Amatérské divadlo a dramatická výchova v pojetí Hany Frankové

Transkript

1 Janáčkova Akademie múzických umění v Brně Divadelní fakulta Ateliér Divadlo a výchova Studijní obor Dramatická výchova Amatérské divadlo a dramatická výchova v pojetí Hany Frankové Bakalářská práce Autor práce: Vedoucí práce: Oponent práce: Brno 2012 Libuše Hašková MgA. Eva Davidová, Ph.D. MgA. Kamila Kostřicová

2

3 Bibliografický záznam HAŠKOVÁ, Libuše. Amatérské divadlo a dramatická výchova v pojetí Hany Frankové [Amateur Theater and Drama Education Intepreted via Hana Frankova]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér Divadlo a výchova, xx s. Vedoucí diplomové práce MgA. Eva Davidová, Ph.D. Anotace Práce pojednává o MgA. Haně Frankové- Hniličkové, která působí na akademii múzických umění v Praze, Divadelní fakultě, v ateliéru Výchovná dramatika, jako externí pedagog Herecké výchovy, dále jako pedagog Osobnostně dramatické výchovy na Střední odborné škole pedagogické, gymnáziu a VOŠ v Karlových Varech a jako vedoucí amatérského souboru Divadla Dagmar. Práce je rozdělena do čtyř částí. První představuje H. Frankovou jako osobnost, druhá popisuje její působení na Střední pedagogické škole, třetí část se věnuje práci s amatérským souborem Divadla Dagmar a čtvrtá část porovnává vzájemný vztah mezi dramatickou výchovu a amatérským divadlem v pojetí H. Frankové. Annotation The topic of this thesis is MgA. Frankova-Hnilickova who works at the Academy of Performing Arts, Theatre Faculty, Department Drama of Education. She works there as an external teacher for Acting education. She also works as personality-drama teacher at the Secondary school for teachers, high school and college in Karlovy Vary and she is a leader of amateur group of Theater Dagmar. This thesis is divided into four parts. The first part introduces H. Frankova as a personality, the second part describes her activity at the Secondary school for teachers, the third part deals with her job with group of Theater Dagmar and the fourth part compares the relationship between drama education and amateur theater in the concept of H. Frankova.

4 Klíčová slova Výchova herce, amatérské divadlo, dramatická výchova, lekce dramatické výchovy, amatérský herec, Divadlo Dagmar, Hana Franková Keywords Actor education, Amateur theater, Drama education, Drama lesson, Amateur actor, Dagmar theater, Hana Franková

5 Prohlášení Prohlašuji, že jsem předloženou bakalářskou práci s názvem Amatérské divadlo a dramatická výchova v pojetí Hany Frankové vypracovala samostatně s použitím úplného výčtu citací informačních pramenů uvedených v seznamu, který je součástí této práce. V Brně dne Libuše Hašková

6 Poděkování Ráda bych poděkovala MgA. Evě Davidové, Ph.D. za hodnotné rady a připomínky, odborné vedení, neocenitelnou pomoc a podporu při tvorbě a celkovém zpracování této práce. Haně Frankové za poskytnuté informace a možnost pozorování její práce. Dále bych ráda poděkovala panu učiteli Matějovi T. Růžičkovi za velkou psychickou podporu při tvorbě práce. Tereze Větrovcové za korekturu textu.

7 Obsah Úvod Biografie Hany Frankové Životopis Dramatická výchova na Střední odborné škole pedagogické, gymnáziu a VOŠ Karlovy Vary Definice dramatické výchovy Popis pozorovaných lekcí dramatické výchovy na Střední odborné škole pedagogické, gymnáziu a VOŠ Karlovy Vary Specifika práce Hany Frankové jako pedagoga dramatické výchovy Amatérské divadlo Studio divadla Dagmar pod vedením Hany Frankové Definice amatérského divadla Popis práce s amatérským souborem na hereckých trénincích Cesta amatérského herce k herecké postavě v rámci dané inscenace Specifika práce Hany Frankové jako vedoucí amatérského Divadla Dagmar Vztah mezi dramatickou výchovou a amatérským divadlem v práci Hany Frankové Závěr Seznam informačních zdrojů Přílohy... 55

8 Úvod Hanu Frankovou vnímám jako jednu z nejvýznamnějších režisérek amatérského divadla současnosti. Představení, která Hana zrežírovala, se objevovala a stále se objevují na amatérských přehlídkách nejen v tuzemských městech, ale také v zahraničí. Porotci za ta léta jejího působení velmi dobře znají její práci a rukopis, některé z inscenací postoupily do celostátních přehlídek amatérského divadla (Wolkrův Prostějov, Jiráskův Hronov) a byly pozvány i na zahraniční festivaly do Chorvatska nebo Německa. Amatérští herci, kteří v souboru působili a u divadelního řemesla setrvali, byli úspěšně přijati na umělecké vysoké školy a nadále se divadlu věnují na profesionální úrovni. Hana Franková má díky svým dlouholetým zkušenostem co nabídnout a předat. Tématem práce jsou specifika práce Hany Frankové v amatérském divadle a dramatické výchově. Práce je rozdělena na dvě hlavní části, pojetí v dramatické výchově a pojetí v amatérském divadle Dagmar. V kapitole 3. Amatérské divadlo Studio Divadla Dagmar pod vedením Hany Frankové se věnuji převážně divadelní tvorbě v amatérském divadle Dagmar. Hanu vnímám jako zkušenou pedagožku dramatické výchovy vyučující například na Střední pedagogické škole, na Základní umělecké škole v Karlových Varech a na Katedře výchovné dramatiky DAMU v Praze. V práci se zabývám také složkou, týkající se pedagogickou činností, která je popsána v kapitole 2. Dramatická výchova na Střední odborné škole pedagogické, gymnáziu a VOŠ Karlovy Vary. S Haninou prací v souboru i v hodinách Osobnostně dramatické výchovy mám vlastní zkušenost. I když jsem ze souboru odešla kvůli škole a už několik let s ním nejsem v kontaktu, nikdy jsem na práci a čas strávený s Hanou nepřestala vzpomínat a z této zkušenosti čerpám i ve svém studiu. Hana mě inspirovala natolik, že jsem se díky práci s ní začala zajímat o obor dramatická výchova a rozhodla se ho studovat. Vnímám ji jako silnou osobnost, se kterou jsem měla to štěstí pracovat, a proto bych ráda alespoň zčásti do její práce nahlédla a pokusila se ji ve své diplomové práci popsat. Cílem práce jsou tedy specifika její výuky a vedení souboru. Zabývám se vyučovacím 8

9 stylem, metodami, které se v její práci objevují, a tím, jakým způsobem její osobní přístup výuku ovlivňuje. Hana Franková a její práce mě ovlivnila natolik, že jsem nemusela dlouho přemýšlet nad výběrem tématu své bakalářské práce a rozhodla se ji alespoň částečně zmapovat. 9

10 1 Biografie Hany Frankové V této kapitole pojednávám o MgA. Haně Frankové, dále jen Hana Franková nebo Hana, snažím se zmapovat její život a práci a přiblížit ji jako člověka, který svým pedagogickým působením ovlivnil a pro divadlo nadchl množství mladých lidí. První podkapitola obsahuje životopis rozdělený do čtyř oblastí podle místa jejího působení. Ve druhé podkapitole se věnuji inscenační tvorbě v Divadle Dagmar a publikační činnosti Hany Frankové. Tato podkapitola obsahuje výčet všech inscenací vytvořených do roku V podkapitole třetí se zabývám pedagogickým působením Hany Frankové na Divadelní akademii múzických umění v Praze. Poslední čtvrtá podkapitola objasňuje cestu, která Hanu Frankovou přivedla k dramatické výchově a divadlu vůbec. Podkladem pro napsání této kapitoly mi byl osobní rozhovor s Hanou Frankovou a dále jsem čerpala z webových stránek: Životopis Hana Franková se narodila 27. března 1958 v Rokycanech. V letech absolvovala základní vzdělání v Radnicích, Ostrově, Jáchymově a v Chebu. Poté vystudovala Střední zdravotnickou školu v Karlových Varech, obor zubní laborant, studium ukončila v roce Po střední škole začíná Hana pracovat jako zubní laborantka v Blovicích, kde působí až do roku Profesi zubní laborantky nakonec definitivně opouští a do roku 1982 působí jako vychovatelka na Středním odborném učilišti spojů v Karlových Varech. Od roku 1999 vyučuje na Střední odborné škole pedagogické, gymnáziu a vyšší odborné škole v Karlových Varech. V roce 2000 absolvuje studium na Katedře výchovné dramatiky na Divadelní akademii múzických umění v Praze. Od roku 2001 působí jako externí pedagog na již zmíněné katedře a vyučuje zde předmět herecká výchova. Ve stejném roce začíná Hana učit, jako zástup 10

11 mateřské dovolené, Literárně-dramatický obor Základní umělecké školy Šmeralova v Karlových Varech, kde působí i dnes. Působení Hany Frankové je možné sledovat v rámci několika oblastí, kterými jsou herecká a dramaturgicko-režijní práce, pedagogická práce a práce lektorská. Herecká a dramaturgicko-režijní práce: Od ledna 1976 pracuje jako herečka, dramaturg a režisér 1 v Divadelním studiu D3 2 Karlovy Vary a Malém divadelním studiu D3. V roce 1983 dostává hereckou nabídku do souboru Divadla Vítězslava Nezvala 3 v Karlových Varech, Hana nabídku přijímá a v tomto divadle ztvární například tyto role: Desdemonu v nedobrém Othellovi, Mančinku v Dalskabátech, Anděla v Hrátkách s čertem, Smerť v Pašijích (v režii Václava Beránka, Hančina divadelního učitele ), Modestu v Manon Lescaut. Z důvodu neprodloužení smlouvy v roce 1994 Hana z divadla odchází. Opět zde hostuje od roku 2000, ale v prosinci 2003, po příchodu nové ředitelky, podává jako herečka výpověď a při Divadle Vítězslava Nezvala zakládá Dětské studio tvořivé dramatiky, jehož členové se účastní práce na některých inscenacích v divadle samotném. Od prosince 1993 spolu s Michalem Przebindou (iniciátor) a Lucií Domesovou působí v otevřeném společenství profesionálních divadelních umělců Divadla Dagmar jako herečka a od roku 1997 je v jeho vedení. Později, v roce 2000, mimo profesionální společenství zakládá Amatérské studio Divadla Dagmar, které se původně skládalo z členů Dětského studia tvořivé dramatiky, ale v současnosti jej tvoří převážně studenti středních a vyšších odborných škol. 1 Autorka práce i Hana Franková preferují v případě profese/označení režisér a dramaturg nerozlišovat ženský a mužský tvar. 2 Divadelní studio D3 je občanským sdružením v Karlových Varech, neprofesionálních tvůrců a příznivců divadelní činnosti. 3 Městské divadlo Karlovy Vary, alias Divadlo Vítězslava Nezvala, - od června 1958, Městské divadlo - od

12 Několikrát účinkovala v Českém rozhlase 3 Vltava a v Českém rozhlase Plzeň, např. v inscenaci Vlasty Lavalové Dnes nehlásili žádné popravy nebo Radky Denemarkové Peníze od Hitlera. Pedagogická práce Pedagogicky působí Hana Franková od roku 1999 jako učitel Osobnostní a dramatické výchovy na Střední pedagogické škole v Karlových Varech. Hana Franková vyučuje od roku 2002 jako externí pedagog na Katedře výchovné dramatiky DAMU obor Výchovná dramatika. Společně s Hanou Smrčkovou vede kurz Herecká výchova, který je na stránkách školy popsán následovně: Předmět prohlubuje uvědomělou rovnováhu v psychosomatické rovině posluchačovy osobnosti. Smyslem práce v herecké výchově je formou intuitivně sdílené zkušenosti vznášet nárok na organickou kultivaci posluchačovy osobnosti a zároveň učit se pojmenovat technický nárok, jenž je sledovatelný intelektem a směřuje k pochopení a uchopení konkrétní dovednosti. 4 Hana se se studenty zaměřuje čistě na jejich hereckou průpravu s odkazem na metodiku práce s dětmi. V současné době přenechává svou pozici své sestře Janě Frankové, která ji převezme na začátku školního roku 2012/ 13. Na Základní umělecké škole Šmeralova v Karlových Varech v roce 2006 vedla Literárně dramatický obor jako zástup za mateřskou dovolenou. Lektorská práce Hana Franková se také často objevuje jako lektorka, nebo porotkyně na nejrůznějších kurzech, seminářích a dílnách, např. i v celoročním kurzu herecké průpravy pro učitele dramatické výchovy a vedoucí dětských dramatických souborů či jako vedoucí seminářů zaměřených na hereckou práci, např. na celostátních přehlídkách Dětská scéna 2000, 2001, 2008, 2010, na Mladá scéna 2011 Divadlo jednoho herce, Jiráskův Hronov 2011, či na Divadelním Děčíně

13 2 Dramatická výchova na Střední odborné škole pedagogické, gymnáziu a VOŠ Karlovy Vary 2.1 Definice dramatické výchovy Nejprve si musíme pojem dramatická výchova vymezit. Obor má kořeny ve 20. letech 20. století, kdy Miloslav Disman v Reformní škole v Nuslích (nyní ZŠ F. Hanuse, Křesomyslova ul.) založil recitační soubor, avšak jako studijní obor byl ustanoven až v roce Tento obor je poměrně mladý a proto veřejnost vlastně neví, co od něj očekávat a nebo, že vůbec existuje. Setkala jsem se se spoustou lidí, kteří netuší, co si pod tímto pojmem představit. Obecně vzato by se dala dramatická výchova vedle výchovy literární, výtvarné, hudební a pohybové definovat jako jeden z pěti směrů estetické výchovy, ve kterém se s cílovou skupinou pracuje pomocí prostředků divadelního umění. Tato definice je však velmi obecná. Pojďme se tedy podívat na názory osobností, které se dramatickou výchovou zabývají, a prozkoumat vymezení tohoto oboru konkrétněji, za pomoci odborné literatury. Jaroslav Provazník, pedagog Katedry výchovné dramatiky DAMU na dramatickou výchovu nahlíží jako na ( ) estetické umění divadelní. V dramatické výchově je pozornost soustředěna především na lidské jednání a mezilidské vztahy. V dramatické výchově se vychází z přirozené dětské napodobivé hry (hry jako ), která je založena na přeměně, v níž se účastníci hry a vše, co je do hry zahrnuto (prostor, předměty, zvuky), stávají něčím nebo někým jiným, než v realitě (aktuálním světě) jsou (vstupují do fiktivního světa, který svým jednáním aktivně spoluvytvářejí). Dramatickou výchovu je možné charakterizovat také jako učení přímým prožitkem a vlastní zkušeností 13

14 v jednání. 5 V této definici se objevují pojmy nápodoba dětské hry a učení se prožitkem, které jsou pro dramatickou výchovu velice podstatné už jen z toho prostého důvodu, že když si účastník prožije konkrétní situaci, dokáže se do ní vcítit a pochopí ji snáze, než kdyby o ní jen diskutoval. Pojem dramatická výchova však obsahuje další podstatné prvky, například vyučovací metodu v různých předmětech a osvojování obecně lidských dovedností, jak o tom píše Eva Machková, která ji definuje jako ( ) zájmovou činnost, vedoucí většinou k veřejné produkci (divadelní, loutkářské, přednesové). Může však také být metodou výuky různých předmětů, metodou rozvíjení osobnosti dětí a mladých lidí a osvojování obecně lidských (komunikativních, kontaktových) dovedností. Může fungovat jako princip i obsah rozvíjení osobnosti v profesionální přípravě na ta povolání, která jsou založena na kontaktu s druhými (učitelé, lékaři, politici, manažeři, prodavači aj.) ( ) Existují přístupy, které zcela odmítají produkt, tj. jakékoli veřejné vystupování. Přirozené je toto pojetí tehdy, jestliže se dramatická výchova uplatňuje ve výuce jazyků, dějepisu, náboženství, občanské výchovy, vlastivědy a prvouky či dalších předmětů, anebo v předcházení sociálním poruchám a maladaptacím a jejich nápravě, jako je tomu například ve speciální pedagogice. 6 Toto tvrzení týkající se veřejných výstupů je diskutabilní. Já se například více přikláním k veřejné produkci; jestliže se má student umět projevovat, nestačí mu pouze vědět, co chce vyjádřit, ale musí se dokázat vyjádřit i před širší veřejností a kultivovat svůj projev tak, aby byl pro ni srozumitelný. Díky veřejným výstupům se účastník se svým projevem naučí více pracovat. Samozřejmě také záleží na konkrétní skupině a pedagogovi, na tom, kam chce konkrétní lekci směřovat, ale učení se kultivovanosti projevu by se mělo objevovat bez ohledu na zaměření lekce. To také velmi souvisí s dalším pojetím dramatické výchovy, které vyznává Doc. dr. Silva Macková, vedoucí 5 PROVAZNÍK, J. Dramatická výchova. In PAVLOVSKÝ, P. (red.) Základní pojmy divadla: Teatrologický slovník. Praha: Libri, 2004, s MACHKOVÁ, E. Metodika dramatické výchovy: zásobník dramatických her a improvizací. Praha: NIPOS, 2011, s

15 Ateliéru divadlo a výchova na JAMU v Brně, která vnímá jako zásadní v dramatické výchově divadlo; podle ní je to umělecký obor, který by se měl primárně zabývat divadlem a v jehož závěsu je výchova, neboli výchova divadlem. Proto také nyní usiluje o přejmenování oboru na divadelní výchovu. Tak jako ostatní estetické obory, např. hudební výchova, v rámci které se vyučují dějiny hudby, měla by se i dramatická výchova zabývat mimo jiné výukou dějin divadla. Z výše uvedených definic vyvozuji závěr, kterým se budu ve své práci řídit: Dramatická výchova je jeden z pěti směrů estetické výchovy zaměřený na lidské jednání, rozvoj osobnosti, dovedností a schopností jedince (rozvoj vlastní tvořivosti s uměleckým akcentem na divadlo, komunikační dovednosti). V knize Norah Morganové a Julie Saxtonové Vyučování dramatu Hlava plná nápadů je obsažena pasáž, která je tím pravým mottem pro mou práci. Píše se zde: právě učitel dramatu ví, jak využít divadla tak, aby sloužilo vlastní dramatické aktivitě účastníků, jak využít dramatu ve prospěch těch, kteří se chtějí zapojit do divadelního představení. ( ) Je- li drama zaměřeno na sdělení významu, umělecká forma divadla v sobě tento význam nese. Je- li divadlo zaměřeno především na výraz, prozkoumávání v rámci dramatických aktivit tento výraz znásobuje. ( ) Rozdíl mezi divadlem (představením) a dramatem ve třídě je v tom, že v divadle je všechno důmyslně zosnováno tak, aby byl zasažen divák. Ve třídě jsou zasaženi účastníci. Buď jak buď, kořeny jsou v obou případech tytéž: prvky divadelního řemesla. 7 Tuto knihu mi doporučila Hana Franková, která z ní hojně čerpá informace a využívá jich v některých svých hodinách se studenty. Není nutné mít z hodin dramatické výchovy výstup, avšak je nutné, aby samotnou lekci doprovázelo divadelní umění, které je základem dramatické výchovy. Nyní jsem vymezila pojem dramatická výchova, v následující podkapitole se na obor podívám v praxi, věnuji se v ní popisu jednotlivých lekcí dramatické výchovy na Střední pedagogické škole v Karlových Varech pod vedením Hany Frankové. Popíšu zde její specifický styl vedení lekcí, cíle dramatické výchovy na škole a konkrétní cvičení. 7 MORGANOVÁ, N.; SAXTONOVÁ, J. Vyučování dramatu. Hlava plná nápadů. Praha: Sdružení pro tvořivou dramatiku ve spolupráci s IPOS-ARTAMA, 2001, s

16 2.2 Popis pozorovaných lekcí dramatické výchovy na Střední odborné škole pedagogické, gymnáziu a VOŠ Karlovy Vary V této podkapitole se věnuji popisu jednotlivých lekcí 8, které proběhly na Střední odborné škole pedagogické, gymnáziu a VOŠ v Karlových Varech, v rámci předmětu s názvem Osobnostní a dramatická výchova, dále jen dramatická výchova, a Literárně-jazykové praktikum pod vedením Hany Frankové. Tyto dva předměty na škole slouží hlavně jako inspirace pro budoucí praxi studentů, kterou vykonávají v nejrůznějších sociálních zařízeních a mateřských školkách, a dále těm, kteří se těmto oborům chtějí do budoucna věnovat. Obory, které mají dramatickou výchovu jako jeden z povinných předmětů, jsou Gymnázium, pedagogické lyceum 9, Předškolní a mimoškolní pedagogika 10 a Výchovná a humanitární činnost 11. Všechny obory mají společný cíl, být v kontaktu s lidmi, tedy umět se vyjadřovat a hlavně vynikat kreativním myšlením, proto mají v rozvrhu zařazenu právě dramatickou výchovu. V rámcově vzdělávacím programu pro střední pedagogickou školu v Karlových Varech jsou cíle oboru popsány takto: formovat citlivou, kreativní a tvořivou osobnost, která je schopna vnímat a řešit praktické životní situace jedince i skupiny; předat metody dramatické výchovy a naučit žáky úspěšně je aplikovat v jakékoli chovné skupině; 8 Lekce je zde míněna jako hodina Osobnostně dramatické výchovy 9 Gymnázium, pedagogické lyceum je čtyřletý studijní obor humanitního typu školy se zaměřením na estetickovýchovné předměty nebo na tělesnou výchovu. 10 Předškolní a mimoškolní pedagogika je čtyřletý studijní obor, který nahrazuje bývalé studijní obory Učitelství pro mateřské školy a Vychovatelství. Absolventi tohoto oboru se po ukončení studia mohou uplatnit ve všech typech mateřských škol, v domovech mládeže a ve všech zařízeních, která pracují s dětmi i mimo resort školství. 11 Výchovná a humanitární činnost 11 je čtyřletý studijní obor, který poskytuje studentům střední vzdělání s maturitní zkouškou a připravuje je na výkon pedagogických a osvětových činností všude tam, kde je předmětem pracovního působení člověk a uspokojování jeho potřeb. 16

17 rozvíjet a kultivovat vyjadřovací a výrazové prostředky žáka a zdokonalovat jeho komunikační a interpersonální dovednosti a postoje; rozšiřovat kulturní a společenský přehled žáků; motivovat jejich zájem o tento obor. 12 Lekce, které jsem shlédla, byly realizovány napříč všemi ročníky a všemi obory. Jak už jsem uvedla výše, některé z nich mají dramatickou výchovu prvním rokem a některé už z tohoto předmětu budou vykonávat maturitní zkoušku. Lekce jsem dokumentovala pomocí videozáznamu, ze kterého čerpám, když popisuji jejich průběh. Souvislý blok výuky je tvořen lekcemi v podobě dvou vyučovacích hodin, které probíhají dvakrát týdně, přičemž já jsem se účastnila pouze jedné jeho části, tj. dvou dvouhodinových lekcí. Ty se běžně konají ve třídě, která je divadelně vybavená, nechybí zde světla, světelný pult, mixážní pult, tmavé samety, skromná kostymérna a samozřejmě rozdělení na hlediště a jeviště. Při mé návštěvě byl však prostor obsazen jinou výukou, a tak lekce dramatické výchovy proběhly ve třídě hůře vybavené. Plán, který měla Hana připravený, bylo proto nutné pozměnit a dělaly se věci méně pohybové a v následující lekci došlo na dodělávání úkolů, které do tohoto prostoru bylo možné zasadit. Popis lekcí je zaměřen na specifika a možná východiska Haniny práce se studenty, na jednotlivé cíle dramatické výchovy na této škole, obsah lekcí, na vyučovací styl a metody, které Hana v hodinách používá; chtěla bych ukázat, jaké druhy cvičení se na této škole v rámci tohoto předmětu dělají a k čemu studentům slouží v jejich budoucí praxi, ale také jak se cvičení a práce na hodinách projevuje ve vnitřním kolektivu třídy. Současně mě zajímá, jakým způsobem se Hana staví k situacím, které ve třídě nastávají, k případné nechuti studentů spolupracovat, jaká cvičení zvolí a proč

18 1 Lekce Termín realizace: Charakteristika skupiny: Název předmětu: Časová dotace: 16 studentů 1. ročníku Pedagogického lycea Osobnostně dramatická výchova 60 minut Popis aktivit: Na úvod hodiny Hana třídu přivítá, představí mě jako pozorovatele a hned toho využije. Cílem této hodiny je, aby se studenti seznámili s metodami, které se v dramatické výchově dají uplatnit a se kterými se v oboru pracuje. Jednou z aktivit je: Horká židle. Hana vzala židli, posadila mě na ni a dala prostor studentům, kteří byli rozděleni do dvou týmů, aby se mě v deseti minutách zeptali na co nejvíce věcí a dověděli se o mně co nejvíce informací. V průběhu si otázky i odpovědi zapisovali a na konci vyhodnotili moji osobu. Který z týmů se o mé osobě dozvěděl více informací, vyhrál. Poté ponechala prostor i pro mé dotazy. - Toto cvičení bylo zvoleno hlavně s úmyslem uvolnit atmosféru a představit mě, tedy nového, pro studenty neznámého člověka, který je pozoruje. Hana zároveň studenty seznámila s možnou metodou dramatické výchovy. Spojila tak příjemné s užitečným. Následně se plynule přechází k odevzdání úkolů, které měla mít třída již připravené. Jde o reflexi na film, knihu, divadelní představení. Na tyto práce má každý ze studentů vytvořeno své portfolium, které je uloženo ve třídě, aby je mohl v případě potřeby kdykoliv použít. - Třída je touto cestou nucena zajímat se o kulturní dění a naučit se o něm referovat písemně. Hana tyto úkoly zadává každému ročníku a studenti jsou za reflexe bodově hodnoceni, body se poté započítávají do celkového hodnocení práce v předmětu. 18

19 Aktivizační cvičení. Studenti dostali pokyn, aby se pokusili rovnoměrně zaplňovat prostor s důrazem na správné držení těla. Poté přibyly jednoduché pokyny typu aby stále nechodili do kruhu, ale využili celý prostor, aby žili a nebyli v křeči, dalším byla práce s pokyny stůjte a jděte, při slově stůjte se studenti zastavili a při slově jděte se studenti rozešli. Po chvíli Hana smysl slov zaměnila, tedy když řekla, stůjte, studenti měli jít, a když zaznělo slovo jděte, studenti měli stát. K těmto všem se přidal pokyn ramena a kolena, když Hana udala ramena, studenti se dotkli ramen a u kolen se dotkli zase kolen, ale předchozí instrukce zůstaly stále převrácené. Zhruba po dvou minutách, kdy už studenti měli všechny tyto pokyny přiměřeně zafixované, Hana prohodila i význam u ramen a kolen. Na konci po rychlém střídání, kdy už se třída nemohla udržet smíchy, Hana cvičení ukončila. - Když studenti vešli do místnosti, okamžitě si sedli a skoro vůbec nekomunikovali. Hana tedy usoudila, že pokud má se skupinou dále pracovat, musí se zaktivizovat, proto byl zvolen tento typ cvičení. Nejdříve se začalo zlehka, třída chodila pomalu a nereagovala. Když se postupně přidávaly pokyny, studenti si sebe začali více všímat, protože se začínalo přiostřovat, pokyny byly složitější a díky tomu se studenti začali i rychleji pohybovat a snažit, aby všechny úkony stihli a provedli je dobře. Atmosféra se uvolnila až do takové míry, kdy někteří ze studentů dostali záchvat smíchu a díky tomu byla nastoleno správné klima pro další práci v hodině. Pojmy. Hana vzala do rukou dvě obálky. Třída se měla nyní rozdělit do dvou skupin a najít si své místo v prostoru. V obálce byly kartičky s pojmy, které souvisí s dramatickou výchovou, s metodami, které se v dramatické výchově dají použít, se způsoby vedení lekcí a strategií vedení. Šlo o následující pojmy: boční vedení; učitel v roli; metody; vedení otázkami; vedení instrukcemi: pantomimicko pohybové (živý obraz, zrcadlení, pantomima), verbálně zvukové (dubing, čtení horké křeslo, konverzace, disputace, interwiew), materiálově věcné (masky, rekvizita, látka, modelína, předmět), oraticko písemné (dopisy, deníky, zprávy, mapy, kresba postav, dotazníky, sociogramy). Takto 19

20 přiřazené pojmy představují správné řešení, které Hana od studentů očekávala ( viz příloha č. 2.- Mapa pojmů ). Zadání znělo: Slova, která tam najdete, mají nějaký význam, složte je do určitého vámi zvoleného systému, pokud bude některý tým rychlý a správný, může dostat kredit. 13 Obě skupiny vždy nabídly nějaké řešení, Hana se přišla podívat a zjistit, zda jsou pojmy přiřazeny správně. Pokud studenti vůbec nevěděli, co některé pojmy znamenají, kartičky měli vyndat. Hana se vždy snažila studenty navést logickým způsobem ke správnému řešení a okomentovala, kolik by ještě měli udělat změn a přesunů. Po nějaké době, kdy si obě skupiny myslely, že už mají hotovo, začala Hana pojmy, které byly vyřazené vysvětlovat. Mezi pojmy, které studenti neznali, patřily například disputace a sociograf. Opět se vrátila na úplný začátek k horké židli a následně vedla se studenty diskuzi, ve které se snažila, aby sami přišli na význam zbylých pojmů. Studenti si mapu pojmů případně opravili a přepsali do sešitů (portfolií). - Tato část je čistě teoretická. Jelikož je třída v 1. ročníku, je nutné, aby se seznámila se základními pojmy dramatické výchovy. Systém předání pojmů studentům pomocí kartiček se mi zdá jako dobrá volba, Hana je motivovala pomocí soutěže a získáním jednoho kreditu pro vítěznou skupinu. Zde není nutné komentovat, co je cílem tohoto cvičení, je to seznámení se se základními pojmy, které studentům nabízejí inspiraci pro vedení lekcí v rámci budoucí praxe. Obrázek ideální třídy V následující části Hana věnovala prostor dokončení úkolů, které se během předchozích lekcí nestihly. Studenti si ze svých portfolií vytáhli velkou čtvrtku, na které byl návrh jejich vize ideální třídy, kterou měli nyní rozpracovat. Každý ze studentů namaloval svou vizi ideální třídy, takovou třídu, ve které by se dobře cítil, co by potřeboval k tomu, aby mu výuka přišla zajímavá a snesitelnější. Z těchto návrhů Hana čerpá pro další práci se třídou. Studenti také dodělávali portréty. Každý si vybral jednoho spolužáka ze své třídy, namaloval jeho portrét a na druhou stranu papíru 13 Kredit je bodové hodnocení na hodině 20

21 napsal, jaká na něm vidí pozitiva a jako protipól, v čem je jeho křehkost, co mu na spolužákovi připadá jako jeho slabina. - Zde jde hlavně o osobní názor studentů. Hana se chce dovědět, kde se cítí nejlépe, jací jsou. Jak jsem mohla vidět, vždy se upřednostňuje individualita studenta. Když Hana studenta pozná, pozná jeho potřeby, jeho touhy a přání. Také tu jde o zamyšlení nad tím, proč například třída nemůže vypadat tak, jak si studenti ideální třídu představují, nebo zda by se nedalo udělat něco, co by pomohlo jejich návrhům alespoň z části dostát. Vzniká tak několik otázek, nad kterými se studenti mohou zamyslet, a přistoupit k problému podle svého uvážení. Témata pro lekce. Hana položila doprostřed místnosti velký papír a fixy. Zadáním pro studenty bylo napsat témata, která je zajímají, která hýbou jejich světem, o kterých by byli rádi, kdyby měl někdo z nich lekci, nebo o kterém tématu by chtěli lekci vést sami pro ostatní. Lekce by měla být tematická, tedy všechna cvičení a hry, které se v lekci objeví, by měly s daným tématem souviset. Aby si studenti uměli zhruba představit, jak lekci vést, pozvala Hana na jejich příští hodinu, studenta druhého ročníku, který má již vyzkoušenou a tedy ověřenou lekci na téma fyzika. Objevovala se témata jako basketbal, reklama, módní styly, současné hudební žánry, japonský komiks, hip hop. Během dalšího týdne si studenti ještě mohli nějaká témata rozmyslet a už si stanovit přesné termíny daných lekcí. Jde o lekce dramatické výchovy s libovolným tématem, které si vyberou studenti sami podle toho, co je zajímá. - Tímto (vedením lekcí) si musí projít všichni studenti. Je to velmi důležitá fáze v hodinách dramatické výchovy, protože studenti zde mají možnost vyzkoušet si vedení skupiny, zda jsou schopni předat konkrétní myšlenku, kterou předat chtějí, komunikovat a naslouchat skupině. Na konci každé lekce se provede reflexe. Hana do jednotlivých lekcí nezasahuje, nechá to přímo na studentovi, je účastna jako pozorovatel a během lekce si zapisuje poznámky, které vedoucímu na konci sdělí, nejprve se však vyjádří skupina a až poté Hana předá svoje poznámky. Další vedoucí lekce má tedy možnost poučit se z již zmíněných chyb. 21