Šumava I Editorial. František Krejčí, ředitel Správy NP a CHKO Šumava

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Šumava I Editorial. František Krejčí, ředitel Správy NP a CHKO Šumava frantisek.krejci@npsumava.cz"

Transkript

1

2 Šumava I Editorial František Krejčí, ředitel Správy NP a CHKO Šumava Vážené čtenářky, vážení čtenáři! Při sestavování tohoto čísla časopisu Šumava jsme se opět rozhodli věnovat jeho podstatnou část péči o lesy Národního parku Šumava. Toto téma je stále živé. Jednak připravujeme nový Plán péče o NP Šumava, jednak jsou de facto lesy národního parku podobně jako lesy významné části střední Evropy třetí rok v kalamitě. Historicky významný orkán v lednu 2007 následovaly 2 roky kůrovcových gradací. Příští rok z tohoto pohledu nebude patrně lepší. Proto je nutné neúnavně vést dialog o lesích národního parku a o péči o ně. Jasně rozlišovat 2 základní způsoby péče o lesy v NP: lesy ponechané samovolnému vývoji a lesy, kde provádíme rekonstrukci smíšených horských lesů. I při nedávném Celosvětovém kongresu o divočině ( v mexické Meridě na Yucatánu) zaznívalo od odborníků z celého světa, jak je důležité si právě tyto přístupy uvědomit. Jak je důležité využívat krajinu v kontextu s divočinou, resp. s územími ponechanými samovolnému vývoji. V současné době probíhající klimatické změny je potřeba zachování původních biotopů planety životně důležitá pro nás samotné. Příroda si svoji budoucnost připravuje průběžně, následky klimatické změny překoná o to lépe, čím budou poslední ostrovy divočiny životaschopnější. Náhradní ekosystémy vytvořené člověkem mají daleko menší šanci se s těmito změnami vyrovnat. I proto je nutné v národních parcích prezentovat tuto cestu člověka připravujícího se na budoucnost ovlivněnou následky klimatické změny. Ponechání části území NP přírodnímu vývoji je sto let stará myšlenka, která výrazně předběhla svoji dobu a nyní nabývá svého pravého významu. Nosnými tématy naší práce v letošním roce jsou: Horská smrčina: Na Šumavě se nachází cca 20 % z celkové výměry těchto smrčin v Česku. Tento typ přírodního smrkového lesa vyžaduje speciální péči, odlišnou od uměle založených smrčin v nižších polohách našeho NP. Tuto rozdílnost obou typů smrčin je nutné neustále zdůrazňovat a trpělivě objasňovat. Šumavský domov: Mezi povinnosti zaměstnanců Správy nepatří jen péče o horské smrčiny a zvířata, ale i spolupráce s místními samosprávami a obyvateli při péči o zachování tváře našeho společného šumavského domova lidí, rostlin, zvířat a jejich prostředí. Lidská obydlí a sídla mají v našich horách své specifické rysy, které je nutné zachovat. Zelená Šumava: Šumavské lesy nejsou jen horské smrčiny, které rostou v jejích nejvyšších polohách, ale i ostatní lesy. Tyto ostatní, dříve smíšené lesy (se zastoupením jedle, buku a smrku), nyní s nepřirozenou převahou smrku, vyžadují dlouhodobou citlivou péči, aby i naše generace mohla svým nástupcům předat zelenou Šumavu. Šumavská řeka: Toto téma je nutné zdůraznit právě v tomto roce, kdy byla stanovena nová pravidla pro péči o vodní toky NP, která budou daleko lépe odpovídat skutečným hodnotám našich řek. Nejedná se jen o zkvalitnění organizace splouvání, ale i o lepší koncepci rybářství (včetně zarybňování potoků a řek) či o sledování kvality povrchových vod v NP. Telemetrický výzkum: Toto logo vás upozorní na aktivity a výsledky telemetrického výzkumu velkých savců a ptáků na Šumavě. Projekt je realizován týmem zoologů ze správ národních parků Šumava a Bavorský les. Viz též Zoologický program: Náš NP je evropsky významným domovem několika velkých druhů savců, např. rysa, jelena, losa, a dokonce i několika jedinců vlka, a ptáků (tetřev, datlík, čáp černý, tetřívek). I tato zvířata zde přispívají k udržení přírodní rovnováhy. Poznávání jejich způsobu života je velmi důležité pro každého z nás. Foto Pavel Nedvěd

3 Šumava I Obsah 04 I 2009 VYDAVATEL: Správa NP a CHKO Šumava ADRESA REDAKCE: Správa NP a CHKO Šumava 1. máje 260, Vimperk tel.: , fax: REDAKČNÍ RADA: František Krejčí (předseda redakční rady) Jiří Kadoch (redaktor časopisu) Pavel Hubený Zdeňka Křenová Michal Valenta David Albrecht Iveta Štefanová Vladimír Just Jan Podlešák (jazyková korektura) FOTO NA TITULNÍ STRANĚ: Tomáš Jiřička - Řeka čaruje FOTO NA ZADNÍ STRANĚ: Pavel Nedvěd - Poledník GRAFICKÁ ÚPRAVA: MONELLO design atelier TISK: Typodesign s.r.o. DISTRIBUCE: Transpress Praha, Mediaprint Kapa, Mapcentrum České Budějovice a další drobní distributoři. Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s.p., ředitelstvím odštěpného závodu Jižní Čechy v Českých Budějovicích, j.zn.: P-2986/96 ze dne 6. června PŘEDPLATNÉ: Vyřizuje redakce, časopis vychází čtyřikrát ročně, cena 1 výtisku 43 Kč, celoroční předplatné 140 Kč. Uzávěrka čísla: Datum vydání: Registrační číslo: MK ČR E 7518 Nevyžádané rukopisy a fotografie se nevracejí. 04 Evropský/světový kontext naší práce na Šumavě Chceme dosáhnout návratu nerušeného vývoje přírodních ekosystémů včetně lesa. 08 Stabilizace lesních ekosystémů v NP Šumava II Vypěstováním sazeničky a jejím zasazením práce v lese začíná. 10 Dynamika lesů na Šumavě I. východiska Fakta a poznatky z vývoje lesních ekosystémů. 14 O bezlesí NP Šumava Bezlesí je našimi předky tvrdě vydobytý prostor na přírodě. 16 Přeshraniční monitoring rysa ostrovida Fotopasti a sběr chlupů rozšiřují poznatky nejen o rysí populaci na Šumavě. 18 Svět mravenců Co o mravenčím světě možná nevíme. 20 Divočina, kůrovec, Divoké srdce Evropy Nejen u nás, ale i v sousedním Bavorsku jsou to živá témata. 22 Divoká krása rašelinišť - Lotyšsko Krajina ukrývající své přírodní krásy až do okamžiku, kdy do nich přímo vstoupíme. 24 Losenice Za divokou přírodou Šumavy. 26 Splouvání Teplé Vltavy v roce 2009 Jak proběhlo splouvání podle nových pravidel? 28 Vimperský zámek II. Současnost a vize budoucnosti. 30 Zlatá stezka na Březníku I. Minulost stezky, jež spojovala Čechy se sousedy. 32 Miloslav Hána a Karel Korec První v čele kdysi vzniklých správ CHKO Šumava. 34 Aktuality 08 Stabilizace lesních ekosystémů 16 Přeshraniční monitoring rysa 26 Splouvání Teplé Vltavy zima

4 Šumava I Evropský/světový kontext naší práce na Šumavě Text František Krejčí Evropský/světový kontext naší práce na Šumavě Často se nás starší lidé ptají, jestli nemáme obavy z nesprávného nasměrování péče o Národní park Šumava. Zajímá je naše základní motivace, impulzy, kterými se řídíme, odborná východiska naší práce a hlavně, kde se v nás ta jistota správné cesty bere. Návrat staré Šumavy Na přiložené perokresbě je vidět jasný rozdíl mezi velikostí stromů staré Šumavy a stromů kácených v posledních cca. 250 letech pro další zpracování v dřevařském průmyslu. Tento obrázek jasně symbolizuje rozdíl mezi základní motivací ochrany přírody v NP Šumava a hospodářským využíváním ostatních částí Šumavy či podobných lesů ve střední Evropě. Cílem naší práce je dosáhnout návratu nerušeného vývoje přírodních ekosystémů včetně lesa na cca 30 % výměry NP do roku 2020 a navodit tak podmínky, které povedou k návratu právě zmíněných velikánů. Naším cílem není množit populace kůrovce, či opěvovat jeho tvrdý atak na lesy v NP v době jeho gradací, stejně jako není naším cílem pěstovat monokultury smrku do technicky optimální velikosti a pak je vykácet ve třetině jejich života a prodat je. To, že přesto k namnožení lýkožrouta smrkového do kalamitního stavu dochází, je projevem bolestného ukončení soustavného oddalování návratu staré Šumavy do NP na cca jedné třetině jeho výměry. Vzhledem k tomu, že divočinu či porosty ponechané samovolnému vývoji nelze vypěstovat, je nutné je plošně vymezit na odborně zdůvodněné ploše. K tomuto vymezování dochází od doby vzniku NP formou zonace ochrany přírody, popř. formou nastavení typu péče v rámci platné zonace. Rekonstrukce horského smíšeného lesa v NP Šumava Právě takto lze definovat základní motivaci pracovníků Správy NP Šumava k jakékoliv lesnické činnosti prováděné na zbývající části lesů NP. Asi těžko si lze dnes představit, jak by vypadaly lesy Šumavy v oblasti NP, kdyby byly i posledních cca. 20 let využívány k tehdejšímu hospodářskému využití. Vznikem NP došlo k úpravě lesních hospodářských plánů, ze kterých byly vyškrtány úmyslné holoseče umístěné tehdy na významné části porostů starších než 120 let bez ohledu na nadmořskou výšku. Významná část lesních porostů v současné době ponechaných samovolnému vývoji by byla právě pro své stáří a technické charakteristiky vykácena a většina takto vzniklých holin zalesněna vesměs smrkem. Obraz staré Šumavy by se pomalu vytrácel, druhová pestrost lesů Šumavy by dále klesala, kůrovcové kalamity by naopak narůstaly daleko výrazněji po každé polomové příhodě. Nyní je skutečnost jiná. I přes masivní poškození Šumavy orkánem v roce 2007, kdy byla část polomů na celkové ploše odpovídající 1 % výměry lesů NP ponechána k zetlení a kdy letošní masivní gradace kůrovce předčila i naše očekávání lze konstatovat, že ona zkáza lesů Šumavy nepřišla. Lýkožrout sice napadl cca. 2 % výměry lesů NP Šumava (včetně lesů ve vlastnictví obcí na území NP), ale významněji se zakousl do smrkových monokultur nižších poloh NP. Právě do těch monokultur, které je nutné rekonstruovat na horské smíšené lesy se zastoupením jedle, buku či javoru. Naším cílem samozřejmě nebylo poroučet kůrovci, aby odletěl do těchto náhradních lesů, ovšem došlo-li k tomu, je naší povinností tuto okolnost využít pro vlastní návrat smíšených lesů. 04 zima 2009 Foto: Vladislav Hošek

5 1. 2. Na Šumavě neusychají lesy! Z uvedených 2 % výměry lesů NP napadených letos lýkožroutem se více jak třetina odehrála v porostech ponechaných samovolnému vývoji v pásmu horských smrčin. Kůrovec ovšem neusmrcuje celé lesní porosty, ale jejich stromové patro tvořené dospělými smrky. Všichni mladí jedinci smrku v nižších etážích či podrostu tak dostávají šanci převzít roli svých rodičů či prarodičů. Souše jim ještě řadu let zajišťují ochranu před nepříznivými vlivy a pak se samy stávají po pádu na zem mikrostanovištěm pro další přirozenou obnovu horské smrčiny. Rozpadající se dřevo v horských lesích zajišťuje desítky funkcí, které nelze jiným způsobem nahradit. Psali jsme o nich v minulých 4 letech i v našem časopisu několikrát. Letos v květnu jsme provedli přesné sčítání ploch se soušemi od doby vzniku NP Šumava. Tato plocha činila 1846 ha. Ovšem více než 80 % této plochy má prokazatelně zajištěnou budoucnost smrkového lesa díky masivnímu zmlazení smrku s různou hustotou a věkem. Letošní nárůst ploch se soušemi vyrovnal dosavadní rekordní nárůsty z 2. poloviny 90. let. Právě stav zmlazení je pracovníky Správy sledován a také pravidelně vyhodnocován. Na Šumavě lesy přibývají! Lesnatost území NP Šumava je za posledních 200 let největší. Téměř 7000 ha luk v NP od 2. světové války zarostlo novým smíšeným lesem. Tyto plochy jsou a budou v průběhu 10 let převáděny úředně do kategorie lesní půdy. To znamená více než 10% nárůst lesní půdy na území NP Šumava do roku Tyto sukcesní lesy jsou smíšené a kůrovec je vlastně nijak zvlášť neohrožuje, jsou častým domovem řady druhů zvířat. Srovnání hospodářského smrku s jedinci šumavských pralesů. 1. Smrk starý cca 120 let a zralý k těžbě v běžném hospodářském lese. Takový smrk má krátkou korunu na samém vrcholu, protože jeho blízcí sousedé většinu koruny silně zastiňují. Jeho výška dosahuje 30 až 35 m, průměr kmene 50 až 70 cm. 2. Největší buk byl starý 302 let a vysoký 36 m. Byl pokácen před rokem Wunderfichte, smrk se dožil stáří 422 let, dosahoval výšky 60 m a byl pokácen v roce Boubínská jedle - byla stará 450 let a dosahovala výšky 51,8 m. 5. Smrk nástupce - byl starý asi 360 let, rostl v těsné blízkosti padlého Krále smrků, byl vysoký 57 m, průměr kmene 1,3 m nad zemí dosahoval 129 cm. Odumřel v roce 2003 po napadení kůrovcem. 6. Král smrků - strom obdivovaný několika generacemi návštěvníků, ke kterému vedla před oplocením pralesa turistická stezka, byl starý asi 440 let, dorostl výšky 57,6 m, padl v roce Třicet let po jeho pádu na něm rostou až 1 m vysoké smrky zima

6 Šumava I Evropský/světový kontext naší práce na Šumavě zima 2009

7 Evropský/světový kontext malé české Šumavy v ochraně přírody V loňském prosinci jsme měli možnost prezentovat v EK v Bruselu náš společný postup ochrany přírody s kolegy s NP Bavorský les. Již tehdy tam proběhla krátká schůzka k přípravě Evropské konference o divočině, která měla proběhnout v rámci našeho europředsednictví. V zimě pak na Srní proběhlo Evropské kolokvium o divočině, které již podrobně nastínilo význam evropské divočiny (i na příkladu Šumavy) pro plánovanou pražskou Evropskou konferenci. Některé americké hosty této konference zaujal šumavský příklad natolik, že se přijeli za námi podívat. Mezi těmito hosty byli i organizátoři Celosvětového kongresu o divočině ( v Mexiku). I na tomto kongresu byl úspěšně prezentován šumavský příklad ochrany přírody. Nemůžeme se srovnávat s posledními světovými ostrovy skutečné divočiny v jižní a severní Americe nebo na Sibiři, ovšem vědecký, kulturní, sociální či duchovní přínos toho našeho příkladu divočiny nám nic jiného nenahradí. Právě kompatibilita mezi územím ponechaným samovolnému vývoji a územím s rekonstrukcí smíšených horských lesů, a to přes státní hranici, je příkladná nejen pro Evropu, ale i pro jiné světadíly. O jedinečnosti každého ostrova člověkem vůbec nebo jen minimálně ovlivňované přírody nemluvě. Přibližně 1 % výměry Evropy lze označit za divočinu. Evropa je v tomto oboru ve světovém měřítku spíše popelkou, ovšem v době probíhající klimatické změny výrazně stoupl význam všech těchto území. Druhová pestrost každého útočiště mnoha druhů rostlin a živočichů je vlastně nenahraditelná. Člověk v době stoupajících následků klimatické změny nic lepšího než příroda nevymyslí. Příroda si právě v těchto posledních útočištích svoji budoucnost nenápadně po tisíciletí připravuje. Foto - Karel Malík 1. Přirozená obnova horské smrčiny. 2. Přirozená obnova horského smíšeného lesa smrkem, jedlí a bukem. 3. Podsadby horského smíšeného lesa jedlí, bukem v předstihu před přirozenou obnovou smrku po kůrovcovém kole. 4. Přirozená obnova 8. lvs v horské smrčině. Foto dole - Marek Drha Sukcesní plochy v bývalém vojenském prostoru Stodůlky. František Krejčí ředitel Správy NP a CHKO Šumava zima

8 Šumava I Stabilizace lesních ekosystémů v NP Šumava II Text Petr Kahuda Foto Karel Malík Stabilizace lesních ekosystémů v NP Šumava II V předchozím čísle Šumavy jsme vás seznámili s pěstováním sazenic pro šumavské lesy a s jejich výsadbou do lesních porostů. Výsadba jedlí, buků či dalších dřevin však zdaleka není jedinou činností, kterou Správa NP a CHKO Šumava pro stabilizaci lesů provádí. Základním předpokladem pro další, v tomto příspěvku popisovanou péči o lesy v NP je nutnost podřídit vše zákonitostem přirozených vývojových cyklů lesů, čímž se značně odlišujeme od způsobu péče o lesy hospodářského charakteru. 08 zima 2009

9 V lesích ve správě NP Šumava se přestávají používat metody managementu vycházející z modelu lesa věkových tříd a pasečného způsobu hospodaření. Řídící veličinou pro lesní hospodářské plánování není aktuální věk lesního porostu (věková třída), ale skutečný stav a požadavky daného lesního ekosystému. K tomu slouží tzv. typy vývoje lesa, které určují kromě jiného právě i aktuální stav daného lesního porostu s ohledem na jeho vzdálenost od stavu přirozeného. Na základě takovéhoto lesního hospodářského plánu je pak možné projektovat a uskutečňovat managementové kroky v jednotlivých lesních porostech smysluplně a cíleně. Obecně se neprovádějí plošné úmyslné zásahy vedoucí ke snižování prostorové rozrůzněnosti lesa. Nevytvářejí se úmyslně vykácené holiny. Naše aktivity se zaměřují především do míst ekologické nestability, které určí sama příroda (využívají se prolomená místa, menší kůrovcová ohniska, atd.). Podle potřeby dané lokality se vždy ponechává určitý podíl zpracovaného dřeva k zetlení. Péče o mladé lesní porosty V mladých lesních porostech se provádí vyhledávání nedostatkových (přimíšených) dřevin přirozené druhové skladby zejména jedle, buku, javoru, apod. Je to proto, aby se tyto mladé stromy mohly ochránit proti negativním vlivům, které na ně v lesním prostředí mohou působit. Těch je celá řada a lesníci se snaží zabránit alespoň většině z nich. Provádí se tak například ochrana proti škodám, které působí zvěř, uvolnění těchto dřevin, aby měly dostatek světla, atd. V odrůstajících kulturách a v raných mlazinách se pak do porostních mezer dosazují chybějící žádoucí dřeviny. Sukcesní dřeviny je možno redukovat jen výjimečně v případě, že je nutno uvolnit příměs nedostatkových dřevin, zejména jedle, buku nebo klenu. U nově vysazených stromů se pak provádí jejich potřebná ochrana prakticky okamžitě. Péče o dospívající lesní porosty V lesích tohoto věku se uplatňuje účelový výběr zaměřený opět na podporu přimíšených nebo vtroušených dřevin cílové druhové skladby. Cílem je kromě přímé úpravy druhové skladby oslunění těchto dřevin za účelem podpory jejich fruktifikace zjednodušeně řečeno se jedná o podporu tvorby a dozrávání semen u takto osluněných stromů. Již v této fázi vývoje lesa je s velkou opatrností možno uvolnit postupně se dostavující přirozenou obnovu žádoucích lesních dřevin. Opatrně a s jistým lesnickým citem se musí postupovat proto, aby světla do lesního porostu na místě zásahu neproniklo až příliš mnoho. Pak by totiž hrozilo, že důsledkem nadměrného oslunění dojde k rychlejšímu odrůstání smrků před jedlemi či buky, které mají raději stinné prostředí. Tím by pak veškerá snaha o jejich podporu vyšla naprázdno a následná péče o takový porost by byla velmi složitá. Pověstná hra se světlem je tedy jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících úspěšný vývoj žádaných dřevin. Péče o dospělé lesní porosty Zde se již často dostavuje přirozené zmlazení lesních dřevin. V případě potřeby se tedy provádí prosvětlení pro umožnění lepšího odrůstání semenáčků cílových dřevin. Rovněž se provádí ochrana nalétlých semenáčků proti negativním vlivům zvěře a to jak managementem zvěře včetně lovu, tak přímou aktivní ochranou stromků v exponovaných lokalitách. V případě nedostatku přirozené obnovy pak přichází na řadu obnova umělá. Realizuje se síjí či podsadbou na vhodných vytypovaných lokalitách lesních porostů. Výsadby jsou pak následně samozřejmě potřebným způsobem ochraňovány - v následujících letech je pro ně nutné zajistit dostatek (nikoliv však nadbytek) světla, ochranu proti buřeni, zvěři, hlodavcům, atd. V lesních porostech starších 140 let se již neprovádějí úmyslné těžební zásahy; avšak i ve všech mladších porostech jsou při zásazích ponechávány doupné stromy za účelem zvýšení hnízdních možností pro řadu ptáků a podporu druhové diverzity. Staré, uhynulé a padlé kmeny, se kterými se v hospodářských lesích prakticky nesetkáme, se pak v NP stávají příbytkem či potravou pro řadu dalších živočichů. Po jejich rozpadu pak slouží jako substrát pro vznik části další generace lesa. V lesních porostech se tak často můžeme setkat se stromy starými i let a více, což v běžných hospodářských lesích není možné. Závěr Stabilizace šumavských lesů je jedinečný, dlouhodobý a náročný úkol, který kromě zmíněné postupné přeměny druhové skladby obnáší i další řadu v tomto krátkém článku podrobněji nepopsaných činností. Jedním z výsledků dlouhodobé péče je již nyní například fakt, že zhruba 40 % lesních porostů starších 80 let již má dostatečně rozvinutou spodní etáž. Při naplňování cílů péče o lesy NP se lesníci vždy řídí snahou co možná nejvíce napodobit přírodní způsob pěstování lesa. Z nastíněných záměrů, které je nutné při péči o lesní ekosystémy v NPŠ realizovat, vyplývá, že výsadbou žádoucích dřevin je učiněn pouze první, malý krok ke stabilním a zdravým lesům, které Šumavě všichni přejeme. Titulní foto Horský smíšený les je v nižších polohách cílem národního parku. Foto dole Přeměna uměle založené smrkové monokultury po proředení žírem kůrovce podsadbou jedle v dostatečném předstihu před přirozenou obnovou smrku. Petr Kahuda Správa NP a CHKO Šumava zima

10 Šumava I Dynamika lesů na Šumavě I. Východiska Text a foto Karel Matějka Dynamika lesů na Šumavě I. Východiska V lesích Šumavy lze v současnosti pozorovat velké změny, které budí řadu emocí, pochyb i vážných otázek. Nejmarkantněji se to projevuje obrovským množstvím suchých stromů na velkém území. Některé porosty byly rozvráceny silným větrem, jiné podlehly masivní gradaci kůrovce - lýkožrouta smrkového (Ips typographus). Nežli se pustíme do rozboru této situace, musím připomenout řadu faktů a poznatků vycházejících z vědní discipliny nazývané ekologie, zvláště pak z té její části, která se zabývá vývojem ekosystémů, v tomto případě ekosystémů lesních. Klimax Les představuje nejkomplexnější vrcholový ekosystém vývoje terestrických ekosystémů na většině území střední Evropy - tak bývají uvedeny některé texty hovořící o lesích. Co se však za touto větou skrývá? Každý ekosystém se trvale vyvíjí. Příčinou tohoto vývoje je přizpůsobování se živých složek ekosystému měnícím se jak vnějším (environmentálním) podmínkám - těmi bývají většinou změny a výkyvy počasí v jednotlivých letech, změny v dostupnosti vody nebo člověkem zapříčiněná změna depozice související se znečištěním ovzduší, tak vnitřním (biotickým či bioticky podmíněným) podmínkám - jako jejich příklad lze uvést hromadění opadu, zastínění půdního povrchu rozrůstajícím se stromovým patrem, ale i okus vysokou zvěří a v neposlední řadě výskyt a vliv patogenních organismů, fytofágního, kambixylofágního a jiného hmyzu. Velmi přibližně lze říci, že dlouhodobý přirozený vývoj ekosystému za určitých víceméně stabilních environmentálních podmínek vede k jistému typu ekosystému, který se nazývá klimax. V místech střední Evropy, kde není podmínkami prostředí výrazně omezen růst stromů, je tímto klimaxem právě lesní ekosystém. Tento koncept však má i některé vážné slabiny. Život jediného stromu se většinou odehrává během jednoho až tří století. Vývoj stabilního ekosystému si nelze představit v průběhu doby života jedné nebo dvou generací stromů, takových generací je potřeba řada (teoreticky minimálně tři). Protože je známo, že změny charakteru klimatu se odehrávají i v intervalech okolo let, je vidět, že nedojde-li ke klimatické změně během vývoje klimaxu, zcela jistě k ní dojde brzy poté, co klimax vznikl - vlastně nevznikl, protože aktuálním klimaxem je ekosystém odpovídající již minulým podmínkám. Mimoto je známo, že v řadě vrcholových ekosystémů probíhají cyklické změny, kdy vnitřní příčiny vedou k zániku jednoho typu společenstva a k jeho nahrazení nějakým sukcesním stadiem, jehož vývoj povede až v budoucnu ke vzniku nového (takzvaně závěrečného) společenstva. Člověk již mnoho století zasahuje do přirozeného vývoje lesů, někdy a v některých částech území nepřímo (například znečištěním ovzduší), relativně slabě (třeba občasnou pastvou), velmi silně 10 zima 2009

11 (pro interpretaci lze uvést intenzivní pastvu v lese, kompletní odnos mrtvého dřeva, odvodnění půdy, selektivní těžbu velkého rozsahu) až ve formě komplexního lesního managementu, kdy je lesní porost kompletně těžen a opětovně uměle obnovován, někdy i s jiným druhovým složením ve srovnání s klimaxovým lesním ekosystémem. Pod pojmem dynamika lesa mnoho odborníků vidí spíš krátkodobější změny nežli vývoj ekosystému, který probíhal vlastně od poslední doby ledové. Bývá tak myšleno především střídání následujících generací stromů a vše, co s ním souvisí. V podmínkách střední Evropy byly pro tento účel vyvinuty dva modely, které bývají označovány jako malý a velký vývojový cyklus lesa. Autoregulace Lesničtí odborníci často mluví o lesním ekosystému Šumavy (ne)schopném autoregulace, což navozuje chybné představy, že snad existují lesní ekosystémy, které nejsou schopny autoregulace. Ze své podstaty totiž každý ekosystém schopen autoregulace je, protože autoregulace je základním atributem ekosystému jako takového. Autoregulační procesy jsou přítomné v jakémkoli ekosystému, v kulturním lese, v akátinách, dokonce i v ruderálních nebo segetálních společenstvech. Bez autoregulačních procesů by nebyla myslitelná sukcese - proces adaptace ekosystému na změněné či měnící se podmínky, krátkodobá i dlouhodobá dynamika jakéhokoli ekosystému. To však nevylučuje, že nemohou existovat lesní ekosystémy, jejichž autoregulační procesy nedokážou zaručit trvalou existenci stromového patra. Pro jehličnaté lesy je příznačné, že je přirozeným stavem rozpad stromového patra na menším až velmi velkém území. V této souvislosti je potřebné upozornit na Prohlášení České botanické společnosti k biologickým a ekologickým aspektům hospodaření v českých lesích z 8. ledna Tam se například píše, že velkoplošné rozpady lesních porostů po vnějším narušení (disturbanci) způsobeném nejčastěji větrem, ohněm nebo přemnožením hmyzu jsou přirozenou součástí vývoje lesních ekosystémů. Přesně to se vztahuje na současné lesy Šumavy i s vědomím toho, že zdaleka ne všechny tamní lesy mají strukturu blízkou přirozené. Pokud přistoupíme na to, že lesníci mluví o absenci či neúplném fungování autoregulačních procesů v tom smyslu, že autoregulační procesy nejsou v daném ekosystémy schopny zajistit trvalou existenci stromového patra, potom je důležité položit otázku, jaké procesy a čím byly narušeny. Dále je důležité upozornit na skutečnost, že podle prezentovaných výsledků nebyla sledována míra narušení procesů, ale pozorovány byly pouze určité manifestace výsledku těchto narušených procesů. Na les je potřeba nahlížet jako na komplexní entitu - ekosystém, který má mnoho vnitřních vazeb ve formě procesů. Vnitřní procesy ovlivňují jak vzhled lesa, tak funkce, které jsou manifestovány - nejde pouze o produkci dřeva. Pro les je typická přítomnost druhů, které mají stromový vzrůst, přítomní jedinci však nemusí být v každém okamžiku stromového vzrůstu. Pokud se v lesním ekosystému opakovaně vyskytují disturbance (rušivé vlivy) mající za příčinu rozpad stromového patra (například požáry, vítr, laviny, gradující výskyt nějakého hmyzu aj.), mohou takové disturbance vést ke vzniku stejnověkého stromového porostu. Tento typ porostů je znám z různých částí světa. Výsledkem bývají stejnověké porosty různých druhů borovic, douglasky, břízy, tsugy západní a jiných dřevin. Jaké je přirozené zastoupení smrku na Šumavě? Smrk (Picea abies) se na většině území v České republice přirozeně vyskytuje ve všech výškových stupních, jeho nejvyšší podíl je nalézán v zóně pod horní hranicí lesů, kde vytváří přirozené, často nesmíšené porosty. Vzhledem k vyšším nárokům smrku na vodu je ve zvýšené míře zastoupen na vlhkých až zamokřených půdách právě v nižších nadmořských výškách. Zastoupení Odhad přirozeného zastoupení smrku v lesních porostech v přírodní lesní oblasti Šumava na základě současných znalostí. Tento obraz se bude muset dále upravit vzhledem k upřesňování rozsahu lesních vegetačních stupňů i s využitím znalosti vlivu opakovaného rozpadu horských lesů na jejich druhové složení. této dřeviny však může být dále modifikováno v závislosti na lokálních podmínkách v návaznosti na fyziologické charakteristice druhu. Přestože na Šumavě v současnosti vidíme příliš vysoké zastoupení smrku v lesích, otázkou je, jaké je přirozené zastoupení této dřeviny v území. Pokud vezmeme v úvahu charakter Picea abies jako druhu snadno se zmlazujícího a rychle rostoucího, který se snadno účastní sekundární sukcese, můžeme předpokládat, že v podmínkách Šumavy, která je horským předělem táhnoucím se od severozápadu k jihovýchodu napříč převažujícímu směru větrů vanoucích z oblasti horního Dunaje, pravidelně dochází k výskytu epizod s extrémní ničivou silou větru, který tak pravidelně může narušovat lesy nejen na šumavském vrcholovém plató, ale i na svazích Šumavy směřujících do České kotliny. To naznačuje jak průměrná roční rychlost větru vyšší než 6 m.s -1 v některých vrcholových částech Šumavy, tak převažující směr větru od jihozápadu (kolmo na osu pohoří) na stanici Churáňov. Důkazy z vrstev rašeliny Po větrných epizodách mohlo i v minulosti docházet k přemnožení podkorního hmyzu a k rozvratu velké části smrkových zima

12 porostů, což by mohlo být příčinou dalšího přirozeného nárůstu zastoupení smrku. Těchto cyklů se na Šumavě (nebo v některých jejích částech) mohlo v minulosti odehrát několik. V současnosti známe pouze přibližně jeden a půl takového cyklu. Další doklady takovéhoto vývoje je možno hledat mezi výsledky provedených pylových analýz, při nichž jsou sledovány počty pylových zrn konzervovaných nejčastěji v rašelinných sedimentech, kterých je na Šumavě dostatek. Při těchto analýzách jsou odebrané profily rozčleněny na vrstvy a v jednotlivých vrstvách jsou spočtena a determinována pylová zrna. Lze očekávat, že jako následek odumření smrku ve stromovém patře dojde ke snížení produkce pylu smrku a tím ke snížení jeho relativního zastoupení, přičemž současně může vzrůstat zastoupení některých jiných skupin, například trav. Přestože na Šumavě byla provedena řada pylových analýz, potřebné důkazy o kolísání zastoupení smrku se hledají těžko, protože analyzované vrstvy reprezentují převážně periodu delší než 100 let. Přesto se podařilo objevit takové důkazy. Novák a kolektiv (2008; Science of Total Environment, 390: ) ukazují, že výkyvy v zastoupení smrku mohou být dokumentovány pomocí pylových analýz, přičemž se však zabývají pouze přibližně posledními 250 lety. Oscilace v zastoupení smrku jsou však dobře patrné především v profilu z Mrtvého luhu ve Vltavském luhu, který analyzovali Svobodová a kolektiv (2001; Vegetation History and Archaeobotany, 10: ). Tam vidíme během posledních více jak 3000 let přibližně 20 výkyvů v zastoupení smrku. Jedná se tedy o dobu dávno před osídlením horské Šumavy. gický systém rozeznává 8 běžných lesních vegetačních stupňů (lvs), 9. lvs je klečový, představuje tedy již keřové porosty nad horní (klimatickou) hranicí lesa. Na Šumavě (respektive v její části vymezené jako přírodní lesní oblast Šumava) nacházíme 5. až 9. lvs. Smrk je přirozeně rozšířen ve všech těchto stupních, přirozeně však dominuje v 8. lvs, kde k němu již většinou nepřistupují další dřeviny typické pro nižší stupně - zvláště buk, jedle a klen. Jedná se tedy o jediný stupeň, kde můžeme najít přirozené jednodruhové porosty (opomeneme-li přítomnost příměsí jako jeřáb). Zatímco v Krkonoších je možno vidět smrkový (8.) lesní vegetační stupeň od 1050 m n. m., na Šumavě je to od minimálně 1150 m n. m., dál na jih v Alpách se tato hranice posouvá až na 1250 m a více. Tím, jak se přibližujeme horní hranici lesa, vzrůstá extremita klimatických podmínek, která omezuje i růst stromů. V rámci dvou malých povodí tak bylo zjištěno, že výška smrku se snižuje o 2 m na každých 100 výškových metrů v okolí Čertova jezera a až o 3,7 m na 100 m u Plešného jezera. Vzhledem k tomu, že smrkové horské lesy jsou přirozeně adaptovány na extrémní klimatické podmínky, které jsou blízké fyziologickým limitům řady přítomných organismů, včetně dominantního smrku, nemůže překvapit, že výkyvy v průběhu počasí mohou vést k narušení běžné dynamiky ekosystému. Co se v posledních letech na Šumavě dělo, tak lze vhodně dokreslit vývojem počasí v posledních deseti letech ve srovnání s průměrem za třicetileté období 1961 až 1990, pro což lze využít data z meteorologické stanice ČHMÚ Churáňov. měsíc Identifikace jednotlivých měsíců od ledna 1999 do října 2009, které byly význačné jako suché období. Jejich úhrn srážek byl nízký nebo nedostatečný k pokrytí předcházejícího srážkového deficitu. Blíže na: Rozdíl průměrné měsíční teploty na stanici Churáňov v letech 1998 až 2008 oproti dlouhodobému průměru 1961 až Zřetelné je zvláště zvýšení teplot v dubnu až srpnu, které bývá často kombinováno s nedostatkem srážek. Vpravo: označení měsíců, které se vyznačovaly suchem podle stanice Churáňov. Rozhoduje nadmořská výška a počasí Druhové složení stromového patra v klimaxových lesích se mění s nadmořskou výškou. V České republice typolo- Ukazuje se, že průměrné teploty v posledním období byly výrazně vyšší, ať se jedná o celoroční průměr, tak o jednotlivé měsíce. Statisticky průkazné vyšší teplotní odchylky bylo dosaženo v měsících duben až červen a srpen. Obecně byly vysoké teplotní odchylky významné z hlediska vegetace nalezeny od dubna do srpna, to je v průběhu celého vegetačního období. Kladný rozdíl v lednu a únoru pak může být též významný z hlediska zimního vysychání porostů smrku. Celoroční úhrn srážek byl v posledních letech mírně vyšší (1153 mm) oproti předchozímu třicetiletému průměru (1091 mm), tento rozdíl není statisticky průkazný. Ke statisticky průkaznému zvýšení úhrnu srážek došlo v březnu (113 mm oproti třicetiletému průměru 80 mm). Dalšími měsíci se zvýšeným (ale neprůkazně) úhrnem srážek byly leden a únor, dále pak červenec až říjen. Naopak statisticky průkazně ubylo srážek v červnu (101 mm oproti 128 mm), statisticky neprůkazný úbytek srážek byl pozorován v dubnu a květnu. Je tak zřejmé, že se mění celoroční rozložení srážek - jejich nárůst v zimních měsících a výrazný úbytek v jarní až letní periodě. Z hlediska možnosti využití vody vegetací je zřejmé, že v posledních letech pravidelně dochází k více či méně výrazným 12 zima 2009

13 přísuškům v průběhu vegetační sezony. V průběhu 5 měsíců duben až srpen byly od roku 1988 pouze roky 2006 a 2009 bez srážkového deficitu, minimálně tři měsíce byly suché v letech 1998, 1999, 2002, 2003 a 2007, přičemž v roce 2003 bylo celé toto období výrazně suché. Statisticky průkazný je výskyt přísušků v červnu. Rok 2003 byl vůbec klimaticky nejextrémnějším rokem: průměrná teplota v dubnu až červenci byla 11,4 C oproti dlouhodobému průměru 8,7 C, současně bylo významné sucho v období březen až září, kdy napršelo 436 mm oproti průměrným 704 mm. Bližší informace ke zde uváděným faktům je možno nalézt na internetové adrese kde je rovněž uveden seznam dalších informačních zdrojů. Titulní foto Povodí Plešného jezera je příkladem území, kde se po velkoplošném rozpadu stromového patra smrkového lesa nachází velké množství mladých zmlazujících se stromků. Foto 1 Výzkumná plocha Trojmezí v roce příklad porostu rozpadajícího se v důsledku přemnožení kůrovce. Foto 2 I v takzvaně mrtvém lese v komplexu Hraniční slatě mnoho smrků dosud přežívá, řada jedinců je přitom plodných. Foto 3 Na holině po asanační těžbě je silně narušen půdní povrch. Zvláště na svazích, které jsou výrazněji osluněny, vzniká velmi nepříznivé vysýchavé prostředí, kde i umělá obnova je často málo úspěšná. 1. Karel Matějka zima

14 Šumava I O bezlesí NP Šumava Text Milan Skolek Tam, kde to nedopadne tak pěkně a kde už nemá vyrůst les, paseka se mýtí a místo náletu se raději přiláká společník člověka, luční tráva, aby tam vznikly louky nebo pastviny... (Úryvek z povídky A. Stiftera: Pestrá paseka) O bezlesí NP Šumava 14 zima 2009 Foto: Milan Skolek

15 Za bezlesí je označován prostor krajiny, kde v důsledku přírodních podmínek les nikdy nenarostl nebo zde byl lidmi v minulosti již odstraněn. Většina dochovaného bezlesí vznikala postupně při osídlování krajiny, v intencích jejího historického vývoje. Krajina označovaná jako bezlesí je našimi předky tvrdě vydobytý prostor na přírodě, který zde současným lidem umožňuje žít a rozvíjet jejich potřeby. Dnešní evidované bezlesí představuje necelých 20 % rozlohy NP. Jsou to především sídelní útvary se svojí infrastrukturou, patří sem zemědělsky využívané pozemky, vodní toky a jiné vodní plochy, komunikace a tzv. ostatní bezlesí, které bylo dříve zemědělsky využíváno, ale dnes je nelze z různých příčin zemědělsky obhospodařovat. Poměr mezi lesem a bezlesím je variabilní s ohledem na intenzitu a způsob využívání krajiny člověkem. Příroda má totiž obrovskou schopnost regenerace a průběžně nám to dokazuje nárůsty dřevin na dříve zemědělsky obhospodařovaných plochách. Druhotně tak vznikají sukcesní plochy jako iniciální stadium nového lesa. Nově se tvořící krajina je v určité fázi velmi zajímavá a esteticky působivá, navíc i druhově značně pestrá. Má to však určitá úskalí, bez prováděných zásahů nám na těchto plochách časem vyroste les. Tím by zmizela i krásná, druhově bohatá společenstva přechodových stadií mezi lesem a bezlesou krajinou, tzv. ekotony. V krajině by pak zůstaly jenom ostře ohraničené komplexy lesů, obklopené zemědělsky velkovýrobně využívanými plochami. Takto by postupně vymizela krásná, esteticky vyvážená, rozvolněná krajina, s působivými krajinnými prvky a krajinnými dominantami, navíc by ještě byla ochuzená o řadu cenných biotopů, rostlinných a živočišných druhů. Druhově bohatá a cenná bývají z hlediska ochrany přírody právě ta společenstva sekundárního bezlesí, která byla v minulosti vzhledem k přírodním podmínkám a daným možnostem obhospodařována malovýrobními formami. Často se jednalo i jen o ruční práci. Dnes je na území NP místními zemědělci obhospodařováno cca ha trvalých travních porostů v rámci dotačních programů, většinou velkovýrobní formou hospodaření. Jedná se zejména o chov masného skotu pastevním způsobem, ojediněle o chov ovcí a koz, někde i jezdeckých koní, se zajištěním krmivové základny pro tato zvířata na zimu. Z hlediska péče o nelesní ekosystémy NP se jedná především o činnost zabraňující sukcesi dřevin na zemědělských plochách kosením nebo pastvou. Tato činnost přímo ovlivňuje krajinný ráz, vodní režim ale i druhové spektrum, ne vždy však právě tím správným směrem. Cennost biotopů z hlediska ochrany přírody je dnes spatřována především na tzv. ostatním bezlesí za předpokladu správné péče o ně. Je to však velmi složitý problém z hlediska jeho definování, vymezení, stanovení managementu a následně pak vlastní realizace navržených opatření. Foto: Milan Skolek Foto: Veronika Kolářová V současné době Správa NP a CHKO Šumava zajišťuje většinou dodavatelsky péči o cca 80 ha přírodovědně nejcennějších ploch sekundárního bezlesí v rámci programu péče o krajinu (PPK). Většinou se jedná o ruční kosení travních porostů s následným odstraněním pokosené biomasy z uvedených pozemků a o řízenou pastvu ovcí, skotu či koz. Realizace navrženého managementu ve větším rozsahu však naráží především na nedostatek financí, na nedostatečné materiální a strojní kapacity, vysoké náklady a omezené lidské zdroje. Navíc se jedná o malé, členité lokality, ve většině případů s nálety dřevin, často podmáčené, svažité a kamenité, rozseté po celém území NP a s výměrou kolem 1 ha. Péče o tyto plochy vyžaduje speciální techniku a mnoho ruční práce. Jako největší problém z hlediska nákladovosti se jeví využití travní biomasy z těchto ploch. Tato získaná travní hmota je ve většině případů nevhodná ke krmným účelům pro hospodářská zvířata, ani ji nelze deponovat na okraji pokosených pozemků nebo v lese. Jako možnosti využití takto získané biomasy se jeví její kompostování, využití v případných bioplynových stanicích nebo využít ji i k energetickým účelům pro výrobu pelet či peletek. To vše vyžaduje velkou přípravu a značné investice. Aby byla dnes prováděná péče o bezlesí efektivní, je zapotřebí provést jasné zhodnocení priorit a následně vytvořit komplexní systém péče o tyto nelesní ekosystémy. Komplexní péči o bezlesí je možné zajistit pouze za spolupráce Správy NP a CHKO Šumava, všech zemědělských subjektů a obcí, majitelů a nájemců nemovitostí a pozemků a za předpokladu využití možných dotačních programů. Pokud se nyní celá péče o bezlesí může zdát někomu zbytečná a drahá, v budoucnu bude tato 2. Foto: Libor Ekrt Foto: Kamila Lencová péče mnohem složitější a mnohonásobně dražší, budeme-li chtít bezlesí Šumavy do budoucna udržet alespoň v současném rozsahu. Foto 1. Rozdílný obraz bezlesé krajiny v levé a pravé části snímku vytvořený odlišným způsobem hospodaření. 2. Ukázka speciální zemědělské techniky na sklizeň travních porostů ve zvláště obtížných podmínkách. 3. Díky aktivnímu managementu (ruční kosení) se na lokalitě dochovala populace šafránu bělokvětého. 4. Úkoly jsou nám jasné, zrealizovat speciální management. Ing. Milan Skolek Správa NP a CHKO Šumava zima

16 Šumava I Přeshraniční monitoring rysa ostrovida Text a foto Kristina Daniszová Přeshraniční monitoring rysa ostrovida aneb s hřebenem a fotoaparátem rysovi na stopě V průběhu těchto zimních měsíců můžete být svědky zahájení velkého společného monitorovacího projektu správ NP a CHKO Šumava a NP Bavorský les. Cílem této akce je stanovení odhadu početnosti rysa ostrovida a získání dokonalejší představy o jeho životě na území národních parků. Pojďme se nyní podrobněji podívat na některé metody, jež budou pro splnění vytyčeného cíle použity. 16 zima 2009

17 Přestože je o rysa ostrovida (Lynx lynx) na Šumavě po dlouhá léta projevován intenzivní zájem ze strany odborníků i veřejnosti, doposud se nepodařilo shromáždit dostatečné množství dat, která by nám mohla poskytnout ucelený obrázek o životě této elegantní šelmy. Důvod je zcela prostý a je zároveň jednou z příčin, proč nás rys tak fascinuje. Lze to nazvat plachostí, ale nenechte se zmást. Vůbec není nepravděpodobné, že jste se při svých běžkařských toulkách Šumavou, vracejíce se až za soumraku k parkovišti, s rysem minuli jen o pár metrů. Ovšem zatímco rys věděl o každém vašem pohybu, sám zůstal zcela nepozorován. Spíše než plachost (vzpomeňme vyplašené stádo srn ženoucí se o překot k lesu) je pro rysa typický skrytý způsob života. A právě ten nám znesnadňuje do zákoutí rysího života nahlédnout. Podobný problém vyvstává při zkoumání mnoha jiných druhů živočichů, tudíž vědci byli, pokud se chtěli o zvířatech dozvědět co možná nejvíce, nuceni najít nějaké řešení. A právě touha po poznání nám skrytých zákonitostí přírody pomohla na svět takzvaným neinvazivním metodám studia volně žijících živočichů. Za použití nejmodernějších technologií a laboratorních postupů jsme schopni odhalit někdy až překvapující detaily, o jejichž zjištění se nám dříve ani nesnilo a které zároveň nevyžadují náročnou manipulaci se zvířaty či jejich přímé pozorování. Pro rozsáhlý monitoring kontrolovaný správami obou národních parků byly vybrány hned dva vzájemně se doplňující neinvazivní zoologické přístupy - fotodokumentace a sběr chlupů pro následnou genetickou analýzu. Prostřednictvím kvalitních snímků je možné na srsti jednotlivých zvířat porovnávat tmavou kresbu, která je zcela jedinečná, stejně jako to jsou lidské otisky prstů. Genetickým rozborem DNA chlupových cibulek lze získat doplňující informace o jednotlivých zvířatech, jako jsou například pohlaví a příbuzenské vztahy. Další nesnáz při sledování rysa ostrovida nám připravila jeho záliba v toulání. Dospělý samec obývá teritoria o velikosti až 400 km 2! Vzhledem k tomu, že zájmem správ národních parků Šumava a Bavorský les je odhadnout velikost šumavské rysí populace s co největší přesností, musí sledování probíhat velkoplošně. Do studia bylo zahrnuto 240 km 2 v NP Bavorský les a 700 km 2 v NP Šumava, na kterých bude v pravidelné síti rozmístěno několik desítek párů fotopastí, doplněných vždy o dva různé typy lapačů srsti. Kůly, na něž se lapače umístí, budou pravidelně natírány vonným atraktantem, který by měl rysa lákat a stimulovat k drbání. Při výběru stanovišť míst, kam byly pasti instalovány, hrály klíčovou roli znalost terénu a dlouholetá praxe zoologů národních parků. Dle předchozích pozorování zjistili, že rys rád speciálně v zimních měsících využívá lidmi upravované cesty, jako jsou běžecké trasy, turistické cesty, udržované lesní cesty či málo frekventované silnice. Cenné zkušenosti přinesly rovněž výsledky monitoringu z minulé zimy, který probíhal na území NP Bavorský les. V jeho průběhu bylo zaznamenáno a jednoznačně prokázáno 8 jedinců 2 samci, 3 samice, každá následována mládětem. Na fotografiích byly zachyceny i jiné druhy zvířat, od lišky po drobné lesní hlodavce, a samozřejmě také turisté, ti však maximálně do výšky kolen. Narazíte-li při svých pochůzkách křížem krážem Šumavou na žluté vývěsky upozorňující na probíhající výzkumný projekt, prosíme, nevybočujte ze stopy, pokračujte dále po cestě a nenechte se vyrušit případným bleskem fotoaparátu. Podrobné informace najdete na webové adrese Těšte se s námi na další snímky ze Šumavy! Kristina Daniszová Př. fakulta UK Praha 2. Foto 1. První snímek rysa pořízený v rámci tohoto monitoringu na české straně. 2. Lapač srsti neboli rysí drbátko. 3. Fotopast - speciální fotoaparát krytý stříškou je stavitelný podle výšky sněhové pokrývky. 4. Schéma znázorňující rozestavění dvojice fotopastí tak, aby bylo zvíře zachyceno z obou stran. 5. Vývěska upozorňující na přítomnost fotopastí zima

18 Šumava I Svět mravenců Text Štěpánka Kadochová Většina lidí vnímá mravence jen jako jakési hemžení Svět pod svýma nohama, které nestojí za pozornost, dokud nezačne nějakým způsobem škodit. Mravenci ve spíži jsou noční můrou každé hospodyňky, v našem úpravném trávníku nás také nepotěší Mnoho lidí přitom nemá ani tušení, jak může být mravenčí svět zajímavý. mravenců 18 zima 2009 Foto: Jiří Kadoch

19 Na naší planetě existuje nepřeberné množství druhů mravenců a stále jsou objevovány nové. Mravenci medonoši (honey ants) mají pružná tělíčka, jež se mohou naplnit sladkou šťávou jako cisterna a sloužit tak jako zásobárna pro celou kolonii. Buldočí mravenci (bulldock ants) s extrémně silnými mandibulami (kusadly) prokousnou i lidskou kůži. Mravenci nájezdníci (army ants) kočují po tropických lesích v obrovských vojenských konvojích a zanechávají za sebou pruh spálené země stejně jako lidské armády. Mravenci Atta (leaf-cutting ants) si pěstují houby k obědu v zahrádkách uvnitř svých mravenišť. Většina těchto zvláštních druhů se vyskytuje v tropech, ale ani mravenci z mírného pásma nejsou zas tak nudní, ba právě naopak. Stačí se jen dobře dívat. Asi nejzajímavější pro nás mohou být lesní mravenci rodu Formica. Jejich kupu snad viděl každý, a když ne na vlastní oči tak alespoň na kresbách O. Sekory v příbězích slavného mravenčího hrdiny Ferdy. Jenže takové mraveniště není jen obyčejná kupa hlíny a jehličí! Jde o velmi komplexní a složitou stavbu s mnoha komůrkami, chodbami a tunely. Ty se v čase mohou posouvat či nově vznikat. Mravenčí kupa může nezřídka dosáhnout výšky přes 1 m, přičemž komůrky sahají také hluboko pod zem. Kupa obsahuje kromě jehličí a hlíny také kousíčky ztvrdlé pryskyřice, které díky svým antibakteriálním účinkům chrání hnízdo před invazí nebezpečných hub a jiných patogenů. V průměrně velkém mraveništi žije milion i více mravenců. V jednom hnízdě může být jedna nebo několik málo královen plodných samiček, které jsou matkami veškerého potomstva. Naprostou většinu však tvoří dělnice až na výjimky neplodné samičky, které svůj život věnují společné práci pro celé společenstvo. Dělnice zastávají různé funkce v závislosti na věku a zkušenostech; část se stará o opravy, stavbu a úklid hnízda, další mají na starosti zásobování potravou (tzv. foragers) a jiné pečují o vajíčka a kukly (nurse workers), důležitá je i role vojáků. Dělnice mají oproti královně výrazně kratší život. Spolu s královnou přezimuje jen jediná snůška dělnic, která pak na jaře pomáhá vychovat snůšku svých sester, aby mohly převzít práci v letním období. Mraveniště je dokonale fungující stát, či spíše království, s neomezeně panující královnou. Na mravenčích dálnicích nejsou zácpy ani ve špičce, všichni účastníci provozu udržují stále stejné rozestupy a tak se pohyb z a do hnízda nikdy nezastaví. Neválčí se tu, nekrade, konfliktů je minimum. Všechny dělnice obětavě pracují ve prospěch matky královny a celého společenstva. Dělnice spí jen několik minut či vteřin a pokračují v práci, ve dne, v noci. Nasycená dělnice která se vrátila z lovu, vyvrhne část natrávené potravy dělnicím, které mezitím pracovaly v hnízdě. Nejdůležitější v celém mraveništi je produkce pohlavních jedinců nových královen a samečků. Kolem této události se točí všechen život společenstva, Foto: Marek Drha protože jen skrze nové královny je možné předat své geny do dalších generací. Pro správný vývoj vajíček a kukel je nutná především vysoká a stabilní teplota. Celé mraveniště vlastně funguje jako obrovský inkubátor, je schopno udržet vnitřní teplotu ~20 C i při teplotách vzduchu kolem nuly! Takové termoregulační schopnosti můžeme mravencům jen závidět. Ale jak to vlastně dělají? Zaprvé mravenčí kupa funguje jako solární kolektor. Můžete si všimnout, že mraveniště je často postaveno na místech, kam dopadá slunce na kraji lesa, na pasece nebo u cest, málokdy ho najdeme v hlubokém lese. Navíc mraveniště není vůbec náhodně orientováno, nejdelší strana, otevřená do prostoru a vystavená slunci, bývá orientována směrem na jih. Mravenci mají totiž zabudovaný jakýsi vnitřní kompas, takže dokážou rozeznat světové strany. Jak to dělají, dodnes nevíme, asi podle úhlu a směru slunečních paprsků. Na povrch tak dopadá co možná nejvíc slunečního záření a tím se celá kupa ohřívá. Materiál hnízda má také dobrou tepelnou kapacitu, zároveň slušně izoluje, takže teplo získané ve dne si udrží i během noci. Zadruhé mravenci si dokážou sami topit. Vlastním tělem. Miliony mravenců produkují teplo jako vedlejší produkt metabolismu, takže pokud se shluknou uvnitř hnízda, dokážou ho vyhřívat jen vlastním teplem. Zadýchají si svoji komůrku. Proto jsou mraveniště teplejší večer, kdy se mravenci vrací z denního lovu, zatímco ráno se kupa ochlazuje, protože velké množství mravenců jde do práce. Kromě metabolického tepla přišli mravenci ještě na jeden způsob vytápění, opět vlastním tělem. Jejich tělíčka jsou tmavá a tak se snadno ohřívají. Na jaře můžeme proto vidět chumáče mravenců, jak se vyhřívají na sluníčku a pak putují dovnitř do mraveniště. Fungují jako chodicí topení. Třetí a poslední možností vyhřívání mraveniště je mikrobiální aktivita. Ve vlhkém materiálu hnízda žije mnoho bakterií a mikrobů, kteří osidlují přinášený rostlinný substrát. Jeho tlením pak vzniká teplo, stejně jako třeba v hromadě kompostu. Jak vidíte, mravenci mají spoustu možností, jak vytápět svoje hnízdečko. Ale ani to jim v péči o potomstvo nestačí. Dělnice sestřičky (nurse workers) pečlivě hlídají teplotu v chovných komůrkách, dotýkají se vajíček tykadly, kde jsou umístěny teplotní senzory. Pokud je moc zima, popadnou vajíčka a kukly a přenesou je do jiné části hnízda, kde je tepleji, třeba na tu stranu, kam zrovna svítí slunce. Naopak když je v mraveništi moc horko, vyvrhují kapičky vody, roztírají je po povrchu komůrek a vypařováním vody snůšku ochlazují. Pokud ani to nepomáhá, zburcují celé mraveniště a přijdou stavební dělníci, aby vykopali nové větrací tunely. Konečně jsou sestřičky zase spokojené. Mravenčí péče o potomstvo je opravdu dojemná. A to pro jeden jediný den, kdy se všechny nové královny i samečci vyrojí, aby našli vhodného partnera a založili nové mraveniště. Podaří se to jen několika málo jedincům. Foto na titulní straně Kupa lesních mravenců Formica rufa. Dynamická, neustále se proměňující stavba - živoucí město pro statisíce i miliony obyvatel - s vlastním systémem dopravy, staveb, klimatizace, zásobování i vynášení odpadu. A přitom je to jen hromada jehličí, hlíny, kamínků a pryskyřice. Lidé, učte se! Foto nahoře Dělnice mravence lesního (Formica rufa) na květu brusinky obecné (Vaccinium vitis idaea). I když jsou mravenci hlavně dravci - živí se jiným hmyzem - mají rádi sladké. Na rostlinách v okolí hnízda si chovají stádečka mšic, které na zadečku vylučují sladkou šťávu jako přebytek ze sání rostlinné mízy. Mravenci jako správní pastýři svoje dojná stáda pečlivě chrání před jakýmkoli vetřelcem. Štěpánka Kadochová zima

20 Šumava I Divočina, kůrovec, Divoké srdce Evropy i v Bavorsku živá témata Text Michal Valenta Foto Rainer Pöhlmann Divočina, kůrovec, Divoké srdce Evropy i v Bavorsku živá témata Ředitel NP Bavorský les K. F. Sinner představil okresnímu sněmu zastupitelů okresu Freyung projekt Divoké srdce Evropy. Zatímco v sousedním okrese Regen se myšlenka stala zdrojem prudké diskuse, sněm zastupitelů okresu velkou většinou vyjádřil souhlas s projektem Divoké srdce Evropy včetně toho, že národní park chce do budoucna na turistickém trhu aspirovat se svou symbolickou značkou divočinou. Grafenauer Anzeiger Ředitel Sinner k tomu ve své řeči uvedl: To, co máme společně s NP Šumava, chceme účinně zhodnocovat v podobě divokého srdce - divoké přírody jako značky kvality a typického fenoménu tohoto parku. V původní části NP mezi Roklanem a Luzným, na území okresu Freyung, od prvních šokujících obrazů suchého lesa I v NP Bavorský les probíhá toho času živá diskuse nad dalším směřováním parku, zejména jeho v r přičleněné části. Výběr některých informací z říjnového tisku na bavorské straně hranice to dokumentuje názorněji. uplynulo už čtvrtstoletí. Na místech tehdy odumřelých porostů dnes již i bez zásahů a opatření člověka vyrůstá obnovující se les. Hodně lidí se už přesvědčilo, že nikoli step či staletí trvající poušť, ale návrat lesa je tu už nepřehlédnutelnou skutečností. Přírodní procesy, v nichž ke koloběhu života lesa patří nejen život, ale i smrt stromů, to už tu lidé znají a ví, že to není konec lesa. V novější části NP Rachel Falkenstein, ležící v okrese Regen, tomu tak není: po 12 letech od přičlenění k národnímu parku se tu pojem i vnímání divoké přírody teprve rodí. I management lesa včetně zonace parku tomuto mládí odpovídá. Bezzásahový režim je v této části skutečností zatím na zhruba 25 % plochy, na zbývajícím území je vládním nařízením Správě NP Bavorský les určeno zasahovat proti kůrovci až do roku To s sebou nese své důsledky v podobě patrné i mnoha 20 zima 2009

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8:

EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 8: Ekologická stabilita v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018

Více

Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a

Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a I. Les provází člověka od počátku dějin, pouze v tomto období však byl přírodním výtvorem. S proměnou člověka v zemědělce docházelo k masivnímu kácení a žďáření (vypalování) lesů, na jejichž místě byla

Více

3.1. Lesní hospodářství

3.1. Lesní hospodářství 3.1. Lesní hospodářství Charakteristika problematiky Lesy jsou v CHKO Jizerské hory nejvýznamnějším přírodním fenoménem a pokrývají 2/3 plochy CHKO. V severní části se dochovaly rozsáhlé komplexy přírodních

Více

Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech

Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech www.npsumava.cz Úloha odumřelého dřeva v lesních porostech Miroslav Černý, Aleš Kučera Správa NP a CHKO Šumava Význam odumřelého dřeva - obsah organické hmoty v lesní půdě - půdní vlhkost - členitost

Více

VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz OBSAH

VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. www.mzp.cz OBSAH VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ www.mzp.cz OBSAH METODICKÉ POKYNY A DOKUMENTY Metodika managementu tlejícího dříví v lesích zvláště chráněných územ 1 Aktualizace metodického dokumentu k problematice

Více

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru.

Je-li rostlinné společenstvo tvořeno pouze jedinci jedné populace, mluvíme o monocenóze nebo také o čistém prostoru. EKOLOGIE SPOLEČENSTVA (SYNEKOLOGIE) Rostlinné společenstvo (fytocenózu) můžeme definovat jako soubor jedinců a populací rostlin rostoucích společně na určitém stanovišti, které jsou ovlivňovány svým prostředím,

Více

SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: 1. SMRK POCHÁZÍ Z: a) VYŠŠÍCH NADMOŘSKÝCH VÝŠEK, b) STŘEDNÍCH POLOH, c) NÍŽIN.

SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: 1. SMRK POCHÁZÍ Z: a) VYŠŠÍCH NADMOŘSKÝCH VÝŠEK, b) STŘEDNÍCH POLOH, c) NÍŽIN. SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: V 18. STOLETÍ SE KVŮLI VELKÉ SPOTŘEBĚ DŘEVA ZAČALY ZAKLÁDAT UMĚLÉ LESY A TO ZE SMRKU, PROTOŽE TEN RYCHLE ROSTE A TO SE VYPLATÍ TĚM, KDO HO CHTĚJÍ RYCHLE

Více

ZÁKLADNÍ KRITERIA A PARAMETRY PRO HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ. vyčištěná finální verze

ZÁKLADNÍ KRITERIA A PARAMETRY PRO HODNOCENÍ PŘIROZENOSTI LESNÍCH POROSTŮ. vyčištěná finální verze AGENTURA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČR DETAŠOVANÉ PRACOVIŠTĚ BRNO ODDĚLENÍ EKOLOGIE LESA Lidická 25/27, 657 20 BRNO SEBRANÉ SPISY PROJEKTU VAV 610/6/02 SVAZEK 3 ZÁKLADNÍ KRITERIA A PARAMETRY PRO HODNOCENÍ

Více

Zdeněk Kučera (zdenek.kucera@natur.cuni.cz), Jiří Riezner (jiri.riezner@ujep.cz), Silvie R. Kučerová (silvie.kucerova@ujep.cz)

Zdeněk Kučera (zdenek.kucera@natur.cuni.cz), Jiří Riezner (jiri.riezner@ujep.cz), Silvie R. Kučerová (silvie.kucerova@ujep.cz) Zdeněk Kučera (zdenek.kucera@natur.cuni.cz), Jiří Riezner (jiri.riezner@ujep.cz), Silvie R. Kučerová (silvie.kucerova@ujep.cz) Tento dokument obsahuje autorské řešení vybraných úloh, jejichž zadání je

Více

Mezinárodní rok biodiverzity Pro pestrou přírodu, pro budoucnost

Mezinárodní rok biodiverzity Pro pestrou přírodu, pro budoucnost Informační list č. 2/2010 Únor 2010 Mezinárodní rok biodiverzity Pro pestrou přírodu, pro budoucnost Biodiverzita, tj. rozmanitost jednotlivých druhů rostlin a živočichů a jejich vazby na okolní prostředí

Více

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí

Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí I. Přikryl, ENKI, o.p.s., Třeboň Vody vznikající v souvislosti s těžbou uhlí Abstrakt Práce hodnotí různé typy vod, které vznikají v souvislosti s těžbou uhlí, z hlediska jejich ekologické funkce i využitelnosti

Více

2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin

2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin 2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 2.1 Přístup k informacím... 5 2.1.1 Rejstřík uznaných zdrojů

Více

6 Správa Národního parku České Švýcarsko

6 Správa Národního parku České Švýcarsko 6 Správa Národního parku České Švýcarsko Správa NP České Švýcarsko byla zřízena k 1. 1. 2000 zákonem č. 161/1999 Sb., kterým se vyhlašuje NP České Švýcarsko a zřizovací listinou - rozhodnutím ministra

Více

Kolik se na Šumavě zachovalo přírody?

Kolik se na Šumavě zachovalo přírody? Kolik se na Šumavě zachovalo přírody? Poslanecká sněmovna brzy začne jednat o národním parku na Šumavě. Důležitou součástí zákona je rozhodnutí, jak chceme pečovat o které části parku. Některá místa by

Více

Příspěvek lesů Krkonoš pro klima v budoucnosti. Otakar Schwarz

Příspěvek lesů Krkonoš pro klima v budoucnosti. Otakar Schwarz Příspěvek lesů Krkonoš pro klima v budoucnosti Otakar Schwarz Význam lesů pro klima - Dendromasa je obnovitelným zdrojem energie a může přispět ke snížení emisí skleníkových plynů (palivo, stavebnictví)

Více

OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 3 Genové základny... 23

OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 3 Genové základny... 23 OBSAH 1 Úvod... 3 2 Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin... 5 2.1 Rejstřík uznaných zdrojů reprodukčního materiálu... 5 2.1.1 Zdroje reprodukčního materiálu kategorie identifikovaný...

Více

PŘECHOD K NEPASEČNÉMU HOSPODAŘENÍ V MALOLESÍCH NA SVITAVSKU

PŘECHOD K NEPASEČNÉMU HOSPODAŘENÍ V MALOLESÍCH NA SVITAVSKU Česká lesnická společnost, pobočka Pro Silva Bohemica & obecní lesy Svitavska Průvodce exkurzí na téma PŘECHOD K NEPASEČNÉMU HOSPODAŘENÍ V MALOLESÍCH NA SVITAVSKU Lesy Města Březová nad Svitavou, lesy

Více

Kůrovcová kalamita v NP Šumava a její řešení

Kůrovcová kalamita v NP Šumava a její řešení Kůrovcová kalamita v NP Šumava a její řešení Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Správa NP a CHKO Šumava OBSAH PREZENTACE Základní

Více

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin

I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I. Morfologie toku s ohledem na bilanci transportu plavenin a splavenin I.1. Tvar koryta a jeho vývoj Klima, tvar krajiny, vegetace a geologie povodí určují morfologii vodního toku (neovlivněného antropologickou

Více

Zelený Mordor. Národní park a CHKO Šumava příběh křivolaké ochrany přírody

Zelený Mordor. Národní park a CHKO Šumava příběh křivolaké ochrany přírody Zelený Mordor Národní park a CHKO Šumava příběh křivolaké ochrany přírody Příroda se stále mění. Přirozeně. Ovlivňujeme ji hodně? Nebo málo?... a na Šumavě? Je to země lesů. Rostou tu už víc jak 9000 let.

Více

ZO Českého svazu ochránců přírody Rybák SVITAVY

ZO Českého svazu ochránců přírody Rybák SVITAVY ZO Českého svazu ochránců přírody Rybák SVITAVY zapsaná jako pobočný spolek pod sp. zn. L 49350 ve spolkovém rejstříku, vedeném Městským soudem v Praze - člen Krajského sdružení ZO ČSOP Pardubického kraje

Více

Indikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu

Indikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu Indikátory zranitelnosti vůči dopadům změny klimatu Hana Škopková, Miroslav Havránek Univerzita Karlova v Praze, Centrum pro otázky životního prostředí Konference Tvoříme klima pro budoucnost Liberec,

Více

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem.

1. Palkovické hůrky se zvedají z údolí Ostravice hned za městem. 17. Krajinou Palkovických hůrek Palkovické hůrky jsou při pohledu z Ostravské pánve směrem k jihu k Moravskoslezským Beskydám prvním vyšším horským pásmem prudce se zvedajícím nad mírně zvlněnou plošinou.

Více

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Trhovky CZ0213078

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Trhovky CZ0213078 Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu Trhovky CZ0213078 1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Trhovky Kód lokality: CZ0213078 Kód lokality v ÚSOP: 2606

Více

Škola + praxe = úspěch na trhu práce reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0012. Učební texty z předmětu. Pěstování lesů

Škola + praxe = úspěch na trhu práce reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0012. Učební texty z předmětu. Pěstování lesů Škola + praxe = úspěch na trhu práce reg. č. CZ.1.07/2.1.00/32.0012 Vyšší odborná škola lesnická a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga Písek Učební texty z předmětu Pěstování lesů Ing. Kovář,

Více

Zabezpečení požární ochrany v Národním parku Šumava

Zabezpečení požární ochrany v Národním parku Šumava Zabezpečení požární ochrany v Národním parku Šumava 1. Národní park Šumava Posláním národního parku je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních

Více

Neobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace

Neobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace Jméno autora Název práce Anotace práce Lucie Dolníčková Neobnovitelné a obnovitelné zdroje pro rozvoj civilizace V práci autorka nejprve stručně hovoří o obnovitelných zdrojích energie (energie vodní,

Více

TISKOVÁ ZPRÁVA. Douglaska tisolistá může být nadějí pro chřadnoucí lesy

TISKOVÁ ZPRÁVA. Douglaska tisolistá může být nadějí pro chřadnoucí lesy TISKOVÁ ZPRÁVA Douglaska tisolistá může být nadějí pro chřadnoucí lesy Strnady 20. 10. 2014 - Dřevina roku 2014 - douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii /Mirb./ Franco) je v současné době mezi lesnickou

Více

H O L Á S E C K Á J E Z E R A

H O L Á S E C K Á J E Z E R A Přírodní památka H O L Á S E C K Á J E Z E R A Botanický průzkum Autor: Ing. Jindřich Šmiták Česká 32 602 00 Brno Datum zpracování: duben-červenec 2012 1. Stručná charakteristika Přírodní památka Holásecká

Více

Ochranářské průzkumy. OPRL, LHP, rizika dle HS

Ochranářské průzkumy. OPRL, LHP, rizika dle HS Ochranářské průzkumy OPRL, LHP, rizika dle HS Ochranářský průzkum jako součást HÚL Průzkum ochrany lesa má na daném lesním majetku (upravovaném objektu) zjistit možnost vzniku poškození a rozsah působení

Více

Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK,

Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách. Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK, Problematika škod na lesních porostech v Jizerských horách Mgr. Petra Kušková, Centrum pro otázky životního prostředí UK, petra.kuskova@czp.cuni.cz CHKO Jizerské hory Založena 1968 (patří mezi nejstarší

Více

LÖW & spol., s.r.o. Studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici Vranovská 102, 614 00 Brno Tel.: 545575250, 545576740 Fax.: 545576250 E-mail:

LÖW & spol., s.r.o. Studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici Vranovská 102, 614 00 Brno Tel.: 545575250, 545576740 Fax.: 545576250 E-mail: LÖW & spol., s.r.o. Studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici Vranovská 102, 614 00 Brno Tel.: 545575250, 545576740 Fax.: 545576250 E-mail: lowaspol@lowaspol.cz IČ: 46990798 DIČ: CZ46990798 Brno 2009

Více

Hospodářský způsob. porosty BO, SM, AK a stanovištně nevhodné dřeviny. porosty listnáčů DB, HB a přimíšených

Hospodářský způsob. porosty BO, SM, AK a stanovištně nevhodné dřeviny. porosty listnáčů DB, HB a přimíšených PR Slavičí údolí 00 09 /8 Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů PR Slavičí údolí 00 09 LHC Dobřichovice LHP.. 009 3.. 008 Číslo směrnice Kategorie lesa Soubory lesních typů Les zvláštního

Více

Doplnění zeleně podél komunikace jižně od obce Hartmanice

Doplnění zeleně podél komunikace jižně od obce Hartmanice Obnova krajinných struktur Doplnění zeleně podél komunikace jižně od obce Hartmanice Objednatel: Obec Hartmanice, Hartmanice 22, 373 65 Dolní Bukovsko Zhotovitel: Spolek pro rozvoj regionu, Jiráskova 84,

Více

věda zkoumající vzájemné vztahy mezi organismy a vztahy organismů k prostředí základní biologická disciplína využívá poznatků dalších věd - chemie, fyzika, geografie, sociologie rozdělení ekologie podle

Více

Úbytek stratosférického ozónu a pozorované abiotické poškození rostlin u nás

Úbytek stratosférického ozónu a pozorované abiotické poškození rostlin u nás Úbytek stratosférického ozónu a pozorované abiotické poškození rostlin u nás Libuše Májková, Státní rostlinolékařská správa Opava Tomáš Litschmann, soudní znalec v oboru meteorologie a klimatologie, Moravský

Více

ANALÝZA MEDIÁLNÍCH VÝSTUPŮ o NP Šumava 2011-2014

ANALÝZA MEDIÁLNÍCH VÝSTUPŮ o NP Šumava 2011-2014 ANALÝZA MEDIÁLNÍCH VÝSTUPŮ o NP Šumava 2011-2014 Obsah Úvod monitoring roku 2014 monitoring roku 2013 monitoring roku 2012 monitoring roku 2011 vývoj kauzy kůrovec v průběhu let 2011 2014 vývoj tématu

Více

Monitoring Buxbaumia viridis v Beskydech

Monitoring Buxbaumia viridis v Beskydech Monitoring Buxbaumia viridis v Beskydech Vítězslav Plášek, 2013 Lokality a termíny návštěv na jednotlivých lokalitách Černá Ostravice 1 střední Staré Hamry 14.9.2013 Černá Ostravice 2 horní Staré Hamry

Více

Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.16 Vady dřeva Kapitola 24 Poškození živočichy

Více

ROZHODNUTÍ. nepovoluje

ROZHODNUTÍ. nepovoluje Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem odbor životního prostředí a zemědělství Datum: 9. 4. 2015 JID: 51024/2015/KUUK Číslo jednací: 581/ZPZ/2015/ZD-784 Rozhodnutí v řízení o povolení výjimky ze

Více

Praktické zkušenosti z kontrol

Praktické zkušenosti z kontrol Praktické zkušenosti z kontrol podmíněnosti nosti v roce 2009 (SMR 1, SMR 5) 5 Mgr. Zdeněk k Papoušek Česká inspekce životního prostřed edí Odbor ochrany přírodyp Legislativní podklady SMR 1, SMR 5 Směrnice

Více

o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin

o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin 327/2004 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zemědělství ze dne 30. dubna 2004 o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin ve znění vyhlášky č.

Více

SYSTÉMY LESNÍHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LUŽNÍHO LESA V CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ NA PŘÍKLADU LESA V MAJETKU STÁTU

SYSTÉMY LESNÍHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LUŽNÍHO LESA V CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ NA PŘÍKLADU LESA V MAJETKU STÁTU SYSTÉMY LESNÍHO OBHOSPODAŘOVÁNÍ LUŽNÍHO LESA V CHKO LITOVELSKÉ POMORAVÍ NA PŘÍKLADU LESA V MAJETKU STÁTU Jiří Eichler Abstrakt Příspěvek popisuje systémy lesnického hospodaření a obnovu lesa v lužních

Více

RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti

RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti Autor RNDr. Jan Pretel Organizace Český hydrometeorologický ústav, Praha Název textu Předpoklady výskytu zvýšené sekundární prašnosti Blok BK14 - Sekundární prašnost Datum Prosinec 2001 Poznámka Text neprošel

Více

Změna č. 6 ÚP obce Dolní Morava

Změna č. 6 ÚP obce Dolní Morava VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ část B Hodnocení vlivů na lokality soustavy Natura 2000 dle 45i zákona č. 114/1992 Sb. Změna č. 6 ÚP obce Dolní Morava Jan Losík, Alice Háková říjen 2013 2

Více

PRINCIPY A KRITÉRIA FSC (Forest Stewardship Council) CERTIFIKACE

PRINCIPY A KRITÉRIA FSC (Forest Stewardship Council) CERTIFIKACE PRINCIPY A KRITÉRIA FSC (Forest Stewardship Council) CERTIFIKACE A. Vstupní informace Principy a kritéria FSC se týkají všech lesů tropických, lesů mírného pásma i lesů boreálních. Velká část principů

Více

Příloha č. 9 k zákonu č.../2008 Sb.

Příloha č. 9 k zákonu č.../2008 Sb. 56 Příloha č. 9 k zákonu č.../2008 Sb. Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2009 a způsobu kontroly jejich využití [podle 46 odst. 5 zákona č. 289/1995 Sb.,

Více

Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj

Aplikovaná ekologie. 2.přednáška. Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj Aplikovaná ekologie 2.přednáška Ekosystém, vztahy na stanovišti, vývoj Životní prostředí ÚVOD základní pojmy životní prostředí, ekologie z čeho se skládá biosféra? ekosystém potravní závislosti, vztahy

Více

1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti

1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti 1. Obyvatelstvo, rodiny a domácnosti a. Obyvatelstvo Demografická statistika se svojí dlouholetou tradicí je hlavním pilířem genderové statistiky, která ji v bohaté míře využívá. Sleduje údaje o obyvatelstvu

Více

Management lesů význam pro hydrologický cyklus a klima

Management lesů význam pro hydrologický cyklus a klima Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc., zakladatel společnosti ENKI, o.p.s. která provádí aplikovaný výzkum hospodaření s vodou v krajině a krajinné energetiky, přednáší na Přírodovědecké fakultě UK v Praze Management

Více

územní plán Labská Stráň návrh pro společné jednání

územní plán Labská Stráň návrh pro společné jednání územní plán Labská Stráň návrh pro společné jednání část: vyhodnocení vlivu územního plánu na udržitelný rozvoj území 2014 Územní plán Labská Stráň Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj

Více

Les definice. přes 950 definic na http://home.comcast.net/~gyde/defpaper.htm

Les definice. přes 950 definic na http://home.comcast.net/~gyde/defpaper.htm Lesnictví Les definice Jako les chápeme obvykle ekosystém v němž se ve vysoké hustotě (v zápoji) vyskytují stromy. (ve smyslu ekosystému nebo land cover) Původně (a i dnes) se jedná i o právní vymezení

Více

OBNOVA TOPOLŮ Z PAŘEZOVÝCH VÝMLADKŮ NA LZ ŽIDLOCHOVICE

OBNOVA TOPOLŮ Z PAŘEZOVÝCH VÝMLADKŮ NA LZ ŽIDLOCHOVICE OBNOVA TOPOLŮ Z PAŘEZOVÝCH VÝMLADKŮ NA LZ ŽIDLOCHOVICE Zdeněk Vícha Abstrakt Pěstování topolů má u LZ Židlochovice dlouhodobou tradici. První zmínky o pěstování topolů na Židlochovicku pocházejí z r. 1818.

Více

POSOUZENÍ PROVOZNÍ PEZPEČNOSTI VYBRANÝCH DŘEVIN OBEC VRÁTKOV

POSOUZENÍ PROVOZNÍ PEZPEČNOSTI VYBRANÝCH DŘEVIN OBEC VRÁTKOV POSOUZENÍ PROVOZNÍ PEZPEČNOSTI VYBRANÝCH DŘEVIN OBEC VRÁTKOV prosinec 2014 Lokalita Vrátkov 17 282 01 Český Brod Zhotovitel Ing. Václav Bažant Ph.D. Přehvozdí 13 281 63 Kostelec nad Černými lesy Tel.:

Více

Řez stromů. David Hora, DiS. Předcertifikační školení certifikace. European Tree Worker. Evropský arborista

Řez stromů. David Hora, DiS. Předcertifikační školení certifikace. European Tree Worker. Evropský arborista Řez stromů David Hora, DiS. Předcertifikační školení certifikace European Tree Worker Evropský arborista Vztah: lidé stromy - lidé stromy dokáží žít bez nás my bez nich ne, doprovází nás celou historií

Více

téma Vliv člověka na krajinu

téma Vliv člověka na krajinu Úkoly na měsíc září téma Vliv člověka na krajinu 1. Zpracujte prázdninové úkoly, nemáte-li je hotové: 1. přihlaste se na webové stránky, 2. vyberte si přírodovědně zajímavé území v blízkosti svého bydliště

Více

ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ

ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ ZNALECKÝ POSUDEK O CENĚ OBVYKLÉ číslo 715/68/2014 NEMOVITOST: Pozemky, zapsané na LV č. 3877 pro k.ú. Hořejší Vrchabí a obec Vrchlabí, vedené u KP Trutnov Katastrální údaje : Kraj Královéhradecký, okres

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA. Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost o.p.s.

VÝROČNÍ ZPRÁVA. Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost o.p.s. Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2013 SPOLEČNOST A JEJÍ STRUKTURA v roce 2013 Kontaktní údaje adresa sídla: Klostermannova 7 Správní rada předseda: Ing. Roman

Více

ORP VIMPERK 2. AKTUALIZACE 2012. Rozbor udržitelného rozvoje území

ORP VIMPERK 2. AKTUALIZACE 2012. Rozbor udržitelného rozvoje území . AKTUALIZACE Rozbor udržitelného rozvoje území R U R Ú PRACOVNÍ VERZE K PROJEDNÁNÍ S OBCEMI Zpracovatel: Městský úřad Vimperk odbor výstavby a územního plánování Ing. Filip Takáč úřad územního plánování

Více

1. ÚVOD 1.1 ÚDAJE O ZADÁNÍ A PODKLADECH

1. ÚVOD 1.1 ÚDAJE O ZADÁNÍ A PODKLADECH 1. ÚVOD 1.1 ÚDAJE O ZADÁNÍ A PODKLADECH Územní plán Vělopolí je zpracován na základě smlouvy o dílo, uzavřené mezi objednatelem, Obcí Vělopolí a zhotovitelem, Urbanistickým střediskem Ostrava, s r.o.,

Více

Operační program. Životní prostředí

Operační program. Životní prostředí Operační program Životní prostředí (avíza, květen 2015) Přehled prvních výzev OP ŽP plánovaných k zahájení příjmu žádostí v srpnu 2015 Prioritní osa 1: Zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní...

Více

Proč Češi chtějí na Šumavě skutečný národní park?

Proč Češi chtějí na Šumavě skutečný národní park? Proč Češi chtějí na Šumavě skutečný národní park? Poslanecká sněmovna bude hlasovat o zákoně, který by měl stanovit nová pravidla pro národní park na Šumavě. Před podrobnou diskusí o paragrafech se musíme

Více

VYHLÁŠKA ze dne 21. září 2012 o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů. při použití přípravků na ochranu rostlin,

VYHLÁŠKA ze dne 21. září 2012 o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů. při použití přípravků na ochranu rostlin, Strana 4114 Sbírka zákonů č. 327 / 2012 327 VYHLÁŠKA ze dne 21. září 2012 o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin Ministerstvo zemědělství

Více

Vývoj a využití feromonu lýkožrouta vrcholkového Ips acuminatus. Milan Švestka. Úvod

Vývoj a využití feromonu lýkožrouta vrcholkového Ips acuminatus. Milan Švestka. Úvod THAYENSIA (Znojmo) 2001, 4: 153-159 Vývoj a využití feromonu lýkožrouta vrcholkového Ips acuminatus Milan Švestka Úvod Předmětný výzkumný námět a záměr řešit daný problém v česko - kanadské spolupráci

Více

327/2012 Sb. VYHLÁŠKA

327/2012 Sb. VYHLÁŠKA 327/2012 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 21. září 2012 o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin Ministerstvo zemědělství stanoví podle 88 odst.

Více

KRATONOHY II.A. Atelier "AURUM" s.r.o., Pardubice ETAPA

KRATONOHY II.A. Atelier AURUM s.r.o., Pardubice ETAPA ÚZEMNÍ PLÁN PŘÍLOHA ÚZEMNÍ PLÁN OBCE KRATONOHY ZMĚNA č.1 ÚPO KRATOHONY II.A TEXTOVÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU ETAPA UPRAVENÝ NÁVRH ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU PO VEŘEJNÉM PROJEDNÁNÍ Atelier "AURUM"

Více

Nejlevnější chatu střední Evropy najdete ve 'slovenských Jeseníkách'

Nejlevnější chatu střední Evropy najdete ve 'slovenských Jeseníkách' Stránka č. 1 z 6 Nejlevnější chatu střední Evropy najdete ve 'slovenských Jeseníkách' 15. srpna 2007 Východní část Slovenského Rudohoří, které se táhne v délce téměř 200 km od Zvolena po Košice, nese název

Více

Územní plán Boháňka právní stav

Územní plán Boháňka právní stav Územní plán Boháňka právní stav textová část Autorský kolektiv : Urbanistická část : Krajinná ekologie : Doprava : Vodní hospodářství : Elektrorozvody : PUPFL : Grafika : ing.arch.jiří Kodýtek ing.arch.jana

Více

Studny ZDENĚK ZELINKA. Kopané a vrtané studny bez sporů se sousedy a škodlivých látek ve vodě

Studny ZDENĚK ZELINKA. Kopané a vrtané studny bez sporů se sousedy a škodlivých látek ve vodě Studny 158 ZDENĚK ZELINKA Kopané a vrtané studny bez sporů se sousedy a škodlivých látek ve vodě Studny Zdeněk Zelinka GRADA PUBLISHING Obsah Úvod... 7 1 Co je podzemní voda... 8 1.1 Voda průlinová...

Více

stupeň ohrožení Silně ohrožený

stupeň ohrožení Silně ohrožený Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území ve smyslu ustanovení 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a 4 vyhlášky č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Blatná Datum

Více

Historická variabilita režimu disturbancí v lesích střední Evropy. Doc. Ing. M. Svoboda, Ph.D.,ČZU v Praze,

Historická variabilita režimu disturbancí v lesích střední Evropy. Doc. Ing. M. Svoboda, Ph.D.,ČZU v Praze, Historická variabilita režimu disturbancí v lesích střední Evropy Doc. Ing. M. Svoboda, Ph.D.,ČZU v Praze, svobodam@fld.czu.cz Obsah prezentace A. Disturbance efekt na dynamiku lesa B. Horské lesy a lesy

Více

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj

Rozbor udržitelného rozvoje území Královéhradecký kraj 5.2 VODA A VODNÍ REŽIM 5.2.1 Základní geografický, hydrologický a vodohospodářský přehled Charakteristickým rysem podnebí v České republice je převládající západní proudění a intenzivní cyklonální činnost

Více

Nejnebezpečnější invazní druhy naší flóry

Nejnebezpečnější invazní druhy naší flóry Nejnebezpečnější invazní druhy naší flóry Invaze a její důsledky invazní (zavlečené, nepůvodní, introdukované) rostliny nejsou na daném území původní (domácí) a byly do něho člověkem úmyslně nebo neúmyslně

Více

Výsledky digitalizace snímkování stavu lesních porostů NP Šumava

Výsledky digitalizace snímkování stavu lesních porostů NP Šumava Výsledky digitalizace snímkování stavu lesních porostů NP Šumava výsledky roku 2012 v kontextu let minulých tisková konference 19.2.2013 letecké snímkování celého NP probíhá každoročně od roku 2006, (dříve

Více

Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy.

Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy. Koncepce Ministerstva zemědělství v období 2014 2017 - ochrana půdy. Ochrana Ing. Michaela BUDŇÁKOVÁ Ministerstvo zemědělství,těšnov 17,117 05 PRAHA 1, e-mail: budnakova@mze.cz Základní podkladové materiály:

Více

INFORMACE O 2. KOLE PŘÍJMU ŽÁDOSTÍ

INFORMACE O 2. KOLE PŘÍJMU ŽÁDOSTÍ INFORMACE O 2. KOLE PŘÍJMU ŽÁDOSTÍ V Praze dne 12. ledna 2016 V první polovině května 2016 proběhne druhé kolo příjmu žádostí na projektová opatření Programu rozvoje venkova ČR na období 2014-2020. Pravidla

Více

ÚZEMNÍ PLÁN MORAŠICE NERUDOVA 77, 533 04 SEZEMICE POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD PŘELOUČ

ÚZEMNÍ PLÁN MORAŠICE NERUDOVA 77, 533 04 SEZEMICE POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD PŘELOUČ ÚZEMNÍ PLÁN MORAŠICE ZPRACOVATEL: ING.ARCH.MILAN VOJTĚCH NERUDOVA 77, 533 04 SEZEMICE POŘIZOVATEL: MĚSTSKÝ ÚŘAD PŘELOUČ OBJEDNATEL: OBEC MORAŠICE DATUM: 09/2014 NÁVRH ÚP MORAŠICE 2 Zastupitelstvo obce

Více

MĚSTSKÉ LESY LIBEREC, P.O.

MĚSTSKÉ LESY LIBEREC, P.O. MĚSTSKÉ LESY LIBEREC, P.O. Rozbor činnosti a hospodaření za rok 2015 Předkládá Bc. Jiří Bliml, ředitel Městských lesů Liberec, p.o. Obsah: 1. Samostatné zhodnocení hlavní a doplňkové činnosti 2. Rozbor

Více

Pracovní verze. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2014. o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů

Pracovní verze. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2014. o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů Pracovní verze NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 2014 o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů Vláda nařizuje podle 3a odst. 4 a odst. 5 písm. f), 3i, 3l a 3m zákona č. 252/1997 Sb.,

Více

ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU

ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU ZMĚNA Č.1 ÚZEMNÍHO PLÁNU BĚLÁ k. ú. Bělá u Staré Paky Správní orgán, který územní plán vydal: Zastupitelstvo obce Bělá, usnesením č. Číslo jednací: Datum vydání: ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Oprávněná úřední osoba

Více

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459

Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 Tento dokument vznikl v rámci projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0459 VY_32_INOVACE_1.10.Bi.Nahosemenne_ rostliny Autor: ing. Tkáč Ladislav Datum vytvoření:

Více

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace

Primární produkce. Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Primární produkce Vazba sluneční energie v porostech Fotosyntéza Respirace Nadzemní orgány procesy fotosyntetické Podzemní orgány funkce akumulátoru (z energetického hlediska) Nadzemní orgány mechanická

Více

Obecné principy KE v praxi

Obecné principy KE v praxi Obecné principy KE v praxi BIOLOGICKÉ PRINCIPY OCHRANY HABITATU NA ÚROVNI KRAJINY Princip 1 Princip 2 Princip 3 Princip 4 Princip 5 Princip 6 Princip 7 Udržování velkých, nedotčených ploch (plošek) původní

Více

PRALESY PRO NAŠE DĚTI? Zkušenosti z dosavadního vývoje části území Šumavy zahrnuté do souvisejících národních parků NP Bavorský les a NP Šumava

PRALESY PRO NAŠE DĚTI? Zkušenosti z dosavadního vývoje části území Šumavy zahrnuté do souvisejících národních parků NP Bavorský les a NP Šumava PRALESY PRO NAŠE DĚTI? Zkušenosti z dosavadního vývoje části území Šumavy zahrnuté do souvisejících národních parků NP Bavorský les a NP Šumava 7. října 1970 VYHLÁŠENÍ NPBL Ať NP Bavorský les zachová tuto

Více

O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem.

O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem. Jeseníky Hrubý Jeseník je geomorfologický celek a dominantní pohoří Slezska a části severní Moravy, které patří ke Krkonošsko-jesenické subprovincii (respektive k Sudetům) jako jejich nejvýchodnější část.

Více

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2014 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 124 Rozeslána dne 18. prosince 2014 Cena Kč 83, O B S A H :

SBÍRKA ZÁKONŮ. Ročník 2014 ČESKÁ REPUBLIKA. Částka 124 Rozeslána dne 18. prosince 2014 Cena Kč 83, O B S A H : Ročník 2014 SBÍRKA ZÁKONŮ ČESKÁ REPUBLIKA Částka 124 Rozeslána dne 18. prosince 2014 Cena Kč 83, O B S A H : 307. Nařízení vlády o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů

Více

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol

okolo 500 let př.n.l. poč. 21.stol Logo Mezinárodního roku udržitelné energie pro všechny Rok 2012 vyhlásilo Valné shromáždění Organizace Spojených Národů za Mezinárodní rok udržitelné energie pro všechny. Důvodem bylo upozornit na význam

Více

Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice. Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2

Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice. Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2 Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2 AMET, Velké Bílovice 1 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno 2 Úvod: V našich podmínkách

Více

Památné stromy pověřeného úřadu Sokolov

Památné stromy pověřeného úřadu Sokolov Památné stromy pověřeného úřadu Sokolov Zpracovala: Bc. Linda Tomeszová, referent odboru životního prostředí V Sokolově, 2012 (poslední aktualizace: 23.2.2015) Bernovský klen Druh dřeviny: javor klen (Acer

Více

Plán péče o přírodní památku. Zadní Hutisko. (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024

Plán péče o přírodní památku. Zadní Hutisko. (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 Plán péče o přírodní památku Zadní Hutisko (návrh na vyhlášení) na období 2015-2024 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 947 kategorie ochrany:

Více

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města TŘEBÍČ Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem MUDr. Stanislav Wasserbauer Hana Pokorná Jihlava, září 2012 Obsah: 1 Úvod...4

Více

Příloha I. Název zvláště chráněného území: U Hamrů

Příloha I. Název zvláště chráněného území: U Hamrů Příloha I. A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ PAMÁTKA U HAMRŮ (dle 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, dále též jen zákon ) Název zvláště chráněného území:

Více

SEVEROČESKÉ DOLY DATA A FAKTA

SEVEROČESKÉ DOLY DATA A FAKTA SEVEROČESKÉ DOLY DATA A FAKTA Bílina Chomutov Kadaň Litvínov DOLY BÍLINA Most DOLY NÁSTUP TUŠIMICE SRN K r u š n é h o r y Teplice Bílina Ohře Ústí n. L. Litoměřice Děčín N Žatec Ředitelství SD a. s. Elektrárny

Více

Rekapitulace Jakostního modelu povodí Jihlavy, jeho aktualizace a rozšíření pod VD Dalešice. 3.12.2015 Ing. Roman Hanák

Rekapitulace Jakostního modelu povodí Jihlavy, jeho aktualizace a rozšíření pod VD Dalešice. 3.12.2015 Ing. Roman Hanák Rekapitulace Jakostního modelu povodí Jihlavy, jeho aktualizace a rozšíření pod VD Dalešice 3.12.2015 Ing. Roman Hanák Aktualizace Jakostního modelu nad VD Dalešice a jeho rozšíření pod VD Dalešice základní

Více

ÚPRAVY POLNÍCH BIOTOPŮ

ÚPRAVY POLNÍCH BIOTOPŮ ÚPRAVY POLNÍCH BIOTOPŮ Ivo MÜHLHANSL (MS Borovina, Vidonín, tel: 605 223 601), Ing. Václav HLAVÁČ (AOPK ČR, středisko Havlíčkův Brod), František HAVLÁT (MS Vlkov u Velké Bíteše, tel: 603 982 931, tel.fax:

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/ Digitální učební materiály  III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28.

Více

WWW.HOLUB-CONSULTING.DE

WWW.HOLUB-CONSULTING.DE WWW.HOLUB-CONSULTING.DE Kukuřice jako monokultura způsobující ekologické problémy Jako například: půdní erozi díky velkým rozestupům mezi jednotlivými řadami a pozdnímu pokrytí půdy, boj proti plevelu

Více

Péče o vnitrodruhovou diversitu na příkladu smrku v horských polohách. Antonín Jurásek, VS VÚLHM Opočno

Péče o vnitrodruhovou diversitu na příkladu smrku v horských polohách. Antonín Jurásek, VS VÚLHM Opočno Péče o vnitrodruhovou diversitu na příkladu smrku v horských polohách Antonín Jurásek, VS VÚLHM Opočno 30.3.2016 Cíl Cílem je zjistit potenciální problémy a na základě dostupných poznatků výzkumu, stanovit

Více

Natura 2000. Údolí Oslavy a Chvojnice. www.dedictvivysociny.cz

Natura 2000. Údolí Oslavy a Chvojnice. www.dedictvivysociny.cz Natura 2000 Natura 2000 1 Údolí Oslavy a Chvojnice Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť a stanoviště evropsky

Více

e-věstník 01 /2013 Správy CHKO Pálava a KS Brno Agentury ochrany přírody a krajiny ČR 11. března 2013 Úvodem

e-věstník 01 /2013 Správy CHKO Pálava a KS Brno Agentury ochrany přírody a krajiny ČR 11. března 2013 Úvodem Úvodem Vážení čtenáři, dostáváte do rukou první číslo našeho elektronického věstníku. Rádi bychom touto cestou oslovili zejména ty, kteří v Chráněné krajinné oblasti Pálava žijí, hospodaří, přispívají

Více