. Problémy na TP, které vidí zamětnavatelé (v počtech odpovědí) 5.3 HLEDÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ 8,5% nezaměstnaných NEVÍ, jakou práci hledají, a dalších 11,5% hledá JAKOUKOLIV práci! Jak tito lidé vybírají inzeráty volných pracovních míst, když neví, jakou práci hledají? Ti, co hledají jakoukoli práci, jsou natolik flexibilní, že mohou hledat práci jak např. uklizečky, tak manažera (tj. jakoukoli práci)? Z toho vyplývá, že 20,0% osob v evidenci úřadů práce zaměstnání buď nehledá, nebo hledá nevhodným způsobem. Více jak polovina respondentů (57,6 %) si plánuje hledání zaměstnání. V závislosti na délce nezaměstnanosti aktivita kolísá první 3 měsíce nezaměstnanosti si plán nedělá 60 % respondentů, poté nastává období aktivity (4 6 měsíců 66,7 % respondentů si hledání zaměstnání plánuje), které postupně ustupuje (do 2 let hledání zaměstnání si plánuje už pouze 54,2 % respondentů). Od druhého roku nezaměstnanosti se aktivita opět zvýší plán si tvoří 66,7 % respondentů a v následujících letech evidence aktivita opět klesá (10 let evidence 50 % respondentů uvádí plánování hledání zaměstnání). nedostatek pracovních příležitostí nezájem o zvyšování kvalifikace, zaučení nepřizpůsobivost (např.cestování) chybějící zkrácené úvazky na TP diskriminace žen špatné zákony nedostatek kvalifikovaných zam. neochota pracovat Jednotlivě zaměstnavatelé uvádí jako problém zaměstnávání důchodců a levné pracovní síly ze zahraničí či nízké mzdy v ČR. Tento materiál byl zpracován za finanční podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. 24

25 Plánování hledání zaměstnání v závislosti na délce nezaměstnanosti (procenta) Plán hledání zaměstnání ve městě a na vesnici (procenta) více než Neplánují si hledání zaměstnání Plánují si hledání zaměstnání ,0 10,0 20,0 30,0 40,0 50,0 60,0 70,0 80,0 Neplánuji si hledání zaměstnání Plánuji si hledání zaměstnání 0,0 20,0 40,0 60,0 Město Vesnice Nejčastěji respondenti vyhledávají volná pracovní místa prostřednictvím úřadů práce, přes známé a v tisku. Méně často pak využívají osobních návštěv firem a minimálně služeb personálních agentur, sledování inzerce v médiích (rádio, TV) a vývěsních tabulí. Plán hledání zaměstnání si častěji tvoří lidé žijící v obcích než lidé ve městech. Toto může být ovlivněno vazbou na dopravní prostředky nutnost plánování cest. Tento materiál byl zpracován za finanční podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. 25

26 Personál.agentury Média Osobní komunikace Internet Tisk Známí ÚP Způsob hledání zaměstnání (v počtech odpovědí) Z tohoto zjištění vyplývá doporučení pro nezaměstnané, aby více spoléhali při hledání zaměstnání na sebe samé (nejen na služby ÚP a známé) a pravidelně sledovali inzerci v tisku, zadávali své nabídky s životopisy na internet na portály práce a osobně kontaktovali se svou nabídkou s životopisem zaměstnavatele. Uchazeči o zaměstnání uvádějí, že zaměstnavatele kontaktují průměrně 5x do měsíce. Nejvíce kontaktů uvádějí respondenti z okresu Ostrava (6,3), nejméně z okresu Nový Jičín (3,6). Klienti MC si práci hledají minimálně počet kontaktů za měsíc 0,17. V literatuře se doporučuje plánovat si 4 5 kontaktů zaměstnavatelů týdně (Siegel, 47, 2005), tzn kontaktů měsíčně, což respondenti našeho dotazníkového šetření zdaleka nedosahují. Nejoblíbenější způsob kontaktování zaměstnavatelů je mezi nezaměstnanými osobní kontakt, po kterém následuje kontakt telefonický a prostřednictvím e mailu Opakovaně využívá Vyjímečně využívá Nikdy nevyužívá Zaměstnavatelé uvádějí, že nejčastěji hledají zaměstnance. 1. prostřednictvím ÚP 2. prostřednictvím známých 3. prostřednictvím nabídek získaných z osobních návštěv osob hledajících zaměstnání 4. inzerce v tisku 5. vyhledáváním nabídek osob hledajících práci na internetu 6. využíváním služeb personálních agentur 7. inzerce v médiích (TV, rádio). 8. výjimečně využívají zaměstnavatelé k hledání nových zaměstnanců inzerce na vlastních webových stránkách, veletrhu pracovních příležitostí, inzerce na školách nebo doporučení od jiných zaměstnavatelů Způsob kontaktování zaměstnavatelů (v počtech odpovědí) 21 2 Osobně Telefonicky E mailem Písemně Nekontaktuji 208 Tento materiál byl zpracován za finanční podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. 26

27 Při hledání zaměstnání dávají všechny cílové skupiny přednost ranním směnám, kromě žen nad 50 let a žen (ty preferují plný úvazek) a mužů vracejících se na trh práce po ukončení péče o osobu blízkou (ti dávají přednost zkráceným a plným úvazkům). Rozdílná je preference směn u nezaměstnaných s malými dětmi a klientů MC. Nezaměstnaní s malými dětmi výrazně častěji dávají přednost ranním směnám a zkráceným úvazkům na rozdíl od klientů MC, kteří kromě zkrácených úvazků preferují také práci na plný úvazek a práci na živnostenský list. Na rozdíl od nezaměstnaných výjimečně hledají klienti MC práci domů. Zde je možno uvažovat o větší flexibilitě, menších obavách o děti a o vyšší míře přebírání zodpovědnosti za sebe sama (OSVČ x práce domů) ze strany klientů MC oproti nezaměstnaným s malými dětmi. Živnostenský list (OSVČ) Pružná pracovní doba Zkrácený úvazek Plný úvazek Ranní směny Jaké práci by dali přednost klienti MC a nezaměstnaní s malými dětmi (procenta) Domů 0,0 10,0 20,0 30,0 40,0 50,0 60,0 MC Nezaměstnaní Při hledání zaměstnání je možno od využít práce v nekolidujícícm zaměstnání při evidenci na ÚP. Všichni uchazeči o zaměstnání byli s touto možností seznámeni a seznámení potvrdili na ÚP svými podpisy. Pouze 16% nezaměstnaných této možnosti využilo a v nekolidujícím zaměstnání pracovali nebo pracují. V nekolidujícícm zaměstnání uchazeči o zaměstnání pracovali hlavně z finančních důvodů (viz. tab.4.). Tabulka 4 Důvody práce v nekolidujícím zaměstnání (v počtech odpovědí) Důvody práce v nekolidujícím zaměstnání Celkem odpovědí Finanční důvody 16 Návrat po MD mezi lidi 6 Seberealizace 5 Bavilo mě to 3 Získání nových dovedností a praxe 3 Pružná pracovní doba 1 Mít řád a zachovat si pracovní návyky 1 Nejvíce nezaměstnaných pracujících v nekolidijícím zaměstnání z řad respondentů dle jednotlivých ÚP je evidovano na ÚP Opava (25%). 46,6% nezaměstnaných v nekolidujícím zaměstnání nepracovali, protože se jim nenaskytla příležitost nebo dostali nevhodné nabídky práce (další důvody zachycuje tab. 5.) V nekolidujícím zaměstnání se nejméně pracuje v okrese Bruntál (nepracuje 76,1% dotázaných z okresu) a Nový Jičín (54,5%) zde upozorňujeme na skutečnost, že dotazníky na těchto ÚP byli vyplňovány za asistence zprostřekovatelek. Nabízí se spekulace, že respondenti z těchto ÚP odpovídali pravdivě, ostatní tak odpovídat nemuseli. Tento materiál byl zpracován za finanční podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. 27

28 Tabulka 5 Důvody nevyužití přivýdělku při evidenci ÚP Proč nezaměstnaní nepracují v nekolidujícím zaměstnání Celkem odpovědí Nenaskytla se příležitost 41 Nevhodné nabídky 23 Využili jste možnost pracovat při evidenci na ÚP (procenta) 37,5% 16,0% Nízký výdělek, není perspektivní 7 Časové důvody 5 Nezájem 4 Jsem na sociálních dávkách 2 Péče o osobu blízkou 2 Zdravotní důvody 1 Čeká na vyjádření zaměstnavatele 1 37,5% nezaměstnaných uvádí, že o možnosti pracovat v nekolidujícím zaměstnání NEVÍ. Nejinformovanější jsou uchazeči o zaměstnání evidováni na ÚP Bruntál (pouze 6,5% dotázaných z Bruntálu o této možnosti neví) a Nový Jičín (27,3%), nejméně informováni jsou nezaměstnaní z okresu Karviná (64,4% dotázaných z Karviné neví o možnosti nekolidujícího zaměstnání). V ostatních okresech se neinformovanost o nekolidujícím zaměstnání pohybuje okolo 40%. 46,6% Ano Ne Neslyšela jsem o té možnosti Zaměstnavatelé nejčastěji hledají zaměstnance na plné pracovní úvazky, ale 63% dotázaných zaměstnavatelů nabízí také úvazky zkrácené a 56% na ranní směny. 33% zaměstnavatelů zaměstnává osoby evidované na ÚP v nekolidujícím zaměstnání. z domu na živnostenský list při evidenci na ÚP v pružné pracovní jen na ranní směny na zkrácený úvazek na plný pracovní Zaměstnavatelé nabízejí práci (v počtech odpovědí) Tento materiál byl zpracován za finanční podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. 28

29 26,3% nezaměstnaných NEVÍ, co jim může pomoci při hledání zaměstnání. Zbylých 73,7% nezaměstnaných předpokládá, že jim v hledání zaměstnání pomůže vlastní aktivita (kurzy, rekvalifikace, vzdělávání, práce na PC, s internetem, cizí jazyky, aktivnější hledání zaměstnání, sebedůvěra) anebo jsou pasívní a spoléhají na pomoc někoho druhého (známí, ÚP, kontakty, více pracovních příležitostí, náhoda). Nevím Sebedůvěra Kontakty Cizí jazyk Náhoda, štěstí ÚP Více pracovních přílešitostí Známí, kamarádi vlivní Další vzdělání Práce s PC, internetem Aktivnější hledání zaměstnání Kurzy, rekvalifikace Co mi může pomoci v nalezení zaměstnání (v počtech odpovědí) Všichni zaměstnavatelé měli doporučení pro nezaměstnané. Nejčastěji úváděli, že nezaměstnaným může při hledání zaměstnání pomoci umění prodat se (tj. komunikativnost, zdravé sebeděvomí, příjemné vystupování), dále zaměstnavatelé kladou důraz na sebevzdělávání nezaměstnaných, jejich vlastní aktivitu při hledání zaměstnání (tj. sledování inzerce v tisku a na internetu), cílenou rekvalifikaci, zájem o práci a chuť pracovat a v neposlední řadě také může pomoci příprava na pracovní pohovor (reprezentativní životopis, motivační dopis, oblečení a celkový první dojem). nevím sebedůvěra cizí jazyk kontakty náhoda, štěstí ÚP více pracovních známí, kamarádi další vzdělání práce s PC, aktivnější hledání kurzy, rekvalifikace Co mi může pomoci v nalezení zaměstnání (v počtech odpovědí) Zde by si mohli nezaměstnaní všimnout, jak zaměstnavatelé kladou důraz na správné vystupování při hledání zaměstnání (umění prodat se, zájem o práci, příprava na pracovní pohovor), což se u nezaměstnaných v odpovědích na otázku, co jim může pomoci při hledání zaměstnání, neobjevilo. Uvědomují si nezaměstnaní chyby, které dělají při kontaktování zaměstnavatelů? Z dalších doporučení zaměstnavatelů nezaměstnaným uvádíme: znalost cizích jazyků, práce na PC, prezentace vlastní nabídky u zaměstnavatelů, dojíždění za zaměstnáním, inzerce u personální agentury, přijetí práce méně kvalifikované a postupné vypracování se, spolehlivost, dochvilnost a dodržování hygienických návyků! Tento materiál byl zpracován za finanční podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. 29

30 Z doporučení, která nemohou nezaměstnaní ovlivnit, ale hledání práce by jim usnadnily, zaměstnavatelé upozorňují na potřebu: Struktura problémů osob hledajících zaměstnání (procenta) 1) změny zákonů (odbourání byrokracie, snížení počtu zákonů, zrušení podpor nadnárodních firem, zavedení podpor živnostníkům), 2) zlepšení práce ÚP (jednotný systém inzerce volných míst zdarma, lepší spolupráce s firmami), 23,7% 2,5% 0,9% 3) pružné pracovní doby v mateřských školách (školky mají zcela nevyhovující rigidní pracovní dobu a žena je tím omezena při své práci, někdy ji vůbec nemůže přijmout). Toto jsou tipy pro orgány státní správy a samosprávy pro zlepšení jejich činnosti a tím usnadnění hledání zaměstnání cílovým skupinám projektu. 12,3% 59,1% 5.4 POSTOJE OSOB HLEDAJÍCÍCH ZAMĚSTNÁNÍ K NEZAMĚSTNANOSTI Finanční problémy Psychické problémy Ostatní Rodinné problémy Pocit méněcennosti vůči společnosti 79% nezaměstnaných a 28% klientů MC uvádí, že pociťují problémy způsobené nezaměstnaností (resp. stavem bez zaměstnání). U klientů MC nejde o nezaměstnanost, spíše o stav bez zaměstnání na rodičovské či mateřské dovolené. Problémy pociťují lidé, kteří jsou bez práce déle než 2 roky. Uchazeči o zaměstnání v evidenci kratší čtyř let pociťují stav nezaměstnanosti negativněji než uchazeči o zaměstnání v delší evidenci. Nejvýraznější negativní vnímání nezaměstnanosti je u osob v evidenci 3 6 měsíců (86,6%), poté dochází u osob v evidenci ÚP od 6 do 12 měsíců k částečnému smíření se se skutečností nezaměstnanosti (problémy uvádí 78,6% dotázaných). Dalšího vrcholu dosahují negativní emoce nezaměstnaných při délce evidence 13 až 24 měsíců (problémy uvádí 83,3% dotázaných). V následující době trvání evidence dochází u některých nezaměstnaných k rezignaci (např měsíců 69,7% dotázaných uvádí problémy). Nejčastěji si nezaměstnaní stěžují na finanční problémy, následují psychické a rodinné problémy. V menší míře uvádí pocity méněcennosti vůči společnosti, existenční problémy, vnímání dítěte jako zátěže při hledání zaměstnání a pocit sociální izolovanosti. 53% uchazečů o zaměstnání a 33,3% klientů MC uvažuje o změně profese pro rozšíření možností hledání zaměstnání. O změně profese uvažují častěji lidé mladší (15 24 let 62,5% uvažuje o změně profese, let 56,6%, let 50,8%, 50 a více let 40%). Nejvíce motivovaní ke změně profese jsou osoby vyučené s maturitou (50% dotázaných uchazečů o zaměstnání i klientů MC), následují vyučení bez maturity (46,9%), osoby se základním vzděláním a vysokoškoláci (44,2%). Neméně motivovaní jsou středoškoláci (32,9%) a osoby s vyšším odborným vzděláním (0%). 43,6% osob z těch, kdo uvažuje o změně profese, NEVÍ, jakou profesi by měli zvolit. Těmto osobám je vhodné nabídnout profesní poradenství pro Tento materiál byl zpracován za finanční podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. 30

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Nezaměstnanost 15.3.2012

Nezaměstnanost 15.3.2012 Nezaměstnanost 15.3.2012 Měření nezaměstnanosti Kdo je nezaměstnaný? Celkové obyvatelstvo Ekonomicky aktivní ob. Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Lidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D.

Lidské zdroje na trhu práce. Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Lidské zdroje na trhu práce Psychologické, sociální a ekonomické důsledky nezaměstnanosti Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského

Více

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ

INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INDEXY TRHU PRÁCE V DOPRAVĚ INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. www.truckjobs.cz 2012 Výsledky průzkumu za rok 2012 1 S t r á n k a INSTITUT SILNIČNÍ DOPRAVY ČESMAD Bohemia s.r.o. první specializovaná

Více

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ 1 VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ Obsah: Výchova k volbě povolání vzdělávací cíle str. 2 Obsahové zařazení tematických okruhů str. 3 Výchova k občanství 6.- 7. ročník str. 4 Výchova k občanství 8.- 9. ročník

Více

Studijní text. Vzdělávací cíl: Seznámit studenty s nezaměstnaností, jejími příčinami, druhy a formami.

Studijní text. Vzdělávací cíl: Seznámit studenty s nezaměstnaností, jejími příčinami, druhy a formami. Studijní text Název předmětu: Lidské zdroje na trhu práce Garant předmětu: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Zpracoval: Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Téma: Participace na trhu práce a nezaměstnanost Vzdělávací

Více

JAN NOVÁK. Manažerské kompetence. Dynamičnost Cílesměrnost Pečlivost (odpovědnost) -0,59 -0,93

JAN NOVÁK. Manažerské kompetence. Dynamičnost Cílesměrnost Pečlivost (odpovědnost) -0,59 -0,93 HODNOCENÍ Z DEVELOPMENT CENTRA Jméno a příjmení hodnoceného: JAN NOVÁK A. Manažerské kompetence,2 Manažerské kompetence,1 -,2 -,4 Psychická stabilita Dynamičnost Cílesměrnost Pečlivost (odpovědnost) Předvídání

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Regionální projekty ÚP ČR. Praha,

Regionální projekty ÚP ČR. Praha, Regionální projekty ÚP ČR Praha, 12. 9. 2016 Záruky pro mladé 11 RIP Záruky pro mladé v kraji navazující na již realizované projekty Odborné praxe pro mladé do 30 let Cíl projektů: poradenské aktivity

Více

PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha 6. 11. 2014

PRAXE DO FIREM. Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem. Praha 6. 11. 2014 PRAXE DO FIREM Výsledky průzkumu projektu Praxe do firem a představení nových možností spolupráce škol a firem Praha 6. 11. 2014 OBSAH PREZENTACE 1. Představení projektu Praxe do firem 2. Hlavní zjištění

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0068 Prohloubení nabídky vzdělávacích programů v oblasti rozvoje lidských zdrojů vedoucích

Více

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV)

Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Politika zaměstnanosti I. (PZ, osoby se zdravotním postižením, portál MPSV) Zpracoval: Bc. Jaroslav Mikšaník, Úřad práce ČR E-mail: Jaroslav.Miksanik@ol.mpsv.cz Olomouc, 12. 10. 2011 Obsah přednášky 1)

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ Katedra hodnocení textilií

TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ Katedra hodnocení textilií TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI FAKULTA TEXTILNÍ Katedra hodnocení textilií Hledám práci- nezaměstnanost Klášterková Lenka 28.3.2013 Obrázek č. 1- work [2] Osnova: Úvod: Hlavní část: Závěr Literatura -

Více

Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

Jabok, ETF 2010 Michael Martinek Jabok, ETF 2010 Michael Martinek 2 Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Počet důchodců 2 688 078 2 727 240 2 759 803 2 797 939 2 823 583 2 871 453 celkem Počet starobních 1 997 503 2 034 881 2 071 269 2 225

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah

Více

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,

Více

V padesáti není pozdě

V padesáti není pozdě Projekt V padesáti není pozdě Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Prioritní osa: 2. Aktivní politika trhu práce Oblast podpory: 2.1 Posílení aktivních politik zaměstnanosti Střední odborné učiliště

Více

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka

Management. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění

Více

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání

Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání Tematický okruh: Marketing a management Téma: Motivace Číslo

Více

Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015. Mgr. Martin Úlovec

Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015. Mgr. Martin Úlovec Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním 2015 Mgr. Martin Úlovec Praha 2015 1 OBSAH 1. Úvodní poznámky... 3 2. Nezaměstnanost absolventů škol a hospodářská krize... 4 3. Počty

Více

To vše odděleně! Přitom mají stejný cíl: spokojeného zákazníka.

To vše odděleně! Přitom mají stejný cíl: spokojeného zákazníka. Firmy investují nemalé prostředky do posílení loajality zákazníků, zjišťování jejich spokojenosti a vnímání značky. Další prostředky směřují do výběru a motivace zaměstnanců, tréninků a školení, do průzkumů

Více

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Expertní studie VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VÝZKUM FAKTORŮ PŘECHODU OD INDUSTRIÁLNÍ EKONOMIKY KE ZNALOSTNÍ A PODNIKAVÉ EKONOMICE V PODMÍNKÁCH MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE VYSOKÁ ŠKOLA PODNIKÁNÍ, A.S. říjen - listopad 2010 Obsah 1. HYPOTÉZY A CÍLE VÝZKUMU...

Více

Inovace nástrojů APZ při vytváření pracovních míst

Inovace nástrojů APZ při vytváření pracovních míst Inovace nástrojů APZ při vytváření pracovních míst Nová příležitost Ing. Pavel Široký, Republikové centrum vzdělávání, s.r.o. POSKYTOVATEL DOTACE Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky REALIZÁTOR

Více

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize

Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Vymezení klasifikace hlavních skupin domácností ohrožených finanční nedostupností bydlení z důvodu hospodářské krize Martina Mikeszová Oddělení socioekonomie bydlení A09101 Aktivita se soustředí na zmapování

Více

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Únor 2014 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres

Více

Projekt realizuje ASISTA, s. r. o.

Projekt realizuje ASISTA, s. r. o. Projekt realizuje ASISTA, s. r. o. Jaké bariéry chceme odstranit Především na první pohled neviditelné bariéry: Snížená ochota zaměstnavatelů zdravotně postižené občany zaměstnávat a dát jim šanci Překážky

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC

Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Sociální původ, pohlaví, vzdělání a kompetence ve světle dat z národního šetření PIAAC Petr Matějů Konference Předpoklady úspěchu v práci a v životě 27. listopadu 2013 Hlavní otázky pro analýzu procesu

Více

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Prosinec 2013 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres

Více

III/5 Trh práce a politika zaměstnanosti

III/5 Trh práce a politika zaměstnanosti III/5 Trh práce a politika zaměstnanosti III/5 Trh práce a politika zaměstnanosti Cíl kapitoly Seznámit vedoucí úředníky územních samosprávných celků s problematikou trhu práce a politikou zaměstnanosti

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI

OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI VÝZKUM MEZI MAJITELI A MANAŽERY FIREM 2013 Strana 1 z 9 Obsah: 1. Úvod 3 2. Hlavní závěry výzkumu 4 3. Metodika 7 4. Vzorek respondentů 7 5. Organizátoři a

Více

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace) 9. přednáška Náročné, stresové a konfliktní životní události Náročné (zátěžové) situace náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Co se vám jeví jako náročná situace? Situace je

Více

Průzkum ManpowerGroup

Průzkum ManpowerGroup Průzkum ManpowerGroup Praha, 9. června 2015 Společnost ManpowerGroup dnes zveřejnila výsledky 10. ročníku každoročního průzkumu ManpowerGroup Nedostatek lidí s potřebnou kvalifikací, který se zaměřuje

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015

Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání červen 2015 eu10 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 8 9 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Spokojenost se zaměstnáním a změna zaměstnání

Více

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Leden 2014 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují

Střední škola, Nové Město nad Metují, Husovo nám. 1218. Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Strategie kariérového poradenství při Střední škole Nové Město nad Metují Cíl 1) Pomáhat žákům orientovat se ve světě práce a vzdělávacích příležitostí a vytvářet si představu o nabídce profesních a vzdělávacích

Více

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN

MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN MODUL 5: VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN PŘEDMLUVA Modul 5 V Modulu 5, který nese název VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH PRO ŽENY MIGRANTKY ČI ŽENY Z ETNICKÝCH SKUPIN, popisujeme,

Více

A. STŘEDNÍ ŠKOLY OHK Karviná

A. STŘEDNÍ ŠKOLY OHK Karviná ANALÝZA POŽADAVKŮ PODNIKŮ NA ABSOLVENTY Tato analýza uvádí přehled vyhodnocení vybraných otázek z dotazníkového šetření provedeného u žáků SŠ technického směru a všeobecných gymnázií v Moravskoslezském

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Žadatel projektu Název projektu Název operačního programu Prioritní osa programu Název oblasti podpory Celkový rozpočet projektu ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Škola pro život v 21.

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

50+ NENÍ HANDICAP. Zpátky do práce lze i v mém věku. metodika projektu CZ 2.17/2.1.00/37052

50+ NENÍ HANDICAP. Zpátky do práce lze i v mém věku. metodika projektu CZ 2.17/2.1.00/37052 50+ NENÍ HANDICAP metodika projektu Zpátky do práce lze i v mém věku CZ 2.17/2.1.00/37052 0 Identifikace projektu Název regionálního individuálního projektu Registrační číslo projektu Zpátky do práce lze

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Název SYNDROM VYHOŘENÍ Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2011 Mgr. Olga Čadilová SYNDROM VYHOŘENÍ Burn - out Syndrom vyhoření vyhoření

Více

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby NABÍDKA ŠKOLENÍ Předmětem nabídky je obecný přehled možných školení: Školení obchodníků Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby Školení manažerských dovedností Základní prioritou společnosti

Více

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví

rozhodně souhlasí spíše souhlasí spíše nesouhlasí rozhodně nesouhlasí neví TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: +420 2 3 4 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Názory občanů na drogy květen Technické parametry

Více

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění

Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: nadezda.horakova@soc.cas.cz Nezaměstnanost z pohledu veřejného mínění Technické

Více

Modely inkluzivní praxe v základní škole

Modely inkluzivní praxe v základní škole Modely inkluzivní praxe v základní škole Metodický materiál projektu Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 Základní škola Staňkova 14, Brno 12.11.2012 Integrace Rozdílnost ve

Více

Most k naději. Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje. www.mostknadeji.eu

Most k naději. Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje. www.mostknadeji.eu Most k naději Problematika zaměstnanosti klientů nízkoprahových adiktologických služeb Libereckého kraje www.mostknadeji.eu Dotazník Data k této prezentaci byla sbírána ze tří nízkoprahových adiktologických

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Počítačová služba s.r.o.

Počítačová služba s.r.o. Jeden z největších národních projektů v Olomouckém kraji Dodavatel: Stupkova 413/1a, Olomouc Najdi si práci v Olomouckém kraji Termín realizace: od 1. 7. 2006 do 31. 5. 2008 CÍLE PROJEKTU Cílem je přispět

Více

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005

III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 III. Charakteristika výsledků 4. čtvrtletí 2005 Prezentované výsledky šetření charakterizují (v souladu s uplatněnými mezinárodními metodickými přístupy) populaci žijící pouze ve vybraných bytech. Situace

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

Procesní management veřejné správy

Procesní management veřejné správy Procesní management veřejné správy Václav Řepa Vysoká škola ekonomická v Praze, ČR Projekt PARMA (Public Administration Reference Model and Architecture) repa@vse.cz vaclav@panrepa.com http://parma.vse.cz/w

Více

PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ

PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ INSTITUT SVAZU ÚČETNÍCH KOMORA CERTIFIKOVANÝCH ÚČETNÍCH CERTIFIKACE A VZDĚLÁVÁNÍ ÚČETNÍCH V ČR ZKOUŠKA ČÍSLO 7 PROFESNÍ CHOVÁNÍ A KOMUNIKACE PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ ÚVODNÍ INFORMACE Struktura zkouškového

Více

Absolventi středních škol a trh práce OBCHOD. Odvětví:

Absolventi středních škol a trh práce OBCHOD. Odvětví: Absolventi středních škol a trh práce Odvětví: OBCHOD Mgr. Pavla Chomová Mgr. Gabriela Doležalová Ing. Jana Trhlíková Ing. Jiří Vojtěch a kolektiv autorů Praha 2014 Obsah 1. Úvodní slovo... 3 2. Nově přijatí

Více

Dotazník pro osoby starší 50 let

Dotazník pro osoby starší 50 let Dotazník pro osoby starší 50 let Aktivní stárnutí můžeme charakterizovat jako zdravý a aktivní životní styl, který má pozitivní dopad na celkovou životní spokojenost osob starších 50 let. Důležitou součástí

Více

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře)

Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Vliv věku a příjmu na výhodnost vstupu do důchodového spoření (II. pilíře) Následující analýza výhodnosti vstupu do II. pilíři vychází ze stejné metodologie, která je popsána v Pojistněmatematické zprávě

Více

MOTIVACE Workshop: Přínos ŠVP a motivace pedagogického sboru

MOTIVACE Workshop: Přínos ŠVP a motivace pedagogického sboru MOTIVACE Workshop: Přínos ŠVP a motivace pedagogického sboru Lektoři: Ing. Drahomíra Rancová, Gymnázium Rokycany Petra Váchová, PedF Plzeň Z lat. movere = hýbati se: souhrn hybných činitelů, které vedou

Více

Srovnání postavení mužů a žen na trhu práce

Srovnání postavení mužů a žen na trhu práce TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: krizkova@soc.cas.cz Srovnání postavení mužů a žen na trhu práce

Více

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod Studijní opora Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách Téma 10: Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO Obsah: Úvod 1. Řízení vzdělávání a rozvoje pracovníků v organizaci 2. Koncepce přípravy

Více

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy SWOT analýza současného stavu odborného vzdělávání a přípravy Cíle: - uvědomit si slabé a rizikové stránky stávající praxe a přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě. - Identifikovat silné stránky a

Více

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Život v náhradní rodinné péči z pohledu přijatých dětí a náhradních rodin www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz www.nadacesirius.cz

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Dílčí a agregátní trh práce Dílčí: trh určité profese, zaměstnanci se rozhodují, zda

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Získávání pracovníků. Trh práce

Získávání pracovníků. Trh práce Získávání pracovníků Trh práce Získávání pracovníků x nábor Získávání pracovníků vs. nábor pracovníků U nás vžitý pojem nábor pracovníků X teorie řízení lidských zdrojů rozlišuje nábor a získávání - nábor

Více

VĚTŠINA VEŘEJNOSTI SI STÁLE MYSLÍ,

VĚTŠINA VEŘEJNOSTI SI STÁLE MYSLÍ, TISKOVÁ INFORMACE Z VÝZKUMU STEM TRENDY 5/12 VYDÁNO DNE 7. 6. 12 VĚTŠINA VEŘEJNOSTI SI STÁLE MYSLÍ, ŢE DÁVKY V NEZAMĚSTNANOSTI BY MĚLY BÝT TAKOVÉ, ABY LIDÉ NEZTRÁCELI MOTIVACI HLEDAT SI PRÁCI. Více neţ

Více

Jak žít a pracovat s chronickým duševním onemocněním

Jak žít a pracovat s chronickým duševním onemocněním Jak žít a pracovat s chronickým duševním onemocněním Projekt, financovaný z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR Průběh diagnostiky Diagnostika

Více

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Duben 2014 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres

Více

Člověk roste a vyvíjí se

Člověk roste a vyvíjí se Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.34 Vzdělávací oblast: Přírodověda - Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní probírané pojmy a jejich vzájemné vztahy

Více

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb

Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb Služby pro domácnost jako potencionální nástroj tvorby nových pracovních míst v oblasti sociálních služeb LADISLAV P R Ů Š A BANSKÁ BYSTRICA, 25. BŘEZNA 2014 Osnova 1. Aktuální situace na trhu práce 2.

Více

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Výzkumné šetření, jehož předmětem je systematické sledování míry porušování lidských

Více

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ

SOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"

Více

Operační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant.

Operační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant. Individuální projekt MPSV Podpora pracovního uplatnění starších osob v souvislosti s vyhlášením roku 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, Operační program Zaměstnanost (2014

Více

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH

PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH PRACOVNÍ DOBA V ČESKÉ REPUBLICE JE V RÁMCI EU JEDNA Z NEJDELŠÍCH Podíl úvazků na zkrácenou pracovní dobu je v České republice jeden z nejmenších. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS-LFS)

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Závěrečná zpráva z realizace vzdělávacích kurzů v rámci projektu CZ.1.04/1.1.02/35.00262 Vzdělávání - cesta ke kvalitě

Závěrečná zpráva z realizace vzdělávacích kurzů v rámci projektu CZ.1.04/1.1.02/35.00262 Vzdělávání - cesta ke kvalitě Závěrečná zpráva z realizace vzdělávacích kurzů v rámci projektu CZ.1.04/1.1.02/35.00262 Vzdělávání - cesta ke kvalitě Oblastní nemocnice Jičín a.s. Souhrn výstupů ze vzdělávání v rámci projektu Vzdělání

Více

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Listopad 2015 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres

Více

Podpora zaměstnanosti prostřednictvím grantových projektů v Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost

Podpora zaměstnanosti prostřednictvím grantových projektů v Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost Podpora zaměstnanosti prostřednictvím grantových projektů v Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost Ing. Ivana Projsová Odbor implementace programů ESF Změny v OP LZZ Oblast podpory 1.1, 3.4 vyhlašuje

Více

Test Politika zaměstnanosti

Test Politika zaměstnanosti 1.Specifikujte následující skupiny obyvatel: Nezaměstnaný Test Politika zaměstnanosti Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo 2. Kdo a jak sleduje vývoj nezaměstnanosti v ČR?

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Březen 2015 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují

Více

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram

Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Úřad práce České republiky Krajská pobočka v Příbrami Měsíční zpráva o situaci na trhu práce okres Příbram Únor 2015 Zpracoval: Petr Šindelář, tel.: 950 156 486 http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/mesicni/pb_okres

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Aktivačně motivační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné z Metodického

Více

Stručná charakteristika

Stručná charakteristika Obsah: 1. Stručná charakteristika 2. Cíl bilanční diagnostiky 3. Klient bilanční diagnostiky 4. Postup a metody bilanční diagnostiky Informativní část Individuální pohovor Vlastní šetření Závěrečná zpráva

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové. Měsíční statistická zpráva

Úřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové. Měsíční statistická zpráva Úřad práce České republiky krajská pobočka v Hradci Králové Měsíční statistická zpráva duben 2015 Zpracoval: Bc. Lucie Vechetová http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/mes 1 Informace o nezaměstnanosti v Královéhradeckém

Více

KRAJSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA KARLOVARSKÉHO KRAJE

KRAJSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA KARLOVARSKÉHO KRAJE KRAJSKÁ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA Kvalita přináší úspěch, úspěch přináší odpovědnost, odpovědnost přináší kvalitu Kdo jsme? Krajská hospodářská komora Karlovarského kraje (KHK KK) byla ustanovena v lednu roku

Více